38) Statky a služby

Statky a služby


Lidé uspokojují své potřeby určitými předměty nebo určitou činností. Užitečné předměty, které mají určité vlastnosti (upotřebitelnost), se nazývá statky. Užitečné činnosti, při jejichž průběhu lidé uspokojují své potřeby, se nazývají služby.

Podle dostupnosti dělíme statky na:
1) Volné statky - tj. statky, které jsou neomezeně k dispozici (voda,
vzduch, světlo)
2) Ekonomické statky - které se vyskytují v omezené míře a musí se
určitým způsobem
rozdělovat.

Podle použití dělíme statky na:
1) Spotřební statky - které slouží besprostředně spotřebě, např.
potraviny, uhlí, auta, oděvy.
2) Kapitálové statky - které slouží další výrobě, např. látka na šaty,
příze.



Zdroje prostředků pro uspokojení potřeb


K zabezpečení dostatečného množství ekonomických statků jsou nezbytné zdroje. Tyto zdroje se v průběhu činnosti, kterou zpravidla nazýváme výroba, přeměňují (transformují) do podoby statku nebo služby. Při tomto procesu transformace je důležité, aby došlo ke zhodnocení zdrojů, které do procesu vstupují. Cely proces lze znázornit takto:

Přeměna
Zdroje (vstup) ----------------------------------------------- Výsledek (výstup): statek nebo služba
Zhodnocení

Výrobní faktory jsou:
- práce
- přírodní zdroje (příroda)
- kapitál



Potřeby


1) Fyziologické
2) Společenské
3) Individuální
4) Kolektivní



Hospodářství a efektivnost


Výroba statků a služeb probíhá ve společnosti součinností mnoha lidí a mnoha podniků. Vyrobené statky a služby si výrobci vyměňují mezi sebou prostřednictvím tzv. směny.
Dělba práce s sebou přináší specialisti jednotlivých výrobců na výrobu určitých statků a služeb nebo jej jejich částí. Vyměňování zboží a služeb zprostředkovávají peníze, které jsou prostředkem pro změření velikosti hodnoty zboží. V hospodářství pak proudí zboží, peníze a práce mezi podniky a domácnostmi takto:


Zboží

Tržby z prodeje zboží
(peníze za zboží)


Podniky Domácnosti


mzdy a platy
(peníze za práci)

Práce



Hospodaření je účelné nakládání s prostředky, které má společnost k dispozici. Při každé činnosti je třeba zajistit její účinnost (efektivnost).
Efekt obecně znamená užitečný výsledek činnosti, pro jehož dosažení musely být vynaloženy určité zdroje. Efektivnost vyjadřuje vztah mezi efektem určité činnosti (nazýváme jej také výsledek nebo výstup) a vynaloženými zdroji (vstupy).
Efektivní je tedy taková činnost, která přináší žádoucí výsledek s vynaložením přiměřených zdrojů.
Podnik hospodaří efektivně jestliže:
A) vyrábí takové statky nebo služby, které je někdo ochoten koupit, tedy vyrábí účelně
B) usiluje o snižování spotřeby zdrojů a lepší využití zdrojů, které ke své činnosti potřebuje, tedy vyrábí hospodárně.

Efektivnost činnosti podniku zahrnuje dvě složky:
A) účelnost (užitečnost) výrobku nebo služby
B) hospodárnost

Účelnost výrobku nebo služby v normálně fungující ekonomice prověřují spotřebitelé, kteří jsou nebo nejsou ochotni si výrobek nebo službu koupit.

