Poptávka po práci:
Firmy rozšiřují nebo omezují poptávku po práci až do okamžiku, ve kterém se mezní náklady na práci ( MFCL) vyrovnají s příjmem z mezního produktu práce ( MRPL). Jestliže firma neovlivňuje změnami v poptávce po práci výši mzdové sazby (w), potom se mezní náklady na práci rovnají mzdové sazbě a firma zvyšuje poptávku po práci, dokud se příjem z mezního produktu práce nevyrovná mzdové sazbě. Mezní produktivita práce je ovlivněna kvalifikací samotné práce, která souvisí s úrovní dosaženého vzdělání, dále je ovlivněna dovedností pracovníků, jejich praxí atd. Mezní fysický produkt závisí taktéž na mezní produktivitě ostatních výrobních faktorů. Vyplývá z řídících a technologických metod firmy, jak dokáže zaměstnané výrobní faktory využít.
Nabídka práce:
Nabídka práce představuje součást obecného problému volby spotřebitele, Porovnávajícího užitek z volného času s užitkem, který mu plyne z výrobků a služeb, které nakoupí za mzdu, získanou tím, že volný čas obětuje a nabízí více práce. Nabídka práce je závislá na výši mzdové sazby a je určena ztrátou spojenou s obětováním volného času. Hovoříme zde o substitučním efektu, protože spotřebovávané produkty jsou substitutem k odpočinku. Vyšší mzdová sazba ( za předpokladu, že ceny ostatních faktorů jsou konstantní ) zvyšuje reálné důchody a volba spotřebitele se mění ve prospěch volného času. Jedná se o důchodový efekt. Tvar křivky nabídky je závislý na tom, který z těchto dvou efektů převládá. Při nižší mzdové sazbě převládá substituční efekt a nabídka práce roste, při vyšší sazbě převládá důchodový efekt a nabídka práce klesá ( tzv. zpětné zakřivení křivky nabídky).
Žádné komentáře:
Okomentovat