Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).
Zobrazují se příspěvky se štítkembanky. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkembanky. Zobrazit všechny příspěvky

33) Bankovní soustava


Bankovní soustava



Základem finančního systému tržní ekonomiky je bankovní soustava. Ta se z pravidla skládá z centrální banky a značného počtu komerčních bank a dalších specializovaných fin. institucí (leasingové společnost). Centrální (u nás ČNB) banka je instituce provádějící fin. operace vlády, která má výsadní právo emise bankovek (tisk bankovek), reguluje nabídku peněz, podmínky poskytování úvěrů a dozírá na činnost komerčních bank. Kromě toho se centrální banka zabývá i regulací měnových kurzů a spravuje měnové rezervy státu. Je sice zřizována vládou, ale její postavení je do značné míry na vládě nezávislé. Vztah mezi vládou a centrální bankou se v jednotlivých zemích liší. V některých je centrální banka povinna svou činnost koordinovat s vládou, v jiných je poměrně nezávislou institucí. Další činností CB je zajištění styku se zahraničními centrálními bankami a správa devizových rezerv.



Komerční banky



Cílem těchto bank je dosažení zisku, neprovádějí emisní činnost, mohou se specializovat jen na určitý druh bankovních operací.

KB vykonávají 3 typy operací:
1) Aktivní – poskytování úvěrů
2) Pasivní – přijímání vkladů a úvěrů příp. emisí vlastních akcií
3) Zprostředkovatelské – převody bankovních či depozitních peněz
z účtu na účet a různé další služby zákazníkům.

KB vytvářejí svoje zisky především z rozdílu mezi přijímanými úroky z poskytnutých úvěrů a mezi úroky vyplácenými svým klientům. Tento rozdíl se nazývá bankovní rozpětí a slouží k poskytnutí nákladů banky a k tvorbě zisku. K ovlivnění činnosti KB musela ČNB vytvořit tzv. systém regulace. Jedním z těchto opatření je stanovení povinných nominálních rezerv, které musí banky udržovat.



Ostatní subjekty finančních trhů


Pojišťovny – mají svou dlouholetou tradici např. v oblasti životního, úrazového a jiného pojištění.
Faktoringové společnosti – zabývají se financováním obchodu, zejména zahraničního. (Faktoring – odkup
krátkodobých pohledávek specializovanou zahraniční institucí od původního věřitele a to z převzetím všech nákladů tohoto původního věřitele).
Leasingové společnost – (v samostatné kapitole)
Úvěrová družstva (kampeličky) – přejímají vklady od svých členů a poskytují jim úvěry
Spořitelny – hlavní obsah činnosti mají v tzv. „Malém bankovnictví“ tj. přijímání drobných vkladů občanů a
poskytování spořitelních úvěrů pro občany.
Hypotéční banky – poskytují úvěry na zástavu nemovitosti, stát dotuje občanům část úroků a úvěrů jako
podporu bytové výstavby.
Stavební spořitelny – poskytují právnickým i fyzickým osobám úvěry na zlepšení bydlení či výstavbu nového
bydlení s velmi výhodným úrokem.

2) Bankovnictví a bankovní systém

Bankovnictví a bankovní systém

Banka je v podstatě podnik, který se vyznačuje zvláštním zaměřením své činnosti. V nejjednodušším
vymezením je banka instituce, která se zaměřuje na operace s penězi s cílem dosažení zisku. První banky byly zakládány skupinami směnárníků. Tyto osoby prováděly za úplatu operace s penězi. Podle dnešní terminologie prováděly tehdejší banky tři druhy operací: úvěrové, depozitní (vkladové) a směnárenské. Vedle těchto komerčních bank se začaly postupně objevovat centrální banky. Důvodem jejich zakládání byla potřeba vlády financovat své výdaje a potřeba sjednotit emisi hotovostních peněz v daném státě. Bankovní systém je souhrn všech bankovních institucí v daném státě a souhrn organizačních aj. vazeb mezi nimi.
Centrální bance je v moderních ekonomikách svěřena emise bankovek a mincí. Centrální banka současně uskutečňuje záměry hospodářské politiky, např. tím, že reguluje množství peněz v oběhu. Centrální banka také vystupuje ve vztahu k ostatním komerčním bankám jako orgán regulace a dozoru. Ostatní komerční banky podnikají s penězi v rámci, který je vymezen systémem regulace. Mezi komerční banky (peněžní ústavy) se zahrnují i spořitelny. Partnerem komerční banky je klient. Klientem může být fyzická i právnická osoba.

