Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).
Zobrazují se příspěvky se štítkemkapitál. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemkapitál. Zobrazit všechny příspěvky

3. Monetární politika

3. Monetární politika a její nástroje v modelu IS-LM v uzavřené a otevřené ekonomice

Multiplikátor monetární politiky
Jak se změní rovnovážná úroveň důchodu a úrokové sazby, jestliže se křivka LM posune doprava v důsledku přírůstku nabídky reálných peněžních zůstatků o ∆ M/P ? (IS nezměněna)
LM se posune o 1/k * ∆M/P. V důsledku zvýšení M/P poklesne úroková sazba a zvýší se rovnovážná úroveň důchodu o ∆Y.
∆Y = γ ∆A + γ*b/h*∆M/P
multiplikátor monetární politiky: β=b/h*γ , vyjadřuje jak zvýšení reálných peněžních zůstatků zvýší rovnovážnou úroveň důchodu za předpokladu, že fiskální politika je nezměněna.

MONETÁRNÍ POLITIKA A JEJÍ ÚČINNOST
-provádí centrální banka
-pomocí zásoby nominálních peněz a pohybu i
-ovlivňuje Y, P, BP, zaměstnanost

Při monetární expanzi posun LM0 doprava na LM1. V důsledku toho poklesne úroková sazba a dojde ke zvýšení Y.


Monetární politika čili peněžní a úvěrová politika je činností státu, která je zaměřena na kontrolu množství peněz v ekonomice, na regulaci úrokových měr a podmínek úvěru. Monetární politika je určena k regulaci tržní ekonomiky. Aby byla použita, musí být rozvinut tržní mechanismus a v rámci něj zejména peněžní oběh a trh peněz, úvěrový systém a trh kapitálu. Další předpoklad: CB se musí nalézat ve státním vlastnictví, emise peněz je výlučně její pravomocí.

Monetární expanze
Růst peněžní zásoby (nákup obligací, pokles diskontní sazby, pokles povinných rezerv)
Čistá monetární expanze: IS nezměněna
Dochází ke dvěma efektům:
1. důchodový efekt – zvýšení nabídky peněz sníží úrokovou sazbu, což stimuluje zvýšení poptávky po autonomních soukromých výdajích, tím poroste Y.
2. efekt likvidity – zvýšení nabídky peněz při normálně skloněné LM povede u veřejnosti k větší držbě peněz, lidi začnou přebytky konvertovat do ostatních finančních aktiv, tím poroste cena těchto aktiv a úroková míra poklesne.

Závislost na sklonech křivek
1. Klasický případ – LM vertikální, h=0

Výchozí bod E0. Zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků posune LM0 na LM1. Poptávka po penězích je necitlivá na i, závisí pouze na důchodu. Aby tedy L vyrovnala přírůstek M/P, musí se zvýšit důchod. Současně musí dojít k poklesu úrokových sazeb, aby byl stimulován růst poptávky po autonomních výdajích, aby ∆Y zvýšil L natolik, kdy se L vyrovná M/P

2. Past likvidity
LM horizontální, poptávka po penězích vysoce závislá na
Úrokové sazbě. Zvýšení nabídky peněz nezvýší důchod,
protože vůbec nedojde k nerovnováze. Rovnováha je
okamžitě obnovena zanedbatelnou změnou i .
Zvýšení nabídky peněz neovlivní poptávku po penězích.
Nezmění se autonomní výdaje, neporoste Y. Veřejnost bude
ochotna držet jakékoli množství peněz.

3. velikost „k“

4.velikost b


Keynesův efekt
Přírůstek nabídky reálných peněžních zůstatků vede k poklesu úrokové sazby. To stimuluje zvýšení soukromých autonomních výdajů, ty zvýší AD a následně Y. (Keynesiánský transmisní mechanismus monetární expanze)

CB při provádění monetární politiky nemůže současně sledovat cíl nominální zásoby peněz a cíl úrokové sazby. Problém je v tom, že křivka IS je nestabilní, stejně tak je nestabilní i LM. Volba cílů, které sleduje CB závisí na tom, který z těchto cílů lépe ovlivní rovnovážnou produkci a omezí kolísání.

1. LM stabilní a IS nestabilní 2. LM nestabilní a IS stabilní

CB očekává, že IS bude na IS*, žádoucí důchod Y0. Tím stanoví i*. Jejím cílem je udržet i*. Pokud bude i na i*, CB nakoupí OFA. Pokud bude i pod i*, CB prodá OFA. IS kolísá, Y kolísá mezi Y1 až Y2. Sleduje-li banka peněžní zásobu, jde o tzv. cíl peněžní zásoby a zde je menší kolísání Y mezi Y3 a Y4.


LM kolísá mezi LM 1 a LM 2. Y kolísá od Y2 k Y1. Cílem CB v tomto případě je udržet i* pomocí pružného přizpůsobování peněžní zásoby.


OTEVŘENÁ EKONOMIKA PŘI DOKONALÉ KAPITÁLOVÉ MOBILITĚ A MONETÁRNÍ POLITIKA

1. fixní měnové kurzy

Výchozí bod E0. Monetární expanze posune LM0 na LM1 a sníží i na i1. Způsobí se kapitálový odliv, pokles měnových rezerv země, tak na devalvaci (depreciaci) měny. CB musí intervenovat, kupuje domácí měnu a prodává zahraniční. Tím sníží nabídku peněz, dojde ke zpětnému posunu LM do výchozí polohy. Nabídka peněz je spojena s platební bilancí.


