Příprava vývozní operace
Uvažuje-li podnik o exportní činnosti, musí nejdříve vyhodnotit své možnosti a schopnosti v těchto oblastech:
1) Personální a organizační zajištění vývozu
2) Výrobní program
3) Rozbor finanční situace
Navázání obchodního vztahu (volba partnera) – jestliže je firma v situaci, že je schopná vývozní obchodní
činnosti, vybere si nejdříve vhodnou zemi – teritorium kam chce své= výrobky vyvážet. Podnik musí uskutečnit výběr trhu na základě systematických informací, které získá studiem trhů. Jsou to informace o možných odběratelích, konkurenci, dovozních předpisech, o složení a počtu obyvatelstva, o jeho kupní síle, kapacitě trhu.
Vývozní marketing (volba konkrétní obchodní politiky – jestliže se vývozce rozhodl, který výrobek a na který trh bude prodávat, musí přistoupit k další konkretizaci svých záměrů. Znamená to stanovit si obchodní politiku, která se týká zejména:
1) Zboží
2) Cen
3) Propagace
Uzavření kupní smlouvy – prvním krokem při uzavírání kupní smlouvy je zaslání nabídky potenciálnímu
zákazníkovi. Než tuto nabídku odešleme, je nutné získat o zákazníkovi určité informace. Zjišťujeme bonitu zákazníka, tj. výši zákazníka, kapitálu, platební morálku, možnost získat úvěr, obchodní pověst.
Nabídka – tedy působí jako přímí propagační prostředek, jehož činnost si nabízející musí uvědomovat. Každá
nabídka je pro prodávajícího závazná.
Dohodnutí podmínek obchodu – při uzavírání kupní smlouvy je důležité, aby se partneři dohodli na podstatných záležitostech, ke kterým patří cena, dodací a platební podmínky.
Cena – je důležitou náležitostí kupní smlouvy. Její stanovení závisí na mnoha okolnostech.
Dodací podmínky – se vyjadřují tzv. dodací paritou, tvoří nedílnou součást každé kupní smlouvy, protože určují přesně práva a povinnosti prodávajícího a kupujícího při dodání zboží.
Platební podmínky – jsou jednou z nejdůležitějších náležitostí kupní smlouvy. Prodávající se snaží prosadit takovou platební podmínku, která mu zaručuje, že kupující zboží převezme a zaplatí. Kupující chce mít jistotu, že prodávající splní své závazky z kupní smlouvy.
Určení platebních podmínek je zejména určenu:
1) Druhem zboží
2) Situací na trhu
3) Vzájemnými vztahy partnerů
Rizika v zahraničním obchodě – Se zahraničněobchodní činností je spojeno mnoho rizik, která mohou ohrozit
dobrý výsledek tohoto podnikání. Je proto v zájmu každého vývozce, aby takovým rizikům zabránil, zmenšil je nebo je přesunul mna jinou organizaci (např. na pojišťovnu). Mnohá rizika lze změnit nebo dokonce odstranit zlepšením vlastní obchodní politiky. V zemích s tržním hospodářstvím existují další možnosti odvracení rizik od vývozce. Jsou to různé státní podpory a záruky.
Uzavření kupní smlouvy, potvrzení objednávky – najde-li nabídka kladnou odezvu, zašle kupující
prodávajícímu objednávku. Přijetí objednávky oznámí prodávající potvrzením objednávky nebo zasláním proforma faktury.
Další formou uzavření kupní smlouvy je:
1) Uzávěrková nota (list), která se vyskytuje při obchodech
s burzovním zbožím.
2) Kontrakt, který se používá většinou o rozlehlejších
obchodů.
Plnění kupní smlouvy – kupní smlouvou se vývozce zavazuje podle dohodnutých podmínek dodat dovozce
zboží. Dovozce je povinen zboží převzít a zaplatit.
Příprava dovozního obchodu
Importní marketing (rozbor trhu) – jestliže podnikatel po rozboru situace na tuzemském trhu zjistí, že určité
zboží chybí nebo jeho sortiment je nedostatečný, rozhodne se toto zboží dovézt ze zahraničí. Může se přitom rozhodnout pro dovoz přímý nebo dovoz nepřímý, tj. provedený přes specializovanou dovozní organizaci.
Uzavření kupní smlouvy
Poptávka – je obvykle první písemností při dovozech. Obsah poptávky je obdobný jako obsah kupní smlouvy.
Kupující v poptávce požaduje zaslání vzorků, prospektů, technických výkresů apod. Prodávající reaguje na poptávku nabídku.
Objednávka – je-li kontakt mezi prodávajícím a kupujícím již dlouhodobý, bývá objednávka prvním
dokladem, na jehož základě je uzavírána kupní smlouva. Objednávka musí obsahovat všechny náležitosti kupní smlouvy. Závazným potvrzením objednávky ze strany prodávajícího vzniká kupní smlouva.
Financování dovozu – většinou zahrnuje dobu od zaplacení zboží vývozci až po získání finančních prostředků
jeho prodejem v tuzemsku. Proto může dovozce, pokud nemá dostatečné vlastní prostředky,
použít:
1) Dodavatelský úvěr
2) Bankovní úvěr
3) Leasing
Plnění kupní smlouvy – Povinností kupujícího, která je pro něj vyplívá z kupní smlouvy, je zboží převzít a
zaplatit. Další povinností kupujícího je obstarat dovozní povolení (pokud je v zemi dovozu nutné) a zařídit proclení včetně zaplacení dovozního cla. Při přejímce zboží musí dovozce zboží zkontrolovat a v případě, že je zásilka poškozena, musí nechat dopravcem potvrdit zjištěné závady na zboží, aby mohl u pojišťovny uplatnit náhradu za vzniklou škodu.
Placení – Platby v zahraničním obchodě probíhají zpravidla bezhotovostní formou prostřednictvím bank.
(DEVIZI)
Zobrazují se příspěvky se štítkemzahraniční obchod. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemzahraniční obchod. Zobrazit všechny příspěvky
14) Zahraniční obchod
Zahraniční obchod
Význam zahraničního obchodu – Devizové prostředky můžeme získat na zahraničních trzích tím, že budeme
naše zboží na tyto trhy vyvážet. Zahraniční obchod je proto důležitou součástí národního hospodářství. Představuje směnu zboží, která se uskutečňuje mezi jednotlivými zeměmi.
Formy zahraničního obchodu:
1) Export – vývoz
2) Import – dovoz
3) Reexport – vývoz dovozu
Export (vývoz) – je soubor činností, které jsou spojeny s prodejem zboží a služeb do zahraničí.
Rozlišujeme dvě formy vývozu:
1) Přímý vývoz – tuzemský výrobce zboží a zahraniční
odběratel jsou v přímém obchodním spojení.
2) Nepřímý vývoz – mezi výrobce v tuzemsku a odběrateli
v zahraničí vstupuje vývozce – prostředník, který zboží od výrobce na domácím trhu koupí a prodá je do zahraničí.
Dovoz (import) – zajišťuje pro tuzemské hospodářství suroviny a výrobky, kterých je v tuzemsku
nedostatek anebo se nevyskytují vůbec a jsou potřebné pro uspokojování potřeb spotřebitelů. Stejně jako u vývozu může také u dovozu jít o dovoz hmotný a nehmotný.
Rozlišujeme dvě formy dovozu:
1) Přímý dovoz – představuje přímé obchodní spojení mezi
zahraničním výrobcem a tuzemským spotřebitelem bez použití obchodních mezičlánků, tj. prostředníků.
2) Nepřímý dovoz – tuzemský dovozce nakupuje pro
tuzemského výrobce v zahraničí suroviny.
