(21.) kód dopravního prostředku + za lomítkem SPZ kamionu, vagónu či jiné imatrikulační číslo dopravního prostředku - kódy v příloze: VG (vagón), LO (loď), NA (kamion) + domovská země dopravního prostředku
(22.) měna = třímístný alfabetický kód měny, v které se platí - EUR, CHF, USD + uvést fakturovanou částku
(23.) přepočítací kurz = EUR 31,70 - pouze 2 desetinná místa zaokrouhleno nahoru - kurz je z kurzovního lístku ČNB za minulý měsíc - konkrétně vyhlášený 2. středu - v měsíci - rozhodující pro stanovení kurzu je kurz vyhlášený druhou středu v měsíci, který předcházel měsíci ve kterém bylo JCD přijato
(24.) uvede se číslo 99 pokud se nejedná o zvlášť sledovanou operaci - ty jsou uvedeny v příloze + uvádí se jejich numerický kód - je to např. ukončení aktivního zušlechťovacího styku
(25.) druh dopravy na hranici = 2místný číselný kód - uvedeny v příloze k vyhlášce - např. po železnici (20), po silnici (30), elektrickým vedením (70)
(26.) nevyplňuje se
(27.) nevyplňuje se
(28.) vyplňuje celní úřad – jaké má bankovní spojení
(29.) nevyplňuje se
(30.) nevyplňuje se
(31.) značky a čísla = uvést obchodní názve zboží i více položek - zpravidla je název totožný s názvem který je uveden v celním sazebníku + uvedeny nákladní kusy (počty kontejnerů a obalů) nebo u zboží hromadné povahy uvést „volně ložené“
(32.) je-li více položek v kolonce 31 - uvést pořadové číslo poslední
(33.) položka zboží = zbožový kód - číslo pod kterým je zboží vedeno v celním sazebníku + v poslední kolonce buď „nic“ nebo „R“ – pokud je zboží rozebráno (dováženo v komponentech)
(34.) a) vyplňuje se kód země původu – pro zboží z EU je kód „EU“, Norsko – „NO“ b) nevyplňuje se
(35.) hrubá váha = v kg zaokrouhlit na celé kg nahoru!
(36.) je-li celní preference - např. kdyby se jednalo o dovoz zboží z rozvojové země, která požívá preferencí - dovoz z Afghánistánu „AF“
(37.) celní režim = 2místný číselný kód uvedený v příloze - např. do volného oběhu „40“
(38.) váha bez jakéhokoliv obalu, pokud by bylo obtížné ji stanovit tak se uvádí „čistá hmotnost“ - bez dopravního obalu + zaokrouhluje se na celé kg nahoru
(39.) nevyplňuje se
(40.) nevyplňuje se - vyplňuje celnice
(41.) měrné jednotky = když bude deklarováno na nákladním listu např. množství v litrech „ltr“, hektolitrech „hlt“, gramy „ghm“ + jednotlivé kódy jsou v příloze vyhlášky
(42.) nevyplňuje se
(43.) nevyplňuje se
(44.) uvádí se číslo v rozmezí 5 až 9 – dovoz na základě licence – kódy jsou v příloze + doplnit do JCD při paušálním zajištění „4“
(45.) oprava, kterou by prováděl celní úřad s tím, že by např. neuznal celní preferenci – pak by celnice uvedla poznámku: „NC“ – nepřiznání celní výhody + „ND“ – nepřiznání daňové úlevy
(46.) v celých Kč zaokrouhleno nahoru – tzv. obchodní parita = rozumí se fakturovaná cena při dovozu dodavatelem zboží ze zahraničí přičemž součástí ceny obchodní parity se stávají i přímé obchodní náklady
(47.) důležitá kolonka = celní hodnota = uvádí se sazba, výpočet částky + „ZP“ je kód způsobu platby – používá se jednomístný alfabetický – uvedeny v příloze: „B“ bezhotovostně, „H“ hotově, „P“ – poštovní poukázkou
• (48.) vyplňuje celnice: „U“ – povolen odklad úhrady celního dluhu, „P“ – posečkání s platbou celního dluhu, „S“ – povoluje se splátkový kalendář
Zobrazují se příspěvky se štítkemclo. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemclo. Zobrazit všechny příspěvky
Cvičení : Clo A) JCD
• na dovoz
• na vývoz
• na tranzit
- JCD upravuje vyhláška č. 135/98 Sb. – důležité jsou zejména přílohy!
- JCD má 3 paré =
• jedno je daňový doklad, který dostane finanční úřad (FÚ), jiný daňový doklad nebude na dovoz uznán
• jedna kopie je pro evidenci celního úřadu
• jeden se odesílá na celní statistiku
(1.) deklarace =
/1/
EU – dovoz z EU, dovoz z EFTA (Island, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Norsko), dovoz ze zemí CEFTA
IM – ostatní
/2/ kód, kam se zboží propouští => volný oběh (4), na celní sklad (7), na aktivní zušlechťování (5), k přepracování (9) - kód najdeme v příloze k vyhlášce + existuje „Příručka k uvádění údajů do JCD“
(2.) odesílatel = obchodní jméno vývozce
(3.) tiskopis = 1. pořadové číslo + 2. počet dokladů předkládaných k JCD
(4.) nevyplňujeme
(5.) položky = celkový počet položek (dováženého zboží)
(6.) nákladové kusy celkem = nákladové (obalové) kusy + u zboží hromadné povahy (uhlí) se nevyplňuje
(7.) referenční číslo = číslo obchodního případu, pod kterým si tento dovoz vede deklarant
- maximálně 12ti místný – může být alfanumerický kód (písmena velká tiskací + arabská čísla)
(8.) obchodní jméno příjemce = „různé“ u více příjemců + vypsat v příloze, jméno dle obchodního rejstříku + IČO
(9.) bankovní spojení a číslo účtu deklaranta (z kterého je dovoz hrazen)
(10.) nevyplňuje se
(11.) kam bylo za zboží placeno = 2místný kód země, která je v příloze, např. DE
(12.) nevyplňuje se
(13.) nevyplňuje se
(14.) je-li deklarant totožný z dovozcem (8), tak se napíše „dovozce“, u nepřímého zástupce normálně vypsat
(15.) nevyplňuje se
(15a.) může být stejná s 11, není stejná pokud ho budeme mezi dovozem ještě někde vystavovat
(19.) píšeme 0…jakákoliv přeprava kromě kontejnerové nebo 1…přeprava kontejnerová, či alespoň 1 kontejner v zásilce
(20.) Incoterms 2000 (Obchodní komora v Paříži) – nemá oporu v zákoně – EXW, FOB,……, když se domluví jiné podmínky než Incoterms tak se píše XXX
Z… na rizika přecházejí v zahraničí
H… na rizika přecházejí na hranici
V… na rizika přecházejí u nás na příjemce
• na vývoz
• na tranzit
- JCD upravuje vyhláška č. 135/98 Sb. – důležité jsou zejména přílohy!
- JCD má 3 paré =
• jedno je daňový doklad, který dostane finanční úřad (FÚ), jiný daňový doklad nebude na dovoz uznán
• jedna kopie je pro evidenci celního úřadu
• jeden se odesílá na celní statistiku
(1.) deklarace =
/1/
EU – dovoz z EU, dovoz z EFTA (Island, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Norsko), dovoz ze zemí CEFTA
IM – ostatní
/2/ kód, kam se zboží propouští => volný oběh (4), na celní sklad (7), na aktivní zušlechťování (5), k přepracování (9) - kód najdeme v příloze k vyhlášce + existuje „Příručka k uvádění údajů do JCD“
(2.) odesílatel = obchodní jméno vývozce
(3.) tiskopis = 1. pořadové číslo + 2. počet dokladů předkládaných k JCD
(4.) nevyplňujeme
(5.) položky = celkový počet položek (dováženého zboží)
(6.) nákladové kusy celkem = nákladové (obalové) kusy + u zboží hromadné povahy (uhlí) se nevyplňuje
(7.) referenční číslo = číslo obchodního případu, pod kterým si tento dovoz vede deklarant
- maximálně 12ti místný – může být alfanumerický kód (písmena velká tiskací + arabská čísla)
(8.) obchodní jméno příjemce = „různé“ u více příjemců + vypsat v příloze, jméno dle obchodního rejstříku + IČO
(9.) bankovní spojení a číslo účtu deklaranta (z kterého je dovoz hrazen)
(10.) nevyplňuje se
(11.) kam bylo za zboží placeno = 2místný kód země, která je v příloze, např. DE
(12.) nevyplňuje se
(13.) nevyplňuje se
(14.) je-li deklarant totožný z dovozcem (8), tak se napíše „dovozce“, u nepřímého zástupce normálně vypsat
(15.) nevyplňuje se
(15a.) může být stejná s 11, není stejná pokud ho budeme mezi dovozem ještě někde vystavovat
(19.) píšeme 0…jakákoliv přeprava kromě kontejnerové nebo 1…přeprava kontejnerová, či alespoň 1 kontejner v zásilce
(20.) Incoterms 2000 (Obchodní komora v Paříži) – nemá oporu v zákoně – EXW, FOB,……, když se domluví jiné podmínky než Incoterms tak se píše XXX
Z… na rizika přecházejí v zahraničí
H… na rizika přecházejí na hranici
V… na rizika přecházejí u nás na příjemce
9) Přednáška: DEVIZOVÝ ZÁKON
Devizový zákon je dnes velmi liberální. Devizové právo je součástí finančního práva.
devizový zákon č. 219/95 Sb. a vyhláška ČNB a MF č. 261/95 Sb.
Kdo vykonává státní správu v obchodu s devizami?
Tu vykonávají MF (ministerstvo financí), ČNB (Česká národní banka) a celní úřady, přičemž celní úřady vykonávají tuto správu jen pokud jde o vývoz či dovoz finančních nebo jiných hodnot.
Subjekt devizového práva
Tuzemci jsou fyzické osoby s trvalým bydlištěm v tuzemsku a právnické osoby se sídlem v tuzemsku a všechny ostatní osoby jsou cizozemci.
Kdo je oprávněn provádět obchod s devizovými hodnotami a platební styk se zahraničím?
Banky se sídlem v tuzemsku a dále jsou to pobočky zahraničních bank, které k tomu mají příslušné povolení (od ČNB) a dále osoby, kterým je udělena koncese (živnostenské oprávnění) pro směnárenskou činnost. Tyto směnárníci jsou ve smyslu devizové terminologie tzv. devizovými místy.
Předmětem (objektem) devizového práva jsou - devizové hodnoty:
1) peněžní prostředky v cizí měně
2) zahraniční cenné papíry
3) veškeré druhy výplat na zahraniční místa
4) zlato
V případě zlata máme na mysli zlato ve stavu nezpracovaném (v cihlách, prutech) – u tohoto se při jeho dovozu neuplatňuje celní zákon > clo se neplatí! Ale když bude zlato již průmyslově zpracované (zjišťuje se účel užití) > tak při dovozu podléhá celnímu zákonu. Taktéž zlaté šperky a výrobky ze zlata jsou považovány za zboží.
