7. Rozbor státního rozpočtu, jeho příjmy a výdaje, úloha státu v soudobé ekonomice
ROZPOČET A ÚROVEŇ ROVNOVÁŽNÉ PRODUKCE
Rozpočtový přebytek (BS) je přebytek daňových příjmů vlády nad celkovými vládními výdaji (vládními nákupy zboží a služeb a transferovými platbami)
BS = TA – G – TR
Záporný rozpočtový přebytek tj. přebytek celkových vládním výdajů nad příjmy je rozpočtový deficit.
Výdaje státního rozpočtu
• Výdaje vlády, resp. vládních institucí a institucí veřejné správy na nákup statků a služeb potřebných k produkci veřejných statků
• Výdaje na transferové platby a subvence
• Výdaje státu v podobě plateb na úhradu půjček (přímé = půjčky banka, dále nákup a prodej státních obligací)
Příjmy státního rozpočtu
• Daně
• Příjmy z prodeje statků a sužeb
• Příjmy z půjček
DANĚ
Celkové daně značíme T, tvoří je autonomní daně (TA), tj. daně nezávislé na důchodu. Důchodová daň se mění s úrovní důchodu, tj. t*Y. Sazba důchodové daně znamená, že určitá část důchodu musí být odvedena ve formě daní do rozpočtu. Předpokládáme že t je konstantní.
T = TA + tY
Jestliže se sazba důchodové daně nemění, pak se nemění mezní sklon ke zdanění se změnou důchodu. Zvyšuje-li se důchod, daň plynoucí z tohoto titulu se zvyšuje proporcionálně. Dělíme-li rovnici důchodem (Y):
T/Y = TA/Y + t, kde T/Y je průměrná míra zdanění, t je mezní sklon (míra) zdanění. Jestliže TA = 0, potom průměrná míra zdanění se rovná mezní míře zdanění a celkové daně jsou proporcionální důchodu. Jestliže TA > 0, potom roste-li důchod, klesá TA/Y, takže klesá i průměrná míra zdanění (podíl celkových daní na důchodu klesá), tj. daně jsou regresivní. Jestliže TA < 0, pak roste-li důchod, průměrná míra zdanění se zvyšuje, podíl celkových daní na důchodu roste a daně jsou progresivní.
Předpoklad: TA = 0. Potom BS = T – G – TR
BS = tY – G – TR
Z rovnice plyne, že rozpočtový přebytek (deficit) je funkcí důchodu při daném G, TR a t. Velikost rozpočtového přebytku (deficitu) je tedy ovlivňována jednak úrovní rovnovážné produkce, jakož i komponentami vládní fiskální politiky – vládními nákupy zboží a služeb, transferovými platbami a sazbou proporcionální důchodové daně.
Jsou-li v recesi nízké soukromé autonomní výdaje v důsledku spotřebitelského a podnikatelského pesimismu, je úroveň rovnovážné produkce nízká a nízké jsou i příjmy vlády a rozpočet vykazuje deficit nebo pokles přebytku, protože celkové vládní výdaje převyšují daňové příjmy (současně při poklesu zaměstnanosti rostou transferové platby v důsledku růstu podpor v nezaměstnanosti). Naopak při růstu soukromých autonomních výdajů v expanzi se rozpočtový deficit snižuje nebo vzniká přebytek protože daňové příjmy převyšují celkové vládní výdaje.
Přímka BS je přímkou rozpočtového přebytku (deficitu) která ukazuje kombinace úrovní rozpočtového přebytku (deficitu) a úrovní důchodu, jež jsou kompatibilní s daným objeme celkových vládních výdajů a se sazbou důchodové daně.
Sklon přímky BS je dán sazbou důchodové daně. Přímka BS je rostoucí, protože s růstem Y se zvyšují daňové příjmy a snižuje se deficit. Čím vyšší je sazba důchodové daně tím strmější je křivka BS a naopak.
Existují tři způsoby snížení rozpočtového deficitu:
1. zvýšení skutečné produkce a její přiblížení k potenciálnímu produktu, což znamená posun na přímce BS doprava
2. snížení celkových vládních výdajů, což znamená vertikální posun BS
3. zvýšení sazby důchodové daně, BS bude strmější a při daných vládních výdajích povedou vyšší daňové příjmy ke snížení deficitu.
Strukturální přebytek (deficit) – rozpočtový přebytek (deficit) při plné míře zaměstnanosti, tedy na úrovni potenciálního produktu. BS* = tY* - G – TR
Cyklický přebytek (deficit) – rozdíl mezi skutečným deficitem (přebytkem) a rozpočtovým deficitem (přebytkem) při plné zaměstnanosti. Jestliže je Y pod Y*, strukturální přebytek je vyšší než skutečný a naopak. Protože se v recesi výnosy daní snižují, cyklický deficit se zvyšuje. Ve fázi expanze příjmy vlády rostou a cyklický přebytek se zvyšuje.
EKONOMICKÉ FUNKCE STÁTU
1. Zvýšení efektivnosti v alokaci výrobních faktorů prostřednictvím tržního mechanismu. Tato činnost státu má svůj makro i mikroekonomický aspekt. V prvém případě může působení státu nabýt podoby strukturální (odvětvové) politiky, ve druhém případě protimonopolní regulace. (efektivita ekonomiky řízené trhem se snižuje, jestliže je dokonalá konkurence zaměněna konkurencí nedokonalou. Trh také nepůsobí efektivně, jestliže se v ekonomice vyskytují externality.)
2. Ovlivnění rozdělení důchodů. Společnost nemusí považovat rozdělení příjmů které se vytvořilo na trzích, za přijatelné. Svými nástroji může stát přerozdělovat důchody tržních subjektů a měnit tak jejich postavení na trhu produktů i na trhu VF. Tato činnost mění výrazně nejen pozici jednotlivých tržních subjektů a situaci na dílčích trzích (mikro aspekt), ale i vzájemné postavení jednotlivých sektorů (makro aspekt).
3. Stabilní rozvoj národního hospodářství. Státní orgány podporují a rozvíjejí schopnosti tržního mechanismu překonávat národohospodářské poruchy vzniklé uvnitř ekonomiky i mimo ní (např. cenové výkyvy, výkyvy v objemu vyrobené produkce, apod.) Stát případně tržnímu mechanismu napomáhat překonávat poruchy a vracet se do rovnovážného stavu. Může se v tomto případě jednat např. o politiku ekonomického růstu, krátkodobou stabilizační politiku, apod. Jde tudíž o převážně makroekonomickou činnost státu.
Státní orgány plní současně všechny tři úkoly, tj. působí na efektivnost hospodářství, na stabilní rozvoj ekonomiky a ovlivňují rozdělování důchodů ve společnosti.