Reexport – reexportéři nakupují zboží v cizině a prodávají ho do třetí země.
Reexport může být:
1) Přímý – reexportér koupí zboží v cizí zemi, prodá ho a dá
přepravit do jiné cizí země, aniž by zásilka vstoupila do země reexportéra.
2) Nepřímý – reexportér doveze v zahraničí nakoupené zboží do
své země a odtud je vyveze do jiné země.
Dovozní (importní) obchody – To co je pro tuzemského vývozce exportním obchodním případem, představuje
pro zahraničního importéra dovozní obchodní případ, a opačně. Každá dovozní obchodní operace je proto zároveň pro druhou stranu vývozní operací. Z toho tedy vyplívá, že průběh dovozního případu se obchodně odvíjí jako vývoz. Proto také u dovozců je nutno počítat s tím, že pro jejich úspěšnou realizaci je nutno mít velké množství odborných znalostí a zkušeností.
Dovozní obchod má tyto fáze:
1) Příprava dovozního obchodu: importní marketing, volba partnera
2) Uzavření kupní smlouvy: poptávka, objednávka, financ dovozu
3) Plnění kupní smlouvy: převzetí zboží, placení
Vývozní obchodní operace - Příprava:
1) Vlastní připravenost k vývozu
2) Navázání obchodního vztahu (volba partnera
3) Vývozní marketing
Uzavření kupní smlouvy:
1) Nabídka
2) Dohodnutí podmínek obchodu
3) uzavření smlouvy
Plnění kupní smlouvy:
1) Dodání zboží
2) Placení zboží
Český zahraniční obchod
Přírodní podmínky a geografická poloha naší země přímo vyžadují, abychom si v mezinárodní směně zajišťovali řadu surovin, materiálu a výrobků, které nemáme. V neposlední řadě musíme prostřednictvím mezinárodní směny zajistit i prostředky na úhradu řady mezinárodních služeb, ať už jde o dopravu, telekomunikace, bankovní služby nebo cestovní ruch. Naše hospodářství je chudé na suroviny a zdroje energie, vidíme, že vyvážet bychom měli především takové zboží, které na světovém trhu zhodnotí práci našich techniků, dělníků i obchodníků.
Teritoriální struktura – našeho zahraničního obchodu se v poslední době také velmi mění. Východoevropské země, na které jsme byli od konce druhé světové války stále více orientované, procházejí zásadními hospodářskými změnami obdobně jako my. Potýkají se přitom s velkými těžkostmi, takže i náš vzájemný obchod se značně omezil. Musíme hledat nové cesty pro pokračování vzájemné směny zboží v těch oblastech, kde to bude pro obě strany výhodné.
Význam zahraničního obchodu – Devizové prostředky můžeme získat na zahraničních trzích tím, že budeme
naše zboží na tyto trhy vyvážet. Zahraniční obchod je proto důležitou součástí národního hospodářství. Představuje směnu zboží, která se uskutečňuje mezi jednotlivými zeměmi.
Formy zahraničního obchodu:
1) Export – vývoz
2) Import – dovoz
3) Reexport – vývoz dovozu
Export (vývoz) – je soubor činností, které jsou spojeny s prodejem zboží a služeb do zahraničí.
Rozlišujeme dvě formy vývozu:
1) Přímý vývoz – tuzemský výrobce zboží a zahraniční
odběratel jsou v přímém obchodním spojení.
2) Nepřímý vývoz – mezi výrobce v tuzemsku a odběrateli
v zahraničí vstupuje vývozce – prostředník, který zboží od výrobce na domácím trhu koupí a prodá je do zahraničí.
Dovoz (import) – zajišťuje pro tuzemské hospodářství suroviny a výrobky, kterých je v tuzemsku
nedostatek anebo se nevyskytují vůbec a jsou potřebné pro uspokojování potřeb spotřebitelů. Stejně jako u vývozu může také u dovozu jít o dovoz hmotný a nehmotný.
Rozlišujeme dvě formy dovozu:
1) Přímý dovoz – představuje přímé obchodní spojení mezi
zahraničním výrobcem a tuzemským spotřebitelem bez použití obchodních mezičlánků, tj. prostředníků.
2) Nepřímý dovoz – tuzemský dovozce nakupuje pro
tuzemského výrobce v zahraničí suroviny.
Reexport – reexportéři nakupují zboží v cizině a prodávají ho do třetí země.
Reexport může být:
1) Přímý – reexportér koupí zboží v cizí zemi, prodá ho a dá
přepravit do jiné cizí země, aniž by zásilka vstoupila do země reexportéra.
2) Nepřímý – reexportér doveze v zahraničí nakoupené zboží do
své země a odtud je vyveze do jiné země.
Dovozní (importní) obchody – To co je pro tuzemského vývozce exportním obchodním případem, představuje
pro zahraničního importéra dovozní obchodní případ, a opačně. Každá dovozní obchodní operace je proto zároveň pro druhou stranu vývozní operací. Z toho tedy vyplívá, že průběh dovozního případu se obchodně odvíjí jako vývoz. Proto také u dovozců je nutno počítat s tím, že pro jejich úspěšnou realizaci je nutno mít velké množství odborných znalostí a zkušeností.
Dovozní obchod má tyto fáze:
1) Příprava dovozního obchodu: importní marketing, volba partnera
2) Uzavření kupní smlouvy: poptávka, objednávka, financ dovozu
3) Plnění kupní smlouvy: převzetí zboží, placení
Vývozní obchodní operace - Příprava:
1) Vlastní připravenost k vývozu
2) Navázání obchodního vztahu (volba partnera
3) Vývozní marketing
Uzavření kupní smlouvy:
1) Nabídka
2) Dohodnutí podmínek obchodu
3) uzavření smlouvy
Plnění kupní smlouvy:
1) Dodání zboží
2) Placení zboží
Český zahraniční obchod
Přírodní podmínky a geografická poloha naší země přímo vyžadují, abychom si v mezinárodní směně zajišťovali řadu surovin, materiálu a výrobků, které nemáme. V neposlední řadě musíme prostřednictvím mezinárodní směny zajistit i prostředky na úhradu řady mezinárodních služeb, ať už jde o dopravu, telekomunikace, bankovní služby nebo cestovní ruch. Naše hospodářství je chudé na suroviny a zdroje energie, vidíme, že vyvážet bychom měli především takové zboží, které na světovém trhu zhodnotí práci našich techniků, dělníků i obchodníků.
Teritoriální struktura – našeho zahraničního obchodu se v poslední době také velmi mění. Východoevropské země, na které jsme byli od konce druhé světové války stále více orientované, procházejí zásadními hospodářskými změnami obdobně jako my. Potýkají se přitom s velkými těžkostmi, takže i náš vzájemný obchod se značně omezil. Musíme hledat nové cesty pro pokračování vzájemné směny zboží v těch oblastech, kde to bude pro obě strany výhodné.
Celní režimy
Celní režimy
Volný oběh – s dovezeným zbožím lze v tuzemsku volně nakládat. Zboží je propuštěno, až je zaplacen celní dluh (tvoří několik položek: clo, DPH, spotřební daň).
Vývoz – zboží schváleno do tohoto režimu může v nezměněném stavu opustit tuzemsko, clo a daně se nevybírají.
Tranzit – rozumí se jim režim, kterému podléhá zboží dopravované pod celním dohledem od jednoho celního úřadu k druhému. Je to doprava zboží z jednoho místa v tuzemsku.
