Protekcionismus, jeho cíle a formy
Proktekcionismus ( ochranářství ) znamená omezení zahraniční konkurence vůči domácí výrobě.
Nástroje proktekcionismu:
• cla (tarify) – specifická daň zvyšující cenu dovážených statků, má i fiskální dopad.
• mimocelní bariéry – ( dovozní kvóty, zákaz exportu zbraní do Íráku, neviditelné překážky – zdravotní, ekologické, technické podmínky dovozu…) omezují množství dovážených statků
5.7.1. Cíle protekcionismu:
• neekonomický charakter - strategické vojensko-politické zájmy; udržení národní tradice určité výroby; udržení odvětví s vysoce koncentrovaným výzkumem, ekologické aspekty
• obava z příliš úzké specializace a následné větší zranitelnosti ekonomiky vede k ochranářským opatřením, která podporují nebo chrání ostatní části průmyslu ( nerozvinuté, které by nepřežily v mezinárodní konkurenci. )
• podpora domácí výroby s cílem udržení vysoké zaměstnanosti funguje jen krátkodobě.
• Předpokládaný vývoj směnných relací.
Protekcionismus omezuje komparativní výhody.
Účinky cel
Účinky cel
Předpoklady pro následující teorii jsou, že země může za požadovanou cenu dovézt do země jakékoliv množství výrobků, země může na světovém trhu prodat za světovou cenu jakékoliv množství výrobků a nemá možnost ovlivnit světové ceny zboží. V normální ekonomice, kde není možnost mezinárodního obchodu se prodává množství Qa za cenu Pa. Když se otevřely hranice, předpokládejme, že světová cena (Pw) je nižší než cena výrobku u nás. V naší ekonomice se tedy uchytí pouze ti výrobci, kteří jsou schopni se udržet na ceně stejné jako je světová cena. Rozdíl mezi poptávkou a nabídkou také musí být nějak kryt, bude se tedy dovážet. Nyní předpokládejme ochranu domácích firem v podobě zavedení cla. Firmy, které budou k nám dovážet jejich zboží nebudou prodávat za cenu Pw, ale za tuto cenu zvýšenou o velikost daně (cla). To znamená, že na našem trhu budou moct vyrábět i méně efektivní (naši) výrobci a dovážet se bude méně, protože pro cizince už nebude dovoz tak výhodný, jako při ceně Pw.
Shrnuto - zvýšení cel vyvolá: pokles objemu dovozu; pokles celkové nabídky zboží; růst tržní ceny na úroveň světové ceny; růst výroby v podnicích, jež vyrábějí pod ochranou cel; růst zaměstnanosti v našem hospodářství; pokles v alokaci národních výrobních faktorů!!. Snížení kvóty má účinky stejné jako zvýšení cla.
Předpoklady pro následující teorii jsou, že země může za požadovanou cenu dovézt do země jakékoliv množství výrobků, země může na světovém trhu prodat za světovou cenu jakékoliv množství výrobků a nemá možnost ovlivnit světové ceny zboží. V normální ekonomice, kde není možnost mezinárodního obchodu se prodává množství Qa za cenu Pa. Když se otevřely hranice, předpokládejme, že světová cena (Pw) je nižší než cena výrobku u nás. V naší ekonomice se tedy uchytí pouze ti výrobci, kteří jsou schopni se udržet na ceně stejné jako je světová cena. Rozdíl mezi poptávkou a nabídkou také musí být nějak kryt, bude se tedy dovážet. Nyní předpokládejme ochranu domácích firem v podobě zavedení cla. Firmy, které budou k nám dovážet jejich zboží nebudou prodávat za cenu Pw, ale za tuto cenu zvýšenou o velikost daně (cla). To znamená, že na našem trhu budou moct vyrábět i méně efektivní (naši) výrobci a dovážet se bude méně, protože pro cizince už nebude dovoz tak výhodný, jako při ceně Pw.
Shrnuto - zvýšení cel vyvolá: pokles objemu dovozu; pokles celkové nabídky zboží; růst tržní ceny na úroveň světové ceny; růst výroby v podnicích, jež vyrábějí pod ochranou cel; růst zaměstnanosti v našem hospodářství; pokles v alokaci národních výrobních faktorů!!. Snížení kvóty má účinky stejné jako zvýšení cla.
