vzniká tím, že má sloveso několik předmětů, ale hodí se jen k jednomu
„zdvihl oči i ruce“
Figury vzniklé nahromaděním:
hromadit se mohou různé prvky, od hlásek až po syntaktické konstrukce a tematické jednotky
při hromadění může vzniknout mezi jednotlivými prvky trojí vztah:
vztah identity (hromadí se tytéž zvuky, táž slova nebo struktury stejného významu)
vztah gradace (intenzifikuje se význam opakovaného slova)
vztah zeslabování významu
Figury zakládající se na hromadění hlásek:
onomatopoie:
hláskovým složením se napodobuje některý přírodní nebo zvířecí zvuk, často citoslovce
aliterace:
z lat. ad = k, littera = písmeno, tzv. náslovný rým
opakování shodné hlásky nebo skupiny hlásek na začátku dvou nebo více sousedících slov nebo skupin slov
typická pro starou severskou poezii, ale objevuje se často i ve středověkém českém básnictví, např.: Otep myrhy mněť mój milý, milujeť mě...
čas od času se objevuje i v lidové písni: My jsme mládenci marnotratní.../ nám nejsou peníze pranic platny...
i v dílech moderních básníků: Pobití prvorozenci nám peklo připravují (František Halas: Deset ran egyptských)
zvukosled, ve kterém se opakují začáteční hlásky za sebou následující (potkal potkan potkana)
stylistickou figurou se stává teprve tehdy, jestliže je pociťována jako zvláštní konstrukce, je to zpravidla tam, kde jde o nápadnější hromadění stejných začátečních hlásek
paronomázie:
hromadí se stejné začáteční morfémy (skleničko ty skleněná)
figura etymologica:
spojení slova s jeho odvozeninou (podvedený podvodník)
kalambúr:
z francouzského slova calembour = slovní hříčka
zpravidla je tvořen záměnou významů stejně znějících slov
úmyslně se zaměňují slova zvukově podobná za komickým nebo satirickým efektem
např.:
Věnceslavo, dá ryby rybě lásku?
Věnce! Slávo! Dary! Bary!
Vítězslav Nezval
Žádné komentáře:
Okomentovat