- Tržní systém - Již na začátku 20. století dospěla ekonomická teorie k závěru, že tržní systém jako celek se optimalizuje pomocí zpětných kroků, které směřují systém k rovnováze (optimu). To znamená, že v jednotlivém okamžiku nemusí být využívání zdrojů optimální vzhledem k potřebám, ale na druhé straně systém vykazuje tendenci k optimalizaci – hlavní přednost tržního hospodářství.
- Centrálně plánovaná ekonomika – vycházeli z předpokladu možnosti dosažení optima „předem“→ takový přistup předpokládá centralizaci rozhodovací pravomoci→ likvidace vlastnické suverenity.
Ekonomický základ obou systémů se tak nutně rozchází v samém východisku – uspořádání vlastnických poměrů.
Smíšená ekonomika – soudobé ekonomiky – koexistence a doplňování systému cenové a příkazové koordinace.
Několik bodů k upřesnění:
1. Koexistence je reálná a existuje. Dominujícím koordinačním principem je cena, cenový systém.
2. Systém centrální koordinace ekonomiky redukujeme na nejtypičtější příklad – fungování národních hospodářství tzv. socialistických zemí (např. 50. až 80. léta u nás).
3. Termín smíšená ekonomika – reálné hospodářství současnosti není čistě tržní ani plánované.
4. Nelze rozhodovat o týchž zdrojích oběma způsoby.
Zobrazují se příspěvky se štítkemtržní systém. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemtržní systém. Zobrazit všechny příspěvky
Kladná externalita vyvolává ...
- Kladná externalita vyvolává nesoulad mezi soukromými výnosy a společenským užitkem, což je součet všech užitků ze statků. Protože výrobci nejsou schopni přisvojovat si některé z výnosů, jsou jejich soukromé výnosy menší než společenský užitek. Důsledkem je, že soukromé optimální množství statku je menší než společensky optimální množství.
Vymezení pojmu veřejný statek
- Doposud jsme předpokládali, že jedinci nakupují a spotřebovávají statky, které ovlivňují pouze jejich vlastní užitek. Spotřeba zboží jedním jedincem neměla žádný vliv na užitek jiných subjektů. Pokud např. někdo vypije litr mléka, ovlivňuje to pouze jeho užitek a nikoho jiného. Statky, které vykazují uvedenou vlastnost, se v mikroekonomické teorii označují jako soukromá zboží. Popsaná vlastnost se potom označuje jako vylučitelnost ve spotřebě.
- Soukromé statky se dále vyznačují svou zmenšitelností ve spotřebě. V našem příkladě s mlékem předpokládejme, že je v danou chvíli k dispozici určité množství tohoto zboží. Koupí litru mléka jedním jedincem se snižuje počet litrů mléka, které si mohou koupit ostatní spotřebitelé.
Vymezení pojmu veřejný statek
- Doposud jsme předpokládali, že jedinci nakupují a spotřebovávají statky, které ovlivňují pouze jejich vlastní užitek. Spotřeba zboží jedním jedincem neměla žádný vliv na užitek jiných subjektů. Pokud např. někdo vypije litr mléka, ovlivňuje to pouze jeho užitek a nikoho jiného. Statky, které vykazují uvedenou vlastnost, se v mikroekonomické teorii označují jako soukromá zboží. Popsaná vlastnost se potom označuje jako vylučitelnost ve spotřebě.
- Soukromé statky se dále vyznačují svou zmenšitelností ve spotřebě. V našem příkladě s mlékem předpokládejme, že je v danou chvíli k dispozici určité množství tohoto zboží. Koupí litru mléka jedním jedincem se snižuje počet litrů mléka, které si mohou koupit ostatní spotřebitelé.
Veřejné statky
- Veřejné statky se vyznačují - na rozdíl od soukromých statků:
* nevylučitelností ve spotřebě (např. zřídí-li obec z obecních daní veřejné osvětlení, je prakticky nemožné zabránit v jeho užití lidem, kteří do obce přijeli z jiných míst, u statků tohoto typu je tak nemožné vyloučit ze spotřeby jedince, kteří neplatí za jejich spotřebu)
* nezmenšitelností ve spotřebě (nerivalitní spotřeba), tj. spotřeba veřejného statku jedním jedincem nesnižuje jeho množství dostupné ostatním jedincům. Výroba určitého objemu veřejného statku je spojena s určitými náklady. Jakmile však již je veřejný statek vyroben, jsou náklady na poskytnutí veřejného statku dalšími jedinci nulové ( v příkladě s veřejným osvětlením jeho vybudování stálo jistě nemalé prostředky, jakmile však veřejné osvětlení funguje, je z hlediska nákladů jedno, zda po osvětleném chodníku projde o jednoho člověka více nebo méně).
Rozhodování o veřejném statku
- Veřejný statek se od soukromého statku významně liší i tím, že o jeho množství nemohou rozhodnout spotřebitelé projevením svých preferencí (poptávek) na trhu, nýbrž musí jej určit stát (obec).