Teorie komparativních výhod, Přínosy z mezinárodního obchodu
Teorie komparativních výhod
Pojem mezinárodní obchod souvisí se čtyř sektorovou ekonomikou. V této ekonomice vystupují 4 základní subjekty: spotřebitel, firma, stát, zahraničí. Co podněcuje jednotlivé země k tomu, aby se zapojovaly do mezinárodního obchodu, je snaha prostřednictvím specializace práce zvýšit efektivnost výroby a tím i svůj blahobyt. Jedna příčina zapojení se do MO je například monopolní postavení ve vlastnictví výrobních podmínek. Další příčinou jsou odlišné preference ve spotřebě v jednotlivých zemích. V případě, že jedna země má pro výrobu zboží lepší (i když ne monopolní) podmínky než země druhá, realizuje absolutní výhodu. Proto se v Číně, kde je levná pracovní síla, vyrábí elektronika náročná na nekvalifikovanou pracovní sílu). Princip komparativní výhody je založen na tom, že například jedna země vyrábí efektivněji v obou odvětvích, ale výše efektivností není stejná. V jednom z těch odvětví vyrábí efektivněji, než v tom druhém.
!!!! základ je v tzv. mezní míře transformace produktu.
Přínosy z mezinárodního obchodu:
Zvýšení spotřebních možností ( posun PPP ), poznání (věda a výzkum), styk se světem, nové trendy, přenos informací, efektivnější alokace výrobních zdrojů, efektivnější rozdělování ...
Pojem mezinárodní obchod souvisí se čtyř sektorovou ekonomikou. V této ekonomice vystupují 4 základní subjekty: spotřebitel, firma, stát, zahraničí. Co podněcuje jednotlivé země k tomu, aby se zapojovaly do mezinárodního obchodu, je snaha prostřednictvím specializace práce zvýšit efektivnost výroby a tím i svůj blahobyt. Jedna příčina zapojení se do MO je například monopolní postavení ve vlastnictví výrobních podmínek. Další příčinou jsou odlišné preference ve spotřebě v jednotlivých zemích. V případě, že jedna země má pro výrobu zboží lepší (i když ne monopolní) podmínky než země druhá, realizuje absolutní výhodu. Proto se v Číně, kde je levná pracovní síla, vyrábí elektronika náročná na nekvalifikovanou pracovní sílu). Princip komparativní výhody je založen na tom, že například jedna země vyrábí efektivněji v obou odvětvích, ale výše efektivností není stejná. V jednom z těch odvětví vyrábí efektivněji, než v tom druhém.
!!!! základ je v tzv. mezní míře transformace produktu.
Přínosy z mezinárodního obchodu:
Zvýšení spotřebních možností ( posun PPP ), poznání (věda a výzkum), styk se světem, nové trendy, přenos informací, efektivnější alokace výrobních zdrojů, efektivnější rozdělování ...
Faktory působící na měnové kursy
Faktory působící na měnové kursy:
• vývoj zahraničního obchodu - když zahraniční obchod roste, zvyšuje se v zahraničí poptávka po penězích exportující země. Export má pro vyvážející zemi apreciační účinky.
• vývoj reálných úrokových měr - např. v Anglii budou cenné papíry úročeny sazbou 8%. V Rusku bude sazba l0%. Angličané budou nabízet tuny liber za to, aby mohli získat rubly a investovat do cenných papírů v Rusku. Ruští investoři budou ukládat své peníze do ruských cenných papírů, takže poklesne poptávka po librách a vzroste poptávka po rublech. Dojde k apreciaci rublu a depreciaci libry.
• Jelikož je platební bilance určena především mezinárodním obchodem, je měnový kurs bilancí ovlivněn také. (při aktivní platební bilanci kurs apreciuje)
• inflační zhodnocení - roste-li cenová hladina u nás rychleji než v zahraničí, budou domácí ekonomické subjekty dávat přednost zahraničnímu zboží. Tím bude domácí měna depreciovat. protože se bude zvyšovat dovoz.
• vývoj zahraničního obchodu - když zahraniční obchod roste, zvyšuje se v zahraničí poptávka po penězích exportující země. Export má pro vyvážející zemi apreciační účinky.
