1.)  Vymezení pojmu:
 každá politika  = regulace vztahů
Fiskální politika:
 jeden z nástrojů uplatňování vládní politiky
 od ostatních druhů politiky se odlišuje specifickými nástroji, které má k dispozici
 u nás pojmová nevyjasněnost - fiskální politika (fiscal policy) = rozpočtová politika (budgetazy policy) (viz učebnice)
 fiskální politika se snaží napomoct dosažení makroekonomických veličin - určitého stupně ekonomického růstu a určité míry zaměstnanosti
Základní nástroje fiskální politiky:
 operace na příjmové a výdajové straně veřejných rozpočtů
 způsoby, které vláda může a nemusí považovat za vhodné
 operace související s rozpočtovým saldem
Rozpočtová politika:
 řeší alokační a redistribuční funkce
Fiskální politika:
 řeší stabilizační funkce
 
2.)  Fiskální expanze a fiskální restrikce:
Fiskální expanze:
Y = c + i + g + n*x    kde:
   c..soukromá spotřeba - závisí na mezním sklonu ke spotřebě
    i...soukromé investice - závisí na úrokové míře
   g...vládní výdaje - závisí na vládě
a)  přímo: růstem vládních výdajů
b)  nepřímo: zvýšením soukromé spotřeby v důsledku snížení daní, není dáno přímo - projevuje se to přes mezní sklon ke spotřebě
v roce 1992 - váha g na y = 7%
                       váha c na y = 60%
Fiskální politika odlišuje:
1.) výdaje od transferů ( g   =  tr)
2.)  uvažuje tzv. čisté daně (t - tr)
např.
            t = 100
výdaje   = 100
z toho g =  50
 
             i =  20
           tr =  30
a)  rozpočtově - příjmy = 100, výdaje = 100
 
 
b)  fiskálně - čisté daně = t - tr = 100 - 30 = 70
                      výdaje = g = 50 + 20 = 70
 
Žádné komentáře:
Okomentovat