Bankovnictví a bankovní systém
Banka je v podstatě podnik, který se vyznačuje zvláštním zaměřením své činnosti. V nejjednodušším
vymezením je banka instituce, která se zaměřuje na operace s penězi s cílem dosažení zisku. První banky byly zakládány skupinami směnárníků. Tyto osoby prováděly za úplatu operace s penězi. Podle dnešní terminologie prováděly tehdejší banky tři druhy operací: úvěrové, depozitní (vkladové) a směnárenské. Vedle těchto komerčních bank se začaly postupně objevovat centrální banky. Důvodem jejich zakládání byla potřeba vlády financovat své výdaje a potřeba sjednotit emisi hotovostních peněz v daném státě. Bankovní systém je souhrn všech bankovních institucí v daném státě a souhrn organizačních aj. vazeb mezi nimi.
Centrální bance je v moderních ekonomikách svěřena emise bankovek a mincí. Centrální banka současně uskutečňuje záměry hospodářské politiky, např. tím, že reguluje množství peněz v oběhu. Centrální banka také vystupuje ve vztahu k ostatním komerčním bankám jako orgán regulace a dozoru. Ostatní komerční banky podnikají s penězi v rámci, který je vymezen systémem regulace. Mezi komerční banky (peněžní ústavy) se zahrnují i spořitelny. Partnerem komerční banky je klient. Klientem může být fyzická i právnická osoba.
Komerční banky a jejich druhy – komerční banky využívají operací s penězi k dosahování zisku, který plyne
především z rozdílu mezi úroky získanými z úvěrů a úroky vyplacenými z vkladů. V tržních ekonomikách existují komerční banky, které se více či méně specializují.
Můžeme pak rozeznávat:
1) Obchodní banky
2) Spořitelní banky (spořitelny)
3) Hypotekární banky
4) Investiční banky
5) Rozvojové banky
6) Komunální banky
7) Zemědělské banky
8) Konzorciální banky
Vedle toho existují bankovní holdingové společnosti zakládané průmyslovými podniky, s nimiž jsou velmi úzce spojeny, dále zahraniční banky, což jsou banky, které působí v zemi, kde není jejich hlavní sídlo, a mezinárodní banky, které zakládají skupiny zemí, aby podporovaly vzájemnou zahraničně obchodní, finanční a měnovou spolupráci.
Hospodaření komerčních bank – Výsledky činností banky se promítají do její rozvahy. Indikátorem
úspěšnosti této činnosti je vlastní bankovní kapitál. Vlastní kapitál banky lze zvýšit i prodejem akcií, popř. zadržením výnosů (oddálení výplaty dividend). Hospodaření komerční banky ovlivňují bankovní operace.
Aktivní operace - se týkají použití kapitálu s cílem dosažení zisku a udržení nebo posílení likvidity.
Pasivní operace - jsou zaměřeny na shromažďování vlastního a svěřeného bankovního kapitálu.
Funkce komerčních bank, bankovní služby – Funkci komerčních bank klient hodnotí především jako kvalitu
poskytovaných bankovních služeb.
Patří k nim: 1) Přiměřenost kapitálu
2) Přiměřenost likvidity
3) Přiměřenost účetního a kontrolního systému
4) Odborná a morální způsobilost managementu banky
5) Další podmínky
Burzy
Burza je zvláštní druh trhu, na kterém se uskutečňují obchody s dlouhodobými cennými papíry. Burzy mají
velký národohospodářský význam. Spočívá v tom, že vystupují jako prostředník mezi ekonomikou, která potřebuje finanční zdroje, a veřejností, ochotou investovat peníze.
Charakteristika a základní pojmy – Na burze cenných papírů jde v podstatě o soustřeďování, rozmisťování a
přerozdělování dočasně volných peněžních prostředků. Za chybnou páku burzovních obchodů se však označují burzovní spekulace. Motivem zde je nejen nezbytnost výhodně umístit nebo získat peníze, ale i výrazné prvky hry, jejímž cílem je zvětšit existující vlastní majetek. Burza je zvláštním způsobem organizované shromáždění určitých osob, které se setkávají vždy v určitou dobu a na určitém místě. Tam obchodují podle daných pravidel s vymezenými druhy cenných papírů. Na burze tedy nemůže obchodovat každý. Může tam obchodovat pouze ten, kdo má složeny burzovní zkoušky, koupí si místo na burze a platí příslušné roční poplatky. Ostatní zájemci o obchodování na burze k tomu musí využít služeb pověřených osob. Zprostředkovatel obchodu s cennými papíry, který je oprávněn k přístupu na burzu, se nazývá makléř. Vystupuje jménem svých klientů a obchoduje na jejich účet.
Burzovní operace – Než se s cenným papírem, vydaným určitým emitentem, začne obchodovat, musí o to
emitent požádat. Jeho žádost schvaluje vedení burzy po přezkoumání burzovním výborem. Obchody na burze se řídí nabídkou a poptávkou. Akcie, ale i další obchodovatelné cenné papíry jsou na burze nabízeny a poptávány za tržní ceny na základě příkazů nakupujících a prodávajících. Makléř soustřeďuje příkazy ke koupi a prodeji a na jejich základě nich stanoví kurz. Kurz cenného papíru je jeho cena, při které se dosáhne největšího obratu. Kurzy cenných papírů platí pro určité období (určitý den) a postupně se mění podle nabídky a poptávky. Kurzy cenných papírů vybraných ekonomických subjektů se zaznamenávají. Tyto cenné papíry se pak označují jako kótované cenné papíry. Pro přehled vývoje kurzů cenných papírů na burze se používají různé souhrnné ukazatele. Jejich výpočet je zpravidla založen na průměru tržních cen akcií vybraných obchodních společností. Nejznámější z těchto ukazatelů je Dow-Jonesův index.
Při individuálním investování do cenných papírů tedy investor může zaznamenat zvýšení, ovšem na druhé straně i pokles jejich kurzu. Investor je tedy vystaven riziku. Proto se pro individuální investory postupně vytvořila možnost kolektivního investování, které bylo v ČR zahájeno ve velké kupónové privatizaci. Ekonomický subjekt vloží své peněžní prostředky do investičního či podílového fondu, který s nimi dále hospodaří. Investiční (popř. podílový) fond pak může vytvořit takovou strukturu cenných papírů, popř. i reálných investic, v níž jsou zastoupeny rizikovější i méně rizikové položky. Vytvořené portfolio pak zaručuje fondu, a tedy i zmíněným ekonomickým subjektům celkově bezpečnější výnosnost. Portfolio je soubor reálných a finančních investic. Fondy spravované investičními společnostmi lze podle jejich charakteru i podle dnes v ČR platné právní úpravy rozdělit na fondy:
1) Investiční
2) Podílové
– uzavřené podílové fondy
- otevřené podílové fondy
Zobrazují se příspěvky se štítkemburzy. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemburzy. Zobrazit všechny příspěvky
Charakteristika podílového listu
Charakteristika podílového listu
Podílový fond není samostatnou právnickou osobou, má svého zřizovatele (Investiční společnost), která jej spravuje a rozhoduje o tom, kam budou peníze investovány.