Zlatem dle devizového zákona rozumíme světově obchodovatelné slitky zlata jehož ryzost se prokazuje otiskem (punc) značky nebo přiloženým dokladem, který vydává oprávněná osoba.
Dovoz a vývoz bankovek a mincí v české a cizí měně, zlata, cestovních šeků nebo různých peněžních poukázek podléhá oznamovací povinnosti na hranicích, ale pouze tehdy, pokud se jedná o dovoz a vývoz hodnot úhrnně převyšující 350 tis. Kč (přepočteno platným kurzem). Oznamovací povinnost se splní tak, že celník nám předloží zvláštní formulář k vyplnění – ten je následně postoupen na MF. Pokud by se oznamovací povinnost nesplnila, tak vzniká devizový přestupek nebo trestný čin a pokuta může být uložena až do výše hodnoty převážených peněžních prostředků!!! Devizový přestupek nelze projednat pokud od jeho spáchání uběhl 1 rok = tzn. jednoletá promlčecí lhůta.
devizový zákon č. 219/95 Sb. a vyhláška ČNB a MF č. 261/95 Sb.
Kdo vykonává státní správu v obchodu s devizami?
Tu vykonávají MF (ministerstvo financí), ČNB (Česká národní banka) a celní úřady, přičemž celní úřady vykonávají tuto správu jen pokud jde o vývoz či dovoz finančních nebo jiných hodnot.
Subjekt devizového práva
Tuzemci jsou fyzické osoby s trvalým bydlištěm v tuzemsku a právnické osoby se sídlem v tuzemsku a všechny ostatní osoby jsou cizozemci.
Kdo je oprávněn provádět obchod s devizovými hodnotami a platební styk se zahraničím?
Banky se sídlem v tuzemsku a dále jsou to pobočky zahraničních bank, které k tomu mají příslušné povolení (od ČNB) a dále osoby, kterým je udělena koncese (živnostenské oprávnění) pro směnárenskou činnost. Tyto směnárníci jsou ve smyslu devizové terminologie tzv. devizovými místy.
Předmětem (objektem) devizového práva jsou - devizové hodnoty:
1) peněžní prostředky v cizí měně
2) zahraniční cenné papíry
3) veškeré druhy výplat na zahraniční místa
4) zlato
V případě zlata máme na mysli zlato ve stavu nezpracovaném (v cihlách, prutech) – u tohoto se při jeho dovozu neuplatňuje celní zákon > clo se neplatí! Ale když bude zlato již průmyslově zpracované (zjišťuje se účel užití) > tak při dovozu podléhá celnímu zákonu. Taktéž zlaté šperky a výrobky ze zlata jsou považovány za zboží.
Zlatem dle devizového zákona rozumíme světově obchodovatelné slitky zlata jehož ryzost se prokazuje otiskem (punc) značky nebo přiloženým dokladem, který vydává oprávněná osoba.
Dovoz a vývoz bankovek a mincí v české a cizí měně, zlata, cestovních šeků nebo různých peněžních poukázek podléhá oznamovací povinnosti na hranicích, ale pouze tehdy, pokud se jedná o dovoz a vývoz hodnot úhrnně převyšující 350 tis. Kč (přepočteno platným kurzem). Oznamovací povinnost se splní tak, že celník nám předloží zvláštní formulář k vyplnění – ten je následně postoupen na MF. Pokud by se oznamovací povinnost nesplnila, tak vzniká devizový přestupek nebo trestný čin a pokuta může být uložena až do výše hodnoty převážených peněžních prostředků!!! Devizový přestupek nelze projednat pokud od jeho spáchání uběhl 1 rok = tzn. jednoletá promlčecí lhůta.
8) Přednáška: OSVOBOZENÍ OD CLA
- vyhláška k celnímu zákonu č. 136/98 Sb.
- osvobození zboží, které je propuštěno do volného oběhu x podmíněné propuštění
I/ Volný oběh - § 24
STĚHOVANÉ SVRŠKY
- muší být ve vlastnictví deklaranta a musí být v zahraničí používány (např. pračka)
- výjimka =
motorové dopravní prostředky pro neobchodní účely, které musí být užívány v zahraničí alespoň 1/2 roku
- dále svršky - ty věci, které jsou zakoupeny v souvislosti se stěhováním => deklarant musí být nepřetržitě minimálně 12 měsíců v zahraničí
- nepatří sem: alkohol + alkoholické výrobky
tabák + tabákové výrobky
motorové dopravní prostředky k obchodnímu použití
- zboží z ciziny nelze dovážet do „nekonečna“ – musí se dovézt do 12 měsíců ode dne, kdy tam končí trvalý pobyt
SVATEBNÍ DARY
- pokud jde o obvyklé svatební dary
- hodnota ne větší než 50.000,- Kč jednotlivě
- nepatří sem: alkohol a alkoholické výrobky, tabák a tabákové výrobky
- deklarant (dárce) musí žít v cizině minimálně 12 měsíců
- jako svatební dar se uzná ta věc, pokud je dovezena 2 měsíce před předpokládaným sňatkem nebo 4 měsíce po sňatku
- je-li dar dovezen 2 měsíce před - musí být celkový dluh zajištěn
- sňatek se prokazuje pouze výpisem z matriky (oddacím listem)
- zboží nesmí být do 12 měsíců od dovozu zcizeno ani zapůjčeno
zcizení = převedení vlastnických práv na jiného
ZBOŽÍ V SOUVISLOSTI S DĚDICTVÍM
- nepatří sem: alkohol, tabák, dopravní prostředky k obchodnímu použití, zásoby surovin, hotových výrobků a polotovarů, živý inventář
- zboží musí být dovezeno do 2 let od jeho projednání (o dědictví – notářem či soudem)
STUDIJNÍ POTŘEBY
- prokázat, že je studentem určitého ústavu
• od cla osvobozeno i obchodní zboží dovážené v zásilkách (poštou či kusovou železniční dopravou) - osvobozeny od cla do hodnoty 1500,- Kč - nevztahuje se na alkohol a tabák
• zásilky dovážené poštou (neobchodní zboží) jsou osvobozeny od cla do hodnoty 6.000,- Kč může být jen 50 ks cigaret, 1litr tvrdého alkoholu, 2 litry vína
NEOBCHODNÍ ZBOŽÍ DOVÁŽENÉ CESTUJÍCÍM V CESTOVNÍM STYKU DO 15 KM - § 46
- tabák = 200 ks cigaret - dle vyhlášky toto může dovézt jen osoba starší 16ti let x rozpor se zákonem až od 18 let - platí tedy limit 18 let věku
- alkohol = 1 litr tvrdého, 2 litry vína
- dary pro osobní spotřebu = max. 6.000,- Kč - nelze kumulovat ani u rodinných příslušníků
- u pendlerů denní nárok zboží max do 500,- Kč + max. 50 ks cigaret, 1/4 litru tvrdého alkoholu a 1/2 litru vína
Zboží pro vědecké a vzdělávací účely
Zboží k charitativním účelům – nelze alkohol a tabák + motorová vozidla kromě sanitních vozidel
- Zboží pro postižené osoby – vozíčkáři
- Zboží pro oběti katastrof
- Čestná vyznamenání, odměny (medaile)
- Oficiální dary věnované v rámci mezinárodních vztahů
- Zboží, které dovážejí osoby používající výsad a imunit
- Obchodní vzorky nepatrné hodnoty (200,- Kč + nelze alkohol, tabák, pohonné hmoty)
- Turistický propagační materiál (může obsahovat jen 25% obchodní reklamy)
- par. 112 = pohonné hmoty a mazadla = beze cla benzín a nafta v běžných nádržích (nikoliv v nádržích přídavných – osobní automobil může kromě nádrže převážet ještě 10l v kanystru
- Rakve, urny a pohřební ozdoby
II/ Úplné osvobození od cla dováženého do režimu dočasného použití
• § 119 – výstavní a veletržní zboží
- podmínka, že celou dobu výstavy zůstává ve vlastnictví zahraniční osoby a že ho lze ztotožnit pro zpětný vývoz
• bez částečného cla je i zboží určené k výkonu povolání
• obaly, kontejnery, palety,…… dovážené v rámci obchodní operace
- kontejner = přepravní skříň mající objem větší než 1m3 pro vícero použití
• pedagogické, vědecké, kulturní účely
• dopravní prostředky
• osobní svršky cestujících
Devizové a celní právo – cvičení č. 7
- osvobození zboží, které je propuštěno do volného oběhu x podmíněné propuštění
I/ Volný oběh - § 24
STĚHOVANÉ SVRŠKY
- muší být ve vlastnictví deklaranta a musí být v zahraničí používány (např. pračka)
- výjimka =
motorové dopravní prostředky pro neobchodní účely, které musí být užívány v zahraničí alespoň 1/2 roku
- dále svršky - ty věci, které jsou zakoupeny v souvislosti se stěhováním => deklarant musí být nepřetržitě minimálně 12 měsíců v zahraničí
- nepatří sem: alkohol + alkoholické výrobky
tabák + tabákové výrobky
motorové dopravní prostředky k obchodnímu použití
- zboží z ciziny nelze dovážet do „nekonečna“ – musí se dovézt do 12 měsíců ode dne, kdy tam končí trvalý pobyt
SVATEBNÍ DARY
- pokud jde o obvyklé svatební dary
- hodnota ne větší než 50.000,- Kč jednotlivě
- nepatří sem: alkohol a alkoholické výrobky, tabák a tabákové výrobky
- deklarant (dárce) musí žít v cizině minimálně 12 měsíců
- jako svatební dar se uzná ta věc, pokud je dovezena 2 měsíce před předpokládaným sňatkem nebo 4 měsíce po sňatku
- je-li dar dovezen 2 měsíce před - musí být celkový dluh zajištěn
- sňatek se prokazuje pouze výpisem z matriky (oddacím listem)
- zboží nesmí být do 12 měsíců od dovozu zcizeno ani zapůjčeno
zcizení = převedení vlastnických práv na jiného
ZBOŽÍ V SOUVISLOSTI S DĚDICTVÍM
- nepatří sem: alkohol, tabák, dopravní prostředky k obchodnímu použití, zásoby surovin, hotových výrobků a polotovarů, živý inventář
- zboží musí být dovezeno do 2 let od jeho projednání (o dědictví – notářem či soudem)
STUDIJNÍ POTŘEBY
- prokázat, že je studentem určitého ústavu
• od cla osvobozeno i obchodní zboží dovážené v zásilkách (poštou či kusovou železniční dopravou) - osvobozeny od cla do hodnoty 1500,- Kč - nevztahuje se na alkohol a tabák
• zásilky dovážené poštou (neobchodní zboží) jsou osvobozeny od cla do hodnoty 6.000,- Kč může být jen 50 ks cigaret, 1litr tvrdého alkoholu, 2 litry vína
NEOBCHODNÍ ZBOŽÍ DOVÁŽENÉ CESTUJÍCÍM V CESTOVNÍM STYKU DO 15 KM - § 46
- tabák = 200 ks cigaret - dle vyhlášky toto může dovézt jen osoba starší 16ti let x rozpor se zákonem až od 18 let - platí tedy limit 18 let věku
- alkohol = 1 litr tvrdého, 2 litry vína
- dary pro osobní spotřebu = max. 6.000,- Kč - nelze kumulovat ani u rodinných příslušníků
- u pendlerů denní nárok zboží max do 500,- Kč + max. 50 ks cigaret, 1/4 litru tvrdého alkoholu a 1/2 litru vína
Zboží pro vědecké a vzdělávací účely
Zboží k charitativním účelům – nelze alkohol a tabák + motorová vozidla kromě sanitních vozidel
- Zboží pro postižené osoby – vozíčkáři
- Zboží pro oběti katastrof
- Čestná vyznamenání, odměny (medaile)
- Oficiální dary věnované v rámci mezinárodních vztahů
- Zboží, které dovážejí osoby používající výsad a imunit
- Obchodní vzorky nepatrné hodnoty (200,- Kč + nelze alkohol, tabák, pohonné hmoty)
- Turistický propagační materiál (může obsahovat jen 25% obchodní reklamy)
- par. 112 = pohonné hmoty a mazadla = beze cla benzín a nafta v běžných nádržích (nikoliv v nádržích přídavných – osobní automobil může kromě nádrže převážet ještě 10l v kanystru
- Rakve, urny a pohřební ozdoby
II/ Úplné osvobození od cla dováženého do režimu dočasného použití
• § 119 – výstavní a veletržní zboží
- podmínka, že celou dobu výstavy zůstává ve vlastnictví zahraniční osoby a že ho lze ztotožnit pro zpětný vývoz
• bez částečného cla je i zboží určené k výkonu povolání
• obaly, kontejnery, palety,…… dovážené v rámci obchodní operace
- kontejner = přepravní skříň mající objem větší než 1m3 pro vícero použití
• pedagogické, vědecké, kulturní účely
• dopravní prostředky
• osobní svršky cestujících
Devizové a celní právo – cvičení č. 7
7) Přednáška: CELNÍ PŘESTUPKY A DELIKTY
Celní přestupky – řeší §293 celního zákona, zákon přestupkový č. 200/90 Sb.