* nevylučitelností ve spotřebě (např. zřídí-li obec z obecních daní veřejné osvětlení, je prakticky nemožné zabránit v jeho užití lidem, kteří do obce přijeli z jiných míst, u statků tohoto typu je tak nemožné vyloučit ze spotřeby jedince, kteří neplatí za jejich spotřebu)
* nezmenšitelností ve spotřebě (nerivalitní spotřeba), tj. spotřeba veřejného statku jedním jedincem nesnižuje jeho množství dostupné ostatním jedincům. Výroba určitého objemu veřejného statku je spojena s určitými náklady. Jakmile však již je veřejný statek vyroben, jsou náklady na poskytnutí veřejného statku dalšími jedinci nulové ( v příkladě s veřejným osvětlením jeho vybudování stálo jistě nemalé prostředky, jakmile však veřejné osvětlení funguje, je z hlediska nákladů jedno, zda po osvětleném chodníku projde o jednoho člověka více nebo méně).
Rozhodování o veřejném statku
- Veřejný statek se od soukromého statku významně liší i tím, že o jeho množství nemohou rozhodnout spotřebitelé projevením svých preferencí (poptávek) na trhu, nýbrž musí jej určit stát (obec).
Úředníci a politikové se ...
- Úředníci a politikové se přitom nemohou opřít o poptávku, protože u veřejného statku žádná tržní poptávka neexistuje a nelze ji ani odhadnout. I kdybychom se lidí ptali, kolik by byli ochotni zaplatit za to, že je v obci pouliční osvětlení, nebyli by schopni dát smysluplnou a plnou odpověď.
- Množství veřejného statku (například rozsah pouličního osvětlení), proto nelze určit jinak nežli politickým rozhodnutím.
Poskytování veřejných statků
- Veřejné statky nemusí být nutně poskytovány státními podniky nebo státními úřady a institucemi.
- Z nevylučitelnosti ze spotřeby vyplývá pouze to, že musí být financovány z veřejných rozpočtů - tedy z daní. Stát však může tyto statky objednávat od soukromých firem. Například veřejné osvětlení je veřejným statkem a stát nebo obec jej musí zaplatit ze svého rozpočtu, ale jeho vybudování objedná u soukromé firmy. Podobně státní silnice jsou sice financovány státem, ale stavěny (na objednávku státu) soukromými firmami.
- Množství veřejného statku (například rozsah pouličního osvětlení), proto nelze určit jinak nežli politickým rozhodnutím.
Poskytování veřejných statků
- Veřejné statky nemusí být nutně poskytovány státními podniky nebo státními úřady a institucemi.
- Z nevylučitelnosti ze spotřeby vyplývá pouze to, že musí být financovány z veřejných rozpočtů - tedy z daní. Stát však může tyto statky objednávat od soukromých firem. Například veřejné osvětlení je veřejným statkem a stát nebo obec jej musí zaplatit ze svého rozpočtu, ale jeho vybudování objedná u soukromé firmy. Podobně státní silnice jsou sice financovány státem, ale stavěny (na objednávku státu) soukromými firmami.
Pokračování motivačního příkladu:
Jaké množství elektřiny bude elektrárna vyrábět?
Bude vyrábět množství QP , protože právě při tomto množství bude cena elektřiny rovna mezním nákladům elektráren (P = MC ). Jenže z hlediska společenského je toto množství elektřiny nadoptimální, protože její mezní užitek (ačkoli je roven mezním nákladům elektráren) je nižší než společenské mezní náklady MCS.
- Optimálním množstvím by bylo QS, protože jedině při tomto množství je mezní užitek elektřiny roven úplným mezním nákladům na výrobu elektřiny (MU = MCS). Jenže elektrárny budou vyrábět množství QP.
- Záporná externalita vyvolává nesoulad mezi soukromými náklady a společenskými náklady.
- Společenské náklady jsou veškeré náklady vyvolávané výrobou daného statku. Ale protože se výrobcům daří přenášet část nákladů na jiné, jsou jejich soukromé náklady menší než společenské náklady. Důsledkem je, že výrobci vyrábějí větší množství, než by vyráběli, kdyby museli nést veškeré náklady. Jinak řečeno, soukromě optimální množství statku je větší než společensky optimální množství.
Bude vyrábět množství QP , protože právě při tomto množství bude cena elektřiny rovna mezním nákladům elektráren (P = MC ). Jenže z hlediska společenského je toto množství elektřiny nadoptimální, protože její mezní užitek (ačkoli je roven mezním nákladům elektráren) je nižší než společenské mezní náklady MCS.
- Optimálním množstvím by bylo QS, protože jedině při tomto množství je mezní užitek elektřiny roven úplným mezním nákladům na výrobu elektřiny (MU = MCS). Jenže elektrárny budou vyrábět množství QP.
- Záporná externalita vyvolává nesoulad mezi soukromými náklady a společenskými náklady.
