Rozhodovací stromy
- jde o posloupnost rozhodnutí – rozhodnutí v jedné etapě závisí na rozhodnutí v předchozích etapách
- rozhodování za těchto podmínek někdy bývá nazýváno sekvenčním rozhodováním
- strom znázorňuje pravděpodobnost vzniku po sobě následujících různých variant peněžních příjmů a z nich odvozených variant ČSH
- technika rozhodovacích stromů zde napomáhá tím, že umožňuje znázornit systematickým způsobem všechny na sebe navazující peněžní toky projektu a tak zpřehlednit celý průběh jejich posloupnosti
podmíněný peněžní příjem
- příjem, který nastane v budoucím období jestliže bude vytvořen příjem v období předchozím
podmíněná pravděpodobnost peněžního příjmu
- pravděpodobnost vzniku podmíněného příjmu
společná pravděpodobnost peněžních příjmů
- pravděpodobnost celého sledu událostí, součin po sobě následujících pravděpodobností peněžních příjmů
- rozhodovací stromy podobně jako simulační analýza samy o sobě tedy nezajistí konečný výběr projektu. Zachycení vazeb mezi současným a budoucím rozhodnutím však usnadní investičním manažerům konečná rozhodnutí, ukazují, jaké jsou eventuelní možnosti úpravy projektu
21. Reálná úroková míra a výše zdanění
Reálná úroková míra
. 1 + N - 1 Fisherova rovnice
1 + I
R – reálná úroková míra
N – nominální úroková míra
I – inflace
Výše zdanění
- čím vyšší existuje zdanění příjmů potencionálních investorů, tím nižší bývá jejich investiční aktivita a opačně
- zájmy investorů ovlivňuje v souvislosti s daněmi především velikost sazeb daně ze zisku, konstrukce sazeb a různá možnost daňových úlev
- sazba daně ze zisku ovlivňuje především minimálně potřebný celkový zisk na 1,- Kč investice, což vyplývá z následujícího vzorce
M = . 1 .
1 - d
M – výše zdanění
d – daňový koeficient v %/100
- sazba daně z příjmu ovlivňuje také peněžní příjem z investice a tím i její efektivnost
- na aktivitu investorů působí také daňové úlevy různého typu
- na dynamiku investic v ekonomice působí i očekávání podnikatelů a jejich důvěra. Jestliže mají obavy z budoucího vývoje a pociťují vysoké riziko omezují své investiční záměry a to se projevuje v kolísání podílu investic na HDP
- kromě monetární politiky a daňové politiky hospodářská politika státu ovlivňuje investiční aktivitu podniků i jednotlivců i jinými nástroji. Patří mezi ně dotační politika, státní záruky a úvěry, celní úlevy, ekologická omezení…
- nemalý vliv má i fungování státu a jeho institucí jako přímého investora (státní zakázky)
. 1 + N - 1 Fisherova rovnice
1 + I
R – reálná úroková míra
N – nominální úroková míra
I – inflace
Výše zdanění
- čím vyšší existuje zdanění příjmů potencionálních investorů, tím nižší bývá jejich investiční aktivita a opačně
- zájmy investorů ovlivňuje v souvislosti s daněmi především velikost sazeb daně ze zisku, konstrukce sazeb a různá možnost daňových úlev
- sazba daně ze zisku ovlivňuje především minimálně potřebný celkový zisk na 1,- Kč investice, což vyplývá z následujícího vzorce
M = . 1 .
1 - d
M – výše zdanění
d – daňový koeficient v %/100
- sazba daně z příjmu ovlivňuje také peněžní příjem z investice a tím i její efektivnost
- na aktivitu investorů působí také daňové úlevy různého typu
- na dynamiku investic v ekonomice působí i očekávání podnikatelů a jejich důvěra. Jestliže mají obavy z budoucího vývoje a pociťují vysoké riziko omezují své investiční záměry a to se projevuje v kolísání podílu investic na HDP
- kromě monetární politiky a daňové politiky hospodářská politika státu ovlivňuje investiční aktivitu podniků i jednotlivců i jinými nástroji. Patří mezi ně dotační politika, státní záruky a úvěry, celní úlevy, ekologická omezení…
- nemalý vliv má i fungování státu a jeho institucí jako přímého investora (státní zakázky)
Požadovaná výnosnost má trojí úlohu:
o jako náklad (cena) kapitálu vytváří stimuly k investování. Především úroky z úvěrů jsou nejvýznamnějším nástrojem hospodářské politiky státu
o stává se nástrojem výběru investičních projektů – dle ní se rozhoduje zda přijmeme projekt nebo ne.
o Pomáhá při zohledňování faktoru času. Pomocí metod složeného úrokování umožňuje respektovat čas, ve kterém byl příslušný peněžní tok z investice dosažen a zpřesnit tak celkový propočet efektivnosti
- Protože se v propočtech efektivnosti uvažují peněžní příjmy po zdanění je logické požadovat, aby také požadovaná míra efektivnosti respektovala vliv zdanění
ir = in x (1 – T)
ir – úroková míra po zdanění
in – úroková míra před zdaněním
T – daňová sazba
Vliv dní na kapitálové plánování a investiční rozhodování
- některé země lákají investory slevami na daních, event. úplným osvobozením od daně
Vliv daní na peněžní příjem z investice
- odpisy nejsou skutečný peněžní výdaj, snižují zisk a proto musí být do peněžního příjmu znovu zahrnuty
EBT - provozní zisk před zdaněním
EBIT – zisk před úroky a zdaněním
EBDIT – zisk před odpisy, úroky a zdaněním
- předpokládaný peněžní příjem po zdanění
P = (1 – T) x Zp + O + (1 – T) x I
P – příjem z investice po zdanění
T – daňový koeficient
Zp – provozní zisk
O - odpisy
I – úrok z úvěru
- O odpisy zvyšujeme provozní zisk po zdanění v plné výši. Úroky přičítáme k provoznímu zisku proto, abychom zabránili jejich dvojnásobnému zohlednění (jednou jako součást nákladů, podruhé při diskontaci peněžních příjmů z investic). Přičítáme ovšem jen tu část úroků, která - Po zdanění – dopadá na podnik.
o stává se nástrojem výběru investičních projektů – dle ní se rozhoduje zda přijmeme projekt nebo ne.
o Pomáhá při zohledňování faktoru času. Pomocí metod složeného úrokování umožňuje respektovat čas, ve kterém byl příslušný peněžní tok z investice dosažen a zpřesnit tak celkový propočet efektivnosti
- Protože se v propočtech efektivnosti uvažují peněžní příjmy po zdanění je logické požadovat, aby také požadovaná míra efektivnosti respektovala vliv zdanění
ir = in x (1 – T)
ir – úroková míra po zdanění
in – úroková míra před zdaněním
T – daňová sazba
Vliv dní na kapitálové plánování a investiční rozhodování
- některé země lákají investory slevami na daních, event. úplným osvobozením od daně
Vliv daní na peněžní příjem z investice
- odpisy nejsou skutečný peněžní výdaj, snižují zisk a proto musí být do peněžního příjmu znovu zahrnuty
EBT - provozní zisk před zdaněním
EBIT – zisk před úroky a zdaněním
EBDIT – zisk před odpisy, úroky a zdaněním
- předpokládaný peněžní příjem po zdanění
P = (1 – T) x Zp + O + (1 – T) x I
P – příjem z investice po zdanění
T – daňový koeficient
Zp – provozní zisk
O - odpisy
I – úrok z úvěru
- O odpisy zvyšujeme provozní zisk po zdanění v plné výši. Úroky přičítáme k provoznímu zisku proto, abychom zabránili jejich dvojnásobnému zohlednění (jednou jako součást nákladů, podruhé při diskontaci peněžních příjmů z investic). Přičítáme ovšem jen tu část úroků, která - Po zdanění – dopadá na podnik.
Inflace v investičním rozhodování
- v důsledku inflace dochází především k růstu kapitálových výdajů
- to se zejména projevuje u stavebních investic s delší dobou pořízení
- inflace ovlivňuje ale i příjmy z investice. Dochází k růstu cen výrobků, které budou investicí vyráběny, ale také k růstu cen spotřebovaných materiálů, k růstu mzdových nákladů a jiných nákladů…
- inflace ovlivňuje i diskontní sazbu používanou pro výpočet časové hodnoty peněz
- při propočtech ČSH je možné vliv inflace zobrazit dvěma způsoby
o s použitím nominální diskontní sazby (je třeba vyjádřit peněžní příjmy taky v nominální hodnotě včetně inflace)
o s použitím reálné diskontní sazby(je třeba vyjádřit peněžní příjmy taky v reálné hodnotě = nominální - inflace)
- může se stát že se bude inflace měnit během let co bude investice generovat nějaké příjmy potom můžeme použít i průměrné tempo inflace nebo zohledňovat inflaci každý rok zvlášť
- to se zejména projevuje u stavebních investic s delší dobou pořízení
- inflace ovlivňuje ale i příjmy z investice. Dochází k růstu cen výrobků, které budou investicí vyráběny, ale také k růstu cen spotřebovaných materiálů, k růstu mzdových nákladů a jiných nákladů…
- inflace ovlivňuje i diskontní sazbu používanou pro výpočet časové hodnoty peněz
- při propočtech ČSH je možné vliv inflace zobrazit dvěma způsoby
o s použitím nominální diskontní sazby (je třeba vyjádřit peněžní příjmy taky v nominální hodnotě včetně inflace)
o s použitím reálné diskontní sazby(je třeba vyjádřit peněžní příjmy taky v reálné hodnotě = nominální - inflace)
- může se stát že se bude inflace měnit během let co bude investice generovat nějaké příjmy potom můžeme použít i průměrné tempo inflace nebo zohledňovat inflaci každý rok zvlášť
20. Vliv inflace na investiční rozhodování
Požadovaná výnosnost daně a inflace v investičním rozhodování
Požadovaná výnosnost
- kterou investor požaduje jako minimální kompenzaci za odložení spotřeby a kompenzaci za podstoupení rizika investování
Očekávaná výnosnost
- výnosnost, kterou investor předpokládá na základě očekávaného peněžního toku z projektu
- měla by být vyšší než požadovaná
Průměrné náklady kapitálu
- náklady, které podnik vynaloží na získání různých zdrojů financování svého rozvoje
Bezriziková výnosnost
- výnosnost takových investic, které nepřinášejí v podstatě žádné nebo jen minimální riziko (státní obligace, obnovovací investice..)
Odpisový daňový štít
- součin odpisů a daňového koeficientu. Vyjadřuje úsporu, kterou podnik získá tím, že odpisy jsou zahrnuty do nákladů a snižují základ zdanění
Reálná výnosnost
- výnosnost projektu v bezinflačním prostředí a je ovlivněna poptávkou a nabídkou na kapitálovém trhu
- slouží k porovnání různých firem a období v jednotlivých zemích
Požadovaná výnosnost
- kterou investor požaduje jako minimální kompenzaci za odložení spotřeby a kompenzaci za podstoupení rizika investování
Očekávaná výnosnost
- výnosnost, kterou investor předpokládá na základě očekávaného peněžního toku z projektu
- měla by být vyšší než požadovaná
Průměrné náklady kapitálu
- náklady, které podnik vynaloží na získání různých zdrojů financování svého rozvoje
Bezriziková výnosnost
- výnosnost takových investic, které nepřinášejí v podstatě žádné nebo jen minimální riziko (státní obligace, obnovovací investice..)
Odpisový daňový štít
- součin odpisů a daňového koeficientu. Vyjadřuje úsporu, kterou podnik získá tím, že odpisy jsou zahrnuty do nákladů a snižují základ zdanění
Reálná výnosnost
- výnosnost projektu v bezinflačním prostředí a je ovlivněna poptávkou a nabídkou na kapitálovém trhu
- slouží k porovnání různých firem a období v jednotlivých zemích
Požadovaná výnosnost projektu a podniku
Vp = Vf + Rp
Vp – požadovaná výnosnost projektu
Vf – požadovaná výnosnost firmy
Rp – riziko projektu – riziková prémie
Vf = Vb + Rf
Vf – požadovaná výnosnost firmy
Vb – požadovaná bezriziková výnosnost
Rf – riziková prémie firmy při dosavadním podnikání
Požadovaná bezriziková výnosnost „Vb“
- finanční
o státní dluhopisy (povodňové, krátkodobé, pokladniční poukázky – státní, vládní..)
- hmotná
o obnovovací investice
- představuje bezrizikovou výnosnost investice v podmínkách kde neexistuje riziko
- závislá na:
o reálné výnosnosti
o očekávané inflaci
bezriziková výnosnost reálná
- je to požadovaná výnosnost z investice v podmínkách, kdy neexistuje inflace
- jestliže investor očekává inflaci, požaduje přirozeně určitou kompenzaci za očekávané snížení kupní síly peněz, protože se vzdá okamžité spotřeby investuje
- požadovaná výnosnost je dána průměrnými náklady kapitálu firmy
- požadovanou výnosnost projektu nemůžeme ztotožňovat s tržní úrokovou mírou úvěru na konkrétní projekt protože:
o požadovaná výnosnost musí respektovat požadavky všech vkladatelů dlouhodobého kapitálu nejenom úvěru
o požadovaná míra výnosnosti projektu se odvozuje v zásadě od průměrných nákladů kapitálu podniku jako celku, nikoliv od nákladů kapitálu jednotlivých projektů
Vp – požadovaná výnosnost projektu
Vf – požadovaná výnosnost firmy
Rp – riziko projektu – riziková prémie
Vf = Vb + Rf
Vf – požadovaná výnosnost firmy
Vb – požadovaná bezriziková výnosnost
Rf – riziková prémie firmy při dosavadním podnikání
Požadovaná bezriziková výnosnost „Vb“
- finanční
o státní dluhopisy (povodňové, krátkodobé, pokladniční poukázky – státní, vládní..)
- hmotná
o obnovovací investice
- představuje bezrizikovou výnosnost investice v podmínkách kde neexistuje riziko
- závislá na:
o reálné výnosnosti
o očekávané inflaci
bezriziková výnosnost reálná
- je to požadovaná výnosnost z investice v podmínkách, kdy neexistuje inflace
- jestliže investor očekává inflaci, požaduje přirozeně určitou kompenzaci za očekávané snížení kupní síly peněz, protože se vzdá okamžité spotřeby investuje
- požadovaná výnosnost je dána průměrnými náklady kapitálu firmy
- požadovanou výnosnost projektu nemůžeme ztotožňovat s tržní úrokovou mírou úvěru na konkrétní projekt protože:
o požadovaná výnosnost musí respektovat požadavky všech vkladatelů dlouhodobého kapitálu nejenom úvěru
o požadovaná míra výnosnosti projektu se odvozuje v zásadě od průměrných nákladů kapitálu podniku jako celku, nikoliv od nákladů kapitálu jednotlivých projektů
Obě kritéria spolu těsně souvisí
- přidaná tržní hodnota ukazuje absolutní rozdíl mezi tržní hodnotou a účetní hodnotou vloženého kapitálu
- ekonomická tržní hodnota ukazuje, jaká výše zisku při dané rentabilitě z účetní hodnoty vloženého kapitálu z tohoto rozdílu vzniká
- vedle základního strategického finančního cíle podnikání v podobě maximalizace tržní hodnoty firmy musí podnik zajišťovat i některé další dílčí finanční cíle například zajišťování platební schopnosti a likvidity
- základní i dílčí finanční cíle podnikání musí být respektovány i v oblasti investiční politiky
- příspěvek investice k přidané tržní hodnotě firmy nevyjadřuje samotná tržní cena investice ale rozdíl mezi současnou hodnotou očekávaných příjmů a současnou hodnotou kapitálových výdajů
- čím vyšší ČSH investice dosáhneme tím lépe
- ekonomická tržní hodnota ukazuje, jaká výše zisku při dané rentabilitě z účetní hodnoty vloženého kapitálu z tohoto rozdílu vzniká
- vedle základního strategického finančního cíle podnikání v podobě maximalizace tržní hodnoty firmy musí podnik zajišťovat i některé další dílčí finanční cíle například zajišťování platební schopnosti a likvidity
- základní i dílčí finanční cíle podnikání musí být respektovány i v oblasti investiční politiky
- příspěvek investice k přidané tržní hodnotě firmy nevyjadřuje samotná tržní cena investice ale rozdíl mezi současnou hodnotou očekávaných příjmů a současnou hodnotou kapitálových výdajů
- čím vyšší ČSH investice dosáhneme tím lépe
19. Simulační analýza
Počítačová simulační analýza projektu
- konec 60. let 20 století D hertz
- může teoreticky brát v úvahu všechny možné kombinace faktorů, ovlivňujících peněžní příjem či čistou současnou hodnotu
- postupové kroky při počítačové simulaci:
o Formulace modelu pro počítač jde o přesný, rozvinutý model výpočtu ČSH, který respektuje všechny důležité proměnné faktory. Sestavení modelu, určení vzájemných závislostí faktorů je nejobtížnější a nejdůležitější část celé simulace
o Stanovení pravděpodobnosti prognostických chyb u každého proměnného faktoru, který je součástí modelu
o Pomocí počítače simulujeme peněžní tok. Počítač si náhodně vybere z rozdělení prognostických chyb a stanovuje výsledně peněžní toky pro každé období
- Počítačová simulace umožňuje preciznější odhady
- konec 60. let 20 století D hertz
- může teoreticky brát v úvahu všechny možné kombinace faktorů, ovlivňujících peněžní příjem či čistou současnou hodnotu
- postupové kroky při počítačové simulaci:
o Formulace modelu pro počítač jde o přesný, rozvinutý model výpočtu ČSH, který respektuje všechny důležité proměnné faktory. Sestavení modelu, určení vzájemných závislostí faktorů je nejobtížnější a nejdůležitější část celé simulace
o Stanovení pravděpodobnosti prognostických chyb u každého proměnného faktoru, který je součástí modelu
o Pomocí počítače simulujeme peněžní tok. Počítač si náhodně vybere z rozdělení prognostických chyb a stanovuje výsledně peněžní toky pro každé období
- Počítačová simulace umožňuje preciznější odhady
Podnikové cíle a investice
- převládá tzv.: „pluralitní“ pojetí cílů – podnik sleduje více než jeden cíl současně a finanční cíle jsou nejdůležitější (maximalizace tržní hodnoty firmy…)
- hlavní cíle:
o efektivnost a finanční stabilita podniku, vyjádřené tržní hodnotou firmy, výnosností investic, likviditou
o podíl podniku na trhu, jeho zachování, event. růst, a tím uspokojování poptávky, inovace výrobního programu, zařízení, technologií
o sociální cíle, vyjádřené mzdovým a sociálním zajištěním pracovníků, rozvojem jejich kvalifikace, stimulace
o respektování požadavků na ochranu životního prostředí
Měřítko tržní hodnoty firmy je „přidaná tržní hodnota“
MVA = Vt - Vu
market value added
Vt – hodnota tržní
Vu – hodnota účetní
- nejdůležitějším cílem pro firmu by neměl být maximální zisk ale maximalizace tržní hodnoty firmy
- přidaná tržní hodnota firmy ukazuje, o kolik by investoři získali více, kdyby své akcie dnes prodali oproti kapitálu, který do podniku vložili
- využívání tržní hodnoty firmy je však spojeno s některými problémy:
o předpokládá rozvinutý kapitálový trh, na němž ceny akcií odráží všechny dostupné informace
o i při rozvinutém efektivním kapitálovém trhu lze reálně přidanou tržní hodnotu použít jen pro veřejně obchodované podniky, nikoliv pro podniky jiného druhu či pro jejich části
o cena akcií odráží příliš mnoho náhodných vlivů, má značnou volatilitu, což znesnadňuje její použití pro každodenní rozhodování
proto vzniká souhrnné hodnotové kritérium: „ekonomická přidaná hodnota“
EVA = (Rv – rv) x VT
VT – vlastní kapitál v tržní ceně
Rv – rentabilita vlastního kapitálu
rv - požadovaná výnosnost vlastního kapitálu
Rv = . zisk .
Vlastní kapitál
v účetní hodnotě
rv = . zisk .
Vlastní kapitál
v tržní hodnotě
- ukazuje jaká výše zisku při dané rentabilitě z účetní hodnoty vloženého kapitálu z tohoto rozdílu vzniká
- hlavní cíle:
o efektivnost a finanční stabilita podniku, vyjádřené tržní hodnotou firmy, výnosností investic, likviditou
o podíl podniku na trhu, jeho zachování, event. růst, a tím uspokojování poptávky, inovace výrobního programu, zařízení, technologií
o sociální cíle, vyjádřené mzdovým a sociálním zajištěním pracovníků, rozvojem jejich kvalifikace, stimulace
o respektování požadavků na ochranu životního prostředí
Měřítko tržní hodnoty firmy je „přidaná tržní hodnota“
MVA = Vt - Vu
market value added
Vt – hodnota tržní
Vu – hodnota účetní
- nejdůležitějším cílem pro firmu by neměl být maximální zisk ale maximalizace tržní hodnoty firmy
- přidaná tržní hodnota firmy ukazuje, o kolik by investoři získali více, kdyby své akcie dnes prodali oproti kapitálu, který do podniku vložili
- využívání tržní hodnoty firmy je však spojeno s některými problémy:
o předpokládá rozvinutý kapitálový trh, na němž ceny akcií odráží všechny dostupné informace
o i při rozvinutém efektivním kapitálovém trhu lze reálně přidanou tržní hodnotu použít jen pro veřejně obchodované podniky, nikoliv pro podniky jiného druhu či pro jejich části
o cena akcií odráží příliš mnoho náhodných vlivů, má značnou volatilitu, což znesnadňuje její použití pro každodenní rozhodování
proto vzniká souhrnné hodnotové kritérium: „ekonomická přidaná hodnota“
EVA = (Rv – rv) x VT
VT – vlastní kapitál v tržní ceně
Rv – rentabilita vlastního kapitálu
rv - požadovaná výnosnost vlastního kapitálu
Rv = . zisk .
Vlastní kapitál
v účetní hodnotě
rv = . zisk .
Vlastní kapitál
v tržní hodnotě
- ukazuje jaká výše zisku při dané rentabilitě z účetní hodnoty vloženého kapitálu z tohoto rozdílu vzniká
B. Podle podnikové činnosti
- rizika sociálně politická
o nestabilita domácí nebo zahraniční politické situace, sociální konflikty…
- rizika ekonomická
o výrazná změna domácí, nebo zahraniční ekonomické situace
o zvýšení nákladů v důsledku zvýšení cen nakupovaných surovin
o změna finanční a úvěrové politiky bank
o změna fiskální politiky
o změna kurzů
- rizika tržních podmínek
o změna chování konkurence
o protekcionalistická opatření vlád nebo nadnárodních monopolů
- rizika inovační politiky
o opoždění výzkumu
o neúspěch projektových záměrů
- rizika výroby a dodání
o havárie a výrobní poruchy
o nedodržení příslušné kvality
o nesprávná instalace, montáž
- rizika provozní
o riziko stávek
o havárie strojů
o úrazy v práci
- riziko investiční
o vzniká z umístění peněz do různých druhů majetku (hmotného, nehmotného, finančního..)
- riziko finanční
o používání různých druhů kapitálu
o zvýšení zadluženosti má na podnik negativní vlivy: zvyšuje variabilitu zisku na akcii (jestliže je rentabilita celkového kapitálu vyšší než úrok z dluhu, stoupá zisk na 1 akcii), a zvyšuje riziko insolvence
- celkové podnikatelské riziko
o úspěch či neúspěch podnikání (zahrnuje v sobě vlastně předchozí rizika..)
o značný vliv na riziko podnikání má stupeň rozdělení výroby a prodeje a stupeň zatíženosti podniku fixními náklady. (podíl fixních nákladů, vyvolaný vysokým podílem fixního majetku riziko zvyšuje, protože fixní náklady jsou nepružné při poklesu výroby.)
C. Podle závislosti na celkovém ekonomickém vývoji
- riziko systematické – změny v celkovém vývoji v ekonomice
- nesystematické – specifické změny v jednotlivých oborech
D. Podle možnosti ovlivňování
- ovlivnitelná rizika
o týkají se většinou zajištění podnikatelské činnosti vlastními silami tj.: podnikatel a jeho spolupracovníci
o zajištění výroby, zabezpečení dodávek, jiných ovlivnitelných věcí
- neovlivnitelná rizika
o jsou převážně výsledkem podnikatelského okolí (konkurence, změna trhu…) a „vyšší moci“ (přírodní katastrofy, některé typy havárií)
o nestabilita domácí nebo zahraniční politické situace, sociální konflikty…
- rizika ekonomická
o výrazná změna domácí, nebo zahraniční ekonomické situace
o zvýšení nákladů v důsledku zvýšení cen nakupovaných surovin
o změna finanční a úvěrové politiky bank
o změna fiskální politiky
o změna kurzů
- rizika tržních podmínek
o změna chování konkurence
o protekcionalistická opatření vlád nebo nadnárodních monopolů
- rizika inovační politiky
o opoždění výzkumu
o neúspěch projektových záměrů
- rizika výroby a dodání
o havárie a výrobní poruchy
o nedodržení příslušné kvality
o nesprávná instalace, montáž
- rizika provozní
o riziko stávek
o havárie strojů
o úrazy v práci
- riziko investiční
o vzniká z umístění peněz do různých druhů majetku (hmotného, nehmotného, finančního..)