V rámci národní ekonomiky sledují státní orgány dva základní stabilizační cíle.
1. Zajištění cenové stability. Vlády obvykle neočekávají naprostou strnulost cen na všech trzích, ale snaží se změny minimalizovat a zabránit neočekávaným cenovým šokům.
2. Podpora zaměstnanosti. Nejde zde o plnou, 100% zaměstnanost, ale o udržení nezaměstnanosti na úrovni, která se blíží přirozené míře nezaměstnanosti.
Podmínkou úspěšného splnění obou cílů jsou opatření, která mají působit na růst reálného produktu. Produkt by měl růst rovnoměrně a takovým tempem, aby byla zajištěna cenová stabilita a dostatečná zaměstnanost.
Další podmínkou dostatečné zaměstnanosti a cenové stability je rovnovážnost vztahů národního hospodářství se zahraničím. Státní orgány působí na rovnováhu platební bilance a stabilitu měnových kursů tak, aby jejich dlouhodobý vývoj neohrožoval plnění obou výše uvedených základních cílů.
NÁSTROJE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY
1) monetární politika
2) fiskální politika
3) důchodová politika
4) vnější obchodní a měnová politika
Vestavěné stabilizátory
- progresivní daň z příjmu
- pojištění v nezaměstnanosti
- státní výkup zemědělských přebytků
- subvence k cenám zemědělské produkce
Zobrazují se příspěvky se štítkemstátní rozpočet. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemstátní rozpočet. Zobrazit všechny příspěvky
VEŘEJNÝ DLUH
VEŘEJNÝ DLUH = jedná se o souhrn pohledávek ostatních ekonomických subjektů vůči státu, obci, regionu apod.
Maastrichtskými dohodami je předepsáno snížení rozpočtových deficitů členských zemí pod 60% ročního HDP jako podmínka vstupu do měnové unie.
VEŘEJNÝ DLUH V ČR
V nejširším pojetí je definován jako hrubý dluh a skládá se z:
- dluhu centrální vlády
- ze zadlužení státních fondů, zdravotních pojišťoven a FNM
- ze zadlužených místních orgánů
první dvě složky se dohromady nazývají dluh centrální vlády
krátkodobý dluh
dlouhodobý dluh = skládá se z dluhu vnitřního a zahraničního.
Na počátku 90.let byl státní dluh financování centrální bankou.
Od roku 1990 začal vydávat stát k financování svého dluhu státní dluhopisy, od roku 1992 státní pokladniční poukázky.
Skončí-li hospodaření státního rozpočtu v předchozím roce deficitem, je tento deficit kryt emisemi státních pokladničních poukázek. Po schválení státního závěrečného účtu je pak tento dluh přičleněn ke státnímu dluhu z minulých let a kryt emisemi státních dluhopisů.
Maastrichtskými dohodami je předepsáno snížení rozpočtových deficitů členských zemí pod 60% ročního HDP jako podmínka vstupu do měnové unie.
VEŘEJNÝ DLUH V ČR
V nejširším pojetí je definován jako hrubý dluh a skládá se z:
- dluhu centrální vlády
- ze zadlužení státních fondů, zdravotních pojišťoven a FNM
- ze zadlužených místních orgánů
první dvě složky se dohromady nazývají dluh centrální vlády
krátkodobý dluh
dlouhodobý dluh = skládá se z dluhu vnitřního a zahraničního.
Na počátku 90.let byl státní dluh financování centrální bankou.
Od roku 1990 začal vydávat stát k financování svého dluhu státní dluhopisy, od roku 1992 státní pokladniční poukázky.
Skončí-li hospodaření státního rozpočtu v předchozím roce deficitem, je tento deficit kryt emisemi státních pokladničních poukázek. Po schválení státního závěrečného účtu je pak tento dluh přičleněn ke státnímu dluhu z minulých let a kryt emisemi státních dluhopisů.
Hodnocení živ.úrovně
Hodnocení živ.úrovně
Posuzuje se její vývoj, provádí se srovnání mezi státy, skupinami obyvatelstva, rodinami, popř. jednotlivci. Pro objektivní hodnocení musíme srovnávat jednu složku za druhou a z nich pak provést obecné shrnutí a porovnání. Výši ž. ú. ovlivňuje výkonnost národního hospodářství, které představuje množství statků a služeb, které v něm bylo za určité období vytvořeno. Čím je výkonnost národního hospodářství vyšší, tím je vyšší ž. ú. Občanů.
Státní rozpočet
K plnění svých funkcí potřebuje stát peníze, čím více funkcí tím více peněz. Jako řádný hospodář dopředu plánuje, kolik v následujícím roce peněz potřebuje – výdajová stránka státního rozpočtu a kolik jich získá – příjmová stránka.
Příjmy státního rozpočtu tvoří: daně, cla, sociální pojištění, ostatní příjmy (různé poplatky), příjmy z rozpočtu EU
Výdaje státního rozpočtu tvoří: státní zpráva (úřady), ochrana státu, školství, zdravotnictví, transfery obyvatelstvu (důchody, dávky..), státní zakázky (dálnice..), investice do životního prostředí, odvody do rozpočtu EU
Posuzuje se její vývoj, provádí se srovnání mezi státy, skupinami obyvatelstva, rodinami, popř. jednotlivci. Pro objektivní hodnocení musíme srovnávat jednu složku za druhou a z nich pak provést obecné shrnutí a porovnání. Výši ž. ú. ovlivňuje výkonnost národního hospodářství, které představuje množství statků a služeb, které v něm bylo za určité období vytvořeno. Čím je výkonnost národního hospodářství vyšší, tím je vyšší ž. ú. Občanů.
Státní rozpočet
K plnění svých funkcí potřebuje stát peníze, čím více funkcí tím více peněz. Jako řádný hospodář dopředu plánuje, kolik v následujícím roce peněz potřebuje – výdajová stránka státního rozpočtu a kolik jich získá – příjmová stránka.
Příjmy státního rozpočtu tvoří: daně, cla, sociální pojištění, ostatní příjmy (různé poplatky), příjmy z rozpočtu EU
Výdaje státního rozpočtu tvoří: státní zpráva (úřady), ochrana státu, školství, zdravotnictví, transfery obyvatelstvu (důchody, dávky..), státní zakázky (dálnice..), investice do životního prostředí, odvody do rozpočtu EU
Státní rozpočet
Porovnáním těchto dvou stran pak státní rozpočet může plánovat jako – přebytkový (příjmy > výdaje), schodkový (příjmy < výdaje), vyrovnaný (příjmy = výdaje). Návrh státního rozpočtu na následující rok předkládá vláda ke schválení parlamentu a schválený rozpočet má podobu zákona.