Řídí se podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech.
Podílový fond emituje podílové listy => majetkový CP, jméno, číslo jeho série, nominální hodnota, kde byly emitovány, podpisy. Majitel se stává podílníkem podílového fondu, vlastní odpovídající část majetku fondu, má právo podílet se na výnosech, nemá právo podílet se na rozhodování Investiční společnosti o aktivitách podílového fondu.
Podílové listy
Forma podílového fondu
- Podílový fond :
a) otevřený
b) uzavřený
a) otevřený – vyznačují se tím, že jejich podílové listy se prodávají časově neomezeně a průběžně mohou do fondu přistupovat noví podílníci.
Podílníkům je umožněno svůj podíl (podílový list) Investiční spol. zpět odprodat za aktuální hodnotu tržní. Jsou vydávány na jméno nebo na doručitele a nejsou veřejně obchodovatelné.
b) uzavřený – nabízejí podílové listy neomezeně a také v omezeném množství. Podílník nemá právo na zpětný odprodej spol. a závěr z toho, že jsou veřejně obchodovatelné.
Od r. 2003 existují jen otevřené podílové fondy.
Podílový fond není samostatnou právnickou osobou, má svého zřizovatele (Investiční společnost), která jej spravuje a rozhoduje o tom, kam budou peníze investovány.
Řídí se podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech.
Podílový fond emituje podílové listy => majetkový CP, jméno, číslo jeho série, nominální hodnota, kde byly emitovány, podpisy. Majitel se stává podílníkem podílového fondu, vlastní odpovídající část majetku fondu, má právo podílet se na výnosech, nemá právo podílet se na rozhodování Investiční společnosti o aktivitách podílového fondu.
Podílové listy
Forma podílového fondu
- Podílový fond :
a) otevřený
b) uzavřený
a) otevřený – vyznačují se tím, že jejich podílové listy se prodávají časově neomezeně a průběžně mohou do fondu přistupovat noví podílníci.
Podílníkům je umožněno svůj podíl (podílový list) Investiční spol. zpět odprodat za aktuální hodnotu tržní. Jsou vydávány na jméno nebo na doručitele a nejsou veřejně obchodovatelné.
b) uzavřený – nabízejí podílové listy neomezeně a také v omezeném množství. Podílník nemá právo na zpětný odprodej spol. a závěr z toho, že jsou veřejně obchodovatelné.
Od r. 2003 existují jen otevřené podílové fondy.
Historie pražské burzy
Historie pražské burzy
Nová historie pražské burzy začala v květnu v r. 1991, kdy vznikl přípravný výbor pro založení burzy CP. Novou společnost ji vytvořilo 8 bankovních domů a 24. srpna t. r. se společnost přeměnila na sdružení, které se na základě přijetí zákona o burze přeměnilo na obchodní společnost. Burza CP Praha, a. s. byla 24. listopadu 1992 zapsána do obchodního rejstříku. 6. dubna uskutečnila první obchodní seance burzy.
Nová historie pražské burzy začala v květnu v r. 1991, kdy vznikl přípravný výbor pro založení burzy CP. Novou společnost ji vytvořilo 8 bankovních domů a 24. srpna t. r. se společnost přeměnila na sdružení, které se na základě přijetí zákona o burze přeměnilo na obchodní společnost. Burza CP Praha, a. s. byla 24. listopadu 1992 zapsána do obchodního rejstříku. 6. dubna uskutečnila první obchodní seance burzy.
Kurzovní lístek akcií
Kurzovní lístek akcií
Kurzovní lístek zahrnuje seznam CP, které jsou obchodovány na burze, dále její kurzy, výsledky obchodu a další informace pro investory. CP jsou identifikovány názvem podniku (ČEZ, KB Komerční banka) a mezinárodním kódovým označením ISIN.
Dále najdeme v kurzovním lístku : platný kurz a kurz předchozí; změna kurzu udávána v %; min. a max. kurz, který byl na burze dosažen v běžném roce; sloupek dividend; míra alokace – je vyjádřena v % a ukazuje míru uspokojení podaných obchodů (objednávek); kódy kurzovního lístku – je jich 8, každý z nich popisuje přesně nabízených a poptávaných CP.
Př.: KÓD 1 – Dokonalá rovnováha
Počet CP nabízených k prodeji a počet CP poptávaných k nákupu se shoduje. Obchod se uskuteční a všechny objednávky jsou uspokojeny.
P / E tzv. price – earning rativ
Poslední položka kurzovního lístku, která vyjadřuje poměr ceny (kurzu akcie) a zdaněného zisku společnosti, který připadá na jednu akcii. Na pražské burze dosahuje P / E většinou hodnotu 5 až 50. Např. údaj 4 znamená, že kurz je na úrovni čtyřnásobku zisku připadajícího na danou akcii.
Kurzovní lístek zahrnuje seznam CP, které jsou obchodovány na burze, dále její kurzy, výsledky obchodu a další informace pro investory. CP jsou identifikovány názvem podniku (ČEZ, KB Komerční banka) a mezinárodním kódovým označením ISIN.
Dále najdeme v kurzovním lístku : platný kurz a kurz předchozí; změna kurzu udávána v %; min. a max. kurz, který byl na burze dosažen v běžném roce; sloupek dividend; míra alokace – je vyjádřena v % a ukazuje míru uspokojení podaných obchodů (objednávek); kódy kurzovního lístku – je jich 8, každý z nich popisuje přesně nabízených a poptávaných CP.
Př.: KÓD 1 – Dokonalá rovnováha
Počet CP nabízených k prodeji a počet CP poptávaných k nákupu se shoduje. Obchod se uskuteční a všechny objednávky jsou uspokojeny.
P / E tzv. price – earning rativ
Poslední položka kurzovního lístku, která vyjadřuje poměr ceny (kurzu akcie) a zdaněného zisku společnosti, který připadá na jednu akcii. Na pražské burze dosahuje P / E většinou hodnotu 5 až 50. Např. údaj 4 znamená, že kurz je na úrovni čtyřnásobku zisku připadajícího na danou akcii.
Stránky burzy
Stránky burzy
Kapacita burzy má jak kvalitní, tak i kvantitativní stránku.
- Z kvalitativního hlediska se kapacita burzy rozumí bonita (kvalita) obchodovatelných tuzemských i zahraničních CP, které jsou připuštěny do oficiálního nebo neoficiálního burzovního obchodu.
- Z kvantitativního hlediska se kapacitou burzy rozumí množství obchodovatelných CP a schopnost přijímat nové tituly při zachování cenové hladiny.
Burzovní indexy
= poměrná hodnota, která sleduje vývoj cen na určité burzy.
Každý index vystihuje určitou charakteristiku a vývoj obchodování na trhu s CP. Pražská burza vyhlašuje celkem 22 indexů. Oficiálním indexem je index PX 50, který byl zvolen standardními výpočty indexu ve shodě s metorologií mezinárodní finanční spol. Náš RM – Systém má index PK 30. Nejznámější a nejstarší Dow – Jones (2. 1. 1897).
