Hospodářská politika vlády

Jestliže oceňujeme výkonnost NH z makroekonomického hlediska, sledujeme tyto cíle

1) vysokou úroveň a tempo růstu celkového produktu
2) vysokou míru zaměstnanosti a nízkou míru nedobrovolného zaměstnanosti
3) nízkou míru inflace ( stability cenové hladiny )
4 ) vyrovnanou platební bilanci

hospodářská politika vlády


CÍLE

1) produkt
- vysoká úroveň, rychlé tempo růstu

2) zaměstnanost
- vysoká úroveň zaměstnanosti
- nízká nedobrovolná nezaměstnanost

3) stabilita cenové hladiny v podmínkách volných trhů
- optimální cenová hladina

4) bilance se zahraničím
- rovnováha vývozů a dovozů
- stabilita měnového kurzu



NÁSTROJE

1) fiskální politika
- vládní výdaje, zdanění

2) důchodové politiky
- od dobrovolných mzdových a cenových směrnic, povinnou regulaci

3) monetární politika
- regulace nabídky peněz ovlivňující úrokové sazby

4 ) ekonomie vnějších ekonomických vztahů
- obchodní politika, intervence do měnových kurzů

Nástroje hospodářské politiky

Nástroje hospodářské politiky
- pomocí nich se realizují cíle
1) monetární (měnová) politika – reguluje množství peněz v oběhu,
a) určení diskontní sazby (v %, vyhlašuje jí ČNB)
- tuto sazbu ČNB používá vůči dalším obchodním bankám
- za tuto sazbu si půjčují obchodní banky od ČNB peníze,
- při zvýšení diskontní sazby (zdražení úvěru) si obchodní banky půjčují méně peněz a naopak
- ČNB nepřímo ovlivňuje inflaci
b) politika minimálních rezerv – obch.banky si u ČNB povinně ukládají část svých aktiv na úročený účet
- ovlivňuje množství peněz v oběhu
c) operace na volném trhu – ČNB nakupuje nebo prodává státní CP, tím odčerpává peníze z oběhu

2) fiskální (rozpočtová) politika:
- sleduje státní rozpočet ze 2 stran:
příjmy – daně
výdaje – mandatorní (zákonné) výdaje = důchody, dávky státní soc. podpory – tyto výdaje musí stát zaplatit, i kdyby se měl zadlužit
3) důchodová politika
a) mzdová
b) cenová
4) sociální politika

- Patří sem pojistné a poskytování nemocenských dávek, podpora v nezaměstnanosti,pomoc v těžkých životních situacích
- Tímto systémem rozumíme poskytování finančních částek, dávek sociálního zabezpečení. Část těchto dávek se poskytuje všem a část v závislosti na příjmech rodiny.

Typy hospodářské politiky, Instituce zřizované podnikateli

Typy hospodářské politiky
a) Konzervativní typ
- Požaduje volnu ruku pro trh a hlavním cílem je cenová stabilita, k tomu využívá měnovou politiku.
b) Kejnesijanský typ
- Vychází z toho, že stát má ovlivňovat dění v ekonomice, jako hlavní cíl si stanoví přiměřenou nezaměstnanost. Využívá státní rozpočet
c) Neokejnesiánský typ
- Slučuje oba přístupy s cílem je cenová stabilita a plná zaměstnanost

Instituce zřizované podnikateli
a) Hospodářská komora
- sdružuje podnikatele
- Členství je dobrovolné a podílí se na tvorbě ekonomické legislativy.
- Poskytuje poradenství, organizuješ obchodní setkán a ověřuje dokumenty.
- Rozhodčí soud, který řeší spory v obchodním styku.
- Konfederace zaměstnavatelský a podnikatelských svazů, která sdružuje srazy podnikatelů v různých odvětví.
b) Rada hospodářské a sociální dohody
- Podnikatelská sdružení mohou využít svého vliv, aby působila na vládu při opatření na podporu jejich podnikání i mimo oficiální jednání.
- Lobování běžným případem působí na poslance při vzájemných setkáních. Podniky vysílají své zástupce na veletrhy, které často otevírají vládní představitelé.
c) Evropská unie
- Evropská unie nás ovlivňuje: právními normami, který mají přednost před právem členských zemí. Závazná je různá. Například jsou závazné pro všechny státy
- Směrnice jsou také závazné, ale každý stát je zařazuje do svého řádu tím nejoptimálnějším způsobem
- Rozhodnutí EU jsou rovněž závazná, ale ne pro všechny členy (týkají se ochrany hospodářských soutěží)

Hospodářská politika

Hospodářská politika
- souhrn cílů, činností a nástrojů pomocí kterých stát provozuje své zájmy v ekonomice
- hospodářská politika je proměnná a závisí na:
1. politickém dění
2. politickém systému (podle voleb)

Vztah politiky a ekonomiky
- ekonomika vznikla dříve než politika (od té doby, co existuje člověk), člověk musel uspokojit své základní potřeby
- v okamžiku, kdy vzniká politika má před ekonomikou prvenství
- pokud chceme provést změny v ekonomice nutně tomu předchází změna v politice (r. 1989)

Cíle hospodářské politiky
- Úkoly, které se mají v daném období v ekonomice plnit, cíle jsou shrnuty do tzv. magického čtyřúhelníku:
• plynulý ekonomický růst HDP (o alespoň 3% za rok)
• plná zaměstnanost  nezaměstnanost do 7%
• stabilita měny = tzv. mírná inflace, která je do 10% (inflace = rostou ceny na trhu, za mzdu si koupíme méně věcí)
• saldo obchodní bilance , žádoucí je, aby V byly větší než D – kladné saldo
- problém spočívá v tom, že se obtížně zajišťuje úspěšný vývoj ve všech čtyřech směrech najednou
- zlepšení v jendé oblasti se často realizuje za cenu zhoršení v jiné oblasti

Vztah mezi ekonomickou teorií a určováním cílů a nástrojů hospodářské politiky státu

fungování trhu je spojeno s řadou typů tržních selhání, a proto je stěží možné ponechat vývoj hospodářství pouze na působení spontánních tržních sil.
Vývoj po 2.sv.válce nás však přesvědčil, že ani stabilizační politika vlády není prosta problémů a že vedle tržního selhání můžeme mluvit i o selhání vládním. Jde zejména o deformaci působení tržních faktorů v důsledku opatření hospodářské politiky vlády, která deformují fungování trhu.
Problémem se stala zejména inflace, která má mnohdy kořeny právě v určitých vládních zásazích do ekonomiky (zvyšování peněz v oběhu pro snížení úr. sazby).

Vzhledem k tržnímu selhání jsou přeci určité vládní zásady nutné, možné jsou ale i vládní selhání, zejména byrokratizace s posilováním úlohy státu v ekonomice.