I přes výše uvedené vlivy tržní mechanismus na trhu práce funguje

což si můžeme ilustrovat na obrázku 10.5, kde se projevuje snaha odborů o zvýšení mzdy:

L – práce
w - mzda
w1 vzroste po opatření na w2. Množství původně poptávané práce L1 klesá na L2. E1 je bod původní rovnováhy a E2 odpovídá situaci, kdyby poklesla nabídka práce – ale k poklesu nabídky práce přeci nedochází (stále stejná)→ firma se adaptuje tím, že omezí poptávku po práci (propouštění) a zvýší mzdy (jen těm, co zůstanou). Jestliže omezení poptávky není možno realizovat (znemožněno kolektivními smlouvami) – hledá kompenzaci v oblasti širších pracovních podmínek.




10.3 Nezaměstnanost
Je to projev poruch na trhu práce, rozsah se měří pomocí ukazatelem míry nezaměstnanosti:

n – míra nezaměstnanosti
N – počet nezaměstnaných
L – počet práceschopných (pracují nebo se ucházejí o pracovní místo).

Tendence stimulačního a diferenciačního efektu tržního mechanismu:

- koncentrace kapitálu potřebného k podnikání.
- substituce práce kapitálem (stroje za lidi).
- snižování počtu firem v odvětví, růst prosperujících na úkor jiných.

Druhá polovina 19. století – zásadní proměna tradičních a vznik nových odvětví – např. počátek výroby oceli a její rychlý vzestup→ její cena se začala snižovat→ rozvoj stavebnictví. Také se začala hodně používat měď (rozvod elektriky). Další rozvoj strojírenství, chemie, vývoj spalovacích motorů (doprava). Vyšší dostupnost energetických zdrojů (přechod ke střídavému proudu).
Proměnila se výrobní základna, ale změnily se i podmínky pro podnikání. Homogenní struktura hospodářství se mění na heterogenní. Od konce 19. století soutěží firmy, jejichž ekonomická síla je rozdílná→ vznik dominantních firem.

Rozvojem technologií se vytvářely předpoklady pro možné inovace, avšak pro určité změny bylo zapotřebí velmi vysokých finančních kapitálů→ to překračovalo možnosti individuálních podnikatelů→ sdružování jednotlivých individuálních kapitálů→ vznikají společnosti→ vytlačování rodinných podniků – podniků v individuálním vlastnictví.

Dělíme také na:

- trh dílčí – předmětem koupě nebo prodeje je jeden druh zboží. Odděleně jen abstraktně, reálně na něj působí i jiné trhy. Pomáhá nám to pochopit základní vazby (hlavně výklad mikro).
- trh agregátní – veškeré zboží ve vzájemných souvislostech (makro). Hledání nástrojů a cílů státní hospodářské politiky.
Fungování tržního mechanismu vytváří cenu (protichůdný cenový zájem D a S).

E – bod rovnováhy trhu
pE – cena rovnováhy
qE – rovnovážné množství

O trhu řekneme, že je v rovnováze, je-li nabídka vyrovnána s poptávkou. Ale to na trhu platí téměř neustále (pod vyrovnáním je možno rozumět i situace, které nesplňují charakteristiku rovnováhy). Musíme rozlišovat časový horizont.


Utváření cen pomocí tržního mechanismu:
Vycházíme z toho, že křivka nabídky a poptávky je daná.
Úsečkou ab je možno ilustrovat převis poptávky nad nabídkou při ceně p1.
Úsečkou AB je možno ilustrovat převis nabídky nad poptávkou při ceně p2 .

Předpoklady působení tržního mechanismu:

- cenová liberalizace – aby skutečně cena mohla odrážet měnící se proporce mezi D a S.

Základem je tržní suverenita subjektů – zda koupí, nekoupí, prodá, neprodá.
- vlastnická suverenita tržních subjektů – svoboda rozhodování, jak budou vynaloženy prostředky, kterými subjekt disponuje.

Tržní subjekty dělíme:
- domácnosti – chtějí - nakoupit statky a služby (uspokojení potřeb – strana poprávky), nabízí -výrobní faktory (tím vystupují na straně nabídky).
- firmy – instituce – chtějí – výrobní faktory, nabízí – výrobky a služby.
- stát – v moderních ekonomikách je také tržním subjektem.

Dvě roviny trhu:
- trh výrobních faktorů
- trh výrobků a služeb
Obě roviny se navzájem ovlivňují vztahy mezi domácnostmi a firmami.

Keynesovský přístup

Keynesovský přístup:
- používá levice

- Keynesovci uznávají, že trhy alokují zdroje v zásadě efektivně a že soudobá společnost dosud nenalezla alternativní systém, který by byl schopen tržní mechanismus nahradit.

- Tržní mechanismus je tedy nenahraditelný.

- Avšak zdůrazňují, že tržní mechanismus není schopen zajistit plné využití disponibilních zdrojů, zejména plnou zaměstnanost ekonomicky aktivního obyvatelstva.

- Tržní ekonomika podle nich obsahuje vnitřní tendence k nestabilnímu či cyklickému vývoji, obnova rovnováhy při tolerované míře nezaměstnanosti trvá příliš dlouho a je provázena vysokými ekonomickými i mimoekonomickými ztrátami.

- Základním zdrojem nestability a neschopnosti využívat ek. zdroje (hlavně pracovní sílu) je agregátní poptávka.