Druhy kurzu
Kurz al – pari – jestliže zaplacená částka (tržní cena) se rovná (=) nominální hodnotě
Kurz pod – pari (disážia) – jestliže zaplacená částka (tržní cena) je nižší (<) než nominální hodnota Kurz nad – pari (ážia) – jestliže zaplacená částka (tržní cena) je vyšší (>) než nominální hodnota
V obou posledních případech se dosahuje ážia, disážia, které se vyjadřuje v % z nominální hodnoty CP.
Kapacita burzy má jak kvalitní, tak i kvantitativní stránku.
- Z kvalitativního hlediska se kapacita burzy rozumí bonita (kvalita) obchodovatelných tuzemských i zahraničních CP, které jsou připuštěny do oficiálního nebo neoficiálního burzovního obchodu.
- Z kvantitativního hlediska se kapacitou burzy rozumí množství obchodovatelných CP a schopnost přijímat nové tituly při zachování cenové hladiny.
Burzovní indexy
= poměrná hodnota, která sleduje vývoj cen na určité burzy.
Každý index vystihuje určitou charakteristiku a vývoj obchodování na trhu s CP. Pražská burza vyhlašuje celkem 22 indexů. Oficiálním indexem je index PX 50, který byl zvolen standardními výpočty indexu ve shodě s metorologií mezinárodní finanční spol. Náš RM – Systém má index PK 30. Nejznámější a nejstarší Dow – Jones (2. 1. 1897).
Druhy kurzu
Kurz al – pari – jestliže zaplacená částka (tržní cena) se rovná (=) nominální hodnotě
Kurz pod – pari (disážia) – jestliže zaplacená částka (tržní cena) je nižší (<) než nominální hodnota Kurz nad – pari (ážia) – jestliže zaplacená částka (tržní cena) je vyšší (>) než nominální hodnota
V obou posledních případech se dosahuje ážia, disážia, které se vyjadřuje v % z nominální hodnoty CP.
Kolektivní investování
Kolektivní investování
Princip kolektivismu je uplatňován např. v pojišťovnách nebo i u zdrav. pojištění.
Služby fin. institucí (k nimž patří např. Investiční spol. a Investiční fondy) se zaměřují na shromažďování peněžních prostředků (peněz) veřejnosti (fyz. i práv. os.) a tato forma investování se označuje jako kolektivní investování.
Výhody:
- časová nenáročnost investování
- větší ziskovost než např. u investic do depozitních certifikátů
- nižší náklady na koupi CP ve formě poplatků makléřské firmě za zprostředkování nákupu
- nižší riziko (kolektivní investování podléhá státnímu dozoru – zákonům)
- využití zkušeností odborníků, znalostí
- rozložení – DIVERZIFIKACE – rizika
Nevýhody:
- ztráta investiční volnosti
- za správu kapitálu se musí platit poplatek
Typy a investiční zaměření fondů
Typy:
a) výnosové fondy – zaměřeny na zajištění co možná největšího ročního příjmu (na vysoké dividendy)
b) růstové fondy – zaměřeny na max. růst majetku fondu, tedy dlouhodobého růstu ceny podílu. Fondy i několik let nevyplácejí podíly a všechny roční zisky reinvestují do nových CP.
Podle zaměření:
a) akciové fondy – kapitál je ukládán do akcií
b) obligační fondy – kapitál (zisk) směřuje do obligací (průmyslových, bankovních,…)
c) fondy peněžních trhu – kapitál je investován do velmi kvalitních krátkodobých CP (směnky, státní pokladniční poukázky)
d) komoditní fondy – investují do zlata, drahých kovů
e) nemovitostní fondy – zaměřeny na investování do nemovitostí pozemků, budov
Princip kolektivismu je uplatňován např. v pojišťovnách nebo i u zdrav. pojištění.
Služby fin. institucí (k nimž patří např. Investiční spol. a Investiční fondy) se zaměřují na shromažďování peněžních prostředků (peněz) veřejnosti (fyz. i práv. os.) a tato forma investování se označuje jako kolektivní investování.
Výhody:
- časová nenáročnost investování
- větší ziskovost než např. u investic do depozitních certifikátů
- nižší náklady na koupi CP ve formě poplatků makléřské firmě za zprostředkování nákupu
- nižší riziko (kolektivní investování podléhá státnímu dozoru – zákonům)
- využití zkušeností odborníků, znalostí
- rozložení – DIVERZIFIKACE – rizika
Nevýhody:
- ztráta investiční volnosti
- za správu kapitálu se musí platit poplatek
Typy a investiční zaměření fondů
Typy:
a) výnosové fondy – zaměřeny na zajištění co možná největšího ročního příjmu (na vysoké dividendy)
b) růstové fondy – zaměřeny na max. růst majetku fondu, tedy dlouhodobého růstu ceny podílu. Fondy i několik let nevyplácejí podíly a všechny roční zisky reinvestují do nových CP.
Podle zaměření:
a) akciové fondy – kapitál je ukládán do akcií
b) obligační fondy – kapitál (zisk) směřuje do obligací (průmyslových, bankovních,…)
c) fondy peněžních trhu – kapitál je investován do velmi kvalitních krátkodobých CP (směnky, státní pokladniční poukázky)
d) komoditní fondy – investují do zlata, drahých kovů
e) nemovitostní fondy – zaměřeny na investování do nemovitostí pozemků, budov
Burzovní trh
Burzovní trh
Hlavní trh – obchoduje se zde s nejbonitnějšími akciemi. Patří sem emise, které mají míru likvidity odpovídající výši průměrného objemu obchodu 300 000 na 1 seanci v průběhu uplynulých 5-ti měsíců. Nezbytnou zákl. podmínkou je veřejná nabídka u CP podniku a bank ve výši 200 mil. Kč. Ty firmy musí mít min. zákl. kapitál 500 mil. u CP investičních a podílových fondů. Společnosti, které patří na tento trh musí splňovat (dodržovat) informační povinnost => tzn. musí zveřejňovat čtvrtletní správy o hospodaření. Kladou se na ně určité podmínky (objem emise, zákl. kap., …).
Trh vedlejší – musí splnit veřejnou nabídku u CP podniku a bank musí činit min. 100 mil. Kč. Optimální zákl. kap. ve výši 250 mil. Kč. Ten inzerát jen každé pololetí.
Volný trh – zde se obchoduje s emisemi, které nebyly zařazeny ani na hlavní ani na vedlejší trh. O přijetí společnosti (podniku) na hlavní, či vedlejší trh se žádá prostřednictvím člena burzy.
Ta žádost musí obsahovat prospekt emitenta (tzn. vše o tom CP). - oznámení o přijetí
- stanovy společnosti
- výpis z obchodního rejstříku
Přijímání společnosti na vedlejší trh je jednodušší – pokud žádný člen kotačního výboru nepožádá o jejich posouzení, žádost je automaticky přijata. O registraci na volný trh může požádat její člen nebo emitent.
Rozhodnutí o registru na volný trh dává tajemník burzy (statutární orgán).