• platí subsidiarita = co není v celním zákonu, musíme postupovat dle přestupkového zákona
• vztah lex specialis = přestupkový zákon platí podpůrně pro celní zákon
přestupek = zaviněné jednání, jehož znaky jsou uvedeny v zákoně
• §293 písmeno a) – k) skutkové podstaty =
- přestupku se dopouští ten, kdo doveze či proveze zboží aniž by ho přihlásil k celní kontrole
- další skutkový podstaty – viz. zákon
- zavinění i nedbalost
nedbalost - vědomá
- nevědomá
nevědomá nedbalost = nevědomě převezu, neznalost + věděl či mohl vědět, že se dopouští přestupku
SANKCE:
• napomenutí
• pokuta
• propadnutí zboží, které bylo předmětem přestupku nebo které bylo přestupkem získáno nebo které bylo ke spáchání přestupku použito
- Trest, pokuty a propadnutí zboží mohou být kumulovány! Pokuta až do výše 50.000,- Kč.
Blokové řízení - zkrácené řízení
- věc se zcela vyřídí na místě
- nepíše s protokol, není správní řízení
- pravidla, kdy jej lze použít = byl-li přestupek spolehlivě zjištěn, přestupce s blokovým řízením souhlasí a pokuta je zaplacena na místě
Podmínka věku u přestupku = do 15 let věku, přestupce musí být příčetný
Promlčecí lhůta = od spáchání přestupku uběhl 1 rok
Celního přestupku se může dopustit fyzická osoba (FO) nepodnikatel!
CELNÍ DELIKTY
• může se jej dopustit pouze právnická (PO) či fyzická osoba (FO) – podnikatel
• podnikatel = dováží zboží pro podnikatelskou činnost není zde možnost blokového řízení
Pokuta do výše 2.000.000,- Kč!
Propadnutí zboží = je trestem za sankcí
Zabrání zboží = je administrativním opatřením
- důsledek u obou = zboží propadne státu!
Propadnout může pouze zboží, které náleží pachateli přestupku. Toto zboží nesmí být v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
Zabere se zboží, které nepatří pachateli přestupku, zabere se zboží i tehdy pokud přestupce nelze trestat z nedostatečného věku či nepříčetnosti. Zboží se zabere i kdyby bylo přihlášeno k celní kontrole, ale pokud to vyžaduje obecný zájem (dětská pornografie).
Pomocné kritérium 100.000,- Kč určí zda se jedná o trestný čin či přestupek - trestným činem se zabývá státní zastupitelství a soud
V trestním zákoně:
§124 = porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou - odnětí svobody až na 2 roky
§ 148 = zkrácení daně, poplatku a jiné podobné povinné platby (clo) - trest až 3 roky odnětí svobody
§ 187 = nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů
- dovoz, vývoz, provezení
- trest až 5 let odnětí svobody
- pro osobu mladší než 18 let - trest 10 let
- pro osoby mladší než 15 let - trest 12 let
- při způsobení smrti - až 15 let
§ 308 = celní zástavní právo
- pro zajištění cla a daně může celnice u dlužníka zajistit pohledávku pomocí jeho majetku a to sice movité i nemovité věci - pokud by se tato věc prodávala – tak lze učinit pouze veřejnou dražbou
§ 309 = zajištění zboží
- celnice může zajistit zboží, které bylo předmětem přestupku či deliktu, které k tomu bylo použito či za toto použito - zboží může celnice zajistit bez ohledu na práva 3 osob
§ 313 = prodej zboží
- může prodat = propadlé zboží, zabrané zboží, zboží kterého se vzdal dovozce ve prospěch státu, zboží při nedostatku součinnosti deklaranta
- celý výtěžek z prodeje náleží státu
U prodeje při nedostatku součinnosti deklaranta (nepředložení JCD ani v dodatečné lhůtě), z výtěžku prodeje uhradí clo, daň a další dávky na zboží váznoucím a o zbytek po dobu 3 let se může deklarant přihlásit - když se nepřihlásí, tak zbytek připadá státu!
• platí subsidiarita = co není v celním zákonu, musíme postupovat dle přestupkového zákona
• vztah lex specialis = přestupkový zákon platí podpůrně pro celní zákon
přestupek = zaviněné jednání, jehož znaky jsou uvedeny v zákoně
• §293 písmeno a) – k) skutkové podstaty =
- přestupku se dopouští ten, kdo doveze či proveze zboží aniž by ho přihlásil k celní kontrole
- další skutkový podstaty – viz. zákon
- zavinění i nedbalost
nedbalost - vědomá
- nevědomá
nevědomá nedbalost = nevědomě převezu, neznalost + věděl či mohl vědět, že se dopouští přestupku
SANKCE:
• napomenutí
• pokuta
• propadnutí zboží, které bylo předmětem přestupku nebo které bylo přestupkem získáno nebo které bylo ke spáchání přestupku použito
- Trest, pokuty a propadnutí zboží mohou být kumulovány! Pokuta až do výše 50.000,- Kč.
Blokové řízení - zkrácené řízení
- věc se zcela vyřídí na místě
- nepíše s protokol, není správní řízení
- pravidla, kdy jej lze použít = byl-li přestupek spolehlivě zjištěn, přestupce s blokovým řízením souhlasí a pokuta je zaplacena na místě
Podmínka věku u přestupku = do 15 let věku, přestupce musí být příčetný
Promlčecí lhůta = od spáchání přestupku uběhl 1 rok
Celního přestupku se může dopustit fyzická osoba (FO) nepodnikatel!
CELNÍ DELIKTY
• může se jej dopustit pouze právnická (PO) či fyzická osoba (FO) – podnikatel
• podnikatel = dováží zboží pro podnikatelskou činnost není zde možnost blokového řízení
Pokuta do výše 2.000.000,- Kč!
Propadnutí zboží = je trestem za sankcí
Zabrání zboží = je administrativním opatřením
- důsledek u obou = zboží propadne státu!
Propadnout může pouze zboží, které náleží pachateli přestupku. Toto zboží nesmí být v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
Zabere se zboží, které nepatří pachateli přestupku, zabere se zboží i tehdy pokud přestupce nelze trestat z nedostatečného věku či nepříčetnosti. Zboží se zabere i kdyby bylo přihlášeno k celní kontrole, ale pokud to vyžaduje obecný zájem (dětská pornografie).
Pomocné kritérium 100.000,- Kč určí zda se jedná o trestný čin či přestupek - trestným činem se zabývá státní zastupitelství a soud
V trestním zákoně:
§124 = porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou - odnětí svobody až na 2 roky
§ 148 = zkrácení daně, poplatku a jiné podobné povinné platby (clo) - trest až 3 roky odnětí svobody
§ 187 = nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů
- dovoz, vývoz, provezení
- trest až 5 let odnětí svobody
- pro osobu mladší než 18 let - trest 10 let
- pro osoby mladší než 15 let - trest 12 let
- při způsobení smrti - až 15 let
§ 308 = celní zástavní právo
- pro zajištění cla a daně může celnice u dlužníka zajistit pohledávku pomocí jeho majetku a to sice movité i nemovité věci - pokud by se tato věc prodávala – tak lze učinit pouze veřejnou dražbou
§ 309 = zajištění zboží
- celnice může zajistit zboží, které bylo předmětem přestupku či deliktu, které k tomu bylo použito či za toto použito - zboží může celnice zajistit bez ohledu na práva 3 osob
§ 313 = prodej zboží
- může prodat = propadlé zboží, zabrané zboží, zboží kterého se vzdal dovozce ve prospěch státu, zboží při nedostatku součinnosti deklaranta
- celý výtěžek z prodeje náleží státu
U prodeje při nedostatku součinnosti deklaranta (nepředložení JCD ani v dodatečné lhůtě), z výtěžku prodeje uhradí clo, daň a další dávky na zboží váznoucím a o zbytek po dobu 3 let se může deklarant přihlásit - když se nepřihlásí, tak zbytek připadá státu!
