Zahraniční obchod
Význam zahraničního obchodu – Devizové prostředky můžeme získat na zahraničních trzích tím, že budeme
naše zboží na tyto trhy vyvážet. Zahraniční obchod je proto důležitou součástí národního hospodářství. Představuje směnu zboží, která se uskutečňuje mezi jednotlivými zeměmi.
Formy zahraničního obchodu:
1) Export – vývoz
2) Import – dovoz
3) Reexport – vývoz dovozu
Export (vývoz) – je soubor činností, které jsou spojeny s prodejem zboží a služeb do zahraničí.
Rozlišujeme dvě formy vývozu:
1) Přímý vývoz – tuzemský výrobce zboží a zahraniční
odběratel jsou v přímém obchodním spojení.
2) Nepřímý vývoz – mezi výrobce v tuzemsku a odběrateli
v zahraničí vstupuje vývozce – prostředník, který zboží od výrobce na domácím trhu koupí a prodá je do zahraničí.
Dovoz (import) – zajišťuje pro tuzemské hospodářství suroviny a výrobky, kterých je v tuzemsku
nedostatek anebo se nevyskytují vůbec a jsou potřebné pro uspokojování potřeb spotřebitelů. Stejně jako u vývozu může také u dovozu jít o dovoz hmotný a nehmotný.
Rozlišujeme dvě formy dovozu:
1) Přímý dovoz – představuje přímé obchodní spojení mezi
zahraničním výrobcem a tuzemským spotřebitelem bez použití obchodních mezičlánků, tj. prostředníků.
2) Nepřímý dovoz – tuzemský dovozce nakupuje pro
tuzemského výrobce v zahraničí suroviny.
Reexport – reexportéři nakupují zboží v cizině a prodávají ho do třetí země.
Reexport může být:
1) Přímý – reexportér koupí zboží v cizí zemi, prodá ho a dá
přepravit do jiné cizí země, aniž by zásilka vstoupila do země reexportéra.
2) Nepřímý – reexportér doveze v zahraničí nakoupené zboží do
své země a odtud je vyveze do jiné země.
Dovozní (importní) obchody – To co je pro tuzemského vývozce exportním obchodním případem, představuje
pro zahraničního importéra dovozní obchodní případ, a opačně. Každá dovozní obchodní operace je proto zároveň pro druhou stranu vývozní operací. Z toho tedy vyplívá, že průběh dovozního případu se obchodně odvíjí jako vývoz. Proto také u dovozců je nutno počítat s tím, že pro jejich úspěšnou realizaci je nutno mít velké množství odborných znalostí a zkušeností.
Dovozní obchod má tyto fáze:
1) Příprava dovozního obchodu: importní marketing, volba partnera
2) Uzavření kupní smlouvy: poptávka, objednávka, financ dovozu
3) Plnění kupní smlouvy: převzetí zboží, placení
Vývozní obchodní operace - Příprava:
1) Vlastní připravenost k vývozu
2) Navázání obchodního vztahu (volba partnera
3) Vývozní marketing
Uzavření kupní smlouvy:
1) Nabídka
2) Dohodnutí podmínek obchodu
3) uzavření smlouvy
Plnění kupní smlouvy:
1) Dodání zboží
2) Placení zboží
Český zahraniční obchod
Přírodní podmínky a geografická poloha naší země přímo vyžadují, abychom si v mezinárodní směně zajišťovali řadu surovin, materiálu a výrobků, které nemáme. V neposlední řadě musíme prostřednictvím mezinárodní směny zajistit i prostředky na úhradu řady mezinárodních služeb, ať už jde o dopravu, telekomunikace, bankovní služby nebo cestovní ruch. Naše hospodářství je chudé na suroviny a zdroje energie, vidíme, že vyvážet bychom měli především takové zboží, které na světovém trhu zhodnotí práci našich techniků, dělníků i obchodníků.
Teritoriální struktura – našeho zahraničního obchodu se v poslední době také velmi mění. Východoevropské země, na které jsme byli od konce druhé světové války stále více orientované, procházejí zásadními hospodářskými změnami obdobně jako my. Potýkají se přitom s velkými těžkostmi, takže i náš vzájemný obchod se značně omezil. Musíme hledat nové cesty pro pokračování vzájemné směny zboží v těch oblastech, kde to bude pro obě strany výhodné.
Největší databáze studijních materiálů pro střední a vysoké školy.
Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).
Zobrazují se příspěvky se štítkemexport. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemexport. Zobrazit všechny příspěvky
Bilance odbytu
Bilance odbytu
---------------------------------------------------
PS KZ
Výrobky Prodej
Nakoupené zboží - Zahraniční trh
- Vnitřní trh
Normy odbytu
časová norma
Expedice
Zahrnuje přepravu výrobků k prodeji a naložení na dopravní prostředek.
