1) Finanční trh

Finanční trh

Finanční trh je zvláštní formou trh. Je to systém, který se vytvořil proto, aby bylo možno prodávat a kupovat
krátkodobý i dlouhodobý kapitál výměnou za volné peněžní prostředky. Finanční trh také zabezpečuje přerozdělení již soustředěného kapitálu. Poptávka je na finančním trhu motivována především třemi obvykle se navzájem potlačujícími kritérii, kterými jsou výhodnost, bezpečnost a likvidita.
Výnosnost - se chápe jako očekávaná míra zisku (rentabilita) investice.
Bezpečnost – znamená z hlediska kupujícího pravděpodobnost udržení hodnoty investice alespoň na
nominální výši. Opakem bezpečnosti je rizikovost jako pravděpodobnost neúspěchu nebo
ztráty.
Likvidita – pak představuje snadnou obchodovatelnost, tedy možnost získat zpět nejlikvidnější
prostředky (peníze) při prodeji.



Peněžní a kapitálový trh

Finanční trh se člení na peněžní trh, který se někdy označuje jako trh krátkodobých peněz, a na kapitálový
trh, kde probíhá obchod s dlouhodobými hodnotami, např. s cennými papíry.

Cenné papíry – jsou listiny, které představují pohledávky vlastníků těchto listin (věřitelů) vůči jejich
výstavcům (dlužníkům). Cenné papíry tak vystupují jako doklad o uskutečnění majetkové peněžní transakce. Jsou zbožím a jsou tedy zejména předmětem kapitálového trhu. Dále stručně charakterizujeme hlavní druhy cenných papírů.

Peněžní vklady - Dokladem o úsporných vkladem jsou vkladní knížky, jejichž různé druhy vystavují
banky a spořitelny. Dokladem o vlastnictví sporožirových, postžirových, popř.
devizových a běžných účtů jsou příslušné smlouvy, uzavřené s bankou nebo
spořitelnou. Dokladem o stavu peněz na účtu je výpis z účtu.
Depozitní certifikáty – jsou to cenné papíry vystavené bankami nebo spořitelnami. Potvrzuje se jimi, že
byla uložena jistá suma peněz na stanovenou dobu a na určený úrok.
Dluhopisy – Dluhopis (dlužní úpis) je takový papír, s jehož držením je spojeno právo majitele
požadovat splacení dlužné částky v nominálních hodnotách a vyplácení výnosů (úroků)
z něj k určitému datu a povinnost subjektu, který dluhopis vydal, příslušné závazky splnit.
Akcie – jsou to cenné papíry, s nimiž jsou spojena práva akcionáře (majitele) podílet se na řízení
společnosti (podniku). Na zisku a na majetkovém zůstatku při zániku společnosti. Podíl na
zisku se nazývá dividenda.
Pojistky a renty – patří sem zejména různé nabízené formy pojištění při dožití určitého věku. Při
placení pojistného pak vznikají pojištěnému nároky, vyplývající z uzavřené pojistné
smlouvy.
Směnky – je to zpravidla krátkodobý obchodovatelný cenný papír.
Finanční spoluúčast – Znamená, že se někdo svým majetkovým vkladem (penězi, nemovitostí,
autorským právem) zúčastňuje podnikatelské činnosti někoho jiného (např. určité
firmy) za podíl na zisku i ztrátě, který je určený smlouvou.


Peněžní trh – Předmětem obchodu je krátkodobý kapitál, který představují krátkodobé obchodovatelné cenné
papíry se splatností zpravidla do jednoho roku. Peněžní trh si můžeme představit jako síť jednotlivých bank, prodejců, kupců a zprostředkovatelů jednotlivých obchodů. S obchodováním s cennými papíry souvisejí dva základní pojmy:
1) Nominální hodnota
2) Tržní hodnota

Nákup těchto cenných papírů je motivován očekávaným výnosem a vysokou likviditou. Předmětem peněžního trhu je také uspokojování potřeby zdrojů financování u fyzických osob a podnikatelů. Jde o krátkodobé úvěry (půjčky), opět s lhůtou splatnosti do jednoho roku. Zvláštní postavení má mezibankovní trh. Banka jako každý podnik řídí svojí likviditu. Do mezibankovních obchodů vstupuje a tyto obchody reguluje centrální banka (v ČR je to česká národní banka).

