Vztah HV a CF

• VZZ vyjadřuje výsledek hospodaření za sledované období – kumulativní báze
• VCF informuje o příjmech a výdajích peněžních prostředků za sledované období
• Zisk vs. záporné CF – nedaří se inkasovat tržby dostatečně rychle
• Ztráta vs. kladné CF – neschopnost zhodnotit vložený kapitál
• Zisk + kladné CF – příznivá situace
• Ztráta + záporné CF – nepříznivá situace


příjmy a výdaje vs. náklady a výnosy
• Náklady – i položky, které nebyly skutečně uhrazeny v daném období
• Náklady – i položky, které neznamenají úbytek PP
• Výnosy – i položky, které nebyly skutečným příjmem v daném období
• VZZ nezohlední některé výdaje běžného období
• VZZ neodráží některé příjmy běžného období
Metodika sestavování přehledu CF
• Přímá metoda
• Nepřímá metoda

4. NÁROKY NA POČÁTEČNÍ KAPITÁL

Živnostník, FO – nejsou ze zákona upraveny
v. o. s. – nejsou ze zákona upraveny
k.s. – komandita min. 5000Kč

5. ADMINISTRATIVNÍ NÁROČNOST A ROZSAH VÝDAJÚ
Živnostník, FO – minimální, pouze povolení živnostenského úřadu
v. o. s. – minimální, povolení živnosti, smlouva společníků
k.s.– minimální, živnostenské povolení, smlouva společníků

6. ÚČAST NA ZISKU A ZTRÁTĚ
Živnostník, FO – zisk má podnikatel plně k dispozici (nemá nárok na mzdu, dává si zálohu, kterou odečítá od
zisku, mzda zde není nákladová položka
v. o. s. – zisk rozdělen rovným dílem mezi společníky, společníci mají nárok na úroky z hodnoty vkladu ve
smluvené výši
k.s.– rozdělení zisku určuje společenská smlouva, jestliže ne, pak v poměru rizika
(komplementáři větší podíl než komanditisté)

Rozpočet EU

Rozpočet EU => zásadně vyrovnaný
- není možné ho sestavovat s deficitem
= sestavuje se ve finanční perspektivě (výhledu) nejnověji na období 2000 – 2006

Národní rozpočet => přerozděluje se 30 – 60% HDP
- velmi nízký rozpočet => nebudeme dostávat dotace

Některé země jsou
a) čistými plátci (více platí než dostávají)
b) čistými příjemci (více dostávají než platí)

ad a) Německo, Anglie, Francie, Itálie …=> ekonomicky silné země
ad b) Řecko, Španělsko, Portugalsko, Irsko => ekonomicky slabé země


VÝDAJE ROZPOČTU EU

1. CAP
= společenská zemědělská politika SZP
- % podíl je byl v roce 1999 42% (bývalo asi 50% nyní se snižuje)

2. VÝDAJE ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ
Jsou druhou největší výdajovou položkou = % podíl 39 %
= 3 největší programy
- PHARE (čerpáme, aniž bychom byli členy EU = 79 mil EURO)
- TSPA ( podpora investic v oblasti dopravy a živnostenského podnikání)
- SAPARD ( podpora rozvoje zemědělství a obnova venkova)

ČLENĚNÍ VÝDAJŮ DLE RŮZNÝCH HLEDISEK

- dle funkcí veřejné ekonomiky
- alokační
- redistribuční
- stabilizační
- dle druhu infrastruktury
- technická
- sociální

- dle rozpočtového plánování
- plánované
- neplánované

- dle územního principu
- nadstátní
- celostátní
- lokální

Potřeba mezinárodního srovnání údajů vyžaduje sjednocenou metodiku klasifikace výdajů. Takovou metodikou je metodika Mezinárodního měnového fondu, která pracuje s dvojím pojetím klasifikace – funkčním a ekonomickým členěním výdajů.
.

EKONOMICKÉ ČLENĚNÍ VÝDAJŮ

EKONOMICKÉ ČLENĚNÍ VÝDAJŮ

Ekonomické členění vychází z transakcí, jimiž veřejná sféra naplňuje své funkce, a z jejich dopadu do ekonomického prostředí.

1. celkové výdaje a půjčky minu splátky
2. celkové výdaje
3. kapitálové výdaje
4. půjčky minus splátky

Oba uvedené druhy klasifikací jsou standardně používány MMF.

20. ROZPOČET EU

Rozpočet EU neobsahuje výdaje na obranu a bezpečnost, nemá také výdaje na zdravotnictví a sociální péči.

Klade si makroekonomické cíle. Na administrativu připadá malá část, velká část výdajů slouží k financování aktivit obsažených ve smlouvách.

Na schvalování rozpočtu se podílí Evropský parlament a Rada ministrů.

VEŘEJNÉ VÝDAJE

VEŘEJNÉ VÝDAJE

Veřejné výdaje = zahrnují vládní výdaje a transferové platby.

Transferové platby = platby bez protihodnoty.
Vládní výdaje = výdaje na nákup statků a služeb.


FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ RŮST VÝDAJŮ

- změny populace = dochází k absolutnímu zvyšování počtu obyvatel a ke změně v demografické struktuře

- technologické změny = vedou k zavádění nových metod nákladnějších technologií

- inflační vlivy = inflace vede ke zvýšení nákladů na veřejné statky a tím ke zvýšení veřejných výdajů

- demonstrační efekt = občané porovnávají svou životní úroveň a míru poskytování veřejných statků s ostatními zeměmi.

- politické a sociální aspekty = nejdůležitějším činitelem růstu veřejných výdajů.

ÚVAHY EKONOMŮ ZABÝVAJÍCÍCH SE RŮSTEM VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ

ÚVAHY EKONOMŮ ZABÝVAJÍCÍCH SE RŮSTEM VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ

WAGNERŮV ZÁKON = růst veřejných výdajů je založen na růstu peněžních příjmů.

TEORIE PEACOCKA A WISEMANA = vysvětluje růst veřejných výdajů vládními zásahy do společenského vývoje

TEORIE STÁTU BLAHOBYTU = stát se snaží svým občanům zajisti určitou životní úroveň bez ohledu na to, jaké jsou jejich příjmy.


ČLENĚNÍ VÝDAJŮ DLE RŮZNÝCH HLEDISEK

- dle ekonomického hlediska
- výdaje běžné
- výdaje kapitálové
- dle rozpočtové skladby
- organizační (kapitoly veřejných rozpočtů)
- druhové (položky a skupiny položek)
- funkční (skupiny, oddíly, paragrafy)

Příjmy, Výdaje

Příjmy
- největší položku tvoří daně ( hlavně nepřímé daně)
- dále pojistné na sociální zabezpečení
- ostatní příjmy (clo, přijaté úroky, soudní poplatky, příjmy rozpočtových organizací)

Výdaje
- největší položku tvoří mandatorní (zákonné) výdaje – důchody, dávky státní sociální podpory)
- dále tzv. veřejná spotřeba státu (udržování silnic, výdaje pro školství, zdravotnictví, bezpečnost státu)
- dotace podnikům (na výrobu tepla, do zemědělství, na těžby)
- dotace místním rozpočtům
- vládní úvěry
- ostatní výdaje (transfery do zahraničí apod.)
- v posledních letech je u nás SR sestavován deficitně a deficitně končí
- vzniklý deficit lze uhradit:
a) emisí státních dluhopisů
b) půjčkou od ČNB (=vnitřní zadlužení státu)
c) zahraniční půjčkou (=vnější zadlužení státu)