Rakouská psychologická škola – C. Menger, E. Böhm-Bawerk a F. Weiser – propracovali teorii mezního užitku, objasnění tržní poptávky. Na rozpracování teorie mezní užitečnosti se podílel i W. S. Jevons. Užití tohoto přístupu znamenalo skutečné překonání klasické školy (ti se nezabývali poptávkou).
Matematická (lausannská) škola – využívali matematický aparát na řešení otázek rovnováhy (i jiných jevů) – L. Walras – teorie celkové rovnováhy. V. Pareto – přeměna teorie mezní užitečnosti v teorii poptávky po spotřebních statcích.
Anglo-americká větev – až v 90. letech – přesun neoklasicismu do těchto zemí. A. Marshall v Anglii, J. B. Clark v USA. Clarkova verze teorie mezní produktivity byla využita při objasňování poptávky po výrobních faktorech.
Neoklasická ekonomie nebyla homogenním prvkem, ale spojovalo ji vymezení předmětu a metodologické přístupy. Odtržením přívlastku politická = přiblížení se k přírodním vědám. Nedává doporučení pro konkrétní hospodářskou politiku, dává prostor individualismu (východiskem rozhodování tržních subjektů) a používala teorie mezní užitečnosti a mezní produktivity – základ moderní mikroekonomie.
Zobrazují se příspěvky se štítkemvznik ekonomie. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemvznik ekonomie. Zobrazit všechny příspěvky
Klasická škola představovala hlavní proud ...
Klasická škola představovala hlavní proud i v prvních dvou třetinách 19. století, ale její vývoj byl pod vlivem alternativních přístupů.
Příčinami jejich vzniku jsou:
1) První příčina - polarizace probíhající uvnitř společnosti – myšlenky označované jako socialistické kritiky. Jednotlivé autory je možno rozdělit do tří skupin:
- autoři, kteří považovali vývoj po průmyslové revoluci (továrny polykaly drobné výrobce) za nepřijatelný→ chtěli se navrátit k poměrům před revolucí – renesance drobného vlastnictví – J. Ch. Sismondi, P. J. Proudhon.
- autoři, hledající východisko v omezení individuálního soukromého vlastnictví – Louis Blanc – problém ve volné konkurenci, chtěl společné dílny (oborová výrobní družstva).
- autoři, co chtějí odstranit soukromé vlastnictví – Karel Marx – kritika kapitalismu. Nezabývá se výrobou bohatství, orientuje se na důsledky výroby pro sociální skupiny a třídy společnosti. Navazuje na Ricardovu teorii pracovních hodnot - Domníval se, že zisk kapitalisty vzniká jako nadhodnota, kterou vyprodukoval dělník, který prací vytvořil více, než je mu zaplaceno mzdou→ vykořisťování dělníků. Odstranit vykořisťování znamená likvidaci soukromého vlastnictví.
Příčinami jejich vzniku jsou:
1) První příčina - polarizace probíhající uvnitř společnosti – myšlenky označované jako socialistické kritiky. Jednotlivé autory je možno rozdělit do tří skupin:
- autoři, kteří považovali vývoj po průmyslové revoluci (továrny polykaly drobné výrobce) za nepřijatelný→ chtěli se navrátit k poměrům před revolucí – renesance drobného vlastnictví – J. Ch. Sismondi, P. J. Proudhon.
- autoři, hledající východisko v omezení individuálního soukromého vlastnictví – Louis Blanc – problém ve volné konkurenci, chtěl společné dílny (oborová výrobní družstva).
- autoři, co chtějí odstranit soukromé vlastnictví – Karel Marx – kritika kapitalismu. Nezabývá se výrobou bohatství, orientuje se na důsledky výroby pro sociální skupiny a třídy společnosti. Navazuje na Ricardovu teorii pracovních hodnot - Domníval se, že zisk kapitalisty vzniká jako nadhodnota, kterou vyprodukoval dělník, který prací vytvořil více, než je mu zaplaceno mzdou→ vykořisťování dělníků. Odstranit vykořisťování znamená likvidaci soukromého vlastnictví.
2) Druhá příčina
2) Druhá příčina - polarizace mezi zeměmi (v jejich vyspělosti) – země, kde došlo k opožděnému prosazování průmyslové revoluce (Německo, Rakousko-Uhersko). Vznik specifických směrů, např. učení německé historické školy (W. Roscher aj.) – kritický vztah k západní, zejména anglické ekonomii. Odmítá metodu abstrakce a staví proti ní historickou metodu. Odmítá univerzální hospodářský stát a obecných ekonomických zákonů.
Opožděná průmyslová revoluce se projevovala: nižší konkurenceschopnost produkce→ požadují odstranění volné konkurence, jako prostředku zvýhodňujícího vyspělejší producenty a jejich země. Vznikaly projekty na ochranu domácí produkce, aby mohli dohnat náskok.