• vývoj reálných úrokových měr - např. v Anglii budou cenné papíry úročeny sazbou 8%. V Rusku bude sazba l0%. Angličané budou nabízet tuny liber za to, aby mohli získat rubly a investovat do cenných papírů v Rusku. Ruští investoři budou ukládat své peníze do ruských cenných papírů, takže poklesne poptávka po librách a vzroste poptávka po rublech. Dojde k apreciaci rublu a depreciaci libry.
• Jelikož je platební bilance určena především mezinárodním obchodem, je měnový kurs bilancí ovlivněn také. (při aktivní platební bilanci kurs apreciuje)
• inflační zhodnocení - roste-li cenová hladina u nás rychleji než v zahraničí, budou domácí ekonomické subjekty dávat přednost zahraničnímu zboží. Tím bude domácí měna depreciovat. protože se bude zvyšovat dovoz.
Systémy měnových kursů
Systémy měnových kursů
Vývoj kursu nemusí probíhat jen na základě volné hry tržních sil.
• fixní měnové kursy: používáno v období zlatého standardu, tehdy byly měnové parity určovány na základě obsahu zlata, které daná národní měna obsahovala. Zlato se mohlo volně pohybovat v platbách mezi zeměmi, to zaručovalo stabilitu růstu.
• floating (pohyblivé kursy): v tomto systému jsou měnové kursy stanoveny na základě vývoje poptávky a nabídky deviz.
• řízený floating: kursy jsou regulovány nepřímo, například prodejem nebo nákupem deviz centrální bankou na devizovém trhu. Příkladem tohoto systému je Bretton-Woodský systém.
• SDR - v současnosti koš pěti měn s hlavním podílem dolaru, vzhledem ke košovému složení je kupní síla stabilnější.
• ECU (European Currency Unit) - koš 12 měn zemí ES s hlavním podílem marky.
Vývoj kursu nemusí probíhat jen na základě volné hry tržních sil.
• fixní měnové kursy: používáno v období zlatého standardu, tehdy byly měnové parity určovány na základě obsahu zlata, které daná národní měna obsahovala. Zlato se mohlo volně pohybovat v platbách mezi zeměmi, to zaručovalo stabilitu růstu.
• floating (pohyblivé kursy): v tomto systému jsou měnové kursy stanoveny na základě vývoje poptávky a nabídky deviz.
• řízený floating: kursy jsou regulovány nepřímo, například prodejem nebo nákupem deviz centrální bankou na devizovém trhu. Příkladem tohoto systému je Bretton-Woodský systém.
• SDR - v současnosti koš pěti měn s hlavním podílem dolaru, vzhledem ke košovému složení je kupní síla stabilnější.
• ECU (European Currency Unit) - koš 12 měn zemí ES s hlavním podílem marky.
Měnové kursy
Měnové kursy
Mezi státy se obchoduje v tzv. volně směnitelných měnách. Nejčastěji se jedná o silnou, stabilní a uznávanou měnu (například marka, $, JPY, ...). Cena těchto platidel se stanovuje na mezinárodním peněžním trhu. Na tomto trhu (devizový trh) dochází ke střetu nabídky a poptávky po dané měně, a tak se utváří rovnovážná cena, tzv. měnový kurs. Měnový kurs udává, kolik jednotek cizí národní měny dostanu za jednu jednotku mojí měny. Od pojmu měnový kurs je nutné odlišit pojem měnová parita. Měnová parita je úředně stanovený poměr dvou měnových jednotek. V případě měnové parity kurs měny kolísá kolem této parity (v současné době se již málo používá). Změna kursu je dána změnou poptávky nebo nabídky po dané měně. V případě, že měnový kurs roste, nazývá se tento jev apreciace. Opak je depreciace. Něco jiného je pojem devalvace. Devalvací se rozumí pokles úředně stanoveného kursu, tj. pokles měnové parity. Revalvace je růst měnové parity. Devalvace měny zvyšuje export.
