1. Přednáška - Neoklasická ekonomie

Ekonomie C, 2. 10. 2002

Literatura: server VŠB
Makroekonomie pro inženýrské studium – Miloš Mach VŠE
Makroekonomie – [Dordmush – Fisher]
Mezinárodní peněžní teorie – Freit

Vývoj ekonomie 20. stol.

Do 30. let – neoklasická škola
1936 – J.M. Keynes – Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz.
Rok, kdy se „zrodila makroekonomie jako samostatná vědecká disciplína.
1937 – J.R. Hicks – model IS-LM
1939 – Ronald Harrod – Model keynesovského ekonomického růstu neboli Harrodův-Domarův model (1940)
1944 – rozšířený model IS-LM
1948 – Samuelson vydal svou učebnici
1956 – Robert Solow a Swan - neoklasický model ekonomického růstu
1958 – Phillipsova krátkodobá křivka
30. až 70. léta – neokeynesiánci
60. léta – souběžně s neokeynesiánci monetaristická škola
70. – 80. léta – nová klasická makroekonomie
90. léta – nové keynesiánství


Neoklasická ekonomie

Char. Rysy: Liberalismus, minimální zásahy státu do ekonomie
Představitelé: F.A von Hayek (řazen k rakouské škole)
J.A. Schupmeter – problematika hosp. cyklu – inovační teorie
A.C. Pigou (Angličan)
R. Hawtrey (Angličan)
G. Cassel (Švéd)
I. Fisher (Američan)

Co mají neoklasikové společné?
- všichni řeší problematiku hosp. cyklů (tím se zabývali všichni soudobí ekonomové)
- char. Rys – deskripce ekonomiky – spisy spíše působily jako filozofická díla, popis slovy bez matematického aparátu
- různé názory na to, jak a proč hosp. cyklus vzniká (x společně všichni věřili, že se jedná o krátkodobý jev, dívali se na hos. Cykly spíše z mikroekonomického pohledu. Představovali si, že některá odvětví jsou v recesi a jiná v expanzi. Podle toho, kt. Odvětví převládají, vznikají v ekonomice recese a expanze. Avšak každá expanze už nese v sobě z důvodu recese v ostatních odvětvích zárodky recese, a naopak recese nese v sobě zárodky expanze, proto se hosp. cykly rychle střídají. Cykly nechápali jako hrozbu, jako ohrožení blahobytu.


J.M. Keynes

- jeho učitel A.C. Pigou
- vyvíjel se z neoklasicismu, jeho předešlá díla výrazně neoklasická
- Keynes zpopularizoval makroekonomii. Říkal, že celek není prostým součtem částí. Makro a mikro mají rozdílné přístupy a metody.


Obecná teorie

Makroekonomická identita
1) Y = E (Důchod = výdaje)
2) Y = C (spotřeba) + S (úspory) , E = C (spotřební výdaje) + I (investiční výdaje=nákup kapit. Statků)
3) Vykrátíme C - uzavřená ekonomika je v rovnováze, když to co je uspořeno je i investováno, tedy S = I


Jak úspory, tak investice jsou determinovány r, ceny jsou pružné. Kdyby vznikla nerovnováha, díky působení pružných cen by se r vrátilo zpět do rovnováhy (do E). Dočasně může existovat nerovnováha (vznik hosp. cyklů). Jen krátkodobá záležitost.

Podle Keynese

S jsou funcí Y S = f(Y)
I = f(r) ……….. neexistuje automatické konstituování rovnosti, protože každá položka je funkcí něčeho jiného

- bez zásahu státu upadá ekonomika do dlouhodobé deprese z důvodu nedostatečné agregátní poptávky


Když je ekonomika dlouho v bodě 2, musí stát ek. Stimulovat, zvýšit zaměstnanost prostřednictvím fiskálních opatření. Vyšší zam. - více peněz - větší spotřeba - růst AD.
Stát by měl pomocí G stimulovat růst I a C.

Podle Keynese jsou mzdy nepružné směrem dolů.


Nedobrovolná nezaměstnanost vzniká, když reálná mz. Sazba je vyšší než rovnovážná.
V recesi klesá nominální mzda (W) pomaleji než cenová hladina (P), proto roste reálná mzda.