Evidence zásob
Doklady vystavené dodavatelem:
• DODACÍ LIST : slouží ke kontrole při přejímce zboží od dodavatele k odběrateli
• FAKTURA (DAŇOVÝ DOKLAD) : - slouží jako doklad pro placení a zúčtování daně z přidané hodnoty a pro zanesení do účetnictví
- je podkladem pro zaplacení dodávek, které se uskutečňuje zpravidla prostřednictvím úhrady našeho účtu
Doklady vystavené odběratelem:
• PŘÍJEMKA : slouží pro přijetí zboží na sklad a vystavuje se ve skladu příjemce obvykle na základě dodacího listu
• SKLADNÍ KARTA : slouží k evidenci pohybu materiálu, zjištění stavu zásob na skladě a sledujeme na ní konečný zůstatek zásob ke každému dni
• VÝDEJKA : slouží k výdeji materiálu do výroby
• PŘEVODKA : převod ze skladu do skladu
UPOMÍNKY, POBÍDKY, PŘÍHRADOVÉ LÍSTKY
BALÍCÍ LIST, VÁŽNÝ LIST, EXPEDIČNÍ LIST, REKLAMAČNÍ PROPAGACE
---------------------------------------------------
PS KZ
Výrobky Prodej
Nakoupené zboží - Zahraniční trh
- Vnitřní trh
Normy odbytu
časová norma
Expedice
Zahrnuje přepravu výrobků k prodeji a naložení na dopravní prostředek.
Evidence zásob
Doklady vystavené dodavatelem:
• DODACÍ LIST : slouží ke kontrole při přejímce zboží od dodavatele k odběrateli
• FAKTURA (DAŇOVÝ DOKLAD) : - slouží jako doklad pro placení a zúčtování daně z přidané hodnoty a pro zanesení do účetnictví
- je podkladem pro zaplacení dodávek, které se uskutečňuje zpravidla prostřednictvím úhrady našeho účtu
Doklady vystavené odběratelem:
• PŘÍJEMKA : slouží pro přijetí zboží na sklad a vystavuje se ve skladu příjemce obvykle na základě dodacího listu
• SKLADNÍ KARTA : slouží k evidenci pohybu materiálu, zjištění stavu zásob na skladě a sledujeme na ní konečný zůstatek zásob ke každému dni
• VÝDEJKA : slouží k výdeji materiálu do výroby
• PŘEVODKA : převod ze skladu do skladu
UPOMÍNKY, POBÍDKY, PŘÍHRADOVÉ LÍSTKY
BALÍCÍ LIST, VÁŽNÝ LIST, EXPEDIČNÍ LIST, REKLAMAČNÍ PROPAGACE
Čistý export
5.1. Čistý export
Y=C+I+G+NX
Předpokládejme, že v zemi převažuje export nad importem. Země je čistým exportérem. Jestliže čistý export roste, roste i agregátní poptávka. Konečné účinky posunu agregátní poptávky jsou stejné jako v případě monetární nebo fiskální politiky. Čili růst NX způsobuje ceteris paribus růst produktu.
5.2. Mezní sklon k importu, multiplikátor otevřené ekonomiky
Import má podobu:
Z každého přírůstku důchodu Y je část vynaložena na nákup dováženého zboží. Tento poměr se nazývá mezní sklon k importu z důchodu m.
Zvýší-li se reálný HDP o jednotku, zvýší se i množství dovozu. V důsledku zvýšení celních sazeb nebo snížení kvót se mezní sklon k dovozu snižuje. Platby za zboží, které je k nám dovezeno v rámci mezinárodního obchodu nezůstávají u nás, ale odcházejí z ekonomiky. To znamená, že stejně jako úspory, nepodílejí se na peněžních tocích realizovaných v domácí ekonomice. Nezvyšují důchod, a tak samozřejmě ani agregátní poptávku = zvyšující se mezní sklon k dovozu, v důsledku například odstranění celních bariér, zvyšuje import a tím vyvolává snížení národního důchodu.
Snižuje agregátní poptávku a výkonnost ekonomiky. Změna dovozu vyvolá změnu v agregátní poptávce (národním důchodu). Změna v agregátní poptávce však neodpovídá změně dovozu, ale je několikanásobně vyšší. Výše této interakce je dána výdajovým multiplikátorem. Výdajový multiplikátor je totožný s výdajovým multiplikátorem otevřené ekonomiky na dovoz.
Y=C+I+G+NX
Předpokládejme, že v zemi převažuje export nad importem. Země je čistým exportérem. Jestliže čistý export roste, roste i agregátní poptávka. Konečné účinky posunu agregátní poptávky jsou stejné jako v případě monetární nebo fiskální politiky. Čili růst NX způsobuje ceteris paribus růst produktu.
5.2. Mezní sklon k importu, multiplikátor otevřené ekonomiky
Import má podobu:
Z každého přírůstku důchodu Y je část vynaložena na nákup dováženého zboží. Tento poměr se nazývá mezní sklon k importu z důchodu m.
Zvýší-li se reálný HDP o jednotku, zvýší se i množství dovozu. V důsledku zvýšení celních sazeb nebo snížení kvót se mezní sklon k dovozu snižuje. Platby za zboží, které je k nám dovezeno v rámci mezinárodního obchodu nezůstávají u nás, ale odcházejí z ekonomiky. To znamená, že stejně jako úspory, nepodílejí se na peněžních tocích realizovaných v domácí ekonomice. Nezvyšují důchod, a tak samozřejmě ani agregátní poptávku = zvyšující se mezní sklon k dovozu, v důsledku například odstranění celních bariér, zvyšuje import a tím vyvolává snížení národního důchodu.
Snižuje agregátní poptávku a výkonnost ekonomiky. Změna dovozu vyvolá změnu v agregátní poptávce (národním důchodu). Změna v agregátní poptávce však neodpovídá změně dovozu, ale je několikanásobně vyšší. Výše této interakce je dána výdajovým multiplikátorem. Výdajový multiplikátor je totožný s výdajovým multiplikátorem otevřené ekonomiky na dovoz.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)