- riziko finanční
o používání různých druhů kapitálu
o zvýšení zadluženosti má na podnik negativní vlivy: zvyšuje variabilitu zisku na akcii (jestliže je rentabilita celkového kapitálu vyšší než úrok z dluhu, stoupá zisk na 1 akcii), a zvyšuje riziko insolvence
- celkové podnikatelské riziko
o úspěch či neúspěch podnikání (zahrnuje v sobě vlastně předchozí rizika..)
o značný vliv na riziko podnikání má stupeň rozdělení výroby a prodeje a stupeň zatíženosti podniku fixními náklady. (podíl fixních nákladů, vyvolaný vysokým podílem fixního majetku riziko zvyšuje, protože fixní náklady jsou nepružné při poklesu výroby.)
C. Podle závislosti na celkovém ekonomickém vývoji
- riziko systematické – změny v celkovém vývoji v ekonomice
- nesystematické – specifické změny v jednotlivých oborech
D. Podle možnosti ovlivňování
- ovlivnitelná rizika
o týkají se většinou zajištění podnikatelské činnosti vlastními silami tj.: podnikatel a jeho spolupracovníci
o zajištění výroby, zabezpečení dodávek, jiných ovlivnitelných věcí
- neovlivnitelná rizika
o jsou převážně výsledkem podnikatelského okolí (konkurence, změna trhu…) a „vyšší moci“ (přírodní katastrofy, některé typy havárií)
17. Postoj k riziku
Postoje k riziku
i. averze
- snaha vyhnout se riziku
ii. sklon k riziku
- vyhledává riskantnější projekty
iii. neutrální postoj
- averze a risk jsou v rovnováze
- postoj k riziku závisí na mnoha faktorech: osobním založení subjektu, ekonomickém postavení a systému motivace subjektu.
18. Kapitálové plánování
Kapitálové plánování, podnikové cíle, investiční a finanční strategie
- kapitálové plánování je mnohostranná činnost podniku, spojená s pořizováním investičního majetku a jeho financováním
o stanovení dlouhodobých cílů a investiční strategie firmy
o vyhledávání nových, z hlediska očekávané efektivnosti nadějných projektů a jejich předinvestiční příprava
o vypracování kapitálových rozpočtů a prognózování stávajících a budoucích peněžních toků v souvislosti s projekty
o zhodnocení účinnosti projektů z různých hledisek, zejména pak zhodnocení jejich souhrnné finanční efektivnosti
o výběr optimální varianty financování projektů
o kontrola výdajů na projekty a následné zhodnocení realizovaných projektů
- v dlouhodobém kapitálovém rozpočtu se zachycuje hrubá představa podniku o jednotlivých investicích do základních složek investičního majetku (budov, pozemků, strojů…) také úvaha o zdrojích financování růstu investičního majetku a jejich struktuře
- krátkodobý kapitálový rozpočet má detailnější charakter, obsahuje podrobnou charakteristiku jednotlivých projektů, plánovaných výdajů, ocenění efektivnosti projektů a zdrojů jejich financování
Východiskem kapitálového plánování jsou základní strategické cíle a postupy, které podnik sleduje.
i. averze
- snaha vyhnout se riziku
ii. sklon k riziku
- vyhledává riskantnější projekty
iii. neutrální postoj
- averze a risk jsou v rovnováze
- postoj k riziku závisí na mnoha faktorech: osobním založení subjektu, ekonomickém postavení a systému motivace subjektu.
18. Kapitálové plánování
Kapitálové plánování, podnikové cíle, investiční a finanční strategie
- kapitálové plánování je mnohostranná činnost podniku, spojená s pořizováním investičního majetku a jeho financováním
o stanovení dlouhodobých cílů a investiční strategie firmy
o vyhledávání nových, z hlediska očekávané efektivnosti nadějných projektů a jejich předinvestiční příprava
o vypracování kapitálových rozpočtů a prognózování stávajících a budoucích peněžních toků v souvislosti s projekty
o zhodnocení účinnosti projektů z různých hledisek, zejména pak zhodnocení jejich souhrnné finanční efektivnosti
o výběr optimální varianty financování projektů
o kontrola výdajů na projekty a následné zhodnocení realizovaných projektů
- v dlouhodobém kapitálovém rozpočtu se zachycuje hrubá představa podniku o jednotlivých investicích do základních složek investičního majetku (budov, pozemků, strojů…) také úvaha o zdrojích financování růstu investičního majetku a jejich struktuře
- krátkodobý kapitálový rozpočet má detailnější charakter, obsahuje podrobnou charakteristiku jednotlivých projektů, plánovaných výdajů, ocenění efektivnosti projektů a zdrojů jejich financování
Východiskem kapitálového plánování jsou základní strategické cíle a postupy, které podnik sleduje.
Rámcové rozpočty
o srovnávací metoda – dle podobné již uskutečněné investice se sestaví rámcový rozpočet
o metoda měrných investičních nákladů – jsou předem stanoveny hodnoty investičních nákladů na jednotku výkonů pro daný typ zařízení cena se pak stanoví vynásobením odhadovaného výkonu jednotkou výkonu
- rozpočty vycházející z projektové dokumentace – vycházejí z projektu, jsou přesnější, používají konkrétní ceny
- nabídkové rozpočty – vycházejí z projektu od dodavatele, je určující pro stanovení smluvní ceny projektu
- kvalitně sestavený rozpočet je důležitým nástrojem kontroly při realizaci investice a minimalizuje event. spory mezi dodavatelem a investorem
existují i náklady užívání stavby – vznikají při jejím provozu
- náklady na provoz stavby
- náklady na opravy a údržbu stavby
- na základě úvodního projektu je možné získat stavební povolení od stavebního úřadu
- zadávací řízení – je proces, v němž se uskutečňuje výměna nejdůležitějších informací o předpokládané zakázce stavby mezi zadavatelem a uchazeči o dodávku stavby
- po vyhledání dodavatele stavby se často ještě zpřesňuje projektová dokumentace pro realizaci stavby
3. vlastní výstavba (pořízení)
- začíná po získání stavebního povolení a uzavření potřebných smluv s dodavateli
- uskutečňuje se zde předání staveniště, vlastní výstavba a předání stavby k užívání
- o celé výstavbě se musí vést stavební deník
- stavební dozor – kontroluje průběh stavby, kontroluje stavební deník a vede protokoly o dodržení různých parametrů.
4. provozování investice (její likvidace koncem životnosti)
o metoda měrných investičních nákladů – jsou předem stanoveny hodnoty investičních nákladů na jednotku výkonů pro daný typ zařízení cena se pak stanoví vynásobením odhadovaného výkonu jednotkou výkonu
- rozpočty vycházející z projektové dokumentace – vycházejí z projektu, jsou přesnější, používají konkrétní ceny
- nabídkové rozpočty – vycházejí z projektu od dodavatele, je určující pro stanovení smluvní ceny projektu
- kvalitně sestavený rozpočet je důležitým nástrojem kontroly při realizaci investice a minimalizuje event. spory mezi dodavatelem a investorem
existují i náklady užívání stavby – vznikají při jejím provozu
- náklady na provoz stavby
- náklady na opravy a údržbu stavby
- na základě úvodního projektu je možné získat stavební povolení od stavebního úřadu
- zadávací řízení – je proces, v němž se uskutečňuje výměna nejdůležitějších informací o předpokládané zakázce stavby mezi zadavatelem a uchazeči o dodávku stavby
- po vyhledání dodavatele stavby se často ještě zpřesňuje projektová dokumentace pro realizaci stavby
3. vlastní výstavba (pořízení)
- začíná po získání stavebního povolení a uzavření potřebných smluv s dodavateli
- uskutečňuje se zde předání staveniště, vlastní výstavba a předání stavby k užívání
- o celé výstavbě se musí vést stavební deník
- stavební dozor – kontroluje průběh stavby, kontroluje stavební deník a vede protokoly o dodržení různých parametrů.
4. provozování investice (její likvidace koncem životnosti)
16. Podnikatelské riziko + druhy rizika
- Investiční trojúhelník – tři kritéria, které je nutné brát v potaz při rozhodování o investici: výnosnost, riziko a likvidita
- Průměrná očekávaná hodnota peněžních toků – je vážený aritmetický průměr z peněžních toků, kde vahou je pravděpodobnost jednotlivých toků.
- Riziko podnikatelské – úspěšnost či neúspěšnost podnikání
- respektování rizika je nutným základním atributem správného rozhodování o investicích
- podstata existence možnosti, že zamýšlený cíl a aktivita se bude lišit od reality
- riziko v pravém slova smyslu je předpoklad disponibility údajově zdůvodněného odhadu pravděpodobnosti výskytu
- neurčitost (neznalost pravděpodobnosti výskytu, popřípadě její subjektivní odhady)
Nezbytnost rozhodování v podmínkách rizika
- nemožnost plné informovanosti toho, kdo rozhoduje o dopadech svého rozhodování
- objektivní důvody, procesy okolního světa se stochastickou (nepravidelnost, nečekanost) povahou například počasí, živelné katastrofy….
- Subjektivní důvody – omezení řešitele v dostupnosti nějakých informací a jeho ochota či nutnost je vyhodnotit nedokonale
o Informace jsou nedostupné, nebo jsou dostupné, ale my se jimi nezabýváme
o Nebo v krátkém okamžiku udělal rychlou nedokonalou analýzu (nebo když na ní nemáme dost peněz)
- Neúspěšnost je vysoká zejména při zavádění nových výrobků na trh a při podnikovém výzkumu a vývoji
Výsledná odchylka od záměru
- pozitivní – výsledek je lepší, než jsme čekali = „pozitivní riziko“
- negativní – výsledek je horší než jsme čekali = „negativní riziko“
„Lidé většinou chápou riziko jako negativní jev“
A. Podle závislosti na podnikové činnosti
2.) Objektivní – nezávislé na činnosti podniku, na vůli a schopnostech managementu (přírodní katastrofy, pohromy, politické události....)
3.) subjektivní – závislé na činnosti podniku (nedostatečné technické zabezpečení, nedbalost, nedostatečná schopnost adaptace na změny…)
4.) kombinované – příčinou j objektivní a subjektivní faktor najednou
- Průměrná očekávaná hodnota peněžních toků – je vážený aritmetický průměr z peněžních toků, kde vahou je pravděpodobnost jednotlivých toků.
- Riziko podnikatelské – úspěšnost či neúspěšnost podnikání
- respektování rizika je nutným základním atributem správného rozhodování o investicích
- podstata existence možnosti, že zamýšlený cíl a aktivita se bude lišit od reality
- riziko v pravém slova smyslu je předpoklad disponibility údajově zdůvodněného odhadu pravděpodobnosti výskytu
- neurčitost (neznalost pravděpodobnosti výskytu, popřípadě její subjektivní odhady)
Nezbytnost rozhodování v podmínkách rizika
- nemožnost plné informovanosti toho, kdo rozhoduje o dopadech svého rozhodování
- objektivní důvody, procesy okolního světa se stochastickou (nepravidelnost, nečekanost) povahou například počasí, živelné katastrofy….
- Subjektivní důvody – omezení řešitele v dostupnosti nějakých informací a jeho ochota či nutnost je vyhodnotit nedokonale
o Informace jsou nedostupné, nebo jsou dostupné, ale my se jimi nezabýváme
o Nebo v krátkém okamžiku udělal rychlou nedokonalou analýzu (nebo když na ní nemáme dost peněz)
- Neúspěšnost je vysoká zejména při zavádění nových výrobků na trh a při podnikovém výzkumu a vývoji
Výsledná odchylka od záměru
- pozitivní – výsledek je lepší, než jsme čekali = „pozitivní riziko“
- negativní – výsledek je horší než jsme čekali = „negativní riziko“
„Lidé většinou chápou riziko jako negativní jev“
A. Podle závislosti na podnikové činnosti
2.) Objektivní – nezávislé na činnosti podniku, na vůli a schopnostech managementu (přírodní katastrofy, pohromy, politické události....)
3.) subjektivní – závislé na činnosti podniku (nedostatečné technické zabezpečení, nedbalost, nedostatečná schopnost adaptace na změny…)
4.) kombinované – příčinou j objektivní a subjektivní faktor najednou
15. Finanční aspekty investiční přípravy
Finanční aspekty před investiční přípravy
Investiční projekty se připravují ve čtyřech po sobě následujících fázích
2) před investiční příprava
3) projektování a kontraktace
4) vlastní výstavba (pořízení)
5) provozování investice (její likvidace koncem životnosti)
1. před investiční příprava
- základním předpokladem úspěšné realizace investice
- cílem je
o podrobně identifikovat projekt a jeho různé varianty
o postupně vylučovat méně vhodné varianty
o zdůvodnit potřebu investice
o rozhodnout o lokalizaci projektu
o posoudit ekonomickou otázku projektu
Větší investice:
a) vyjasnění investičních příležitostí – permanentní analýza poptávky po produktech, různých nových příležitostí atd.. pak by se vše mělo vyhodnotit a najít vhodné příležitosti
b) předběžná technicko-ekonomická studie – zpracovává se jen u rozsáhlých projektů
c) prováděcí technicko-ekonomickou studii – měla by zajistit všechny možné technické, obchodní a finanční informace rozhodující pro vyhodnocení investice
1. souhrnný přehled výsledků – výsledky a závěry z hlediska technického, ekonomického, finančního a sociálního
2. zdůvodnění a vývoj projektu – zdůvodnění potřebnosti projektu
3. kapacita trhu produkce – prognóza budoucnosti trhu, hodnocení tržní konkurence, marketingové výzkumy..
4. materiální vstupy – analýzy vstupů, ceny, hospodaření z materiálem, …
5. lokalizace a prostředí
6. technický projekt – parametry projektu, technologické postupy,..
7. organizační projekt – uspořádání ve výrobě, pracovní síly
8. časový plán realizace - situace na pracovním trhu, mzdové požadavky….
9. finanční a ekonomické vyhodnocení, včetně hodnocení rizika projektu
- kvalitní zpracování prováděcí studie je proces náročný na velké množství vstupních informací, na odhad budoucího vývoje různých technických, ekonomických a finančních veličin na široké, komplexní znalosti z různých oborů techniky a ekonomiky
Investiční projekty se připravují ve čtyřech po sobě následujících fázích
2) před investiční příprava
3) projektování a kontraktace
4) vlastní výstavba (pořízení)
5) provozování investice (její likvidace koncem životnosti)
1. před investiční příprava
- základním předpokladem úspěšné realizace investice
- cílem je
o podrobně identifikovat projekt a jeho různé varianty
o postupně vylučovat méně vhodné varianty
o zdůvodnit potřebu investice
o rozhodnout o lokalizaci projektu
o posoudit ekonomickou otázku projektu
Větší investice:
a) vyjasnění investičních příležitostí – permanentní analýza poptávky po produktech, různých nových příležitostí atd.. pak by se vše mělo vyhodnotit a najít vhodné příležitosti
b) předběžná technicko-ekonomická studie – zpracovává se jen u rozsáhlých projektů
c) prováděcí technicko-ekonomickou studii – měla by zajistit všechny možné technické, obchodní a finanční informace rozhodující pro vyhodnocení investice
1. souhrnný přehled výsledků – výsledky a závěry z hlediska technického, ekonomického, finančního a sociálního
2. zdůvodnění a vývoj projektu – zdůvodnění potřebnosti projektu
3. kapacita trhu produkce – prognóza budoucnosti trhu, hodnocení tržní konkurence, marketingové výzkumy..
4. materiální vstupy – analýzy vstupů, ceny, hospodaření z materiálem, …
5. lokalizace a prostředí
6. technický projekt – parametry projektu, technologické postupy,..
7. organizační projekt – uspořádání ve výrobě, pracovní síly
8. časový plán realizace - situace na pracovním trhu, mzdové požadavky….
9. finanční a ekonomické vyhodnocení, včetně hodnocení rizika projektu
- kvalitní zpracování prováděcí studie je proces náročný na velké množství vstupních informací, na odhad budoucího vývoje různých technických, ekonomických a finančních veličin na široké, komplexní znalosti z různých oborů techniky a ekonomiky
2. Projektování a realizace
a) zpracovat potřebné projekty stavby
b) získat stavební povolení
c) uzavřít odpovídající smlouvy s různými dodavateli
u staveb vše většinou vypracuje specializovaná firma a projekt by měl obsahovat:
- předběžnou dokumentaci
- projektovou dokumentaci k územnímu rozhodnutí
- projektovou dokumentaci pro dodavatele stavby
- souhrnný rozpočet stavby – zahrnuje náklady na pořízení stavby, je základním východiskem pro stanovení celkových kapitálových výdajů a efektivnosti investice
b) cena pozemku
c) náklady na pořízení stavby
Náklady se dělí zejména na tyto skupiny:
A. náklady na přípravu a celkové zabezpečení výstavby
1. náklady na průzkum poptávky a jiné analýzy
2. náklady na přípravnou dokumentaci
3. cena za inženýrské služby
4. náklady na různé dokumentace
5. náklady na vykoupení budov při nutnosti jejich odkupu
6. náklady na zabezpečení zastavení projektu
7. náklady na geologické a geodetické práce
8. …..
B. náklady na realizaci výstavby
1. náklady zařízení staveniště
2. na zhotovení staveb
3. na pořízení strojů
4. na nehmotné investice
5. na kompletační činnost dodavatelů
6. na uvedení investice do provozu
7. úroky z úvěru na pořízení investice
C. finanční rezervy
b) získat stavební povolení
c) uzavřít odpovídající smlouvy s různými dodavateli
u staveb vše většinou vypracuje specializovaná firma a projekt by měl obsahovat:
- předběžnou dokumentaci
- projektovou dokumentaci k územnímu rozhodnutí
- projektovou dokumentaci pro dodavatele stavby
- souhrnný rozpočet stavby – zahrnuje náklady na pořízení stavby, je základním východiskem pro stanovení celkových kapitálových výdajů a efektivnosti investice
b) cena pozemku
c) náklady na pořízení stavby
Náklady se dělí zejména na tyto skupiny:
A. náklady na přípravu a celkové zabezpečení výstavby
1. náklady na průzkum poptávky a jiné analýzy
2. náklady na přípravnou dokumentaci
3. cena za inženýrské služby
4. náklady na různé dokumentace
5. náklady na vykoupení budov při nutnosti jejich odkupu
6. náklady na zabezpečení zastavení projektu
7. náklady na geologické a geodetické práce
8. …..
B. náklady na realizaci výstavby
1. náklady zařízení staveniště
2. na zhotovení staveb
3. na pořízení strojů
4. na nehmotné investice
5. na kompletační činnost dodavatelů
6. na uvedení investice do provozu
7. úroky z úvěru na pořízení investice
C. finanční rezervy
Tradiční metody hodnocení investičních projektů
- méně přesné
- nezohledňují všechny faktory
- jsou jednoduché :o)))
1. průměrná výnosnost investičního projektu (rentabilita)
- tzv.: účetní rentabilita
- nepřihlíží k úsporám nákladů, peněžnímu příjmu, zajímá nás zisk po zdanění
- zisk ukáže jestli byly příjmy veliké natolik aby se promítly do zisku stejně jako je tomu i u nákladů
- není zde podmínka stejné produkce jako byla u nákladových kritérií
Vp = . Σ Zn .
N x Ip
Zn – roční zisk z investice po zdanění v jednotlivých letech životnosti investice
N – léta životnosti
Ip – průměrná roční hodnota investičního majetku v zůstatkové ceně
- přednost by se měla dát té vyšší variantě
- výnosnost investice musí být vyšší než je dosavadní výnosnost podniku
- praxe může doznat určitých změn:
1. Vp = Σ Zn .
Vložené peníze
2. Vp = . Z – P .
N . Ip
Z – celkový zisk
P – pořizovací cena
N – doba životnosti
Ip – jednotlivá léta životnosti
tato metoda nezobrazuje:
b) nebere v potaz faktor času
c) odpisy jako zdroj financování
d) dosáhne-li firma velmi vysoké výnosnosti může odmítnout i dobré investiční projekty v důsledku toho, že nepřihlédne k tomu, že moje výnosnost je vysoká jen nárazově v určité době
e) opírá se pouze o účetní zůstatkové hodnoty investičního majetku, nikoliv o jeho tržní cenu, která může být velmi odlišná. V investičním rozhodování je nezbytné brát v potaz tržní hodnoty
- nezohledňují všechny faktory
- jsou jednoduché :o)))
1. průměrná výnosnost investičního projektu (rentabilita)
- tzv.: účetní rentabilita
- nepřihlíží k úsporám nákladů, peněžnímu příjmu, zajímá nás zisk po zdanění
- zisk ukáže jestli byly příjmy veliké natolik aby se promítly do zisku stejně jako je tomu i u nákladů
- není zde podmínka stejné produkce jako byla u nákladových kritérií
Vp = . Σ Zn .
N x Ip
Zn – roční zisk z investice po zdanění v jednotlivých letech životnosti investice
N – léta životnosti
Ip – průměrná roční hodnota investičního majetku v zůstatkové ceně
- přednost by se měla dát té vyšší variantě
- výnosnost investice musí být vyšší než je dosavadní výnosnost podniku
- praxe může doznat určitých změn:
1. Vp = Σ Zn .
Vložené peníze
2. Vp = . Z – P .
N . Ip
Z – celkový zisk
P – pořizovací cena
N – doba životnosti
Ip – jednotlivá léta životnosti
tato metoda nezobrazuje:
b) nebere v potaz faktor času
c) odpisy jako zdroj financování
d) dosáhne-li firma velmi vysoké výnosnosti může odmítnout i dobré investiční projekty v důsledku toho, že nepřihlédne k tomu, že moje výnosnost je vysoká jen nárazově v určité době
e) opírá se pouze o účetní zůstatkové hodnoty investičního majetku, nikoliv o jeho tržní cenu, která může být velmi odlišná. V investičním rozhodování je nezbytné brát v potaz tržní hodnoty
2. Doba návratnosti
- za jak dlouho se mi investice splatí z peněžních příjmů, které investice zajistí, zjednodušeně ze svých zisků po zdanění a odpisů
- nejčastěji užívaná v bankách
- čím kratší je tato doba tím lépe
I = Σ (Zn + On)
I – investice
Zn – zisk
O – odpisy
- návratnost je dána tím rokem životnosti ve kterém platí tato rovnost
- určí se každoročně zisk po zdanění a odpisy a sčítají se
- tato metoda nebere v potaz faktor času
- nebere v úvahu příjmy z investičního projektu, které vznikají po době návratnosti až do likvidace
- vyjadřuje jen likviditu projektu, nevyjadřuje likviditu podniku jako celku ani efektivnost projektu
Vhodné využití této metody:
- kdy likvidita projektu má větší vliv než likvidita celého podniku
- u projektů s velmi nejistými výnosy zejména ve vzdálenějších časových úsecích životnosti
- v dobách vysokých nákladů externího kapitálu, kdy je splatnost kapitálu a nákladů s ním spojených velmi důležitá
- v podnicích jejichž produkty v důsledku technického pokroku či změn spotřebitelských preferencí rychle zastarávají a které proto musí dbát na rychlou obnovu svého majetku
- nejčastěji užívaná v bankách
- čím kratší je tato doba tím lépe
I = Σ (Zn + On)
I – investice
Zn – zisk
O – odpisy
- návratnost je dána tím rokem životnosti ve kterém platí tato rovnost
- určí se každoročně zisk po zdanění a odpisy a sčítají se
- tato metoda nebere v potaz faktor času
- nebere v úvahu příjmy z investičního projektu, které vznikají po době návratnosti až do likvidace
- vyjadřuje jen likviditu projektu, nevyjadřuje likviditu podniku jako celku ani efektivnost projektu
Vhodné využití této metody:
- kdy likvidita projektu má větší vliv než likvidita celého podniku
- u projektů s velmi nejistými výnosy zejména ve vzdálenějších časových úsecích životnosti
- v dobách vysokých nákladů externího kapitálu, kdy je splatnost kapitálu a nákladů s ním spojených velmi důležitá
- v podnicích jejichž produkty v důsledku technického pokroku či změn spotřebitelských preferencí rychle zastarávají a které proto musí dbát na rychlou obnovu svého majetku
Metody vyhodnocování efektivnosti investičních variant
1. průměrné roční náklady
2. diskontované náklady
3. ČSH a index variability (diskont příjmů – výdaje)
4. Vnitřní výnosové procento
K = . P .
