– veřejný ústav – souhrn věcných a osobních prostředků, s nimiž disponuje subjekt veřejné správy za účelem trvalé služby zvláštnímu veřejnému účelu
– pr. subjektivita není obligatorní
– mohou být samostatné (zřizovány jen zákonem n. na jeho základě) a nesamostatné (zřizování je na vůli subjektu či konkrétního vykonavtele veřej. správy jako jeho vnitřní opatření)
– naplňuje veřej. účel naplňovaný dosud jiným subjektem / n. nový veřejný účel
– nedisponuje členy, ale destináři (těmi, kdo ústav využívají); hierarchický princip
– myšlenka samosprávy, na rozdíl od korporací, ustupuje do pozadí
– veřejný podnik – v užším smyslu:
– soukromý podnik obstarávající urč. část úkolů veřej. správy – na základě koncese n. veřej.-pr. smlouvy
– dále to může být výkon urč. výsostného práva soukromou osobou (FO / PO) propůjčeného jí zákonem n. na základě zákona pro určitou část veřej. správy, zpravidla autorizací – musí být podepřeno zákonem
– dále každá hospodářská činnost veřejnoprávních subjektů
– v širším smyslu:
– tím se rozuměla zvláště kvalifikovaná činnost ve veřejném zájmu na omezenou dobu (X veřejný ústav – trvalá činnost)
Žádné komentáře:
Okomentovat