David  Ricardo  byl vedle Adama Smithe nejvýznamnějším představitelem
klasické  politické  ekonomie. Výrazně přispěl k rozvoji  ekonomického
myšlení  svojí definicí pracovní teorie hodnoty. Podle této teorie  je
hodnota  zboží odvozena od práce, která je do něho vložena. Na kapitál
v  podobě výrobních prostředků (stroje, budovy) se Ricardo díval  také
jako  na  dřívější práci, která je do tohoto kapitálu vložena. Ricardo
také  rozpracoval teorii diferenční renty. Podle ní je renta  rozdílná
podle  toho,  jak  výnosná je daná půda. V oblasti  mezinárodní  dělby
práce  navázal  Ricardo  na  Smithe, když dokázal,  že  obchodovat  se
vyplatí  i  zemím, z nichž jedna vyrábí oba dva druhy zboží s  menšími
náklady  a  druhá  s většími. Ricardo vyšel z toho, že  poměr  nákladů
v  těchto dvou druzích zboží není stejný, ale různý. Pak jedna země má
komparativní výhodu v jednom zboží a druhá v druhém.
 
 Příklad: Výroba obilí a masa v zemi A a v zemi B
 Tabulka   udává  množství  obilí  nebo  masa,  které  vyprodukuje   1
zemědělec za 1 hodinu práce
                     Obilí /kg/           Maso /kg/
Země A               5                    2
Země B               1                    1
 
 Z  příkladu vidíme, že země A je výkonnější, jak ve výrobě obilí, tak
i  ve  výrobě  masa. Přesto se zemi B vyplatí vyrábět a vyvážet  maso,
protože země A je ve výrobě masa pouze dvakrát výkonnější, zatímco  ve
výrobě obilí je pětkrát výkonnější. Neboli se také dá říci, že země  B
vyrábí  obilí i maso se stejnými náklady, zatímco země A  vyrábí  maso
s  dvaapůlkrát vyššími náklady než obilí. V tomto spočívá komparativní
výhoda země B vůči zemi A.
 Důkaz:  Podle  Ricarda se hodnota zboží odvozuje  od  vložené  práce.
V zemi A se tedy obilí bude směňovat za maso v poměru 5:2, v zemi B 1:1.
Bude-li  země B vyvážet maso, pak na trhu v zemi A získá za 1 kg  masa
2,5  kg obilí. Což je 2,5 krát více, než kdyby si obilí vyráběla sama.
Obdobně když země A vyveze obilí do země B, získá za něj 2,5 krát více
masa, než kdyby maso vyráběla sama.
 Nassau W. Senior pokročil v ekonomickém myšlení ve vztahu kapitálu  a
úroku,  když  ospravedlnil úrok jako odměnu  za  abstinenci  věřitele.
Abstinencí  je  myšlena abstinence od spotřeby  neboli  odložení  této
spotřeby do budoucna.
   John   Stuart   Mill   byl  pokračovatelem  Ricardových   myšlenek.
Rozpracoval teorii hodnoty tak, že rozdělil zboží do tří skupin. První
skupinu  tvořilo  vzácné  zboží  (s fixní  nabídkou),  druhou  skupinu
průmyslové  výrobky,  jejichž nabídku lze  zvyšovat  při  konstantních
nákladech  a  třetí  skupinu  tvořily výrobky,  především  zemědělské,
jejichž nabídku lze zvyšovat pouze při rostoucích nákladech.
 
Žádné komentáře:
Okomentovat