Odvození nákladové křivky v dlouhém období

● izokosta – linie stejných celkových nákladů


Odvození nákladové křivky v dlouhém období
● nákladové optimum firmy


Odvození nákladové křivkyv dlouhém období
• různé úrovně celkových nákladů

Křivka celkových nákladů v dlouhém období
křivka je determinována výnosy z rozsahu

Velikost nákladů

Průměrné a mezní N
• průměrné náklady (AC) – náklady na jednotku produkce


● mezní náklady (MC) – náklady na rozšíření výroby o jednotku


Průměrné a mezní N


Odvození nákladové křivky v dlouhém období
● izokvanta – kombinace výrobních faktorů, jejichž kombinací je možné vyrobit stejný objem produkce

Cenová elasticita poptávky

• poměr procentních změn v objemu poptávaného množství k procentním změnám cen
• koeficient cenové elasticity poptávky

Cenová elasticita poptávky
• Neelastická poptávka EDP <> 1
• Jednotkově elastická EDP = 1


Cenová elasticita poptávky

Cenová elasticita poptávky


Tržní poptávka
• křivka tržní poptávky je součtem individuálních poptávkových křivek


Agregátní poptávka
• je součtem tržních poptávek na všech dílčích trzích

Chování výrobce na trhu výrobků a služeb

Náklady firmy
• utopené náklady
• náklady obětované příležitosti
• krátké období
• dlouhé období

Produkční funkce
• maximální objem produkce, který je možné vyrobit danou kombinací výrobních faktorů při dané úrovni technologie


Fyzický produkt
• celkový objem fyzického produktu
• průměrný objem fyzického produktu (na jednotku vstupu)
• mezní fyzický produkt
• zákon klesajících výnosů
• vývoj nákladů lze odvodit z produkční funkce
• celkové náklady (TC):
- fixní náklady (TFC)
- variabilní náklady (TVC)

Typy trhů

• místní / národní / mezinárodní
• dílčí / agregátní
• produktů / peněz / výrobních faktorů

Tržní subjekty
• domácnosti
• firmy
• stát

Tržní subjekty




NEOKLASICKÁ EKONOMIE – CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE NA TRHU VÝROBKŮ A SLUŽEB A FORMOVÁNÍ POPTÁVKY

Křivka poptávky

Důchodový a substituční efekt
• pohyb po křivce poptávky

Růst ceny zboží X zapříčiní:

- snížení reálného důchodu (tzv. důchodový efekt)
- změna relativní ceny X k ostatním statkům (tzv. substituční efekt)


Růst nominálního důchodu

Růst nominálního důchodu
• normální zboží
• nezbytné zboží
• luxusní zboží
• méněcenné zboží

Změna cen ostatních druhů zboží na poptávku
• nezávislé zboží
• substituty
• komplementy

b) Negativní externalita

b) negativní externalita – osvětlení mi svítí do pokoje a já jsem nucen investovat (dodatečné náklady) do zatemnění – typické jsou i škody na životním prostředí (nikdo není přímo finančně odpovědný – platí se to z daní); vyvolá to také dodatečné výdaje domácností (ze zdravotních problémů – ušlá mzda, léčení, ozdravné pobyty atd.)
Problém je, že trh umožňuje přesouvání úhrady nákladů, ale nepůsobí proti vzniku externalit.

I přesto je trh nejúčinnějším nástrojem regulace národního hospodářství, všem těmto typům selhání se dá do jisté míry předejít za spoluúčasti státu:
- oslabení faktorů působících proti efektivnosti (zákonodárství – omezení zneužívání výsadního postavení).
- snaží se vytvářet dostatek veřejných statků, aby snížil sociální tvrdost.
- vytváří předpoklady pro stabilní rozvoj hospodářského systému.




5. Poptávka na trhu výrobků a služeb

5.1 Rovnováha spotřebitele
Vstupuje na trh se záměrem nakoupit statky→ uspokojení potřeb. Cílem je maximalizovat užitek – předpokládá to vynaložení oběti→ poptávka je poměr množství zakoupeného zboží k oběti.