Uskladňování v celním skladu – tento režim umožňuje skladovat v celních skladech zboží jak zahraniční, tak české. V průběhu skladování neplatí se clo, ani daně. V tomto režimu je zboží stále pod celním dohledem, který je zrušen až při přechodu do jiného režimu. Teprve při vyskladnění zboží se platí clo, daně a poplatky.
Aktivní zušlechťovací styk – zahraniční zboží je do tuzemska dovezeno za účelem zušlechtění (montáž, kompletace, oprava, …).
Pasivní zušlechťovací styk – tento režim umožňuje, aby české zboží bylo vyvezeno do zahraničí za účelem zušlechtění. Zušlechtěné výrobky pak musí být dovezeny zpět do volného oběhu.
Dočasné použití – zahraniční zboží je dovezeno do tuzemska a za určitou dobu v nezměněném stavu vyvezeno zpět. Podmínkou je, že vlastníkem zboží zůstává zahraniční osoba. (Leasing, zboží na výstavě veletrhu).
Sankce za celní přestupky
- napomenutí
- pokuta – bloková (5 000 Kč – 2 000 000 Kč)
- propadnutí zboží, jehož vlastníkem se stává stát
Volný oběh – s dovezeným zbožím lze v tuzemsku volně nakládat. Zboží je propuštěno, až je zaplacen celní dluh (tvoří několik položek: clo, DPH, spotřební daň).
Vývoz – zboží schváleno do tohoto režimu může v nezměněném stavu opustit tuzemsko, clo a daně se nevybírají.
Tranzit – rozumí se jim režim, kterému podléhá zboží dopravované pod celním dohledem od jednoho celního úřadu k druhému. Je to doprava zboží z jednoho místa v tuzemsku.
Uskladňování v celním skladu – tento režim umožňuje skladovat v celních skladech zboží jak zahraniční, tak české. V průběhu skladování neplatí se clo, ani daně. V tomto režimu je zboží stále pod celním dohledem, který je zrušen až při přechodu do jiného režimu. Teprve při vyskladnění zboží se platí clo, daně a poplatky.
Aktivní zušlechťovací styk – zahraniční zboží je do tuzemska dovezeno za účelem zušlechtění (montáž, kompletace, oprava, …).
Pasivní zušlechťovací styk – tento režim umožňuje, aby české zboží bylo vyvezeno do zahraničí za účelem zušlechtění. Zušlechtěné výrobky pak musí být dovezeny zpět do volného oběhu.
Dočasné použití – zahraniční zboží je dovezeno do tuzemska a za určitou dobu v nezměněném stavu vyvezeno zpět. Podmínkou je, že vlastníkem zboží zůstává zahraniční osoba. (Leasing, zboží na výstavě veletrhu).
Sankce za celní přestupky
- napomenutí
- pokuta – bloková (5 000 Kč – 2 000 000 Kč)
- propadnutí zboží, jehož vlastníkem se stává stát
Celnictví – základní celní pojmy
Celnictví – základní celní pojmy
Celní území
Celé území ČR.
- celní pohraniční pásmo (25 km široké)
- celní vnitrozemí (ostatní celní území – zbytek)
Celní dohled
Jeho úkolem je ověřovat – vlastnosti zboží
- pravosti dokladů a listin, účetních dokladů
- kontrolu dopravních prostředků a zavazadel
České zboží
Zboží, které bylo vyrobeno v tuzemsku nebo do tuzemska dovezeno a propuštěno do režimu volného oběhu.
Zahraniční zboží
Je jiné zboží než české, např. české zboží propuštěné do režimu vývozu.
Deklarant
Fyzická nebo právnická osoba, která činí celní prohlášení vlastním jménem.
Celní prohlášení
Je to úkon, kterým deklarant navrhuje režim, do kterého zboží má být propuštěno (zpětný vývoz zboží). Může být – podán ústně do hodnoty 30 tis. Kč u neobchodního zboží
- podán písemně na tiskopisech, přes výpočetní techniku, v systému červená, zelená na hraničních přechodech
Celní dluh
Vzniká v okamžiku přijetí celního prohlášení.
Celně schválené určení
Rozumí se jím způsob užívání zboží, které celní orgány schválily: zpětný vývoz zboží, zničení zboží, přenechání ve prospěch státu, umístění do svobodného celního pásma nebo skladu, celní režim.
Celní území
Celé území ČR.
- celní pohraniční pásmo (25 km široké)
- celní vnitrozemí (ostatní celní území – zbytek)
Celní dohled
Jeho úkolem je ověřovat – vlastnosti zboží
- pravosti dokladů a listin, účetních dokladů
- kontrolu dopravních prostředků a zavazadel
České zboží
Zboží, které bylo vyrobeno v tuzemsku nebo do tuzemska dovezeno a propuštěno do režimu volného oběhu.
Zahraniční zboží
Je jiné zboží než české, např. české zboží propuštěné do režimu vývozu.
Deklarant
Fyzická nebo právnická osoba, která činí celní prohlášení vlastním jménem.
Celní prohlášení
Je to úkon, kterým deklarant navrhuje režim, do kterého zboží má být propuštěno (zpětný vývoz zboží). Může být – podán ústně do hodnoty 30 tis. Kč u neobchodního zboží
- podán písemně na tiskopisech, přes výpočetní techniku, v systému červená, zelená na hraničních přechodech
Celní dluh
Vzniká v okamžiku přijetí celního prohlášení.
Celně schválené určení
Rozumí se jím způsob užívání zboží, které celní orgány schválily: zpětný vývoz zboží, zničení zboží, přenechání ve prospěch státu, umístění do svobodného celního pásma nebo skladu, celní režim.
Zdroje financování ZO
Zdroje financování ZO
1) Financování vývozu
a) bankovní úvěr – kterákoliv banka nám poskytne úvěr (ČEB – Česká exportní banka) EGAP – Exportní garanční pojišťovací společnost – poskytuje záruku, garantuje návratnost úvěrů)
b) faktoring – odkup krátkodobých pohledávek faktoringovou společností (banka úvěrová, vkladová, faktoringová činnost)
c) forfaiting – metoda financování vývozních úvěrů středně až dlouhodobých na investiční celky (odkup středně až dlouhodobých pohledávek)
2) Financování dovozu
a) úvěr dodavatelský/obchodní
b) úvěr od banky/bankovní
- přímý: přímo nám výrobce pronajme
- nepřímý: přes banku, leasingové společnosti nám pronajme
- operativní: krátkodobý, majetek se vrací zpět k pronajímateli, pronajímatel financuje údržbu, pojištění, opravy, výměnu
- finanční: pronajímatel je vlastníkem věci po celou dobu trvání smlouvy, není odpovědný za provoz, po skončení smlouvy věc většinou přechází do vlastnictví nájemce
1) Financování vývozu
a) bankovní úvěr – kterákoliv banka nám poskytne úvěr (ČEB – Česká exportní banka) EGAP – Exportní garanční pojišťovací společnost – poskytuje záruku, garantuje návratnost úvěrů)
b) faktoring – odkup krátkodobých pohledávek faktoringovou společností (banka úvěrová, vkladová, faktoringová činnost)
c) forfaiting – metoda financování vývozních úvěrů středně až dlouhodobých na investiční celky (odkup středně až dlouhodobých pohledávek)
2) Financování dovozu
a) úvěr dodavatelský/obchodní
b) úvěr od banky/bankovní
- přímý: přímo nám výrobce pronajme
- nepřímý: přes banku, leasingové společnosti nám pronajme
- operativní: krátkodobý, majetek se vrací zpět k pronajímateli, pronajímatel financuje údržbu, pojištění, opravy, výměnu
- finanční: pronajímatel je vlastníkem věci po celou dobu trvání smlouvy, není odpovědný za provoz, po skončení smlouvy věc většinou přechází do vlastnictví nájemce
Celnictví
Celnictví
Clo je dávka, kterou vybírá stát ze zboží při jeho přechodu přes hranice.