Doporučení: Když bude vláda stimulovat poptávku, poroste P, ale to nevadí, bude klesat hodnota reálné mzdy, bude se zvyšovat zaměstnanost.


Představitelé neokeynesiánské školy

P.A. Samuelson
J. Tobin
R. Solow
F. Modigliani

Mikroekonomická politika státu

• stát se zásahy do ekonomiky snaží upravit „tržní selhání“
• stát působí na ekonomické subjekty formou donucení
• stát svůj provoz hradí převážně z daní, tím snižuje disponibilní důchod obyvatelstva
• dalším vlivem na mikroekonomickou oblast jsou přerozdělovací procesy

Státní zásahy
• nedokonalá konkurence – cenová regulace, zestátnění
• externality – přesné vymezení vlastnických práv; sankce (zdanění, pokuty, poplatky); dotace
• veřejné statky – daně, místní poplatky
• asymetrická informace – volné šíření informací, informace jako veřejný statek

Vliv státu na tržní rovnováhu
• odčerpáváním důchodu snižuje poptávku na některých trzích
• vlastními výdaji zvyšuje poptávku na některých trzích
• struktura nákupů státu se neshoduje se strukturou nákupu spotřebitelů

Externality

• míra v níž může společnost směňovat dvě zboží převyšuje míru, v níž mohou být směňovány soukromě
• soukromý sektor má tendenci vyrábět ze společenského hlediska příliš moc výrobků se zápornými externalitami a příliš málo s kladnými

Záporné externality
• společenské mezní náklady = vlastní mezní náklady výroby + externí mezní náklady
• SMC = MC + EMC


Kladné externality
• společenský mezní užitek = soukromý mezní užitek + externí mezní užitek
• SMU = D + EMU

Veřejné statky

• nezmenšitelnost – velikost spotřeby jednotlivce nemá vliv na množství, které mohou spotřebovávat ostatní
• nevylučitelnost – nemožné či nákladné vyloučit neplatiče (problém černého pasažéra)

Optimální množství veřejného statku
• mezní užitek = mezním nákladům

Asymetrická informace
• neoklasický model DK vychází z předpokladu dokonalé informovanosti
• asymetrická informace – jedna strany trhu ví více než druhá
• asymetrická informace vzniká
- utajenou činností
- utajenou informací

Důsledky asymetrická informace
• Morální hazard – činnost informovaného subjektu při max. užitku vede ke snižování užitku neinformovaných účastníku trhu
• Nepříznivý výběr - „méně žádoucí“ subjekty trhu se budou účastnit směny více než ostatní
• Vytěsňování kvalitního zboží méně kvalitnějším

Vliv přerozdělování na ekonomiku a společnost¨

• různé pohledy
- liberální
- kolektivistický (socialistický)
• snižování disponibilního důchodu společnosti
• administrativní náklady
• vliv na pracovní úsilí a podnikavost
• snižování úspor a investic
• co je vidět a co není vidět



NEOKLASICKÁ EKONOMIE – TRŽNÍ SELHÁNÍ A ZÁSAHY STÁTU

Tržní selhání
• nedokonalá konkurence
• externality
• veřejné statky
• nedokonalá informace

Nedokonalá konkurence

• jakákoli monopolní síla umožňující určování ceny
• poptávka nenalézá ekvivalent na dané možnosti výrobní technologie
• zdroje nejsou efektivně rozmisťovány (z pohledu „celospolečenské efektivnosti“

Externality
• efekt přelévání
• výroba či spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady či přínosy subjektu jiného bez vyrovnání
• kladné externality
• záporné externality

Externality
• cena zboží není schopna vyjádřit jeho společenskou hodnotu
• společenská mezní míra transformace produktu (SMRPT) – míra, ve které může společnost transformovat jedno zboží ve druhé – se musí shodovat se společenskou mezní mírou substituce (SMRS) – míra, ve které si společnost přeje směňovat jedno zboží za druhé
• ale ekonomické subjekty berou v úvahu pouze své soukromé míry transformace a substituce

Měření nerovnosti v důchodech

• relativní nerovnost důchodů

Měření nerovnosti v důchodech
• Giniho koeficient
• (A – B)/A
• G =0 – rovnostářské rozdělování důchodů
• G = 1 – absolutně nespravedlivé rozdělování