Komerční banky a jejich druhy – komerční banky využívají operací s penězi k dosahování zisku, který plyne
především z rozdílu mezi úroky získanými z úvěrů a úroky vyplacenými z vkladů. V tržních ekonomikách existují komerční banky, které se více či méně specializují.
Můžeme pak rozeznávat:
1) Obchodní banky
2) Spořitelní banky (spořitelny)
3) Hypotekární banky
4) Investiční banky
5) Rozvojové banky
6) Komunální banky
7) Zemědělské banky
8) Konzorciální banky

Vedle toho existují bankovní holdingové společnosti zakládané průmyslovými podniky, s nimiž jsou velmi úzce spojeny, dále zahraniční banky, což jsou banky, které působí v zemi, kde není jejich hlavní sídlo, a mezinárodní banky, které zakládají skupiny zemí, aby podporovaly vzájemnou zahraničně obchodní, finanční a měnovou spolupráci.

Hospodaření komerčních bank – Výsledky činností banky se promítají do její rozvahy. Indikátorem
úspěšnosti této činnosti je vlastní bankovní kapitál. Vlastní kapitál banky lze zvýšit i prodejem akcií, popř. zadržením výnosů (oddálení výplaty dividend). Hospodaření komerční banky ovlivňují bankovní operace.
Aktivní operace - se týkají použití kapitálu s cílem dosažení zisku a udržení nebo posílení likvidity.
Pasivní operace - jsou zaměřeny na shromažďování vlastního a svěřeného bankovního kapitálu.

Funkce komerčních bank, bankovní služby – Funkci komerčních bank klient hodnotí především jako kvalitu
poskytovaných bankovních služeb.
Patří k nim: 1) Přiměřenost kapitálu
2) Přiměřenost likvidity
3) Přiměřenost účetního a kontrolního systému
4) Odborná a morální způsobilost managementu banky
5) Další podmínky



Burzy

Burza je zvláštní druh trhu, na kterém se uskutečňují obchody s dlouhodobými cennými papíry. Burzy mají
velký národohospodářský význam. Spočívá v tom, že vystupují jako prostředník mezi ekonomikou, která potřebuje finanční zdroje, a veřejností, ochotou investovat peníze.

Charakteristika a základní pojmy – Na burze cenných papírů jde v podstatě o soustřeďování, rozmisťování a
přerozdělování dočasně volných peněžních prostředků. Za chybnou páku burzovních obchodů se však označují burzovní spekulace. Motivem zde je nejen nezbytnost výhodně umístit nebo získat peníze, ale i výrazné prvky hry, jejímž cílem je zvětšit existující vlastní majetek. Burza je zvláštním způsobem organizované shromáždění určitých osob, které se setkávají vždy v určitou dobu a na určitém místě. Tam obchodují podle daných pravidel s vymezenými druhy cenných papírů. Na burze tedy nemůže obchodovat každý. Může tam obchodovat pouze ten, kdo má složeny burzovní zkoušky, koupí si místo na burze a platí příslušné roční poplatky. Ostatní zájemci o obchodování na burze k tomu musí využít služeb pověřených osob. Zprostředkovatel obchodu s cennými papíry, který je oprávněn k přístupu na burzu, se nazývá makléř. Vystupuje jménem svých klientů a obchoduje na jejich účet.

Burzovní operace – Než se s cenným papírem, vydaným určitým emitentem, začne obchodovat, musí o to
emitent požádat. Jeho žádost schvaluje vedení burzy po přezkoumání burzovním výborem. Obchody na burze se řídí nabídkou a poptávkou. Akcie, ale i další obchodovatelné cenné papíry jsou na burze nabízeny a poptávány za tržní ceny na základě příkazů nakupujících a prodávajících. Makléř soustřeďuje příkazy ke koupi a prodeji a na jejich základě nich stanoví kurz. Kurz cenného papíru je jeho cena, při které se dosáhne největšího obratu. Kurzy cenných papírů platí pro určité období (určitý den) a postupně se mění podle nabídky a poptávky. Kurzy cenných papírů vybraných ekonomických subjektů se zaznamenávají. Tyto cenné papíry se pak označují jako kótované cenné papíry. Pro přehled vývoje kurzů cenných papírů na burze se používají různé souhrnné ukazatele. Jejich výpočet je zpravidla založen na průměru tržních cen akcií vybraných obchodních společností. Nejznámější z těchto ukazatelů je Dow-Jonesův index.
Při individuálním investování do cenných papírů tedy investor může zaznamenat zvýšení, ovšem na druhé straně i pokles jejich kurzu. Investor je tedy vystaven riziku. Proto se pro individuální investory postupně vytvořila možnost kolektivního investování, které bylo v ČR zahájeno ve velké kupónové privatizaci. Ekonomický subjekt vloží své peněžní prostředky do investičního či podílového fondu, který s nimi dále hospodaří. Investiční (popř. podílový) fond pak může vytvořit takovou strukturu cenných papírů, popř. i reálných investic, v níž jsou zastoupeny rizikovější i méně rizikové položky. Vytvořené portfolio pak zaručuje fondu, a tedy i zmíněným ekonomickým subjektům celkově bezpečnější výnosnost. Portfolio je soubor reálných a finančních investic. Fondy spravované investičními společnostmi lze podle jejich charakteru i podle dnes v ČR platné právní úpravy rozdělit na fondy:
1) Investiční