6) Přednáška: REŽIMY ZBOŽÍ
Svobodná celní pásma (SCP) a svobodné celní sklady - §217
= není to celní režim, zboží tedy není pod přímou celní kontrolou - i přesto se zboží může kontrolovat
• svobodná celní pásma nemají charakter extoritoriality => vyjmuto z celního území, z geopolitického hlediska jsou však součástí našeho území
• hlavně v přístavech (hanzovní město Hamburk)
• v ČR jsou u Chebu a u Ostravy
• zboží je do SCP dopraveno bez celní kontroly a pouze na základě faktury nebo podobného dokladu
• zboží v SCP je dále zpracováno nebo uloženo a pak se dále pustí do oběhu nebo jde ven – je procleno
• nejsou pod celní kontrolou!!!
• SCP je ohraničeno plotem, hlídáno celníky
• zřizuje je a povoluje vláda
• zboží, které se nachází v celní cizině:
2 druhy SCP: a) obchodní – zboží se zde pouze umisťuje
b) průmyslové – zboží se zde zpracovává
Výhody u nás: zakládají se v zájmu podpory zahraničního obchodu + méně papírování (hlavně u přístavů)
Zvláštní řízení - §233
1/ zpětný vývoz zboží, které bylo dovezeno do země z jiných důvodů nebo omylem jde zpátky, clo se vrací
2/ zničení zboží - např. napadeno škůdcem, hlídá se ochrana ŽP
3/ přenechání zboží ve prospěch státu - zboží dovezu a nemám na clo, Rakušák nabourá auto a nechá ho tu – to má charakter daru, lze zachovat jen zboží, které je prodejné
Vrácené zboží - § 234
• zboží je dovezeno z ciziny zpět k nám (hlavně z důvodu reklamace)
• clo se za takovéto zboží neplatí!!!
• deklarant vrací daň
• aby vrácené zboží bylo bez cla musí:
- být zpět dovezeno do 3 let - vrací se clo a DPH
- vráceno z té země, která byla cílovou destinací (země dovozu zboží)
Osvobození od cla - § 237 - uvedeno ve vyhlášce č. 136/98 Sb.
Vznik celního dluhu - § 238
Celní dlužník = deklarant a ten, v jehož prospěch je celní prohlášení učiněno (nepřímé zastoupení)
= osoba, která uvedla při celním řízení nesprávné informace a i ten, kdo porušil celní předpisy
Dluh vznikne okamžikem přijetí celního prohlášení. Dlužník je nejenom ten, kdo zboží nezákonně dovezl, ale i ten, kdo se podílel na dovozu i ten, kdo zboží získal, držel a přitom věděl, že se jedná o zboží, které uniklo celní kontrole.
Je-li více dlužníků, je každý z nich povinen zaplatit - viz. § 250 = ručení solidární.
Zajištění celního dluhu - § 254
- při silniční přepravě se platí vždy na silnicích při přejezdu zboží přes celní hranici
- celní dluh se zajišťuje:
1/ celní jistotou = dovezu zboží a než zaplatím clo, zaplatím určitou částku celnici
2/ ručením
ad 2) zajištění celního dluhu ručením = někdo ručí:
1/ globální moc = jeden ručitel za více celních dluhů (např. banka) = za více operací se ručí 1 jistinou
2/ paušální = za 1 dluh pro více dlužníků = 1 obchodní případ více dlužníků
3/ individuální = pro jeden případ = záruční listina pro jednotlivé případy
Celní jistina - § 259
- je možno zajistit dluh i šekem a akreditivem
Splácení celního dluhu - § 240
Pokud se nebude jednat o případy vyjmenované v § 264, do 10 dnů musí být celní dluh splacen (ode dne, kdy byl deklarantovi doručen výměr), u neobchodního zboží a u obchodního dovozu do 30 tis. Kč ode dne, kdy bylo ústně vyhlášeno.
výměr = jedna část JCD
Promlčení cla - § 282
• do 6ti let = promlčecí lhůta
• každá písemná upomínka má za důsledek běh nové promlčecí lhůty
• definitivně to končí po 20ti letech
Celní dluh zaniká:
§ 283 1/ zaplacením
2/ propadnutím zboží ve prospěch státu, zabráním, zničením
3/ dobrovolně zboží deklarant nechá státu
4/ vrácením a prominutím cla
vrácení cla = když clo bylo zaplaceno, lze do 3 let vrátit
prominutí cla = když ještě clo nebylo zaplaceno
vrácení v případě: zničení zboží, špatně vyměřené clo, clo zaplatil někdo, kdo k tomu nebyl pověřený - musí napsat žádost (poplatek 200,-) o vrácení nebo prominutí cla
Ulehčení platby cla - § 264
je možné:
1/ odklad cla – za dlužné clo se neplatí úroky
2/ posečkání cla – úroky se platí
3/ platby ve splátkách – buď odklad nebo povolení posečkání, ale se splátkovým kalendářem - celní dluh musí být zajištěn (např. ručením banky)
= není to celní režim, zboží tedy není pod přímou celní kontrolou - i přesto se zboží může kontrolovat
• svobodná celní pásma nemají charakter extoritoriality => vyjmuto z celního území, z geopolitického hlediska jsou však součástí našeho území
• hlavně v přístavech (hanzovní město Hamburk)
• v ČR jsou u Chebu a u Ostravy
• zboží je do SCP dopraveno bez celní kontroly a pouze na základě faktury nebo podobného dokladu
• zboží v SCP je dále zpracováno nebo uloženo a pak se dále pustí do oběhu nebo jde ven – je procleno
• nejsou pod celní kontrolou!!!
• SCP je ohraničeno plotem, hlídáno celníky
• zřizuje je a povoluje vláda
• zboží, které se nachází v celní cizině:
2 druhy SCP: a) obchodní – zboží se zde pouze umisťuje
b) průmyslové – zboží se zde zpracovává
Výhody u nás: zakládají se v zájmu podpory zahraničního obchodu + méně papírování (hlavně u přístavů)
Zvláštní řízení - §233
1/ zpětný vývoz zboží, které bylo dovezeno do země z jiných důvodů nebo omylem jde zpátky, clo se vrací
2/ zničení zboží - např. napadeno škůdcem, hlídá se ochrana ŽP
3/ přenechání zboží ve prospěch státu - zboží dovezu a nemám na clo, Rakušák nabourá auto a nechá ho tu – to má charakter daru, lze zachovat jen zboží, které je prodejné
Vrácené zboží - § 234
• zboží je dovezeno z ciziny zpět k nám (hlavně z důvodu reklamace)
• clo se za takovéto zboží neplatí!!!
• deklarant vrací daň
• aby vrácené zboží bylo bez cla musí:
- být zpět dovezeno do 3 let - vrací se clo a DPH
- vráceno z té země, která byla cílovou destinací (země dovozu zboží)
Osvobození od cla - § 237 - uvedeno ve vyhlášce č. 136/98 Sb.
Vznik celního dluhu - § 238
Celní dlužník = deklarant a ten, v jehož prospěch je celní prohlášení učiněno (nepřímé zastoupení)
= osoba, která uvedla při celním řízení nesprávné informace a i ten, kdo porušil celní předpisy
Dluh vznikne okamžikem přijetí celního prohlášení. Dlužník je nejenom ten, kdo zboží nezákonně dovezl, ale i ten, kdo se podílel na dovozu i ten, kdo zboží získal, držel a přitom věděl, že se jedná o zboží, které uniklo celní kontrole.
Je-li více dlužníků, je každý z nich povinen zaplatit - viz. § 250 = ručení solidární.
Zajištění celního dluhu - § 254
- při silniční přepravě se platí vždy na silnicích při přejezdu zboží přes celní hranici
- celní dluh se zajišťuje:
1/ celní jistotou = dovezu zboží a než zaplatím clo, zaplatím určitou částku celnici
2/ ručením
ad 2) zajištění celního dluhu ručením = někdo ručí:
1/ globální moc = jeden ručitel za více celních dluhů (např. banka) = za více operací se ručí 1 jistinou
2/ paušální = za 1 dluh pro více dlužníků = 1 obchodní případ více dlužníků
3/ individuální = pro jeden případ = záruční listina pro jednotlivé případy
Celní jistina - § 259
- je možno zajistit dluh i šekem a akreditivem
Splácení celního dluhu - § 240
Pokud se nebude jednat o případy vyjmenované v § 264, do 10 dnů musí být celní dluh splacen (ode dne, kdy byl deklarantovi doručen výměr), u neobchodního zboží a u obchodního dovozu do 30 tis. Kč ode dne, kdy bylo ústně vyhlášeno.
výměr = jedna část JCD
Promlčení cla - § 282
• do 6ti let = promlčecí lhůta
• každá písemná upomínka má za důsledek běh nové promlčecí lhůty
• definitivně to končí po 20ti letech
Celní dluh zaniká:
§ 283 1/ zaplacením
2/ propadnutím zboží ve prospěch státu, zabráním, zničením
3/ dobrovolně zboží deklarant nechá státu
4/ vrácením a prominutím cla
vrácení cla = když clo bylo zaplaceno, lze do 3 let vrátit
prominutí cla = když ještě clo nebylo zaplaceno
vrácení v případě: zničení zboží, špatně vyměřené clo, clo zaplatil někdo, kdo k tomu nebyl pověřený - musí napsat žádost (poplatek 200,-) o vrácení nebo prominutí cla
Ulehčení platby cla - § 264
je možné:
1/ odklad cla – za dlužné clo se neplatí úroky
2/ posečkání cla – úroky se platí
3/ platby ve splátkách – buď odklad nebo povolení posečkání, ale se splátkovým kalendářem - celní dluh musí být zajištěn (např. ručením banky)
5) Přednáška: JEDNOTLIVÉ REŽIMY ZBOŽÍ
Propuštění zboží do volného oběhu - §128
Propustí-li se zahraniční zboží do volného oběhu v tuzemsku - jedná se o zboží české.
Podmíněný volný oběh = zboží se propouští do tuzemska beze cla nebo za sníženou celní sazbu, tehdy je pod celním dohledem ve lhůtě, kterou celnice stanoví
Režimy s podmíněným osvobozením od cla - lhůta do které se musí něco udělat (splnit):
• tranzit
• zboží uskladněné v celních skladech
• zboží v aktivním zušlechťovacím styku
• zboží přepracované pod celním dohledem
• zboží dovážené k dočasnému použití
(podobně i pasivní zušlechťovací styk)
CELNÍ REŽIMY
1/ Tranzit
= průvoz - přímý
-nepřímý
Přímý tranzit = od jedněch hranic ke druhým hranicím
Nepřímý tranzit = zboží je odbaveno ve vnitrozemí, jde na hranice pod celním dohledem + místo pojmu „deklarant“ je pojem „hlavní povinný“, který je povinen zboží dodat v nezměněném stavu na místo určení
- nemusí být předkládány české celní uzávěry – lze uznat cizí nebo drážní uzávěry
- při tranzitu celní dluh musí být zajištěn pouze při přepravě na silnici!