Společensko zábavní služby

2. Společensko zábavní služby
- placené
- bezplatné

Zaměřují se na odpočinek, relaxaci, zábavu a sport. Velmi často jsou poskytovány jako služby doplňkové ke službám stravovacím, ubytovacím apod. Řadíme sem bar, kavárny, vinárny, varieté, koliby, salaše, hostince a pivnice. Svým vybavením vytvářejí vhodné prostředí pro společenskou zábavu, společenské setkání. Součástí může být živá nebo reprodukovaná hudby, tanec, hry, hrací automaty…

3. Cateringové služby

Představují poskytování stravovacích služeb v uzavřených objektech objednavatele (např. bankety, stravování v letadlech)

4. Ubytovací služby

Zajišťují poskytování přechodného ubytování a služeb s ubytováním spojených. S rozvojem CR stoupá poptávka po ubytování a jiných doplňkových službách.

Členění společného stravování podle poskytovaných služeb:

Členění společného stravování podle poskytovaných služeb:
- Restaurační – nejrozšířenější, úzce souvisí s rozvojem CR a obchodu, strávníci hradí náklady v plné výši, součástí ceny je i zisk podnikatele, časté spojení s ubytovacími službami a společensko zábavními

- Závodní – plní funkci základního a doplňkového stravování pro pracovníky podniku v průběhu pracovní doby, čili je určeno pro určitý okruh spotřebitelů (v případě volné kapacity může poskytovat stravování i cizím strávníkům, strávníci hradí pouze část nákladů na přípravu stravy, zbytek hradí podnik

- Školní – zahrnuje stravování dětí, žáků, studentů a zaměstnanců škol poskytované ve školních jídelnách MŠ, ZŠ, SŠ a VŠ (menzy), strávník hradí pouze část ceny jídel, hlavním účelem je zajištění správné výživy pro jednotlivé věkové skupiny
- Ústavní (nemocnice, armády, domovy důchodců, lázně) – každá skupina má specificky upravenou stravu

Ostatní služby bank

Ostatní služby bank
- Poskytují informační a propagační činnost, poradenskou.
- zprostředkování leasingových obchodů
- factoring, forfeting (odkup pohl. krátkodobých, dlouhodobých, leasing přímý a nepřímý)
- pomáhají při zakládání podniků se zahr. maj. účastí, a při vyhledávání vhodných zahr. partnerů
- pronajímají bezpečnostní schránky
- zajišťují odborná školení (na šekovou agendu)
- směnárenská činnost, prodejem losů, pamětních mincí
- obchodují s CP
factoring – tichá forma – dlužník neví, že pohl. byla odkoupena
forfeting – zjevná forma – dlužník ví, že pohl. byla odkoupena


Vkladová činnost banky

Vkladové služby bank
1) Podnikatelské a nepodnikatelské účty platebního styku, k nimž patří běžné účty, sporožiro, bankokonta
2) Vkladní knížky na jméno, na heslo, na doručitele a osobní konta
3) Účty terminovaných vkladů
4) Prodej vkladových certifikátů
5) Prodej bankovních obligací (většina těchto bankovních produktů je nabízena jak v naší, tak v cizí měně)

Služby, Spotřeba

Služby
Jsou cílevědomé cizí činnosti, které uspokojují lidské potřeby svým vlastním průběhem.

a) hlediska jejich zaměření rozlišujeme:
1) hmotné (věcné): jsou cizí činnosti, které obnovují nebo zlepšují hmotné statky, opravy všeho druhu, dodávka energie
2) nehmotné (osobní): jsou cizí činnosti, které působí přímo na naši osobu, péče o zevnějšek a hygienu, zdravotní a lázeňská péče…

b) podle toho, jak jsou placené hrazené:
1) plně placené: např. opravárenské, nejsou dopláceny státem
2) částečně placené: zdravotnictví, školství, léky

Spotřeba
Je užití statků (výrobků) k uspokojení lidských potřeb, podle toho k čemu se výrobků užívá.

Rozeznáváme dva druhy spotřeb:
1) Spotřeba konečná: užití výrobků obyvatelstvem, osobní a společenské,
2) Spotřeba výrobní: to je spotřeba kapitálových statků – tedy užití statků k další hospodářské činnosti, tato spotřeba není uspokojováním potřeb lidí, ale součástí hospodářské činnosti, při které statky a služby teprve vznikají
3) Společenská spotřeba: spotřeba služeb poskytovaných státem