Úroková míra

- problémy: proč v různých ekonomikách jsou různé, proč mají různé banky různé IR (problém úrokové struktury)

1) různá IR v různých ekonomikách:

- neoklasický model

- úroková míra vyrovnává S a I

- investice

- popt. po volných fin. zdrojích, IR říká, co bude stát investice při půjčce

- čím větší IR, tím menší I -> menší popt. po I -> menší objem celk. investic

- inv. funkce je za stabilní inflace

- rovnovážná veličina – bezriziková IR vyrovnává S a I

- vedoucí teorie 19., 20. století

- teorie zápůjční fondy

- existuje suma, která se zapůjčuje

- přebírá neoklasickou, ale posouvá jí

- předpokládá existenci peněz – S, D může ovlivnit velikost IR

- rovnovážná veličina – vyrovnává objem prostředků S, D

- nabídka zápůjčních fondů – S domácností, nabídka přírůstku pen. zásob (delta M v čas. období)

- nabídka roste s úspory, delta M nabídky je nezávislý na IR

- o delta M rozhoduje CB

- graf: X=IR, Y=I, delta M^s; dole konstantní delta M^s (IR), půlka pozit. paraboly S (IR) a součet je NZF (nabídka záp. fondů) – za předpokladu konst. inflace

- poptávka po záp. fondech – I firem, poptávka po růstu delta M

- roste IR, klesá objem popt. po ZF -> klesá objem I -> klesá popt. po delta M

- graf: X=IR, Y=I, delta M^d; klasická hyperbola poptávky – jedna pro I (IR), druhá pro delta M^d (IR) a součtem vzniká PZF

- rovnovážná veličina – graf – protíná se NZF a PZF v IR^*

- 20. léta 20. st. – tvůrce: Švédský ekonom K. Wichsell

- používá tokové veličiny

- teorie preference likvidity

- tvůrce: J.M.Keynes (20. st.) – polovina 30. let

- předpokládá, že IR je tvořena na trhu peněz

- rovnovážná veličina – vyrovnává S, D po zásobě peněz – stavová veličina

- nabídková strana: je dána nabídka pen. zásoby – nezávislá na IR -> horiz. graf M^s

- popt. strana – fce negativně závislá na IR

- ovlivňuje výnosnost alt. aktiv oproti hotovosti – omezuje se M^d

- graf: X=IR, Y=M^d; klasická hyperbola poptávky M^d (IR)

- rovnovážná IR: průnik dvou grafů

- všechny tyto teorie nejsou výpočetní – úvaha o působení faktorů

- IR^* je nominální – vyjadřuje velikost výnosů a nákladů na investice; problém je, že neříká, zda je opravdu výhodné spořit, neříká nic o kupní síle peněz v budoucnu (kvůli proměnlivé P)

- reálná IR – poskytuje informaci o poklesu nebo růstu kupní síly úspor v době investice

- Fischerova rovnice: (1+IRn) = (1+IRr)*(1+pí)

- pokud je IRr záporná -> klesají úspory

- pozitivní reálný úrokový výnos – když IRn>pí

- pokud roste pí, roste IR