- Společenské náklady jsou veškeré náklady vyvolávané výrobou daného statku. Ale protože se výrobcům daří přenášet část nákladů na jiné, jsou jejich soukromé náklady menší než společenské náklady. Důsledkem je, že výrobci vyrábějí větší množství, než by vyráběli, kdyby museli nést veškeré náklady. Jinak řečeno, soukromě optimální množství statku je větší než společensky optimální množství.
Neefektivnost kladné externality
- Motivační příklad: Jaké jsou výnosy majitelů lesa?
Majitelé lesa mají výnosy z těžby dřeva, ovšem existence lesa přináší prospěch i lidem z okolních obcí. Když majitelé lesů nejsou schopni přimět obyvatele přilehlých obcí, aby jim za tento prospěch platili, nedostávají veškeré výnosy, které z jejich lesů plynou
Situace majitelů lesů je zobrazena na následujícím obrázku.
Tržní nabídka S odráží mezní náklady na udržování lesa. Křivka MV odráží mezní výnosy majitelů lesa z těžby dřeva. Křivka MVS odráží veškerý užitek z lesů, který kromě užitku z těženého dřeva zahrnuje také užitek obyvatel přilehlých obcí.
- Jaké množství lesů budou chtít majitelé lesů udržovat?
Budou chtít vyrovnat mezní náklady se svými mezními výnosy. Množství lesů proto bude QP , ale společensky optimální množství by bylo QS , protože mezní náklady na toto množství lesů se rovnají jejich užitku.
Majitelé lesa mají výnosy z těžby dřeva, ovšem existence lesa přináší prospěch i lidem z okolních obcí. Když majitelé lesů nejsou schopni přimět obyvatele přilehlých obcí, aby jim za tento prospěch platili, nedostávají veškeré výnosy, které z jejich lesů plynou
Situace majitelů lesů je zobrazena na následujícím obrázku.
Tržní nabídka S odráží mezní náklady na udržování lesa. Křivka MV odráží mezní výnosy majitelů lesa z těžby dřeva. Křivka MVS odráží veškerý užitek z lesů, který kromě užitku z těženého dřeva zahrnuje také užitek obyvatel přilehlých obcí.
- Jaké množství lesů budou chtít majitelé lesů udržovat?
Budou chtít vyrovnat mezní náklady se svými mezními výnosy. Množství lesů proto bude QP , ale společensky optimální množství by bylo QS , protože mezní náklady na toto množství lesů se rovnají jejich užitku.
Tento nedostatek má své ...
- Tento nedostatek má své příčiny ve dvou oblastech:
* nedokonalé rozhodování státních orgánů
* státní orgány zvolí opatření, které nakonec působí na hospodářství nepříznivě (vzhledem k nejednoznačným důsledkům jednotlivých nástrojů mikroekonomické politiky)
V obou případech kolektivní akce (činnost vlády) nezvyšuje ekonomickou efektivnost, negativné ovlivňuje rozdělení důchodů apod., tj. její působení není z hlediska tržní ekonomiky pozitivní.
- Stát svou činností může chtít zlepšit působení tržní ekonomiky, avšak konečný výsledek může být opačný.
Externality a veřejné statky
Vymezení externalit
- Externalita, neboli efekt přelévání, nastává tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům. Náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž by ti, kteří způsobili náklady, či získali příjmy, za neplatili.
* nedokonalé rozhodování státních orgánů
* státní orgány zvolí opatření, které nakonec působí na hospodářství nepříznivě (vzhledem k nejednoznačným důsledkům jednotlivých nástrojů mikroekonomické politiky)
V obou případech kolektivní akce (činnost vlády) nezvyšuje ekonomickou efektivnost, negativné ovlivňuje rozdělení důchodů apod., tj. její působení není z hlediska tržní ekonomiky pozitivní.
- Stát svou činností může chtít zlepšit působení tržní ekonomiky, avšak konečný výsledek může být opačný.
Externality a veřejné statky
Vymezení externalit
- Externalita, neboli efekt přelévání, nastává tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům. Náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž by ti, kteří způsobili náklady, či získali příjmy, za neplatili.
Externality jsou porušením ...
- Externality jsou porušením něčího práva. Vznikají jen tehdy, když na někoho přenesete nějaký náklad a on s tím nesouhlasí (záporná externalita) nebo když vám někdo brání v dosažení úplného výnosu vaší činnosti a vy s tím nesouhlasíte (kladná externalita).
Záporné externality
- Činnost jednoho subjektu přináší náklady subjektu jinému, které mu nejsou hrazeny (přitom z nich nerealizuje žádnou výhodu).
- Záporné externality vznikají např. při vypouštění chemických odpadů do potoka přitékajícího do rybníka s chovem ryb, který poskytuje obživu rybářům. Firma produkující znečištění nemá žádné pohnutky hradit externí náklady důsledků své činnosti pro rybáře.
Kladné externality
- Činnost jednoho ekonomického subjektu přináší prospěch jinému, přičemž jej tento nemusí hradit.