- Pro obnovu a zajištění plného využívání ekonomických zdrojů doporučuje keynesovství státní zásahy a to prostřednictvím státního rozpočtu (připouští deficitní financování zaměřené na stimulování agregátní poptávky) a peněžní a úvěrové politiky.

- Pokles agregátní poptávky vede k nevyužívání ekonomických zdrojů a způsobuje nedobrovolnou nezaměstnanost.

- Řešení problémů regulací agregátní poptávky:
- zdůrazňuje úlohu rozpočtové politiky (poptávková stimulace)
- vládní nákupy statků a služeb
- ovlivňování investování pomocí úrokových sazeb

Omezení a problémy fungování tržního mechanismu

Zatím se nepodařilo vymyslet nic dokonalejšího než je trh, který vede k nejefektivnějšímu využívání ekonomických zdrojů.
Žádný jiný ekonomický systém nepodněcuje tak mnoho lidí k tvůrčí práci, k podnikání, ke snaze zlepšit své ekonomické postavení.
Zároveň je však třeba vidět i určité nedostatky a rizika, jež používání trhu přináší.
V některých oblastech trh nevede k optimálním řešením a dochází k tzv. tržnímu selhání. Týká se to zejména problematiky externalit, veřejných statků, nerovnoměrného rozdělování majetku a důchodů či tendencí k cyklickému vývoji.

Tržní mechanizmus

Trh prodávajícího
Špatně fungující trh, prodávající či výrobce mají převahu a rozhodují o podmínkách, za jakých se na trhu bude prodávat. .. socialismus

Trh kupujícího
Trh s převahou nabídky nad poptávkou, firmy si konkurují => rosta kvalita, klesá cena.


Trh kapitálových a spotřebních statků
- rovnováha trhu je určována střetem nabídky a poptávky; nedokonalá – spočívá v tom, že skutečnost osciluje okolo středu (rohlíky)
- rozhodnutí jsou decentralizována – dělají je vlastníci; nedokonalá – rozhodování vlastníků jsou ovlivňována zásahy státu a zákony (minimální mzda)
- soukromé vlastnictví výrobních prostředků (převážně); nedokonalá – neplatí vždy, existuje i státní
- existence velkého počtu firem, z nichž každá zaujímá zanedbatelný podíl na trhu; nedokonalá – existují monopoly (energetika, telekomunikace…)
- firmy vytvářejí homogenní produkt, mají dokonalou informaci a stejný výrobní proces; nedokonalá – homogenní produkt není = přístup k informacím také není stejný
- volný vstup do odvětví; nedokonalá – existují omezení a překážky

Trh určuje cenu
- trh výrobce (socialismus) – špatně fungující
- trh spotřebitele = s převahou nabídky = firmy si konkurují – získání spotřebitele na základě nízké ceny a vysoké kvality výrobků

Funkce cenového sytému
1. přenáší informace .. o koupě schopné poptávce, potřebách, zdrojích, výrobních možnostech
2. podněcuje výrobce a spotřebitele .. k optimálnímu využívání zdrojů
3. přerozděluje důchody

Kapitálový trh – řeší problém vzdání se současné spotřeby ve prospěch budoucí.


Pozitivní a negativní externality

Funkce vlády v oblasti hospodářské politiky:
a) zabezpečení podmínek pro fungování tržního mechanismu
b) zabezpečení podmínek spravedlivého fungování tržního mechanismu
c) zajišťování vnitřní a vnější stability ekonomiky

Charakteristika tržního mechanizmu

Základní princip tržní ekonomiky
- převládá převážně soukromé vlastnictví (doplněno veřejným) výrobních prostředků.

Charakteristika centrálně řízené ekonomiky
- výrobní prostředky převážně ve vlastnictví státu (doplňkově družstevní a nepatrně soukromé vlastnictví)
- produkce včetně cen je direktivně řízena z centra, plánování 5 leté, zkreslování výsledků.
- vypadalo efektivně, ale neosvědčilo se (zaostávání techniky, pomalý růst životní úrovně) => přechod na tržní mechanizmus


Charakteristika tržního mechanizmu
Tržní mechanizmus optimálně působí v podmínkách dokonalé konkurence, tj. v takovém trhu, kde žádný výrobce, obchodník ani spotřebitel není tak velký, aby mohl ovlivnit tržní cenu, výrobky jsou stejnorodé, firmy stejně velké a je jich velký počet, na trhu jsou dokonalé informace.

Naproti tomu při nedokonalé konkurenci narušují trh monopolní postavení velkých společností, silné odbory, případně zásahy do tržní ekonomiky ze strany vlády.

Jestliže nabízené a poptávané množství se vyrovnají, je trh v rovnováze a cena, za kterou se prodávají, se nazývá rovnovážná cena. Při jiných cenách vzniká přebytek nebo nedostatek nabízeného množství se srovnávají s poptávaným.

Stav rovnovážný je na trhu vzácný. Na trhu dochází k neustálému střetu nabídky s poptávkou, kupující s prodávajícími. V tržním mechanismu je provázaná cena, nabídka a poptávka a těžko lze určit, který z činitelů je primární.

Konkurence
a) Cenová
b) Necenová .. kvalita, technická úroveň, diferenciace výrobků, design, image

Oligopolní struktura
Několik velkých výrobců, kteří vyrábějí podstatnou část produkce + malé a střední firmy