Význam cel: - fiskální: = rozpočtová politika, plyne do státního rozpočtu
- cenotvorný: je součástí ceny dovozních cel
- obchodně politický: patří k pasivním prostředkům politiky státu
Rozdělení cel:
1. obchodně politické – rozlišujeme cla – autonomní
- smluvní
2. podle směru pohybu zboží - vývozní
- dovozní
- tranzitní (průvozní)
3. podle účelu – finanční
- ochranná
- preferenční
- odvetná
- vyrovnávací
4. podle způsobu výpočtu - specifická
- valorická (hodnotná)
Právní normy celnictví
Všeobecně závazné pravidlo chování, vynutitelné státní mocí, platí pro všechny stejně.
1. Zákony – normy nejvyšší právní normy
- celní zákon: stanovuje práva a povinnosti všech zúčastněných stran, určuje sankce při porušení předpisů, vymezuje zákl. pojmy (clo, celní území, …)
2. Nařízení vlády
- vydání celního sazebníku: obsahuje seznamy zboží, celní sazby – všeobecné (vyšší) a smluvní (nižší), směrné jednotky, kódové označení
3. Vyhlášky ministerstev
- ministerstvo financí o zákazu vývozu a dovozu
- osvobození některých druhů zboží od cla
Organizace celnictví
Ministerstvo financí
- Generální ředitelství cel
- Oblastní celní ředitelství: přezkoumávání rozhodnutí celních úřadů
- Celní úřady: vnitrozemské: rozhodují o propuštění zboží
pohraniční celní úřady
Clo je dávka, kterou vybírá stát ze zboží při jeho přechodu přes hranice.
Význam cel: - fiskální: = rozpočtová politika, plyne do státního rozpočtu
- cenotvorný: je součástí ceny dovozních cel
- obchodně politický: patří k pasivním prostředkům politiky státu
Rozdělení cel:
1. obchodně politické – rozlišujeme cla – autonomní
- smluvní
2. podle směru pohybu zboží - vývozní
- dovozní
- tranzitní (průvozní)
3. podle účelu – finanční
- ochranná
- preferenční
- odvetná
- vyrovnávací
4. podle způsobu výpočtu - specifická
- valorická (hodnotná)
Právní normy celnictví
Všeobecně závazné pravidlo chování, vynutitelné státní mocí, platí pro všechny stejně.
1. Zákony – normy nejvyšší právní normy
- celní zákon: stanovuje práva a povinnosti všech zúčastněných stran, určuje sankce při porušení předpisů, vymezuje zákl. pojmy (clo, celní území, …)
2. Nařízení vlády
- vydání celního sazebníku: obsahuje seznamy zboží, celní sazby – všeobecné (vyšší) a smluvní (nižší), směrné jednotky, kódové označení
3. Vyhlášky ministerstev
- ministerstvo financí o zákazu vývozu a dovozu
- osvobození některých druhů zboží od cla
Organizace celnictví
Ministerstvo financí
- Generální ředitelství cel
- Oblastní celní ředitelství: přezkoumávání rozhodnutí celních úřadů
- Celní úřady: vnitrozemské: rozhodují o propuštění zboží
pohraniční celní úřady
Rizika v ZO
Rizika v ZO
Hospodářská – tržní rizika – souvisí s ekonomikou .. – špatný průzkum trhu, nevhodný sortiment zboží, špatná kvalita
Dopravní rizika – poškození zboží při dopravě, zpoždění
Rizika nezaplacení – dovozce nechce nebo nemůže zaplatit, případně platí se zpožděním
Rizika nepřevzetí zboží – dovozce odmítne zboží převzít
Politická rizika – vzniká na základě obchodně politických opatření státu nebo politických událostí
Druhy akreditivu
1) odvolatelný
neodvolatelný
2) krytý
nekrytý
3) akreditiv s odloženým placením
4) potvrzený
nepotvrzený
1) Odvolatelný – může být kdykoliv změněn otevírající bankou
2) Krytý – částka akreditivu je ihned po jeho otevření převedena bance vývozce
Nekrytý – příslušná částka je převedena bance až po jejím proplacení dovozcem
3) Akreditiv s odloženým placením – částka akreditivu je vývozci proplacena až za určitou dobu po předložení dokladu
4) Potvrzený – banka prodávajícího přijímá závazky banky dovozce, jsou tedy obě banky vůči dovozci stejně zavázány
Nepotvrzený – avizovaný akreditivní závazek vůči vývozci nese banka dovozce
Hospodářská – tržní rizika – souvisí s ekonomikou .. – špatný průzkum trhu, nevhodný sortiment zboží, špatná kvalita
Dopravní rizika – poškození zboží při dopravě, zpoždění
Rizika nezaplacení – dovozce nechce nebo nemůže zaplatit, případně platí se zpožděním
Rizika nepřevzetí zboží – dovozce odmítne zboží převzít
Politická rizika – vzniká na základě obchodně politických opatření státu nebo politických událostí
Druhy akreditivu
1) odvolatelný
neodvolatelný
2) krytý
nekrytý
3) akreditiv s odloženým placením
4) potvrzený
nepotvrzený
1) Odvolatelný – může být kdykoliv změněn otevírající bankou
2) Krytý – částka akreditivu je ihned po jeho otevření převedena bance vývozce
Nekrytý – příslušná částka je převedena bance až po jejím proplacení dovozcem
3) Akreditiv s odloženým placením – částka akreditivu je vývozci proplacena až za určitou dobu po předložení dokladu
4) Potvrzený – banka prodávajícího přijímá závazky banky dovozce, jsou tedy obě banky vůči dovozci stejně zavázány
Nepotvrzený – avizovaný akreditivní závazek vůči vývozci nese banka dovozce
Platební nástroje používané v ZO
Platební nástroje používané v ZO
A: Nedokumentární
1) platba v hotovosti – je méně častá v ZO, užívá se při placení malých částek (aukce), nevýhodou je přijetí padělků a kurzovní rozdíly.
2) hladký plat – bezhotovostní styk na základě příkazu k úhradě, jednoduchý často používaný způsob placení, mezi obchodními partnery NOSTRO – účet v bance jiné země v měně jiné země, LORO – účet banky jiné země u nás
3) šek – cenný papír – dlužný úpis – dluhopis. Vlastní (jenom dlužník + věřitel) a cizí (3 osoby).
4) směnka – cenný papír – dlužný úpis – dluhopis. Odběratelé se zaručují, zavazují dodavatelům.
B: Dokumentární – složitější a náročnější způsoby placení, větší jistota zaplacení.
DOKUMENTÁRNÍ INKASO inkasovat peníze
DOKUMENTÁRNÍ AKREDITIV pověřit, pověřovat
Jde zejména o tyto dokumenty (doklady):
faktura
balící list
dopravní doklady
pojistné doklady
osvědčení o původu zboží
osvědčení o jakosti
KONOSAMENT – při námořní dopravě
A: Nedokumentární
1) platba v hotovosti – je méně častá v ZO, užívá se při placení malých částek (aukce), nevýhodou je přijetí padělků a kurzovní rozdíly.
2) hladký plat – bezhotovostní styk na základě příkazu k úhradě, jednoduchý často používaný způsob placení, mezi obchodními partnery NOSTRO – účet v bance jiné země v měně jiné země, LORO – účet banky jiné země u nás
3) šek – cenný papír – dlužný úpis – dluhopis. Vlastní (jenom dlužník + věřitel) a cizí (3 osoby).