- Kladná externalita může vzniknout např. v tom případě, kdy si vlastník domu ve vilové čtvrti pořídí hlídacího psa, který odradí případné zloděje i od domů sousedů.
Záporné externality
- Činnost jednoho subjektu přináší náklady subjektu jinému, které mu nejsou hrazeny (přitom z nich nerealizuje žádnou výhodu).
- Záporné externality vznikají např. při vypouštění chemických odpadů do potoka přitékajícího do rybníka s chovem ryb, který poskytuje obživu rybářům. Firma produkující znečištění nemá žádné pohnutky hradit externí náklady důsledků své činnosti pro rybáře.
Kladné externality
- Činnost jednoho ekonomického subjektu přináší prospěch jinému, přičemž jej tento nemusí hradit.
- Kladná externalita může vzniknout např. v tom případě, kdy si vlastník domu ve vilové čtvrti pořídí hlídacího psa, který odradí případné zloděje i od domů sousedů.
Externality a neefektivnost
- Externality vyvolávají neefektivnost - vedou k výrobě takového množství statku, které není optimální. To nám ilustrují následující 2 příklady.
- Motivační příklad: Nadoptimální množství elektřiny
Uhelná elektrárna produkuje emise a jimi poškozuje lesy v okolí, část lesů hyne a jejich majitelům vznikají škody. Předpokládejme, že elektrárna není nucena hradit majitelům lesa jejich škody. Pak vzniká negativní externalita - elektrárna nenese všechny náklady na výrobu elektřiny.
Situace na trhu s elektřinou je zobrazena na následujícím obrázku.
Neefektivnost záporné externality
Křivka poptávky odráží mezní užitek elektřiny pro spotřebitele. Křivka MC odráží mezní náklady elektrárny (které neobsahují náklady na regeneraci ničených lesů, půdy a zdraví). Křivka MCS odráží společenské mezní náklady, tj. nejen náklady elektráren na výrobu elektřiny, ale také náklady na regeneraci ničených lesů, půdy a zdraví. Křivka tržní nabídky S je totožná s křivkou MCP a tržní rovnováha vzniká v bodě E při množství Q a ceně P. V bodě E je však mezní užitek statku menší než společenské mezní náklady.
- Motivační příklad: Nadoptimální množství elektřiny
Uhelná elektrárna produkuje emise a jimi poškozuje lesy v okolí, část lesů hyne a jejich majitelům vznikají škody. Předpokládejme, že elektrárna není nucena hradit majitelům lesa jejich škody. Pak vzniká negativní externalita - elektrárna nenese všechny náklady na výrobu elektřiny.
Situace na trhu s elektřinou je zobrazena na následujícím obrázku.
Neefektivnost záporné externality
Křivka poptávky odráží mezní užitek elektřiny pro spotřebitele. Křivka MC odráží mezní náklady elektrárny (které neobsahují náklady na regeneraci ničených lesů, půdy a zdraví). Křivka MCS odráží společenské mezní náklady, tj. nejen náklady elektráren na výrobu elektřiny, ale také náklady na regeneraci ničených lesů, půdy a zdraví. Křivka tržní nabídky S je totožná s křivkou MCP a tržní rovnováha vzniká v bodě E při množství Q a ceně P. V bodě E je však mezní užitek statku menší než společenské mezní náklady.
Ačkoli stát vyplácí ...
- Ačkoli stát vyplácí subvenci jen výrobcům, ve skutečnosti subvencuje jak výrobce, tak i spotřebitele.
- Subvencování ceny umožňuje spotřebitelům nakupovat za nižší cenu. V našem příkladu bychom mohli říci, že stát subvencuje zemědělce částkou 0,80 Kč a spotřebitele částkou 1 Kč na každý litr mléka.
- Prospěch ze subvencí mívají ti, kdo tvoří malou skupinu, ti totiž na daních zaplatí menší podíl subvencí, než jaký z nich mají prospěch. Výrobci subvencovaných statků tvoří obvykle mnohem méně početnou skupinu než jejich spotřebitelé, proto jsou to obvykle výrobci, kteří mají ze subvencí prospěch.
Subvence k ceně a efektivnost
- Subvence k ceně vyvolávají neefektivnost. Na příkladu vidíme, že produkované množství 21 mil. litrů mléka není optimálním množstvím, protože mezní náklady na jeho výrobu jsou vyšší než mezní užitek z jeho spotřeby. Mezní náklady činí 6,80 Kč a mezní užitek je pouze 5 Kč. 21 mil. litrů je tedy nadoptimální množství (optimální množství by bylo 20 mil. litrů).
- Subvencování ceny umožňuje spotřebitelům nakupovat za nižší cenu. V našem příkladu bychom mohli říci, že stát subvencuje zemědělce částkou 0,80 Kč a spotřebitele částkou 1 Kč na každý litr mléka.