2) Podílové
– uzavřené podílové fondy
- otevřené podílové fondy

Rozlišení cenných papírů

E: rozlišení cenných papírů z hlediska charakteru důchodů, který nám cenné papíry přinášejí
Akcie přinášejí dividendy, Směnky - úrok, Výherní poukazy, losy - nic, výhru
F: rozlišení z hlediska dlužníka na:
státní cenné papíry - dlužníkem je stát
soukromé cenné papíry - emitují soukromé firmy (a. s.)
cenné papíry veřejnosprávních korporací - obec
G: rozlišení podle emise na:
cenné papíry hromadně emitované (vydávané) - slouží k získání základního kapitálu
(a. s.)
cenné papíry individuálně (jednotlivě) vydávané - šek, směnka, vkladní knížka
H: podle druhu zosobnění majetkového práva na:
cenné papíry věcného obsahu - poskytují zajištění pohledávky (hypoteční zástavní listy)
cenné papíry vyjadřující dlužnické peněžní závazky - obligace, šeky
cenné papíry vyjadřující majetková práva - akcie
cenné papíry dispoziční - konosament, skladní list

CH: podle své podoby na:
listinné - černé na bílém (fyzické)
zaknihované - neexistují fyzicky, jejich existence je dána zápisem v evidenci střediska cenných papírů (SCP)

I: podle emitenta:
podniky
banky
vláda
obec

Cenné papíry

CP = || Listina, která vyjadřuje závazek dlužníka nebo pohledávku (věřitele).
Vyjadřuje:
- nominální (jmenovitou) hodnotu
- tržní (kurzovní) hodnotu
- vnitřní hodnotu (vyjadřuje majetkový dluh akcionáře; majetkový podíl)
- výnosovou hodnotu (vyjadřuje rentabilitu investice v %)
- objektivní hodnotu

Finanční trh
Zabezpečuje přesun kapitálu.
Členíme ho:
A: z hlediska doby splatnosti na:
trh peněžní - krátkodobý, obchoduje se zde s úvěry, půjčkami a cennými papíry, jejichž doba splatnosti je kratší než 1 rok (směnky, státní pokladniční poukázky, depozitní certifikáty, šeky)
kapitálový trh - obchoduje se se středně a dlouhodobými půjčkami, úvěry a cennými papíry (obligace, hypoteční zástavní listy / majetkové CP = akcie, podílové listy). Doba splatnosti je delší než 1 rok
B: z hlediska vlastnictví a převoditelnosti na:
majitele (doručitele) - vlastníkem je ten, kdo cenný papír vlastní
jméno - vlastníkem je ten, jehož jméno je uvedeno na cenném papíru
C: z hlediska obchodovatelnosti na:
obchodovatelné - kdykoliv můžeme koupit na sekundárním trhu
neobchodovatelné - neobchodovatelnost je uvedena na plášti cenného papíru
Neobchodovatelnost = Zaměstnanecké akcie, směnky "rekta"
D: rozlišení peněžního trhu na:
primární - první, poprvé nabízím
sekundární - podruhé nabízím ty primární

Platební karty, Mezinárodní platební styk

Platební karty
1) úvěrové (kreditní) karty – jsou spojeny s čerpáním úvěru
2) debetní karty – obdobně jako úvěrové slouží k placení, banka neposkytuje majiteli debetní karty úvěr
Bankovní karty je možné využít:
- k výběru hotovosti
- k bezhotovostnímu placení za zboží
- k ukládání peněz na účet
- ke zjištění zůstatku peněžních prostředků na účtu
- k přesunům peněz mezi různými bankovními účty zákazníka a ke splácení úvěru

Mezinárodní platební styk:

- formou dokumentárního inkasa
- formou dokumentárního akreditivu
- dokumentární = potřebujeme doklad k tomu, abychom si vybrali peníze
- bez tzv. dokumentů = levnější, méně bezpečné, tzv. hladký plat (pokud známe obchodního partnera
- můžeme použít rovněž směnek, šeků, plateb v hotovosti (to u drobnějších položek) apod...
- probíhá v EU, MMF, SB, Evr. bance pro ob. a rozvoj, Světové obchodní organizaci atd…

Ochranné prvky bankovek

Ochranné prvky bankovek
- vodoznak => vzniká při výrobě papíru a je založen na zesílení nebo zeslabení papírní hmoty a prohlíží se proti světlu
- okénkový proužek => je z metalizované hmoty (stříbrné), proti světlu je souvislý a obsahuje mikrotext s hodnotou bankovky
- Soutisková značka => vlevo nahoře. Z každé strany bankovky je vidět pouze část značky a v průhledu jsou vidět písmena C a S.
- opticky proměnlivá barva => je pouze na hodnotách 2 000 a 5 000, jde také o sklopný efekt, závisí na úhlu dopadu světla na speciální tiskovou barvu
- skrytý obrazec => optický efekt, který vzniká specifickým uspořádáním plastických linek hlubotisku, na které dopadá světlo. Je vidět, sklopíme-li bankovku ve výši očí, proti zdroji světla.
- bankovní papír => obsahuje ochranná luministenční vlákna, která jsou vidět pouze pod UV lampou

Funkce peněz
- jsou prostředkem měny
- jsou mírou hodnou => pomocí ním oceňujeme statky a služby
- jsou uchovatelem hodnot => uchovávají kupní cenu i do budoucnosti => zlato

Řízení peněžního oběhu platebního styku a zúčtování bank

Řízení peněžního oběhu platebního styku a zúčtování bank
Ústřední banka (ČNB) řídí hotovostní peněžní oběh, stanoví zásady vedení účtu klientů u bank a provádění platebního styku a zúčtování na těchto účtech, stanoví zásady platebního styku mezi bankami… Od r. 1992 zahájilo svoji činnost zúčtovací centrum ČNB (clearingové centrum). Každá banka má v tomto centru otevřen účet. Banky předávají tomuto centru v průběhu účetního dne data s platbami, po převzetí je prováděna kontrola jak formální, tak úplnosti dat od každé banky, následně jsou jednotlivé platby kontrolovány na krytí a vkladném případě je platba zaúčtována. Z hlediska řízení hotovostního peněžního oběhu jsou pro emisní banku důležité různé číselné údaje: např.:
- struktura oběživa podle jednotl. nom. hodnot
- množství peněz v oběhu hodnotově i co do počtu kusů a množství peněz v oběhu v závislosti na čase

Účty termínovaných vkladů

Účty termínovaných vkladů
Tyto účty představují pro vkladatele možnost uložení dlouhodobých úspor.
a) na dobu určitou (např. 7 dní, 1 rok, 1 měs.)
b) s výpovědní lhůtou (v tomto případě není sjednávána doba uložení peněz). Před uskutečněním výběru musí vkladatel vklad a nebo jeho část vypovědět.

Zvláštní druhy spoření
- stavební spoření – poskytují to stavební spořitelny
- penzijní připojištění
- spoření na vzdělání

Další vkladové služby
- prodej vkladových a depozitních certifikátů, vkladových listů a výherních listů
V případě ztráty nebo odcizení certifikátů může zákazník požádat o jeho umoření – podstatou je zbavit listinu (vkladní knížku), její průkazné hodnoty a nahradit ji novou listinu.