Devizové a celní právo – cvičení č. 3 (16.10.2003)
2/ Uskladnění v celním skladu - §145
Celní sklad není skladem celnice + neplést si uskladňování v celním skladu se svobodnými celními pásmy!
V celním skladu (CS) se uskladňuje zejména zboží na nejistý prodej. Celní sklady nevedou celníci, ale provozují jej české fyzické nebo právnické osoby dle živnostenského zákona - tj. na základě živnostenského listu na uskladňování zboží. Tyto osoby (CS) zároveň musí zároveň žádat o povolení zřízení celního skladu příslušnou celnici - ta může / nemusí vyhovět - stanoví podmínky za jakých se celní sklad bude užívat.
Od celního skladu mohou být 2 nezávislé zámky (klíče), přičemž jeden má skladovatel – provozovatel celního skladu a druhý zámek má celnice - a záleží na ní zda bude celní sklad zavírat. Zboží, které je v CS uskladněno je tzv. zboží na kterém vázne clo (celní dluh) - je zde uskladněno zboží aniž je za něj zaplaceno clo. Například se dovezou náhradní díly na auta z Rakouska na nejistý prodej s tím, že bude toto zboží propuštěno do režimu celního uskladnění v Českých Budějovicích a podle zájmu odběratelů se zboží bude vyskladňovat (prodávat) a zároveň se vede inventarizace - za to co se vyskladnilo se platí clo. Celní dluh v celním skladu nemusí být zajištěn - ale celnice může vyžádat zajištění.
Celní sklady rozlišujeme na dva druhy:
a) celní sklady veřejné = do něj může ukládat zboží kdokoliv za příslušný poplatek
b) celní sklady soukromé = do nich ukládá zboží pouze skladovatel
3/ Aktivní zušlechťovací styk §163 + Pasivní zušlechťovací styk
Pasivní zušlechťovací styk se v současné době v rámci ČR téměř nevyskytuje. Naopak aktivní zušlechťovací styk (AZS) je u nás velmi častý, protože oproti Německu či Rakousku jsou u nás nižší mzdové náklady. Příkladem AZS může být rakouská firma, která např. šije košile blízko hranic s ČR – této firmě se vyplatí mít knoflíky od firmy z ČR a navíc se jí vyplatí si nechat tyto knoflíky našít u některé české textilní firmy - pak si musí podat žádost na celnici o povolení aktivního zušlechťovacího styku.
Aby se však jednalo o AZS, tak operace, které se provádějí mohou být pouze takového rozsahu, aby se nezměnilo sazební číslo zboží - tj. nesmí se změnit tarifní zařazení v celním sazebníku. ASZ končí tak, že se zboží buď ponechá v tuzemsku (po zaplacení cla) anebo se zboží vyveze zpět do zahraničí. V případě AZS může dojít ke kolizi se zákonem o odpadech - celnice povolí AZS jedině za předpokladu, že je vyřešena otázka odpadů - celnice povolují v praxi AZS jen tehdy, pokud je zároveň se žádostí předložena smlouva s firmou, která se zabývá likvidací odpadů.
4/ Přepracování pod celním dohledem - §179
Existuje ještě jeden způsob celního režimu, a to přepracování pod celním dohledem. Oproti AZS navíc dochází v tuzemsku ke změně tarifního zařazení a tím se mění výše cla. A podmínka ve smyslu celního zákona, že přepracované zboží se musí opětovně vyvézt do zahraničí.
5/ Režim dočasného použití - §187
Zboží je dováženo k dočasnému použití a dělí se do dvou kategorií:
1) zboží, které je zcela osvobozeno od cla = je vyjmenováno v Prováděcí vyhlášce č. 136/98 Sb. a patří sem např. zboží na veletrhy a výstavy, katalog doprovázející zboží, obaly, palety, zboží pro lékařský výzkum a dále zboží, které se veze pro potřebu fyzických osob a bude opětovně vyvezeno zpět do zahraničí!
2) zboží s částečným osvobozením od cla = podmínkou je, že zboží stále zůstává ve vlastnictví fyzické osoby a částečné clo ve výši 3% ze cla, které by se platilo normálně (klasické proclení) - se platí za každý započatý měsíc, který zboží zůstává v tuzemsku.
Zboží k dočasnému použití se propouští na území ČR nejdéle na dobu 24 měsíců, ale celnice může tuto lhůtu prodloužit s tím ovšem, že zaplacená částka (skládající se z měsíčních výměrů cla ve výši 3%) již dosáhla plné výše cla a toto se proto dále neplatí. Sazba 3% ze cla se platí i u zboží dovezeného na leasing a to samé platí i v případě DPH – kdy se platí také 3% z normálního výměru DPH.
6/ Režim vývozu - §214
Zboží je v režimu vývozu pouze tehdy, pokud je k vývozu projednáno ve vnitrozemské celnici - tj. než se zboží doveze na hranice a než vystoupí z území ČR. Režim vývozu je ukončen potvrzením o vývozu do zahraničí - vývozce získává potvrzení na JCD a na základě toho, že zboží vystoupilo z tuzemska pak žádá Finanční úřad o vrácení DPH. Pro režim vývozu celnice může, ale nemusí (v 90% případů) stanovit lhůtu k vývozu (do kdy má být zboží vyvezeno).
Svobodné celní pásmo a svobodný celní sklad - §217
Propustí-li se zahraniční zboží do volného oběhu v tuzemsku - jedná se o zboží české.
Podmíněný volný oběh = zboží se propouští do tuzemska beze cla nebo za sníženou celní sazbu, tehdy je pod celním dohledem ve lhůtě, kterou celnice stanoví
Režimy s podmíněným osvobozením od cla - lhůta do které se musí něco udělat (splnit):
• tranzit
• zboží uskladněné v celních skladech
• zboží v aktivním zušlechťovacím styku
• zboží přepracované pod celním dohledem
• zboží dovážené k dočasnému použití
(podobně i pasivní zušlechťovací styk)
CELNÍ REŽIMY
1/ Tranzit
= průvoz - přímý
-nepřímý
Přímý tranzit = od jedněch hranic ke druhým hranicím
Nepřímý tranzit = zboží je odbaveno ve vnitrozemí, jde na hranice pod celním dohledem + místo pojmu „deklarant“ je pojem „hlavní povinný“, který je povinen zboží dodat v nezměněném stavu na místo určení
- nemusí být předkládány české celní uzávěry – lze uznat cizí nebo drážní uzávěry
- při tranzitu celní dluh musí být zajištěn pouze při přepravě na silnici!
Devizové a celní právo – cvičení č. 3 (16.10.2003)
2/ Uskladnění v celním skladu - §145
Celní sklad není skladem celnice + neplést si uskladňování v celním skladu se svobodnými celními pásmy!
V celním skladu (CS) se uskladňuje zejména zboží na nejistý prodej. Celní sklady nevedou celníci, ale provozují jej české fyzické nebo právnické osoby dle živnostenského zákona - tj. na základě živnostenského listu na uskladňování zboží. Tyto osoby (CS) zároveň musí zároveň žádat o povolení zřízení celního skladu příslušnou celnici - ta může / nemusí vyhovět - stanoví podmínky za jakých se celní sklad bude užívat.
Od celního skladu mohou být 2 nezávislé zámky (klíče), přičemž jeden má skladovatel – provozovatel celního skladu a druhý zámek má celnice - a záleží na ní zda bude celní sklad zavírat. Zboží, které je v CS uskladněno je tzv. zboží na kterém vázne clo (celní dluh) - je zde uskladněno zboží aniž je za něj zaplaceno clo. Například se dovezou náhradní díly na auta z Rakouska na nejistý prodej s tím, že bude toto zboží propuštěno do režimu celního uskladnění v Českých Budějovicích a podle zájmu odběratelů se zboží bude vyskladňovat (prodávat) a zároveň se vede inventarizace - za to co se vyskladnilo se platí clo. Celní dluh v celním skladu nemusí být zajištěn - ale celnice může vyžádat zajištění.
Celní sklady rozlišujeme na dva druhy:
a) celní sklady veřejné = do něj může ukládat zboží kdokoliv za příslušný poplatek
b) celní sklady soukromé = do nich ukládá zboží pouze skladovatel
3/ Aktivní zušlechťovací styk §163 + Pasivní zušlechťovací styk
Pasivní zušlechťovací styk se v současné době v rámci ČR téměř nevyskytuje. Naopak aktivní zušlechťovací styk (AZS) je u nás velmi častý, protože oproti Německu či Rakousku jsou u nás nižší mzdové náklady. Příkladem AZS může být rakouská firma, která např. šije košile blízko hranic s ČR – této firmě se vyplatí mít knoflíky od firmy z ČR a navíc se jí vyplatí si nechat tyto knoflíky našít u některé české textilní firmy - pak si musí podat žádost na celnici o povolení aktivního zušlechťovacího styku.
Aby se však jednalo o AZS, tak operace, které se provádějí mohou být pouze takového rozsahu, aby se nezměnilo sazební číslo zboží - tj. nesmí se změnit tarifní zařazení v celním sazebníku. ASZ končí tak, že se zboží buď ponechá v tuzemsku (po zaplacení cla) anebo se zboží vyveze zpět do zahraničí. V případě AZS může dojít ke kolizi se zákonem o odpadech - celnice povolí AZS jedině za předpokladu, že je vyřešena otázka odpadů - celnice povolují v praxi AZS jen tehdy, pokud je zároveň se žádostí předložena smlouva s firmou, která se zabývá likvidací odpadů.
4/ Přepracování pod celním dohledem - §179
Existuje ještě jeden způsob celního režimu, a to přepracování pod celním dohledem. Oproti AZS navíc dochází v tuzemsku ke změně tarifního zařazení a tím se mění výše cla. A podmínka ve smyslu celního zákona, že přepracované zboží se musí opětovně vyvézt do zahraničí.
5/ Režim dočasného použití - §187
Zboží je dováženo k dočasnému použití a dělí se do dvou kategorií:
1) zboží, které je zcela osvobozeno od cla = je vyjmenováno v Prováděcí vyhlášce č. 136/98 Sb. a patří sem např. zboží na veletrhy a výstavy, katalog doprovázející zboží, obaly, palety, zboží pro lékařský výzkum a dále zboží, které se veze pro potřebu fyzických osob a bude opětovně vyvezeno zpět do zahraničí!
2) zboží s částečným osvobozením od cla = podmínkou je, že zboží stále zůstává ve vlastnictví fyzické osoby a částečné clo ve výši 3% ze cla, které by se platilo normálně (klasické proclení) - se platí za každý započatý měsíc, který zboží zůstává v tuzemsku.