Mezi státy se obchoduje v tzv. volně směnitelných měnách. Nejčastěji se jedná o silnou, stabilní a uznávanou měnu (například marka, $, JPY, ...). Cena těchto platidel se stanovuje na mezinárodním peněžním trhu. Na tomto trhu (devizový trh) dochází ke střetu nabídky a poptávky po dané měně, a tak se utváří rovnovážná cena, tzv. měnový kurs. Měnový kurs udává, kolik jednotek cizí národní měny dostanu za jednu jednotku mojí měny. Od pojmu měnový kurs je nutné odlišit pojem měnová parita. Měnová parita je úředně stanovený poměr dvou měnových jednotek. V případě měnové parity kurs měny kolísá kolem této parity (v současné době se již málo používá). Změna kursu je dána změnou poptávky nebo nabídky po dané měně. V případě, že měnový kurs roste, nazývá se tento jev apreciace. Opak je depreciace. Něco jiného je pojem devalvace. Devalvací se rozumí pokles úředně stanoveného kursu, tj. pokles měnové parity. Revalvace je růst měnové parity. Devalvace měny zvyšuje export.
Nástroje VOMPu
5.3.1. Nástroje VOMPu
Nástroje VOMPu se mohou dělit do dvou skupin.
5.3.1.1. Nepřímé nástroje
Nepřímé (tržně orientované): jsou to především intervence na devizových trzích, opatření monetární a fiskální politiky, které svými účinky mají vliv na rovnováhu platební bilance (viz. systém pružných měnových kursů). Intervencí na devizových trzích může stát ovlivňovat měnové kursy a tím následovně pohyb zboží, služeb a kapitálu přes hranice země. Centrální banka za národní měnu nakupuje cizí prostředky - tím zvyšuje jejich poptávku a i cenu. Celý tento proces je spojen se systémem řízených kursů, tzv. managed floating.
5.3.1.2. Přímé nástroje
kvóty, cla, vývozní subvence, neviditelné překážky dovozu. Kvóty určují maximální množství zboží, které je možné za dané časové období přivézt. Clo je daň, kterou stát vybírá za zboží přivezené ze zahraničí. Vývozními subvencemi stát podporuje vývoz určitého zboží. Neviditelnými překážkami mohou být například přísné hygienické normy u dovozu potravin, podmínka katalysátoru u auta ...
Nástroje VOMPu se mohou dělit do dvou skupin.
5.3.1.1. Nepřímé nástroje
Nepřímé (tržně orientované): jsou to především intervence na devizových trzích, opatření monetární a fiskální politiky, které svými účinky mají vliv na rovnováhu platební bilance (viz. systém pružných měnových kursů). Intervencí na devizových trzích může stát ovlivňovat měnové kursy a tím následovně pohyb zboží, služeb a kapitálu přes hranice země. Centrální banka za národní měnu nakupuje cizí prostředky - tím zvyšuje jejich poptávku a i cenu. Celý tento proces je spojen se systémem řízených kursů, tzv. managed floating.
5.3.1.2. Přímé nástroje
kvóty, cla, vývozní subvence, neviditelné překážky dovozu. Kvóty určují maximální množství zboží, které je možné za dané časové období přivézt. Clo je daň, kterou stát vybírá za zboží přivezené ze zahraničí. Vývozními subvencemi stát podporuje vývoz určitého zboží. Neviditelnými překážkami mohou být například přísné hygienické normy u dovozu potravin, podmínka katalysátoru u auta ...
Mezinárodní obchod
Mezinárodní obchod
Pojem mezinárodní obchod souvisí se čtyř sektorovou ekonomikou. V této ekonomice vystupují 4 základní subjekty: spotřebitel, firma, stát, zahraničí. Co podněcuje jednotlivé země k tomu, aby se zapojovaly do mezinárodního obchodu, je snaha prostřednictvím specializace práce zvýšit efektivnost výroby a tím i svůj blahobyt. Jedna příčina zapojení se do MO je například monopolní postavení ve vlastnictví výrobních podmínek. (banány se dají pěstovat jen v teplých krajích a ne na severním pólu). Další příčinou jsou odlišné preference ve spotřebě v jednotlivých zemích. V případě, že jedna země má pro výrobu zboží lepší (i když ne monopolní) podmínky než země druhá, realizuje absolutní výhodu. Proto se v Číně, kde je levná pracovní síla, vyrábí elektronika náročná na nekvalifkovanou pracovní sílu). Princip kompararivní výhody je založen na tom, že například jedna země vyrábí efektivněji v obou odvětvích, ale výše efektivností není stejná. V jednom z těch odvětví vyrábí efektivněji, než v tom druhém.