2.flexibilní měnové kurzy

Posun LM na LM1, snížení i vyvolá kapitálový odliv, depreciace domácí měny, tím je výhodný export a drahý dovoz, vzroste NX a tím dojde k posunu IS a růstu Y. Ovšem zhorší se běžný účet.


NÁSTROJE MONETÁRNÍ POLITIKY

Přímé administrativní nástroje
1. regulace investičního úvěru – Zájemce se obrátí na banku se žádostí o úvěr, avšak rozsah úvěru překračuje překračuje státem povolenou mez. Žadatel tedy musí předložit bance souhlas státních orgánů, že banka smí úvěr poskytnout. Pokud to předloží, je konečné rozhodnutí na bance, ona rozhodne zda a za jakých podmínek úvěr poskytne.
2. regulace spotřebního úvěru – Při prodeji na splátky mohou státní orgány stanovit např. maximální dobu splatnosti úvěru. Opět je na bance, aby rozhod, zda a za jakých podmínek spotřební úvěr žadateli poskytne (v rámci státem daných omezení).
3. další přímé nástroje, které mají k dispozici státní orgány. Např. mohou požadovat od bank měsíční zprávy o úvěrech poskytnutých nad stanovený limit, mohou určit bankám úvěrové stropy, apod.

Nepřímé (tržně orientované) nástroje
1.Politika povinných minimálních rezerv
Státní orgány stanoví v případě použití tohoto nástroje bankám povinnost, aby část svých aktiv uložily na bezúročném běžném účtu u CB. Aktiva mohou být uložena v hotovosti, ale i v jiných formách. Výše rezerv není určena absolutní částkou, ale v podobě míry rezerv – jako procento z depozit. Míra rezerv bývá stanovena selektivně :čím jsou depozita likvidnější, tím vyšší částku aktiv vyžaduje CB blokovat v rezervách.
Povinná míra rezerv má nepřímo úměrný vliv na objem nabídky peněz. Zvýšení míry rezerv sníží nabídku úvěru ze strany obchodních bank.

2. Operace na volném trhu.
CB nakupuje nebo prodává státní cenné papíry. Nabízí-li CB na trhu státní cenné papíry, vstupuje do konkurence s ostatními zájemci o volné peněžní zdroje. Při daném množství peněz (tj. pokud předpokládáme, že se v daném okamžiku nemění velikost nabídky peněz) lze očekávat, že se zostří konkurence na straně poptávky po penězích. Výsledkem bude růst ceny peněz, tudíž růst úrokových sazeb. Také to bude mít vliv na množství peněz, které obíhá v ekonomice. Prodá-li CB úspěšně státní cenné papíry, odčerpá část nabídky peněz z trhu. Sníží se tak množství peněz, které zůstává k dispozici ostatním tržním subjektům.
Získané peněžní prostředky státní orgány ovšem nestahují bezúčelně. Obvykle získané peníze dále používají k úhradě své činnosti, což se projeví ve výdajové stránce státního rozpočtu. Operace na volném trhu tak velice těsně navazují na fiskální politiku.

3.Diskontní politika
Diskontní politika má úzkou souvislost s emisní funkcí CB. V případě potřeby mohou získat obchodní banky u CB dodatečné peněžní prostředky v podobě úvěrů. Poptávku obchodních bank reguluje CB mimo jiné i výší požadovaných úroků. Diskontní sazba je tudíž úroková sazba, za níž poskytuje úvěry CB bankám obchodním.
Od růstu diskontní sazby očekává CB pokles poptávky po svých úvěrech. Tyto úvěry získávají výlučně obchodní banky. Růst diskontní sazby omezí úvěrové zdroje obchodních bank a sníží jejich nabídku peněz ostatním subjektům v ekonomice.

29) Družstva


Družstva



Družstva jsou společenstvím neuzavřeného počtu osob založenými za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů. Zákon stanoví, že obchodní jméno družstva musí obsahovat označení družstvo. Družstvo musí mít alespoň pět členů. Pokud jsou členy družstva alespoň dvě právnické osoby, nemusí být tato podmínka splněna. Podmínkou vzniku členství v družstvu je splacení členského vkladu určeného stanovami.
Základní normou, kterou se řídí činnost družstva, jsou stanovy družstva. O změně stanov rozhoduje členská schůze.

Členy družstva mohou být fyzické i právnické osoby.

Členství vzniká:
1) dnem vzniku družstva (zápisem do obchodního rejstříku)
2) za trvání družstva přijetím za člena na základě členské přihlášky
3) převodem členství
4) jiným způsobem stanoveným zákonem

Členství zaniká:
1) písemnou dohodou
2) vystoupením člena
3) vyloučením člena
4) zánikem družstva
5) smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby.


Zdroj kapitálu - představují členské vklady, které tvoří základ základního jmění. Výši základního jmění určují stanovy, nejméně však musí činit 50 000, Kč při založení družstva. Při svém vzniku je družstvo povinno zřídit nedělitelný fond nejméně ve výši 10 % zapisovaného základního jmění.
Kompetence řízení – Vrcholným orgánem družstva je členská schůze. Schází se podle stanov, nejméně však
jednou za rok. Výkonným orgánem družstva je představenstvo, které je statutárním orgánem družstva.
Ze svých členů volí předsedu, který řídí jednání představenstva. Stanovy však mohou určit, že běžnou činnost družstva řídí ředitel jmenovaný a odvolávaný představenstvem.Kontrolním orgánem družstva je kontrolní komise.
Ručení – Družstvo ručí za závazky svým majetkem. Členové za závazky družstva neručí.
Zánik a zrušení družstva – Družstvo zaniká výmazem z obchodního rejstříku.