NEOKLASICKÁ EKONOMIE – počátek 70. let 19. století - je skutečným mezníkem ve vývoji ekonomie - místo politické ekonomie nastupuje economics s přesně vymezeným předmětem.
Nástup neoklasické ekonomie se opírá o liberální tradice klasické školy, ale orientuje pozornost k problematice tržní rovnováhy – pomocí matematických metod, metodologie přístupu k trhu (teorie mezní užitečnosti – chování tržního subjektu je výsledkem porovnáním užitku, který směnná transakce přináší, s obětí, která musela být podstoupena).
Opožděná průmyslová revoluce se projevovala: nižší konkurenceschopnost produkce→ požadují odstranění volné konkurence, jako prostředku zvýhodňujícího vyspělejší producenty a jejich země. Vznikaly projekty na ochranu domácí produkce, aby mohli dohnat náskok.
NEOKLASICKÁ EKONOMIE – počátek 70. let 19. století - je skutečným mezníkem ve vývoji ekonomie - místo politické ekonomie nastupuje economics s přesně vymezeným předmětem.
Nástup neoklasické ekonomie se opírá o liberální tradice klasické školy, ale orientuje pozornost k problematice tržní rovnováhy – pomocí matematických metod, metodologie přístupu k trhu (teorie mezní užitečnosti – chování tržního subjektu je výsledkem porovnáním užitku, který směnná transakce přináší, s obětí, která musela být podstoupena).
KLASICKÁ ŠKOLA POLITICKÉ EKONOMIE
KLASICKÁ ŠKOLA POLITICKÉ EKONOMIE - Prvním směrem ekonomie jako samostatné vědy. Zformovalo se to v učení autorů:
• Adama Smitha – Pojednání o podstatě a původu bohatství národů – jedno z prvních popisů fungování cenového systému a je vysvětleno, jak je konkurenční mechanismus schopen zabezpečovat efektivní alokaci zdrojů. Vnější zásahy jsou ukazovány jako narušení tohoto mechanismu. Pojem „NEVIDITELNÁ RUKA TRHU“ – vede jednotlivé subjekty tak, že když sledují svůj osobní zájem a prospěch, jednají současně v zájmu trhu a společnosti. Zdrojem hodnot je lidská práce a její produktivita – rozhodující místo má dělba práce (jejím předpokladem je rozvoj trhu). Potřeba dodatečného množství kapitálu a nutnost jeho rozšiřování. Snaha jedince k dosažení prospěchu se realizuje směnou. Díky konkurenci systém nalézá rovnováhu.
Antimerkantilistické názory klasické školy politické ekonomie: v otázce bohatství a jeho zdroje – růst množství peněz v zemi vede k poklesu kupní síly a k růstu cen. Bohatstvím je reálný národní důchod – to co se v zemi vytvoří a může tak sloužit potřebám.
• Adama Smitha – Pojednání o podstatě a původu bohatství národů – jedno z prvních popisů fungování cenového systému a je vysvětleno, jak je konkurenční mechanismus schopen zabezpečovat efektivní alokaci zdrojů. Vnější zásahy jsou ukazovány jako narušení tohoto mechanismu. Pojem „NEVIDITELNÁ RUKA TRHU“ – vede jednotlivé subjekty tak, že když sledují svůj osobní zájem a prospěch, jednají současně v zájmu trhu a společnosti. Zdrojem hodnot je lidská práce a její produktivita – rozhodující místo má dělba práce (jejím předpokladem je rozvoj trhu). Potřeba dodatečného množství kapitálu a nutnost jeho rozšiřování. Snaha jedince k dosažení prospěchu se realizuje směnou. Díky konkurenci systém nalézá rovnováhu.
Antimerkantilistické názory klasické školy politické ekonomie: v otázce bohatství a jeho zdroje – růst množství peněz v zemi vede k poklesu kupní síly a k růstu cen. Bohatstvím je reálný národní důchod – to co se v zemi vytvoří a může tak sloužit potřebám.
TRH –
TRH – centrem hospodářského systému (zprostředkovává styky subjektů) – nástrojem koordinace hospodářství.
Vývoj klasické školy probíhal v období bouřlivého vývoje nového společenského systému i jeho výrobní základny (průmyslová revoluce = převrat v postavení výrobních faktorů). Výsadní postavení práce mezi ostatními výrobními faktory = PRÁCE ZDROJ BOHATSTVÍ (hlavní argument proti merkantilistům)
• David Ricardo – teorie pracovní hodnoty – cena výrobku je určena množstvím práce nutné k jeho výrobě. Zisky (tedy i ceny) se na trhu realizují v závislosti na množství kapitálu vloženého do podnikání.