(1 + i )n
5. průměrná výnosnost (rentabilita)
6. doba návratnosti
Nákladová kritéria efektivnosti investičních projektů
- používá se, ale nevyhodnocují se podle ní investice (jen pomocná)
- hodnotí projekt z hlediska výše investičních a provozních nákladů
Metoda průměrných ročních nákladů
- se porovnávají průměrné roční náklady příslušných srovnatelných investičních variant projektů
- shodná cena výrobků a shodná produkce s tím musíme počítat
- varianta s nejnižšími průměrnými ročními náklady je dle tohoto kritéria nejlepší
R = O + i . J + V
R – roční průměrné náklady
O - odpisy
i – požadovaná výnosnost
J – investiční náklad
V – ostatní roční provozní náklady (celkové náklad – odpisy)
- koeficient požadované výnosnosti zde představuje požadovanou minimální výnosnost, kterou musí investice zajistit
- výši ročních odpisů a požadovaných výnosů s klesající zůstatkové ceny stroje můžeme považovat vlastně za anuitní splátku, kterou je třeba uhradit
- bude-li investiční majetek ještě prodán bude vzorec takhle:
R = O + i . J + V - Ln
R – roční průměrné náklady
O - odpisy
i – požadovaná výnosnost
J – investiční náklad
V – ostatní roční provozní náklady (celkové náklad – odpisy)
Ln – zůstatková cena
- jestliže se odpisuje nerovnoměrně během doby životnosti či jestliže ostatní provozní náklady nejsou stejné je stanovení průměrných ročních nákladů složité musíme respektovat různé rozložení odpisů a nákladů během doby životnosti
- investiční náklad násobíme umořovatelem dostaneme tak průměrné roční odpisy a požadovaný výnos z klesající ceny investičního majetku
- k takto stanoveným průměrným ročním odpisům a úrokům z klesající ceny investičního majetku však musíme ještě připočíst průměrné roční ostatní provozní náklady ty určíme tak, že nerovnoměrné provozní náklady v jednotlivých letech aktualizujeme pomocí odúročitele a celkový souhrn násobíme umořovatelem
2. diskontované náklady
3. ČSH a index variability (diskont příjmů – výdaje)
4. Vnitřní výnosové procento
K = . P .
(1 + i )n
5. průměrná výnosnost (rentabilita)
6. doba návratnosti
Nákladová kritéria efektivnosti investičních projektů
- používá se, ale nevyhodnocují se podle ní investice (jen pomocná)
- hodnotí projekt z hlediska výše investičních a provozních nákladů
Metoda průměrných ročních nákladů
- se porovnávají průměrné roční náklady příslušných srovnatelných investičních variant projektů
- shodná cena výrobků a shodná produkce s tím musíme počítat
- varianta s nejnižšími průměrnými ročními náklady je dle tohoto kritéria nejlepší
R = O + i . J + V
R – roční průměrné náklady
O - odpisy
i – požadovaná výnosnost
J – investiční náklad
V – ostatní roční provozní náklady (celkové náklad – odpisy)
- koeficient požadované výnosnosti zde představuje požadovanou minimální výnosnost, kterou musí investice zajistit
- výši ročních odpisů a požadovaných výnosů s klesající zůstatkové ceny stroje můžeme považovat vlastně za anuitní splátku, kterou je třeba uhradit
- bude-li investiční majetek ještě prodán bude vzorec takhle:
R = O + i . J + V - Ln
R – roční průměrné náklady
O - odpisy
i – požadovaná výnosnost
J – investiční náklad
V – ostatní roční provozní náklady (celkové náklad – odpisy)
Ln – zůstatková cena
- jestliže se odpisuje nerovnoměrně během doby životnosti či jestliže ostatní provozní náklady nejsou stejné je stanovení průměrných ročních nákladů složité musíme respektovat různé rozložení odpisů a nákladů během doby životnosti
- investiční náklad násobíme umořovatelem dostaneme tak průměrné roční odpisy a požadovaný výnos z klesající ceny investičního majetku
- k takto stanoveným průměrným ročním odpisům a úrokům z klesající ceny investičního majetku však musíme ještě připočíst průměrné roční ostatní provozní náklady ty určíme tak, že nerovnoměrné provozní náklady v jednotlivých letech aktualizujeme pomocí odúročitele a celkový souhrn násobíme umořovatelem
Metoda diskontovaných nákladů
- porovnává souhrn investičních a diskontovaných provozních nákladů jednotlivých variant projektu za celou dobu jeho životnosti
D = J + Vd
D – diskontované náklady projektu
J – investiční náklad
Vd - diskontované ostatní roční provozní náklady (celkové náklady – odpisy)
- předpokládá – li se že bude mít investiční majetek na konci své životnosti ještě nějakou likvidační hodnotu bude vzorec takto:
D = J + Vd - Ld
D – diskontované náklady projektu
J – investiční náklad
Vd - diskontované ostatní roční provozní náklady (celkové náklady – odpisy)
Ld – diskontovaná likvidační cena investice
- mám-li dva projekty (4 a 8 let) s různými dobami životnosti musím je převést na stejnou dobu životnosti a to na nejmenší společný násobek (8) potom násobím cenu toho stroje s menší životností odúročitelem na 4 roky a peněžní výdaje násobím zásobitelem u druhého projektu cenu nechávám (byla na 8 let) a náklady násobím zásobitelem na 4 roky (příslušnou částku nákladů za 4 roky) a náklady které přesahují tyto čtyři roky pak násobím (zásobitelem na 8 let – zásobitelem na 4 roky) pokud mám ještě likvidační cenu pak ji musím násobit odúročitelem a odečíst.
- jestliže budeme pomocí diskontovaných nákladů porovnávat dvě varianty investičního projektu s různou dobou životnosti, musíme postupovat jinak musíme obě varianty převést na stejnou dobu životnosti tou je nejmenší společný násobek životností jednotlivých variant
- do varianty s kratší životností musíme zahrnout ještě současnou hodnotu obnovovaného investičního majetku
- takový postup výpočtu průměrných ročních nákladů ukazuje souvislost mezi diskontovanými náklady a průměrnými náklady projektu
R = D/ Zásobitel
D – diskontované náklady projektu
R – roční průměrné náklady investice
Z – zásobitel
- při srovnání projektů s různou dobou životnosti je jednodušší nepoužívat prostě diskontované náklady, ale přímo určit hodnotu průměrných nákladů a z toho vybrat lepší variantu
D = J + Vd
D – diskontované náklady projektu
J – investiční náklad
Vd - diskontované ostatní roční provozní náklady (celkové náklady – odpisy)
- předpokládá – li se že bude mít investiční majetek na konci své životnosti ještě nějakou likvidační hodnotu bude vzorec takto:
D = J + Vd - Ld
D – diskontované náklady projektu
J – investiční náklad
Vd - diskontované ostatní roční provozní náklady (celkové náklady – odpisy)
Ld – diskontovaná likvidační cena investice
- mám-li dva projekty (4 a 8 let) s různými dobami životnosti musím je převést na stejnou dobu životnosti a to na nejmenší společný násobek (8) potom násobím cenu toho stroje s menší životností odúročitelem na 4 roky a peněžní výdaje násobím zásobitelem u druhého projektu cenu nechávám (byla na 8 let) a náklady násobím zásobitelem na 4 roky (příslušnou částku nákladů za 4 roky) a náklady které přesahují tyto čtyři roky pak násobím (zásobitelem na 8 let – zásobitelem na 4 roky) pokud mám ještě likvidační cenu pak ji musím násobit odúročitelem a odečíst.
- jestliže budeme pomocí diskontovaných nákladů porovnávat dvě varianty investičního projektu s různou dobou životnosti, musíme postupovat jinak musíme obě varianty převést na stejnou dobu životnosti tou je nejmenší společný násobek životností jednotlivých variant
- do varianty s kratší životností musíme zahrnout ještě současnou hodnotu obnovovaného investičního majetku
- takový postup výpočtu průměrných ročních nákladů ukazuje souvislost mezi diskontovanými náklady a průměrnými náklady projektu
R = D/ Zásobitel
D – diskontované náklady projektu
R – roční průměrné náklady investice
Z – zásobitel
- při srovnání projektů s různou dobou životnosti je jednodušší nepoužívat prostě diskontované náklady, ale přímo určit hodnotu průměrných nákladů a z toho vybrat lepší variantu
14. Metody hodnocení efektivnosti - Diskontované náklady
Úloha finančních kritérií v rozhodování firmy o Investici
- Potřeba investic a výběr konkrétních investičních projektů či jejich variant je výsledek analýzy mnoha faktorů
o Požadavky na trhu týkajících se rozsahu a cen požadovaných výrobků
o Požadované technické a technologické inovace výroby s různými důsledky na kapitálové a provozní výdaje
o Různá ekologická, bezpečnostní omezení
o Kapitálové zdroje, kterými podnik může disponovat včetně nákladů ná získání kapitálu
- Celková efektivnost investičních projektů se musí posuzovat dle toho jak přispívají k hlavnímu cíly firmy tj.: maximalizaci tržní hodnoty firmy
- Finanční kritéria hodnocení investičních projektů si zachovávají svou dominantní úlohu i při vícekriteriálním hodnocení
o pro rozhodování si zvolíme více kritérií – vyhodnocujeme
o dále vyhodnocujeme finanční náročnost a její přínos pro maximalizaci tržní hodnoty firmy
o kritéria musí počítat i s časem
Souhrnná charakteristika metod hodnocení efektivnosti investičních projektů
a) teoretické metody (statické)
- nerespektují faktor času jsou jen prostou dobou návratnosti
- nepočítáme diskontování ani nic jiného pouze předpokládám, že stav je neměnný že 500,- Kč je i za rok 500,- Kč
- je vhodná pro investici jednorázovou nebo s životností 1 rok
b) dynamické metody
- používají se na investici s delší dobou jeho ekonomické životnosti
- respektují faktor času jsou vnitřním výnosovým procentem
- jiným hlediskem pro třídění metod hodnocení investičních projektů může být pojetí efektů z investic
- Potřeba investic a výběr konkrétních investičních projektů či jejich variant je výsledek analýzy mnoha faktorů
o Požadavky na trhu týkajících se rozsahu a cen požadovaných výrobků
o Požadované technické a technologické inovace výroby s různými důsledky na kapitálové a provozní výdaje
o Různá ekologická, bezpečnostní omezení
o Kapitálové zdroje, kterými podnik může disponovat včetně nákladů ná získání kapitálu
- Celková efektivnost investičních projektů se musí posuzovat dle toho jak přispívají k hlavnímu cíly firmy tj.: maximalizaci tržní hodnoty firmy
- Finanční kritéria hodnocení investičních projektů si zachovávají svou dominantní úlohu i při vícekriteriálním hodnocení
o pro rozhodování si zvolíme více kritérií – vyhodnocujeme
o dále vyhodnocujeme finanční náročnost a její přínos pro maximalizaci tržní hodnoty firmy
o kritéria musí počítat i s časem
Souhrnná charakteristika metod hodnocení efektivnosti investičních projektů
a) teoretické metody (statické)
- nerespektují faktor času jsou jen prostou dobou návratnosti
- nepočítáme diskontování ani nic jiného pouze předpokládám, že stav je neměnný že 500,- Kč je i za rok 500,- Kč
- je vhodná pro investici jednorázovou nebo s životností 1 rok
b) dynamické metody
- používají se na investici s delší dobou jeho ekonomické životnosti
- respektují faktor času jsou vnitřním výnosovým procentem
- jiným hlediskem pro třídění metod hodnocení investičních projektů může být pojetí efektů z investic
Dle efektů z investic
a) očekávaná úspora nákladů (nákladová kritéria hodnocení efektivnosti)
- investiční a roční provozní náklady se spojují do společné kategorie tzv.: roční průměrné náklady představující požadovaný výnos z vynaložených prostředků na investici zvýšený o roční odpisy a ostatní provozní náklady
- toto kriterium používám když budu jen měnit jednu linku za druhou a neočekávám změnu produkce ani ceny
- pomocí ročních průměrných nákladů lze počítat jen tzv.: srovnatelnou efektivnost investičních projektů (určení vhodnějšího projektu) nelze jimi vyjádřit absolutní efektivnost
- používáme je když nemůžeme spolehlivě určit ceny výrobků
b) očekávaný účetní zisk (zisková kritéria)
- efektem je zisk snížený o daň ze zisku
- zisk nepředstavuje celkový peněžní tok z investice protože neosahuje odpisy
- odpisy představují náklad, ovlivňují zisk, ale nikoli výdaj peněz – naopak jsou příjmem, který je použitelný okamžitě pro krytí různých výdajů
- např.: v účetnictví mám zaznamenány pohledávky = výnos ale když mi je nezaplatí stále to mám ve výnosech a zisk spočítám jako výnosy – náklady = zisk proto je to zkreslující
c) očekávaný peněžní tok z investic (čistý peněžní tok z investice)
- nejlepší
- zisk + odpisy + příjmy
- roční průměrné náklady představují požadovaný výnos z vložených prostředků na investici (zvýšený roční odpis, ostatní roční provozní náklady atd..) jen tehdy jedná li se o investice zabezpečující stejný rozsah produkce a stejné realizační ceny.Pomocí ročních průměrných nákladů lze počítat jen tzv.: srovnatelnou efektivnost investičních projektů nelze jimi vyjádřit absolutní efektivnost
- zisková kritéria hodnocení efektivnosti investičních projektů chápou jako efekt investování zisk přesněji zisk snížen o daň ze zisku
- jednoznačně by se mělo dát přednost kritériím opírajícím se o peněžní příjem z investice
- investiční a roční provozní náklady se spojují do společné kategorie tzv.: roční průměrné náklady představující požadovaný výnos z vynaložených prostředků na investici zvýšený o roční odpisy a ostatní provozní náklady
- toto kriterium používám když budu jen měnit jednu linku za druhou a neočekávám změnu produkce ani ceny
- pomocí ročních průměrných nákladů lze počítat jen tzv.: srovnatelnou efektivnost investičních projektů (určení vhodnějšího projektu) nelze jimi vyjádřit absolutní efektivnost
- používáme je když nemůžeme spolehlivě určit ceny výrobků
b) očekávaný účetní zisk (zisková kritéria)
- efektem je zisk snížený o daň ze zisku
- zisk nepředstavuje celkový peněžní tok z investice protože neosahuje odpisy
- odpisy představují náklad, ovlivňují zisk, ale nikoli výdaj peněz – naopak jsou příjmem, který je použitelný okamžitě pro krytí různých výdajů
- např.: v účetnictví mám zaznamenány pohledávky = výnos ale když mi je nezaplatí stále to mám ve výnosech a zisk spočítám jako výnosy – náklady = zisk proto je to zkreslující
c) očekávaný peněžní tok z investic (čistý peněžní tok z investice)
- nejlepší
- zisk + odpisy + příjmy
- roční průměrné náklady představují požadovaný výnos z vložených prostředků na investici (zvýšený roční odpis, ostatní roční provozní náklady atd..) jen tehdy jedná li se o investice zabezpečující stejný rozsah produkce a stejné realizační ceny.Pomocí ročních průměrných nákladů lze počítat jen tzv.: srovnatelnou efektivnost investičních projektů nelze jimi vyjádřit absolutní efektivnost
- zisková kritéria hodnocení efektivnosti investičních projektů chápou jako efekt investování zisk přesněji zisk snížen o daň ze zisku
- jednoznačně by se mělo dát přednost kritériím opírajícím se o peněžní příjem z investice
13. Analýza citlivosti
Analýza citlivosti projektu
- musíme zjistit jak je očekávaný peněžní tok závislý na změně různých faktorů, které na něj působí, a určit rozhodující veličiny které rozhodují o úspěšnosti či neúspěšnosti projektu
- mezi faktory patří: objem tržeb, ceny vstupů a výstupů, daně, úrokové sazby, devizové kurzy..
- cílem analýzy citlivosti je najít tyto vlivy a kvantifikovat jejich vliv na efektivnost projektu
- postup při analýze citlivosti projektu:
o musí se definovat závislost příjmů na faktorech, které je ovlivňují
o určí se nejpravděpodobnější hodnoty faktorů a stanoví se očekávaný příjem
o určí se změněné hodnoty faktorů a vliv na celkový peněžní příjem (zisk po zdanění)
o stanoví se nejvýznamnější nebo nejméně významný faktor ovlivňující peněžní příjem
- investiční projekty jsou obvykle nejvíce citlivé na změny cen vstupů a výstupů
- provedeme-li výpočty změněných peněžních příjmů pro různé úrovně změněných hodnot, dostaneme celou matici citlivosti peněžních příjmů z projektu.
- Nepříznivou stránkou analýzy citlivosti je to, že sleduje jednotlivé faktory izolovaně, i když ve skutečnosti většinou spolu souvisí (například pokles ceny může ovlivňovat růst poptávky a tím růst realizace). Proto je vhodné zvážit některé věrohodné kombinace faktorů v podobě tzv.: alternativních varovných scénářů (např.: pokles ceny v kombinaci se vzestupem realizace)
- musíme zjistit jak je očekávaný peněžní tok závislý na změně různých faktorů, které na něj působí, a určit rozhodující veličiny které rozhodují o úspěšnosti či neúspěšnosti projektu
- mezi faktory patří: objem tržeb, ceny vstupů a výstupů, daně, úrokové sazby, devizové kurzy..
- cílem analýzy citlivosti je najít tyto vlivy a kvantifikovat jejich vliv na efektivnost projektu
- postup při analýze citlivosti projektu:
o musí se definovat závislost příjmů na faktorech, které je ovlivňují
o určí se nejpravděpodobnější hodnoty faktorů a stanoví se očekávaný příjem
o určí se změněné hodnoty faktorů a vliv na celkový peněžní příjem (zisk po zdanění)
o stanoví se nejvýznamnější nebo nejméně významný faktor ovlivňující peněžní příjem
- investiční projekty jsou obvykle nejvíce citlivé na změny cen vstupů a výstupů
- provedeme-li výpočty změněných peněžních příjmů pro různé úrovně změněných hodnot, dostaneme celou matici citlivosti peněžních příjmů z projektu.
- Nepříznivou stránkou analýzy citlivosti je to, že sleduje jednotlivé faktory izolovaně, i když ve skutečnosti většinou spolu souvisí (například pokles ceny může ovlivňovat růst poptávky a tím růst realizace). Proto je vhodné zvážit některé věrohodné kombinace faktorů v podobě tzv.: alternativních varovných scénářů (např.: pokles ceny v kombinaci se vzestupem realizace)
Vnitřní výnosové procento “VVP“
- dynamická metoda, která za efekt považuje příjem z investice a respektuje čas
- taková úroková míra při které současná hodnota peněžních příjmů z investice = kapitálovým výdajům (současné hodnotě kapitálových výdajů)
- čím větší VVP tím lepší je projekt pro firmu, mělo by být větší než požadovaná výnosnost
Σ Pn . 1 . - K = 0
(1 + i)n
- u VVP hledáme diskontní sazbu
- varianta s vyšším VVP je vhodnější
Výpočet:
- Zvolíme libovolnou úrokovou míru - diskontuji s ní příjmy (při cca 15 %) potom zvolíme jinou úrokovou míru a zjistíme kdy je ČSH + a kdy – pak víme interval
- ten pak zhodnotím pomocí lineární interpolace
- To co vyjde se bude blížit VVP
VVP = in + . Čn . (ir – in)
Čn + Čr
In – úroková míra nižší
Jestliže peněžní příjmy během doby životnosti jsou zcela pravidelné, pak je možné VVP určit velmi rychle – pomocí zásobitele
D = K
P
K – kapitálový výdaj
P – roční pravidelný příjem
Pak mi vyjde nějaké číslo například 6 a tak v tabulkách hledám pro n = 7 let (protože má životnost 7 let bylo v zadání) kdy se zásobitel rovná cca 6 a je to například 4 % pak je výsledek 4 %!!!
Omezené možnosti použití VVP jsou
- v případě nekonvenčních peněžních toků
o existuje několik VVP – může jich být tolik kolik změn existuje v peněžních tocích
o za této situace bychom měli posuzovat projekt dle ČSH
- při vzájemně se vylučujících projektech
o jiné výsledky dostaneme při užití ČSH a jiné při VVP
- taková úroková míra při které současná hodnota peněžních příjmů z investice = kapitálovým výdajům (současné hodnotě kapitálových výdajů)
- čím větší VVP tím lepší je projekt pro firmu, mělo by být větší než požadovaná výnosnost
Σ Pn . 1 . - K = 0
(1 + i)n
- u VVP hledáme diskontní sazbu
- varianta s vyšším VVP je vhodnější
Výpočet:
- Zvolíme libovolnou úrokovou míru - diskontuji s ní příjmy (při cca 15 %) potom zvolíme jinou úrokovou míru a zjistíme kdy je ČSH + a kdy – pak víme interval
- ten pak zhodnotím pomocí lineární interpolace
- To co vyjde se bude blížit VVP
VVP = in + . Čn . (ir – in)
Čn + Čr
In – úroková míra nižší
Jestliže peněžní příjmy během doby životnosti jsou zcela pravidelné, pak je možné VVP určit velmi rychle – pomocí zásobitele
D = K
P
K – kapitálový výdaj
P – roční pravidelný příjem
Pak mi vyjde nějaké číslo například 6 a tak v tabulkách hledám pro n = 7 let (protože má životnost 7 let bylo v zadání) kdy se zásobitel rovná cca 6 a je to například 4 % pak je výsledek 4 %!!!
Omezené možnosti použití VVP jsou
- v případě nekonvenčních peněžních toků
o existuje několik VVP – může jich být tolik kolik změn existuje v peněžních tocích
o za této situace bychom měli posuzovat projekt dle ČSH
- při vzájemně se vylučujících projektech
o jiné výsledky dostaneme při užití ČSH a jiné při VVP
12. ČSH a VVP
ČSH
- je rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy a kapitálovým výdajem (je-li nutno tak diskontovaným)
- dynamická metoda vyhodnocování efektivnosti investičních projektů
ČSH = Σ Pn . 1 . - K
(1 + i)n
-
- diskontujeme-li i kapitálové výdaje:
ČSH = Σ Pn . 1 . - Σ K . 1 .
(1 + i)n (1 + i)m
Č > 0 investiční projekt je pro podnik přijatelný, zaručuje požadovanou míru výnosu
Č < 0 projekt je nepřijatelný
Č = 0 projekt nezvyšuje ani nesnižuje hodnotu
Peněžní toky se aktualizují k zahájení výstavby nebo k zahájení provozu
ČSHzačátek provozu = ČSHzačátek výstavby . Uv
ČSHkonec životnosti = ČSHzačátek výstavby . Uvp
ČSHzačátek provozu – ČSH aktualizovaná k začátku provozu
ČSHkonec životnosti - ČSH aktualizovaná ke konci životnosti
ČSHzačátek výstavby - ČSH aktualizovaná k začátku výstavby
Uv – úročitel pro požadovanou výnosnost a počet let výstavby
Up – úročitel pro požadovanou výnosnost a počet let provozu
Uvp - úročitel pro požadovanou výnosnost a souhrn let výstavby a provozu
- jestliže je příjem z investičního projektu po dobu životnosti stejný využijeme pro výpočet diskontovaných příjmů zásobitele
- řešení problému porovnání variant s nestejnou životností, je stejné jako jsme používali u metody diskontovaných nákladů: varianty převedeme na stejnou životnost. Předpokládáme přitom, že varianta s kratší životností se neustále obnovuje za stejných podmínek, jako na začátku
- je rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy a kapitálovým výdajem (je-li nutno tak diskontovaným)
- dynamická metoda vyhodnocování efektivnosti investičních projektů
ČSH = Σ Pn . 1 . - K
(1 + i)n
-
- diskontujeme-li i kapitálové výdaje:
ČSH = Σ Pn . 1 . - Σ K . 1 .