Zboží k dočasnému použití se propouští na území ČR nejdéle na dobu 24 měsíců, ale celnice může tuto lhůtu prodloužit s tím ovšem, že zaplacená částka (skládající se z měsíčních výměrů cla ve výši 3%) již dosáhla plné výše cla a toto se proto dále neplatí. Sazba 3% ze cla se platí i u zboží dovezeného na leasing a to samé platí i v případě DPH – kdy se platí také 3% z normálního výměru DPH.
6/ Režim vývozu - §214
Zboží je v režimu vývozu pouze tehdy, pokud je k vývozu projednáno ve vnitrozemské celnici - tj. než se zboží doveze na hranice a než vystoupí z území ČR. Režim vývozu je ukončen potvrzením o vývozu do zahraničí - vývozce získává potvrzení na JCD a na základě toho, že zboží vystoupilo z tuzemska pak žádá Finanční úřad o vrácení DPH. Pro režim vývozu celnice může, ale nemusí (v 90% případů) stanovit lhůtu k vývozu (do kdy má být zboží vyvezeno).
Svobodné celní pásmo a svobodný celní sklad - §217
4) Přednáška: CELNÍ HODNOTA
Rozhodnutí v celním řízení - §104
Náležitosti: částka cla a daně, položka a podpoložka celního sazebníku
Rozhodnutí je téměř totožné s rozhodnutím v daňovém řízení, něco však zákon upravuje odlišně:
• odvolání proti rozhodnutí v celním řízení (CŘ) - je možno podat do 1 měsíce od doručení rozhodnutí (nejpozději v den vystavení či následující pracovní den)
• rozhodnutí v celním řízení, pokud se deklarantovi v plném rozsahu vyhovuje - nemusí mít odůvodnění a poučení o odvolání
• pokud se deklarantovi nevyhovuje - musí obsahovat odůvodnění i poučení
• bylo-li celní prohlášení podáno ústně (do 300 tis. Kč u obchodního zboží, neplátce DPH) - rozhodnutí v CŘ může být také ústní
• rozhodnutí proti, kterému se nelze odvolat je v právní moci
• rozhodnutí je vykonatelné - nelze-li se odvolat či podané odvolání nemá odkladný účinek, uplynula-li lhůta k plnění
Celní prohlášení - §105
Podává se písemně, kromě obchodního zboží do 300 tis. Kč (viz. výše). Celní prohlášení (CP) je projev vůle deklaranta, aby bylo zboží propuštěno do příslušného režimu. CP musí být doloženo příslušnými doklady.
Přijetí celního prohlášení – §106
Celní prohlášení musí celnice přijmout při předložení zboží. Může jej přijmout pokud se předloží až po předložení zboží či před předložením zboží ke kontrole. Je-li CP neúplné či chybné - je deklarantovi předložena lhůta na odstranění závad!
Deklarant a zastupování v celním řízení - §107
Deklarant = je ten, kdo disponuje se zbožím
Každý si může stanovit zástupce - zastoupení:
a) přímé
b) nepřímé
ad a) přímé zastoupení = zástupce jedná jménem a ve prospěch zastoupené osoby
ad b) nepřímé zastoupení = zástupce jedná svým jménem a ve prospěch zastoupené osoby – prakticky se tak stává deklarantem
Zastoupení je na základě plné moci, která pokud nejsou úkony specifikovány, je generální!
plná moc - generální
- speciální
• Je dobré v plné moci uvést, na které obchodní případy se vztahuje.
• Nemusí být plná moc, pokud mezi deklarantem a zástupcem je uzavřena smlouva mandátní či komisionářská!
• Zástupce na živnostenský list = vázaná živnost
Deklarant = česká osoba, celnice může povolit zahraniční osobu zejména u neobchodního zboží či tranzitu (průvoz).
Oprava a zrušení platnosti celního prohlášení (JCD) - §109
Pokud chceme provést opravu, tak jedině podáním nového JCD.
Oprava není povolena:
• když bylo oznámeno, že bude provedena kontrola zboží,
• když celnice zjistila nepřesnosti,
• pro propuštění zboží do navrženého oběhu (režimu).
Zrušení celního prohlášení - §110
Jde o zrušení bez náhrady - s náhradou je to oprava:
• bylo-li omylem navrženo pro určitý režim,
• u vývozu lze zrušit, jestliže deklarant prokáže, že zboží nevystoupilo do ciziny.
Ověřování celního prohlášení a ztotožnění zboží - §115
Při ověřování zboží může celnice odebírat vzorky!
Účast při celní kontrole - § 116
Deklarant má právo zúčastnit se celní kontroly, má povinnost dodat zboží na místa stanovená celnicí, pokud se nedohodnou, že celní kontrola bude provedena v podniku (domácí celní prohlídka). Rozsah kontroly určuje celnice.
Ztotožnění zboží = celní známkou, obtiskem razítka a zejména popisem zboží - výrobní číslo, fotografie, signo (na bedně)
Celní druh musí být zajištěn – tj. zajištěno to, že clo bude zaplaceno!
Nečinnost deklaranta – §122
Po stanovení lhůty může celnice provést opatření se zbožím, aby bylo clo zaplaceno (prodej zboží).
Nakládání se zbožím – §123
Nestanoví-li celnice jinak, může být se zbožím nakládáno až po jeho propuštění do volného oběhu. V některých případech může celnice povolit předčasnou dispozici se zbožím (podléhá-li např. rychlé zkáze).
Zjednodušený postup - §124
Technická platba cla je jako u daní = deklarant si vypočte clo a zaplatí ho celnici. Celnice může propustit zboží, aniž by v celním prohlášení byly uvedeny veškeré údaje a deklarant je povinen ve stanové lhůtě tyto údaje doplnit. Až když deklarant údaje doplní či podá dodatečně JCD = je to daňový doklad. Tento postup se někdy používá u tranzitu.
Následná kontrola (kontrola po propuštění zboží) - §127
Lze ji provést do 10-ti let po dovozu - celnice může prostřednictvím ICFS kontrolovat doklady či zboží. Clo může být doměřeno pouze 6 let do dovozu.
Náležitosti: částka cla a daně, položka a podpoložka celního sazebníku
Rozhodnutí je téměř totožné s rozhodnutím v daňovém řízení, něco však zákon upravuje odlišně:
• odvolání proti rozhodnutí v celním řízení (CŘ) - je možno podat do 1 měsíce od doručení rozhodnutí (nejpozději v den vystavení či následující pracovní den)
• rozhodnutí v celním řízení, pokud se deklarantovi v plném rozsahu vyhovuje - nemusí mít odůvodnění a poučení o odvolání
• pokud se deklarantovi nevyhovuje - musí obsahovat odůvodnění i poučení
• bylo-li celní prohlášení podáno ústně (do 300 tis. Kč u obchodního zboží, neplátce DPH) - rozhodnutí v CŘ může být také ústní
• rozhodnutí proti, kterému se nelze odvolat je v právní moci
• rozhodnutí je vykonatelné - nelze-li se odvolat či podané odvolání nemá odkladný účinek, uplynula-li lhůta k plnění
Celní prohlášení - §105
Podává se písemně, kromě obchodního zboží do 300 tis. Kč (viz. výše). Celní prohlášení (CP) je projev vůle deklaranta, aby bylo zboží propuštěno do příslušného režimu. CP musí být doloženo příslušnými doklady.
Přijetí celního prohlášení – §106
Celní prohlášení musí celnice přijmout při předložení zboží. Může jej přijmout pokud se předloží až po předložení zboží či před předložením zboží ke kontrole. Je-li CP neúplné či chybné - je deklarantovi předložena lhůta na odstranění závad!
Deklarant a zastupování v celním řízení - §107
Deklarant = je ten, kdo disponuje se zbožím
Každý si může stanovit zástupce - zastoupení:
a) přímé
b) nepřímé
ad a) přímé zastoupení = zástupce jedná jménem a ve prospěch zastoupené osoby
ad b) nepřímé zastoupení = zástupce jedná svým jménem a ve prospěch zastoupené osoby – prakticky se tak stává deklarantem
Zastoupení je na základě plné moci, která pokud nejsou úkony specifikovány, je generální!
plná moc - generální
- speciální
• Je dobré v plné moci uvést, na které obchodní případy se vztahuje.
• Nemusí být plná moc, pokud mezi deklarantem a zástupcem je uzavřena smlouva mandátní či komisionářská!
• Zástupce na živnostenský list = vázaná živnost
Deklarant = česká osoba, celnice může povolit zahraniční osobu zejména u neobchodního zboží či tranzitu (průvoz).
Oprava a zrušení platnosti celního prohlášení (JCD) - §109
Pokud chceme provést opravu, tak jedině podáním nového JCD.
Oprava není povolena:
• když bylo oznámeno, že bude provedena kontrola zboží,
• když celnice zjistila nepřesnosti,
• pro propuštění zboží do navrženého oběhu (režimu).
Zrušení celního prohlášení - §110
Jde o zrušení bez náhrady - s náhradou je to oprava:
• bylo-li omylem navrženo pro určitý režim,
• u vývozu lze zrušit, jestliže deklarant prokáže, že zboží nevystoupilo do ciziny.
Ověřování celního prohlášení a ztotožnění zboží - §115
Při ověřování zboží může celnice odebírat vzorky!
Účast při celní kontrole - § 116
Deklarant má právo zúčastnit se celní kontroly, má povinnost dodat zboží na místa stanovená celnicí, pokud se nedohodnou, že celní kontrola bude provedena v podniku (domácí celní prohlídka). Rozsah kontroly určuje celnice.
Ztotožnění zboží = celní známkou, obtiskem razítka a zejména popisem zboží - výrobní číslo, fotografie, signo (na bedně)
Celní druh musí být zajištěn – tj. zajištěno to, že clo bude zaplaceno!
Nečinnost deklaranta – §122
Po stanovení lhůty může celnice provést opatření se zbožím, aby bylo clo zaplaceno (prodej zboží).
Nakládání se zbožím – §123
Nestanoví-li celnice jinak, může být se zbožím nakládáno až po jeho propuštění do volného oběhu. V některých případech může celnice povolit předčasnou dispozici se zbožím (podléhá-li např. rychlé zkáze).
Zjednodušený postup - §124
Technická platba cla je jako u daní = deklarant si vypočte clo a zaplatí ho celnici. Celnice může propustit zboží, aniž by v celním prohlášení byly uvedeny veškeré údaje a deklarant je povinen ve stanové lhůtě tyto údaje doplnit. Až když deklarant údaje doplní či podá dodatečně JCD = je to daňový doklad. Tento postup se někdy používá u tranzitu.
Následná kontrola (kontrola po propuštění zboží) - §127
Lze ji provést do 10-ti let po dovozu - celnice může prostřednictvím ICFS kontrolovat doklady či zboží. Clo může být doměřeno pouze 6 let do dovozu.