Družstvo může být zrušeno:
1) usnesením členské schůze
2) vyhlášením konkurzu
3) rozhodnutím soudu
4) uplynutím doby, na kterou bylo zřízeno
5) dosažením účelu, k němuž bylo družstvo zřízeno

Členská schůze se může usnést na sloučení, splynutí nebo rozdělení družstva. Jestliže členská schůze rozhodne o likvidaci družstva, jsou jmenováni likvidátoři a provede se vypořádání likvidačního zůstatku mezi členy družstva.

21) Výrobní faktory

Výrobní faktory


Zabezpečení dostatečného množství ekonom. Statků jsou nezbytné zdroje. Tyto zdroje se v průběhu činností, kterou zpravidla nazýváme výroba, přeměňují do podoby statku nebo služby. Zdroje potřebné k výrobě se nazývají výrobní faktory - činitelé.
Jsou to:
1) Půda
2) Práce
3) Kapitál

1) Půda – je to primární výrobní faktor, je omezena kvantitativně, pouze úroveň o níž se postarala příroda a je
neproduktovatelná, proto zde neexistuje monopol na straně nabídky půdy. Ekonomickým vyjádřením nabídky půdy je pozemková renta, která se platí za pronájem půdy.
Pozemková renta může být:
A) Absolutní – poptávka po pozemku jakékoliv kvality
B) Diferenční – poptávka po speciální jakosti půdy.

2) Práce – je každá lidská činnost, při které vznikají hmotné či nehmotné statky či služby. Ohodnocení za
pracovní úkon by měl být přiměřené vynaloženému fyzickému a psychickému úsilí. Finančním ohodnocením za vykonanou práci říkáme mzda, která by měla být odpovídající tomu, aby pokryla nároky našich domácností. Svou pracovní sílu nabízíme na trhu práce, kde poptávku po práci tvoří firmy.

3) Kapitál – jsou to akumulované úspory, které za svůj život podnikatel nahromadil.
Dělíme na:
A) Reálný – slouží na nákup kapitálových statků např.: strojů a zařízení
B) Oběžný – peníze k nákupu, které obíhají
C) Fiktivní – akcie, dluhopisy

Podle oblasti působení máme:
1) Kapitál výrobní – kapitál z toho co prodáme (výrobky)
2) Kapitál obchodní – Obchodní firmy. Žijí z procent, které si přihodí
k tomu co koupily.
3) Kapitál zápůjční – LICHVA, jsou to všechny banky, úroky

3. Optimalizace kapitálové struktury

Optimalizace kapitálové struktury

= nejefektivnější kapitálová struktura podle původu; optimalizace = složení z hlediska podílu cizího kapitálu; (minimalizace je něco jiného)


Hodnocení investic – viz učebnice – důležité!!
1. ..
2. varianty (2 či více)
3. odhad IN (strojní, stavební – zahrnovat rizika; T – R)
4. náklady na kapitál


WACC: Ka = Wd * Kd (1 – d) + Wp * Kp + Ws * Ks
↓ ↓ ↓ ↓
Ø míra k nákl. podniku náklady ciz. kapitálu preferenční akcie běžné akcie
(podn.disk.míra) (Kd = i, d = daň) (Wp = % podíl prefer. akcií,
Kp = dividenda = předpokládaný náklad)

Wd 30%: 0,3*10(1-0,4) Wp 10%: 0,1*12 Ws 60%: 06,*15
1,8 + 1,2 + 9 = 12% ↓
faktické náklady spojené s kapitálem


Nepočítá se zde s nerozděleným ziskem jako event. dalším zdrojem náklady spojené s použitím nerozděleného zisku jsou oportunitní náklady.
Výsledek: kvalifikované posuzování (více cizího kapitálu, vyšší míra rizika)


SANACE A ZÁNIK PODNIKU

Pokles: likvidity, efektivnosti


Tournaround, snaha o „otočení“situace – 3 fáze:
a) crash program = obnova likvidity, odklad plateb; záchrana podniku před likvidací, konkursem (pokud nenásledují další kroky, jde pouze o oddálení problému)
b) restrukturalizace = nové prodejní cesty, partneři; analyzovat příčiny problému podniku
c) změna strategie = u výrobku, cen, marketingu

Při neúspěchu:
- konkurs: stávající management odchází, je jmenovaný správce konkursní podstaty
- vyrovnání: stávající management navrhne způsob vyrovnání, předloží soudu
Oboje je soudem řízení proces pro uspokojení věřitele.

Příčiny poklesu:
a) vnitřní (endogenní) – chybné kalkulace, finanční politika, neúspěch nových výrobků, kvalita organizace řízení
b) vnější (exogenní) – změny trhu, politické situace, úroků, technologie, nájmů, kursů, hospodářské politiky