Kapitálový trh – Předmětem obchodu je dlouhodobý kapitál, který představují dlouhodobé cenné papíry se
splatností nad jeden rok. Obchody se odehrávají na burze a na trzích obdobného charakteru (RM-systém). Nákup těchto cenných papírů je motivován očekávaným růstem jejich tržní hodnoty. Trh nově emitovaných cenných papírů se označuje jako primární trh. Obchody s již dříve emitovanými cennými papíry, kdy jde vlastně o jejich přerozdělování (redistribuci) mezi různé vlastníky, se pak označuje jako sekundární trh. Zvláštní postavení má trh zahraničního kapitálu, který se skládá z devizového trhu a z trhu drahých kovů. Trh drahých kovů představuje především trh zlata, stříbra a platiny. Tradiční měřicí jednotkou hmotnosti zlata je trojská unce, která se používá především v mezinárodním obchodu.

směnky

Indosament směnky (rukopis)
1.) Je to převod směnek, písemné prohlášení, kterým se směnka převádí do vlastnictví někoho jiného
a) vyplněný indosament
Je tu podpis toho, kdo směnku převádí a název toho, kdo směnku kupuje, datum a místo.
b) Nevyplněný indosament
Je tu pouze podpis toho kdo směnku převádí

Akceptace směnky
- Provádí se v případě, že směnku vystavil věřitel, ne dlužník. Je tedy nutné, aby dlužník svůj dluh uznal (akceptoval). K tomu stačí podpis na líci směnky, kterým směnečník vyjadřuje souhlas s tím, že zaplatí.
- Směnečný Aval: akceptace směnky bankou
- Směnečné rukojemství:ručení za směnku třetí osobou.

Prolongace směnky
Při tomto úkonu dochází k posunutí doby splatnosti na dobu pozdější

Protest směnky
Veřejná listina, která je sepsána buď u notáře, nebo u soudu. Majitel směnky se tak může hojit i na nepřímých dlužnících. Pokud směnečník nezaplatí, může majitel směnky všechny osoby, které se na směnečně zavázaly, žalovat u soudu. Majitel směnky má větší šanci na vplacení částky.

Eskont směnky
Prodej směnky před dobou splatnosti, odkup provádí banka. Majitel dostane částku dřív a za to si banka ze směnečné sumy odečítá tzv. diskont (úrok, který platí majitel (původní) směnky ode dne eskontování směnky do dne splatnosti směnky). Čím je směnka odkoupena dřív, tím je diskont vyšší. Dále si banka sráží provizi (ze směnečné sumu banka dostává velký obnos). Banka se takto stává novým majitelem směnky. S původním majitelem směnky se banka v době splatnosti obrací nejdříve na původního dlužníka, v případě neplacení směnky přímým dlužníkem se banka obrací na žadatele o eskont a na něm vymáhá směnečnou sumu.

Směnky

Směnky

- krátkodobý CP
- umožňuje bezhotovostní placení
- není vydávána hromadně, má zásadně listinnou podobu
- úvěrový CP
- může být soudně vymahatelná
Směnka obsahuje bezpodmínečný příkaz (u směnky cizí) nebo bezpodmínečný závazek (u směnky vlastní) zaplatit majiteli směnky tzv. směnečnou sumu.

Druhy směnek
1) podle počtu subjektů na směnce uvedených
a) směnka vlastní: dvoustranným vztahem, v okamžiku vystavení směnky figurují 2 subjekty, 1. výstavce a 2. majitel směnky, je na ní napsáno zaplatím
b) směnka cizí: je třístranným vztahem, výstavce směnky přikazuje 3. (banka), aby místo něho zaplatila tomu věřiteli – příkaz zaplaťte
c) směnka na vlastní řád: Má formu cizí směnky, ale vyskytují se zde 2 osoby. Věřitel a výstavce je jedna osoba

2) podle druhu důvodu v souvislosti s nimž byla směnka vystavena
a) obchodní: dodavatelsko odběratelský vztah, vzniká na základě uskutečněného obchodu v rámci dodavatelsko odběratelských vztahů
b) finanční: vzniká z důvodu půjčování peněz, není doprovázena nákupem nebo prodejem
c) kauční: místo peněžní kauce se vystaví kauční směnka (v trestním zákoníku)

3) podle doby splatnosti
a) směnka fixní (denní): je tam napsáno „dne…“
b) směnka splatná na viděnou (vistasměnka): je splatná při předložení, nejpozději 2.den
c) směnka splatná za určitý čas od vidění (lhůtní vistasměnka): např. 3. měsíce po vidění (musí to tam být napsáno)
d) směnka splatná za určitý čas od vystavení (datosměnka): např. 3. měsíce ode dneška (datum dneška je tam napsaný)

Náležitosti směnky

Náležitosti směnky
- domicil: kde bude placeno, komu placeno
- domicilát: konkrétní místo platby
- označení, že jde o směnku
- bezpodmínečný příkaz (nebo slib) zaplatit určitou částku (směnečnou sumu)
- údaj splatnosti, pokud tam není, je směnka splatná při předložení
- údaj o místu, kde se má platit (většinou banka), pokud by to tam nebylo uvedeno, je splatná na místě předložení dlužníka
- jméno toho, kdo má platit
- jméno toho, komu se má platit
- datum a místo vystavení směnky,
- podpis výstavce směnky

Výrazy pro nekvalitní směnky
1.) nuzná směnka
- ještě před splacením se stává nejistou, protože na jmění jejího dlužníka byla vyhlášen konkurz
2.) směnka planá
- dlužnický závazek je fingován
3.) směnka sklepní
- obsahuje podpisy z cela nesolventních nebo neexistujících osob