Běžný účet

Běžný účet
Na B. Ú. banky vedou neterminované vklady práv. a fyz. os. podnikatelů. K B. Ú., sporožiru nebo bankokontu může banka vydat šekovou knížku a platební karty.
Postup při otevření B. Ú.: zřizuje se na podkladě písemně uzavřené smlouvy při žádosti o otevření, musí soukromá osoba předložit průkaz totožnosti, kdežto podnikatel doklad o právní subjektivitě (doklad musí být úředně ověřený) živnostenský list, zakládací listina, výpis z obchodního rejstříku. Smlouva o zřízení a vedení B. Ú. se vyhotovuje ve dvou stejnopisech a jakákoliv změna podmínek smlouvy musí být sjednána písemně formou dodatku ke smlouvě. Při otevření účtu – musí složit základní vklad. Osoby oprávněné disponovat s penězi na účtě, se podepíší na tzv. podpisových vzorech. Úroková sazba je obvykle stanovena pevně.
Vybírat peníze v hotovosti z B. Ú. je možné:
• na bankovní přepážce (doklad – výběrní lístek, šek)
• z bankovního automatu pomocí platebních karet
Bezhotovostní platby se uskutečňují na základě:
a) šeku k zúčtování
b) pomocí bankovních platebních karet
c) na základě příkazu k zúčtování – mohou mít řadu forem
• příkaz k úhradě (vyhotovuje plátce – dlužník)
- jednotlivý (pro jednu operaci)
- hromadný (pro více plateb v jednom dni)
- trvalý (opakující se platby)
• příkaz k inkasu (vyhotovuje příjemce peněz – věřitel)
Bankovní spojení
Uskutečňuje se bezhotovostní styk na základě tohoto spojení. Tvoří číslo účtu klienta spolu se směrovým (identifikačním) kódem banky.

Platební karty, Vkladní knížky

Platební karty
1) úvěrové (kreditní) karty – jsou spojeny s čerpáním úvěru
2) debetní karty – obdobně jako úvěrové slouží k placení, banka neposkytuje majiteli debetní karty úvěr
Bankovní karty je možné využít:
- k výběru hotovosti
- k bezhotovostnímu placení za zboží
- k ukládání peněz na účet
- ke zjištění zůstatku peněžních prostředků na účtu
- k přesunům peněz mezi různými bankovními účty zákazníka a ke splácení úvěru
Vkladní knížky na jméno, na doručitele
Představuje potvrzení banky o vkladu.
- na jméno (vystavuje na jméno, adresu, r. č. majitele, a s vkladem může disponovat jen on sám po předložení průkazu totožnosti).
Úspory na vkladní knížce lze zajistit vinkulací (heslem).
Pod pojmem vinkulace rozumíme určité omezení manipulace s penězi na účtě klienta.
Vinkulace může proběhnout i ze strany banky, je-li vklad použit jako záruka za poskytnutý bankovní úvěr.
Existují různé druhy vkladních knížek:
a) vkladní knížky bez výpovědní lhůty – neterminované depozitum, úroky jsou velmi nízké
b) vkladní knížky s výpovědní lhůtou – terminované, a proto jsou vhodné pro dlouhodobější spoření. Pokud chce vkladatel vybrat, musí požadovanou částku v příslušném časovém předstihu vypovědět. Výpovědní lhůta – podle druhu vkladních knížek (3, 2 roky, 1/2 roku, 3 měs.). Vklad je možné vybrat i před uplynutím výpovědní lhůty. náhradu (sankci).

Ostatní služby bank

Ostatní služby bank
- Poskytují informační a propagační činnost, poradenskou.
- zprostředkování leasingových obchodů
- factoring, forfeting (odkup pohl. krátkodobých, dlouhodobých, leasing přímý a nepřímý)
- pomáhají při zakládání podniků se zahr. maj. účastí, a při vyhledávání vhodných zahr. partnerů
- pronajímají bezpečnostní schránky
- zajišťují odborná školení (na šekovou agendu)
- směnárenská činnost, prodejem losů, pamětních mincí
- obchodují s CP
factoring – tichá forma – dlužník neví, že pohl. byla odkoupena
forfeting – zjevná forma – dlužník ví, že pohl. byla odkoupena


Vkladová činnost banky

Vkladové služby bank
1) Podnikatelské a nepodnikatelské účty platebního styku, k nimž patří běžné účty, sporožiro, bankokonta
2) Vkladní knížky na jméno, na heslo, na doručitele a osobní konta
3) Účty terminovaných vkladů
4) Prodej vkladových certifikátů
5) Prodej bankovních obligací (většina těchto bankovních produktů je nabízena jak v naší, tak v cizí měně)