NÁKLADY, VÝNOSY, HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK

VÝZNAM KATEGORIE NÁKLADŮ
• náklady = vynaložené částky na proces výroby, realizace; jako hospodářská kategorie jsou podceňovány – historický vývoj (dříve byl závazně stanoven objem vývoje a ceny, zvýšení zisku bylo možné dosáhnout pouze snížením nákladů; odpor části managementu k tomuto přístupu); objektivní důvod – některé položky nemají ve struktuře nákladů dostatečný podíl: mzdy + související náklady, náklady na energii (i suroviny) – tyto položky činí u nás podstatně menší podíl oproti jiným zemím.
• reálné ocenění nákladů
• definice nákladů: v penězích vyjádřená potřeba (ne výdaj!!) živé práce, zvěcnělé práce pro účelnou činnost podniku (v úvahu brát inflaci…). V jednoduchém účetnictví výjimka: náklad = výdaj = spotřeba
• Klasifikace nákladů:
a) podle účelu (na výrobu, odbyt, marketing, výzkum a vývoj); v podílech nákladů bývá obrovský rozdíl u administrativních nákladů X malý podíl na výzkum a vývoj, propagaci (protože se nedaří prokázat příčinnou souvislost, záruku): zjištění slabých míst podniku
b) z hlediska druhů: materiálové náklady, mzdové, odpisy (vyj. v cash flow), ostatní náklady (finanční)
c) podle přiřaditelnosti ke konkrétním výrobkům
- přímé náklady (přímé mzdy výrobních dělníků, přímý materiál, ostatní přímé náklady)
- nepřímé režijní náklady: všechny ostatní náklady u kterých nelze přesně stanovit jakého konkrétního výrobku se týkají, nebo je toto zjišťování příliš nákladné
Náklady na 1 výrobek = přímé i nepřímé, všechny které jsou spojeny s výrobkem – v kalkulaci nákladů zahrneme přímé náklady skutečnou částkou a režijní náklady rozpočteme: klíčování režijních nákladů (= rozvržení); nesprávný klíč = zatížení výrobku příliš velkými nepřímými náklady, příliš vysoká cena – neprodejný X naopak; neexistuje universální spolehlivá metoda, obvykle se použijí přímé mzdové náklady
d) podle reakce na změnu objemu výroby
- fixní náklady = nemění se při změně objemu výroby, nebo se mění skokem – v intervalu, např. časovém
- proměnné náklady = variabilní: při růstu objemu výroby rostou, při poklesu objemu výroby klesají

2) Majetková a kapitálová výstavba podniku

Majetková a kapitálová výstavba podniku

rozvaha (bilance) - souhrný pohled na aktiva a pasiva
aktiva- souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a jiných majetkových hodnot, které patří podnikateli a slouží k jeho podnikání
- investiční (stálá aktiva)- slouží v podniku déle než 1 rok, nespotřebovává se najednou, ale opotřebovává se a uměrně tomuto postupnému opotřebovávání přenáší svou hodnotu ve formě odpisů do nákladů podniku


oběžný - snahou je o co nejrychlejší jeho oběh (zvyšuje obrat a zisk)
- nejčastěji spojován s likviditou

majetková strtuktura podniku je dána jednak odvětvím a typem podniku, jednak finanční politickou podniku


Kapitálová struktura - struktura zdrojů, z nichž majetek podniku vznikl
celková velikost podnikového kapitálu závisí- velikosti podniku, stupni mechanizace, automatizace, rychlosti obratu kapitálu, organizaci odbytu
překapitalizování- podnik má více kapitálu, než může využít
podkapitalizování- ma-li kapitálu méně a to způsobuje poruchy v chodu; k tomu často dochází při expanzi podniku (růst aktiv, ale nedostatek zdrojů- závazky u dodavatelů)

Vlastní kapitál - je hlavním nositelem podnikatelského rizika a jeho podíl na celkovém kapitálu je proto ukazatelem finanční jistoty
- základní kapitál (tvoří jej peněžní i nepeněžní vklady), emisní ážio (rozdíl mezi skutečnou prodejní cenou akcií a jejich nominální cenou), rezervní kapitál (rezerva na krytí ztrát z hospodaření), nerozdělený zisk

Cizí kapitál - krátkodobý- bankovní úvěry, dodavatelské úvěry, zálohy odběratelů, půjčky, částky dosud nevyplacených mezd a platů, nezaplacené daně, výdaje příštích období
- dlouhodobý- dlouhodobé bankovní úvěry, vydané podnikové obligace a dlužní úpisy nebo jiné dlouhodobé závazky
- nákladem za použití cizího kapitálu je úrok a ostatní výdaje spojené s jeho poskytnutím (provize,...)
- většinou cizí kapitál je levnější než kapitál vlastní

Důvody pro použití cizího kapitálu:
l) podnikatel nemá dostatečný kapitál na založení podniku
2) přechodně nemá dost kapitálu, který potřebuje
3) použitím cizího kapitálu nevznikají jeho poskytovateli žádná práva v přímém řízení podniku (u dalších společníků ano)
4) cizí kapitál je všeobecně levnější než kapitál vlastní a jeho použití tudíž zvyšuje rentabilitu podniku (daňový efekt)

Protiklady:
l) cizí kapitál zvyšuje zadluženost podniku a tím snižuje jeho finanční stabilitu
2) každý další dluh je dražší a je obtížnější jej získat, neboť potenciální věřitelé se obávají o svůj kapitál v případě likvidace
3) vysoký podíl cizího kapitálu omezuje jednání managementu, které musí být přizpůsobeno věřitelům

Poměr mezi vlastním a cizím kapitálem se u různých podniků různí v závislosti na odvětví (obch. 50:50, peněžní podniky- hlavně cizí), na struktuře majetku ( čím více invest. majetku, tím více vlastního resp. dlouhodobého cizího kapitálu), na uvážení podnikatele, na % úroků, na výnosnosti podniku