K tomu aby mohly firmy obchodovat přes hranice, je nutné mít určité předpoklady. Toto prostředí je tvořeno vnější obchodní a měnovou politikou státu (VOMP). VOMP je politika, která sleduje měnové kursy, množství služeb, výrobku a kapitálu, které jde přes hranice, podmínky vývozu a dovozu. Stát vstupuje na mezinárodní trh s cílem odstranit bariéry trhu, tržní selhání, zajišťování sociálních aspektů... a mimo jiné se stát snaží chránit své firmy před konkurencí ze zahraničí. Snahou VOMPu je prosadit z dlouhodobého hlediska vyrovnanou platební bilanci, což je jedna z podmínek pro dosažení jmenovaných cílů. Dalším bezprostředním cílem je zmírňování výkyvů měnových kursů. Těmito bezprostředními cíli se vláda snaží dosáhnout konečných cílů, jež spočívají ve stabilní cenové hladině a vysoké úrovně zaměstnanosti. K dosažení těchto cílů používá stát nástrojů své VOMPolitiky.
Pojem mezinárodní obchod souvisí se čtyř sektorovou ekonomikou. V této ekonomice vystupují 4 základní subjekty: spotřebitel, firma, stát, zahraničí. Co podněcuje jednotlivé země k tomu, aby se zapojovaly do mezinárodního obchodu, je snaha prostřednictvím specializace práce zvýšit efektivnost výroby a tím i svůj blahobyt. Jedna příčina zapojení se do MO je například monopolní postavení ve vlastnictví výrobních podmínek. (banány se dají pěstovat jen v teplých krajích a ne na severním pólu). Další příčinou jsou odlišné preference ve spotřebě v jednotlivých zemích. V případě, že jedna země má pro výrobu zboží lepší (i když ne monopolní) podmínky než země druhá, realizuje absolutní výhodu. Proto se v Číně, kde je levná pracovní síla, vyrábí elektronika náročná na nekvalifkovanou pracovní sílu). Princip kompararivní výhody je založen na tom, že například jedna země vyrábí efektivněji v obou odvětvích, ale výše efektivností není stejná. V jednom z těch odvětví vyrábí efektivněji, než v tom druhém.
K tomu aby mohly firmy obchodovat přes hranice, je nutné mít určité předpoklady. Toto prostředí je tvořeno vnější obchodní a měnovou politikou státu (VOMP). VOMP je politika, která sleduje měnové kursy, množství služeb, výrobku a kapitálu, které jde přes hranice, podmínky vývozu a dovozu. Stát vstupuje na mezinárodní trh s cílem odstranit bariéry trhu, tržní selhání, zajišťování sociálních aspektů... a mimo jiné se stát snaží chránit své firmy před konkurencí ze zahraničí. Snahou VOMPu je prosadit z dlouhodobého hlediska vyrovnanou platební bilanci, což je jedna z podmínek pro dosažení jmenovaných cílů. Dalším bezprostředním cílem je zmírňování výkyvů měnových kursů. Těmito bezprostředními cíli se vláda snaží dosáhnout konečných cílů, jež spočívají ve stabilní cenové hladině a vysoké úrovně zaměstnanosti. K dosažení těchto cílů používá stát nástrojů své VOMPolitiky.
Čistý export
5.1. Čistý export
Y=C+I+G+NX
Předpokládejme, že v zemi převažuje export nad importem. Země je čistým exportérem. Jestliže čistý export roste, roste i agregátní poptávka. Konečné účinky posunu agregátní poptávky jsou stejné jako v případě monetární nebo fiskální politiky. Čili růst NX způsobuje ceteris paribus růst produktu.
5.2. Mezní sklon k importu, multiplikátor otevřené ekonomiky
Import má podobu:
Z každého přírůstku důchodu Y je část vynaložena na nákup dováženého zboží. Tento poměr se nazývá mezní sklon k importu z důchodu m.
Zvýší-li se reálný HDP o jednotku, zvýší se i množství dovozu. V důsledku zvýšení celních sazeb nebo snížení kvót se mezní sklon k dovozu snižuje. Platby za zboží, které je k nám dovezeno v rámci mezinárodního obchodu nezůstávají u nás, ale odcházejí z ekonomiky. To znamená, že stejně jako úspory, nepodílejí se na peněžních tocích realizovaných v domácí ekonomice. Nezvyšují důchod, a tak samozřejmě ani agregátní poptávku = zvyšující se mezní sklon k dovozu, v důsledku například odstranění celních bariér, zvyšuje import a tím vyvolává snížení národního důchodu.