(1 + i)n (1 + i)m
Č > 0 investiční projekt je pro podnik přijatelný, zaručuje požadovanou míru výnosu
Č < 0 projekt je nepřijatelný
Č = 0 projekt nezvyšuje ani nesnižuje hodnotu
Peněžní toky se aktualizují k zahájení výstavby nebo k zahájení provozu
ČSHzačátek provozu = ČSHzačátek výstavby . Uv
ČSHkonec životnosti = ČSHzačátek výstavby . Uvp
ČSHzačátek provozu – ČSH aktualizovaná k začátku provozu
ČSHkonec životnosti - ČSH aktualizovaná ke konci životnosti
ČSHzačátek výstavby - ČSH aktualizovaná k začátku výstavby
Uv – úročitel pro požadovanou výnosnost a počet let výstavby
Up – úročitel pro požadovanou výnosnost a počet let provozu
Uvp - úročitel pro požadovanou výnosnost a souhrn let výstavby a provozu
- jestliže je příjem z investičního projektu po dobu životnosti stejný využijeme pro výpočet diskontovaných příjmů zásobitele
- řešení problému porovnání variant s nestejnou životností, je stejné jako jsme používali u metody diskontovaných nákladů: varianty převedeme na stejnou životnost. Předpokládáme přitom, že varianta s kratší životností se neustále obnovuje za stejných podmínek, jako na začátku
Ekvivalent roční anuity projektu
Anuita – stejná splátka
- Vyjadřuje anuitu, jejíž současná hodnota se rovná ČSH projektu (něco jako průměrná ČSH/rok)
- Čím vyšší je anuita tím lepší je tento projekt pro podnik
- Doporučuje se používat jako kritérium výběru investičních variant projektů tehdy, když se má vybírat mezi několika projekty, ale kapitálové zdroje jsou omezeny.
E = ČSH
Z
Z – zásobitel pro považovanou výnosnost a dobu projektu
Upravená ČSH projektu
- zohledňujeme hledisko jak zařadit do projektu to jak peníze získáme
- kromě ČSH také zohledňujeme současné hodnoty finančních důsledků vyplívajících z přijetí investičního projektu
- například:
o vynutí-li si projekt emisi nových akcií
o vynutí-li si projekt zvýšení zadluženosti (vzrostou úroky – daňové úlevy)
o dotace (+)
Ču = ČSH + F
Ču – upravená ČSH
F – finanční důsledky (úroková daňová úspora, dotace, úroky..)
Úrokový daňový štít (je důsledkem pokud se jedná o dluh, úvěr) – úspora která vzniká v důsledku, že úrok je odpočitatelná položka pro zdanění zisku. Kvantitativně představuje úrok v Kč vynásobený daňovým koeficientem
- Vyjadřuje anuitu, jejíž současná hodnota se rovná ČSH projektu (něco jako průměrná ČSH/rok)
- Čím vyšší je anuita tím lepší je tento projekt pro podnik
- Doporučuje se používat jako kritérium výběru investičních variant projektů tehdy, když se má vybírat mezi několika projekty, ale kapitálové zdroje jsou omezeny.
E = ČSH
Z
Z – zásobitel pro považovanou výnosnost a dobu projektu
Upravená ČSH projektu
- zohledňujeme hledisko jak zařadit do projektu to jak peníze získáme
- kromě ČSH také zohledňujeme současné hodnoty finančních důsledků vyplívajících z přijetí investičního projektu
- například:
o vynutí-li si projekt emisi nových akcií
o vynutí-li si projekt zvýšení zadluženosti (vzrostou úroky – daňové úlevy)
o dotace (+)
Ču = ČSH + F
Ču – upravená ČSH
F – finanční důsledky (úroková daňová úspora, dotace, úroky..)
Úrokový daňový štít (je důsledkem pokud se jedná o dluh, úvěr) – úspora která vzniká v důsledku, že úrok je odpočitatelná položka pro zdanění zisku. Kvantitativně představuje úrok v Kč vynásobený daňovým koeficientem
11. Pyramida rizika
- investor podstupující riziko požaduje rizikovou prémii ta vychází z :
o podnikatelského rizika
o finančního rizika
o tržního rizika
o úrokové riziko – změny úrokové míry
fondy rizikového kapitálu
spekulativní kmenové akcie
vysoce kvalitní kmenové akcie
podnikové obligace nižší kvality
vysoce kvalitní prioritní akcie
vysoce kvalitní podnikové obligace
dlouhodobé státní obligace
bezrizikové cenné papíry (státní pokladniční poukázky)
Vztah rizika a požadované výnosnosti
- nejmenší riziko je reprezentováno státními pokladničními poukázkami
nejriskantnější jsou investice do fondů rizikového kapitálu (rozvojové firmy)
o podnikatelského rizika
o finančního rizika
o tržního rizika
o úrokové riziko – změny úrokové míry
fondy rizikového kapitálu
spekulativní kmenové akcie
vysoce kvalitní kmenové akcie
podnikové obligace nižší kvality
vysoce kvalitní prioritní akcie
vysoce kvalitní podnikové obligace
dlouhodobé státní obligace
bezrizikové cenné papíry (státní pokladniční poukázky)
Vztah rizika a požadované výnosnosti
- nejmenší riziko je reprezentováno státními pokladničními poukázkami
nejriskantnější jsou investice do fondů rizikového kapitálu (rozvojové firmy)
10. Investiční strategie
Investiční strategie a strategie dlouhodobého financování
- investiční strategie – různé postupy, jak dosáhnout požadovaných investičních cílů
- strategie – postupy jak dosáhnout požadovaných investičních cílů
- investor musí každou investici posuzovat s přihlédnutím k těmto faktorům:
o očekávaný výnos
o očekávané riziko
o očekávaný důsledek na likviditu podniku
Typy strategií
- strategie maximalizace ročních výnosů
o je zaměřena výhradně na maximalizaci výnosů nezáleží na růstu ceny investice ani na něčem jiném
o hodí se při malé inflaci
- strategie růstu ceny investice
o jde jen o zvýšení hodnoty investice
o vhodná pro vyšší stupeň inflace, která znehodnocuje běžné roční výnosy, ale budoucí hodnota majetku v důsledku inflace roste
- strategie růstu ceny investice spojená s maximálními ročními výnosy
o chce maximalizaci ceny investice i výnosů
o pro maximalizaci tržní hodnoty firmy je tato strategie nejlepší
o vyskytují se málo
- agresivní strategie investic
o investor preferuje projekty s vysokým stupněm rizika (investice do zahraničí..) což je kompenzováno vysokými výnosy
- konzervativní strategie
o postup je opatrný, proto lze očekávat menší výnosy
o bezrizikové investice
o využívá portfolia investic
- strategie maximální likvidity
o projekty které jsou rychle schopné se proměnit na hotovost
o používá se tehdy má-li podnik potíže s likviditou
- s investiční strategií souvisí strategie dlouhodobého financování – úvahy o zvýšení stávajícího kapitálu, vymezení podílu vlastních a cizích zdrojů,
- kapitálová restrukturalizace – nejde o zvýšení majetku jen o změny finančního krytí
Strategie financování
- konzervativní strategie dlouhodobého financování
o dlouhodobé zdroje se podílejí i na financování krátkodobého majetku dočasného charakteru
o podnik preferuje nízké zapojení dlouhodobého cizího kapitálu
- agresivní strategie dlouhodobého financování
o na financování trvalého majetku se podílí krátkodobé zdroje a je preferováno vysoké zapojení cizího dlouhodobého kapitálu
- umírněná strategie dlouhodobého financování
o snaha aby trvalá potřeba majetku byla kryta dlouhodobými zdroji a aby zapojení cizího dlouhodobého kapitálu bylo optimální
- specifické místo v investiční strategii i strategii dlouhodobého financování nabývá v souvislosti s globalizací ekonomiky problematika zahraničních investic, účast zahraničního kapitálu
- investiční strategie – různé postupy, jak dosáhnout požadovaných investičních cílů
- strategie – postupy jak dosáhnout požadovaných investičních cílů
- investor musí každou investici posuzovat s přihlédnutím k těmto faktorům:
o očekávaný výnos
o očekávané riziko
o očekávaný důsledek na likviditu podniku
Typy strategií
- strategie maximalizace ročních výnosů
o je zaměřena výhradně na maximalizaci výnosů nezáleží na růstu ceny investice ani na něčem jiném
o hodí se při malé inflaci
- strategie růstu ceny investice
o jde jen o zvýšení hodnoty investice
o vhodná pro vyšší stupeň inflace, která znehodnocuje běžné roční výnosy, ale budoucí hodnota majetku v důsledku inflace roste
- strategie růstu ceny investice spojená s maximálními ročními výnosy
o chce maximalizaci ceny investice i výnosů
o pro maximalizaci tržní hodnoty firmy je tato strategie nejlepší
o vyskytují se málo
- agresivní strategie investic
o investor preferuje projekty s vysokým stupněm rizika (investice do zahraničí..) což je kompenzováno vysokými výnosy
- konzervativní strategie
o postup je opatrný, proto lze očekávat menší výnosy
o bezrizikové investice
o využívá portfolia investic
- strategie maximální likvidity
o projekty které jsou rychle schopné se proměnit na hotovost
o používá se tehdy má-li podnik potíže s likviditou
- s investiční strategií souvisí strategie dlouhodobého financování – úvahy o zvýšení stávajícího kapitálu, vymezení podílu vlastních a cizích zdrojů,
- kapitálová restrukturalizace – nejde o zvýšení majetku jen o změny finančního krytí
Strategie financování
- konzervativní strategie dlouhodobého financování
o dlouhodobé zdroje se podílejí i na financování krátkodobého majetku dočasného charakteru
o podnik preferuje nízké zapojení dlouhodobého cizího kapitálu
- agresivní strategie dlouhodobého financování
o na financování trvalého majetku se podílí krátkodobé zdroje a je preferováno vysoké zapojení cizího dlouhodobého kapitálu
- umírněná strategie dlouhodobého financování
o snaha aby trvalá potřeba majetku byla kryta dlouhodobými zdroji a aby zapojení cizího dlouhodobého kapitálu bylo optimální
- specifické místo v investiční strategii i strategii dlouhodobého financování nabývá v souvislosti s globalizací ekonomiky problematika zahraničních investic, účast zahraničního kapitálu
Specifika investičního rozhodování a dlouhodobého financování
- rozhoduje se v dlouhodobém horizontu
- dlouhodobý horizont nese větší možnosti rizika
- často jsou to kapitálově náročné operace
- náročné na časovou a věcnou koordinaci různých účastníků investičního procesu
- investování těsně souvisí s aplikací nových technologií, nových výrobků. Prostřednictvím investice se uskutečňuje velká část technických a technologických inovací
- některé investice mají závažné důsledky na infrastrukturu, ekologii a vynucují si další vyvolané investice
Důležité při rozhodování je:
- respektovat důsledně čas, časovou hodnotu peněz
- respektovat riziko, vyplývající z dlouhodobosti investic a nejistoty peněžních toků investičních projektů
- uvažovat variantně s různými faktory ovlivňujícími projekt a jeho financování, hodnotit citlivost projektu na různé změny technického a ekonomického charakteru
- posuzovat investici nejen z hlediska výnosnosti a rizika ale i z hlediska jejího vlivu na likviditu podniku
- dlouhodobý horizont nese větší možnosti rizika
- často jsou to kapitálově náročné operace
- náročné na časovou a věcnou koordinaci různých účastníků investičního procesu
- investování těsně souvisí s aplikací nových technologií, nových výrobků. Prostřednictvím investice se uskutečňuje velká část technických a technologických inovací
- některé investice mají závažné důsledky na infrastrukturu, ekologii a vynucují si další vyvolané investice
Důležité při rozhodování je:
- respektovat důsledně čas, časovou hodnotu peněz
- respektovat riziko, vyplývající z dlouhodobosti investic a nejistoty peněžních toků investičních projektů
- uvažovat variantně s různými faktory ovlivňujícími projekt a jeho financování, hodnotit citlivost projektu na různé změny technického a ekonomického charakteru
- posuzovat investici nejen z hlediska výnosnosti a rizika ale i z hlediska jejího vlivu na likviditu podniku
9. Požadovaná výnosnost a riziko
Požadovaná výnosnost a riziko
- kromě rizika odvozeného z nejistoty peněžních toků, musí investor zvažovat i ještě další veličinu – likviditu
- z dosud uvedeného vyplývá, že investor musí při rozhodování o investičním projektu brát v úvahu:
o jaké jsou výnosové důsledky projektu
o jaká rizika jsou spojená s peněžním tokem projektu
o jak důsledky má projekt z hlediska likvidity
- to je tzv.: investiční trojúhelník
- investice by měla podniku přinést co nejvyšší výnosnost, nejnižší riziko a maximální likviditu
- investor podstupující riziko požaduje rizikovou prémii ta vychází z :
o podnikatelského rizika
o finančního rizika
o tržního rizika
o úrokové riziko – změny úrokové míry
fondy rizikového kapitálu
spekulativní kmenové akcie
vysoce kvalitní kmenové akcie
podnikové obligace nižší kvality
vysoce kvalitní prioritní akcie
vysoce kvalitní podnikové obligace
dlouhodobé státní obligace
bezrizikové cenné papíry (státní pokladniční poukázky)
Vztah rizika a požadované výnosnosti
- nejmenší riziko je reprezentováno státními pokladničními poukázkami
- nejriskantnější jsou investice do fondů rizikového kapitálu (rozvojové firmy)
- kromě rizika odvozeného z nejistoty peněžních toků, musí investor zvažovat i ještě další veličinu – likviditu
- z dosud uvedeného vyplývá, že investor musí při rozhodování o investičním projektu brát v úvahu:
o jaké jsou výnosové důsledky projektu
o jaká rizika jsou spojená s peněžním tokem projektu
o jak důsledky má projekt z hlediska likvidity
- to je tzv.: investiční trojúhelník
- investice by měla podniku přinést co nejvyšší výnosnost, nejnižší riziko a maximální likviditu
- investor podstupující riziko požaduje rizikovou prémii ta vychází z :
o podnikatelského rizika
o finančního rizika
o tržního rizika
o úrokové riziko – změny úrokové míry
fondy rizikového kapitálu
spekulativní kmenové akcie
vysoce kvalitní kmenové akcie
podnikové obligace nižší kvality
vysoce kvalitní prioritní akcie
vysoce kvalitní podnikové obligace
dlouhodobé státní obligace
bezrizikové cenné papíry (státní pokladniční poukázky)
Vztah rizika a požadované výnosnosti
- nejmenší riziko je reprezentováno státními pokladničními poukázkami
- nejriskantnější jsou investice do fondů rizikového kapitálu (rozvojové firmy)
8. Kapitálové výdaje
Kapitálové výdaje
- nazývají se jako „investiční náklady“ nebo „investice do stálých aktiv“
- patří mezi ně:
o kapitálové výdaje na pořízení nehmotného investičního majetku (nehmotné investice)
o kapitálové výdaje na pořízení hmotného investičního majetku (hmotné, věcné investice)
o kapitálové výdaje na nákup finančního majetku dlouhodobé povahy (finanční investice)
Výdaje na pořízení nehmotného investičního majetku
- jsou tzv.: ocenitelná práva: know-how, licence, autorská práva, software, receptury atd…
- dosahují-li 60.000,- a doba použitelnosti je větší než 1 rok jsou chápány jako kapitálové výdaje
Výdaje na pořízení hmotného investičního majetku
- pozemky, budovy, stavby, umělecká díla, sbírky a jiné předměty bez ohledu na jejich pořizovací cenu
- SMV, nebo jejich soubory se samostatným technicko-ekonomickým určením s pořizovací cenou nad 40.000,- a dobou použitelnosti nad 1 rok
- Výdaje na trvalé porosty, základní stádo, tažná zvířata, otvírky lomů a technické rekultivace
- Technické zhodnocení hmotného investičního majetku (nástavby, přístavby, modernizace..)
!!!! nezahrnují se zde výdaje na opravy a údržbu majetku, které jsou součástí provozních nákladů a snižují vykazovaný zisk!!!!
Výdaje na pořízení finančního majetku dlouhodobé povahy
- peněžní výdaje vkládané do dlouhodobých úvěrových CP (obligace, směnky..)
- do majetkových CP (akcie, podílové listy..)
- výdaje na ostatní finanční majetek – dlouhodobé půjčky poskytnuté podnikem, nemovitosti, sbírky… které pořizuje podnik za účelem obchodování nebo k uložení volných peněžních prostředků do majetku
Pořizování investičního majetku firmou
- koupí
- investiční výstavbou dodavatelským způsobem
- investiční výstavbou ve vlastní režii
- nabytím na základě smlouvy o najaté věci (finanční leasing)
- vkladem investičního majetku od jiné osoby
- darováním
- nazývají se jako „investiční náklady“ nebo „investice do stálých aktiv“
- patří mezi ně:
o kapitálové výdaje na pořízení nehmotného investičního majetku (nehmotné investice)
o kapitálové výdaje na pořízení hmotného investičního majetku (hmotné, věcné investice)
o kapitálové výdaje na nákup finančního majetku dlouhodobé povahy (finanční investice)
Výdaje na pořízení nehmotného investičního majetku
- jsou tzv.: ocenitelná práva: know-how, licence, autorská práva, software, receptury atd…
- dosahují-li 60.000,- a doba použitelnosti je větší než 1 rok jsou chápány jako kapitálové výdaje
Výdaje na pořízení hmotného investičního majetku
- pozemky, budovy, stavby, umělecká díla, sbírky a jiné předměty bez ohledu na jejich pořizovací cenu
- SMV, nebo jejich soubory se samostatným technicko-ekonomickým určením s pořizovací cenou nad 40.000,- a dobou použitelnosti nad 1 rok
- Výdaje na trvalé porosty, základní stádo, tažná zvířata, otvírky lomů a technické rekultivace
- Technické zhodnocení hmotného investičního majetku (nástavby, přístavby, modernizace..)
!!!! nezahrnují se zde výdaje na opravy a údržbu majetku, které jsou součástí provozních nákladů a snižují vykazovaný zisk!!!!
Výdaje na pořízení finančního majetku dlouhodobé povahy
- peněžní výdaje vkládané do dlouhodobých úvěrových CP (obligace, směnky..)
- do majetkových CP (akcie, podílové listy..)
- výdaje na ostatní finanční majetek – dlouhodobé půjčky poskytnuté podnikem, nemovitosti, sbírky… které pořizuje podnik za účelem obchodování nebo k uložení volných peněžních prostředků do majetku
Pořizování investičního majetku firmou
- koupí
- investiční výstavbou dodavatelským způsobem
- investiční výstavbou ve vlastní režii
- nabytím na základě smlouvy o najaté věci (finanční leasing)
- vkladem investičního majetku od jiné osoby
- darováním
Investice mají dva účinky
- Důchodový
o Investice vyvolává řadu dalších agregátních výdajů = má vliv na zvýšení HDP! Růst je několikanásobně větší než samotná výše investice díky působení funkce jednoho výdajového multiplikátoru
I x . 1 .
1 – mezní sklon
ke spotřebě
o kolikrát se investice zvětší
o okamžitý vliv na poptávku po kapitálových statcích
- kapacitní
o obnovování rozšiřování nějaké už instalované kapacity dosažených pomocí investování
o vše se projeví až po dokončení této investice a to tím, že se nám zvýší výrobní kapacita
o umožňuje růst potenciálního HDP
Typy investic z makroekonomického hlediska
- hrubé – „tvorba hrubého kapitálu“
o představují přírůstek investičních statků za dané období
přírůstek hmotného dlouhodobého majetku – budovy, stroje…
přírůstek nehmotného dlouhodobého majetku – licence software…
přírůstek zásob – včetně strategických vládních rezerv…
o hrubé investice nesmíme zaměňovat se stavem investičních (kapitálových) statků k určitému okamžiku protože hrubé investice jsou veličiny „tokové“
- čisté investice
o hrubá investice snížená o znehodnocený kapitál (kapitálovou spotřebu, odpisy..)
o Investice vyvolává řadu dalších agregátních výdajů = má vliv na zvýšení HDP! Růst je několikanásobně větší než samotná výše investice díky působení funkce jednoho výdajového multiplikátoru
I x . 1 .
1 – mezní sklon
ke spotřebě
o kolikrát se investice zvětší
o okamžitý vliv na poptávku po kapitálových statcích
- kapacitní
o obnovování rozšiřování nějaké už instalované kapacity dosažených pomocí investování
o vše se projeví až po dokončení této investice a to tím, že se nám zvýší výrobní kapacita
o umožňuje růst potenciálního HDP
Typy investic z makroekonomického hlediska
- hrubé – „tvorba hrubého kapitálu“
o představují přírůstek investičních statků za dané období
přírůstek hmotného dlouhodobého majetku – budovy, stroje…
přírůstek nehmotného dlouhodobého majetku – licence software…
přírůstek zásob – včetně strategických vládních rezerv…
o hrubé investice nesmíme zaměňovat se stavem investičních (kapitálových) statků k určitému okamžiku protože hrubé investice jsou veličiny „tokové“
- čisté investice
o hrubá investice snížená o znehodnocený kapitál (kapitálovou spotřebu, odpisy..)
Míra investic
Míra investic
- ukazatel ekonomického vývoje
- ukazuje podíl hrubých investic na domácím produktu
míra investic = hrubé investice
HDP
Účinnost kapitálových statků (budov, strojů, zařízení..)
účinnost kapitálových statků = HDP / kapitálové statky
HDP > kapitálové statky
HDP < statky =" stroje" style="font-weight: bold;">Obnovovací investice
- reinvestice
- ta část hrubých investic, která připadá na obnovu opotřebených investičních statků
- teoreticky by se měly rovnat kapitálové spotřebě (odpisům)
- odpisy obvykle neumožní plnou obnovu investičních statků, je tomu tak proto, že se provádějí z historických pořizovacích cen
- v mezidobí lze odpisy využít pro financování rozšiřovacích investic
o odpisy však musí být hned reinvestovány v následujícím roce
o investice se pořizuje počátkem roku, s nulovou dobou výstavby
o nedochází ke zvýšení cen investičních statků
- hrubé investice jsou větší než znehodnocení kapitálu
- znehodnocení kapitálu je větší než čisté investice
Dynamika investic v ekonomice
- závisí na:
o očekávaných příjmech z investic – vyplívají z celkové dynamiky HDP
o úroková míra za vypůjčený kapitál
o výše a systém zdanění podniků a jednotlivců
o investiční očekávání jednotlivých investorů (dle monetární politiky, daňové politiky, dotační politiky, dle toho se zhodnocuje výhodnost vstupu na trh)
- měří se dle růstu HDP
- investiční rozhodování ovlivňuje i reálná úroková míra
Pojetí investice z mikroekonomického hlediska
- investice podniku jsou rozsáhlejší peněžní výdaje u nichž se očekává jejich přeměna na budoucí peněžní příjmy během delšího časového úseku(nad 1 rok) - kapitálové výdaje
- za kapitálové výdaje se považují:
o výdaje na obnovu či rozšíření hmotného investičního majetku
o výdaje na výzkumné a vývojové programy
o výdaje na trvalý přírůstek zásob a pohledávek
o výdaje na nákup dlouhodobých CP
o výdaje na výchovu a zapracování zaměstnanců
o výdaje na reklamní kampaň
o výdaje spojené s hodnocením leasingu a akvizici
- jsou to hmotné, nehmotné i finanční investice
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
- ukazatel ekonomického vývoje
- ukazuje podíl hrubých investic na domácím produktu
míra investic = hrubé investice
HDP
Účinnost kapitálových statků (budov, strojů, zařízení..)
