Příklad nabídky v.f. Nabídka práce
• zjednodušení – jediným zdrojem příjmů pracovní činnost
• práce na trhu práce/domácí práce X volný čas
• cíl spotřebitele maximalizace užitku
• maximalizace užitku – mezní užitek dodatečné jednotky času je v alternativních využitích shodný
Substituční efekt
• zvyšování mzdové sazby vede ke zvyšování individuální nabídky práce
Důchodový efekt
● další zvyšování mzdové sazby vede ke snižování individuální nabídky práce ve prospěch volného času
Individuální křivka nabídky práce
Rovnováha na DK práce
Zobrazují se příspěvky se štítkemnabídka práce. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemnabídka práce. Zobrazit všechny příspěvky
Trh práce a nabídka práce
- Empirická pozorování ukazují, že substituční efekt převládá při nižších mzdách, zatímco při vysokých mzdách začíná převládat důchodový efekt. Proto má typická křivka poptávky po volném čase a z ní vyplývající křivka nabídky práce průběh zobrazen na následujícím obrázku (s růstem mzdy nabízené množství práce nejprve roste a posléze s dalším růstem klesá).
- Nabídka práce je odvozena od poptávky po volném čase (chce-li mít člověk například 16 hodin volného času, znamená to, že chce 8 hodin pracovat, chce-li mít 17 hodin volného času, znamená to, že chce pracovat 7 hodin).
Zpětně zakřivená individuální nabídka práce
Poptávka po práci
- Poptávka po práci je určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce, resp. při různých mzdových sazbách.
- Firma maximalizující zisk najímá takové množství práce, při němž se vyrovnává příjem z mezního produktu práce s mezními náklady na práci, resp. mzdovou sazbou:
MRPL = MFCL = w
- Nabídka práce je odvozena od poptávky po volném čase (chce-li mít člověk například 16 hodin volného času, znamená to, že chce 8 hodin pracovat, chce-li mít 17 hodin volného času, znamená to, že chce pracovat 7 hodin).
Zpětně zakřivená individuální nabídka práce
Poptávka po práci
- Poptávka po práci je určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce, resp. při různých mzdových sazbách.
- Firma maximalizující zisk najímá takové množství práce, při němž se vyrovnává příjem z mezního produktu práce s mezními náklady na práci, resp. mzdovou sazbou:
MRPL = MFCL = w
1.1 Práce jako výrobní faktor
1.1. Práce jako výrobní faktor
Práce je činnost, jejímž nositelem je člověk práci ovlivňuje řada neekonomických faktorů, což ovlivňuje trh práce, zejména vývoj nabídky na tomto trhu.. Závěry platné pro poptávku po výr. faktorech lze aplikovat i na poptávku po práci.
1.2. Poptávka po práci v DK
Je určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce (mzdových sazbách, tj. mzdách). Firma maximalizující zisk najímá takové množství práce, kdy se MRPL=MFCL=w.
1.3. Nabídka práce v DK
Práce je výrobním faktorem, jehož nositelem je člověk. Pracovní činnost může mít podobu práce na trhu práce, tzn pronájem práce za účelem získání peněz a podobu domácí práce. Zbytek dne, kdy člověk nepracuje je volným časem. Cílem spotřebitele je maximalizace užitku a rozhoduje se v rozdělování času mezi práci a volný čas. Maximalizace užitku dosahuje tehdy, když mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času shodný.
Substituční efekt - při vyšší mzdě je tendence více pracovat na úkor volného času (nahrazování volného času prací) zvyšování nabízené práce. Důchodový efekt - vyšší mzda zvyšuje reálný příjem a vede k tendenci mít více volného času (nahrazovat práci volným časem) snižování nabízené práce.
Zpět zakřivená nabídka práce - tvar křivky závisí na tom zda převládá substituční nad důchodovým efektem. Při nižší sazbě převládá substituční a množství nabízené práce roste (kladná směrnice křivky) a při vyšší mzdové sazbě převládá důchodový a množství nabízené práce klesá (záporná směrnice).
Práce je činnost, jejímž nositelem je člověk práci ovlivňuje řada neekonomických faktorů, což ovlivňuje trh práce, zejména vývoj nabídky na tomto trhu.. Závěry platné pro poptávku po výr. faktorech lze aplikovat i na poptávku po práci.
1.2. Poptávka po práci v DK
Je určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce (mzdových sazbách, tj. mzdách). Firma maximalizující zisk najímá takové množství práce, kdy se MRPL=MFCL=w.
1.3. Nabídka práce v DK
Práce je výrobním faktorem, jehož nositelem je člověk. Pracovní činnost může mít podobu práce na trhu práce, tzn pronájem práce za účelem získání peněz a podobu domácí práce. Zbytek dne, kdy člověk nepracuje je volným časem. Cílem spotřebitele je maximalizace užitku a rozhoduje se v rozdělování času mezi práci a volný čas. Maximalizace užitku dosahuje tehdy, když mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času shodný.
Substituční efekt - při vyšší mzdě je tendence více pracovat na úkor volného času (nahrazování volného času prací) zvyšování nabízené práce. Důchodový efekt - vyšší mzda zvyšuje reálný příjem a vede k tendenci mít více volného času (nahrazovat práci volným časem) snižování nabízené práce.
Zpět zakřivená nabídka práce - tvar křivky závisí na tom zda převládá substituční nad důchodovým efektem. Při nižší sazbě převládá substituční a množství nabízené práce roste (kladná směrnice křivky) a při vyšší mzdové sazbě převládá důchodový a množství nabízené práce klesá (záporná směrnice).
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)