Optimální kapitálová struktura - jako minimum celkových nákladů na podnikový kapitál

předpoklady:
- cizí kapitál je levnější než vlastní - vlastní kapitál nese největší riziko
- s růstem zadluženosti roste i úroková míra, neboť roste riziko pro banku
- ze stejných důvodů s růstem zadluženosti roste i požadavek akcionářů na vyšší dividendy
- substituce vlastního kapitálu cizím přináší zlevnění nákladů na celkový kapitál až do určité míry zadluženosti, potom náklady začnou růst

Další závaznou otázkou je struktura dluhů. Krátkodobý cizí kapitál je levnější než dlouhodobý cizí kapitál, což hovoří pro jeho větší použití, což však zvyšuje riziko platební neschopnosti, protože tento kapitál musí být splácen v poměrně krátké době. Měl by proto být použit pouze k financování těch složek majetku, kterými lze rychle a beze ztrát dluhy splatit. Je však žádoucí udržovat i optimální poměr dlouhodobých a krátkodobých zdrojů.
Čistý pracovní kapitál- přebytek oběžného majetku nad krátkodobým cizím kapitálem
Míra likvidity- totéž ale v relativním vyjádření
Nekrytý dluh
Vyšší podíl cizího kapitálu zvyšuje tržní cenu akcií. Je-li však peněz vypujčeno příliš mnoho, zvyšuje se finanční riziko a narušuje se celková finanční stabilita podniku a náklady nakapitál začnou růst.

Oceňování majetku a firmy
V okamžiku jeho pořízení skutečnou cenou je tržní cena.
Odpisování se provádí buď v závislosti na čase, nebo podle výkonů (u některých strojů a dopr. prostředků).

Lineární odpisování


Zrychlené odpisování

a= 1-t , kde a je odpisová sazby v procentech

Oceňování zásob
- průměrné ceny
- LIFO
- FIFO

Pohledávky se oceňují v nominální účetní hodnotě, kterí se někdy snižuje o rezervy na nedobytné pohledávky.


Přičteme-li k tržní hodnotě vlastního jmění tržní hodnotu cizího kapitálu ( počítá se přes součet diskontovaných peněžních toků), dostaneme tržní hodnotu firmy.

6. Přednáška - Solowův model ekonomického růstu

Solowův model ekonomického růstu

Ek. Růst – dlouhodobě pozorované změny HDPr (aplikovatelné jak na pokles, tak i na růst HDPr)

Proč se může hranice produkčních možností dlouhodobě měnit?
V ekonomice se může zvyšovat produktivita výrobních faktorů (VF) nebo jejich objem.
Může se jednat o:
1. extenzivní růst – zvyšování objemu VF
2. intenzívní růst – růst produktivity VF

Většinou se však jedná o kombinaci těchto dvou růstů.

Př:
Ekonomika A má 2 %ní roční tempo růstu a ekonomika B 3 %ní.
Díky rozdílu v tempu růstu o jeden procentní bod, bude ekonomika B za sto let na tom 7krát lépe než ekonomika A.


Solowův model ek. Růstu

- teorie z 50. let 20. st.
- Solow: keynesovec, r. 87 Nobelova cena za ekonomii
- nezávisle na Solowovi publikoval Australan T. Swan odborný článek na podobné téma (někdy taky Swan-Solow model)

Předpoklady modelu:
1. uzavřená ekonomika
2. neexistence veřejného sektoru
3. jedná se tedy o dvousektorovou ekonomiku, respektive jednosektorovou, jelikož zde opět vystupuje postava Robinsona Crusoea (výrobce i spotřebitel současně)
4. vychází z neoklasické produkční fce

Neoklasická produkční fce

Y = F(K,L)*A K…kapitál
L…práce
A…technologie

Cobb-Douglasova produkční fce:

Y = A* K(1-) * L


Předpoklady:

1. zákon klesajících mezních výnosů z variabilního vstupu
2. konstantní výnosy z rozsahu
3. v modelu pracujeme s makroekonomickými jednotkami přepočítanými na pracovníka
4. v počátku modelování abstrahujeme dočasně A
5. malé veličiny (na pracovníka) značíme malými písmeny
6. Solowův model je modelem kapitálové akumulace

Ad 1)
Jestliže bude objem ostatních vstupů neměnný a bude se zvyšovat objem jediného VF, tak dodatečně vyprodukovaný výstup tímto VF bude klesat.

Ad 2)
Mění-li se oba dva vstupy simultárně (najednou), oba kupříkladu porostou o jednotku, tak i výstup vzroste o jednotku
Čím nižší bude hodnota koeficientu , tím nižší budou výnosy z VF práce. Tím pádem budou zase vyšší mezní výnosy z kapitálu.

0,1 ( - 1) + = 1 konstantní výnosy z rozsahu


K modelu potřebujeme odvodit 3 fce:
1. produkční
2. investiční
3. amortizační (opotřebení kapitálu)


Ad 1) produkční fce

Y/L = F(K,L)/L y = f(k)
Produkční fce je rostoucí degresivní, jelikož zde platí zákon klesajících mezních výnosů
Předpokládáme konstantní tempo populačního růstu.
Každá dodatečná jednotka kapitálu je méně produktivní, je nákladnější zaměstnání dalšího pracovníka.
Když se zvyšuje podíl kapitálu na pracovníka, tak se tento jev nazývá prohlubování kapitálu.

Kapitál na konci období se vypočítá:

kt+1 = kt + i - *k

kt kapitál na začátku období
i přírůstek kapitálu v podobě hrubých investic na pracovníka
*k úbytek kapitálu z důvodu amortizace
amortizační koeficient (opotřebení kapitálu) – hodnota tohoto koeficientu je v tomto modelu konstantní

k = kt+1 - kt = i - *k

- k je rovno čistým investicím
Kapitál na pracovníka k je stavová veličina i je toková veličina.