účinnost kapitálových statků = HDP / kapitálové statky
HDP > kapitálové statky
HDP < statky =" stroje" style="font-weight: bold;">Obnovovací investice
- reinvestice
- ta část hrubých investic, která připadá na obnovu opotřebených investičních statků
- teoreticky by se měly rovnat kapitálové spotřebě (odpisům)
- odpisy obvykle neumožní plnou obnovu investičních statků, je tomu tak proto, že se provádějí z historických pořizovacích cen
- v mezidobí lze odpisy využít pro financování rozšiřovacích investic
o odpisy však musí být hned reinvestovány v následujícím roce
o investice se pořizuje počátkem roku, s nulovou dobou výstavby
o nedochází ke zvýšení cen investičních statků
- hrubé investice jsou větší než znehodnocení kapitálu
- znehodnocení kapitálu je větší než čisté investice
Dynamika investic v ekonomice
- závisí na:
o očekávaných příjmech z investic – vyplívají z celkové dynamiky HDP
o úroková míra za vypůjčený kapitál
o výše a systém zdanění podniků a jednotlivců
o investiční očekávání jednotlivých investorů (dle monetární politiky, daňové politiky, dotační politiky, dle toho se zhodnocuje výhodnost vstupu na trh)
- měří se dle růstu HDP
- investiční rozhodování ovlivňuje i reálná úroková míra
Pojetí investice z mikroekonomického hlediska
- investice podniku jsou rozsáhlejší peněžní výdaje u nichž se očekává jejich přeměna na budoucí peněžní příjmy během delšího časového úseku(nad 1 rok) - kapitálové výdaje
- za kapitálové výdaje se považují:
o výdaje na obnovu či rozšíření hmotného investičního majetku
o výdaje na výzkumné a vývojové programy
o výdaje na trvalý přírůstek zásob a pohledávek
o výdaje na nákup dlouhodobých CP
o výdaje na výchovu a zapracování zaměstnanců
o výdaje na reklamní kampaň
o výdaje spojené s hodnocením leasingu a akvizici
- jsou to hmotné, nehmotné i finanční investice
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Čistá současná hodnota zohledňující koeficient jistoty:
Čj = Pn J . 1 . – K . Jk
(1 + i)n
- to znamená že se příjmy nejprve vynásobí koeficientem jistoty a poté se diskontují Jk znamená to samé ale pro výdaje
Čj – ČSH respektující jistotní koeficient
J – jistotní koeficient peněžních příjmů v jednotlivých letech
I – bezriziková požadovaná výnosnost
Jk – jistotní koeficient kapitálového výdaje
Jiné analytické postupy
- kromě přímých a nepřímých existují i jiné postupy, které se soustřeďují zejména na citlivost projektů na změny a na přesnější přidělení pravděpodobnosti každé variantě rizikové investiční alternativy.
- Nejde už obvykle o určité postupy, ale spíše postupy, které umožňují analýzu projektu, umožňují určit hlavní hrozby pro úspěch projektu
- K těmto analytickým postupům patří:
o Analýza citlivosti projektu
o Simulační analýza investičního projektu
o Rozhodovací stromy (diagramy)
(1 + i)n
- to znamená že se příjmy nejprve vynásobí koeficientem jistoty a poté se diskontují Jk znamená to samé ale pro výdaje
Čj – ČSH respektující jistotní koeficient
J – jistotní koeficient peněžních příjmů v jednotlivých letech
I – bezriziková požadovaná výnosnost
Jk – jistotní koeficient kapitálového výdaje
Jiné analytické postupy
- kromě přímých a nepřímých existují i jiné postupy, které se soustřeďují zejména na citlivost projektů na změny a na přesnější přidělení pravděpodobnosti každé variantě rizikové investiční alternativy.
- Nejde už obvykle o určité postupy, ale spíše postupy, které umožňují analýzu projektu, umožňují určit hlavní hrozby pro úspěch projektu
- K těmto analytickým postupům patří:
o Analýza citlivosti projektu
o Simulační analýza investičního projektu
o Rozhodovací stromy (diagramy)
7. Investice (makro X mikro)
- Investice je použití úspor k výrobě kapitálových statků
- Obětování dnešní jisté hodnoty budoucí hodnotě nejisté
- Kvantitativně představují rozdíl mezi HDP a součtem spotřeby, veřejných výdajů a čistých vývozů
- odložená spotřeba („ekonomická činnost, při níž se subjekt vzdává své současné spotřeby ve prospěch zvýšení produkce statků v budoucnosti“)
- úspory z HDP – ta část HDP, která je nespotřebována a má podobu (nehmotných) investičních statků. Zahrnuje úspory domácností ve formě nespotřebovaných důchodů, úspory firem ve formě nerozděleného zisku a odpisy
U = H – S
Úspory HDP spotřebované statky a služby
H = S + I
I = H – S
U = I
- úspory jsou výdaje na hrubé investice
- investice je použití úspor k výrobě kapitálových statků a vývoji technologií a k získání lidského kapitálu
HDP = spotřeba domácností a firem + výdaje na hrubé investice + státní výdaje + čistý export
H = S + I + V + Z
- Výdajovou metodou vyjádřený HDP
- Obětování dnešní jisté hodnoty budoucí hodnotě nejisté
- Kvantitativně představují rozdíl mezi HDP a součtem spotřeby, veřejných výdajů a čistých vývozů
- odložená spotřeba („ekonomická činnost, při níž se subjekt vzdává své současné spotřeby ve prospěch zvýšení produkce statků v budoucnosti“)
- úspory z HDP – ta část HDP, která je nespotřebována a má podobu (nehmotných) investičních statků. Zahrnuje úspory domácností ve formě nespotřebovaných důchodů, úspory firem ve formě nerozděleného zisku a odpisy
U = H – S
Úspory HDP spotřebované statky a služby
H = S + I
I = H – S
U = I
- úspory jsou výdaje na hrubé investice
- investice je použití úspor k výrobě kapitálových statků a vývoji technologií a k získání lidského kapitálu
HDP = spotřeba domácností a firem + výdaje na hrubé investice + státní výdaje + čistý export
H = S + I + V + Z
- Výdajovou metodou vyjádřený HDP
Kritérium „čistá současná hodnota – rozptyl“ má některá omezení ve využití:
1.) Průměrné peněžní příjmy u srovnatelných projektů jsou výrazně odlišné
- řešení: místo rozptylu (směrodatné odchylky) použijeme variační koeficient
V = . σ .
Ø p
- kritérium ČSH – rozptyl je nahrazeno kritériem „ČSH – variační koeficient“
2.) Investiční projekty mají souhlasné (nikoli protichůdné) hodnoty ukazatelů tj.: ČSH projektu I. Je vyšší než ČSH projektu II. ale zároveň riziko projektu I. je vyšší než riziko projektu II.
- řešení: neexistuje jednoznačné řešení. Většinou se však praxe kloní k nepřímým způsobům promítání rizika
B. nepřímé promítání
má několik modifikací
a. úprava diskontní sazby – čím vyšší riziko tím vyšší volíme požadovanou míru výnosnosti pro stanovení ČSH
Čr = Σ Ø Pn ( 1: (1 + ir )n ) – Ø K
Čr – čistá současná hodnota zohledňující riziko
Ir – požadovaná výnosnost zohledňující riziko
b. stanovení rizikových tříd s různou výší požadované výnosnosti – upravujeme diskontní sazbu, přičemž úprava se rozdělí dle druhů hmotných a nehmotných investic do jednotlivých tříd
c. metoda koeficientu jistoty – upravuje se čitatel ČSH (peněžní tok) nikoli však jmenovatel jak je tomu při úpravě diskontní sazby. Tento koeficient vyjadřuje míru jistoty, že očekávaný peněžní tok nastane. Určuje se pro jednotlivé peněžní toky během doby investování a životnosti.
J = . jistý peněžní tok v čase n .
Rizikový peněžní tok v čase n
J – jistotní koeficient
- jistotní koeficient určují finanční analytici. Pomocí jistotního koeficientu se očekávaný riskantní peněžní tok přepočte na jistý a ten se pak diskontuje pomocí bezrizikové požadované míry výnosnosti
- jistotní koeficient se pohybuje v rozmezí 0 – 1. Čím vyšší, tím jsou očekávané peněžní toky z investic jistější
- řešení: místo rozptylu (směrodatné odchylky) použijeme variační koeficient
V = . σ .
Ø p
- kritérium ČSH – rozptyl je nahrazeno kritériem „ČSH – variační koeficient“
2.) Investiční projekty mají souhlasné (nikoli protichůdné) hodnoty ukazatelů tj.: ČSH projektu I. Je vyšší než ČSH projektu II. ale zároveň riziko projektu I. je vyšší než riziko projektu II.
- řešení: neexistuje jednoznačné řešení. Většinou se však praxe kloní k nepřímým způsobům promítání rizika
B. nepřímé promítání
má několik modifikací
a. úprava diskontní sazby – čím vyšší riziko tím vyšší volíme požadovanou míru výnosnosti pro stanovení ČSH
Čr = Σ Ø Pn ( 1: (1 + ir )n ) – Ø K
Čr – čistá současná hodnota zohledňující riziko
Ir – požadovaná výnosnost zohledňující riziko
b. stanovení rizikových tříd s různou výší požadované výnosnosti – upravujeme diskontní sazbu, přičemž úprava se rozdělí dle druhů hmotných a nehmotných investic do jednotlivých tříd
c. metoda koeficientu jistoty – upravuje se čitatel ČSH (peněžní tok) nikoli však jmenovatel jak je tomu při úpravě diskontní sazby. Tento koeficient vyjadřuje míru jistoty, že očekávaný peněžní tok nastane. Určuje se pro jednotlivé peněžní toky během doby investování a životnosti.
J = . jistý peněžní tok v čase n .
Rizikový peněžní tok v čase n
J – jistotní koeficient
- jistotní koeficient určují finanční analytici. Pomocí jistotního koeficientu se očekávaný riskantní peněžní tok přepočte na jistý a ten se pak diskontuje pomocí bezrizikové požadované míry výnosnosti
- jistotní koeficient se pohybuje v rozmezí 0 – 1. Čím vyšší, tím jsou očekávané peněžní toky z investic jistější
Měření rizika v oblasti investičního rozhodování
- riziko jednotlivého investičního projektu lze vyjádřit jako nebezpečí, že dosažené kapitálové výdaje a peněžní příjmy budou odlišné od předpokládaných
- pravděpodobnost, že jednotlivý peněžní příjem z investování nastane, lze definovat jako v procentech vyjádřenou možnost jeho vzniku
Pravděpodobnost peněžních toků může být vyjádřena:
a) objektivně
- na základě minulých údajů o peněžních tocích
b) subjektivně
- na základě odborného odhadu
Očekávaná hodnota peněžních toků z investice
P = Σ Pj x pj
P – průměrná očekávaná hodnota peněžních příjmů z investice
Pj – jednotlivé peněžní příjmy u různých variant
Pj – pravděpodobnost, že jednotlivý tok nastane
- samotná očekávaná průměrná hodnota peněžních příjmů však ještě nevyjadřuje sama o sobě riziko projektu
Směrodatná odchylka – absolutní míra rizika
- pro plné vyjádření stupně rizika investičních projektů je nezbytné porovnávat odchylka jednotlivých peněžních příjmů od průměrné očekávané hodnoty. Ten projekt, který vykazuje větší odchylky je brán jako riskantnější
- je třeba vyjádřit průměrný stupeň odchylek od průměrné očekávané hodnoty k tomu slouží metoda směrodatné odchylky
- ta se skládá z rozptylu
σ2 = Σ (Pj – P)2 x pj
P – průměrná očekávaná hodnota peněžních příjmů z investice
Pj – jednotlivé peněžní příjmy u různých variant
Pj – pravděpodobnost, že jednotlivý tok nastane
- pravděpodobnost, že jednotlivý peněžní příjem z investování nastane, lze definovat jako v procentech vyjádřenou možnost jeho vzniku
Pravděpodobnost peněžních toků může být vyjádřena:
a) objektivně
- na základě minulých údajů o peněžních tocích
b) subjektivně
- na základě odborného odhadu
Očekávaná hodnota peněžních toků z investice
P = Σ Pj x pj
P – průměrná očekávaná hodnota peněžních příjmů z investice
Pj – jednotlivé peněžní příjmy u různých variant
Pj – pravděpodobnost, že jednotlivý tok nastane
- samotná očekávaná průměrná hodnota peněžních příjmů však ještě nevyjadřuje sama o sobě riziko projektu
Směrodatná odchylka – absolutní míra rizika
- pro plné vyjádření stupně rizika investičních projektů je nezbytné porovnávat odchylka jednotlivých peněžních příjmů od průměrné očekávané hodnoty. Ten projekt, který vykazuje větší odchylky je brán jako riskantnější
- je třeba vyjádřit průměrný stupeň odchylek od průměrné očekávané hodnoty k tomu slouží metoda směrodatné odchylky
- ta se skládá z rozptylu
σ2 = Σ (Pj – P)2 x pj
P – průměrná očekávaná hodnota peněžních příjmů z investice
Pj – jednotlivé peněžní příjmy u různých variant
Pj – pravděpodobnost, že jednotlivý tok nastane
Směrodatná odchylka je pak:
σ = √Σ (Pj – P)2 x pj
P – průměrná očekávaná hodnota peněžních příjmů z investice
Pj – jednotlivé peněžní příjmy u různých variant
Pj – pravděpodobnost, že jednotlivý tok nastane
- čím větší je směrodatná odchylka tím větší je riziko
Variační koeficient – relativní míra rizika
- pomocí směrodatné odchylky může být riziko investičních projektů porovnáváno tehdy, když srovnáváme projekty mající přibližně stejné očekávané průměrné hodnoty peněžních příjmů.
- Variační koeficient představuje poměr mezi směrodatnou odchylkou a průměrnou hodnotou peněžních příjmů z investice
V = σ
P
- čím je variační koeficient vyšší tím je riziko vyšší
Obvyklé techniky promítání rizika do finančních kritérií efektivnosti investic
A. přímé promítání
o výslovně se vyjádří riziko pomocí rozptylu, směrodatné odchylky nebo variačního koeficientu
o investiční rozhodnutí se uskuteční vzájemným pozorováním stupně rizika projektu a jeho efektivnosti
o Investice A – uděláme efektivnost a stupeň rizika stejně tak i u Investice B
o 2 veličiny hodnocení: efektivnost (ČSH) a riziko
kritérium „ČSH – rozptyl“
- známo též jako „střední hodnota – rozptyl“ nebo „očekávaný výnos – rozptyl“
- přednost je dána projektu I. Před projektem II. Jestliže ČI > ČII a σ2 < σ2
- nebo ČI > ČII a σ2 < σ2
- jsou-li peněžní příjmy během životnosti investice nezávislé, pak celý rozptyl ČSH se rovná sumě diskontovaných ročních rozptylů peněžních příjmů
σ2 = Σ (σ2n : (1 + i)2n)
- jsou-li peněžní příjmy během doby životnosti investice dokonale na sobě závislé, je celkový rozptyl ČSH
σ2 = {Σ (σ2n : (1 + i)n)}2
P – průměrná očekávaná hodnota peněžních příjmů z investice
Pj – jednotlivé peněžní příjmy u různých variant
Pj – pravděpodobnost, že jednotlivý tok nastane
- čím větší je směrodatná odchylka tím větší je riziko
Variační koeficient – relativní míra rizika
- pomocí směrodatné odchylky může být riziko investičních projektů porovnáváno tehdy, když srovnáváme projekty mající přibližně stejné očekávané průměrné hodnoty peněžních příjmů.
- Variační koeficient představuje poměr mezi směrodatnou odchylkou a průměrnou hodnotou peněžních příjmů z investice
V = σ
P
- čím je variační koeficient vyšší tím je riziko vyšší
Obvyklé techniky promítání rizika do finančních kritérií efektivnosti investic
A. přímé promítání
o výslovně se vyjádří riziko pomocí rozptylu, směrodatné odchylky nebo variačního koeficientu
o investiční rozhodnutí se uskuteční vzájemným pozorováním stupně rizika projektu a jeho efektivnosti
o Investice A – uděláme efektivnost a stupeň rizika stejně tak i u Investice B
o 2 veličiny hodnocení: efektivnost (ČSH) a riziko
kritérium „ČSH – rozptyl“
- známo též jako „střední hodnota – rozptyl“ nebo „očekávaný výnos – rozptyl“
- přednost je dána projektu I. Před projektem II. Jestliže ČI > ČII a σ2 < σ2
- nebo ČI > ČII a σ2 < σ2
- jsou-li peněžní příjmy během životnosti investice nezávislé, pak celý rozptyl ČSH se rovná sumě diskontovaných ročních rozptylů peněžních příjmů
σ2 = Σ (σ2n : (1 + i)2n)
- jsou-li peněžní příjmy během doby životnosti investice dokonale na sobě závislé, je celkový rozptyl ČSH
σ2 = {Σ (σ2n : (1 + i)n)}2
6. Analýza rizika
Analýza rizika investičních projektů
- systematický postup práce s rizikem v souvislosti s investováním
1.) určení kritických faktorů rizika projektů – výběr kritických faktorů, které ovlivňují celý projekt. Vybírají se pomocí analýzy citlivosti.
2.) stanovení bodu zvratu – taková úroveň projektu při níž je ČSH = 0
3.) kvantifikace rizika pomocí různých statistických metod – stanovení pravděpodobnosti rizikových situací a stanovení očekávaných peněžních příjmů, rozptylu peněžních příjmů.
4.) příprava a realizace snížení rizika
5.) příprava plánu korekčních opatření pro budoucnost a to pro vybrané situace
Kritický objem produkce
Roční zisk projektu = cena za jednotku Q – cena nákladů na jednotku Q – celkem fixní náklady za rok – požadovaná výnosnost (jako procento z nákupní ceny)
Roční zisk po zdanění = (1 – 0,3) (roční zisk projektu)
Roční zisk po zdanění a odpisy = roční zisk po zdanění + požadovaná výnosnost (jako procento z kupní ceny)
Aktualizovaný souhrn zisků a odpisů za dobu životnosti = Roční zisk po zdanění a odpisy x zásobitel (požadovaná výnosnost, životnost)
ČSH projektu = Aktualizovaný souhrn zisků a odpisů za dobu životnosti – kupní cena
Pro kritický objem produkce pak musí platit že ……..Q - ………. = 0
- výsledek znamená minimální produkci za rok aby se to vyplatilo
Příklad:
Projekt 200.000,-
Životnost 10 let
Cena výrobku 4.000,-
Náklady na výrobek 3.000,-
Fixní náklady 30.000,-
Daň ze zisku 30 %
Požadovaná míra výnosnosti 10 %
Roční zisk projektu = 4000Q – 3000Q – 30.000 – 20.000 (10% z 200.000,-)
Roční zisk po zdanění = (1 – 0,3) 1000Q – 50.000 = 700Q – 35.000
Roční zisk po zdanění a odpisy = 700Q – 35.000 + 20.000 = 700Q – 15.000
Aktualizovaný souhrn zisků a odpisů za dobu životnosti = (700Q – 15.000) x zásobitel (10%, 10 let) = (700Q – 15.000) x 6,145 = 4301,5Q – 92.175
ČSH projektu = 4301,5Q – 92.175 – 200.000 = 4301,5Q – 292.175
Pro kritický objem produkce pak musí platit že 4301,5Q – 292.175 = 0
292.175 = 68
4301,5
výsledek znamená minimální produkce je 68 výrobků za rok aby se to vyplatilo!
- systematický postup práce s rizikem v souvislosti s investováním
1.) určení kritických faktorů rizika projektů – výběr kritických faktorů, které ovlivňují celý projekt. Vybírají se pomocí analýzy citlivosti.
2.) stanovení bodu zvratu – taková úroveň projektu při níž je ČSH = 0
3.) kvantifikace rizika pomocí různých statistických metod – stanovení pravděpodobnosti rizikových situací a stanovení očekávaných peněžních příjmů, rozptylu peněžních příjmů.
4.) příprava a realizace snížení rizika
5.) příprava plánu korekčních opatření pro budoucnost a to pro vybrané situace
Kritický objem produkce
Roční zisk projektu = cena za jednotku Q – cena nákladů na jednotku Q – celkem fixní náklady za rok – požadovaná výnosnost (jako procento z nákupní ceny)
Roční zisk po zdanění = (1 – 0,3) (roční zisk projektu)
Roční zisk po zdanění a odpisy = roční zisk po zdanění + požadovaná výnosnost (jako procento z kupní ceny)
Aktualizovaný souhrn zisků a odpisů za dobu životnosti = Roční zisk po zdanění a odpisy x zásobitel (požadovaná výnosnost, životnost)
ČSH projektu = Aktualizovaný souhrn zisků a odpisů za dobu životnosti – kupní cena
Pro kritický objem produkce pak musí platit že ……..Q - ………. = 0
- výsledek znamená minimální produkci za rok aby se to vyplatilo
Příklad:
Projekt 200.000,-
Životnost 10 let
Cena výrobku 4.000,-
Náklady na výrobek 3.000,-
Fixní náklady 30.000,-
Daň ze zisku 30 %
Požadovaná míra výnosnosti 10 %
Roční zisk projektu = 4000Q – 3000Q – 30.000 – 20.000 (10% z 200.000,-)
Roční zisk po zdanění = (1 – 0,3) 1000Q – 50.000 = 700Q – 35.000
Roční zisk po zdanění a odpisy = 700Q – 35.000 + 20.000 = 700Q – 15.000
Aktualizovaný souhrn zisků a odpisů za dobu životnosti = (700Q – 15.000) x zásobitel (10%, 10 let) = (700Q – 15.000) x 6,145 = 4301,5Q – 92.175
ČSH projektu = 4301,5Q – 92.175 – 200.000 = 4301,5Q – 292.175
Pro kritický objem produkce pak musí platit že 4301,5Q – 292.175 = 0
292.175 = 68
4301,5
výsledek znamená minimální produkce je 68 výrobků za rok aby se to vyplatilo!
Identifikace peněžních příjmů z investic
Roční peněžní příjmy z investičního projektu během doby jeho životnosti:
- zisk po zdanění který investice každoročně přináší
o odvozen od očekávaného přírůstku tržeb v důsledku investování, sníženého o očekávaný přírůstek provozních nákladů
- roční odpisy
o jsou sice náklad ale nejsou peněžní výdaj, hromadí se postupně na účtech jako peněžní příjem.jestliže byl o ně zisk pro daňové účely snížen, je třeba je proto zpět ke zdaněnému zisku přičíst
- změny oběžného majetku spojené s investičním projektem
- příjem z prodeje investičního majetku koncem jeho životnosti upravený o daň
Peněžní příjmy z investičního projektu
P = Z + A + O + PM + D
Z = roční přírůstek zisku po zdanění
A = přírůstek ročních odpisů v důsledku investice
O = změna oběžného majetku ( čistého pracovního kapitálu)
PM = čistý příjem z prodeje investičního majetku koncem jeho životnosti
D = daňové efekty
předvídání očekávaných peněžních výdajů a příjmů je velmi náročné, protože se v něm promítne mnoho různých faktorů.
- zisk po zdanění který investice každoročně přináší
o odvozen od očekávaného přírůstku tržeb v důsledku investování, sníženého o očekávaný přírůstek provozních nákladů
- roční odpisy
o jsou sice náklad ale nejsou peněžní výdaj, hromadí se postupně na účtech jako peněžní příjem.jestliže byl o ně zisk pro daňové účely snížen, je třeba je proto zpět ke zdaněnému zisku přičíst
- změny oběžného majetku spojené s investičním projektem
- příjem z prodeje investičního majetku koncem jeho životnosti upravený o daň
Peněžní příjmy z investičního projektu
P = Z + A + O + PM + D
Z = roční přírůstek zisku po zdanění
A = přírůstek ročních odpisů v důsledku investice
O = změna oběžného majetku ( čistého pracovního kapitálu)
PM = čistý příjem z prodeje investičního majetku koncem jeho životnosti
D = daňové efekty
předvídání očekávaných peněžních výdajů a příjmů je velmi náročné, protože se v něm promítne mnoho různých faktorů.