3) Přednáška: PŮVOD ZBOŽÍ A CELNÍ HODNOTA – Hlava VII. celního zákona
Původ zboží se musí zjistit, abychom zjistili, zda nejde o preferenční zboží. Aby se mohlo použít preferenční clo - musí být původním výrobkem tamního státu nebo značně přepracované, aby se změnilo jeho zařazení v celním sazebníku (číslo) – to co zde vyroste, odchová se, vytěží nebo vyrobí. Toto se velmi často obchází, aby se získal nárok na preferenční clo!
Stanovení původu:
• údaj dovozce z celního prohlášení
• vyhláškou ministerstva financí může být stanoveno, že u některých případů musí být předloženo osvědčení o původu zboží – to vydává obchodní komora daného státu
• pokud se celníkům nezdá původ zboží (dovozce bez důvěry) - má pochyby o deklarovaném způsobu zboží - celnice požaduje osvědčení o původu zboží nebo jiný důkaz, který původ zboží dokáže
Podílení se dvou a více států na jednom výrobku - §60
Původ zboží je tam, kde byla přidána největší přidaná hodnota nebo kde byla provedena operace dávající charakter výrobku.
Celní hodnota
Celní hodnota se používá při výpočtu cla – vychází z mezinárodní dohody, která je vlastně tzv. „článkem 7 z GATT“. Základem celní hodnoty je cena, za kterou se takové zboží prodává při vývozu ze země a to v plně konkurenčním prostředí.
Osoby ve spojení (zaměstnanci, příbuzní) – je třeba zkoumat, zda jejich spojení neovlivnilo obchodní vztah.
Existuje pět metod pro výpočet celní hodnoty:
1) Metoda převodní ceny
Tato metoda se používá v 95% dovozních případů. Zejména je třeba zkoumat, zda není hodnota ovlivněna (rabat, slevy). Základem převodní ceny = je hodnota skutečně placená + připočitatelné položky - součástí jsou obaly, nádoby, věci zapracované do výrobku, licence, dopravné, skladné, manipulační poplatek. Ale do celní hodnoty se nezapočítávají náklady na montáž, zaškolení, penále za pozdní platby, skonto, vrácené daně apod.
Příklad:
dovoz 5.000 litrů bavorského piva za 2000,- EURO při kurzu 30,-Kč/Euro = 60.000,- Kč
+ 10.000 lahví za 0,10 EURO = 30.000,- Kč
+ etikety a závěry = 15.000,- Kč
+ přeprava z Mnichova = 30.000,- Kč celková celní hodnota = 141.000,- Kč
+ pojištění 200,- EURO = 6.000,- Kč
2) Metoda – v případě, že za zboží není placeno - §68
V případě, kdy za dovážené zboží není placeno – podle §68 touto cenou bude hodnota stejného zboží dováženého ve stejném časovém období (ve stejnou dobu). Tedy hledáme úplně stejné zboží s výjimkou designu a musíme zároveň vyloučit dovozy z jiné země + zboží musí mít stejnou nákupní obchodní úroveň (z velkoobchodu - maloobchodu). Je nutné taktéž přihlédnout k různým množstevním rabatům. Pokud je více dovozů stejného zboží za různou cenu - uvažuje se cena nejnižší!
3) Metoda ?
Můžeme použít dovozy obdobného zboží sloužícího stejnému účelu a opět se postupuje podle metody 2).
Další metody jsou statistické, které se příliš nepoužívají:
4) Metoda podle jednotkové ceny
5) Metoda podle rozpočtu
Co když nemůžeme použít ani jednu z metod? - Tehdy je nutno použít tzv. znalecký posudek či katalogovou cenu.
Celnice může zpochybnit celní hodnotu v případě, že neodpovídá skutečnosti - tj. zboží je podhodnoceno či doklady nejsou pravé. Celnice do 15-ti dnů vyzve deklaranta, aby předložil doplňkový doklad o skutečné ceně. Když ani poté nezmizí pochybnosti, tak musí deklarant předložit jiný určený doplňkový doklad, který si jmenovitě vyžádá celnice.
Způsob přepočtu měn §78
Jak se přepočítává cizí hodnota na českou měnu? §78 celního zákona stanoví, že se cizí hodnota přepočítává podle kurzu ČNB vydaného 2.středu předchozího měsíce než bylo celní prohlášení podáno. Pro měny neuvedené v kurzovním lístku ČNB platí poslední kurz vyhlášení ČNB.
Devizové a celní právo – cvičení č. 2 (9.10.2003)
Doprav zboží přes hranice (dovoz a vývoz zboží) – §80
Obecné ustanovení o předložení zboží celnici - osoby dopravující zboží přes hranice jsou povinny zboží předložit celnímu úřadu na celní cestě.
Celní cesta = železniční, silniční či vodní úsek mezi státní hranicí a pohraniční celnicí + existují i vzdušné (letecké cesty) mezi hranicí a mezinárodním letištěm
Ministerstvo financí (MF) může stanovit, že některá přeprava se může konat i mimo celní cestu (např. přeprava objemných nákladů).
Prostory např. na Šumavě za Kvildou jsou bez kontrolních stanovišť – se sem pouze pěší či cykloturisté a nesmí převážet žádné zboží přes hranice – celníci s cizineckou policií dělají se namátkové kontroly!
Ten, kdo zboží do tuzemska dopravil, je dle pokynů celnice povinen dodat zboží příslušnému celnímu úřadu nebo na jiné místo určené celnicí (místo v podniku, firmě). Zboží musí být dodáno bez zbytečného odkladu a s neporušenou celní závěrou (celní plombou).
Celní závěra: a/ prostorová = uzavírá celý nákladní prostor (u kamionu drát, který drží plachtu)
b/ kusová = kvůli ztotožnění zboží
§ 83
• Kdo zboží dopravil či za něj převzal odpovědnost je povinen předložit ho k celnímu řízení.
• V určitých případech stačí jen informovat celní úřad - on hned povolí vyložení zboží bez účasti celníků či nikoliv.
• Celní správa neodpovídá za zdržení dopravního prostředku při kontrole na hranicích.
• Dle zákona je povoleno provádět kontrolu zboží i za jízdy.
Celní řízení - §99
• Stanovuje se pouze účel celního řízení - tím je rozhodnutí, zda se zboží propouští a do jakého režimu.
• Celní řízení je zaháheno v den, kdy je celnicí přijato celní prohlášení (tj. je provedena deklarace zboží) + přednostně se provádí u živých zvířat a u zboží podléhající rychlé zkáze.
• Celní řízení lze provádět i mimo celní prostor, ale je zpoplatněno (zejména SO+NE).
• Prohlášení se podává vnitrozemskému celnímu úřadu - pokud u dováženého zboží nelze provést snadno a účinně celní kontrolu (i vývoz). Toto prohlášení lze podat u kterého vnitrozemského celního úřadu.
• Zboží balené v pytlech, latěné, volně ložené (uhlí, jablka, cement), tekuté zboží - u něj lze snadno provést kontrolu na hranicích.
Stanovení původu:
• údaj dovozce z celního prohlášení
• vyhláškou ministerstva financí může být stanoveno, že u některých případů musí být předloženo osvědčení o původu zboží – to vydává obchodní komora daného státu
• pokud se celníkům nezdá původ zboží (dovozce bez důvěry) - má pochyby o deklarovaném způsobu zboží - celnice požaduje osvědčení o původu zboží nebo jiný důkaz, který původ zboží dokáže
Podílení se dvou a více států na jednom výrobku - §60
Původ zboží je tam, kde byla přidána největší přidaná hodnota nebo kde byla provedena operace dávající charakter výrobku.
Celní hodnota
Celní hodnota se používá při výpočtu cla – vychází z mezinárodní dohody, která je vlastně tzv. „článkem 7 z GATT“. Základem celní hodnoty je cena, za kterou se takové zboží prodává při vývozu ze země a to v plně konkurenčním prostředí.
Osoby ve spojení (zaměstnanci, příbuzní) – je třeba zkoumat, zda jejich spojení neovlivnilo obchodní vztah.
Existuje pět metod pro výpočet celní hodnoty:
1) Metoda převodní ceny
Tato metoda se používá v 95% dovozních případů. Zejména je třeba zkoumat, zda není hodnota ovlivněna (rabat, slevy). Základem převodní ceny = je hodnota skutečně placená + připočitatelné položky - součástí jsou obaly, nádoby, věci zapracované do výrobku, licence, dopravné, skladné, manipulační poplatek. Ale do celní hodnoty se nezapočítávají náklady na montáž, zaškolení, penále za pozdní platby, skonto, vrácené daně apod.
Příklad:
dovoz 5.000 litrů bavorského piva za 2000,- EURO při kurzu 30,-Kč/Euro = 60.000,- Kč
+ 10.000 lahví za 0,10 EURO = 30.000,- Kč
+ etikety a závěry = 15.000,- Kč
+ přeprava z Mnichova = 30.000,- Kč celková celní hodnota = 141.000,- Kč
+ pojištění 200,- EURO = 6.000,- Kč
2) Metoda – v případě, že za zboží není placeno - §68
V případě, kdy za dovážené zboží není placeno – podle §68 touto cenou bude hodnota stejného zboží dováženého ve stejném časovém období (ve stejnou dobu). Tedy hledáme úplně stejné zboží s výjimkou designu a musíme zároveň vyloučit dovozy z jiné země + zboží musí mít stejnou nákupní obchodní úroveň (z velkoobchodu - maloobchodu). Je nutné taktéž přihlédnout k různým množstevním rabatům. Pokud je více dovozů stejného zboží za různou cenu - uvažuje se cena nejnižší!
3) Metoda ?
Můžeme použít dovozy obdobného zboží sloužícího stejnému účelu a opět se postupuje podle metody 2).
Další metody jsou statistické, které se příliš nepoužívají:
4) Metoda podle jednotkové ceny
5) Metoda podle rozpočtu
Co když nemůžeme použít ani jednu z metod? - Tehdy je nutno použít tzv. znalecký posudek či katalogovou cenu.
Celnice může zpochybnit celní hodnotu v případě, že neodpovídá skutečnosti - tj. zboží je podhodnoceno či doklady nejsou pravé. Celnice do 15-ti dnů vyzve deklaranta, aby předložil doplňkový doklad o skutečné ceně. Když ani poté nezmizí pochybnosti, tak musí deklarant předložit jiný určený doplňkový doklad, který si jmenovitě vyžádá celnice.
Způsob přepočtu měn §78
Jak se přepočítává cizí hodnota na českou měnu? §78 celního zákona stanoví, že se cizí hodnota přepočítává podle kurzu ČNB vydaného 2.středu předchozího měsíce než bylo celní prohlášení podáno. Pro měny neuvedené v kurzovním lístku ČNB platí poslední kurz vyhlášení ČNB.