Přebytkový = vytváří rezervu státu na dobu nepříznivého ekonomického vývoje (hospodářská krize, recese). Avšak stát, který neutratí veškeré své příjmy, nevytváří nové pracovní příležitosti, nedává závazky soukromým firmám a tak nepodporuje rozvoj ekonomiky.
Schodkový = podporuje dočasný rozvoj ekonomiky na dluh, vydané peníze převyšují příjmy, stát bude muset šetřit v příštích letech a nikdo mu dopředu nezaručí, že to nebudou roky ekonomicky problémové.
Vyrovnaný = nedochází k žádným odchylkám.
Přebytkový = vytváří rezervu státu na dobu nepříznivého ekonomického vývoje (hospodářská krize, recese). Avšak stát, který neutratí veškeré své příjmy, nevytváří nové pracovní příležitosti, nedává závazky soukromým firmám a tak nepodporuje rozvoj ekonomiky.
Schodkový = podporuje dočasný rozvoj ekonomiky na dluh, vydané peníze převyšují příjmy, stát bude muset šetřit v příštích letech a nikdo mu dopředu nezaručí, že to nebudou roky ekonomicky problémové.
Vyrovnaný = nedochází k žádným odchylkám.
Franchisové poradenství, Spolupráce ČAF s partnery
Franchisové poradenství
ČAF vede adresář poradců a specialistů, kteří mohou pomoci ve franchisingovém podnikání a poskytuje reference o jejich službách. Jde o seznam poradců, specialistů a odborných institucí, které jsou členy České asociace franchisingu nebo jsou ČAF autorizované jako odborníci, kteří se poradensky zabývají franchisingem. Pro udržení vysoké úrovně odborných znalostí ČAF usiluje o spolupráci s odbornými
pracovišti a vysokými školami.
Spolupráce ČAF s partnery
ČAF se stala v roce 1994 členem Evropské franchisové federace (EFF), kterou společně založily v roce 1972 evropské franchisové svazy. V rámci této evropské platformy dochází k výměně informací a zkušeností o franchisingu. Členství v EFF tak dává ČAF a jejím členům možnost, aby franchising v ČR udržoval krok s evropskými trendy, včetně návaznosti na evropské právní prostředí. ČAF udržuje kontakty nebo spolupracuje v oblasti společných cílů s ostatními profesními sdruženími a informuje jejich členy o aktivitách v oblasti franchisingu. Jedním z hlavních partnerů je i Svaz obchodu
ČAF vede adresář poradců a specialistů, kteří mohou pomoci ve franchisingovém podnikání a poskytuje reference o jejich službách. Jde o seznam poradců, specialistů a odborných institucí, které jsou členy České asociace franchisingu nebo jsou ČAF autorizované jako odborníci, kteří se poradensky zabývají franchisingem. Pro udržení vysoké úrovně odborných znalostí ČAF usiluje o spolupráci s odbornými
pracovišti a vysokými školami.
Spolupráce ČAF s partnery
ČAF se stala v roce 1994 členem Evropské franchisové federace (EFF), kterou společně založily v roce 1972 evropské franchisové svazy. V rámci této evropské platformy dochází k výměně informací a zkušeností o franchisingu. Členství v EFF tak dává ČAF a jejím členům možnost, aby franchising v ČR udržoval krok s evropskými trendy, včetně návaznosti na evropské právní prostředí. ČAF udržuje kontakty nebo spolupracuje v oblasti společných cílů s ostatními profesními sdruženími a informuje jejich členy o aktivitách v oblasti franchisingu. Jedním z hlavních partnerů je i Svaz obchodu
Vyberte si franchisu
Vyberte si franchisu
ČAF je seriózním zprostředkovatelem mezi franchisory a jejich potenciálními franchisanty. Soustřeďuje nabídku franchisingu od jednotlivých franchisorů v Katalogu franchisingových příležitostí České asociace franchisingu. Katalog pomáhá franchisorům při oslovení potenciálních franchisantů. Těm zase může poskytnout potřebný přehled a reference o každém registrovaném franchisorovi a jeho franchisovém konceptu. ČAF prostřednictvím katalogu může varovat před neověřenými nebo spornými podnikatelskými "franchisingovými" koncepty, které nerespektují Etický kodex ČAF nebo nezabezpečují nezbytné doprovodné služby. Součástí katalogu bude sekce evidující zahraničních nabídky pro import franchisingu do ČR a sekce nabídek franchis určených pro export z české republiky do zahraničí. Další sekcí katalogu jsou evidence soustřeďující nabídky i poptávky práce ve franchisingu, tzn. práce ve franchisových centrálách, vedení franchisových prodejen, atd. Každá nabídka na zařazení do této databáze musí obsahovat údaje v předem stanovené struktuře. Pro členy ČAF je bezplatná.
ČAF je seriózním zprostředkovatelem mezi franchisory a jejich potenciálními franchisanty. Soustřeďuje nabídku franchisingu od jednotlivých franchisorů v Katalogu franchisingových příležitostí České asociace franchisingu. Katalog pomáhá franchisorům při oslovení potenciálních franchisantů. Těm zase může poskytnout potřebný přehled a reference o každém registrovaném franchisorovi a jeho franchisovém konceptu. ČAF prostřednictvím katalogu může varovat před neověřenými nebo spornými podnikatelskými "franchisingovými" koncepty, které nerespektují Etický kodex ČAF nebo nezabezpečují nezbytné doprovodné služby. Součástí katalogu bude sekce evidující zahraničních nabídky pro import franchisingu do ČR a sekce nabídek franchis určených pro export z české republiky do zahraničí. Další sekcí katalogu jsou evidence soustřeďující nabídky i poptávky práce ve franchisingu, tzn. práce ve franchisových centrálách, vedení franchisových prodejen, atd. Každá nabídka na zařazení do této databáze musí obsahovat údaje v předem stanovené struktuře. Pro členy ČAF je bezplatná.
Semináře pro franchisory a franchisanty
Semináře pro franchisory a franchisanty
Pro ty, kteří přemýšlejí o využití franchisingu jako nástroji pro růst svého obchodu, mohou přinést užitečné informace a podněty jednodenní semináře a školení pořádané ČAF. Jimi chce ČAF zájemcům poskytnout ucelenou představu o franchisingu, o způsobu jeho fungování a jeho výhodách i úskalích, popř. dřívější znalosti o franchisingu prohlubovat. Přednášejícími jsou jak odborníci na nejrůznější aspekty franchisingu (právo, marketing) tak i zástupci konkrétních franchisových systémů působících v České republice a to jak z řad franchisorů, tak i franchisantů … Semináře jsou pořádány několikrát ročně. Absolventi těchto vzdělávacích akcí mohou získat osvědčení o jejich absolvování, které jim pak může pomoci např. při získávání pracovního umístění ve franchisovém podniku nebo i v případě splnění dalších podmínek při podávání žádosti o udělení franchisové licence. V budoucnu Česká asociace franchisingu připravuje kursy franchisingu obdobné kursům pořádaným v zemích Evropské unie, na kterých by měli být přítomni zahraniční odborníci ve franchisingu.