Hlavní trh – obchoduje se zde s nejbonitnějšími akciemi. Patří sem emise, které mají míru likvidity odpovídající výši průměrného objemu obchodu 300 000 na 1 seanci v průběhu uplynulých 5-ti měsíců. Nezbytnou zákl. podmínkou je veřejná nabídka u CP podniku a bank ve výši 200 mil. Kč. Ty firmy musí mít min. zákl. kapitál 500 mil. u CP investičních a podílových fondů. Společnosti, které patří na tento trh musí splňovat (dodržovat) informační povinnost => tzn. musí zveřejňovat čtvrtletní správy o hospodaření. Kladou se na ně určité podmínky (objem emise, zákl. kap., …).
Trh vedlejší – musí splnit veřejnou nabídku u CP podniku a bank musí činit min. 100 mil. Kč. Optimální zákl. kap. ve výši 250 mil. Kč. Ten inzerát jen každé pololetí.
Volný trh – zde se obchoduje s emisemi, které nebyly zařazeny ani na hlavní ani na vedlejší trh. O přijetí společnosti (podniku) na hlavní, či vedlejší trh se žádá prostřednictvím člena burzy.
Ta žádost musí obsahovat prospekt emitenta (tzn. vše o tom CP). - oznámení o přijetí
- stanovy společnosti
- výpis z obchodního rejstříku
Přijímání společnosti na vedlejší trh je jednodušší – pokud žádný člen kotačního výboru nepožádá o jejich posouzení, žádost je automaticky přijata. O registraci na volný trh může požádat její člen nebo emitent.
Rozhodnutí o registru na volný trh dává tajemník burzy (statutární orgán).
RM – SYSTÉM registrační místo, Kurzy CP
RM – SYSTÉM registrační místo
- je to akciová společnost, která organizuje mimoburzovní trh, jejímž vlastníkem je podnik výpočetní techniky
- nabízí služby prostřednictvím počítačové sítě
- v RM – systému mohou obchodovat libovolné fyzické i právnické osoby
- objemem obchodu převyšuje (automatizovanou) burzu až 4 x
- tržní řád RM – systému byl schválen Ministerstvem financí a týká se pokynů a způsobu ochodování
- aby byla zajištěna solventnost zákazníkům, provádí RM – sytém tzv. předobchodní validaci
- při koupi se vyžaduje od kupujícího zaplacení předem (včetně poplatků pro RM – systém)
Kurzy CP
Cenou, za kterou jsou prodávány CP na burze je kurz.
V tržní ekonomice se stanoví na základě nabídky a poptávky.
Je to cena, při které se dosáhne největšího obratu.
2 způsoby stanovení kurzu CP:
1) kontinentální systém (order – driver) => řízení objednávkou
Příkazy k nákupu a prodeji porovnávají v jednom okamžiku. => vzniká trh pevná cena, která má umožnit max. možný objem obchodu (fixing – pevná cena)
2) anglosaský systém (price – driver) => řízení cenou
Obchod lze uzavřít kdykoliv je burza otevřená, ceny se mění několikrát denně a mohou být rozdílné u různých obchodníků v téhož čase. (floating)
- je to akciová společnost, která organizuje mimoburzovní trh, jejímž vlastníkem je podnik výpočetní techniky
- nabízí služby prostřednictvím počítačové sítě
- v RM – systému mohou obchodovat libovolné fyzické i právnické osoby
- objemem obchodu převyšuje (automatizovanou) burzu až 4 x
- tržní řád RM – systému byl schválen Ministerstvem financí a týká se pokynů a způsobu ochodování
- aby byla zajištěna solventnost zákazníkům, provádí RM – sytém tzv. předobchodní validaci
- při koupi se vyžaduje od kupujícího zaplacení předem (včetně poplatků pro RM – systém)
Kurzy CP
Cenou, za kterou jsou prodávány CP na burze je kurz.
V tržní ekonomice se stanoví na základě nabídky a poptávky.
Je to cena, při které se dosáhne největšího obratu.
2 způsoby stanovení kurzu CP:
1) kontinentální systém (order – driver) => řízení objednávkou
Příkazy k nákupu a prodeji porovnávají v jednom okamžiku. => vzniká trh pevná cena, která má umožnit max. možný objem obchodu (fixing – pevná cena)
2) anglosaský systém (price – driver) => řízení cenou
Obchod lze uzavřít kdykoliv je burza otevřená, ceny se mění několikrát denně a mohou být rozdílné u různých obchodníků v téhož čase. (floating)
Burzovní publikum
Burzovní publikum
Přístup na burzu možný na základě povolení kompetentního burzovního orgánu. Může mít formu pevně určených osob – jmenovitě. Nebo se určí instituce, které mají přístup na burzu.
4 základní skupiny návštěvníků na burze
- zprostředkovatelé (makléři) – cizí účet, cizí jméno
- úředníci – osoby, které v určeném čase jsou připuštěny k obchodu
- hosté – mohou se účastnit burzy, ale bez práva účasti na obchodech (novináři, reportéři, tiskoví mluvčí)
- burzovní obchodníci – uzavírají obchody na vlastní účet, na vlastní jméno – opak makléřů
Orgány burzy
Burzovní komora – statutární orgán burzy
Valná hromada – nejvyšší orgán burzy, který volí a odvolává členy burzovní komory
Burzovní rozhodčí soud – řeší problémy vznikající při obchodech
Burzovní výbory – výbor pro kotaci CP (uznání veřejné CP, KOTOVÁNÍ)
- výbor pro burzovní obchody (úředně stanovení kurze), přijetí CP na burzu)
- výbor pro členství na burze
Statut burzy
Stanoví základní principy fungování burzy: např. burzovní řád, podmínky kotace CP na burze, čas a místo burzovních obchodů, zásady provádění burzovních obchodů
Přístup na burzu možný na základě povolení kompetentního burzovního orgánu. Může mít formu pevně určených osob – jmenovitě. Nebo se určí instituce, které mají přístup na burzu.
4 základní skupiny návštěvníků na burze
- zprostředkovatelé (makléři) – cizí účet, cizí jméno
- úředníci – osoby, které v určeném čase jsou připuštěny k obchodu
- hosté – mohou se účastnit burzy, ale bez práva účasti na obchodech (novináři, reportéři, tiskoví mluvčí)
- burzovní obchodníci – uzavírají obchody na vlastní účet, na vlastní jméno – opak makléřů
Orgány burzy
Burzovní komora – statutární orgán burzy
Valná hromada – nejvyšší orgán burzy, který volí a odvolává členy burzovní komory
Burzovní rozhodčí soud – řeší problémy vznikající při obchodech
Burzovní výbory – výbor pro kotaci CP (uznání veřejné CP, KOTOVÁNÍ)
- výbor pro burzovní obchody (úředně stanovení kurze), přijetí CP na burzu)
- výbor pro členství na burze
Statut burzy
Stanoví základní principy fungování burzy: např. burzovní řád, podmínky kotace CP na burze, čas a místo burzovních obchodů, zásady provádění burzovních obchodů
Druhy a formy burzovních příkazů
Druhy a formy burzovních příkazů
- nelimitované : co nejlevněji, nejlépe (nakoupit, prodat). Klient neváže zprostředkovatele na dosažení přesně určeného kurzu.