• Thomas Robert Malthus – Pojednání o populačním zákonu – vedle živé práce působí ve výrobě i mrtvá práce (kapitál).
• J. B. Say – vycházel na spoluúčasti půdy, práce a kapitálu na tvorbě hodnot statků. Výrobní faktory poskytují službu, ze které jim náleží odměna (cena služby)
Sayův zákon trhů – podle něj dochází k automatickému vyrovnávání nabídky a poptávky a není možný vznik vážných realizačních poruch na trhu.
• J. S. Mill – škola se v 2. třetině 19. století věnuje problematice přerozdělování. Projevuje se to i u něj. Ale nepřekonal stále nedostatky klasické školy:
- klasická škola politické ekonomie se orientovala na makroekonomii (mimo pozornost souvislosti mikroekonomické).
- teorie cen vycházela z výrobních nákladů, které představují faktor ovlivňující chování nabídky na trhu. Cena se však utváří jako výslednice působení nabídkové i poptávkové strany. Poptávka byla považována za bezvýznamnou tržní složku.
Vývoj klasické školy probíhal v období bouřlivého vývoje nového společenského systému i jeho výrobní základny (průmyslová revoluce = převrat v postavení výrobních faktorů). Výsadní postavení práce mezi ostatními výrobními faktory = PRÁCE ZDROJ BOHATSTVÍ (hlavní argument proti merkantilistům)
• David Ricardo – teorie pracovní hodnoty – cena výrobku je určena množstvím práce nutné k jeho výrobě. Zisky (tedy i ceny) se na trhu realizují v závislosti na množství kapitálu vloženého do podnikání.
• Thomas Robert Malthus – Pojednání o populačním zákonu – vedle živé práce působí ve výrobě i mrtvá práce (kapitál).
• J. B. Say – vycházel na spoluúčasti půdy, práce a kapitálu na tvorbě hodnot statků. Výrobní faktory poskytují službu, ze které jim náleží odměna (cena služby)
Sayův zákon trhů – podle něj dochází k automatickému vyrovnávání nabídky a poptávky a není možný vznik vážných realizačních poruch na trhu.
• J. S. Mill – škola se v 2. třetině 19. století věnuje problematice přerozdělování. Projevuje se to i u něj. Ale nepřekonal stále nedostatky klasické školy:
- klasická škola politické ekonomie se orientovala na makroekonomii (mimo pozornost souvislosti mikroekonomické).
- teorie cen vycházela z výrobních nákladů, které představují faktor ovlivňující chování nabídky na trhu. Cena se však utváří jako výslednice působení nabídkové i poptávkové strany. Poptávka byla považována za bezvýznamnou tržní složku.
Význam merkantilismu:
Význam merkantilismu: Pragmatismus v oblasti obchodu a financí mění pohled pří hodnocení ekonomických jevů (kritériem je příliv peněz). Merkantilismus položil základ pro vydělení ekonomie z proudu filozofického myšlení jako samostatné vědy.
Pro následné formování učení klasické školy politické ekonomie bylo významné zejména:
- nastolení otázky pojetí bohatství společnosti a zdrojů či způsobů jeho zvyšování.
- přísná státní regulace hospodářství (zahraniční obchod, výroba, spotřeba).
- pozornost věnována problému směny – orientace na tržní prostředí.
2.2 Vznik ekonomie a vývoj jejího předmětu
Postupem času vzniká protimerkantilistické cítění (proti jednostranně proexportní regulaci). Merkantilismus se dostával do rozporu s realitou. Na přelomu 17. a 18. století – hospodářství chápáno jako přirozený systém→ nejlepší politikou státu je NEVMĚŠOVÁNÍ = FREE TRADE.
Do ekonomického myšlení vstoupila idea hospodářského liberalismu, doprovázená úsilím odhalit zákonitosti fungování tržního hospodářství. Na těchto východiscích došlo k vydělení ekonomie v samostatnou vědu.
Pro následné formování učení klasické školy politické ekonomie bylo významné zejména:
- nastolení otázky pojetí bohatství společnosti a zdrojů či způsobů jeho zvyšování.
- přísná státní regulace hospodářství (zahraniční obchod, výroba, spotřeba).
- pozornost věnována problému směny – orientace na tržní prostředí.
2.2 Vznik ekonomie a vývoj jejího předmětu
Postupem času vzniká protimerkantilistické cítění (proti jednostranně proexportní regulaci). Merkantilismus se dostával do rozporu s realitou. Na přelomu 17. a 18. století – hospodářství chápáno jako přirozený systém→ nejlepší politikou státu je NEVMĚŠOVÁNÍ = FREE TRADE.
Do ekonomického myšlení vstoupila idea hospodářského liberalismu, doprovázená úsilím odhalit zákonitosti fungování tržního hospodářství. Na těchto východiscích došlo k vydělení ekonomie v samostatnou vědu.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)