Ad 2) investiční funkce

Úspory v dlouhém období se přeměňují na investice, proto i = s*y , kde s je míra úspor v ekonomice.
Jedná se o čisté investice!!!

Hrubé investice = čisté investice + restituční (obnovovací) investice (nahrazují amortizovaný kapitál)
Křivka investiční funkce je pod produkční fcí, jelikož jenom část důchodu je uspořeno.


Ad 3) amortizační fce

je konstanta fce je tudíž lineární


Sklon produkční fce je veličina MPPk (mezní fyzický produkt kapitálu). Čím jsme dále od nuly, tím více klesá výstup.

Ekonomika začíná v bodě 0 (i>míra amortizace).Od počátku dochází k akumulaci kapitálu 0k*, poté dochází k úbytku kapitálu na pracovníka. Celý systém tíhne k bodu E. V bodě E jsou přírůstky a úbytky kapitálu sobě rovny sem bude ekonomika směřovat, zde vytrvá ve stabilním stavu. Od teď bude konstantní kapitál na pracovníka k* a konstantní výstup na pracovníka y*. (tzv. stálý stav)


Čím je stálý stav ovlivňován?

Dvěmi faktory:

A) národní míra úspor (s)
B) tempo populačního růstu (n)

Ad A)
Když roste s investiční fce se vysune nahoru. Dojde ke zvýšení stálého stavu. Více se uspoří více se poté investuje jsou vyšší přírůstky kapitálu kapitálová akumulace potom trvá déle.
V grafu to vypadá tak, že se zvýší sklon investiční fce.


Ad B)
Růst n vyšší počet pracovníků relativně klesá k (kolik kapitálu připadá na pracovníky) stejné množství kapitálu na větší počet pracovníků klesne stálý stav, pokud nedojde ke zvýšení investic a následné akumulaci kapitálu.


*k fyzické opotřebení
n*k dovybavení dodatečných pracovníků dodatečným kapitálem
Země s vyšší úrovní (s) bude směřovat k vyššímu výstupu. Naopak země s vyšším (n) bude směřovat ke stalému stavu s nižším výstupem (bude chudší).


Vliv technologického pokroku

V ekonomice dojde ke zvýšení produktivity VF (bude realizován technologický pokrok)
Technologický pokrok má 2 efekty:

1. přímý (primární)
2. nepřímý (sekundární)

Ad 1)
Při daném k* bude realizován vyšší y* (vysune se nahoru celá produkční fce.


Ad 2)
Zde hraje důležitou roli akumulace kapitálu. Když bude jeden pracovník produktivnější, může si firma koupit další jednotku kapitálu (např. další soustruh) pracovník je produktivnější, dostane více peněz více spoří více se investuje vysune se samozřejmě se zpožděním investiční fce nahoru dojde k dodatečné akumulaci kapitálu roste k* roste y*

V obrázku dojde opět ke zvýšení investiční fce (viz změna národní míry úspor obrázek je stejný).

Díky technologickému pokroku nespadnou ekonomiky do „stálého stavu“, je tak umožněn nekonečný růst výstupu na pracovníka.

Měřítkem blahobytu v Solowově modelu je soukromá spotřeba na pracovníka (c) a ne výstup na pracovníka (y).
Tam kde je stejný sklon y a δ*k je spotřeba největší (zlaté pravidlo maximalizace spotřeby na pracovníka). Tohoto stavu nemusí být dosaženo ve „stálém stavu“.
Spotřeba na pracovníka c = C/L, y = c + s

Postup hodnocení efektivnosti investic

• Stanovení kapitálových výdajů na investici
• Predikce budoucích peněžních toků (CF)
• Stanovení nákladů na finanční kapitál
• Výpočet současné hodnoty očekávaných příjmů (CF)
• Aplikace metod hodnocení efektivnosti investic

Stanovení kapitálových výdajů na investici
Pořizovací cena DM + výdaje na zvýšení ČPK - příjmy z prodeje vyřazeného majetku
+ výdaje na likvidaci nepotřebného majetku + daňové efekty

Predikce budoucích peněžních toků
budoucí peněžní tok = cash flow (CF) = zisk po zdanění + odpisy = budoucí příjmy

tržby - provozní náklady,vyjma odpisů – odpisy = zisk před zdaněním – daň = zisk po zdanění
+ odpisy +/- změna pracovního kapitálu + příjem z prodeje strojů a zařízení - daňový efekt z prodeje = budoucí hodnota cash flow

Stanovení nákladů na kapitál, ze kterého je investice financována

ka=Wú . kú (1 – D) + Wd . kd

ka – průměrné kapitálové náklady podniku
kú – úroková míra pro úvěry před zdaněním
D – daňová sazba pro zdanění zisku
kd – míra dividend na akcie
Wú, Wd – váhy jednotlivých složek kapitálu určené procentem z celkových výdajů

Výpočet současné hodnoty očekávaných příjmů (CF)

SHDF = CF1/(1+K)1 + CF2/(1+K)2 + ……+ CFn/(1+K)n = Σ CFt/(1+K)t

SHCF = současná hodnota CF v období t
CFt = očekávaná hodnota CF v období t
k = průměrné kapitálové náklady podniku
t = období 1 až n (roky)
n = očekávaná životnost investic v letech

4)TICHÉ SPOLEČENSTVÍ

• vklad tichého společníka
• po skončení smlouvy o tichém společenství vrací podnikatel vklad tichému společníkovi
• FO i PO, podílí se na podnikání a dostává část zisku vyplývající z jeho podílu