Devizové a celní právo – cvičení č. 2 (9.10.2003)
Doprav zboží přes hranice (dovoz a vývoz zboží) – §80
Obecné ustanovení o předložení zboží celnici - osoby dopravující zboží přes hranice jsou povinny zboží předložit celnímu úřadu na celní cestě.
Celní cesta = železniční, silniční či vodní úsek mezi státní hranicí a pohraniční celnicí + existují i vzdušné (letecké cesty) mezi hranicí a mezinárodním letištěm
Ministerstvo financí (MF) může stanovit, že některá přeprava se může konat i mimo celní cestu (např. přeprava objemných nákladů).
Prostory např. na Šumavě za Kvildou jsou bez kontrolních stanovišť – se sem pouze pěší či cykloturisté a nesmí převážet žádné zboží přes hranice – celníci s cizineckou policií dělají se namátkové kontroly!
Ten, kdo zboží do tuzemska dopravil, je dle pokynů celnice povinen dodat zboží příslušnému celnímu úřadu nebo na jiné místo určené celnicí (místo v podniku, firmě). Zboží musí být dodáno bez zbytečného odkladu a s neporušenou celní závěrou (celní plombou).
Celní závěra: a/ prostorová = uzavírá celý nákladní prostor (u kamionu drát, který drží plachtu)
b/ kusová = kvůli ztotožnění zboží
§ 83
• Kdo zboží dopravil či za něj převzal odpovědnost je povinen předložit ho k celnímu řízení.
• V určitých případech stačí jen informovat celní úřad - on hned povolí vyložení zboží bez účasti celníků či nikoliv.
• Celní správa neodpovídá za zdržení dopravního prostředku při kontrole na hranicích.
• Dle zákona je povoleno provádět kontrolu zboží i za jízdy.
Celní řízení - §99
• Stanovuje se pouze účel celního řízení - tím je rozhodnutí, zda se zboží propouští a do jakého režimu.
• Celní řízení je zaháheno v den, kdy je celnicí přijato celní prohlášení (tj. je provedena deklarace zboží) + přednostně se provádí u živých zvířat a u zboží podléhající rychlé zkáze.
• Celní řízení lze provádět i mimo celní prostor, ale je zpoplatněno (zejména SO+NE).
• Prohlášení se podává vnitrozemskému celnímu úřadu - pokud u dováženého zboží nelze provést snadno a účinně celní kontrolu (i vývoz). Toto prohlášení lze podat u kterého vnitrozemského celního úřadu.
• Zboží balené v pytlech, latěné, volně ložené (uhlí, jablka, cement), tekuté zboží - u něj lze snadno provést kontrolu na hranicích.
2) Přednáška: CLO A CELNÍ SAZEBNÍK – Hlava VI. celního zákona od §54
Clo = specifická dávka podobná dani (specifický druh daně), která je vyměřovaná státem, přičemž fiskální úloha je zanedbatelná, a proto se clo neustále snižuje, ale clo je pořád význačným nástrojem obchodní politiky – je to tzv. negociační prostředek pro jednání o smlouvách mezi státy. Dnes je stále důležité clo u zemědělských výrobků, kde má tzv. protekcionalistickou funkci – tzv. ochranářská funkce.
Kategorizace cla – cla dělíme do 3 kategorií:
1) clo valorické = ve světě převažuje – vypočítává se z celní hodnoty zboží
2) clo specifické = používá se v minimální míře, počítá se z jiných měřítek než je hodnota zboží (např. v případě dovozu aut v 80. letech bylo u nás clo dle kubatury motoru)
3) clo smíšené = u nás se vyskytovalo za 1. republiky – clo za hedvábné punčochy od určitého počtu
Druhy cla - §54
1/ importní clo – dovozní
2/ exportní clo – vývozní
3/ vyrovnávací clo – u dovozu výrobků, pokud jsou vývozy od státu dotovány a mohl by je vývozce nabízet za sníženou cenu (i dovozce)
4/ odvetné clo – stanoví vláda z důvodu hospodářské odvety vůči státu, který by nás hospodářsky diskriminoval
5/ antidumpingové clo
CO PODLÉHÁ CLU – §55
• Dovoznímu clu podléhá veškeré zboží, pokud není přímo v sazebníku označeno jako zboží bez dovozního cla.
• Vývoznímu clu podléhá pouze to zboží, které by bylo v celním sazebníku označeno jako zboží clu podléhající.
Celní sazebník = tarif - §56
Celní sazebník obsahuje položky číselné, písemné označení výrobku v obchodě obvyklém a sazbu cla.
Položka = sazební zařazení je dle Bruselského harmonizovaného systému.
Sazebníkové číslo je nevíce 8-mi místné, první 4 číslice jsou „bruselské označení“, další 2 číslice jsou specifické názvosloví EU a další 2 číslice jsou národním členěním + ještě zbývají (mimo zařazení) 2 číslice – informace o zvláštním zacházením se zbožím.
Sazby: - všeobecná sazba = všechny se počítají v % – bývá zpravidla nejvyšší
- smluvní sazba = pro státy GATT – automaticky doložka nejvyšších výhod (co pro třetí zemi – to platí i pro ostatní země)
- preferenční sazba = jednostranné opatření k rozvojovým zemím
Zboží podléhající smluvnímu nebo preferenčnímu clu – celní úřad je povinen jej vyměřit!
Sazebník se dělí na třídy a kapitoly, podkapitoly Český celní sazebník obsahuje 21 tříd a 97 kapitol.
Pravidla pro zařazování:
Znění názvů kapitol a podkapitol má pouze orientační charakter, některá nutno číst v přílohách, některá z číselníku, u každé třídy a kapitoly jsou poznámky.
Uvedení výrobku v nomenklatuře se vztahuje i na výrobek, který není kompletní (část stroje - stroj) nebo jehož zpracování není dokončeno pokud již má znaky kompletního nebo hotového výrobku. Totéž platí pro výrobek v nesmontovaném stavu, směsi a zboží složené z různých materiálů se zařazuje podle materiálu nebo části, která jim dávají jejich podstatné rysy.
Zboží, které nelze nikam zařadit (není uvedeno v nomenklatuře) se zařazuje podle čísla, které zahrnuje nejvíce podobné výrobky.
Jednotná celní sazba u neobchodního zboží činí 5%, přičemž se uplatňuje pokud je dováženo v cestovním styku zboží do hodnoty 8000,- Kč na osobu (často se neuplatňuje limit 6000,- Kč/osobu je beze cla). Pokud deklarant sám požádá, že chce nechce zboží vyclít jednotnou celní sazbou, ale podle standardního celního sazebníku, musí být zboží dle celního sazebníku procleno, ale celní úřad nemá povinnost na to upozorňovat!
Výpočet cla, DPH:
zboží za 10.000,- Kč bez spotřební daně - limit 6.000,- Kč je překročen - limit nelze odečíst je-li to 1 kus ani akumulovat!
= výpočet 4% cla = 400,- Kč
= DPH 22% z 10.400,- Kč = 2.288,- Kč
Kategorizace cla – cla dělíme do 3 kategorií:
1) clo valorické = ve světě převažuje – vypočítává se z celní hodnoty zboží
2) clo specifické = používá se v minimální míře, počítá se z jiných měřítek než je hodnota zboží (např. v případě dovozu aut v 80. letech bylo u nás clo dle kubatury motoru)
3) clo smíšené = u nás se vyskytovalo za 1. republiky – clo za hedvábné punčochy od určitého počtu
Druhy cla - §54
1/ importní clo – dovozní
2/ exportní clo – vývozní
3/ vyrovnávací clo – u dovozu výrobků, pokud jsou vývozy od státu dotovány a mohl by je vývozce nabízet za sníženou cenu (i dovozce)
4/ odvetné clo – stanoví vláda z důvodu hospodářské odvety vůči státu, který by nás hospodářsky diskriminoval
5/ antidumpingové clo
CO PODLÉHÁ CLU – §55
• Dovoznímu clu podléhá veškeré zboží, pokud není přímo v sazebníku označeno jako zboží bez dovozního cla.
• Vývoznímu clu podléhá pouze to zboží, které by bylo v celním sazebníku označeno jako zboží clu podléhající.
Celní sazebník = tarif - §56
Celní sazebník obsahuje položky číselné, písemné označení výrobku v obchodě obvyklém a sazbu cla.
Položka = sazební zařazení je dle Bruselského harmonizovaného systému.
Sazebníkové číslo je nevíce 8-mi místné, první 4 číslice jsou „bruselské označení“, další 2 číslice jsou specifické názvosloví EU a další 2 číslice jsou národním členěním + ještě zbývají (mimo zařazení) 2 číslice – informace o zvláštním zacházením se zbožím.
Sazby: - všeobecná sazba = všechny se počítají v % – bývá zpravidla nejvyšší
- smluvní sazba = pro státy GATT – automaticky doložka nejvyšších výhod (co pro třetí zemi – to platí i pro ostatní země)
- preferenční sazba = jednostranné opatření k rozvojovým zemím
Zboží podléhající smluvnímu nebo preferenčnímu clu – celní úřad je povinen jej vyměřit!
Sazebník se dělí na třídy a kapitoly, podkapitoly Český celní sazebník obsahuje 21 tříd a 97 kapitol.
Pravidla pro zařazování:
Znění názvů kapitol a podkapitol má pouze orientační charakter, některá nutno číst v přílohách, některá z číselníku, u každé třídy a kapitoly jsou poznámky.
Uvedení výrobku v nomenklatuře se vztahuje i na výrobek, který není kompletní (část stroje - stroj) nebo jehož zpracování není dokončeno pokud již má znaky kompletního nebo hotového výrobku. Totéž platí pro výrobek v nesmontovaném stavu, směsi a zboží složené z různých materiálů se zařazuje podle materiálu nebo části, která jim dávají jejich podstatné rysy.
Zboží, které nelze nikam zařadit (není uvedeno v nomenklatuře) se zařazuje podle čísla, které zahrnuje nejvíce podobné výrobky.
Jednotná celní sazba u neobchodního zboží činí 5%, přičemž se uplatňuje pokud je dováženo v cestovním styku zboží do hodnoty 8000,- Kč na osobu (často se neuplatňuje limit 6000,- Kč/osobu je beze cla). Pokud deklarant sám požádá, že chce nechce zboží vyclít jednotnou celní sazbou, ale podle standardního celního sazebníku, musí být zboží dle celního sazebníku procleno, ale celní úřad nemá povinnost na to upozorňovat!
Výpočet cla, DPH:
zboží za 10.000,- Kč bez spotřební daně - limit 6.000,- Kč je překročen - limit nelze odečíst je-li to 1 kus ani akumulovat!
= výpočet 4% cla = 400,- Kč
= DPH 22% z 10.400,- Kč = 2.288,- Kč
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)