Přerozdělování důchodů
• distributivní spravedlnost
• tržní „spravedlnost“
• daně, poplatky a jiné odvody do SR
• sociální dávky, dotace, subvence
• fondy sociálního pojištění

Mzdové rozdíly

• nerovnovážné
- vede k přesunu pracovníků
• rovnovážné
- segmentace trhů
- nedostatečná mobilita
- vrozené duševní a tělesné rozdíly
- rozdíl ve vzdělání a praxi
- rozdíly v nepeněžním prospěchu určitého zaměstnání



NEOKLASICKÁ EKONOMIE – ROZDĚLOVÁNÍ DŮCHODŮ

Rozdělování důchodů
• důchod – toková veličina – množství peněz, které domácnost obdrží za určité časové období
- mzda
- vlastnický důchod
- transfery
• bohatství – stavová veličina – čistá hodnota aktiv vlastněných v určitém okamžiku
• důchody jsou určovány cenou výrobních faktorů a ty velikostí mezních fyzických produktů jednotlivých faktorů

Skladba důchodů (Y)

• pracovní důchod YL = w*L
• důchod z vlastnictví půdy YA = I*A
• důchod z vlastnictví kapitálu YK = v*K
• důchod z transferových plateb YT
• Y = YL + YA + YK + YT
• Y = w*L + I*A + v*K + YT

Koncept nerovnosti v důchodech
• nerovnosti v pracovních důchodech
• nerovnosti ve vlastnických důchodech
• měření nerovnosti v důchodech

Nerovnost v pracovních důchodech
• pracovní důchody závisí na ceně práce a množstvím práce nabízeném domácností
• rozdíly ve fyzických a duševních schopnostech
• rozdíly ve vynaloženém úsilí
• rozdíly v povolání
• rozdíly v kvalitě pracovníků
• diskriminace
• štěstí a náhoda

Nerovnost ve vlastnických důchodech

• rozdílné množství kapitálu a půdy ve vlastnictví domácností
• získávání:
- dědictvím
- dary
- úsporami
- podnikáním
• poruchy v mobilitě kapitálu a půdy

Měření nerovnosti v důchodech
• Lorenzova křivka – poměrně rozděleným skupinám se přiřazuje poměrné rozdělení důchodů
• ideální Lorenzova křivka

Měření nerovnosti v důchodech
• absolutně nerovné rozdělení


• statisticky zjištěná Lorenzova křivka

NEOKLASICKÁ EKONOMIE – TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ

Příklad nabídky v.f. Nabídka práce
• zjednodušení – jediným zdrojem příjmů pracovní činnost
• práce na trhu práce/domácí práce X volný čas
• cíl spotřebitele maximalizace užitku
• maximalizace užitku – mezní užitek dodatečné jednotky času je v alternativních využitích shodný

Substituční efekt
• zvyšování mzdové sazby vede ke zvyšování individuální nabídky práce

Důchodový efekt
● další zvyšování mzdové sazby vede ke snižování individuální nabídky práce ve prospěch volného času

Individuální křivka nabídky práce


Rovnováha na DK práce

Mezní náklady na faktor MFC

• dodatečné náklady vzniklé najmutím dodatečné jednotky výrobního faktoru
• MFC = ΔTC/ΔF
• v DK MFC = PF

Rovnováha dokonale konkurenční firmy
• MRP = MFC
• MRP = MFC = PF

Odvození poptávky po výrobním faktoru
• předpokládejme změnu ceny faktoru

Změna poptávky firmy
• změna poptávky po zboží
• množství jiných vstupů
• změna v technologii

Poptávky firmy po vstupu v NK
• poptávku po faktoru ovlivňuje mezní příjem
• MRP = MPP*MR

Trh výrobních faktorů

• poptávka po výrobních faktorech je poptávkou odvozenou od poptávky po zboží
• vlastníkem výrobních faktorů jsou spotřebitelé maximalizující užitek
• cena výrobního faktoru je cena spojená se službou tohoto faktoru
• rovnováhu ovlivňuje časový horizont a podmínky konkurence