5)RIZIKOVÝ KAPITÁL
• kapitál zaměřený na projekty, kde je obtížené získat finance z klasických zdrojů
• kapitál financující velké projekty, projekty malých a středních firem – rizikové projekty
• specializovaná instituce poskytuje firmě kapitál (ZK) + napomáhá odbornými znalostmi a
monitoruje ekonomickou situaci
• cíl rizikového investora – zisk z investovaného Kapitálu
Typy rizikového kapitálu:
– předstartovní financování
– financování počátečního rozvoje
– rozvojové financování
– financování akvizic
– profinancování dluhů
– záchranné financování

Metody kalkulace

Kalkulace dělením
- prostá
- stupňovitá
- s poměrovými čísly
Kalkulace přirážková
Kalkulace ve sdružené výrobě - zůstatková (odečítací) metoda, rozčítací metoda, metoda
kvantitativní výtěž
Kalkulace rozdílová (metoda standardních nákladů, metoda normová)
Rentabilita
Prostřednictvím rentability hospodářské činnosti je hodnoceno dosahování zisku podnikem.
Její úroveň lze kvantifikovat absolutním ukazatelem, poměrovými ukazateli.
Nejvýznamnějším ukazatelem je kapitálová míra rentability, označovaná také jako míra
zisku nebo výnosnost vloženého kapitálu.

Rentabilita celkového kapitálu
Slouží k hodnocení celkové ekonomické efektivnosti podniku.
Výpočet:
rentabilita celkového kapitálu = zisk před odpočtem úroků a daní / celková aktiva
rentabilita celkového kapitálu = [zisk po zdanění +úroky ( 1 - d)] / celková aktiva
(d = sazba daně ze zisku)

Rentabilita vlastního kapitálu

informuje o výnosnosti kapitálu, vloženého do podniku jeho vlastníky.
Je definována: rentabilita vlastního kapitálu = zisk po zdanění / vlastní jmění

Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálHodnocení výnosnosti dlouhodobých zdrojů a to jak vlastních, tak cizích.
rentabilita dlouhodobého kapitálu = [ zisk po zdanění +úroky ( 1 - d) ] / [vl. jmění + dl. cizí zdroje]
Podává informaci o výnosnosti všech investorů.
výnosová míra rentability = zisk po zdanění / výnosy
rentabilita tržeb = zisk po zdanění / tržby
nákladová míra rentability = zisk po zdanění / náklady

Rozpočty
Rozpočet je plán, jehož pomocí zjišťujeme náklady a výnosy podniku nebo vnitropodnikových útvarů.

Rozdíly mezi rozpočtem a kalkulací
Rozpočet
- vypočítává se pro určité období
- je zaměřen na náklady a výnosy
- u nákladů je prvořadé hledisko odpovědnosti
- týká se vnitropodnikového útvaru
- je podrobnější v režijních nákladech

Kalkulace
- vypočítává se pro určitý úsek výrobků
- je zaměřena na náklady
- u nákladů je prvořadé hledisko účelu jejich vynaložení a místa vzniku
- týká se výkonů (výrobků, služeb)
- režijní náklady shrnuje do globálních položek

MAJETEK =Kapitál (=zdroje)

Koloběh a obrat kapitálu
Rozpracovaná (nedokončená) výroba výrobky (jejich prodej a následné výnosy)
Pohledávky u odběratelů (příjmové platby, inkaso pohledávek) peněžní prostředky
Rozdělení finančního výsledku odvody(daně), rozdělení zisku
Peněžní prostředky do výroby (nákup faktorů, výdajové platby) výrobní faktory (spotřeba výrobních faktorů, náklady) rozpracovaná (nedokončená výroba)

výrobky (vnitřní obrat výrobků, krmiva, osiva) výrobní faktory

• První stádium
• Druhé stádium
• Třetí stádium
Struktura dluhu
• krátkodobý cizí kapitál je obvykle levnější než dlouhodobý
• optimalizace poměru dlouhodobých a krátkodobých zdrojů
• čistý pracovní kapitál
• nekrytý dluh

Optimalizace kapitálové struktury

• optimální kapitálová struktura – minimum celkových nákladů na podnikový kapitál
• celkové náklady na kapitál: Ko(WACC) = Kj (l-T)(B/V) + Ke(S/V)
ko – náklady na celkový kapitál
kj – náklady na cizí kapitál před zdaněním zisku
ke – náklady na vlastní kapitál před zdaněním zisku
T – míra zdanění zisku
B – tržní hodnota cizího kapitálu
V – celkový kapitál (tržní hodnota firmy)

Ukazatelé používané pro hodnocení obratu kapitálu (jednoho koloběhu)

Rychlost obratu ro=Oo/C
kde OO = objem obratu
C = pr_m_rný stav kapitálu

Doba obratu do=(1/ro) x T
kde T = počet dní

Objem obratu lze vyjádřit:

- celkovými ročními výnosy (tržbami), tj. výstupy,
- celkovými náklady, tj. vstupy.

Hlavní způsoby zrychlování kapitálu:
- zlepšování technologie
- optimalizace zásob
- urychlení odbytu výrobků a zboží

Oceňování podniku
• Celkovou hodnotu podniku potřebujeme znát při prodeji nebo koupi, vstupu nových
společníků, fúzi apod.
• Oceňování likvidovaného podniku se provádí na základě likvidační hodnoty.
• Existuje celá řada metod pro oceňování podniku jako celku.

