Subjekty veřejné politiky
Veřejná správa: a) státní správa
b) samospráva - např. územní, profesní - lékařská komora, právnická komora atd.
Teorie veřejné ekonomiky x Veřejné finance
(Public Sector Economics)
zabývá se mikroekonomií, redistribučními aspekty vládních zásahů = ekonomika veřejného sektoru
Novodobé dějiny fiskální doktriny:
a) období klasických financí - do 30. let 20. století
b) období moderních financí - od 30. let 20. století
keynesiánci
neoklasici
socialistické finance
Důležité - jak se měnil názor na úlohu státu
- změny ekonomické a sociální struktury společnosti
- změny ve fiskální politice vlády
a) klasické finance:
stát měl konat věci nákladné - obrana, soudní moc
neměl by se angažovat až moc do ekonomie
daně omezují jednotlivce ve prospěch státních výdajů
existovala analogie mezi financemi rodiny a financemi státního rozpočtu
„Nikdo nesmí utrácet věci, než si sám vydělá“
b) keynesiánci:
převládal makroekonomický aspekt - narozdíl od klasických financí, kde převládal mikroekonomický aspekt
Josef Macek
Jaroslav Nebesář
za 1. republiky - Zákon č. 95/1948 Sbírka o rozpočtovém provizoriu
- Zákon č. 433/1919 o státním rozpočtu ČSR (schválen v červnu 1919)
c) neoklasici:
Buchanan a ostatní kritizují představitele klasických financí za to, že stát není veřejný mozek, který by rozhodoval ve prospěch celé společnosti
kritizují pojetí státu jako živého organismu - ORGANISMICKÉ POJETÍ
Alois Rašín - ministr financí 1918 - 1919
1922 - 1923 - zastánce klasických financí - šetřit, hospodařit, nedopouštět se omylů a nežít si nad poměry - minimalizovat státní výdaje, proti deficitnímu hospodaření
Karel Engliš - 1920 - 1921 - ministr financí
1925 - 1928 - guvernér ČNB
1929 - 1931 - teleologická hospodářská teorie - cílené ovlivňování národohospodářského vývoje určitým směrem - rozlišovat různé aspekty státu
1.) stát - subjekt solidarismu
2.) stát - subjekt, který poskytuje službu občanům za poplatek
3.) státní podniky by měly být ziskové
Žádné komentáře:
Okomentovat