Veřejný dluh

1.) Vymezení pojmu:

 dluh nemůžeme definovat jenom jako kumulaci deficitu - tzv. jednosměrná kauzalita
 dluh může vzniknou i jinak
 vždy to nakonec zaplatí veřejnost
 lze tedy nazývat „veřejným dluhem“
 čistý dluh - odečtení od celkového dluhu pohledávky státu
 hrubý dluh - celkový dluh veřejné rozpočtové soustavy

Rozlišení dluhu:
1.) Dle typu držitele
a) domácí dluh - privátní sektor včetně jednotlivců, veřejný sektor, CB, vláda
b) cizina
2.) Dle formy dluhu
a) státní dluhopisy neobchodovatelné
b) státní dluhopisy obchodovatelné
 krátkodobé (BILLS) 3 měsíce - 1 rok
 střednědobé (NOTES) - 1 - 10 let
 dlouhodobé (BONDS) - 10 let

 pokud má dluh podobu cenných papírů mluvíme o tzv. sekuritizaci státního dluhu

Existují dva názory na zadlužení vlády v zahraničí:
1.) s růstem zahraničního podílu na celkovém veřejném dluhu dochází při splácení úroků k odlivu bohatství do zahraničí - pokud se zadluží doma - změní se pouze portfolio soukromých subjektů
2.) nikde je zahraniční dluh nenahraditelný - může být i pozitivní, protože v případě půjčky v zahraničí nedochází k negativním jevům doma

Vynucená aktivizace obchodní bilance:
 aby mohly vlády splácet své dluhy v zahraničí
 musí vytvářet aktiva (přebytky obchodní bilance)
 % importu pohlceného úrokem státního (veřejného) dluhu

2.) Příčiny růstu veřejného dluhu, typy rozpočtového deficitu:

 relativní ukazatel podílu veřejného dluhu na HDP je nejlepší ukazatel - tzv. relativní váha veřejného dluhu
 veřejný dluh roste nejen jako reálné vyjádření, ale i jako relativní váha

Existují dvě mastridská kriteria související s fiskálem:
1.) podíl deficitu rozpočtu na HDP - 3%
2.) podíl veřejného dluhu na HDP - nejvíce 60%

 hlavní příčinou růstu relativní váhy jsou stále trvající (dlouhodobé) deficity HDP
 působí mnoho faktorů (některé z nich vláda může, jiné nemůže ovlivnit)