Pro ty, kteří přemýšlejí o využití franchisingu jako nástroji pro růst svého obchodu, mohou přinést užitečné informace a podněty jednodenní semináře a školení pořádané ČAF. Jimi chce ČAF zájemcům poskytnout ucelenou představu o franchisingu, o způsobu jeho fungování a jeho výhodách i úskalích, popř. dřívější znalosti o franchisingu prohlubovat. Přednášejícími jsou jak odborníci na nejrůznější aspekty franchisingu (právo, marketing) tak i zástupci konkrétních franchisových systémů působících v České republice a to jak z řad franchisorů, tak i franchisantů … Semináře jsou pořádány několikrát ročně. Absolventi těchto vzdělávacích akcí mohou získat osvědčení o jejich absolvování, které jim pak může pomoci např. při získávání pracovního umístění ve franchisovém podniku nebo i v případě splnění dalších podmínek při podávání žádosti o udělení franchisové licence. V budoucnu Česká asociace franchisingu připravuje kursy franchisingu obdobné kursům pořádaným v zemích Evropské unie, na kterých by měli být přítomni zahraniční odborníci ve franchisingu.
Franchising, ČAF
Co je to franchising?
Princip franchisingu lze stručně vyjádřit jako druh obchodní strategie, kdy jedna firma jako tzv. franchisor dále expanduje na trhu tak, že za úplatu poskytuje svůj osvědčený a úspěšný obchodní koncept prodeje výrobků nebo služeb (tzv. franchisu) nezávislým obchodním partnerům - franchisantům.
Co je ČAF ?
Česká asociace franchisingu je nezávislá a dobrovolná profesní instituce pro franchising. Sdružuje v České republice poskytovatele franchisy (franchisory), franchisové podnikatele a franchisové poradce za účelem prosazování, podpory a rozvoje etického franchisového podnikání. Jednou z hlavních úloh ČAF je pomáhat potenciálnímu franchisantovi rozpoznat klady, zápory, rizika a možnosti franchisingu. Dalším úkolem ČAF je napomáhat upevnit pozici obchodů spojených s franchisingem probíhajících mezi dobrými provozovateli franchisingu. Jedním ze základních poslání ČAF je být zdrojem informací a zkušeností v oblasti franchisingu. K tomu asociace vede Franchisingovou knihovnu ČAF, kde postupně shromažďuje nejrůznější teoretické i praktické, veřejné i komerční informace z této oblasti, včetně původních prací, přednášek, diplomových prací a rešerší a článků z tisku. Pro zájemce asociace doporučuje knižní publikace a periodika, která se tématu franchisingu fundovaně věnují. Česká asociace franchisingu také monitoruje stav a vede základní franchisingové statistiky v České republice a publikuje je formou Ročenky franchisingu ČAF.
Princip franchisingu lze stručně vyjádřit jako druh obchodní strategie, kdy jedna firma jako tzv. franchisor dále expanduje na trhu tak, že za úplatu poskytuje svůj osvědčený a úspěšný obchodní koncept prodeje výrobků nebo služeb (tzv. franchisu) nezávislým obchodním partnerům - franchisantům.
Co je ČAF ?
Česká asociace franchisingu je nezávislá a dobrovolná profesní instituce pro franchising. Sdružuje v České republice poskytovatele franchisy (franchisory), franchisové podnikatele a franchisové poradce za účelem prosazování, podpory a rozvoje etického franchisového podnikání. Jednou z hlavních úloh ČAF je pomáhat potenciálnímu franchisantovi rozpoznat klady, zápory, rizika a možnosti franchisingu. Dalším úkolem ČAF je napomáhat upevnit pozici obchodů spojených s franchisingem probíhajících mezi dobrými provozovateli franchisingu. Jedním ze základních poslání ČAF je být zdrojem informací a zkušeností v oblasti franchisingu. K tomu asociace vede Franchisingovou knihovnu ČAF, kde postupně shromažďuje nejrůznější teoretické i praktické, veřejné i komerční informace z této oblasti, včetně původních prací, přednášek, diplomových prací a rešerší a článků z tisku. Pro zájemce asociace doporučuje knižní publikace a periodika, která se tématu franchisingu fundovaně věnují. Česká asociace franchisingu také monitoruje stav a vede základní franchisingové statistiky v České republice a publikuje je formou Ročenky franchisingu ČAF.
Ekonomické důsledky vládního dluhu
Ekonomické důsledky vládního dluhu
Délka rozhodovacího procesu je podstatně nižší u monetární politiky než u fiskální. Monetární politice se trh a tržní subjekt přizpůsobují rychleji než když mají reagovat na účinky fiskální politiky.
Cyklický deficit je vyrovnán přebytky z období hospodářského rozmachu, takže je k ekonomice neutrální. Strukturální deficit snižuje v dlouhém období investiční výdaje (v důsledku vytěsňovacího efektu) a může být zdrojem inflace.
Délka rozhodovacího procesu je podstatně nižší u monetární politiky než u fiskální. Monetární politice se trh a tržní subjekt přizpůsobují rychleji než když mají reagovat na účinky fiskální politiky.
Cyklický deficit je vyrovnán přebytky z období hospodářského rozmachu, takže je k ekonomice neutrální. Strukturální deficit snižuje v dlouhém období investiční výdaje (v důsledku vytěsňovacího efektu) a může být zdrojem inflace.
Debata o vytlačování soukromých investic
Debata o vytlačování soukromých investic
Fiskální politika má vliv i na posun agregátní nabídky. Snížení daní může vyvolat dvě různé situace. V každém případě se zvýší příjmy domácností. Ale v prvním případě zvýšení daňových sazeb vyvolá u domácností větší zájem o práci. Lidé začnou víc pracovat. Tento fakt zvýší agregátní nabídku. Ve druhém případě budou mít lidé vyšší příjmy, tím se budou cítit bohatší a omezí práci. Agregátní nabídka poklesne.
Krátkodobé účinky (expanzivní) fiskální politiky. Agregátní poptávka je v poli, kdy jsou v ekonomice nevyužity výrobní faktory. Zde se daří zvyšovat reálný produkt bez velkého zvýšení cenové hladiny. V poli, kdy se ekonomika blíží potenciálnímu produktu se spíš daří úspěšně zvyšovat hladinu cen.