- limitované: přesné stanovení nejvyšší, popřípadě nejnižší ceny. Pokud se zprostředkovatel do limitu nevejde, je povinen rozdíl mezi limitem a skutečnou burzovní cenou sám uhradit.
Každý burzovní příkaz by měl obsahovat tyto údaje:
- koupit nebo prodat
- množství a přesnou charakteristiku CP (číslo, série)
- kurzovní limit nebo příkaz „co nejlépe“
- platnost příkazu (např. do konce měsíce)
- číslo konta
- druh obchodu
Příkaz je možné udělit
- písemně (dopisem)
- telefonicky a doložen dopisem
- přes výpočetní techniku
Druhy obchodu
1) podle způsobu vyřizování se dělí burzovní obchody s CP na:
a) obchody přímé
b) obchody k uspořádání
Obchody přímé – realizují se tak, že vyrovnání pohledávek a závazků probíhá přímo mezi prodávajícím a kupujícím (není žádný zprostředkovatel)
Obchody k uspořádání – obchody, které se zúčtují (uspořádají) ve stanovené lhůtě a v určeném peněžním ústavu podle uspořádacího řádu
2) podle času
a) obchody promtní (rychlé)
b) obchody terminované
- nelimitované : co nejlevněji, nejlépe (nakoupit, prodat). Klient neváže zprostředkovatele na dosažení přesně určeného kurzu.
- limitované: přesné stanovení nejvyšší, popřípadě nejnižší ceny. Pokud se zprostředkovatel do limitu nevejde, je povinen rozdíl mezi limitem a skutečnou burzovní cenou sám uhradit.
Každý burzovní příkaz by měl obsahovat tyto údaje:
- koupit nebo prodat
- množství a přesnou charakteristiku CP (číslo, série)
- kurzovní limit nebo příkaz „co nejlépe“
- platnost příkazu (např. do konce měsíce)
- číslo konta
- druh obchodu
Příkaz je možné udělit
- písemně (dopisem)
- telefonicky a doložen dopisem
- přes výpočetní techniku
Druhy obchodu
1) podle způsobu vyřizování se dělí burzovní obchody s CP na:
a) obchody přímé
b) obchody k uspořádání
Obchody přímé – realizují se tak, že vyrovnání pohledávek a závazků probíhá přímo mezi prodávajícím a kupujícím (není žádný zprostředkovatel)
Obchody k uspořádání – obchody, které se zúčtují (uspořádají) ve stanovené lhůtě a v určeném peněžním ústavu podle uspořádacího řádu
2) podle času
a) obchody promtní (rychlé)
b) obchody terminované
Burzovní plocha
Burzovní plocha – se dělí na 2 části:
1) PARKET (ring) – představuje oficiální (úřední) burzu
- jsou na něm realizovány obchody s CP, které jsou připuštěny pro obchod na dané burze a jsou kotovány na úředním lístku
2) KULISA - provádí se tu neoficiální (neúřední) obchody
- CP nesplňují některé podmínky
- CP, se kterými se zde obchoduje = exoty = například nově vzniklé firmy nemohou na burze mít zaznamenány své cenné papíry, pokud nepředloží kromě jiného např.: roční bilanci hospodaření
1) PARKET (ring) – představuje oficiální (úřední) burzu
- jsou na něm realizovány obchody s CP, které jsou připuštěny pro obchod na dané burze a jsou kotovány na úředním lístku
2) KULISA - provádí se tu neoficiální (neúřední) obchody
- CP nesplňují některé podmínky
- CP, se kterými se zde obchoduje = exoty = například nově vzniklé firmy nemohou na burze mít zaznamenány své cenné papíry, pokud nepředloží kromě jiného např.: roční bilanci hospodaření
Burzy
Burzy
Burza sídlí: - původní – na Národní třídě – Schlickův palác
- za Kotvou – Plodinová burza – na olejniny
= zvláštní formou trhu, kde se obchoduje jen se zastupitelným (vzorky) zbožím
Zvláštnosti burzovního trhu
- zákonně regulován (podléhá zákonu o burzách)
- jednotlivé druhy obchodů jsou přesně stanoveny
- obchoduje se s určeným množstvím
- čas a místo obchodu je burzovními orgány přesně určeno
- zboží na burzách musí být připuštěno a schváleno vedením burzy
Rozdělení burz
- z hlediska předmětu burzovního obchodu
a) zbožové (komoditní): burzy cenných papírů CP a služeb, od nerostných surovin, obilí, kávy
b) peněžní
c) služeb
- specializované: na jeden produkt
- všeobecné: kávu, zlato
- z hlediska významu
a) burzy s mezinárodním významem: Norská, Londýnská burza
b) burzy národního charakteru
c) (burzy místního – lokálního – charakteru)
- z hlediska právní formy
a) burzy organizované státem: mající formu veřejnoprávních institucí
b) burzy jako korporace (sdružení) hospodářských organizací, jež mají převážně formu a. s.
- podle způsobu zpracování burzovních obchodů
a) plně automatizované burzy: pražská burza
b) poloautomatizované burzy
c) ruční mechanické burzy: Chicago
Burza sídlí: - původní – na Národní třídě – Schlickův palác
- za Kotvou – Plodinová burza – na olejniny
= zvláštní formou trhu, kde se obchoduje jen se zastupitelným (vzorky) zbožím
Zvláštnosti burzovního trhu
- zákonně regulován (podléhá zákonu o burzách)
- jednotlivé druhy obchodů jsou přesně stanoveny
- obchoduje se s určeným množstvím
- čas a místo obchodu je burzovními orgány přesně určeno
- zboží na burzách musí být připuštěno a schváleno vedením burzy
Rozdělení burz
- z hlediska předmětu burzovního obchodu
a) zbožové (komoditní): burzy cenných papírů CP a služeb, od nerostných surovin, obilí, kávy
b) peněžní
c) služeb
- specializované: na jeden produkt
- všeobecné: kávu, zlato
- z hlediska významu
a) burzy s mezinárodním významem: Norská, Londýnská burza
b) burzy národního charakteru
c) (burzy místního – lokálního – charakteru)
- z hlediska právní formy
a) burzy organizované státem: mající formu veřejnoprávních institucí
b) burzy jako korporace (sdružení) hospodářských organizací, jež mají převážně formu a. s.
- podle způsobu zpracování burzovních obchodů
a) plně automatizované burzy: pražská burza
b) poloautomatizované burzy
c) ruční mechanické burzy: Chicago
Geneze burzovnictví (historie – vývoj – burzovnictví)
Geneze burzovnictví (historie – vývoj – burzovnictví)
Burzy vznikly z pravidelných schůzek obchodníků na určených místech – ve středověku: Benátky, Milán, Florencie. Byly to pravidelné ulice, náměstí poblíž italských konzulárních domů (lodggie). Tyto obchody se omezovaly na směnky, které byly bezpečným a neúkladným prostředkem převodu peněz na různá místa. Pozdější název BURZA vznikl v Bruggách (Belgie) – zde se obchodníci scházeli u obchodníka Van de Burse, jejichž obchod byl označen třemi měšci. Po úpadku Brugg byla burza převedena v r. 1440 do Anwerp. V r. 1531 zde byla postavena burzovní budova.