Míra závažnosti rizika
- závažnost charakterizuje případné důsledky na uvazovanou aktivitu, záměr (kritická, běžná, zanedbatelná…)
- míra rizika je dána rozsahem možných odchylek a jejich frekvencí výskytu v uvažovaném intervalu
Úsilí o racionální snížení rizika
- nejedná se o snížení rizika za každou cenu ale v míře rozumně odpovídající souměření odhadovaných nákladů spojených s tímto úsilím ve srovnání s odhadovanými výnosy (efekty, výsledky) snížení ztrát či dalších důsledků rizika
- poznámka: pokud se snížením rozumí jeho redukce na nulovou úroveň je to v řadě případů umožněno jen nevykonáváním určitých činností. To je však například v případě podnikatelského inovačního plánu v rozporu s posláním manažerské práce a proto neracionální
5. Peněžní toky
Kapitálové výdaje
- výdaje určené na pořízení hmotného investičního majetku
Kapitálové výdaje by měly obsahovat:
e) výdaje na pořízení investičního majetku
- výdaje na pozemek, stavbu, výzkum a vývoj, celkové zabezpečení stavby, zapracovávání nových pracovníků…
f) výdaje na trvalý přírůstek oběžného majetku
- zásoby, suroviny, náhradní díly, pohledávky…
někdy se rozšiřují ještě o:
g) příjmy z prodeje existujícího hmotného investičního majetku
- příjem z prodeje majetku, který je nahrazován
h) daňové efekty – úlevy od daní
- při zaměstnání člověka se sníženou pracovní schopností,
- různé daňové úlevy…
!!!! jde-li o víceletou investici musíme I diskontovat (vynásobíme 1/(1+i)n)
kapitálový výdaj
K = I + O – P + D
I = výdaj na pořízení investičního majetku
O = výdaj na trvalý přírůstek čistého pracovního kapitálu
P = čistý příjem z prodeje existujícího nahrazovaného majetku
D = daňové efekty
- míra rizika je dána rozsahem možných odchylek a jejich frekvencí výskytu v uvažovaném intervalu
Úsilí o racionální snížení rizika
- nejedná se o snížení rizika za každou cenu ale v míře rozumně odpovídající souměření odhadovaných nákladů spojených s tímto úsilím ve srovnání s odhadovanými výnosy (efekty, výsledky) snížení ztrát či dalších důsledků rizika
- poznámka: pokud se snížením rozumí jeho redukce na nulovou úroveň je to v řadě případů umožněno jen nevykonáváním určitých činností. To je však například v případě podnikatelského inovačního plánu v rozporu s posláním manažerské práce a proto neracionální
5. Peněžní toky
Kapitálové výdaje
- výdaje určené na pořízení hmotného investičního majetku
Kapitálové výdaje by měly obsahovat:
e) výdaje na pořízení investičního majetku
- výdaje na pozemek, stavbu, výzkum a vývoj, celkové zabezpečení stavby, zapracovávání nových pracovníků…
f) výdaje na trvalý přírůstek oběžného majetku
- zásoby, suroviny, náhradní díly, pohledávky…
někdy se rozšiřují ještě o:
g) příjmy z prodeje existujícího hmotného investičního majetku
- příjem z prodeje majetku, který je nahrazován
h) daňové efekty – úlevy od daní
- při zaměstnání člověka se sníženou pracovní schopností,
- různé daňové úlevy…
!!!! jde-li o víceletou investici musíme I diskontovat (vynásobíme 1/(1+i)n)
kapitálový výdaj
K = I + O – P + D
I = výdaj na pořízení investičního majetku
O = výdaj na trvalý přírůstek čistého pracovního kapitálu
P = čistý příjem z prodeje existujícího nahrazovaného majetku
D = daňové efekty
4. Ochrana proti riziku
Ochrana proti rizikům
1. identifikovat riziko
2. změřit jeho stupeň
3. kvantifikovat vliv rizika na naše podnikání
4. ochrana proti riziku
Ochrana proti riziku:
i. odstranění příčin rizika a tím jeho eliminací
- odstranění konkurence ekonomickou či politickou silou
- ofenzivní přístup k riziku
ii. snížení (redukce) nepříznivých důsledků rizika na přijatelnou míru
- činnosti se vyhnu, nahradím ji jinou aktivitou
- snížení dopadu rizika (důsledků)
o pojištění
o transfer rizika (přenos na jiný subjekt) – zadáme rizikovou práci někomu jinému
o lepší zabezpečovací zařízení
o dostateční rezerva
o diverzifikujeme
o snaha aby naše výrobní zařízení bylo univerzální
o dělení rizika mezi 2 nebo více subjektů (joint venture, u bank syndikát)
o zvyšování profesní a kvalifikační úrovně
o najmout si externí konzultační firmu
- defenzivní přístup k riziku
1. identifikovat riziko
2. změřit jeho stupeň
3. kvantifikovat vliv rizika na naše podnikání
4. ochrana proti riziku
Ochrana proti riziku:
i. odstranění příčin rizika a tím jeho eliminací
- odstranění konkurence ekonomickou či politickou silou
- ofenzivní přístup k riziku
ii. snížení (redukce) nepříznivých důsledků rizika na přijatelnou míru
- činnosti se vyhnu, nahradím ji jinou aktivitou
- snížení dopadu rizika (důsledků)
o pojištění
o transfer rizika (přenos na jiný subjekt) – zadáme rizikovou práci někomu jinému
o lepší zabezpečovací zařízení
o dostateční rezerva
o diverzifikujeme
o snaha aby naše výrobní zařízení bylo univerzální
o dělení rizika mezi 2 nebo více subjektů (joint venture, u bank syndikát)
o zvyšování profesní a kvalifikační úrovně
o najmout si externí konzultační firmu
- defenzivní přístup k riziku
Způsoby ochrany před rizikem
a) volba právní formy podnikání
- omezení důsledků podnikání, v různých podnicích se ručí různě omezené či neomezené ručení, …
b) prosté omezování rizika
- podnik stanoví rizikové meze pod nebo nad které nechce jít
- např.: hranice poklesu ceny, hranice zadluženosti, minimální požadovaná efektivnost investice
c) rozložení rizika
- rozšiřování výrobního programu různými cestami - např.: podnik si sám vyrobí polotovary, …
- geografická diverzifikace – využívání zahraničních zemí pro lepší podnikatelské podmínky
- diverzifikace z hlediska dodavatelů – najít si několikero dodavatelů
- diverzifikace z hlediska odběratelů – najít více odběratelů
- diverzifikace v oblasti finančních investic
d) přesunutí podnikání
- univerzální výběr technologie, která je použitelná pro více účelů
- snaha o snižování fixních nákladů
e) dělení rizika
- rozdělení na několik účastníků, kteří se podílejí na společném projektu
- například společné podnikání na nějakém projektu
f) přesunutí rizika
- přesun rizika na jiné firmy
- prosazení stálých cen ve smlouvách i když je předpoklad růstu cen
- prosadí se u odběratelů minimální odebírané množství ve stanovené ceně
- leasing, termínované obchody
g) pojištění
- přenesení rizika na pojišťovnu za úplatu
h) etapová příprava a realizace projektu
- projekt se rozdělí na několik etap a pak se postupuje podle etap
i) tvorba rezerv v podnicích
- tvoří se rezervy například: výrobní, odbytové, finanční to vše v likvidní formě
- omezení důsledků podnikání, v různých podnicích se ručí různě omezené či neomezené ručení, …
b) prosté omezování rizika
- podnik stanoví rizikové meze pod nebo nad které nechce jít
- např.: hranice poklesu ceny, hranice zadluženosti, minimální požadovaná efektivnost investice
c) rozložení rizika
- rozšiřování výrobního programu různými cestami - např.: podnik si sám vyrobí polotovary, …
- geografická diverzifikace – využívání zahraničních zemí pro lepší podnikatelské podmínky
- diverzifikace z hlediska dodavatelů – najít si několikero dodavatelů
- diverzifikace z hlediska odběratelů – najít více odběratelů
- diverzifikace v oblasti finančních investic
d) přesunutí podnikání
- univerzální výběr technologie, která je použitelná pro více účelů
- snaha o snižování fixních nákladů
e) dělení rizika
- rozdělení na několik účastníků, kteří se podílejí na společném projektu
- například společné podnikání na nějakém projektu
f) přesunutí rizika
- přesun rizika na jiné firmy
- prosazení stálých cen ve smlouvách i když je předpoklad růstu cen
- prosadí se u odběratelů minimální odebírané množství ve stanovené ceně
- leasing, termínované obchody
g) pojištění
- přenesení rizika na pojišťovnu za úplatu
h) etapová příprava a realizace projektu
- projekt se rozdělí na několik etap a pak se postupuje podle etap
i) tvorba rezerv v podnicích
- tvoří se rezervy například: výrobní, odbytové, finanční to vše v likvidní formě
Kapitálové výdaje
- výdaje určené na pořízení hmotného investičního majetku
Kapitálové výdaje by měly obsahovat:
a) výdaje na pořízení investičního majetku
- výdaje na pozemek, stavbu, výzkum a vývoj, celkové zabezpečení stavby, zapracovávání nových pracovníků…
b) výdaje na trvalý přírůstek oběžného majetku
- zásoby, suroviny, náhradní díly, pohledávky…
někdy se rozšiřují ještě o:
c) příjmy z prodeje existujícího hmotného investičního majetku
- příjem z prodeje majetku, který je nahrazován
d) daňové efekty – úlevy od daní
- při zaměstnání člověka se sníženou pracovní schopností,
- různé daňové úlevy…
!!!! jde-li o víceletou investici musíme I diskontovat (vynásobíme 1/(1+i)n)
kapitálový výdaj
K = I + O – P + D
I = výdaj na pořízení investičního majetku
O = výdaj na trvalý přírůstek čistého pracovního kapitálu
P = čistý příjem z prodeje existujícího nahrazovaného majetku
D = daňové efekty
Kapitálové výdaje by měly obsahovat:
a) výdaje na pořízení investičního majetku
- výdaje na pozemek, stavbu, výzkum a vývoj, celkové zabezpečení stavby, zapracovávání nových pracovníků…
b) výdaje na trvalý přírůstek oběžného majetku
- zásoby, suroviny, náhradní díly, pohledávky…
někdy se rozšiřují ještě o:
c) příjmy z prodeje existujícího hmotného investičního majetku
- příjem z prodeje majetku, který je nahrazován
d) daňové efekty – úlevy od daní
- při zaměstnání člověka se sníženou pracovní schopností,
- různé daňové úlevy…
!!!! jde-li o víceletou investici musíme I diskontovat (vynásobíme 1/(1+i)n)
kapitálový výdaj
K = I + O – P + D
I = výdaj na pořízení investičního majetku
O = výdaj na trvalý přírůstek čistého pracovního kapitálu
P = čistý příjem z prodeje existujícího nahrazovaného majetku
D = daňové efekty
Identifikace peněžních příjmů z investic
Roční peněžní příjmy z investičního projektu během doby jeho životnosti:
- zisk po zdanění který investice každoročně přináší
o odvozen od očekávaného přírůstku tržeb v důsledku investování, sníženého o očekávaný přírůstek provozních nákladů
- roční odpisy
o jsou sice náklad ale nejsou peněžní výdaj, hromadí se postupně na účtech jako peněžní příjem.jestliže byl o ně zisk pro daňové účely snížen, je třeba je proto zpět ke zdaněnému zisku přičíst
- změny oběžného majetku spojené s investičním projektem
- příjem z prodeje investičního majetku koncem jeho životnosti upravený o daň
Peněžní příjmy z investičního projektu
P = Z + A + O + PM + D
Z = roční přírůstek zisku po zdanění
A = přírůstek ročních odpisů v důsledku investice
O = změna oběžného majetku ( čistého pracovního kapitálu)
PM = čistý příjem z prodeje investičního majetku koncem jeho životnosti
D = daňové efekty
- předvídání očekávaných peněžních výdajů a příjmů je velmi náročné, protože se v něm promítne mnoho různých faktorů.
- zisk po zdanění který investice každoročně přináší
o odvozen od očekávaného přírůstku tržeb v důsledku investování, sníženého o očekávaný přírůstek provozních nákladů
- roční odpisy
o jsou sice náklad ale nejsou peněžní výdaj, hromadí se postupně na účtech jako peněžní příjem.jestliže byl o ně zisk pro daňové účely snížen, je třeba je proto zpět ke zdaněnému zisku přičíst
- změny oběžného majetku spojené s investičním projektem
- příjem z prodeje investičního majetku koncem jeho životnosti upravený o daň
Peněžní příjmy z investičního projektu
P = Z + A + O + PM + D
Z = roční přírůstek zisku po zdanění
A = přírůstek ročních odpisů v důsledku investice
O = změna oběžného majetku ( čistého pracovního kapitálu)
PM = čistý příjem z prodeje investičního majetku koncem jeho životnosti
D = daňové efekty
- předvídání očekávaných peněžních výdajů a příjmů je velmi náročné, protože se v něm promítne mnoho různých faktorů.
Obtížnost plánování peněžních toků
- Obtížnost plánování peněžních toků z investic vyplývá především ze dvou důvodů:
o Jde o předvídání peněžních toků na delší období cca 10 – 50 let
o Velikost očekávaných kapitálových výdajů, ale zejména očekávaných peněžních příjmů je ovlivněna celou řadou faktorů, jejichž úplná a spolehlivá predikce na delší období je výjimečně obtížná a je třeba neustále počítat s jejích změnami, které velmi výrazně mohou ovlivnit hodnocení celého projektu
a) peněžní toky by měly vycházet z přírůstkových veličin – peněžní tok by měl být stanoven jako rozdíl mezi celkovými peněžními toky firmy pro investování a celkovými toky před investováním
1. přírůstky tržeb
2. úsporami provozních nákladů v důsledku investic do nového zařízení či do modernizace zařízení
b) odpisy fixního majetku jsou sice náklad ale ne výdaj a nemohou být proto zahrnovány do peněžních výdajů na provoz investice. Mají vliv na daň ze zisku jsou zahrnovány do nákladů a tak snižují zisk. Proto když tvoříme příjmy z investic musíme zisk znovu přičíst
c) peněžní toky by měly zobrazovat zdanění – kapitálový výdaj na investice je dáván ze zdaněných zdrojů proto by se měly jeho výnosy počítat také zdaněné
d) do kalkulace peněžních toků by měly být zahrnuty i všechny nepřímé důsledky investování. Jestliže např.:investice do výstavby automatické linky na výrobu nějakého výrobku vyžaduje celkové zvýšení oběžného majetku v důsledku růstu zásob, pohledávek, musí být toto zvýšení zahrnuto do kapitálových výdajů.
e) tzv.: „zapuštěné“ náklady by neměly být zahrnovány do kapitálových výdajů – náklady které byly vynaloženy v minulosti bez přímé souvislosti s tímto projektem, ty náklady které zaplatím bez ohledu na to byl-li nebo nebyl přijat náš projekt. Nezahrnují se do kapitálových výdajů
f) peněžní toky z investic by měly zahrnovat alternativní náklady – náklady které by mohly přinést zisk kdyby se neinvestovaly do našeho projektu
g) v peněžních tocích investic je třeba zohlednit i míru inflace
h) úroky vyvolané financováním projektu pomocí úvěru či obligací by neměly být brány v úvahu při stanovení peněžních příjmů z investice
o Jde o předvídání peněžních toků na delší období cca 10 – 50 let
o Velikost očekávaných kapitálových výdajů, ale zejména očekávaných peněžních příjmů je ovlivněna celou řadou faktorů, jejichž úplná a spolehlivá predikce na delší období je výjimečně obtížná a je třeba neustále počítat s jejích změnami, které velmi výrazně mohou ovlivnit hodnocení celého projektu
a) peněžní toky by měly vycházet z přírůstkových veličin – peněžní tok by měl být stanoven jako rozdíl mezi celkovými peněžními toky firmy pro investování a celkovými toky před investováním
1. přírůstky tržeb
2. úsporami provozních nákladů v důsledku investic do nového zařízení či do modernizace zařízení
b) odpisy fixního majetku jsou sice náklad ale ne výdaj a nemohou být proto zahrnovány do peněžních výdajů na provoz investice. Mají vliv na daň ze zisku jsou zahrnovány do nákladů a tak snižují zisk. Proto když tvoříme příjmy z investic musíme zisk znovu přičíst
c) peněžní toky by měly zobrazovat zdanění – kapitálový výdaj na investice je dáván ze zdaněných zdrojů proto by se měly jeho výnosy počítat také zdaněné
d) do kalkulace peněžních toků by měly být zahrnuty i všechny nepřímé důsledky investování. Jestliže např.:investice do výstavby automatické linky na výrobu nějakého výrobku vyžaduje celkové zvýšení oběžného majetku v důsledku růstu zásob, pohledávek, musí být toto zvýšení zahrnuto do kapitálových výdajů.
e) tzv.: „zapuštěné“ náklady by neměly být zahrnovány do kapitálových výdajů – náklady které byly vynaloženy v minulosti bez přímé souvislosti s tímto projektem, ty náklady které zaplatím bez ohledu na to byl-li nebo nebyl přijat náš projekt. Nezahrnují se do kapitálových výdajů
f) peněžní toky z investic by měly zahrnovat alternativní náklady – náklady které by mohly přinést zisk kdyby se neinvestovaly do našeho projektu
g) v peněžních tocích investic je třeba zohlednit i míru inflace
h) úroky vyvolané financováním projektu pomocí úvěru či obligací by neměly být brány v úvahu při stanovení peněžních příjmů z investice
3. Predikce peněžních toků
Charakteristika peněžních toků z investičních projektů a principy jejich vymezení
- peněžní tok z investice – kapitálové výdaje a peněžní příjmy vyvolané investicí během doby jejího pořízení, životnosti a likvidace
- zapuštěné náklady – náklady vynaložené v minulosti, bez přímé souvislosti s konkrétním projektem („utopené náklady“)
- alternativní náklady – peněžní toky, které by majetek mohl přinést, kdyby byl využit jinak než jako investice
- kapitálové výdaje = výdaje na pořízení investice, výdaje u nichž se předpokládá jejich přeměna na budoucí peněžní příjmy během delšího časového období (1 rok)
- peněžní příjmy z investice – očekávané příjmy, generované investicí v průběhu jejího pořízení, životnosti a likvidace
- při pořízení investice dochází převážně k výdajům peněz. Jsou to především výdaje vynaložené na pořízení investičního majetku = kapitálové výdaje
- během doby pořizování investice se mohou objevit i peněžní příjmy, vyvolané investováním například tím, že uvedeme do provozu jen část investice.
- během životnosti investice vznikají především peněžní příjmy, částečně i výdaje. Peněžní příjmy vznikají v souvislosti s fungováním investice (zisk po zdanění – rozdíl mezi tržbami z investice a náklady na výrobky, odpisy z investice…) mohou to být i očekávané výdaje na rekonstrukce a modernizace během doby životnosti
- při likvidaci investičního majetku se objevují jak výdaje tak i příjmy. Příjmy z prodeje likvidovaného majetku, výdaje na demontáž, sešrotování, likvidaci atd..
plánuji-li peněžní toky == očekávané peněžní toky
skutečně dosažené toky == hodnoceny dle fungující investice
- peněžní tok z investice – kapitálové výdaje a peněžní příjmy vyvolané investicí během doby jejího pořízení, životnosti a likvidace
- zapuštěné náklady – náklady vynaložené v minulosti, bez přímé souvislosti s konkrétním projektem („utopené náklady“)
- alternativní náklady – peněžní toky, které by majetek mohl přinést, kdyby byl využit jinak než jako investice
- kapitálové výdaje = výdaje na pořízení investice, výdaje u nichž se předpokládá jejich přeměna na budoucí peněžní příjmy během delšího časového období (1 rok)
- peněžní příjmy z investice – očekávané příjmy, generované investicí v průběhu jejího pořízení, životnosti a likvidace
- při pořízení investice dochází převážně k výdajům peněz. Jsou to především výdaje vynaložené na pořízení investičního majetku = kapitálové výdaje
- během doby pořizování investice se mohou objevit i peněžní příjmy, vyvolané investováním například tím, že uvedeme do provozu jen část investice.
- během životnosti investice vznikají především peněžní příjmy, částečně i výdaje. Peněžní příjmy vznikají v souvislosti s fungováním investice (zisk po zdanění – rozdíl mezi tržbami z investice a náklady na výrobky, odpisy z investice…) mohou to být i očekávané výdaje na rekonstrukce a modernizace během doby životnosti
- při likvidaci investičního majetku se objevují jak výdaje tak i příjmy. Příjmy z prodeje likvidovaného majetku, výdaje na demontáž, sešrotování, likvidaci atd..
plánuji-li peněžní toky == očekávané peněžní toky
skutečně dosažené toky == hodnoceny dle fungující investice
2. Rentabilita – index ziskovosti
Index ziskovosti
Iz = Σ Pn . 1 .
(1 + i)n
. .
K
- Představuje relativní ukazatel, vyjadřující poměr očekávaných diskontovaných peněžních příjmů z investice k počátečním kapitálovým výdajům
- používá se při rozhodování mezi více projekty
- kdykoli je ČSH pozitivní, index je > 1 a projekt přijatelný
- záporná ČSH je index < 1
- projekty není možné vybírat dle jejich individuální ČSH musíme se orientovat na projekty, které přinášejí co nejvyšší ČSH na jednotku výdaje čili co nejvyšší index ziskovosti
Iz = Σ Pn . 1 .
(1 + i)n
. .
K
- Představuje relativní ukazatel, vyjadřující poměr očekávaných diskontovaných peněžních příjmů z investice k počátečním kapitálovým výdajům
- používá se při rozhodování mezi více projekty
- kdykoli je ČSH pozitivní, index je > 1 a projekt přijatelný
- záporná ČSH je index < 1
- projekty není možné vybírat dle jejich individuální ČSH musíme se orientovat na projekty, které přinášejí co nejvyšší ČSH na jednotku výdaje čili co nejvyšší index ziskovosti
1. Investiční projekt
Investiční projekt – soubor technických a ekonomických studií sloužící k přípravě a realizaci
efektivního financování a provozování navrhované investice
Konvenční peněžní tok – tok peněz kdy dochází jen jednou ke změně záporného toku na
kladný
Investiční projekty, jejich kategorizace a fáze uskutečňování
podnikatelské investiční projekty
- jsou ovlivňovány prostředím často zájmovými skupinami s protichůdně orientovanými zájmy
- je potřeba reálně stanovit cíle (technické, ekonomické a časové)
- jde-li o investice které mají vliv na zisk či hodnotu firmy je třeba vzít v úvahu finanční efektivnost projektu
- souhrn technických a ekonomických studií, které louží k přípravě realizací financování a efektivnímu provozování navrhované investice
Členění investičních projektů:
• dle výše kapitálových výdajů
výše kapitálových výdajů je pak měřítkem pro to, kdo rozhoduje o přijetí a realizaci investice
• dle charakteru přínosu pro podnik
projekty orientované na snížení nákladovosti cestou technických a technologických inovací
projekty směřující ke zvýšení tržeb stávajících výrobků dalším rozšířením výrobních kapacit
projekty zabezpečující zvýšení tržeb výrobkovými inovacemi (výrobou nových výrobků)
projekty orientované na snížení rizika podnikání
projekty které vedou ke zlepšení pracovních, sociálních, zdravotních a bezpečnostních podmínek podnikání
• dle stupně závislosti
vzájemně se vylučující projekty – které se nemohou uskutečnit zároveň (pořízení soustruhu řízeného manuálně a řízeného počítačem)
vzájemně se nevylučující projekty – dle stupně lze dělit také na podmíněné (jeden projekt je podmíněn přijetím toho druhého) a nepodmíněné
efektivního financování a provozování navrhované investice
Konvenční peněžní tok – tok peněz kdy dochází jen jednou ke změně záporného toku na
kladný
Investiční projekty, jejich kategorizace a fáze uskutečňování
podnikatelské investiční projekty
- jsou ovlivňovány prostředím často zájmovými skupinami s protichůdně orientovanými zájmy
- je potřeba reálně stanovit cíle (technické, ekonomické a časové)
- jde-li o investice které mají vliv na zisk či hodnotu firmy je třeba vzít v úvahu finanční efektivnost projektu
- souhrn technických a ekonomických studií, které louží k přípravě realizací financování a efektivnímu provozování navrhované investice
Členění investičních projektů:
• dle výše kapitálových výdajů
výše kapitálových výdajů je pak měřítkem pro to, kdo rozhoduje o přijetí a realizaci investice
• dle charakteru přínosu pro podnik
projekty orientované na snížení nákladovosti cestou technických a technologických inovací
projekty směřující ke zvýšení tržeb stávajících výrobků dalším rozšířením výrobních kapacit
projekty zabezpečující zvýšení tržeb výrobkovými inovacemi (výrobou nových výrobků)
projekty orientované na snížení rizika podnikání
projekty které vedou ke zlepšení pracovních, sociálních, zdravotních a bezpečnostních podmínek podnikání
• dle stupně závislosti
vzájemně se vylučující projekty – které se nemohou uskutečnit zároveň (pořízení soustruhu řízeného manuálně a řízeného počítačem)
vzájemně se nevylučující projekty – dle stupně lze dělit také na podmíněné (jeden projekt je podmíněn přijetím toho druhého) a nepodmíněné
Dle charakteru statistické závislosti (nezávislosti) jejich očekávaných výnosů
- pozitivně závislé jsou investice jejichž výnosnost se vyvíjí za určité období stejně
- negativně závislé se vyvíjí protichůdně
- investice s nulovou závislostí
• dle vztahu k objemu původního majetku
- obnovovací projekty – umožňují náhradu starého majetku
- rozvojové projekty – zvyšují fixní majetek podniku umožňují rozšíření výroby atd..
• dle typu peněžních toků z investice – průběh kapitálových výdajů a peněžních příjmů z investice za určité období
- s konvenčním peněžním tokem – při nichž za kapitálovým výdajem následuje jednosměrný tok peněžních příjmů
- za kapitálovým výdajem (-) následuje tok příjmů (+) jedním směrem
- ke změně dochází jen 1x ze záporného na kladný
- + + + +
- - + + +
- 0 + + +
- nekonvenční peněžní tok – tok peněz se změní vícekrát na výdaj a na příjem
- v peněžním toku dochází minimálně ke dvěma změnám
- + + - +
- + - + +
- + - + -
- 0 + - +
-- během pořízení, životnosti a likvidace investice
- například vezmu-li si úvěr, a postupně ho splácím
- nebo výstavba dolu na uhlí, kdy na konci životnosti vznikají náklady na likvidaci dolů a rekultivaci prostředí
! vnitřní výnosové procento nelze použít pro zjištění efektivnosti investic!