4) směnka – cenný papír – dlužný úpis – dluhopis. Odběratelé se zaručují, zavazují dodavatelům.
B: Dokumentární – složitější a náročnější způsoby placení, větší jistota zaplacení.
DOKUMENTÁRNÍ INKASO inkasovat peníze
DOKUMENTÁRNÍ AKREDITIV pověřit, pověřovat
Jde zejména o tyto dokumenty (doklady):
faktura
balící list
dopravní doklady
pojistné doklady
osvědčení o původu zboží
osvědčení o jakosti
KONOSAMENT – při námořní dopravě
Financování ZO
Financování ZO
Dokumentární inkaso – jednoduché a hromadné, smlouva s bankou, kdy prodávající žádá, aby banka vydala kupujícímu doklady až po splnění inkasních podmínek (zaplacení nebo akceptace směnky nebo předložení bankovní záruky)
a) zaslání dokladů
b) provedení platby (nebo jiného splnění inkasních podmínek)
Dokumentární akreditiv – smlouva s bankou na žádost kupujícího, kdy se banka zavazuje, že prodávajícímu zaplatí, jestliže splní akreditivní podmínky
a) sjednání podmínek akreditivu
b) otevření akreditivu (vystavení)
c) čerpání akreditivu (výplata)
- odvolatelný: kdykoliv může být změněn
- neodvolatelný: může být změněn jen se souhlasem všech zúčastněných stran
Bankovní záruka
Písemné prohlášení banky v záruční listině, že věřiteli (prodávajícímu) zaplatí, pokud tak neučiní dlužník (kupující).
Dokumentární inkaso – jednoduché a hromadné, smlouva s bankou, kdy prodávající žádá, aby banka vydala kupujícímu doklady až po splnění inkasních podmínek (zaplacení nebo akceptace směnky nebo předložení bankovní záruky)
a) zaslání dokladů
b) provedení platby (nebo jiného splnění inkasních podmínek)
Dokumentární akreditiv – smlouva s bankou na žádost kupujícího, kdy se banka zavazuje, že prodávajícímu zaplatí, jestliže splní akreditivní podmínky
a) sjednání podmínek akreditivu
b) otevření akreditivu (vystavení)
c) čerpání akreditivu (výplata)
- odvolatelný: kdykoliv může být změněn
- neodvolatelný: může být změněn jen se souhlasem všech zúčastněných stran
Bankovní záruka
Písemné prohlášení banky v záruční listině, že věřiteli (prodávajícímu) zaplatí, pokud tak neučiní dlužník (kupující).
Dodací podmínky (dodací parita), Platební podmínky
Dodací podmínky (dodací parita)
Určují práva a povinnosti prodávajícího a kupujícího a řeší: PŘECHOD RIZIK (poškození zboží, … během cesty)
PŘECHOD NÁKLADŮ (náklady na dopravu, skladování, …)
MÍSTO PŘECHODU RIZIK A NÁKLADŮ (na kterém místě z prodávajícího na kupujícího)
Využívání mezinárodních pravidel. INCOTERMS 1990 (International Commercial Terms), přijatá obchodní komora v Paříži. RAFTD 1941 (Revised American Foreign Trade Definitons) v cizině, odlišná.
Platební podmínky
Faktory určující PP:
1) Mezinárodní situace – při stabilitě ve světě se používají jednoduché platební nástroje, než v období konfliktu
2) Stav na trhu – při převaze poptávky je ve východě prodávající a naopak
3) Vztahy partnerů – dlouhodobí spolehliví obch. partneři používají jednoduché platební nástroje (hladký platební styk – hladké platby)
4) Druh zboží – u některých druhů zboží vznikla zvyková pravidla
Obsah platebních podmínek
1) K platebním podmínkám patří, musí se určit subjekty placení – subjektem placení je kupující. Prodávající může určit příjemcem platby i třetí osobu.
2) Místo placení – může být kterékoli místo, na němž se smluvní strany dohodnou.
3) Měna – může jít o měnu jedné ze smluvních stran nebo o měnu jedné země
4) Doba splatnosti – musí být uvedena, podle lhůty splatnosti lez rozlišit:
- placení předem
- placení při dodání
- placení po dodání
Určují práva a povinnosti prodávajícího a kupujícího a řeší: PŘECHOD RIZIK (poškození zboží, … během cesty)
PŘECHOD NÁKLADŮ (náklady na dopravu, skladování, …)
MÍSTO PŘECHODU RIZIK A NÁKLADŮ (na kterém místě z prodávajícího na kupujícího)
Využívání mezinárodních pravidel. INCOTERMS 1990 (International Commercial Terms), přijatá obchodní komora v Paříži. RAFTD 1941 (Revised American Foreign Trade Definitons) v cizině, odlišná.
Platební podmínky
Faktory určující PP:
1) Mezinárodní situace – při stabilitě ve světě se používají jednoduché platební nástroje, než v období konfliktu
2) Stav na trhu – při převaze poptávky je ve východě prodávající a naopak
3) Vztahy partnerů – dlouhodobí spolehliví obch. partneři používají jednoduché platební nástroje (hladký platební styk – hladké platby)
4) Druh zboží – u některých druhů zboží vznikla zvyková pravidla
Obsah platebních podmínek
1) K platebním podmínkám patří, musí se určit subjekty placení – subjektem placení je kupující. Prodávající může určit příjemcem platby i třetí osobu.
2) Místo placení – může být kterékoli místo, na němž se smluvní strany dohodnou.
3) Měna – může jít o měnu jedné ze smluvních stran nebo o měnu jedné země
4) Doba splatnosti – musí být uvedena, podle lhůty splatnosti lez rozlišit:
- placení předem
- placení při dodání
- placení po dodání
Náležitosti běžné kupní smlouvy
Náležitosti běžné kupní smlouvy DRUH – PŘEDMĚT, CENA, MNOŽSTVÍ
1. Smluvní strany + identifikační údaje
2. Předmět smlouvy (množství, balení, …)
3. Cena a celková částka
4. Dodací lhůta, den dodání
5. Dodací podmínky
6. Platební podmínky
7. Další dohody (slevy, poj., zp. dopravy, forma řešení sporů, sankce při neplnění, …)
8. Všeobecné prodejní (nákupní) podmínky jsou uváděny na rubu kupní smlouvy
2) Dodání zboží a dokladů – Balící list, přepravní doklady (CIM – Mezinárodní železniční nákladní list, CMR – Mezinárodní nákladní list pro silniční dopravu, Poštovní podací lístek, průvodka, Letecký nákladní list, Konosament – při námořní dopravě), osvědčení o původu, osvědčení o jakosti, osvědčení fytopatologické, veterinární, zdravotní, o desinfekci apod. dle požadavků země dovozce, doklady o pojištění, jednotná celní deklarace (JCD) DEKLARACE – písemné celní prohlášení, deklarant žádá celní orgány o propuštění zboží, faktura
3) Přijetí platby
4) Výsledná kalkulace
1. Smluvní strany + identifikační údaje
2. Předmět smlouvy (množství, balení, …)
3. Cena a celková částka
4. Dodací lhůta, den dodání
5. Dodací podmínky
6. Platební podmínky
7. Další dohody (slevy, poj., zp. dopravy, forma řešení sporů, sankce při neplnění, …)
8. Všeobecné prodejní (nákupní) podmínky jsou uváděny na rubu kupní smlouvy
2) Dodání zboží a dokladů – Balící list, přepravní doklady (CIM – Mezinárodní železniční nákladní list, CMR – Mezinárodní nákladní list pro silniční dopravu, Poštovní podací lístek, průvodka, Letecký nákladní list, Konosament – při námořní dopravě), osvědčení o původu, osvědčení o jakosti, osvědčení fytopatologické, veterinární, zdravotní, o desinfekci apod. dle požadavků země dovozce, doklady o pojištění, jednotná celní deklarace (JCD) DEKLARACE – písemné celní prohlášení, deklarant žádá celní orgány o propuštění zboží, faktura
3) Přijetí platby
4) Výsledná kalkulace
Dovozní operace
Dovozní operace
Zrcadlovou operací vývozní. Podnikatelský subjekt je dovozce (nikoliv vývozcem).