- Prospěch ze subvencí mívají ti, kdo tvoří malou skupinu, ti totiž na daních zaplatí menší podíl subvencí, než jaký z nich mají prospěch. Výrobci subvencovaných statků tvoří obvykle mnohem méně početnou skupinu než jejich spotřebitelé, proto jsou to obvykle výrobci, kteří mají ze subvencí prospěch.
Subvence k ceně a efektivnost
- Subvence k ceně vyvolávají neefektivnost. Na příkladu vidíme, že produkované množství 21 mil. litrů mléka není optimálním množstvím, protože mezní náklady na jeho výrobu jsou vyšší než mezní užitek z jeho spotřeby. Mezní náklady činí 6,80 Kč a mezní užitek je pouze 5 Kč. 21 mil. litrů je tedy nadoptimální množství (optimální množství by bylo 20 mil. litrů).
Proč existují subvence k ceně?
- Jestliže jsou subvence v rozporu s ekonomickou efektivností, proč tolik zemí subvencuje zemědělské produkty?
- Ekonomové se v názoru na zemědělské subvence neshodují. Někteří připisují subvencování tomu, že zemědělci dokáží na vlády vyvíjet silný tlak a subvencování si vynutit, zatímco daňoví poplatníci se nedokáží účinně bránit.
- Jiní ekonomové odůvodňují zemědělské subvence tím, že zemědělská výroba má dlouhý produkční cyklus a nemůže se přizpůsobovat změnám v poptávce tak pružně jako průmysl a služby.
Selhání státu
- Rozbor rozhodovacích procesů uvnitř státního aparátu odkrývá možný nedostatek, jež může ovlivňovat rozvoj tržní ekonomiky - a tím je působení samotného státu.
- Ekonomové se v názoru na zemědělské subvence neshodují. Někteří připisují subvencování tomu, že zemědělci dokáží na vlády vyvíjet silný tlak a subvencování si vynutit, zatímco daňoví poplatníci se nedokáží účinně bránit.
- Jiní ekonomové odůvodňují zemědělské subvence tím, že zemědělská výroba má dlouhý produkční cyklus a nemůže se přizpůsobovat změnám v poptávce tak pružně jako průmysl a služby.
Selhání státu
- Rozbor rozhodovacích procesů uvnitř státního aparátu odkrývá možný nedostatek, jež může ovlivňovat rozvoj tržní ekonomiky - a tím je působení samotného státu.
Motivační příklad: Subvence na produkci mléka
Na trhu je velká nabídka mléka a ta se projevila nízkou rovnovážnou cenu mléka. Tržní rovnováha nastává při ceně 6 Kč za litr a množství 20 mil. litrů (viz. bod A na následujícím obrázku). Vláda chce zajistit zemědělcům cenu 6,80 Kč, a proto se rozhodne cenu mléka subvencovat – dávat jim příplatek za každý vyprodukovaný a prodaný litr mléka. Jak velkou subvenci jim bude muset vláda vyplácet, aby jim zajistila cenu 6,80 Kč?
Subvence ve výši 0,80 Kč nestačí, neboť zemědělci budou nabízet větší množství než při ceně 6 Kč (např. 21 mil. litrů namísto původních 20 mil. litrů). Spotřebitelé však budou toto zvýšené množství nakupovat jen tehdy, pokud cena klesne pod 6 Kč (např. na 5 Kč).
Chce-li vláda zajistit zemědělcům cenu 6,80 Kč za litr, musí vyplácet subvenci větší než 0,50 Kč (dle našeho zadání bude tato subvence činit 1,80 Kč).
Subvence 1,80 Kč k litru mléka posunula funkci nabídky dolů o 1,80 Kč. Tržní rovnováha se změnila z původního bodu A v bod E´, kde spotřebitelé nakupují 21 mil. litrů mléka za cenu 5 Kč/l. Producenti mléka však dostávají cenu 6,80 Kč/l (včetně subvence).
Subvence ve výši 0,80 Kč nestačí, neboť zemědělci budou nabízet větší množství než při ceně 6 Kč (např. 21 mil. litrů namísto původních 20 mil. litrů). Spotřebitelé však budou toto zvýšené množství nakupovat jen tehdy, pokud cena klesne pod 6 Kč (např. na 5 Kč).
Chce-li vláda zajistit zemědělcům cenu 6,80 Kč za litr, musí vyplácet subvenci větší než 0,50 Kč (dle našeho zadání bude tato subvence činit 1,80 Kč).
Subvence 1,80 Kč k litru mléka posunula funkci nabídky dolů o 1,80 Kč. Tržní rovnováha se změnila z původního bodu A v bod E´, kde spotřebitelé nakupují 21 mil. litrů mléka za cenu 5 Kč/l. Producenti mléka však dostávají cenu 6,80 Kč/l (včetně subvence).