Druhy úvěrů

Druhy úvěrů
- podle doby splatnosti
- krátkodobé do 1
- střednědobé 1 – 4
- dlouhodobé 4 - …
- podle toho, v jaké měně jsou poskytované
- devizové
- korunové
- podle zajištění
- zajištěné (movitosti, …) úvěr zajištěný věcmi – lombardní úvěr
- nezajištěné
- podle počtu zúčastněných stran
- přímé úvěry (mezi bankou a žadatelem o úvěr)
- nepřímé úvěry (zahrnují tři strany):
- dlužníka (kupujícího)
- obchodníka
- banku
Zákazník obdrží úvěr od obchodníka, který mu prodává zboží a obchodník potom prodá úvěr bance.
- podle formy čerpání
- jednorázové (klient vyčerpá jednorázově částku) u půjček
- ve formě úvěrové linky (při které si zákazník může opakovaně půjčovat od banky peníze do výše předem stanoveného úvěrového limitu)
- podle účelu a subjektu podle účelu – provozní a investiční úvěry
- úvěry pro podnikatelské účely (úvěry na všechno možný)
- úvěry občanům
- tzv. mezibankovní úvěry
- úvěry poskytované obcím
Často je možné se setkat také s těmito druhy úvěrů:
a) eskontní úvěr před dobou splatnosti
b) kontokorentní úvěr do minusu
c) lombardní úvěr – krytý movitou zástavou do vlastní úschovy (dopravní prostředky, VT, šperky, CP)
d) hypoteční úvěr – krytý nemovitostí KATASTRÁLNÍ ÚŘAD, KATASTR NEMOVITOSTÍ, do národní galerie, v technickém průkazu (dopravní prostředek)

A Úvěrový proces

A Úvěrový proces
1) Úvodní schůzka se zákazníkem a získání potřebných informací
2) Provedení úvěrové analýzy – analyzují doklady, podklady
3) Uzavření úvěrové smlouvy
4) Kontrola dodržování podmínek úvěrové smlouvy, čerpání úvěru obchodní rejstřík = veřejný seznam = u soudu, živnostenský rejstřík = na živnostenském úřadě

Ad 1) Banka hodnotí u žadatele důvěryhodnost, ekonomickou a právní situaci, dále hodnotí současný vztah zákazníka s bankou, jeho schopnosti splácet úvěr, …
V žádosti o poskytnutí úvěru se uvádí tyto informace: jméno (fyz., práv. os.), adresa, výši úvěru, účel, termín a způsob čerpání úvěru, způsob splácení úvěru a konečnou dobu splatnosti, zajištění úvěru, v případě další informace, které se týkají majetkových poměrů.
K žádosti přiloží další potřebnou dokumentaci, jako např. účetní výkazy, daňová přiznání, podnikatelský záměr, …
• u fyz. os. také potvrzení o výši příjmu

Ad 2) Při úvěrové analýze se hodnotí bonita klienta – schopnost dostat svým platebním závazkům

6 C úvěru

6 C úvěru
- Můžeme ? Can we?
- Charakter zákazníka Charakter
- Schopnost (kapacita) zákazníka splatit úvěr Capacity
- Podmínky Conditions
- Kapitál zákazníka Capital
- Zajištění úvěru Collateral
1. Can we? – zde se zkoumá, zda výše úvěru a další podmínky jsou v souladu s možnostmi bankovní pobočky a zda je poskytnutí úvěru legální.
2. Charakter – Zde se zkoumá ochota zákazníka platit dluhy (fin. disciplína, pověst, image firmy, …). Serióznost klienta lze posoudit i po několika letech jednání s touto osobou. Banka využívá informací i od jiných osob (dodavatelé, jiné banky, informace o zaměstnavatele).
3. Capacity – Schopnost splácet dluhy závisí na výši příjmů a výši splatných fin. závazků zákazníka. Tato schopnost banka obvykle posuzuje u nově vzniklých podniků na zkušenosti managementu a podle kvality podnikatelského záměru.
4. Conditions – V průběhu rozhodování musí banka brát v úvahu vnitřní podmínky v bance samé, ale také i vnější vlivy (změny v ekonomice a změny v sociálním, právním a konkurenčním prostředí).
5. Capital – banka hodnotí majetkové postavení zákazníka.
6. Collateral – zajištění úvěru:
- movitosí
- nemovitostí
- bankovní zárukou
- ručiteli
- postoupením pohledávek (cese pohledávek)
- formou vinkulace vkladu

Ad 3) Má písemnou formu. Obsahuje název a sídlo zákazníka, název banky, účel a výše úvěru, výši úrokové sazby, termíny a částky čerpání úvěru, způsob čerpání úvěru (převodem na B. Ú., úhradou došlých faktur), termíny a částky splátek úvěru, termíny úhrady úroků a odměn, způsob úhrady splátek, konečnou splatnost úvěru, jištění, práva a povinnosti obou stran, uveden postup v případě, že klient nemá peníze na úhradu, datum, podpisy, doklady (zástavní smlouva, …).