Specifickou burzovní činností je spekulace. Burzovní spekulace je podnikatelská činnost, založená na uvážení určitých na burzu působících okolností, které vytvářejí kurzovní pohyb, čehož makléř (burzovní podnikatel) využívá ve svůj prospěch. Burzovní spekulant kupuje CP na několik hodin nebo dní (denní spekulace), pokud kupuje CP několik týdnů (krátkodobá spekulace) nebo na několik měsíců (dlouhodobá spekulace), aby je se ziskem prodal. Zisk se pak rovná kurzovnímu rozdílu tzn. rozdílu mezi kurzem nákupním a prodejním.
Burzovní spekulace má dvě formy:
1) spekulace na vzestupu kurzu „ `a la hausse“ Haussista (býk USA, bulls) kupuje CP za předpokladu, že kurzy CP stoupnou k termínu dodávky tak, že je bude moci prodat za vyšší kurz.
2) spekulace na poklesu kurzu „ `a la baisse“ Baissista (medvědi) počítá s poklesem kurzu, proto CP prodá, aby je k určitému termínu koupil na nižší kurz levněji.
Burzy vznikly z pravidelných schůzek obchodníků na určených místech – ve středověku: Benátky, Milán, Florencie. Byly to pravidelné ulice, náměstí poblíž italských konzulárních domů (lodggie). Tyto obchody se omezovaly na směnky, které byly bezpečným a neúkladným prostředkem převodu peněz na různá místa. Pozdější název BURZA vznikl v Bruggách (Belgie) – zde se obchodníci scházeli u obchodníka Van de Burse, jejichž obchod byl označen třemi měšci. Po úpadku Brugg byla burza převedena v r. 1440 do Anwerp. V r. 1531 zde byla postavena burzovní budova.
Specifickou burzovní činností je spekulace. Burzovní spekulace je podnikatelská činnost, založená na uvážení určitých na burzu působících okolností, které vytvářejí kurzovní pohyb, čehož makléř (burzovní podnikatel) využívá ve svůj prospěch. Burzovní spekulant kupuje CP na několik hodin nebo dní (denní spekulace), pokud kupuje CP několik týdnů (krátkodobá spekulace) nebo na několik měsíců (dlouhodobá spekulace), aby je se ziskem prodal. Zisk se pak rovná kurzovnímu rozdílu tzn. rozdílu mezi kurzem nákupním a prodejním.
Burzovní spekulace má dvě formy:
1) spekulace na vzestupu kurzu „ `a la hausse“ Haussista (býk USA, bulls) kupuje CP za předpokladu, že kurzy CP stoupnou k termínu dodávky tak, že je bude moci prodat za vyšší kurz.
2) spekulace na poklesu kurzu „ `a la baisse“ Baissista (medvědi) počítá s poklesem kurzu, proto CP prodá, aby je k určitému termínu koupil na nižší kurz levněji.
Postup na burze CP
Postup na burze CP
- emitent musí o obchodování na burze požádat, podá písemnou žádost, schvaluje ji vedení burzy
- obchody se uskutečňují na základě nabídky a poptávky (tržní cena CP)
- CP jsou kupovány a prodávány na základě příkazů klientů. Příkazy k nákupu a prodeji se provádí v jednom okamžiku. Vzniká tak pevná cena.
- na burze smí obchodovat ČNB, makléři
Dva způsoby stanovení kursu
a) Kontinentální (order drive) řízení objednávkou
b) Anglosaský (price drive) řízení cenou
Druhy a formy burzovních příkazů
a) Příkazy nelimitované
Má formu, co nejlépe, co nejlevněji. Znamenají, že klient neváže zprostředkovatele na dosažení přesně stanovené kursu
b) Příkaz limitované
Přesně stanovené. Nejvyšší případně nejnižší ceny. Pokud se zprostředkovatel do limitu nevejde je povinen rozdíl mezi limitem a skutečnou burzovní cenou sám uradit
Burzovní indexy
- patří mezi makroekonomické ukazatele (jako je HDP, inflace, nezaměstnanost, saldo…)
- burzovní index – poměrná hodnota, která sleduje vývoj cena na určité burze
- výpočet je založen na průměru tržních cen CP vybraných průmyslových společností
- u nás index PX – 50, je vypočten jako průměr tržních cen CP našich nejvyspělejších podniků
- emitent musí o obchodování na burze požádat, podá písemnou žádost, schvaluje ji vedení burzy
- obchody se uskutečňují na základě nabídky a poptávky (tržní cena CP)
- CP jsou kupovány a prodávány na základě příkazů klientů. Příkazy k nákupu a prodeji se provádí v jednom okamžiku. Vzniká tak pevná cena.
- na burze smí obchodovat ČNB, makléři
Dva způsoby stanovení kursu
a) Kontinentální (order drive) řízení objednávkou
b) Anglosaský (price drive) řízení cenou
Druhy a formy burzovních příkazů
a) Příkazy nelimitované
Má formu, co nejlépe, co nejlevněji. Znamenají, že klient neváže zprostředkovatele na dosažení přesně stanovené kursu
b) Příkaz limitované
Přesně stanovené. Nejvyšší případně nejnižší ceny. Pokud se zprostředkovatel do limitu nevejde je povinen rozdíl mezi limitem a skutečnou burzovní cenou sám uradit
Burzovní indexy
- patří mezi makroekonomické ukazatele (jako je HDP, inflace, nezaměstnanost, saldo…)
- burzovní index – poměrná hodnota, která sleduje vývoj cena na určité burze
- výpočet je založen na průměru tržních cen CP vybraných průmyslových společností
- u nás index PX – 50, je vypočten jako průměr tržních cen CP našich nejvyspělejších podniků
Použití výpočetní techniky na burzách
Použití výpočetní techniky na burzách
- urychluje operace s CP na burze
- Stockholm – nejtišší burza (největší použití techniky)
- Chicago – bez použití výp. techniky
RM systém, a. s.
= mimoburzovní trh s CP
- obchod s CP získanými z kupónové privatizace, ale i s dalšími CP
- pouze zaknihované CP (Středisko CP)
- každý člen RM systému má svůj účet
- obchodovat zde může právnická i fyzická osoba (musí mít způsobilost k právním úkonům)
- vyžaduje se zde předobchodní validace
o a) při koupi CP – vyžaduje se od kupujícího zaplacení předem, složení peněz na spec. účet
o b) při prodeji CP – zjištění, zda prodávající CP skutečně má
Druhy služeb:
1) aukce – aukční cena vzniká na základě výsledku obchodování předchozího dne, klient vyplňuje obchodní list (přes počítač), jakmile je obchod uzavřen, CP jsou převáděny z účtu prodávajícího na účet kupujícího
2) přímý obchod – jedná se o nákup a prodej, obchod mezi dvěma předem dohodnutými zákazníky, cena vzniká dohodou
3) informace o stavu peněz na účtu
4) vyplácí výnosy z CP
5) provádí převody CP (dědictví, darování)
6) informace o kapitálovém trhu
Kursový lístek
Zahrnuje seznam cenných papírků, které jsou obchodovány na burze, její kurzy, výsledky obchodů a další informace pro investory. CP jsou identifikovány názvem podniku a mezinárodním kódovým označením ISIN. Platný Kurs a kurs předchozí, změna kursu, která je udávaná v procentech. Minimální a maximální kurs, který byl na burze dosažen v běžném roce. Sloupek dividenda. Míra Alokace vyjádřena v procentech a ukazuje na míru uspokojení objednávek. Kódy lístku: Je jich 8 každý z nich popisuje přesně situace, které vzniká mezi poměre nabízených a poptávaných CP
- urychluje operace s CP na burze
- Stockholm – nejtišší burza (největší použití techniky)
- Chicago – bez použití výp. techniky
RM systém, a. s.