Dlouhodobé účinky rozpočtové politiky. V dlouhém období s růstem agregátní poptávky souvisí krátkodobý růst nominálního produktu. Na tento růst reaguje poptávka po penězích, čímž dojde ke zvýšení úrokových sazeb a tím k omezení investic. Dochází k procesu vytěsnění. Situace, kdy vládní rozpočtové výdaje snižují soukromé investiční výdaje. Tím vlastně také konkurují v investicích soukromým investorům. Vzroste cenová hladina, reálné i nominální úrokové míry (nevrátí se na svou původní úroveň jako v monetární politice). Úroveň produktu a zaměstnanosti se nemění.
Fiskální politika má vliv i na posun agregátní nabídky. Snížení daní může vyvolat dvě různé situace. V každém případě se zvýší příjmy domácností. Ale v prvním případě zvýšení daňových sazeb vyvolá u domácností větší zájem o práci. Lidé začnou víc pracovat. Tento fakt zvýší agregátní nabídku. Ve druhém případě budou mít lidé vyšší příjmy, tím se budou cítit bohatší a omezí práci. Agregátní nabídka poklesne.
Krátkodobé účinky (expanzivní) fiskální politiky. Agregátní poptávka je v poli, kdy jsou v ekonomice nevyužity výrobní faktory. Zde se daří zvyšovat reálný produkt bez velkého zvýšení cenové hladiny. V poli, kdy se ekonomika blíží potenciálnímu produktu se spíš daří úspěšně zvyšovat hladinu cen.
Dlouhodobé účinky rozpočtové politiky. V dlouhém období s růstem agregátní poptávky souvisí krátkodobý růst nominálního produktu. Na tento růst reaguje poptávka po penězích, čímž dojde ke zvýšení úrokových sazeb a tím k omezení investic. Dochází k procesu vytěsnění. Situace, kdy vládní rozpočtové výdaje snižují soukromé investiční výdaje. Tím vlastně také konkurují v investicích soukromým investorům. Vzroste cenová hladina, reálné i nominální úrokové míry (nevrátí se na svou původní úroveň jako v monetární politice). Úroveň produktu a zaměstnanosti se nemění.
Fiskální politika v modelu multiplikátoru
Fiskální politika v modelu multiplikátoru
Multiplikační efekt státních nákupů výrobků a služeb. Výdaje státních orgánů jsou součástí agregátní poptávky. Růst rozpočtových výdajů zvyšuje agregátní poptávku, nikoliv ve stejném rozsahu jako výdaje, ale v rozsahu větším daném tzv. multiplikátorem státních výdajů. Tento multiplikátor je stejný jako investiční . Jiný je však multiplikační efekt čistých daní. Musíme brát v úvahu, že ne celá část příjmů domácností je použita na spotřebu. Domácnosti část uspoří. To znamená, že sníží-li se sazba daně z příjmů, zvýší se příjem spotřebitele. Ten však nespotřebuje celou částku, o kterou se příjem zvýší, ale jen část. Zbytek uspoří, kolik uspoří je dáno mezním sklonem k úsporám (MPS) na AD má větší účinek zvýšení státních výdajů než změna daní.
Multiplikační efekt státních nákupů výrobků a služeb. Výdaje státních orgánů jsou součástí agregátní poptávky. Růst rozpočtových výdajů zvyšuje agregátní poptávku, nikoliv ve stejném rozsahu jako výdaje, ale v rozsahu větším daném tzv. multiplikátorem státních výdajů. Tento multiplikátor je stejný jako investiční . Jiný je však multiplikační efekt čistých daní. Musíme brát v úvahu, že ne celá část příjmů domácností je použita na spotřebu. Domácnosti část uspoří. To znamená, že sníží-li se sazba daně z příjmů, zvýší se příjem spotřebitele. Ten však nespotřebuje celou částku, o kterou se příjem zvýší, ale jen část. Zbytek uspoří, kolik uspoří je dáno mezním sklonem k úsporám (MPS) na AD má větší účinek zvýšení státních výdajů než změna daní.
Fiskální deficity
Fiskální deficity
Deficit státního rozpočtu vzniká když výdaje převažují nad příjmy. Rozlišujeme strukturální a cyklický:
Strukturální deficit vzniká například v důsledku opakované expanzivní politiky vlády. Když v roce s plnou zaměstnaností vláda vydá víc než přijme má strukturální deficit. Ten může být kryt státní půjčkou u komerčních bank, získáním prostředků operacemi na volném trhu peněz nebo emisí peněz ( kombinace fiskální politiky s monetární)
Cyklický deficit souvisí s hospodářským cyklem. Například v pěti po sobě jdoucích letech hospodaří stát se ztrátou; dalších šesti letech se ziskem. Ztráta předešlých pěti let je tedy kryta ziskem (přebytkem z šesti let posledních). Cyklický deficit je ukazatelem v jakém období hospodářského cyklu se ekonomika nachází. Odráží automatické změny v daních, státních výdajích. Opakovaným deficitem vzniká státní dluh. Strukturální deficit má vytěsňovací účinky.
1.3. Automatická a diskreční fiskální politika
Nástroje fisk. pol se dělí do dvou skupin. První jsou diskreční (záměrná) opatření. Zde spadají opatření, pro která jsou nutná jednorázová rozhodnutí státních orgánů. Je to například změna daňových sazeb, změna výše a struktury státního rozpočtu. Tyto změny mají vliv na pohyby v agregátní poptávce a nabídce, které nakonec vyvolají změnu velikosti reálného produktu.
Vestavěné stabilizátory. Tato opatření působí v hospodářství automaticky a nevyžadují rozhodnutí státních orgánů. Patří sem zejména výše daní, pojištění nezaměstnanosti, subvence cen zemědělské produkce. Tyto opatření zmírňují výkyvy hospodářského cyklu.
Deficit státního rozpočtu vzniká když výdaje převažují nad příjmy. Rozlišujeme strukturální a cyklický:
Strukturální deficit vzniká například v důsledku opakované expanzivní politiky vlády. Když v roce s plnou zaměstnaností vláda vydá víc než přijme má strukturální deficit. Ten může být kryt státní půjčkou u komerčních bank, získáním prostředků operacemi na volném trhu peněz nebo emisí peněz ( kombinace fiskální politiky s monetární)
Cyklický deficit souvisí s hospodářským cyklem. Například v pěti po sobě jdoucích letech hospodaří stát se ztrátou; dalších šesti letech se ziskem. Ztráta předešlých pěti let je tedy kryta ziskem (přebytkem z šesti let posledních). Cyklický deficit je ukazatelem v jakém období hospodářského cyklu se ekonomika nachází. Odráží automatické změny v daních, státních výdajích. Opakovaným deficitem vzniká státní dluh. Strukturální deficit má vytěsňovací účinky.