Základní kapitál

Základní kapitál je vytvářen peněžitými a nepeněžitými vklady společníků.
• U akciové společnosti
– Bez veřejné nabídky akcií – 2 mil. Kč
– S veřejnou nabídkou akcií - 20 milionů Kč
• U společnosti s ručením omezeným - minimálně 200000 Kč.
• U družstev - nejméně50 000 Kč.

Kapitálové fondy
• U akciové společnosti jde o emisní ážio.
• U společnosti s ručením omezeným může jít o příplatek nad hodnotu vkladu.
• Ostatní kapitálové fondy.
• Rezervní fond (fond nedělitelný)
• Statutární fondy
• Ostatní fondy
• Nerozdělený zisk
• Zisk běžného roku po zdanění
• Dlouhodobé cizí zdroje
Mohou to být závazky v souvislosti
– s emisí podnikových obligací,
– s čerpáním dlouhodobých bankovních úvěrů,
– s využíváním dlouhodobého obchodního úvěru.

Vlastní kapitál

- základní kapitál (základní jmění)
- kapitálové fondy (např. u a.s. emisní ážio)
- fondy ze zisku (např. zákonný rezervní fond, nedělitelný fond)
- hospodářský výsledek minulých let
- hospodářský výsledek běžného roku

Cizí kapitál
- dlouhodobý (dlouhodobé závazky – dlouhodobý úvěr, dluhopisy, dlouhodobé přijaté zálohy)
- krátkodobý (obchodní úvěr, krátkodobý bankovní úvěr, daňové závazky, závazky k zaměstnancům)
- rezervy (zákonné, na kurzové ztráty, ostatní)

Přechodná pasiva
Výdaje příštích období, výnosy příštích období, kurzové rozdíly pasivní, dohadné položky pasivní

Krátkodobý (oběžný) majetek

Krátkodobý (oběžný) majetek – ve věcné formě – zásoby
- v peněžní formě – pohledávky a finanční majetek

Přechodná aktiva – náklady příštích období
- Příjmy příštích období
- Kurzové rozdíly aktivní
- Dohadné položky aktivní

Dlouhodobý hmotný majetek
• movitý majetek,
• nemovitý majetek,
• pěstitelské celky trvalých porostů,
• zvířata základního stáda a tažná zvířata,



Oceňování majetku a kapitálu podniku
• Pořizovací cena
• Reprodukční pořizovací cena
• Vlastní náklady
• Zůstatková cena

2. OPRÁVNĚNÍ K ŘÍZENÍ

a.s. – Nejvyš.org. je valná hromada. Vl. Podnik. činnost řídí představenstvo. Kontrol. Orgánem je dozorčí rada.
s.r.o. - Nejvyšším orgánem je valná hromada. Statutárním orgánem je jednatel, kterého jmenuje a odvolává
valná hromada. Jednatelem může být pouze FO. Podle společenské smlouvy lze zřídit dozorčí radu.
Družstvo - Statutárním orgánem je představenstvo, které volí ze svých členů předsedu. Předseda zpravidla
řídí činnost družstva. Představenstvo může zvolit i ředitele na řízení běžné činnosti družstva.

3. POČET ZAKLADATELÚ
a.s. - min 1, ale pouze PO
s.r.o. - min 1, max 50, PO i FO
Družstvo - min 5 FO, nebo 2 PO

4. NÁROKY NA POČÁTEČNÍ KAPITÁL
a.s. - 2 000 000,- resp. 20 000 000,- Kč
s.r.o. - 200 000,- Kč
Družstvo - 50 000,- Kč

4. NÁROKY NA POČÁTEČNÍ KAPITÁL

Živnostník, FO – nejsou ze zákona upraveny
v. o. s. – nejsou ze zákona upraveny
k.s. – komandita min. 5000Kč

5. ADMINISTRATIVNÍ NÁROČNOST A ROZSAH VÝDAJÚ
Živnostník, FO – minimální, pouze povolení živnostenského úřadu
v. o. s. – minimální, povolení živnosti, smlouva společníků
k.s.– minimální, živnostenské povolení, smlouva společníků

6. ÚČAST NA ZISKU A ZTRÁTĚ
Živnostník, FO – zisk má podnikatel plně k dispozici (nemá nárok na mzdu, dává si zálohu, kterou odečítá od
zisku, mzda zde není nákladová položka
v. o. s. – zisk rozdělen rovným dílem mezi společníky, společníci mají nárok na úroky z hodnoty vkladu ve
smluvené výši
k.s.– rozdělení zisku určuje společenská smlouva, jestliže ne, pak v poměru rizika
(komplementáři větší podíl než komanditisté)

Povinnost tvorby základního kapitálu

Základní kapitál může být vytvářen resp. rozšiřován
- vklady podnikatele a společníků, resp. Získáním tichého společníka,
- přijetím nových členů společnosti,
- prodejem akcií.
Minimální rozsah základního kapitálu, potřebného pro založení společnosti je ze zákona definován u kapitálových společností a u družstva.

Finanční možnosti
• Jedná se především o možnost zvýšení či snížení vl. kapitálu a přístup k cizímu kapitálu.
• Přístup k cizímu kapitálu je závislý především na výši kapitálu, míře ručení společníků a předpisech, které zajišťují jistotu věřitelů.

Administrativní náročnosta rozsah výdajů
Administrativní náročnost je spojena především s úpravou podmínek, za kterých podnik vzniká.

Zákaz konkurence
Jedná se o možnost společníků a zaměstnanců společnosti a družstva podnikat ve stejném předmětu činnosti.