= mimoburzovní trh s CP
- obchod s CP získanými z kupónové privatizace, ale i s dalšími CP
- pouze zaknihované CP (Středisko CP)
- každý člen RM systému má svůj účet
- obchodovat zde může právnická i fyzická osoba (musí mít způsobilost k právním úkonům)
- vyžaduje se zde předobchodní validace
o a) při koupi CP – vyžaduje se od kupujícího zaplacení předem, složení peněz na spec. účet
o b) při prodeji CP – zjištění, zda prodávající CP skutečně má
Druhy služeb:
1) aukce – aukční cena vzniká na základě výsledku obchodování předchozího dne, klient vyplňuje obchodní list (přes počítač), jakmile je obchod uzavřen, CP jsou převáděny z účtu prodávajícího na účet kupujícího
2) přímý obchod – jedná se o nákup a prodej, obchod mezi dvěma předem dohodnutými zákazníky, cena vzniká dohodou
3) informace o stavu peněz na účtu
4) vyplácí výnosy z CP
5) provádí převody CP (dědictví, darování)
6) informace o kapitálovém trhu
Kursový lístek
Zahrnuje seznam cenných papírků, které jsou obchodovány na burze, její kurzy, výsledky obchodů a další informace pro investory. CP jsou identifikovány názvem podniku a mezinárodním kódovým označením ISIN. Platný Kurs a kurs předchozí, změna kursu, která je udávaná v procentech. Minimální a maximální kurs, který byl na burze dosažen v běžném roce. Sloupek dividenda. Míra Alokace vyjádřena v procentech a ukazuje na míru uspokojení objednávek. Kódy lístku: Je jich 8 každý z nich popisuje přesně situace, které vzniká mezi poměre nabízených a poptávaných CP
Druhy burzovních obchodů
Druhy burzovních obchodů
1) promptní – okamžité, uskutečňuje se ihned převod CP a peněz mezi prodávajícím a kupujícím v den uzavření obchodu
2) terminované – v předem stanoveném termínu za předem dohodnutou cenu, cílem je předejít výkyvům v kurzu CP
3) spekulativní (rizikové) Specifickou činností je spekulace. Burzovní spekulace je podnikatelská činnost. Burzovní spekulanti kupují burzovní papíry na několik hodin nebo dní. Je to založené na uvážení určitých burzou působících okolností, který vytvářejí kursový pohyb, čehož využívají makléři ve svůj prospěch.
a) denní spekulace na několik dní
b) měsíční spekulace na několik měsíců
Zisk se pak rovná kurzovnímu rozdílu = rozdílu mezi cenou nákupní a prodejní. Máme dvě formy spekulace
a) vzestup kursu = Hausista kupuje cenné papíry za předpokladu, že kurz cenný stoupne. Takže je bude moci prodat za vyšší kurz
b) pokles kursu = Basista počítá s poklesem kursu. Proto cenné papíry prodá a pak je aby je k určitému termínu koupil za nižší cenu.
4) opční – forma spekulativních obchodů, obchoduje se tu s právy CP (jde o právo prodat CP v předem stanovené době za právo volby ceny – to je u prodeje u koupi CP – právo koupit CP v předem stanovené době, s právem volby ceny
5) obchody příme realizují se tak, že vyrovnávání pohledávek a závazků probíhá přímo mezi prodávajícím a kupujícím. Není tu zprostředkovatel
6) obchody k uspořádání Jsou to obchody, které se zaúčtují ve stanovené lhůtě a peněžním ústavu, pode řádu.
1) promptní – okamžité, uskutečňuje se ihned převod CP a peněz mezi prodávajícím a kupujícím v den uzavření obchodu
2) terminované – v předem stanoveném termínu za předem dohodnutou cenu, cílem je předejít výkyvům v kurzu CP
3) spekulativní (rizikové) Specifickou činností je spekulace. Burzovní spekulace je podnikatelská činnost. Burzovní spekulanti kupují burzovní papíry na několik hodin nebo dní. Je to založené na uvážení určitých burzou působících okolností, který vytvářejí kursový pohyb, čehož využívají makléři ve svůj prospěch.
a) denní spekulace na několik dní
b) měsíční spekulace na několik měsíců
Zisk se pak rovná kurzovnímu rozdílu = rozdílu mezi cenou nákupní a prodejní. Máme dvě formy spekulace
a) vzestup kursu = Hausista kupuje cenné papíry za předpokladu, že kurz cenný stoupne. Takže je bude moci prodat za vyšší kurz
b) pokles kursu = Basista počítá s poklesem kursu. Proto cenné papíry prodá a pak je aby je k určitému termínu koupil za nižší cenu.
4) opční – forma spekulativních obchodů, obchoduje se tu s právy CP (jde o právo prodat CP v předem stanovené době za právo volby ceny – to je u prodeje u koupi CP – právo koupit CP v předem stanovené době, s právem volby ceny
5) obchody příme realizují se tak, že vyrovnávání pohledávek a závazků probíhá přímo mezi prodávajícím a kupujícím. Není tu zprostředkovatel
6) obchody k uspořádání Jsou to obchody, které se zaúčtují ve stanovené lhůtě a peněžním ústavu, pode řádu.
Burzovní trh
Burzovní trh
a) Hlavní trh
Obchoduje se zde s nejkvalitnějšími akciemi, patří sem emise, které mají míru likvidity, odpovídající výši průměrného objemu ochodu. Nezbytnou základní podmínkou je veřejná nabídka u cenných papírů podniků a bank ve výši 200 mil korun a firma musí mít jmění 500 mil. Kč. Společnost dále pak musí zveřejňovat zprávy o hospodaření podniku
b) Trh vedlejší
Veřejná nabídka u cenných papírů podniků a bank musí činit 100 mil korun. A jmění ve výši 250 mil korun. Informační povinnost se váže na každé pololetí.
c) Volný trh
Zde se obchodují emise, které nebyly zařazeny na hlavní ani na vedlejší trh.
Účastníci burzovních obchodů
1) emitenti
2) investoři
3) zprostředkovatelé (makléři) basista, Hausista.