1.3. Automatická a diskreční fiskální politika
Nástroje fisk. pol se dělí do dvou skupin. První jsou diskreční (záměrná) opatření. Zde spadají opatření, pro která jsou nutná jednorázová rozhodnutí státních orgánů. Je to například změna daňových sazeb, změna výše a struktury státního rozpočtu. Tyto změny mají vliv na pohyby v agregátní poptávce a nabídce, které nakonec vyvolají změnu velikosti reálného produktu.
Vestavěné stabilizátory. Tato opatření působí v hospodářství automaticky a nevyžadují rozhodnutí státních orgánů. Patří sem zejména výše daní, pojištění nezaměstnanosti, subvence cen zemědělské produkce. Tyto opatření zmírňují výkyvy hospodářského cyklu.
Cíle fiskální politiky
1.3.1. Cíle fiskální politiky
Cíle fiskální politiky jsou bezprostřední a konečné. Bezprostředními cíli je ovlivnění agregátní poptávky a nabídky a na základě těchto výsledků zásahy do zaměstnanosti a cenové hladiny, což jsou už konečné cíle. Podle toho jakou politiku má vláda ve svém programu, rozlišujeme restriktivní a expansivní politiku. Restriktivní politika utlumuje růst agregátní poptávky. K dosažení těchto cílů jsou použity nástroje: změny ve výši čistých daních a státní výdaje.
1.4. Kombinace monetární a fiskální politiky
Ve skutečnosti vláda provádí makroekonomickou regulaci oběma politikami - monetární i fiskální. Snaží se o jejich vzájemnou koordinaci:
makroekonomická regulace je zaměřena na řízení agregátní poptávky a to její stimulací (usilují o růst zaměstnanosti a produktu). V případě expanzivní politiky vláda preferuje fiskální expanzi (růst výdajů G, snížení daně). Účinnost může být zesílena expanzivní měnovou politikou, čímž je minimalizován efekt vytěsňování. U fiskální restrikce a poklesu úrokové míry by restriktivní měnová politika tento pokles brzdila
ovlivňování struktury produktu - měnová politika stimuluje výdaje citlivé na úrokovou sazbu, zejména soukromé investiční výdaje. Naopak opatření fiskální pol. vedou jednak k růstu úrokové sazby a jednak stimulují výdaje podle typu fiskálních nástrojů (vládní nákupy, transfery domácnostem nebo podnikům, ...)
Cíle fiskální politiky jsou bezprostřední a konečné. Bezprostředními cíli je ovlivnění agregátní poptávky a nabídky a na základě těchto výsledků zásahy do zaměstnanosti a cenové hladiny, což jsou už konečné cíle. Podle toho jakou politiku má vláda ve svém programu, rozlišujeme restriktivní a expansivní politiku. Restriktivní politika utlumuje růst agregátní poptávky. K dosažení těchto cílů jsou použity nástroje: změny ve výši čistých daních a státní výdaje.
1.4. Kombinace monetární a fiskální politiky
Ve skutečnosti vláda provádí makroekonomickou regulaci oběma politikami - monetární i fiskální. Snaží se o jejich vzájemnou koordinaci:
makroekonomická regulace je zaměřena na řízení agregátní poptávky a to její stimulací (usilují o růst zaměstnanosti a produktu). V případě expanzivní politiky vláda preferuje fiskální expanzi (růst výdajů G, snížení daně). Účinnost může být zesílena expanzivní měnovou politikou, čímž je minimalizován efekt vytěsňování. U fiskální restrikce a poklesu úrokové míry by restriktivní měnová politika tento pokles brzdila
ovlivňování struktury produktu - měnová politika stimuluje výdaje citlivé na úrokovou sazbu, zejména soukromé investiční výdaje. Naopak opatření fiskální pol. vedou jednak k růstu úrokové sazby a jednak stimulují výdaje podle typu fiskálních nástrojů (vládní nákupy, transfery domácnostem nebo podnikům, ...)
Státní rozpočet
Státní rozpočet
Fiskální politika je dalším nástrojem hosp. politiky vlády. Touto politikou má být ovlivňována ekonomika, regulován její chod a alespoň částečně odstraňovány negativní vlivy, které v ekonomice působí: Ke svému fungování používá fiskální (rozpočtová) politika několik nástrojů. Nejdůležitější je daňová soustava a státní rozpočet. Hlavními cíli fiskální politiky je ovlivňovat nabídku peněz v ekonomice a agregátní poptávku a tím tak nepřímo hýbat cenovou hladinou a mírou nezaměstnanosti.
Státní rozpočet. I stát jako organizace je hospodařící jednotkou. Svou činnost musí z nějakých zdrojů krý't. Účet státního rozpočtu je tvořen stranou příjmů a stranou výdajů. Příjmy státního rozpočtu tvoří především daně a různé správní poplatky (asi 90%). Strana výdajů je tvořena státními výdaji na potřebu vlády, investice, armádu, byrokratický aparát úředníků, parlament, speciální fondy, rozpočty orgánů místní správy, transfery ... Výše státního rozpočtu souvisí s daňovými sazbami. Cílem vlády by mělo být, aby byly obě strany (příjmy i výdaje) vyrovnány. Výše rozpočtu je schvalována každý rok parlamentem.
Jestliže je na konci roku bilance taková, že výdaje převyšují příjmy, vzniká deficit státního rozpočtu.
Fiskální politika je dalším nástrojem hosp. politiky vlády. Touto politikou má být ovlivňována ekonomika, regulován její chod a alespoň částečně odstraňovány negativní vlivy, které v ekonomice působí: Ke svému fungování používá fiskální (rozpočtová) politika několik nástrojů. Nejdůležitější je daňová soustava a státní rozpočet. Hlavními cíli fiskální politiky je ovlivňovat nabídku peněz v ekonomice a agregátní poptávku a tím tak nepřímo hýbat cenovou hladinou a mírou nezaměstnanosti.
Státní rozpočet. I stát jako organizace je hospodařící jednotkou. Svou činnost musí z nějakých zdrojů krý't. Účet státního rozpočtu je tvořen stranou příjmů a stranou výdajů. Příjmy státního rozpočtu tvoří především daně a různé správní poplatky (asi 90%). Strana výdajů je tvořena státními výdaji na potřebu vlády, investice, armádu, byrokratický aparát úředníků, parlament, speciální fondy, rozpočty orgánů místní správy, transfery ... Výše státního rozpočtu souvisí s daňovými sazbami. Cílem vlády by mělo být, aby byly obě strany (příjmy i výdaje) vyrovnány. Výše rozpočtu je schvalována každý rok parlamentem.