- negativně závislé se vyvíjí protichůdně
- investice s nulovou závislostí
• dle vztahu k objemu původního majetku
- obnovovací projekty – umožňují náhradu starého majetku
- rozvojové projekty – zvyšují fixní majetek podniku umožňují rozšíření výroby atd..
• dle typu peněžních toků z investice – průběh kapitálových výdajů a peněžních příjmů z investice za určité období
- s konvenčním peněžním tokem – při nichž za kapitálovým výdajem následuje jednosměrný tok peněžních příjmů
- za kapitálovým výdajem (-) následuje tok příjmů (+) jedním směrem
- ke změně dochází jen 1x ze záporného na kladný
- + + + +
- - + + +
- 0 + + +
- nekonvenční peněžní tok – tok peněz se změní vícekrát na výdaj a na příjem
- v peněžním toku dochází minimálně ke dvěma změnám
- + + - +
- + - + +
- + - + -
- 0 + - +
-- během pořízení, životnosti a likvidace investice
- například vezmu-li si úvěr, a postupně ho splácím
- nebo výstavba dolu na uhlí, kdy na konci životnosti vznikají náklady na likvidaci dolů a rekultivaci prostředí
! vnitřní výnosové procento nelze použít pro zjištění efektivnosti investic!
Počítačová simulační analýza projektu
- konec 60. let 20 století D hertz
- může teoreticky brát v úvahu všechny možné kombinace faktorů, ovlivňujících peněžní příjem či čistou současnou hodnotu
- tím může komplexně, plně analyzovat jejich možné působení na projekt. Může brát v úvahu i vzájemné souvislosti faktorů. Tím vším napomáhá prohloubení analýzy rizika projektu
- postupové kroky při počítačové simulaci:
o Formulace modelu pro počítač jde o přesný, rozvinutý model výpočtu ČSH, který respektuje všechny důležité proměnné faktory. Sestavení modelu, určení vzájemných závislostí faktorů je nejobtížnější a nejdůležitější část celé simulace
o Stanovení pravděpodobnosti prognostických chyb u každého proměnného faktoru, který je součástí modelu
o Pomocí počítače simulujeme peněžní tok. Počítač si náhodně vybere z rozdělení prognostických chyb a stanovuje výsledně peněžní toky pro každé období
- Počítačová simulace umožňuje preciznější odhady
- Usnadňuje rozhodování ale nenahrazuje investora
Technika rozhodovacích stromů
- jde o posloupnost rozhodnutí – rozhodnutí v jedné etapě závisí na rozhodnutí v předchozích etapách
- rozhodování za těchto podmínek někdy bývá nazýváno sekvenčním rozhodováním
- strom znázorňuje pravděpodobnost vzniku po sobě následujících různých variant peněžních příjmů a z nich odvozených variant ČSH
- v případě sekvenčního rozhodování může být ohodnocení projektu dosti složité
- technika rozhodovacích stromů zde napomáhá tím, že umožňuje znázornit systematickým způsobem všechny na sebe navazující peněžní toky projektu a tak zpřehlednit celý průběh jejich posloupnosti
- při uplatnění techniky rozhodovacích stromů v investičním rozhodování se setkáváme se třemi pojmy:
podmíněný peněžní příjem
- příjem, který nastane v budoucím období jestliže bude vytvořen příjem v období předchozím
podmíněná pravděpodobnost peněžního příjmu
- pravděpodobnost vzniku podmíněného příjmu
společná pravděpodobnost peněžních příjmů
- pravděpodobnost celého sledu událostí, součin po sobě následujících pravděpodobností peněžních příjmů
- rozhodovací stromy podobně jako simulační analýza samy o sobě tedy nezajistí konečný výběr projektu. Zachycení vazeb mezi současným a budoucím rozhodnutím však usnadní investičním manažerům konečná rozhodnutí, ukazují, jaké jsou eventuelní možnosti úpravy projektu
- může teoreticky brát v úvahu všechny možné kombinace faktorů, ovlivňujících peněžní příjem či čistou současnou hodnotu
- tím může komplexně, plně analyzovat jejich možné působení na projekt. Může brát v úvahu i vzájemné souvislosti faktorů. Tím vším napomáhá prohloubení analýzy rizika projektu
- postupové kroky při počítačové simulaci:
o Formulace modelu pro počítač jde o přesný, rozvinutý model výpočtu ČSH, který respektuje všechny důležité proměnné faktory. Sestavení modelu, určení vzájemných závislostí faktorů je nejobtížnější a nejdůležitější část celé simulace
o Stanovení pravděpodobnosti prognostických chyb u každého proměnného faktoru, který je součástí modelu
o Pomocí počítače simulujeme peněžní tok. Počítač si náhodně vybere z rozdělení prognostických chyb a stanovuje výsledně peněžní toky pro každé období
- Počítačová simulace umožňuje preciznější odhady
- Usnadňuje rozhodování ale nenahrazuje investora
Technika rozhodovacích stromů
- jde o posloupnost rozhodnutí – rozhodnutí v jedné etapě závisí na rozhodnutí v předchozích etapách
- rozhodování za těchto podmínek někdy bývá nazýváno sekvenčním rozhodováním
- strom znázorňuje pravděpodobnost vzniku po sobě následujících různých variant peněžních příjmů a z nich odvozených variant ČSH
- v případě sekvenčního rozhodování může být ohodnocení projektu dosti složité
- technika rozhodovacích stromů zde napomáhá tím, že umožňuje znázornit systematickým způsobem všechny na sebe navazující peněžní toky projektu a tak zpřehlednit celý průběh jejich posloupnosti
- při uplatnění techniky rozhodovacích stromů v investičním rozhodování se setkáváme se třemi pojmy:
podmíněný peněžní příjem
- příjem, který nastane v budoucím období jestliže bude vytvořen příjem v období předchozím
podmíněná pravděpodobnost peněžního příjmu
- pravděpodobnost vzniku podmíněného příjmu
společná pravděpodobnost peněžních příjmů
- pravděpodobnost celého sledu událostí, součin po sobě následujících pravděpodobností peněžních příjmů
- rozhodovací stromy podobně jako simulační analýza samy o sobě tedy nezajistí konečný výběr projektu. Zachycení vazeb mezi současným a budoucím rozhodnutím však usnadní investičním manažerům konečná rozhodnutí, ukazují, jaké jsou eventuelní možnosti úpravy projektu
Čistá současná hodnota zohledňující koeficient jistoty:
Čj = Pn J . 1 . – K . Jk
(1 + i)n
- to znamená že se příjmy nejprve vynásobí koeficientem jistoty a poté se diskontují Jk znamená to samé ale pro výdaje
Čj – ČSH respektující jistotní koeficient
J – jistotní koeficient peněžních příjmů v jednotlivých letech
I – bezriziková požadovaná výnosnost
Jk – jistotní koeficient kapitálového výdaje
- kromě přímých a nepřímých existují i jiné postupy, které se soustřeďují zejména na citlivost projektů na změny a na přesnější přidělení pravděpodobnosti každé variantě rizikové investiční alternativy.
- Nejde už obvykle o určité postupy, ale spíše postupy, které umožňují analýzu projektu, umožňují určit hlavní hrozby pro úspěch projektu
- K těmto analytickým postupům patří:
o Analýza citlivosti projektu
o Simulační analýza investičního projektu
o Rozhodovací stromy (diagramy)
Analýza citlivosti projektu
- musíme zjistit jak je očekávaný peněžní tok závislý na změně různých faktorů, které na něj působí, a určit rozhodující veličiny které rozhodují o úspěšnosti či neúspěšnosti projektu
- mezi faktory patří: zisk, objem tržeb, ceny vstupů a výstupů, daně, úrokové sazby, devizové kurzy..
- faktory, jejichž určité změny vedou k malým změnám v peněžních příjmech a kritériích efektivnosti investičních projektů, považujeme za málo důležité – citlivost projektů je na ně malá
- naopak faktory, jejichž stejné určité změny vedou ke značným změnám v peněžních příjmech, považujeme za velmi důležité, rozhodující. Citlivost projektu na jejich změny je vysoká
- cílem analýzy citlivosti je najít tyto vlivy a kvantifikovat jejich vliv na efektivnost projektu
(1 + i)n
- to znamená že se příjmy nejprve vynásobí koeficientem jistoty a poté se diskontují Jk znamená to samé ale pro výdaje
Čj – ČSH respektující jistotní koeficient
J – jistotní koeficient peněžních příjmů v jednotlivých letech
I – bezriziková požadovaná výnosnost
Jk – jistotní koeficient kapitálového výdaje
- kromě přímých a nepřímých existují i jiné postupy, které se soustřeďují zejména na citlivost projektů na změny a na přesnější přidělení pravděpodobnosti každé variantě rizikové investiční alternativy.
- Nejde už obvykle o určité postupy, ale spíše postupy, které umožňují analýzu projektu, umožňují určit hlavní hrozby pro úspěch projektu
- K těmto analytickým postupům patří:
o Analýza citlivosti projektu
o Simulační analýza investičního projektu
o Rozhodovací stromy (diagramy)
Analýza citlivosti projektu
- musíme zjistit jak je očekávaný peněžní tok závislý na změně různých faktorů, které na něj působí, a určit rozhodující veličiny které rozhodují o úspěšnosti či neúspěšnosti projektu
- mezi faktory patří: zisk, objem tržeb, ceny vstupů a výstupů, daně, úrokové sazby, devizové kurzy..
- faktory, jejichž určité změny vedou k malým změnám v peněžních příjmech a kritériích efektivnosti investičních projektů, považujeme za málo důležité – citlivost projektů je na ně malá
- naopak faktory, jejichž stejné určité změny vedou ke značným změnám v peněžních příjmech, považujeme za velmi důležité, rozhodující. Citlivost projektu na jejich změny je vysoká
- cílem analýzy citlivosti je najít tyto vlivy a kvantifikovat jejich vliv na efektivnost projektu
Postup při analýze citlivosti projektu:
o musí se definovat závislost příjmů na faktorech, které je ovlivňují
o určí se nejpravděpodobnější hodnoty faktorů a stanoví se očekávaný příjem
o určí se změněné hodnoty faktorů a vliv na celkový peněžní příjem (zisk po zdanění)
o stanoví se nejvýznamnější nebo nejméně významný faktor ovlivňující peněžní příjem
- Podle zkušeností z prováděných analýz citlivosti jsou investiční projekty obvykle nejvíce citlivé na změny cen vstupů a výstupů
- provedeme-li výpočty změněných peněžních příjmů pro různé úrovně změněných hodnot, dostaneme celou matici citlivosti peněžních příjmů z projektu. Tato matice zachycuje peněžní příjmy z projektu pro různě změněné hodnoty příslušného faktoru (za předpokladu neměnnosti jiných faktorů)
- matici citlivosti projetu lze přirozeně zkonstruovat nejen pro jeho zisky, ale i pro celkové peněžní příjmy nebo pro ČSH projektu. V tom případě budou hodnoty zisku nahrazeny hodnotami peněžních příjmů nebo veličinami ČSH
- protože vztahy mezi změnou hodnoty jednotlivých faktorů a peněžním příjmem (nebo ČSH) mají lineární charakter, je možné analýzu citlivosti projektu znázornit jednoduše graficky pomocí soustavy přímek
- přímky znázorňující výši zisku při změnách cen a nákladů jsou nejstrmější, citlivost projektu na ceny a náklady je největší
- přímky znázorňující výši zisku při změnách objemu realizace a daně jsou relativně ploché, citlivost projektu na změny realizace a daně je menší
- Nepříznivou stránkou analýzy citlivosti je to, že sleduje jednotlivé faktory izolovaně, i když ve skutečnosti většinou spolu souvisí (například pokles ceny může ovlivňovat růst poptávky a tím růst realizace). Proto je vhodné zvážit některé věrohodné kombinace faktorů v podobě tzv.: alternativních varovných scénářů (např.: pokles ceny v kombinaci se vzestupem realizace)
- I technika alternativních varovných scénářů však může zvážit jen omezený počet kombinací proměnných faktorů na peněžní příjem, nebo přímo na ČSH projektu. Proto se začala uplatňovat kombinace faktorů pomocí počítačové simulace
o určí se nejpravděpodobnější hodnoty faktorů a stanoví se očekávaný příjem
o určí se změněné hodnoty faktorů a vliv na celkový peněžní příjem (zisk po zdanění)
o stanoví se nejvýznamnější nebo nejméně významný faktor ovlivňující peněžní příjem
- Podle zkušeností z prováděných analýz citlivosti jsou investiční projekty obvykle nejvíce citlivé na změny cen vstupů a výstupů
- provedeme-li výpočty změněných peněžních příjmů pro různé úrovně změněných hodnot, dostaneme celou matici citlivosti peněžních příjmů z projektu. Tato matice zachycuje peněžní příjmy z projektu pro různě změněné hodnoty příslušného faktoru (za předpokladu neměnnosti jiných faktorů)
- matici citlivosti projetu lze přirozeně zkonstruovat nejen pro jeho zisky, ale i pro celkové peněžní příjmy nebo pro ČSH projektu. V tom případě budou hodnoty zisku nahrazeny hodnotami peněžních příjmů nebo veličinami ČSH
- protože vztahy mezi změnou hodnoty jednotlivých faktorů a peněžním příjmem (nebo ČSH) mají lineární charakter, je možné analýzu citlivosti projektu znázornit jednoduše graficky pomocí soustavy přímek
- přímky znázorňující výši zisku při změnách cen a nákladů jsou nejstrmější, citlivost projektu na ceny a náklady je největší
- přímky znázorňující výši zisku při změnách objemu realizace a daně jsou relativně ploché, citlivost projektu na změny realizace a daně je menší
- Nepříznivou stránkou analýzy citlivosti je to, že sleduje jednotlivé faktory izolovaně, i když ve skutečnosti většinou spolu souvisí (například pokles ceny může ovlivňovat růst poptávky a tím růst realizace). Proto je vhodné zvážit některé věrohodné kombinace faktorů v podobě tzv.: alternativních varovných scénářů (např.: pokles ceny v kombinaci se vzestupem realizace)
- I technika alternativních varovných scénářů však může zvážit jen omezený počet kombinací proměnných faktorů na peněžní příjem, nebo přímo na ČSH projektu. Proto se začala uplatňovat kombinace faktorů pomocí počítačové simulace
II. Nepřímé promítání
má několik modifikací a je jednodušší než přímé promítání rizika:
a. úprava požadované výnosnosti s ohledem na riziko (diskontní sazby)
i. čím vyšší riziko tím vyšší volíme požadovanou míru výnosnosti pro stanovení ČSH
Čr = Σ Ø Pn ( 1: (1 + ir )n ) – Ø K
Čr – čistá současná hodnota zohledňující riziko
Ir – požadovaná výnosnost zohledňující riziko
b. stanovení rizikových tříd s různou výší požadované výnosnosti
i. upravujeme diskontní sazbu, přičemž úprava se rozdělí dle druhů hmotných a nehmotných investic do jednotlivých rizikových tříd
c. metoda koeficientu jistoty
i. upravuje se čitatel ČSH (peněžní tok) nikoli však jmenovatel jak je tomu při úpravě diskontní sazby.
ii. Tento koeficient vyjadřuje míru jistoty, že očekávaný peněžní tok nastane. Určuje se pro jednotlivé peněžní toky během doby investování a životnosti.
J = . jistý peněžní tok v čase n .
Rizikový peněžní tok v čase n
J – jistotní koeficient
- jistotní koeficient určují finanční analytici. Pomocí jistotního koeficientu se očekávaný riskantní peněžní tok přepočte na jistý a ten se pak diskontuje pomocí bezrizikové požadované míry výnosnosti
- jistotní koeficient se pohybuje v rozmezí 0 – 1. Čím vyšší, tím jsou očekávané peněžní toky z investic jistější
- reálný odhad jistotních koeficientů je základní podmínkou úspěšné aplikace této metody v praxi
a. úprava požadované výnosnosti s ohledem na riziko (diskontní sazby)
i. čím vyšší riziko tím vyšší volíme požadovanou míru výnosnosti pro stanovení ČSH
Čr = Σ Ø Pn ( 1: (1 + ir )n ) – Ø K
Čr – čistá současná hodnota zohledňující riziko
Ir – požadovaná výnosnost zohledňující riziko
b. stanovení rizikových tříd s různou výší požadované výnosnosti
i. upravujeme diskontní sazbu, přičemž úprava se rozdělí dle druhů hmotných a nehmotných investic do jednotlivých rizikových tříd
c. metoda koeficientu jistoty
i. upravuje se čitatel ČSH (peněžní tok) nikoli však jmenovatel jak je tomu při úpravě diskontní sazby.
ii. Tento koeficient vyjadřuje míru jistoty, že očekávaný peněžní tok nastane. Určuje se pro jednotlivé peněžní toky během doby investování a životnosti.
J = . jistý peněžní tok v čase n .
Rizikový peněžní tok v čase n
J – jistotní koeficient
- jistotní koeficient určují finanční analytici. Pomocí jistotního koeficientu se očekávaný riskantní peněžní tok přepočte na jistý a ten se pak diskontuje pomocí bezrizikové požadované míry výnosnosti
- jistotní koeficient se pohybuje v rozmezí 0 – 1. Čím vyšší, tím jsou očekávané peněžní toky z investic jistější
- reálný odhad jistotních koeficientů je základní podmínkou úspěšné aplikace této metody v praxi
Variační koeficient – relativní míra rizika
- pomocí směrodatné odchylky může být riziko investičních projektů porovnáváno tehdy, když srovnáváme projekty mající přibližně stejné očekávané průměrné hodnoty peněžních příjmů.
- Protože směrodatná odchylka je absolutní ukazatel vyjádření míry rizika, není vhodná pro porovnání rizikovosti projektů s podstatně odlišnými očekávanými průměrnými hodnotami peněžních příjmů k tomu slouží variační koeficient
- Variační koeficient představuje poměr mezi směrodatnou odchylkou a průměrnou hodnotou peněžních příjmů z investice
V = σ
P
- čím je variační koeficient vyšší tím je riziko vyšší
- použití variačního koeficientu nezajistí vždy správné vyjádření rizika projektu
- jde o případy kdy očekávané peněžní příjmy z investice nemají normální rozdělení pravděpodobností za této situace doporučují někteří investiční specialisté použít pravidlo stochastické dominance, které uvažuje s celým rozdělením příjmů, ne pouze se samotnou střední hodnotou a rozptylem a opírá se o kumulativní rozdělení pravděpodobnosti očekávaných příjmů
- Protože směrodatná odchylka je absolutní ukazatel vyjádření míry rizika, není vhodná pro porovnání rizikovosti projektů s podstatně odlišnými očekávanými průměrnými hodnotami peněžních příjmů k tomu slouží variační koeficient
- Variační koeficient představuje poměr mezi směrodatnou odchylkou a průměrnou hodnotou peněžních příjmů z investice
V = σ
P
- čím je variační koeficient vyšší tím je riziko vyšší
- použití variačního koeficientu nezajistí vždy správné vyjádření rizika projektu
- jde o případy kdy očekávané peněžní příjmy z investice nemají normální rozdělení pravděpodobností za této situace doporučují někteří investiční specialisté použít pravidlo stochastické dominance, které uvažuje s celým rozdělením příjmů, ne pouze se samotnou střední hodnotou a rozptylem a opírá se o kumulativní rozdělení pravděpodobnosti očekávaných příjmů
9.Aplikace rizika v investičním rozhodování
Obvyklé techniky promítání rizika do finančních kritérií efektivnosti investic
I. přímé promítání
o výslovně se vyjádří riziko pomocí rozptylu, směrodatné odchylky nebo variačního koeficientu
o investiční rozhodnutí se uskuteční vzájemným pozorováním stupně rizika projektu a jeho efektivnosti
o Investice A – uděláme efektivnost a stupeň rizika stejně tak i u Investice B
o 2 veličiny hodnocení: efektivnost (ČSH) a riziko
Kritérium „ČSH – rozptyl“
- známo též jako „střední hodnota – rozptyl“ nebo „očekávaný výnos – rozptyl“
- přednost je dána projektu I. Před projektem II. Jestliže ČI > ČII a σ2 < σ2
- nebo ČI > ČII a σ2 < σ2
- Rozptyl ČSH
o Jestliže jde o situaci, kdy peněžní příjmy během životnosti investice nezávislé, pak celý rozptyl ČSH se rovná sumě diskontovaných ročních rozptylů peněžních příjmů
σ2 = Σ (σ2n : (1 + i)2n)
- jsou-li peněžní příjmy během doby životnosti investice dokonale na sobě závislé, je celkový rozptyl ČSH
σ2 = {Σ (σ2n : (1 + i)n)}2
Kritérium „čistá současná hodnota – rozptyl“ má některá omezení ve využití:
1.) Průměrné peněžní příjmy u srovnatelných projektů jsou výrazně odlišné
- řešení: místo rozptylu (směrodatné odchylky) použijeme variační koeficient
V = . σ .
Ø p
- kritérium ČSH – rozptyl je nahrazeno kritériem „ČSH – variační koeficient“
2.) Investiční projekty mají souhlasné (nikoli protichůdné) hodnoty ukazatelů tj.: ČSH projektu I. Je vyšší než ČSH projektu II. ale zároveň riziko projektu I. je vyšší než riziko projektu II.
- řešení: neexistuje jednoznačné řešení. Většinou se však praxe kloní k nepřímým způsobům promítání rizika
I. přímé promítání
o výslovně se vyjádří riziko pomocí rozptylu, směrodatné odchylky nebo variačního koeficientu
o investiční rozhodnutí se uskuteční vzájemným pozorováním stupně rizika projektu a jeho efektivnosti
o Investice A – uděláme efektivnost a stupeň rizika stejně tak i u Investice B
o 2 veličiny hodnocení: efektivnost (ČSH) a riziko
Kritérium „ČSH – rozptyl“
- známo též jako „střední hodnota – rozptyl“ nebo „očekávaný výnos – rozptyl“
- přednost je dána projektu I. Před projektem II. Jestliže ČI > ČII a σ2 < σ2
- nebo ČI > ČII a σ2 < σ2
- Rozptyl ČSH
o Jestliže jde o situaci, kdy peněžní příjmy během životnosti investice nezávislé, pak celý rozptyl ČSH se rovná sumě diskontovaných ročních rozptylů peněžních příjmů
σ2 = Σ (σ2n : (1 + i)2n)
- jsou-li peněžní příjmy během doby životnosti investice dokonale na sobě závislé, je celkový rozptyl ČSH
σ2 = {Σ (σ2n : (1 + i)n)}2
Kritérium „čistá současná hodnota – rozptyl“ má některá omezení ve využití:
1.) Průměrné peněžní příjmy u srovnatelných projektů jsou výrazně odlišné
- řešení: místo rozptylu (směrodatné odchylky) použijeme variační koeficient
V = . σ .
Ø p
- kritérium ČSH – rozptyl je nahrazeno kritériem „ČSH – variační koeficient“
2.) Investiční projekty mají souhlasné (nikoli protichůdné) hodnoty ukazatelů tj.: ČSH projektu I. Je vyšší než ČSH projektu II. ale zároveň riziko projektu I. je vyšší než riziko projektu II.