4) zaměstnance burzy
makléř:
- musí mít: - složené burzovní zkoušky
- zaplatit místo na burze
- platí roční poplatky
- vystupují na burze jménem svých klientů, obchodují na jejich účet
- funkci makléře plní banky
- klient s makléřem uzavírá smlouvu o nákupu či prodeji CP, ve smlouvě uvedeme, zda chceme nakupovat nebo prodávat za určitou cenu nebo jakkoli
a) Hlavní trh
Obchoduje se zde s nejkvalitnějšími akciemi, patří sem emise, které mají míru likvidity, odpovídající výši průměrného objemu ochodu. Nezbytnou základní podmínkou je veřejná nabídka u cenných papírů podniků a bank ve výši 200 mil korun a firma musí mít jmění 500 mil. Kč. Společnost dále pak musí zveřejňovat zprávy o hospodaření podniku
b) Trh vedlejší
Veřejná nabídka u cenných papírů podniků a bank musí činit 100 mil korun. A jmění ve výši 250 mil korun. Informační povinnost se váže na každé pololetí.
c) Volný trh
Zde se obchodují emise, které nebyly zařazeny na hlavní ani na vedlejší trh.
Účastníci burzovních obchodů
1) emitenti
2) investoři
3) zprostředkovatelé (makléři) basista, Hausista.
4) zaměstnance burzy
makléř:
- musí mít: - složené burzovní zkoušky
- zaplatit místo na burze
- platí roční poplatky
- vystupují na burze jménem svých klientů, obchodují na jejich účet
- funkci makléře plní banky
- klient s makléřem uzavírá smlouvu o nákupu či prodeji CP, ve smlouvě uvedeme, zda chceme nakupovat nebo prodávat za určitou cenu nebo jakkoli
Burza a burzovní obchody
Burza a burzovní obchody
Burza = místo a čas, kde se v předem stanovenou dobu organizuje, prostřednictvím oprávněných osob, obchod se zbožím a CP podle určitých pravidel. Obchoduje se zde s zastupitelným zbožím. Pomyslná hodnota cenných papírů. Na burze není zboží ani CP přítomno
Vývoj burz
- 1. burzy ve středověku v Belgické Bruggy, kde byla obchodnická rodina Vander Burze – schůzky na náměstích
- dále v Antverpách – 1. burzovní budova 1440
- v roce 1531 postavena burzovní budova
- 1. burzy byly společné jak pro CP tak pro zboží
- přelom 18. a 19. st. dochází k rozdělení burz na CP a zboží
- 1871 – 1. burza u nás – pro zboží a CP, činnost od r. 1938
- 1993 – nová burza – Burza CP Praha – zaměřená na CP
Druhy burz
a) Podle předmětu obchodu:
1) zbožové (komoditní), peníze, služby.
a) specializované
b) všeobecné
2) burzy CP – dlouhodobé CP
3) devizových prostředků – valuty, devizy, drahé kovy
4) burzy služeb
a) dopravní
b) pojišťovací
b) Z hlediska významu
1) s mezinárodním významem
2) národního charakteru
3) lokálního charakteru
Burza = místo a čas, kde se v předem stanovenou dobu organizuje, prostřednictvím oprávněných osob, obchod se zbožím a CP podle určitých pravidel. Obchoduje se zde s zastupitelným zbožím. Pomyslná hodnota cenných papírů. Na burze není zboží ani CP přítomno
Vývoj burz
- 1. burzy ve středověku v Belgické Bruggy, kde byla obchodnická rodina Vander Burze – schůzky na náměstích
- dále v Antverpách – 1. burzovní budova 1440
- v roce 1531 postavena burzovní budova
- 1. burzy byly společné jak pro CP tak pro zboží
- přelom 18. a 19. st. dochází k rozdělení burz na CP a zboží
- 1871 – 1. burza u nás – pro zboží a CP, činnost od r. 1938
- 1993 – nová burza – Burza CP Praha – zaměřená na CP
Druhy burz
a) Podle předmětu obchodu:
1) zbožové (komoditní), peníze, služby.
a) specializované
b) všeobecné
2) burzy CP – dlouhodobé CP
3) devizových prostředků – valuty, devizy, drahé kovy
4) burzy služeb
a) dopravní
b) pojišťovací
b) Z hlediska významu
1) s mezinárodním významem
2) národního charakteru
3) lokálního charakteru
Burza CP Praha
Burza CP Praha
orgány burzy:
a) burzovní komora: statutární orgán burzy
b) valná hromada: nejvyšší orgán burzy,který se volí
c) dozorčí rada: řeší spory
d) výbor pro burzovní obchod, výbor pro členství na burze, výbor pro kotaci cenných papírů, výbor o přijetí cenných papírů na burzu.
valná hromada
- nejvyšší orgán, schvaluje burzovní řád
- volí a odvolává členy komory a dozorčí rady
burzovní komora
- statutární orgán – v čele je předseda, volí si ho členové mezi sebou
- zřizuje stálé nebo dočasné výbory nebo je také ruší
- rozhoduje o přijetí nových členů burzy, popř. jejich zániku členství
- předkládá valné hromadě burzovní řád ke schválení
dozorčí rada
- plní funkci kontrolního orgánu, kontroluje hosp. na burze
- Burza CP Praha do obchodního rejstříku zapsána r. 1992, její činnost od r. 1993
- založena na členském principu, členem je ČNB, dál fyzické a právnické osoby, které musejí mít povolení od Min. financí, poté jsou zapsány do obchodního rejstříku
Bursovní publikum
a) Makléři, zprostředkovatelé
b) Úředníci, jsou to osoby, které připravují obchody v určitých termínech
c) Hosté jsou to soby, které se mohou účastnit burzy, ale bez práva na účast na obchodech (novináři, reportéři)
d) Burzovní obchodní, kteří uzavírají obchody vlastním jménem
orgány burzy:
a) burzovní komora: statutární orgán burzy
b) valná hromada: nejvyšší orgán burzy,který se volí
c) dozorčí rada: řeší spory
d) výbor pro burzovní obchod, výbor pro členství na burze, výbor pro kotaci cenných papírů, výbor o přijetí cenných papírů na burzu.
valná hromada
- nejvyšší orgán, schvaluje burzovní řád
- volí a odvolává členy komory a dozorčí rady
burzovní komora
- statutární orgán – v čele je předseda, volí si ho členové mezi sebou
- zřizuje stálé nebo dočasné výbory nebo je také ruší
- rozhoduje o přijetí nových členů burzy, popř. jejich zániku členství
- předkládá valné hromadě burzovní řád ke schválení
dozorčí rada
- plní funkci kontrolního orgánu, kontroluje hosp. na burze
- Burza CP Praha do obchodního rejstříku zapsána r. 1992, její činnost od r. 1993
- založena na členském principu, členem je ČNB, dál fyzické a právnické osoby, které musejí mít povolení od Min. financí, poté jsou zapsány do obchodního rejstříku
Bursovní publikum
a) Makléři, zprostředkovatelé
b) Úředníci, jsou to osoby, které připravují obchody v určitých termínech
c) Hosté jsou to soby, které se mohou účastnit burzy, ale bez práva na účast na obchodech (novináři, reportéři)
d) Burzovní obchodní, kteří uzavírají obchody vlastním jménem
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)