Ad 4) Po celou dobu trvání úvěrového vztahu, banka provádí průběžně kontrolu fin. hospodaření dlužníka a sleduje dodržování podmínek úvěrové smlouvy. Pokud dlužník neuhradí splátku v termínu, banka převede dlužnou částku na účel úvěrů neuhrazených ve lhůtě. Až do doby splatnosti je tato částka úročena vyšší sankční sazbou.
Neplnění podmínek může být dále postihnuto:
- zastavení čerpání úvěru
- předčasnými splátkami
- navržení konkurzu dlužníka

Ostatní banky

Ostatní banky
a jejich základní činnosti
1. Vkladová činnost
2. Úvěrová činnost
3. Ostatní služby (neutrální obchody) poradenská, informační činnost, emituje CP (šeky, směnky)
- vedení účtu
- emise platebních nástrojů (plat. karet, směnky, šeky)
- směnárenská činnost
- poskytování záruk odkup pohledávek => factoring – krátkodobých,
forfeting – dlouhodobých
nabízí fin. leasing. = pronájem - fin. Dl., Kr.
provozní (operativní)

Rozlišení bank
Banky mohou být:
a) univerzální (mají plnou bankovní licenci a poskytují služby všem zákaznickým skupinám)
b) specializované
- teritoriálně (poskytují služby v určitém regionu)
- zákaznicky (poskytují služby pouze vybraným skupinám zákazníků)
- produktově (zaměřují se pouze na prodej určitých bankovních produktů)

Úvěrová činnost

Úvěrová činnost
Základní principy úvěrových obchodů bank
1) Návratnost a výnosnost úvěru
Druhy úrokových sazeb z úvěru
a) pevná úroková míra 12 % - stále stejná
b) pohyblivá úroková sazba – je stanovena odchylkou od základní sazby, kterou vyhlašuje centrála příslušné banky
Základní faktory, které ovlivňují výši úrokové míry z úvěru
- právní prostředí
- konkurenční prostředí (sleduje, co se děje na trhu)
- výše nákladů banky (banka, která nemá příliš vysoké náklady, si může dovolit vyšší pružnost při stanovování úrokových sazeb)
- charakter úvěru (úvěry s dlouhou dobou splatnosti mají vyšší úrokové míry)
Splácení úvěrů
1) částka úvěru a částka úroku jsou spláceny zvlášť (např. něco každý měs., něco ročně)
2) úvěr i úrok jsou spláceny pravidelnými stále stejně velkými částkami tzv. anuitami.

Bankovní soustava (systém)

Bankovní soustava (systém)
- bankovní soustava je souhrn všech bank v daném státě a uspořádání vztahů mezi nimi
U nás existuje dvoustupňová bankovní soustava:
1. stupeň = ČNB
2. stupeň = všechny ostatní banky (Komerční banka, Živnobanka, Zahraniční)
= Ostatní fin. Instituce (Pojišťovna, Penzijní fondy)
ČNB – ústřední banka a její základní funkce starší výraz – cedulová
Fin. Instituce, jejímž hlavním cílem je zabezpečovat stabilitu měny.
ČNB tvoří:
• ústředí se sídlem v Praze,
• pobočky a
• účelové organizační jednotky (emise, …)
Nejvyšším řídicím orgánem je bankovní rada ČNB – 7 členů (guvernér Tůma, 2 a více guvernéry, 4 vedoucí pracovníci). 6 let ve svých postech, navrhuje, jmenuje a odvolává prezident. Guvernér předsedá jednání bankovní rady a jedná i jménem ČNB navenek mezinárodní fin. Pole.
Činnosti ČNB
- určuje a provádí měnovou politiku (formou PMR, diskontní sazbou, operace s CP,…)
- emituje bankovky a mince, pamětní medaile
- vede účty státního rozpočtu a státních fondů
- řídí devizové hospodářství
- řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank
- vykonává dohled nad ostatními bankami
- stanovuje kurs koruny, spravuje zlaté rezervy

Depozitní funkce

Depozitní funkce
Depozitum (vklad) je částka peněz uložena na bankovním účtu.

Typy účtů
Z některých účtů si zákazník může vybrat peníze kdykoliv – to jsou tzv.
netermínovaná depozity (vklady na viděnou)
Určité vklady si může vybrat až v dohodnutém termínu nebo po předchozím oznámení bance – termínovaná depozita

Úvěrové funkce
Úvěr je návratná forma poskytnutí peněžních prostředků za úrok. Poskytováním úvěrů banky vytvářejí bezhotovostní peníze a ovlivňují tak nabídku peněz v ekonomice.