A – příprava
1) Rozbor potřeby dovozu – prověření zboží, zda má všechny požadavky
2) Vyhledání možných dodavatelů – informace o zahr. dodav. na výstavách, veletrzích, …
3) Poptávky – posílá se vybranému okruhu dodavatelů z různých zemí. Obsahuje charakteristiku výrobku, dodací a platební podmínky.
4) Vyhodnocení nabídek – srovnání technické a ekonomické. Vypracování předběžné kalkulace. Vybrání a vypracování objednávky.
B – realizace
1) Uzavření kupní smlouvy – dovozce je povinen v souladu s předpisy pro určité zboží si opatřit dovozní licenci. U výrobků, vyhlášených k výkonům státního zkušebnictví, potřeba schválení pro prodej v ČR od státní zkušebny.
2) Převzetí dodávky
3) Zaplacení zboží
4) Výsledná kalkulace
Zrcadlovou operací vývozní. Podnikatelský subjekt je dovozce (nikoliv vývozcem).
A – příprava
1) Rozbor potřeby dovozu – prověření zboží, zda má všechny požadavky
2) Vyhledání možných dodavatelů – informace o zahr. dodav. na výstavách, veletrzích, …
3) Poptávky – posílá se vybranému okruhu dodavatelů z různých zemí. Obsahuje charakteristiku výrobku, dodací a platební podmínky.
4) Vyhodnocení nabídek – srovnání technické a ekonomické. Vypracování předběžné kalkulace. Vybrání a vypracování objednávky.
B – realizace
1) Uzavření kupní smlouvy – dovozce je povinen v souladu s předpisy pro určité zboží si opatřit dovozní licenci. U výrobků, vyhlášených k výkonům státního zkušebnictví, potřeba schválení pro prodej v ČR od státní zkušebny.
2) Převzetí dodávky
3) Zaplacení zboží
4) Výsledná kalkulace
Právní normy a řídící orgány
Právní normy a řídící orgány
Parlament – devizový a celní zákon
Vláda – vyhlášky, vládní nařízení
ČNB – opatření, jak provádět směnárenskou činnost
Ministerstva – vyhlášky MF - financí (osvobození zboží, mat., cla), vyhlášky MP - průmyslu (licence)
Subjekty provádějící zahraniční obchod
- Obchodní podniky specializované na ZO (Srojexport, Kovo)
- Výrobní podniky provádějící ZO pro vlastní potřebu
- Obstaravatelské podniky – obstarávají ZO na účet objednatele, buď svým jménem, nebo jménem objednatele
- Specializované organizace se zahraničním kapitálem – budují v ČR svou vlastní distribuční síť, do které dovážejí vlastní výrobky
Subjekty poskytující služby v ZO
- DOPRAVNÍ (České dráhy, Česmad, Čechofrakt, …)
- POJIŠŤOVACÍ (Česká pojišťovna, EGAP, …)
- BANKOVNÍ – peněžní ústavy mající oprávnění provádět mezinárodní platební styk (ČS obchodní banka, Komerční banka, …)
- KONTROLNÍ – podniky, které provádějí ověření jakosti zboží i osvědčení, že výrobek odpovídá požadovaným normám, Inspekt, státní zkušebny
- PROPAGACE A VÝSTAVY (BVV, domácí a zahraniční veletrhy, …)
- INFORMAČNÍ – organizace poskytující informace (Czech Trade, Hospodářská komora)
Vývozní operace
Všechny potřebné činnosti, které předcházejí vývozu, a které s vývozem souvisí. ZO na rozdíl od vnitřního obchodu VO upravují jiné právní předpisy, jiné technické normy a dokumentace, jiné požadavky na balení, tradice, …
Parlament – devizový a celní zákon
Vláda – vyhlášky, vládní nařízení
ČNB – opatření, jak provádět směnárenskou činnost
Ministerstva – vyhlášky MF - financí (osvobození zboží, mat., cla), vyhlášky MP - průmyslu (licence)
Subjekty provádějící zahraniční obchod
- Obchodní podniky specializované na ZO (Srojexport, Kovo)
- Výrobní podniky provádějící ZO pro vlastní potřebu
- Obstaravatelské podniky – obstarávají ZO na účet objednatele, buď svým jménem, nebo jménem objednatele
- Specializované organizace se zahraničním kapitálem – budují v ČR svou vlastní distribuční síť, do které dovážejí vlastní výrobky
Subjekty poskytující služby v ZO
- DOPRAVNÍ (České dráhy, Česmad, Čechofrakt, …)
- POJIŠŤOVACÍ (Česká pojišťovna, EGAP, …)
- BANKOVNÍ – peněžní ústavy mající oprávnění provádět mezinárodní platební styk (ČS obchodní banka, Komerční banka, …)
- KONTROLNÍ – podniky, které provádějí ověření jakosti zboží i osvědčení, že výrobek odpovídá požadovaným normám, Inspekt, státní zkušebny
- PROPAGACE A VÝSTAVY (BVV, domácí a zahraniční veletrhy, …)
- INFORMAČNÍ – organizace poskytující informace (Czech Trade, Hospodářská komora)
Vývozní operace
Všechny potřebné činnosti, které předcházejí vývozu, a které s vývozem souvisí. ZO na rozdíl od vnitřního obchodu VO upravují jiné právní předpisy, jiné technické normy a dokumentace, jiné požadavky na balení, tradice, …
Fáze vývozních operací
Fáze vývozních operací
A – příprava
1) průzkum trhu – teritorium, kde získávání informace o určitém státě (náboženství, zvyky, měna, …)
- komodity (zboží)
- ceny (cenová politika daného státu)
2) akvizice – činnosti spojené s rozšiřováním informací = nepřímá akvizice (letáky, …)
– přímé navazování kontaktů = přímá akvizice (dopis, osobní jednání)
3) předběžná kalkulace – souvisí s předběžným stanovením ceny KALKULAČNÍ VZOREC:
přímé náklady, materiálové, mzdové, ostatní
+ režie výrobní
- vlastní náklady výroby
+ režie správní
- vlastní náklady výkonu
+ režie zásobovací, odbytová
- úplné vlastní náklady výkonu
4) nabídková činnost – sestavení nabídky (druh, množství, dodací a platební podmínky, dodací lhůta) FORMA NEZÁVAZNÉ NABÍDKY
+ (platnost, cena) FORMA ZÁVAZNÉ NABÍDKY
B – realizace
1) uzavření kupní smlouvy – z podnětu prodávajícího
- z podnětu kupujícího
- společné vypracování
Základní povinnosti v kupní smlouvě
PRODÁVAJÍCÍHO – dodat zboží
- k tomu předat doklady
- vlastnické právo
KUPUJÍCÍHO - zaplatit za zboží
- převzít zboží
A – příprava
1) průzkum trhu – teritorium, kde získávání informace o určitém státě (náboženství, zvyky, měna, …)
- komodity (zboží)
- ceny (cenová politika daného státu)