Snižuje agregátní poptávku a výkonnost ekonomiky. Změna dovozu vyvolá změnu v agregátní poptávce (národním důchodu). Změna v agregátní poptávce však neodpovídá změně dovozu, ale je několikanásobně vyšší. Výše této interakce je dána výdajovým multiplikátorem. Výdajový multiplikátor je totožný s výdajovým multiplikátorem otevřené ekonomiky na dovoz.
Y=C+I+G+NX
Předpokládejme, že v zemi převažuje export nad importem. Země je čistým exportérem. Jestliže čistý export roste, roste i agregátní poptávka. Konečné účinky posunu agregátní poptávky jsou stejné jako v případě monetární nebo fiskální politiky. Čili růst NX způsobuje ceteris paribus růst produktu.
5.2. Mezní sklon k importu, multiplikátor otevřené ekonomiky
Import má podobu:
Z každého přírůstku důchodu Y je část vynaložena na nákup dováženého zboží. Tento poměr se nazývá mezní sklon k importu z důchodu m.
Zvýší-li se reálný HDP o jednotku, zvýší se i množství dovozu. V důsledku zvýšení celních sazeb nebo snížení kvót se mezní sklon k dovozu snižuje. Platby za zboží, které je k nám dovezeno v rámci mezinárodního obchodu nezůstávají u nás, ale odcházejí z ekonomiky. To znamená, že stejně jako úspory, nepodílejí se na peněžních tocích realizovaných v domácí ekonomice. Nezvyšují důchod, a tak samozřejmě ani agregátní poptávku = zvyšující se mezní sklon k dovozu, v důsledku například odstranění celních bariér, zvyšuje import a tím vyvolává snížení národního důchodu.
Snižuje agregátní poptávku a výkonnost ekonomiky. Změna dovozu vyvolá změnu v agregátní poptávce (národním důchodu). Změna v agregátní poptávce však neodpovídá změně dovozu, ale je několikanásobně vyšší. Výše této interakce je dána výdajovým multiplikátorem. Výdajový multiplikátor je totožný s výdajovým multiplikátorem otevřené ekonomiky na dovoz.
Kombinace monetární a fiskální politiky
Kombinace monetární a fiskální politiky
Ve skutečnosti vláda provádí makroekonomickou regulaci oběma politikami - monetární i fiskální. Snaží se o jejich vzájemnou koordinaci:
makroekonomická regulace je zaměřena na řízení agregátní poptávky a to její stimulací (usilují o růst zaměstnanosti a produktu). V případě expanzivní politiky vláda preferuje fiskální expanzi (růst výdajů G, snížení daně). Účinnost může být zesílena expanzivní měnovou politikou, čímž je minimalizován efekt vytěsňování. U fiskální restrikce a poklesu úrokové míry by restriktivní měnová politika tento pokles brzdila
ovlivňování struktury produktu - měnová politika stimuluje výdaje citlivé na úrokovou sazbu, zejména soukromé investiční výdaje. Naopak opatření fiskální pol. vedou jednak k růstu úrokové sazby a jednak stimulují výdaje podle typu fiskálních nástrojů (vládní nákupy, transfery domácnostem nebo podnikům, ...)
Ve skutečnosti vláda provádí makroekonomickou regulaci oběma politikami - monetární i fiskální. Snaží se o jejich vzájemnou koordinaci:
makroekonomická regulace je zaměřena na řízení agregátní poptávky a to její stimulací (usilují o růst zaměstnanosti a produktu). V případě expanzivní politiky vláda preferuje fiskální expanzi (růst výdajů G, snížení daně). Účinnost může být zesílena expanzivní měnovou politikou, čímž je minimalizován efekt vytěsňování. U fiskální restrikce a poklesu úrokové míry by restriktivní měnová politika tento pokles brzdila
ovlivňování struktury produktu - měnová politika stimuluje výdaje citlivé na úrokovou sazbu, zejména soukromé investiční výdaje. Naopak opatření fiskální pol. vedou jednak k růstu úrokové sazby a jednak stimulují výdaje podle typu fiskálních nástrojů (vládní nákupy, transfery domácnostem nebo podnikům, ...)