Motivační příklad: Důsledky cenové regulace nájemného
Vláda stanovila maximálně přípustnou cenu nájemného (cenový strop) ve výši PR, neboť se domnívá, že rovnovážná cena PE, je pro spotřebitele nepřijatelně vysoká (viz. následující obrázek). Takto stanovená cena PR je pro spotřebitele nízká, tudíž jsou motivováni k vyšší poptávce než rovnovážné QD. Cena PR je však současně velmi nízká pro stavební firmy (developery). Při ceně PR jsou ochotni nabízet pouze množství QS. Na trhu se tak postupně vytvoří nedostatek nabídky ve výši QDQS. Uspokojení nadbytečné poptávky je potom možné pouze v rámci černého trhu, na němž je nabízeno zboží za vyšší než regulovanou cenu PR .
- Cenový strop umožňuje spotřebitelů kupovat daný statek za nižší cenu, ale mnozí z nich za to musí zaplatit jinak – mají nepeněžní náklady.
- Aby lidé dostali nedostatkové zboží nebo službu, jsou ochotni nést nepeněžní náklady (např.fronty, obětují svůj volný čas, nabízet protislužby…). Lze říci, že ztráta času, obětovaného na získání nedostatkového zboží či služby, je nepeněžním nákladem kupujícího (a právě na trzích, kde stát reguluje ceny cenovými stropy, vznikají tyto nepeněžní náklady).
- Cenový strop umožňuje spotřebitelů kupovat daný statek za nižší cenu, ale mnozí z nich za to musí zaplatit jinak – mají nepeněžní náklady.
- Aby lidé dostali nedostatkové zboží nebo službu, jsou ochotni nést nepeněžní náklady (např.fronty, obětují svůj volný čas, nabízet protislužby…). Lze říci, že ztráta času, obětovaného na získání nedostatkového zboží či služby, je nepeněžním nákladem kupujícího (a právě na trzích, kde stát reguluje ceny cenovými stropy, vznikají tyto nepeněžní náklady).
Cenový strop fakticky prodražuje ...
- Cenový strop fakticky prodražuje zboží těm spotřebitelů, kteří jej kupují „zčásti“ za nepeněžní náklady.
Subvence k ceně (cenová podlaha)
- Další možností cenové regulace je stanovování cenových podlah, nebo-li minimálních cen za niž bude statek prodáván spotřebitelům. Nástrojem k udržení minimální ceny mohou být subvence.
- Stát doplácí výrobcům (producentům) k ceně statku určitou částku – subvenci.
- Je zřejmé, že subvence je vlastně záporná spotřební daň. Má proto také opačné účinky než (kladná) spotřební daň: na úkor daňových poplatníků zvyšuje cenu výrobci a snižuje cenu spotřebiteli (a pochopitelně zvyšuje vyráběné a spotřebované množství statku).
Subvence k ceně (cenová podlaha)
- Další možností cenové regulace je stanovování cenových podlah, nebo-li minimálních cen za niž bude statek prodáván spotřebitelům. Nástrojem k udržení minimální ceny mohou být subvence.
- Stát doplácí výrobcům (producentům) k ceně statku určitou částku – subvenci.
- Je zřejmé, že subvence je vlastně záporná spotřební daň. Má proto také opačné účinky než (kladná) spotřební daň: na úkor daňových poplatníků zvyšuje cenu výrobci a snižuje cenu spotřebiteli (a pochopitelně zvyšuje vyráběné a spotřebované množství statku).
Příklad nám ukazuje, ...
- Příklad nám ukazuje, že břemeno spotřební daně dopadá jak na spotřebitele, tak i na výrobce. V našem příkladě se břemeno daně 4 Kč rozdělilo tak, že spotřebitel nese 2 Kč a výrobce 2 Kč.
- Rozdělení břemena mezi výrobce a spotřebitele však závisí na relativní strmosti křivek poptávky a nabídky.
- Je-li poptávka hodně strmá a nabídka málo strmá, dopadá břemeno daně více na spotřebitele a méně na výrobce.
- Je-li poptávka málo strmá a nabídka hodně strmá, dopadá břemeno daně více na výrobce než spotřebitele.
Daň z luxusu
- Výše uvedený příklad ukazuje, že chce-li vláda používat spotřební daň jako „daň z luxusu“, musí si nejprve položit otázku, jaká je pravděpodobně relativní strmost křivek poptávky a nabídky. Z toho totiž plyne, kdo ponese větší část daňového břemene.
- Rozdělení břemena mezi výrobce a spotřebitele však závisí na relativní strmosti křivek poptávky a nabídky.
- Je-li poptávka hodně strmá a nabídka málo strmá, dopadá břemeno daně více na spotřebitele a méně na výrobce.
- Je-li poptávka málo strmá a nabídka hodně strmá, dopadá břemeno daně více na výrobce než spotřebitele.
Daň z luxusu
- Výše uvedený příklad ukazuje, že chce-li vláda používat spotřební daň jako „daň z luxusu“, musí si nejprve položit otázku, jaká je pravděpodobně relativní strmost křivek poptávky a nabídky. Z toho totiž plyne, kdo ponese větší část daňového břemene.
Daně „z luxusu“ mají ...
- Daně „z luxusu“ mají silný dopad na spotřebitele jen tehdy, jde-li o statek se strmou poptávkou a málo strmou nabídkou.