- řešení: neexistuje jednoznačné řešení. Většinou se však praxe kloní k nepřímým způsobům promítání rizika
Směrodatná odchylka – absolutní míra rizika
- pro plné vyjádření stupně rizika investičních projektů je nezbytné porovnávat odchylka jednotlivých peněžních příjmů od průměrné očekávané hodnoty. Ten projekt, který vykazuje větší odchylky je brán jako riskantnější
- je třeba vyjádřit průměrný stupeň odchylek od průměrné očekávané hodnoty k tomu slouží metoda směrodatné odchylky
- představuje druhou odmocninu rozptylu peněžních příjmů
- rozptyl peněžních příjmů investičního projektu je pak součet druhých mocnin odchylek jednotlivých peněžních příjmů od průměrného příjmu násobených mírou pravděpodobnosti těchto příjmů:
σ2 = Σ (Pj – P)2 x pj
P – průměrná očekávaná hodnota peněžních příjmů z investice
Pj – jednotlivé peněžní příjmy u různých variant
Pj – pravděpodobnost, že jednotlivý tok nastane
Směrodatná odchylka je pak:
σ = √Σ (Pj – P)2 x pj
P – průměrná očekávaná hodnota peněžních příjmů z investice
Pj – jednotlivé peněžní příjmy u různých variant
Pj – pravděpodobnost, že jednotlivý tok nastane
- čím větší je směrodatná odchylka tím větší je riziko
- je třeba vyjádřit průměrný stupeň odchylek od průměrné očekávané hodnoty k tomu slouží metoda směrodatné odchylky
- představuje druhou odmocninu rozptylu peněžních příjmů
- rozptyl peněžních příjmů investičního projektu je pak součet druhých mocnin odchylek jednotlivých peněžních příjmů od průměrného příjmu násobených mírou pravděpodobnosti těchto příjmů:
σ2 = Σ (Pj – P)2 x pj
P – průměrná očekávaná hodnota peněžních příjmů z investice
Pj – jednotlivé peněžní příjmy u různých variant
Pj – pravděpodobnost, že jednotlivý tok nastane
Směrodatná odchylka je pak:
σ = √Σ (Pj – P)2 x pj
P – průměrná očekávaná hodnota peněžních příjmů z investice
Pj – jednotlivé peněžní příjmy u různých variant
Pj – pravděpodobnost, že jednotlivý tok nastane
- čím větší je směrodatná odchylka tím větší je riziko
Měření rizika v oblasti investičního rozhodování
- riziko jednotlivého investičního projektu lze vyjádřit jako nebezpečí, že dosažené kapitálové výdaje a peněžní příjmy budou odlišné od předpokládaných
- pravděpodobnost, že jednotlivý peněžní příjem z investování nastane, lze definovat jako v procentech vyjádřenou možnost jeho vzniku
- pravděpodobnostní rozdělení peněžních toků z investic ukazuje v procentech vyjádřenou možnost vzniku jednotlivých peněžních toků
Pravděpodobnost peněžních toků může být vyjádřena:
a) objektivně
- na základě minulých údajů o peněžních tocích
- předpokládá se že projekty s vysokou variabilitou v minulosti budou vysoce variabilní i v budoucnosti, což samozřejmě nemusí vždy platit
b) subjektivně
- na základě odborného odhadu s ohledem na možné odchylné působení různých faktorů (cen, nákladů, daní..)
- je nutný zejména u nových projektů ve kterých není možné využívat projekty minulé
Očekávaná hodnota peněžních toků z investice
- je to vážený aritmetický průměr všech variant toků, kde vahou je stupeň pravděpodobnosti jednotlivých toků, který je uvažován
P = Σ Pj x pj
P – průměrná očekávaná hodnota peněžních příjmů z investice
Pj – jednotlivé peněžní příjmy u různých variant
Pj – pravděpodobnost, že jednotlivý tok nastane
- samotná očekávaná průměrná hodnota peněžních příjmů však ještě nevyjadřuje sama o sobě riziko projektu
- očekávané průměrné peněžní příjmy mohou totiž být spojeny s jednotlivými riziky
- pravděpodobnost, že jednotlivý peněžní příjem z investování nastane, lze definovat jako v procentech vyjádřenou možnost jeho vzniku
- pravděpodobnostní rozdělení peněžních toků z investic ukazuje v procentech vyjádřenou možnost vzniku jednotlivých peněžních toků
Pravděpodobnost peněžních toků může být vyjádřena:
a) objektivně
- na základě minulých údajů o peněžních tocích
- předpokládá se že projekty s vysokou variabilitou v minulosti budou vysoce variabilní i v budoucnosti, což samozřejmě nemusí vždy platit
b) subjektivně
- na základě odborného odhadu s ohledem na možné odchylné působení různých faktorů (cen, nákladů, daní..)
- je nutný zejména u nových projektů ve kterých není možné využívat projekty minulé
Očekávaná hodnota peněžních toků z investice
- je to vážený aritmetický průměr všech variant toků, kde vahou je stupeň pravděpodobnosti jednotlivých toků, který je uvažován
P = Σ Pj x pj
P – průměrná očekávaná hodnota peněžních příjmů z investice
Pj – jednotlivé peněžní příjmy u různých variant
Pj – pravděpodobnost, že jednotlivý tok nastane
- samotná očekávaná průměrná hodnota peněžních příjmů však ještě nevyjadřuje sama o sobě riziko projektu
- očekávané průměrné peněžní příjmy mohou totiž být spojeny s jednotlivými riziky
Požadovaná výnosnost a riziko
- vedle bezrizikové složky musíme zahrnovat rizikovou prémii (přirážku), která zohledňuje nejistotu v peněžním toku předpokládané investice – její riziko.
- kromě rizika odvozeného z nejistoty peněžních toků, musí investor zvažovat i ještě další veličinu – likviditu
- z dosud uvedeného vyplývá, že investor musí při rozhodování o investičním projektu brát v úvahu:
o jaké jsou výnosové důsledky projektu
o jaká rizika jsou spojená s peněžním tokem projektu
o jak důsledky má projekt z hlediska likvidity
- to je tzv.: investiční trojúhelník
- investice by měla podniku přinést co nejvyšší výnosnost, nejnižší riziko a maximální likviditu
- investor musí vždy preferovat určité kritérium z investičního trojúhelníku: výnor, riziko či likviditu
- většina investorů je rizikově averzních to znamená, že preferují maximálně jistou investici před investicí s větším výnosem. Za přijetí rizika proto požadují přirážku k bezrizikové výnosnosti
- investor podstupující riziko požaduje rizikovou prémii ta vychází z :
o podnikatelského rizika firmy – zohledňuje variabilitu zisku podniku před úroky a zdaněním. Je ovlivněna zejména možnou variabilitou tržeb, nákladů a dalšími faktory, o nichž jsme se zmiňovali při charakteristice různých druhů rizik
- kromě rizika odvozeného z nejistoty peněžních toků, musí investor zvažovat i ještě další veličinu – likviditu
- z dosud uvedeného vyplývá, že investor musí při rozhodování o investičním projektu brát v úvahu:
o jaké jsou výnosové důsledky projektu
o jaká rizika jsou spojená s peněžním tokem projektu
o jak důsledky má projekt z hlediska likvidity
- to je tzv.: investiční trojúhelník
- investice by měla podniku přinést co nejvyšší výnosnost, nejnižší riziko a maximální likviditu
- investor musí vždy preferovat určité kritérium z investičního trojúhelníku: výnor, riziko či likviditu
- většina investorů je rizikově averzních to znamená, že preferují maximálně jistou investici před investicí s větším výnosem. Za přijetí rizika proto požadují přirážku k bezrizikové výnosnosti
- investor podstupující riziko požaduje rizikovou prémii ta vychází z :
o podnikatelského rizika firmy – zohledňuje variabilitu zisku podniku před úroky a zdaněním. Je ovlivněna zejména možnou variabilitou tržeb, nákladů a dalšími faktory, o nichž jsme se zmiňovali při charakteristice různých druhů rizik
Další podstupující rizika investora
o finančního rizika – proměnlivost očekávaných výnosů závisí také na struktuře financování, zejména na podílu takového kapitálu, který si vynucuje stálé platby (úvěr, obligace, prioritní kapitál, leasing..). Zvyšování podílu takového kapitálu zvyšuje riziko potencionálního úpadku firem
o tržního rizika – tato prémie je požadována v souvislosti s možností investora koupit (prodat) podnikové cenné papíry rychle bez významnějších ztrát. Některé akcie jsou široce obchodovatelné a při jejich eventuelním prodeji mohou vznikat časové (cenové) ztráty. Čím nižší je očekávaná prodejnost těchto akcií tím vyšší je požadovaná výnosnost.
o úrokové riziko – vyplývá z variability očekávané míry výnosu, která vyplývá ze změn úrokové míry. Růst úrokové míry znamená pokles cen obligací (cenných papírů) oproti jejich původní ceně a investoři proto požadují rizikovou prémii
fondy rizikového kapitálu
spekulativní kmenové akcie
vysoce kvalitní kmenové akcie
podnikové obligace nižší kvality
vysoce kvalitní prioritní akcie
vysoce kvalitní podnikové obligace
dlouhodobé státní obligace
bezrizikové cenné papíry (státní pokladniční poukázky)
Vztah rizika a požadované výnosnosti
- nejmenší riziko je reprezentováno státními pokladničními poukázkami
- nejriskantnější jsou investice do fondů rizikového kapitálu (rozvojové firmy)
- riziková prémie je vždy vyjadřována jako rozdíl mezi nominální výnosností státních pokladničních poukázek a nominální výnosností příslušné finanční investice
- za nejméně riskantní jsou považovány investice do prosté obnovy stávajícího zařízení, které zajišťují výrobu pro známý trh. Naopak nejriskantnější jsou investice do nových technologií, pro zahraniční trh a investice do výzkumu
o tržního rizika – tato prémie je požadována v souvislosti s možností investora koupit (prodat) podnikové cenné papíry rychle bez významnějších ztrát. Některé akcie jsou široce obchodovatelné a při jejich eventuelním prodeji mohou vznikat časové (cenové) ztráty. Čím nižší je očekávaná prodejnost těchto akcií tím vyšší je požadovaná výnosnost.
o úrokové riziko – vyplývá z variability očekávané míry výnosu, která vyplývá ze změn úrokové míry. Růst úrokové míry znamená pokles cen obligací (cenných papírů) oproti jejich původní ceně a investoři proto požadují rizikovou prémii
fondy rizikového kapitálu
spekulativní kmenové akcie
vysoce kvalitní kmenové akcie
podnikové obligace nižší kvality
vysoce kvalitní prioritní akcie
vysoce kvalitní podnikové obligace
dlouhodobé státní obligace
bezrizikové cenné papíry (státní pokladniční poukázky)
Vztah rizika a požadované výnosnosti
- nejmenší riziko je reprezentováno státními pokladničními poukázkami
- nejriskantnější jsou investice do fondů rizikového kapitálu (rozvojové firmy)
- riziková prémie je vždy vyjadřována jako rozdíl mezi nominální výnosností státních pokladničních poukázek a nominální výnosností příslušné finanční investice
- za nejméně riskantní jsou považovány investice do prosté obnovy stávajícího zařízení, které zajišťují výrobu pro známý trh. Naopak nejriskantnější jsou investice do nových technologií, pro zahraniční trh a investice do výzkumu
Analýza rizika investičních projektů
- analýzou rizika investičních projektů je systematický postup práce s rizikem v souvislosti s investováním
- fáze:
o určení kritických faktorů rizika investičního projektu
výběr kritických faktorů, které ovlivňují celý projekt.
Obvykle jsou to ceny realizace, výkon zařízení, časové využití zařízení apod.
Kritické faktory se vybírají pomocí analýzy citlivosti. Čím je větší citlivost projektu na příslušný faktor, tím větší riziko zde vzniká a tím větší pozornost musí být tomuto faktoru věnována
o stanovení bodu zvratu
taková úroveň projektu při níž je ČSH = 0
bod zvratu investičního projektu stanovíme tak, že kvantifikujeme ČSH pro různé úrovně vybrané veličiny bodem zvratu je pak taková úroveň vybrané veličiny, při níž ČSH = 0
množství prodávaných výrobků, vyráběných pomocí investice, pak takové množství prodeje, při které ČSH = 0, je nazýváno bodem zvratu investičního projektu
o kvantifikace rizika pomocí různých statistických metod
stanovení pravděpodobnosti rizikových situací a stanovení očekávaných peněžních příjmů, rozptylu peněžních příjmů
je možné použít techniky varovného scénáře určíme efektivnost investice při značně nepříznivých podmínkách
o příprava a realizace způsobů snížení rizika
o příprava plánu korekčních opatření pro budoucnost a to pro určité vybrané kritické situace
které, i přes dočasné snížení rizika se mohou objevit znovu. K tomu je potřeba dobře tyto rizikové faktory poznat, aktualizovat a vytvořit finanční rezervy pro případnou realizaci
- fáze:
o určení kritických faktorů rizika investičního projektu
výběr kritických faktorů, které ovlivňují celý projekt.
Obvykle jsou to ceny realizace, výkon zařízení, časové využití zařízení apod.
Kritické faktory se vybírají pomocí analýzy citlivosti. Čím je větší citlivost projektu na příslušný faktor, tím větší riziko zde vzniká a tím větší pozornost musí být tomuto faktoru věnována
o stanovení bodu zvratu
taková úroveň projektu při níž je ČSH = 0
bod zvratu investičního projektu stanovíme tak, že kvantifikujeme ČSH pro různé úrovně vybrané veličiny bodem zvratu je pak taková úroveň vybrané veličiny, při níž ČSH = 0
množství prodávaných výrobků, vyráběných pomocí investice, pak takové množství prodeje, při které ČSH = 0, je nazýváno bodem zvratu investičního projektu
o kvantifikace rizika pomocí různých statistických metod
stanovení pravděpodobnosti rizikových situací a stanovení očekávaných peněžních příjmů, rozptylu peněžních příjmů
je možné použít techniky varovného scénáře určíme efektivnost investice při značně nepříznivých podmínkách
o příprava a realizace způsobů snížení rizika
o příprava plánu korekčních opatření pro budoucnost a to pro určité vybrané kritické situace
které, i přes dočasné snížení rizika se mohou objevit znovu. K tomu je potřeba dobře tyto rizikové faktory poznat, aktualizovat a vytvořit finanční rezervy pro případnou realizaci
Kritický objem produkce
Roční zisk projektu = cena za jednotku Q – cena nákladů na jednotku Q – celkem fixní náklady za rok – požadovaná výnosnost (jako procento z nákupní ceny)
Roční zisk po zdanění = (1 – 0,3) (roční zisk projektu)
Roční zisk po zdanění a odpisy = roční zisk po zdanění + požadovaná výnosnost (jako procento z kupní ceny)
Aktualizovaný souhrn zisků a odpisů za dobu životnosti = Roční zisk po zdanění a odpisy x zásobitel (požadovaná výnosnost, životnost)
ČSH projektu = Aktualizovaný souhrn zisků a odpisů za dobu životnosti – kupní cena
Pro kritický objem produkce pak musí platit že ……..Q - ………. = 0
- výsledek znamená minimální produkci za rok aby se to vyplatilo
Příklad:
Projekt 200.000,-
Životnost 10 let
Cena výrobku 4.000,-
Náklady na výrobek 3.000,-
Fixní náklady 30.000,-
Daň ze zisku 30 %
Požadovaná míra výnosnosti 10 %
Roční zisk projektu = 4000Q – 3000Q – 30.000 – 20.000 (10% z 200.000,-)
Roční zisk po zdanění = (1 – 0,3) 1000Q – 50.000 = 700Q – 35.000
Roční zisk po zdanění a odpisy = 700Q – 35.000 + 20.000 = 700Q – 15.000
Aktualizovaný souhrn zisků a odpisů za dobu životnosti = (700Q – 15.000) x zásobitel (10%, 10 let) = (700Q – 15.000) x 6,145 = 4301,5Q – 92.175
ČSH projektu = 4301,5Q – 92.175 – 200.000 = 4301,5Q – 292.175
Pro kritický objem produkce pak musí platit že 4301,5Q – 292.175 = 0
292.175 = 68
4301,5
- výsledek znamená minimální produkce je 68 výrobků za rok aby se to vyplatilo!
Roční zisk po zdanění = (1 – 0,3) (roční zisk projektu)
Roční zisk po zdanění a odpisy = roční zisk po zdanění + požadovaná výnosnost (jako procento z kupní ceny)
Aktualizovaný souhrn zisků a odpisů za dobu životnosti = Roční zisk po zdanění a odpisy x zásobitel (požadovaná výnosnost, životnost)
ČSH projektu = Aktualizovaný souhrn zisků a odpisů za dobu životnosti – kupní cena
Pro kritický objem produkce pak musí platit že ……..Q - ………. = 0
- výsledek znamená minimální produkci za rok aby se to vyplatilo
Příklad:
Projekt 200.000,-
Životnost 10 let
Cena výrobku 4.000,-
Náklady na výrobek 3.000,-
Fixní náklady 30.000,-
Daň ze zisku 30 %
Požadovaná míra výnosnosti 10 %
Roční zisk projektu = 4000Q – 3000Q – 30.000 – 20.000 (10% z 200.000,-)
Roční zisk po zdanění = (1 – 0,3) 1000Q – 50.000 = 700Q – 35.000
Roční zisk po zdanění a odpisy = 700Q – 35.000 + 20.000 = 700Q – 15.000
Aktualizovaný souhrn zisků a odpisů za dobu životnosti = (700Q – 15.000) x zásobitel (10%, 10 let) = (700Q – 15.000) x 6,145 = 4301,5Q – 92.175
ČSH projektu = 4301,5Q – 92.175 – 200.000 = 4301,5Q – 292.175
Pro kritický objem produkce pak musí platit že 4301,5Q – 292.175 = 0
292.175 = 68
4301,5
- výsledek znamená minimální produkce je 68 výrobků za rok aby se to vyplatilo!
6. Transfer rizika (přenos na jiný subjekt)
- zadáme rizikovou práci někomu jinému
o prosadí se stálé ceny dodávaných surovin ve smlouvách při očekávaném růstu cen surovin – tím se riziko přenáší na dodavatele
o prosadí se stálé ceny prodejní nebo minimální odebírané množství při očekávaném poklesu realizovaných cen. Tak lze postupovat jen u ekonomicky slabších odběratelů či v případě převahy prodávajících na trhu
o přenesení rizika formou leasingu na leasingovou společnost
o termínované obchody
7. pojištění
- přenesení rizika na pojišťovnu za úplatu – pojistitelná rizika – živelné škody, krádeže..
- v poslední době se rozšiřuje pojištění rizik dříve nepojistitelných (investování do zahraničí, riziko v zahraničním obchodě)
8. Etapová příprava a realizace projektu
- projekt se rozdělí na několik etap
- volba varianty záleží na úspěšnosti předchozí etapy
o buď výstavba najednou podle nejpravděpodobnější poptávky (vyšší riziko)
o nebo výstavba postupně, nejdříve menší kapacita schopná dostavění a v následujících etapách rozšíření nebo stagnace (riziko menší)
- při etapové realizaci mohou růst náklady
9. Tvorba rezerv v podnicích
- tvoří se rezervy například: výrobní zásoby, odbytové zásoby, finanční rezervy a rezervní fondy (a.s. a s.r.o. ze zákona)
- nevznikne-li ztráta ušetří se náklady spojené s pojištěním a vytvořené rezervy zvýší vlastní kapitál podniku
o prosadí se stálé ceny dodávaných surovin ve smlouvách při očekávaném růstu cen surovin – tím se riziko přenáší na dodavatele
o prosadí se stálé ceny prodejní nebo minimální odebírané množství při očekávaném poklesu realizovaných cen. Tak lze postupovat jen u ekonomicky slabších odběratelů či v případě převahy prodávajících na trhu
o přenesení rizika formou leasingu na leasingovou společnost
o termínované obchody
7. pojištění
- přenesení rizika na pojišťovnu za úplatu – pojistitelná rizika – živelné škody, krádeže..
- v poslední době se rozšiřuje pojištění rizik dříve nepojistitelných (investování do zahraničí, riziko v zahraničním obchodě)
8. Etapová příprava a realizace projektu
- projekt se rozdělí na několik etap
- volba varianty záleží na úspěšnosti předchozí etapy
o buď výstavba najednou podle nejpravděpodobnější poptávky (vyšší riziko)
o nebo výstavba postupně, nejdříve menší kapacita schopná dostavění a v následujících etapách rozšíření nebo stagnace (riziko menší)
- při etapové realizaci mohou růst náklady
9. Tvorba rezerv v podnicích
- tvoří se rezervy například: výrobní zásoby, odbytové zásoby, finanční rezervy a rezervní fondy (a.s. a s.r.o. ze zákona)
- nevznikne-li ztráta ušetří se náklady spojené s pojištěním a vytvořené rezervy zvýší vlastní kapitál podniku
Dále můžeme použít jako ochranu proti riziku:
- lepší zabezpečovací zařízení
- dostateční rezerva
- diverzifikujeme
- snaha aby naše výrobní zařízení bylo univerzální
- dělení rizika mezi 2 nebo více subjektů (joint venture, u bank syndikát)
- zvyšování profesní a kvalifikační úrovně
- najmout si externí konzultační firmu
defenzivní přístup k riziku
- někdy ochrana proti riziku může vyvolávat tzv.: sekundární rizika, na která je třeba také reagovat. Například pojistné zásoby mohou vést ke znehodnocení v důsledku dlouhodobějšího skladování nebo tvorba společných podniků může vést k obtížím při jejich fungování s ohledem na odlišné postupy v řízení
Míra závažnosti rizika
- závažnost charakterizuje případné důsledky na uvazovanou aktivitu, záměr (kritická, běžná, zanedbatelná…)
- míra rizika je dána rozsahem možných odchylek a jejich frekvencí výskytu v uvažovaném intervalu
- dostateční rezerva
- diverzifikujeme
- snaha aby naše výrobní zařízení bylo univerzální
- dělení rizika mezi 2 nebo více subjektů (joint venture, u bank syndikát)
- zvyšování profesní a kvalifikační úrovně
- najmout si externí konzultační firmu
defenzivní přístup k riziku
- někdy ochrana proti riziku může vyvolávat tzv.: sekundární rizika, na která je třeba také reagovat. Například pojistné zásoby mohou vést ke znehodnocení v důsledku dlouhodobějšího skladování nebo tvorba společných podniků může vést k obtížím při jejich fungování s ohledem na odlišné postupy v řízení
Míra závažnosti rizika
- závažnost charakterizuje případné důsledky na uvazovanou aktivitu, záměr (kritická, běžná, zanedbatelná…)
- míra rizika je dána rozsahem možných odchylek a jejich frekvencí výskytu v uvažovaném intervalu
3. Rozložení diversifikace rizika (důsledků)
- nejčastější formy diverzifikace rizika:
o rozšiřování výrobního programu různými cestami, zejména:
- vertikálně – na předchozí či nadcházející stupeň výroby. Podnik si sám vyrábí polotovary, tím omezuje závislost na dodavateli, podnik rozšiřuje finalizaci výroby (nejen výroba umělých hmot ale i výlisků..)
- horizontálně – nové výroby doplňkových výrobků
o geografická diverzifikace – využívání různých zemí pro lepší podmínky podnikání
o diverzifikace z hlediska dodavatelů – vybereme více dodavatelů
o diverzifikace z hlediska odběratelů – musíme nalézt několik odběratelů
o diverzifikace v oblasti finančních investic
- čím větší je nezávislost jednotlivých prvků či činností, které jsou výsledkem diverzifikace, tím větší je ochrana proti riziku
- největší snížení rizika se dosáhne diverzifikací do činností vzájemně nezávislých (potraviny a ocel) nebo do nepřímo závislých činností (zmrzlina teplé jídlo nebo deštníky a slunečníky).
4. přesunutí podnikání
- univerzální výběr technologie, která je použitelná pro více účelů, snaha o snižování nepružných (fixních nákladů)
5. Dělení rizika
- riziko se rozdělí na několik účastníků, kteří se podílejí na společném projektu například společné podniky pro nový projekt
- nebo se tvoří bankovní konsorcia pro dlouhodobé investiční úvěry. Jde obvykle o velké projekty náročné na kapitál s nejasným odbytem
o rozšiřování výrobního programu různými cestami, zejména:
- vertikálně – na předchozí či nadcházející stupeň výroby. Podnik si sám vyrábí polotovary, tím omezuje závislost na dodavateli, podnik rozšiřuje finalizaci výroby (nejen výroba umělých hmot ale i výlisků..)
- horizontálně – nové výroby doplňkových výrobků
o geografická diverzifikace – využívání různých zemí pro lepší podmínky podnikání
o diverzifikace z hlediska dodavatelů – vybereme více dodavatelů
o diverzifikace z hlediska odběratelů – musíme nalézt několik odběratelů
o diverzifikace v oblasti finančních investic
- čím větší je nezávislost jednotlivých prvků či činností, které jsou výsledkem diverzifikace, tím větší je ochrana proti riziku
- největší snížení rizika se dosáhne diverzifikací do činností vzájemně nezávislých (potraviny a ocel) nebo do nepřímo závislých činností (zmrzlina teplé jídlo nebo deštníky a slunečníky).
4. přesunutí podnikání
- univerzální výběr technologie, která je použitelná pro více účelů, snaha o snižování nepružných (fixních nákladů)
5. Dělení rizika
- riziko se rozdělí na několik účastníků, kteří se podílejí na společném projektu například společné podniky pro nový projekt
- nebo se tvoří bankovní konsorcia pro dlouhodobé investiční úvěry. Jde obvykle o velké projekty náročné na kapitál s nejasným odbytem
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)