Debata o vytlačování soukromých investic
Debata o vytlačování soukromých investic
Fiskální politika má vliv i na posun agregátní nabídky. Snížení daní může vyvolat dvě různé situace. V každém případě se zvýší příjmy domácností. Ale v prvním případě zvýšení daňových sazeb vyvolá u domácností větší zájem o práci. Lidé začnou víc pracovat. Tento fakt zvýší agregátní nabídku. Ve druhém případě budou mít lidé vyšší příjmy, tím se budou cítit bohatší a omezí práci. Agregátní nabídka poklesne.
Krátkodobé účinky (expanzivní) fiskální politiky. Agregátní poptávka je v poli, kdy jsou v ekonomice nevyužity výrobní faktory. Zde se daří zvyšovat reálný produkt bez velkého zvýšení cenové hladiny. V poli, kdy se ekonomika blíží potenciálnímu produktu se spíš daří úspěšně zvyšovat hladinu cen.
Dlouhodobé účinky rozpočtové politiky. V dlouhém období s růstem agregátní poptávky souvisí krátkodobý růst nominálního produktu. Na tento růst reaguje poptávka po penězích, čímž dojde ke zvýšení úrokových sazeb a tím k omezení investic. Dochází k procesu vytěsnění. Situace, kdy vládní rozpočtové výdaje snižují soukromé investiční výdaje. Tím vlastně také konkurují v investicích soukromým investorům. Vzroste cenová hladina, reálné i nominální úrokové míry (nevrátí se na svou původní úroveň jako v monetární politice). Úroveň produktu a zaměstnanosti se nemění.
Fiskální politika má vliv i na posun agregátní nabídky. Snížení daní může vyvolat dvě různé situace. V každém případě se zvýší příjmy domácností. Ale v prvním případě zvýšení daňových sazeb vyvolá u domácností větší zájem o práci. Lidé začnou víc pracovat. Tento fakt zvýší agregátní nabídku. Ve druhém případě budou mít lidé vyšší příjmy, tím se budou cítit bohatší a omezí práci. Agregátní nabídka poklesne.
Krátkodobé účinky (expanzivní) fiskální politiky. Agregátní poptávka je v poli, kdy jsou v ekonomice nevyužity výrobní faktory. Zde se daří zvyšovat reálný produkt bez velkého zvýšení cenové hladiny. V poli, kdy se ekonomika blíží potenciálnímu produktu se spíš daří úspěšně zvyšovat hladinu cen.
Dlouhodobé účinky rozpočtové politiky. V dlouhém období s růstem agregátní poptávky souvisí krátkodobý růst nominálního produktu. Na tento růst reaguje poptávka po penězích, čímž dojde ke zvýšení úrokových sazeb a tím k omezení investic. Dochází k procesu vytěsnění. Situace, kdy vládní rozpočtové výdaje snižují soukromé investiční výdaje. Tím vlastně také konkurují v investicích soukromým investorům. Vzroste cenová hladina, reálné i nominální úrokové míry (nevrátí se na svou původní úroveň jako v monetární politice). Úroveň produktu a zaměstnanosti se nemění.
Fiskální deficity
Fiskální deficity
Deficit státního rozpočtu vzniká když výdaje převažují nad příjmy. Rozlišujeme strukturální a cyklický:
Strukturální deficit vzniká například v důsledku opakované expanzivní politiky vlády. Když v roce s plnou zaměstnaností vláda vydá víc než přijme má strukturální deficit. Ten může být kryt státní půjčkou u komerčních bank, získáním prostředků operacemi na volném trhu peněz nebo emisí peněz ( kombinace fiskální politiky s monetární)
Cyklický deficit souvisí s hospodářským cyklem. Například v pěti po sobě jdoucích letech hospodaří stát se ztrátou; dalších šesti letech se ziskem. Ztráta předešlých pěti let je tedy kryta ziskem (přebytkem z šesti let posledních). Cyklický deficit je ukazatelem v jakém období hospodářského cyklu se ekonomika nachází. Odráží automatické změny v daních, státních výdajích. Opakovaným deficitem vzniká státní dluh. Strukturální deficit má vytěsňovací účinky.