Cenový strop
- Dalším ze zásahů státu do cenového systému je stanovování cenových stropů, nebo-li maximálních cen. Znamená to, že prodávající nesmí požadovat cenu vyšší než je státem stanovený cenový strop. Ten se stává maximální cenou.
- Cenovým stropem chtějí politikové pomoci spotřebitelům, chránit je před vysokými cenami některých statků – zejména takových, které uspokojují základní potřeby (bydlení, jídlo).
- Lidé se domnívají, že cenové stropy pouze „odčerpají“ výrobcům jejich zisky a „věnují“ je spotřebitelů v podobě nižší ceny. To by však platilo jen na monopolním trhu. Na dokonalém trhu dosahují firmy dlouhodobě nulového ekonomického zisku a pokud cenový strop sníží jejich příjmy pod náklady, jsou potom firmy nuceny omezit nabídku…(viz. následující obrázek).
Cenový strop
- Dalším ze zásahů státu do cenového systému je stanovování cenových stropů, nebo-li maximálních cen. Znamená to, že prodávající nesmí požadovat cenu vyšší než je státem stanovený cenový strop. Ten se stává maximální cenou.
- Cenovým stropem chtějí politikové pomoci spotřebitelům, chránit je před vysokými cenami některých statků – zejména takových, které uspokojují základní potřeby (bydlení, jídlo).
- Lidé se domnívají, že cenové stropy pouze „odčerpají“ výrobcům jejich zisky a „věnují“ je spotřebitelů v podobě nižší ceny. To by však platilo jen na monopolním trhu. Na dokonalém trhu dosahují firmy dlouhodobě nulového ekonomického zisku a pokud cenový strop sníží jejich příjmy pod náklady, jsou potom firmy nuceny omezit nabídku…(viz. následující obrázek).
Skupina nástrojů k prosazení záměrů mikroekonomické politiky
- Daně
- Cenová regulace
- Státní vlastnictví
- Státní regulace, např. v oblasti sektoru veřejně prospěšných služeb, v dopravě a na finančních trzích a rovněž v oblasti zahraničního obchodu.
- Antimonopolní politika zakazující určité druhy konkurenčního chování
Daňová soustava v ČR a spotřební daň
- Daňová soustava představuje soubor daní, které jsou příjmem státního rozpočtu.
- Daňoví poplatníci jsou právnické nebo fyzické osoby -říkáme jim také subjekty daně, kteří jsou povinni daň zaplatit. Objektem daně je důchod, majetek nebo úkon, na jehož základě se daň vyměřuje.
Daňová soustava v ČR
- 1. Daně přímé:
a) daň z příjmů fyzických osob
b) daň z příjmů právnických osob
c) daň z nemovitostí
d) daň silniční
e) daň dědická a darovací
f) daň z převodu nemovitostí
g) daň k ochraně životního prostředí
- Cenová regulace
- Státní vlastnictví
- Státní regulace, např. v oblasti sektoru veřejně prospěšných služeb, v dopravě a na finančních trzích a rovněž v oblasti zahraničního obchodu.
- Antimonopolní politika zakazující určité druhy konkurenčního chování
Daňová soustava v ČR a spotřební daň
- Daňová soustava představuje soubor daní, které jsou příjmem státního rozpočtu.
- Daňoví poplatníci jsou právnické nebo fyzické osoby -říkáme jim také subjekty daně, kteří jsou povinni daň zaplatit. Objektem daně je důchod, majetek nebo úkon, na jehož základě se daň vyměřuje.
Daňová soustava v ČR
- 1. Daně přímé:
a) daň z příjmů fyzických osob
b) daň z příjmů právnických osob
c) daň z nemovitostí
d) daň silniční
e) daň dědická a darovací
f) daň z převodu nemovitostí
g) daň k ochraně životního prostředí
2. Daně nepřímé:
a) daň z přidané hodnoty
b) spotřební daň
Spotřební daň
- Spotřební daň je vybírána z naturální jednotky zboží (např. litru benzínu, krabičku cigaret), kdo vlastně platí tuto spotřební daň? Je to spotřebitel nebo výrobce?
- Motivační příklad: Jak se změní cena cigaret po zvýšení spotřební daně?
Původně stála krabička cigaret 50 Kč a poté stát uvalil spotřební daň 4 Kč z jedné krabičky. Zdražení cigaret povede (díky substitučnímu a důchodovému efektu) kuřáky k tomu, že omezí nákupy a sníží poptávané množství. Menší množství prodávaných cigaret, ale přiměje výrobce k určitému snížení ceny. Cigarety proto nebudou po uvalení daně stát 54 Kč, ale méně (viz. následující obrázek).