2) akvizice – činnosti spojené s rozšiřováním informací = nepřímá akvizice (letáky, …)
– přímé navazování kontaktů = přímá akvizice (dopis, osobní jednání)
3) předběžná kalkulace – souvisí s předběžným stanovením ceny KALKULAČNÍ VZOREC:
přímé náklady, materiálové, mzdové, ostatní
+ režie výrobní
- vlastní náklady výroby
+ režie správní
- vlastní náklady výkonu
+ režie zásobovací, odbytová
- úplné vlastní náklady výkonu
4) nabídková činnost – sestavení nabídky (druh, množství, dodací a platební podmínky, dodací lhůta) FORMA NEZÁVAZNÉ NABÍDKY
+ (platnost, cena) FORMA ZÁVAZNÉ NABÍDKY
B – realizace
1) uzavření kupní smlouvy – z podnětu prodávajícího
- z podnětu kupujícího
- společné vypracování
Základní povinnosti v kupní smlouvě
PRODÁVAJÍCÍHO – dodat zboží
- k tomu předat doklady
- vlastnické právo
KUPUJÍCÍHO - zaplatit za zboží
- převzít zboží
Směry OP
Směry OP
1. Protekcionismus (ochranářství) – stát zasahuje svými nástroji do zahraničního obchodu. Mohou to být: pasivní nástroje ZOP, patří k nim množstevní omezení nebo celní ochrana, aktivní nástroje ZOP, pomocí níž podporuje prosazování vlastních výrobků na zahraničních trzích (vývozní úvěry – poskytuje je Česká exportní banka ČEB)
2. Liberalismus – omezování zásahu státu do hospodářství, tedy i do ZO
Prostředky OP
Autonomní – vychází z vlastních jednostranných rozhodnutí státu
– pasivní prostředky OP (cla, celní řízení, množstevní omezení dovozu a vývozu – EMBARGO)
- aktivní prostředky OP (vývozní prémie – odměny, za vyvozené zboží, refundace (vrácení) daní
úvěrování vývozu přes ČEB, vládní vývozní úvěry (půjčky jedné země druhé na nákup určitého zboží), státní záruky za úvěry – stát ručí za vývoz tím, že ustavil) EGAP, a. s. = EXPORTNÍ GARANČNÍ POJIŠŤOVNA
1. Protekcionismus (ochranářství) – stát zasahuje svými nástroji do zahraničního obchodu. Mohou to být: pasivní nástroje ZOP, patří k nim množstevní omezení nebo celní ochrana, aktivní nástroje ZOP, pomocí níž podporuje prosazování vlastních výrobků na zahraničních trzích (vývozní úvěry – poskytuje je Česká exportní banka ČEB)
2. Liberalismus – omezování zásahu státu do hospodářství, tedy i do ZO
Prostředky OP
Autonomní – vychází z vlastních jednostranných rozhodnutí státu
– pasivní prostředky OP (cla, celní řízení, množstevní omezení dovozu a vývozu – EMBARGO)
- aktivní prostředky OP (vývozní prémie – odměny, za vyvozené zboží, refundace (vrácení) daní
úvěrování vývozu přes ČEB, vládní vývozní úvěry (půjčky jedné země druhé na nákup určitého zboží), státní záruky za úvěry – stát ručí za vývoz tím, že ustavil) EGAP, a. s. = EXPORTNÍ GARANČNÍ POJIŠŤOVNA
Smluvní prostředky OP
Smluvní prostředky OP
1) Dvoustranné (bilaterální)
2) Mnohostranné (multilaterální)
Cílem je ochrana po dohodě s jinými státy, vlastního trhu (protekcionismus) nebo odstranění vzájemných překážek v obchodě (liberalismus).
Bilaterální smluvní prostředky obchodní politiky
- Obchodní smlouvy
- Obchodní dohody
- Platební dohody
- Úvěrové smlouvy
- Dohody o vědeckotechnické spolupráci
- Smlouvy o zamezení dvojího zdanění
- Dohody o vzájemné podpoře a ochraně investic
Multilaterální prostředky
Tyto prostředky umožňují propojování národních ekonomik a můžeme je rozdělit do následujících skupin podle cílů, které sledují.
a) hospodářskopolitické cíle sleduje EU, která byla založena tzv. Maastrichtskou dohodou
b) měnové a finanční cíle realizuje MMF, Světová banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj
c) hospodářskoobchodní cíle sleduje např. Světová obchodní organizace WTO, OPEC Organizace zemí vyvážejících ropu
1) Dvoustranné (bilaterální)
2) Mnohostranné (multilaterální)
Cílem je ochrana po dohodě s jinými státy, vlastního trhu (protekcionismus) nebo odstranění vzájemných překážek v obchodě (liberalismus).
Bilaterální smluvní prostředky obchodní politiky
- Obchodní smlouvy
- Obchodní dohody
- Platební dohody
- Úvěrové smlouvy
- Dohody o vědeckotechnické spolupráci
- Smlouvy o zamezení dvojího zdanění
- Dohody o vzájemné podpoře a ochraně investic
Multilaterální prostředky
Tyto prostředky umožňují propojování národních ekonomik a můžeme je rozdělit do následujících skupin podle cílů, které sledují.
a) hospodářskopolitické cíle sleduje EU, která byla založena tzv. Maastrichtskou dohodou
b) měnové a finanční cíle realizuje MMF, Světová banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj
c) hospodářskoobchodní cíle sleduje např. Světová obchodní organizace WTO, OPEC Organizace zemí vyvážejících ropu
Základní úkoly obchodní politiky
Základní úkoly obchodní politiky
Zahraniční obchodní politika představuje souhrn zásad, opatření a prostředků, podle kterých vláda státu uspořádává své vztahy s jinými státy. ZOP je součástí hospodářské politiky – je jedním z jejich nástrojů.
Nástroje: - Zahraniční obchodní politika
- Měnová politika státu – ji vytváří ČNB
- Cenová politika
- Důchodová politika – regulace mezd
- Sociální politika – přídavky na děti, stipendia, důchody
- Fiskální politika (rozpočtová) – souvisí s rozpočtem
Úkolem ZOP je ovlivňovat rozsahu vývozu a dovozu, i teritoriální a komoditní struktury. Vytváří institucí pro rozvoj vztahů se zahraničím (Czech Trade – organizace, která zabezpečuje ekonomickoinformační servis českým vývozcům o zahraničních trzích). Ústředí je v tuzemsku, pobočky má v zahraničí). Sdružení pro cenu ČR pro jakost – uděluje značku jakostní výrobek ČR CZECH MADE
Zahraniční obchodní politika představuje souhrn zásad, opatření a prostředků, podle kterých vláda státu uspořádává své vztahy s jinými státy. ZOP je součástí hospodářské politiky – je jedním z jejich nástrojů.
