Právě toto bylo oním místem rozchodu M. s Hengelovým idealistickým pohledem na společnosti a její historii. M. byl materialistou a vždy nahlížel na člověka jako na tvora primárně ekonomického – člověk musí nejprve vyrábět – vydělávat si na živobytí. A teprve pak se může zabývat filosofií, vědou, kulturou.
M. zdůraznil, že člověk nemůže vyrábět sám. Lidé jsou nuceni kooperovat ve výrobě.
Jedině revoluce je podle M. schopna smést starý řád a zrodit řád nový.
toto byl pro M. všeobecný řád společenského vývoje, který se projevuje ve změně společenských řádů. Původní primitivní společnosti byly nahrazeny otrokářstvím. To bylo vystřídáno feudalismem. Kapitalismus pak zničil a nahradil feudalismus jen proto, aby byl sám nakonec zničen a nahrazen komunismem.Touto teorií o střídání společenských řádů, kterou nazval historickým materialismem, se M. vlastně pokusil vytvořit ekonomickou teorii dějin.
vlastnictví a vykořisťování
ústředním motivem Marxovy PE bylo vykořisťování. Vykořisťování bylo nevyhnutelným důsledkem a příznakem soukromého vlastnictví. Soukromé vlastnictví rozděluje společnost na třídy – třídu vlastníků (výrobních prostředků) a třídou nevlastnímu.
Žádné komentáře:
Okomentovat