Jestliže je na konci roku bilance taková, že výdaje převyšují příjmy, vzniká deficit státního rozpočtu.
Státní rozpočet
Státní rozpočet
Fiskální politika je dalším nástrojem hosp. politiky vlády. Touto politikou má být ovlivňována ekonomika, regulován její chod a alespoň částečně odstraňovány negativní vlivy, které v ekonomice působí: Ke svému fungování používá fiskální (rozpočtová) politika několik nástrojů. Nejdůležitější je daňová soustava a státní rozpočet. Hlavními cíli fiskální politiky je ovlivňovat nabídku peněz v ekonomice a agregátní poptávku a tím tak nepřímo hýbat cenovou hladinou a mírou nezaměstnanosti.
Státní rozpočet. I stát jako organizace je hospodařící jednotkou. Svou činnost musí z nějakých zdrojů krý't. Účet státního rozpočtu je tvořen stranou příjmů a stranou výdajů. Příjmy státního rozpočtu tvoří především daně a různé správní poplatky (asi 90%). Strana výdajů je tvořena státními výdaji na potřebu vlády, investice, armádu, byrokratický aparát úředníků, parlament, speciální fondy, rozpočty orgánů místní správy, transfery ... Výše státního rozpočtu souvisí s daňovými sazbami. Cílem vlády by mělo být, aby byly obě strany (příjmy i výdaje) vyrovnány. Výše rozpočtu je schvalována každý rok parlamentem.
Jestliže je na konci roku bilance taková, že výdaje převyšují příjmy, vzniká deficit státního rozpočtu.
Fiskální politika je dalším nástrojem hosp. politiky vlády. Touto politikou má být ovlivňována ekonomika, regulován její chod a alespoň částečně odstraňovány negativní vlivy, které v ekonomice působí: Ke svému fungování používá fiskální (rozpočtová) politika několik nástrojů. Nejdůležitější je daňová soustava a státní rozpočet. Hlavními cíli fiskální politiky je ovlivňovat nabídku peněz v ekonomice a agregátní poptávku a tím tak nepřímo hýbat cenovou hladinou a mírou nezaměstnanosti.
Státní rozpočet. I stát jako organizace je hospodařící jednotkou. Svou činnost musí z nějakých zdrojů krý't. Účet státního rozpočtu je tvořen stranou příjmů a stranou výdajů. Příjmy státního rozpočtu tvoří především daně a různé správní poplatky (asi 90%). Strana výdajů je tvořena státními výdaji na potřebu vlády, investice, armádu, byrokratický aparát úředníků, parlament, speciální fondy, rozpočty orgánů místní správy, transfery ... Výše státního rozpočtu souvisí s daňovými sazbami. Cílem vlády by mělo být, aby byly obě strany (příjmy i výdaje) vyrovnány. Výše rozpočtu je schvalována každý rok parlamentem.
Jestliže je na konci roku bilance taková, že výdaje převyšují příjmy, vzniká deficit státního rozpočtu.
Hotovostní platební styk
Hotovostní platební styk
- používají se zde bankovky a mince ve fyzické podobě
- dříve tzv. naturální směna = zboží za zboží, nevýhody četné =) hledal se ekvivalent, kterým by se platilo za vše = VŠEOBECNÝ EKVIVALENT
- bylo jím zboží, které bylo v té době nejvíce ceněné (stále nevýhodné)
- později ekvivalentem DRAHÉ KOVY
- dále MINCE (původně z drahých kovů, později nahrazeno slitinou)
- DNES i papírové peníze -) BANKOVKY A MINCE, dále platební karty, můžou se použít i depozita (peníze vložené na účtech)
- Vývoj není ukončen
Funkce peněz:
- prostředek směny
- míra hodnoty (pomocí peněz oceníme všechny ostatní statky a služby)
- uchovatelem hodnot
Ochranné prvky bankovek:
vodoznak, okénkový proužek, soutisková značka, skrytý obrazec, opticky proměnlivá barva, bankovní papír.
výroba je velmi nákladná, cílem zamezit padělání = upřednostňuje se bezhotovostní pl. styk
- používají se zde bankovky a mince ve fyzické podobě
- dříve tzv. naturální směna = zboží za zboží, nevýhody četné =) hledal se ekvivalent, kterým by se platilo za vše = VŠEOBECNÝ EKVIVALENT
- bylo jím zboží, které bylo v té době nejvíce ceněné (stále nevýhodné)
- později ekvivalentem DRAHÉ KOVY
- dále MINCE (původně z drahých kovů, později nahrazeno slitinou)
- DNES i papírové peníze -) BANKOVKY A MINCE, dále platební karty, můžou se použít i depozita (peníze vložené na účtech)
- Vývoj není ukončen
Funkce peněz:
- prostředek směny
- míra hodnoty (pomocí peněz oceníme všechny ostatní statky a služby)
- uchovatelem hodnot
Ochranné prvky bankovek:
vodoznak, okénkový proužek, soutisková značka, skrytý obrazec, opticky proměnlivá barva, bankovní papír.
výroba je velmi nákladná, cílem zamezit padělání = upřednostňuje se bezhotovostní pl. styk
Doklady hotovostního placení
Doklady hotovostního placení:
a) pokladní doklad (PPD,VPD)
b) pokladní šek (při výběru peněz z účtu)
c) pokladní složenka (převod peněz z pokladny na účet)
d) pokladní lístek (při výběru hotovosti)
e) paragony (maloobchodní síť, vystavují se se zbožím)
f) platební karty (u nás až od 90.let)
použití karet:
a) při platbě za zboží a služby
b) při výběru peněz z bankomatu
obsahují: PIN (personal identification number), ochraňuje kartu a výběr peněz
Náležitosti v příkazu:
1) pobočka banky (KB, Třebíč)
2) číslo účtu, ze kterého se platí (na vrub)
3) číslo účtu ve prospěch účtu
4) částka peněz
5) konstantní symbol (neměnný) – způsob platby
6) Datum a místo vystavení příkazu
7) Podpis výstavce u PO 2 podpisy + razítko
8) Splatnost (pokud chybí, banka převede okamžitě či druhý den)
9) Variabilní symbol (proměnný) – nejčastěji číslo faktury
a) pokladní doklad (PPD,VPD)
b) pokladní šek (při výběru peněz z účtu)
c) pokladní složenka (převod peněz z pokladny na účet)
d) pokladní lístek (při výběru hotovosti)
e) paragony (maloobchodní síť, vystavují se se zbožím)
f) platební karty (u nás až od 90.let)
použití karet:
a) při platbě za zboží a služby
b) při výběru peněz z bankomatu
obsahují: PIN (personal identification number), ochraňuje kartu a výběr peněz
Náležitosti v příkazu:
1) pobočka banky (KB, Třebíč)
2) číslo účtu, ze kterého se platí (na vrub)
3) číslo účtu ve prospěch účtu
4) částka peněz
5) konstantní symbol (neměnný) – způsob platby
6) Datum a místo vystavení příkazu
7) Podpis výstavce u PO 2 podpisy + razítko
8) Splatnost (pokud chybí, banka převede okamžitě či druhý den)
9) Variabilní symbol (proměnný) – nejčastěji číslo faktury
Kolektivní investování
Kolektivní investování
= investování s fondem (tzn. že investor skládá své prostředky do portfolia určitého fondu), investor tak využívá služeb inv. spol.