Nástroje: - Zahraniční obchodní politika
- Měnová politika státu – ji vytváří ČNB
- Cenová politika
- Důchodová politika – regulace mezd
- Sociální politika – přídavky na děti, stipendia, důchody
- Fiskální politika (rozpočtová) – souvisí s rozpočtem
Úkolem ZOP je ovlivňovat rozsahu vývozu a dovozu, i teritoriální a komoditní struktury. Vytváří institucí pro rozvoj vztahů se zahraničím (Czech Trade – organizace, která zabezpečuje ekonomickoinformační servis českým vývozcům o zahraničních trzích). Ústředí je v tuzemsku, pobočky má v zahraničí). Sdružení pro cenu ČR pro jakost – uděluje značku jakostní výrobek ČR CZECH MADE
Struktura ZO
Struktura ZO
1) Teritoriální (územní)
Sleduje zboží: a) vývozu podle toho, do kterých zemí směřuje
b) dovozu podle toho, ze kterých zemí pochází
2) Komoditní (zbožová)
Sleduje zboží: a) vývozu podle skupin zboží
b) dovozu podle skupin zboží
Třídí se podle mezinárodního třídění SITC – 10 tříd (Standard International Trade Classification)
Význam reexportu
- ekonomický: nákup ve velkém množství => nižší ceny => prodej za vyšší ceny
- kompletace vývozů reexportéra: kompletovat své výrobce s dovezenými => rozšíření nabídky
- obchodně politické překážky: mezi zeměmi vysoká cla, zákaz dovozu a vývozu, …
Vrcholné bilance v ZO
Rozlišujeme na tzv. plánové bilance a výsledné bilance.
Obchodní bilance – zachycuje hodnotu vývozu a dovozu zboží a služeb. Podkladem pro její sestavení je hlášení z celnic. Může být aktivní vývoz > dovoz
pasivní vývoz < dovoz
vyrovnaná vývoz = dovoz
Uvádí se v peněžních jednotkách mld. Kč.
Platební bilance
Zachycuje peněžní příjmy ze zahraničí a peněžní výdaje do zahraničí. Její součástí je obchodní bilance. Platební bilance se sleduje na dvou účtech:
a) běžný účet – zachycuje platby za nákup a prodej zboží a jednostranné pohyby peněz = transfery
b) kapitálový účet – zachycuje přímé zahraniční investice a pohyb krátkodobého finančního majetku (aktivní, pasivní a vyrovnaný)
1) Teritoriální (územní)
Sleduje zboží: a) vývozu podle toho, do kterých zemí směřuje
b) dovozu podle toho, ze kterých zemí pochází
2) Komoditní (zbožová)
Sleduje zboží: a) vývozu podle skupin zboží
b) dovozu podle skupin zboží
Třídí se podle mezinárodního třídění SITC – 10 tříd (Standard International Trade Classification)
Význam reexportu
- ekonomický: nákup ve velkém množství => nižší ceny => prodej za vyšší ceny
- kompletace vývozů reexportéra: kompletovat své výrobce s dovezenými => rozšíření nabídky
- obchodně politické překážky: mezi zeměmi vysoká cla, zákaz dovozu a vývozu, …
Vrcholné bilance v ZO
Rozlišujeme na tzv. plánové bilance a výsledné bilance.
Obchodní bilance – zachycuje hodnotu vývozu a dovozu zboží a služeb. Podkladem pro její sestavení je hlášení z celnic. Může být aktivní vývoz > dovoz
pasivní vývoz < dovoz
vyrovnaná vývoz = dovoz
Uvádí se v peněžních jednotkách mld. Kč.
Platební bilance
Zachycuje peněžní příjmy ze zahraničí a peněžní výdaje do zahraničí. Její součástí je obchodní bilance. Platební bilance se sleduje na dvou účtech:
a) běžný účet – zachycuje platby za nákup a prodej zboží a jednostranné pohyby peněz = transfery
b) kapitálový účet – zachycuje přímé zahraniční investice a pohyb krátkodobého finančního majetku (aktivní, pasivní a vyrovnaný)
Zahraniční obchod
Zahraniční obchod
- směna přes hranice daného státu
- subjekty: fyzické a právnické osoby
- předmět: a) směna zboží (spotřební statky – zboží, kapitálové statky – mat., suroviny, stroje)
b) služby (pojištění, doprava, služby bank)
c) práva (licence – úřední oprávnění, chráněné vzory, liesing – pronájem) PATENT – právní ochrana vynálezu
Formy ZO
1) export: a) přímý (My prodáme zahraničnímu partnerovi)
b) nepřímý (My prodáme našemu obchodníkovi a ten prodá do zahraničí)
2) import: a) přímý (My nakoupíme od zahraničního partnera)
b) nepřímý (My nakoupíme od našeho obchodníka, který to koupil v zahraničí)
3) reexport (vývoz z dovozu): a) přímý (Zboží nakoupené v cizině se prodá a dopraví do jiné cizí země (bez ČR)
b) nepřímý (Zboží nakoupené v cizině, dovezené do ČR a prodané v zahraničí)
Význam ZO
1) ekonomický (úspora výrobních faktorů – práce, přírody, kapitálu, nákladů)
2) politický
3) kulturní
- směna přes hranice daného státu
- subjekty: fyzické a právnické osoby
- předmět: a) směna zboží (spotřební statky – zboží, kapitálové statky – mat., suroviny, stroje)
b) služby (pojištění, doprava, služby bank)
c) práva (licence – úřední oprávnění, chráněné vzory, liesing – pronájem) PATENT – právní ochrana vynálezu
Formy ZO
1) export: a) přímý (My prodáme zahraničnímu partnerovi)
b) nepřímý (My prodáme našemu obchodníkovi a ten prodá do zahraničí)
2) import: a) přímý (My nakoupíme od zahraničního partnera)
b) nepřímý (My nakoupíme od našeho obchodníka, který to koupil v zahraničí)
3) reexport (vývoz z dovozu): a) přímý (Zboží nakoupené v cizině se prodá a dopraví do jiné cizí země (bez ČR)
b) nepřímý (Zboží nakoupené v cizině, dovezené do ČR a prodané v zahraničí)
Význam ZO
1) ekonomický (úspora výrobních faktorů – práce, přírody, kapitálu, nákladů)
2) politický
3) kulturní
Celní režimy
Celní režimy:
1) volný oběh – zahr. zboží se doveze k nám a s tímto zbožím může být volně nakládáno, podléhá clu, DPH, spotřební dani
2) vývoz – zboží z tohoto režimu může opustit ČR, nepodléhá clu ani dani
3) uskladnění v celním skladu – týká se zahr. zboží i našeho zboží vyváženého do zahraničí
4) aktivní zušlechťovací styk – zde je zboží dovezeno k nám k tzv. zušlechtění (dokončení výrobního procesu)
5) pasivní zuštěchťvací styk – české zboží je vyvezeno do zahraničí za účelem dokončení výrobního procesu a vrací se zpět
6) přepracování pod celním dohledem – týká se dovozu zboží k nám, povoluje se pouze českým osobám, dovážené zboží se u nás dál zpracovává (polotovar), clo se vyměřuje až z finálního výrobku.
7) dočasná použití zboží – zahraniční zboží je dovezeno k nám a po určitém čase v nezměněné podobě se vrací zpět
1) volný oběh – zahr. zboží se doveze k nám a s tímto zbožím může být volně nakládáno, podléhá clu, DPH, spotřební dani
2) vývoz – zboží z tohoto režimu může opustit ČR, nepodléhá clu ani dani
3) uskladnění v celním skladu – týká se zahr. zboží i našeho zboží vyváženého do zahraničí
4) aktivní zušlechťovací styk – zde je zboží dovezeno k nám k tzv. zušlechtění (dokončení výrobního procesu)
5) pasivní zuštěchťvací styk – české zboží je vyvezeno do zahraničí za účelem dokončení výrobního procesu a vrací se zpět
6) přepracování pod celním dohledem – týká se dovozu zboží k nám, povoluje se pouze českým osobám, dovážené zboží se u nás dál zpracovává (polotovar), clo se vyměřuje až z finálního výrobku.
7) dočasná použití zboží – zahraniční zboží je dovezeno k nám a po určitém čase v nezměněné podobě se vrací zpět
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)