Po zavedení spotřební dně ve výši 4 Kč, se nová rovnováha ustálí v bodě E´, při ceně 52 Kč. Takže cigarety budou stát o 2 Kč více. Výrobci snížily produkci na 480 mil. krabiček a budou prodávat krabičku cigaret za 52 Kč. Státu výrobci odvedou 4 Kč a tudíž jim zbude 48 Kč.
b) spotřební daň
Spotřební daň
- Spotřební daň je vybírána z naturální jednotky zboží (např. litru benzínu, krabičku cigaret), kdo vlastně platí tuto spotřební daň? Je to spotřebitel nebo výrobce?
- Motivační příklad: Jak se změní cena cigaret po zvýšení spotřební daně?
Původně stála krabička cigaret 50 Kč a poté stát uvalil spotřební daň 4 Kč z jedné krabičky. Zdražení cigaret povede (díky substitučnímu a důchodovému efektu) kuřáky k tomu, že omezí nákupy a sníží poptávané množství. Menší množství prodávaných cigaret, ale přiměje výrobce k určitému snížení ceny. Cigarety proto nebudou po uvalení daně stát 54 Kč, ale méně (viz. následující obrázek).
Po zavedení spotřební dně ve výši 4 Kč, se nová rovnováha ustálí v bodě E´, při ceně 52 Kč. Takže cigarety budou stát o 2 Kč více. Výrobci snížily produkci na 480 mil. krabiček a budou prodávat krabičku cigaret za 52 Kč. Státu výrobci odvedou 4 Kč a tudíž jim zbude 48 Kč.
Neefektivní alokace výrobních faktorů a finální produkce
- Stát se snaží napomáhat trhu v efektivní alokaci výrobních faktorů i finální produkce.
- Příčiny neefektivní alokace zdrojů mohou být v tržní ekonomice různé. Efektivita ekonomiky řízené trhem se snižuje, jestliže je dokonalá konkurence zaměněna konkurencí nedokonalou, tj. pokud v hospodářství existují výrobci, kteří jsou schopni z různých důvodů ovlivňovat ceny na jednotlivých trzích.
- Existují i další zdroje alokační neefektivnosti (např. jednotlivé tržní subjekty nemusí disponovat úplnými, perfektními informacemi o trhu a v důsledku této skutečnosti nemusí být jejich rozhodnutí o použití výrobních faktorů z hlediska efektivnosti správné).
Přerozdělování příjmů
- Společnost (reprezentovaná státem) nemusí považovat rozdělení příjmů tak, jak se vytvořilo na trzích, za sociálně přijatelné.
- Příčiny neefektivní alokace zdrojů mohou být v tržní ekonomice různé. Efektivita ekonomiky řízené trhem se snižuje, jestliže je dokonalá konkurence zaměněna konkurencí nedokonalou, tj. pokud v hospodářství existují výrobci, kteří jsou schopni z různých důvodů ovlivňovat ceny na jednotlivých trzích.
- Existují i další zdroje alokační neefektivnosti (např. jednotlivé tržní subjekty nemusí disponovat úplnými, perfektními informacemi o trhu a v důsledku této skutečnosti nemusí být jejich rozhodnutí o použití výrobních faktorů z hlediska efektivnosti správné).
Přerozdělování příjmů
- Společnost (reprezentovaná státem) nemusí považovat rozdělení příjmů tak, jak se vytvořilo na trzích, za sociálně přijatelné.
Přerozdělením příjmů ...
- Přerozdělením příjmů se ovšem mění postavení jednotlivých subjektů na trzích finální produkce i na trzích výrobních faktorů. Změny v chování tržních subjektů působí výrazně na situaci na dílčích trzích (hospodářská politika má tak i zde svůj mikroekonomický aspekt) i na vzájemné postavení jednotlivých ekonomických sektorů (což je naopak makroekonomickým projevem hospodářské politiky).
Konflikt mezi efektivitou a hodnotovým systémem společnosti
- Trh může sám zajistit efektivní alokaci zdrojů, avšak efektivní alokace zdrojů není obvykle jediným cílem, který společnost sleduje.
- Efektivní alokace zdrojů se může dostat do konfliktu s ostatními cíli společnosti.
- Stát v tomto případě může ochraňovat hodnotový systém společnosti, avšak to může přinést případné negativní účinky na efektivní alokaci hospodářských zdrojů.
(pozn. klasickým příkladem těchto státních aktivit je v historii často prosazovaná úplná nebo částečná prohibice, která vede k omezování vysoce efektivní výroby alkoholických nápojů).
Konflikt mezi efektivitou a hodnotovým systémem společnosti
- Trh může sám zajistit efektivní alokaci zdrojů, avšak efektivní alokace zdrojů není obvykle jediným cílem, který společnost sleduje.
- Efektivní alokace zdrojů se může dostat do konfliktu s ostatními cíli společnosti.
- Stát v tomto případě může ochraňovat hodnotový systém společnosti, avšak to může přinést případné negativní účinky na efektivní alokaci hospodářských zdrojů.
(pozn. klasickým příkladem těchto státních aktivit je v historii často prosazovaná úplná nebo částečná prohibice, která vede k omezování vysoce efektivní výroby alkoholických nápojů).
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)