Zásady bankovních operací
Náklady = ekonomický ukazatel, v penězích vyjádřené spotřebované vstupy
Výnosy = ekonomický ukazatel, v penězích vyjádřené výkony
Tržby = realizované výkony, součástí výnosu
1) Zásada bankovní ziskovosti
2) Zásada bankovní likvidity
3) Zásada bankovní jistoty (bezpečnosti)
• Zásada bankovní ziskovosti
Výnosy banky tvoří:
- výnosové úroky
- výnosy z investic do CP
- přijaté provize a poplatky za provádění různých služeb
- výnosové úroky z vkladů u jiných peněžních ústavů
- výnosy z kurzových rozdílů

Náklady banky tvoří:
- nákladové úroky (úroky z přijatých vkladů)
- vyplacené prémie a výhry
- placené poplatky a provize
- odpisy
- mat. a mzdové nákl. } provozní nákl.
rozdíl mezi nákl. a výnosy je zisk

Zásada bankovní jistoty (bezpečnosti)

• Zásada bankovní jistoty (bezpečnosti)
Banka se musí vyhnout velkému riziku při všech bankovních činnostech.
- riziko úvěrové (s nesplacením úvěru)
- riziko inflační (s možností hromadného útěku od peněz)
- riziko kurzové (s výkyvy devizového kurzu)
- politickoekonomické riziko (s pol. událostmi a s ekonomickým vývojem jak doma, tak v zahraničí)
Součástí vnitřního kontrolního systému je:
1) existence závazných pracovních postupů při provádění bankovních operací (k nimž patří: ověřování totožnosti zákazníka, ověřování pravosti bankovek, platnosti a správnosti dokladů)
2) dvojitá kontrola = komisionálnost (na určitých operacích se podílejí dva bankovní pracovníci) – na počítárně, kde se manipuluje s hodnotami
3) předčíslování účetních dokladů (proti jejich ztrátě)
4) pravidelné revize vykonávané vnitřním auditem
5) instalace poplašných zařízení
6) povinná dovolená
7) zajištění bezpečnosti dat (záznamy by měly být chráněny před zničením ohněm, vodou)
Součástí vnějšího kontrolního systému je:
Uskutečňuje se přes centrální banku, finančí úřady a kontrolní orgány ministerstev.
• Zásada bankovní likvidity
Schopnost dostat krátkodobým závazkům se nazývá likvidita a schopnost okamžitě hradit právě splatné závazky se obvykle označuje jako solventnost nebo platební schopnost. Banka musí být schopna v kterémkoliv okamžiku vyplatit vkladatelům uložené peníze.

Rezervy pohotových platebních prostředků
1. Primární rezervy (peněžní hotovost a neterminovaná depozita držená na účtech u ostatních bank)
2. Sekundární rezervy (patří k nim nejlikvidnější investice, které mohou být velmi rychle přeměněny na peněžní hotovost) CP, státní obligace, státní pokladniční poukázky
3. Úvěr od jiné obchodní banky nebo od ústřední banky
1., 2., 3. zajišťují bance likvidní pozici.

Diskontní sazba

Diskontní sazba
Cenou za půjčení peněz (úvěru) je úrok.
V případě, že se úroková míra zvýší, poptávaná výše úvěru se sníží.
Jestliže se úroková míra sníží, poptávaná výše úvěru se sníží.
Úroková míra, za kterou ústřední banka poskytuje některé druhy úvěru ostatním bankám, se nazývá diskontní sazba.
Reposazba => repoobchody => něco prodám a mám s tím, komu to prodám dohodnuto, že v určitou dobu zase odkoupím
Banky mohou nedostatek rezerv, depozit řešit jiným způsobem. Např. úvěrem od jiné banky, popř. prodejem CP, které vlastní.
Diskontní sazba má ve velké míře pouze signální roli (signalizuje) obchod. bankám určitý trend v ekonomice.

Operace na volném trhu
=> těmito operacemi rozumíme proces nákupu a prodeje CP (obvykle to jsou státní dluhopisy ústřední bankou ČNB). Pokud ČNB nakupuje státní CP, zvyšuje tím nabídku peněz v ekonomice. Pokud chce snížit množství peněz v EKO => státní CP prodává. Nákup a prodej CP ústřední bankou přímo ovlivňuje likviditu jednotlivých bank.

Ústřední banka využívá:
- přímý nákup nebo prodej CP
- prodej CP se zpětným nákupem => REPOOBCHODY „repurchase agrument“ => zpětný obchod, což je dohoda mezi prodávajícím a kupujícím, ve které se prodávající zavazuje nakoupit zpět prodané CP za dohodnutou cenu a obvykle v předem dohodnutém termínu.