Konečná  spotřeba vlády (G) bude zahrnovat výdaje veřejných rozpočtů,
tedy  nejen státního rozpočtu na konečnou spotřebu. Do této  kategorie
nebudou opět zahrnuty výdaje, které nejdou na nákup zboží nebo služeb,
např. transferové platby (jde o převody kterým neodpovídá žádné plnění
v  podobě  zboží nebo služby). Naopak do této kategorie  budou  spadat
například  výdaje státu na platy vojáků nebo učitelů.  Tím,  že  voják
slouží  vojenskou službu nebo učitel učí vytvářejí také část  HDP.  Do
položky  konečná  spotřeba  vlády se  započítává  i  konečná  spotřeba
neziskových  organizací,  protože i ty  jsou  konečným  spotřebitelem,
který dále nic neprodukuje se ziskem.
 Investice4  neboli  tvorba  kapitálu (I)  zahrnuje  především  výdaje
podnikatelů  na  pořízení  hrubého fixního kapitálu,  což  jsou  podle
účetních   předpisů   výdaje  na  pořízení  dlouhodobého  hmotného   a
nehmotného  majetku, který se odepisuje (nebude se to  týkat  pozemků,
které  nejsou  součástí HDP). Musí jít samozřejmě  o  nově  vytvořenou
hodnotu. Nemůže jít například o následnou koupi budovy, protože pak by
jedna  budova  byla  započítána několikrát.  Tuto  kategorii  zavádíme
proto,  že  zatímco  výdaje  podnikatelů  do  stanovené  hranice  jsou
zahrnuty  do  cen  jimi  produkovaného  zboží  a  služeb,  výdaje  nad
stanovenou hranici již nelze podle právních předpisů zahrnout přímo do
nákladů  a  musí  se  odepisovat, takže v daném roce  se  část  tohoto
investičního  majetku  dostane  do  HDP  přes  ostatní  položky   výše
uvedeného  vzorce. Jenže nás zajímá, kdy se budova opravdu  postavila,
tedy,   kdy  byl  HDP  skutečně  vyprodukován,  proto  zavádíme   tuto
kategorii.  Další  složkou položky investice bude stav  nebo  přesněji
změna  stavu  zásob.  Jde o situaci, že určité  zboží  se  vyprodukuje
v  měřeném období, ale v tomto období se neprodá, není proto  zahrnuto
pod  položky konečná spotřeba. Podobně se v daném období prodá  zboží,
které se vyprodukovalo v minulém období.
 Do  vzorce  pro výpočet HDP spotřební metodou je také nutno  zahrnout
produkci, která sice byla vyprodukována na území daného státu (je tedy
součástí jeho HDP), nebyla však na tomto území spotřebována, ale  byla
vyvezena  mimo  toto  území.  Proto je  ji  třeba  připočítat.  Naopak
v konečné spotřebě se promítlo zboží a služby (nárůstem této položky),
které nebyly vyprodukovány na území daného státu, ale byly dovezeny ze
zahraničí. Toto zboží a služby je nutno odečíst. Rozdíl mezi vývozem a
dovozem se nazývá čistý vývoz a značí se X nebo En.
 
Žádné komentáře:
Okomentovat