1.Ústavní soudnictví: ústavní základy, aktuální zákonná úprava, ústavní stížnosti (individuální a komunální), rozhodování o zrušení právních předpisů.

orgán ochrany ústavnosti

- může mít dopad podobný kontrole VS

2 typy řízení -> o ústavní stížnosti proti rozhodnutí nebo jinému zásahu org.veř.moci do ústavně zaručených práv a svobod (bylo porušeno naše základní právo, podmínkou řízení je vyčerpání všech prostředků ochrany)

-> řízení o zrušení právních předpisů nebo částí pro rozpor se zákonem (ústavní stížnosti ve věcech samosprávy, možnost bránit se proti zasahování do samosprávy)

1. Veřejný ochránce práv. Svobodný přístup k informacím.

Veřejný ochránce práv

Tento institut byl, jako specifický kontrolní institut v České republice zaveden právní úpravou z r. 1999.

Posláním veřejného ochránce práv je působit k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v zákoně, pokud je toto jednání v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož chránit i před jejich nečinností, a tím přispívat k ochraně základních práv a svobod.

Působnost ochránce se vztahuje na ministerstva a jiné správní úřady s působností pro celé území státu, správní úřady jim podléhající, Českou národní banku, pokud působí jako správní úřad, Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, obce a kraje při výkonu státní správy, dále na Policii České republiky, Armádu České republiky, Hradní stráž, Vězeňskou službu České republiky, zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova, ochranné léčení, jakož i na veřejné zdravotní pojišťovny (dále jen "úřad").

Působnost ochránce se na druhé straně nevztahuje na Parlament, prezidenta republiky a vládu, na Nejvyšší kontrolní úřad, na zpravodajské služby České republiky, na vyšetřovatele Policie České republiky, státní zastupitelství a na soudy, s výjimkou orgánů státní správy soudů.

Ochránce veřejných práv je volen Poslaneckou sněmovnou na funkční období šesti let z kandidátů, z nichž po dvou navrhuje prezident republiky a Senát. Ochránce může být zvolen pouze na dvě bezprostředně po sobě jdoucí funkční období. Ochráncem může být zvolen každý, kdo je volitelný do Senátu.

Za výkon funkce odpovídá ochránce Poslanecké sněmovně.

Ochránce jedná na základě přímého podnětu fyzické nebo právnické osoby, na základě podnětu adresovaného poslanci nebo senátorovi, který jej ochránci postoupil, na základě podnětu adresovaného některé z komor Parlamentu, která jej ochránci postoupila, anebo z vlastní iniciativy.

Jestliže ochránce šetřením nezjistí porušení právních předpisů ani jiná pochybení, písemně o tom vyrozumí stěžovatele i úřad. Naproti tomu, pokud ochránce zjistí šetřením porušení právních předpisů či jiná pochybení, vyzve úřad, aby se k jeho zjištěním ve lhůtě 30 dnů vyjádřil. Pokud ochránce dospěje k závěru, že opatření úřadu jsou dostatečná, vyrozumí o tom stěžovatele i úřad. Jinak ochránce po obdržení vyjádření nebo marném uplynutí lhůty sdělí písemně své závěrečné stanovisko úřadu a stěžovateli, přičemž jeho součástí bude návrh opatření k nápravě.

Budou-li provedená opatření nedostatečná, nebo pokud úřad žádaná z navržených opatření neprovede, ochránce o tom vyrozumí nadřízený úřad a může informovat i veřejnost.

S tím souvisí i to, že ochránce podává každoročně do 31. března Poslanecké sněmovně souhrnnou písemnou zprávu o své činnosti za uplynulý rok. Zprávu současně zasílá Senátu, prezidentu republiky, vládě a ministerstvům a jiným správním úřadům s působností pro celé území státu a vhodným způsobem ji zveřejňuje.