Cena výrobního faktoru
• práce - mzda
• půda – pozemková renta
• kapitál – úroková míra

Transferový výdělek a ekonomická renta
• Transferový výdělek – výše výdělku nejlepšího alternativního využití vstupu = alternativní náklady vstupu
• Ekonomická renta – část celkového výdělku vstupu převyšujícího transferový výdělek

Transferový výdělek a ekonomická renta

Transferový výdělek a ekonomická renta

Transferový výdělek a ekonomická renta
Tzv. čistá ekonomická renta
Pozemková renta
Příklad čisté ekonomické renty
Poptávka firmy po výrobním faktoru
• cíl firmy – maximalizovat zisk
• poptávka po v.f. je závislá na:
- výnosu výrobního faktoru
- nákladu na daný faktor

Příjem z mezního produktu MRP
• dodatečný příjem , jež firma získala prodejem produktu vytvořeného zapojením dodatečné jednotky vstupu do výroby (c.p.)
• MRP = MPP*P

Firma maximalizující obrat - zjednodušení

Behavioristické teorie firmy
• firma jako „koalice“ různých skupin
• konflikty mezi skupinami
• uspokojivá výše zisku

Model zaměstnanecké firmy
● podnikatelskou „funkci“ mají všichni zaměstnanci
● mzda daná trhem
● podíl na zisku



NEOKLASICKÁ EKONOMIE – TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ

Trh výrobních faktorů
• tvorba ceny
• poptávka a nabídka
Konstituce ceny

Monopson

• opak monopolu
• trh na němž je pouze jeden kupující

Oligopol
• několik firem v odvětví
• diferencovaný produkt
• bariéry vstupu umožňující firmám stanovit cenu nad MC
• chování oligopolních firem je ovlivněno jejich vzájemnou závislostí


Smluvní oligopol


Oligopol s dominantní firmou


Monopolní konkurence
• velký počet firem v odvětví
• diferencovaný produkt
• neexistence bariér vstupu firem do odvětví

Monopolní konkurence v krátkém období

Monopolní konkurence v dlouhém období


Alternativní cíle firmy
• uspokojivá výše zisku
• podíl na trhu
• dlouhodobé přežití
• růst a expanze firmy

Manažerské teorie firmy
• jednoduchý model:
- užitek manažerů:
• zisk
• vedlejší výhody
• počet podřízených
• rozsah spravovaných prostředků
- maximalizace užitku manažerů
• model firmy maximalizující obrat

NEOKLASICKÁ EKONOMIE – TYPY KONKURENCE

Monopol
• existence jediného výrobce v odvětví
• diferenciace produktu
• bariéry vstupu do odvětví
• produkce monopolu je produkcí celého odvětví
• rovnovážná produkce → maximální zisk
• optimum → MC = MR

Rovnováha monopolu

Monopol
• v podmínkách monopolu neexistuje nabídková křivka
• neexistuje jednoznační vztah mezi cenou a množstvím
• monopol může nabízet různá množství při stejné ceně či stejné množství při různých cenách

Rovnováha monopolu

Monopol

• v podmínkách monopolu neexistuje nabídková křivka
• neexistuje jednoznační vztah mezi cenou a množstvím
• monopol může nabízet různá množství při stejné ceně či stejné množství při různých cenách

Lernerův index
• měří monopolní sílu
• monopolní síla: schopnost stanovit cenu nad mezními náklady

• L = 0 dokonalá konkurence
• L = 1 „dokonalý“ monopol

„Neefektivita“ monopolu

Regulace monopol
• antitrustové zákony
• daňová politika
• státní vlastnictví
• cenová regulace

Individuální poptávka po produkci jedné firmy v NK

Příčiny nedokonalé konkurence
• nákladové podmínky (úspory z rozsahu)

Bariéry konkurence
• státní zásahy (státní monopol)
• právní restrikce (ochranné známky, patenty)
• vlastnictví klíčového výrobního faktoru
• diferenciace produktu
• omezené informace

Rovnováha NK firmy
• zisk = TR - TC
• max. zisku
• MC = MR
• průběh nákladů jako v DK
• firma může ovlivňovat cenu – tedy i průběh příjmů

Příjmy firmy v NK