- výhody:
1) rozložení rizika
2) nižší pravděpodobnost ztráty
3) využití znalostí a zkušeností prostředníka
4) časová nenáročnost
5) zajištěn státní dozor
- nevýhody:
1) výnosy spíše průměrné
2) prostředníkovi platíme poplatek za službu
3) ztráty inv. volnosti
- kolektivním investováním se zabývají tzv. investiční společnosti – zakládají buď investiční fondy nebo podílové fondy
- mají podoby a. s.
- musí mít povolení od Min. financí
- cíl: co nejlépe investovat do CP, vložený kapitál zhodnotit co nejefektivněji
= investování s fondem (tzn. že investor skládá své prostředky do portfolia určitého fondu), investor tak využívá služeb inv. spol.
- výhody:
1) rozložení rizika
2) nižší pravděpodobnost ztráty
3) využití znalostí a zkušeností prostředníka
4) časová nenáročnost
5) zajištěn státní dozor
- nevýhody:
1) výnosy spíše průměrné
2) prostředníkovi platíme poplatek za službu
3) ztráty inv. volnosti
- kolektivním investováním se zabývají tzv. investiční společnosti – zakládají buď investiční fondy nebo podílové fondy
- mají podoby a. s.
- musí mít povolení od Min. financí
- cíl: co nejlépe investovat do CP, vložený kapitál zhodnotit co nejefektivněji
Druhy fondů
Druhy fondů
1) investiční fondy
- cíl: shromažďují pen. prostředky od FO i PO za účelem kolektivního investování
- fungují na základě povolení od Min. financí – o povolení žádá inv. společnost
- pokud získají povolení, stávají se právnickou osobnou, mají podobu a. s.
- investiční fondy můžeme členit na : - výnosové – při své činnosti se zaměřují na dosažení co nejvyšších ročních příjmů (vysoké dividendy) - růstové – zaměřují se na růst svého majetku, růst ceny podílu)
- dají se členit podle předmětu investování:
a) akciové (kapitál uloží do nákupu akcií)
b) obligační (kapitál ukládají do obligací)
c) nemovitostní (kapitál ukládají do nemovitostí)
d) komoditní (investice do drahých kovů, obrazů…)
2) podílové fondy
- nejsou samostatnou právnickou osobou, nezapisují se do obchod. rejstříku a zřizovatelem je investiční společnost
- získávají prostředky emisí podílových listů
Druhy podílových fondů
1) podle objemu a počtu emise
a) otevřené (objem a čas emise není omezen), vlastník pod. listů má právo, aby investiční spol. od něj podílové listy přednostně odkoupila
b) uzavřené (objem a čas emise je omezen), vlastník pod. listů nemá právo na předností prodej listů inv. společnosti, volně obchodovatelné
2) podle investičního zaměření
a) akciové – v portfoliu převládají akcie
b) obligační – převládají obligaci
c) smíšené
1) investiční fondy
- cíl: shromažďují pen. prostředky od FO i PO za účelem kolektivního investování
- fungují na základě povolení od Min. financí – o povolení žádá inv. společnost
- pokud získají povolení, stávají se právnickou osobnou, mají podobu a. s.
- investiční fondy můžeme členit na : - výnosové – při své činnosti se zaměřují na dosažení co nejvyšších ročních příjmů (vysoké dividendy) - růstové – zaměřují se na růst svého majetku, růst ceny podílu)
- dají se členit podle předmětu investování:
a) akciové (kapitál uloží do nákupu akcií)
b) obligační (kapitál ukládají do obligací)
c) nemovitostní (kapitál ukládají do nemovitostí)
d) komoditní (investice do drahých kovů, obrazů…)
2) podílové fondy
- nejsou samostatnou právnickou osobou, nezapisují se do obchod. rejstříku a zřizovatelem je investiční společnost
- získávají prostředky emisí podílových listů
Druhy podílových fondů
1) podle objemu a počtu emise
a) otevřené (objem a čas emise není omezen), vlastník pod. listů má právo, aby investiční spol. od něj podílové listy přednostně odkoupila
b) uzavřené (objem a čas emise je omezen), vlastník pod. listů nemá právo na předností prodej listů inv. společnosti, volně obchodovatelné
2) podle investičního zaměření
a) akciové – v portfoliu převládají akcie
b) obligační – převládají obligaci
c) smíšené
Peníze a platební styk
Peníze a platební styk
Podstatou platebního styku je převod peněz od plátce k příjemci.
Platební styk
- hotovostní – platba pomocí fyzických peněz, mezi PO i FO
bezhotovostní – bez fyzické přítomnosti peněz, bezpečnější, rychlejší, v oběhu méně
fyzických peněz, což je dobré, neboť jejich výtisk je drahý
BEZHOTOVOSTNÍ
používají se písemné příkazy: příkaz k úhradě, k inkasu
Používají se pevné nosiče dat, dálkový přenos dat, homebanking….
V zahraničním obchodě se používá dokumentární inkaso a akreditiv.
Dále: směnky, šeky, poštovní poukázky
Písemná podoba příkazu: jednotlivý (jediný dod., 1. Věc)
Hromadný (více dodavatelům)
Trvalý (v průběhu se pravidelně opakují)
Podstatou platebního styku je převod peněz od plátce k příjemci.
Platební styk
- hotovostní – platba pomocí fyzických peněz, mezi PO i FO
bezhotovostní – bez fyzické přítomnosti peněz, bezpečnější, rychlejší, v oběhu méně
fyzických peněz, což je dobré, neboť jejich výtisk je drahý
BEZHOTOVOSTNÍ
používají se písemné příkazy: příkaz k úhradě, k inkasu
Používají se pevné nosiče dat, dálkový přenos dat, homebanking….
V zahraničním obchodě se používá dokumentární inkaso a akreditiv.
Dále: směnky, šeky, poštovní poukázky
Písemná podoba příkazu: jednotlivý (jediný dod., 1. Věc)
Hromadný (více dodavatelům)
Trvalý (v průběhu se pravidelně opakují)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)