Deficit státního rozpočtu vzniká když výdaje převažují nad příjmy. Rozlišujeme strukturální a cyklický:
Strukturální deficit vzniká například v důsledku opakované expanzivní politiky vlády. Když v roce s plnou zaměstnaností vláda vydá víc než přijme má strukturální deficit. Ten může být kryt státní půjčkou u komerčních bank, získáním prostředků operacemi na volném trhu peněz nebo emisí peněz ( kombinace fiskální politiky s monetární)
Cyklický deficit souvisí s hospodářským cyklem. Například v pěti po sobě jdoucích letech hospodaří stát se ztrátou; dalších šesti letech se ziskem. Ztráta předešlých pěti let je tedy kryta ziskem (přebytkem z šesti let posledních). Cyklický deficit je ukazatelem v jakém období hospodářského cyklu se ekonomika nachází. Odráží automatické změny v daních, státních výdajích. Opakovaným deficitem vzniká státní dluh. Strukturální deficit má vytěsňovací účinky.
Automatická a diskreční fiskální politika
4.3. Automatická a diskreční fiskální politika
Nástroje fisk. pol se dělí do dvou skupin. První jsou diskreční (záměrná) opatření. Zde spadají opatření, pro která jsou nutná jednorázová rozhodnutí státních orgánů. Je to například změna daňových sazeb, změna výše a struktury státního rozpočtu. Tyto změny mají vliv na pohyby v agregátní poptávce a nabídce, které nakonec vyvolají změnu velikosti reálného produktu.
Vestavěné stabilizátory. Tato opatření působí v hospodářství automaticky a nevyžadují rozhodnutí státních orgánů. Patří sem zejména výše daní, pojištění nezaměstnanosti, subvence cen zemědělské produkce. Tyto opatření zmírňují výkyvy hospodářského cyklu.
4.3.1. Cíle fiskální politiky
Cíle fiskální politiky jsou bezprostřední a konečné. Bezprostředními cíli je ovlivnění agregátní poptávky a nabídky a na základě těchto výsledků zásahy do zaměstnanosti a cenové hladiny, což jsou už konečné cíle. Podle toho jakou politiku má vláda ve svém programu, rozlišujeme restriktivní a expansivní politiku. Restriktivní politika utlumuje růst agregátní poptávky. K dosažení těchto cílů jsou použity nástroje: změny ve výši čistých daních a státní výdaje.
Nástroje fisk. pol se dělí do dvou skupin. První jsou diskreční (záměrná) opatření. Zde spadají opatření, pro která jsou nutná jednorázová rozhodnutí státních orgánů. Je to například změna daňových sazeb, změna výše a struktury státního rozpočtu. Tyto změny mají vliv na pohyby v agregátní poptávce a nabídce, které nakonec vyvolají změnu velikosti reálného produktu.
Vestavěné stabilizátory. Tato opatření působí v hospodářství automaticky a nevyžadují rozhodnutí státních orgánů. Patří sem zejména výše daní, pojištění nezaměstnanosti, subvence cen zemědělské produkce. Tyto opatření zmírňují výkyvy hospodářského cyklu.
4.3.1. Cíle fiskální politiky
Cíle fiskální politiky jsou bezprostřední a konečné. Bezprostředními cíli je ovlivnění agregátní poptávky a nabídky a na základě těchto výsledků zásahy do zaměstnanosti a cenové hladiny, což jsou už konečné cíle. Podle toho jakou politiku má vláda ve svém programu, rozlišujeme restriktivní a expansivní politiku. Restriktivní politika utlumuje růst agregátní poptávky. K dosažení těchto cílů jsou použity nástroje: změny ve výši čistých daních a státní výdaje.
Státní rozpočet
Státní rozpočet
Fiskální politika je dalším nástrojem hosp. politiky vlády. Touto politikou má být ovlivňována ekonomika, regulován její chod a alespoň částečně odstraňovány negativní vlivy, které v ekonomice působí: Ke svému fungování používá fiskální (rozpočtová) politika několik nástrojů. Nejdůležitější je daňová soustava a státní rozpočet. Hlavními cíli fiskální politiky je ovlivňovat nabídku peněz v ekonomice a agregátní poptávku a tím tak nepřímo hýbat cenovou hladinou a mírou nezaměstnanosti.
Státní rozpočet. I stát jako organizace je hospodařící jednotkou. Svou činnost musí z nějakých zdrojů krý't. Účet státního rozpočtu je tvořen stranou příjmů a stranou výdajů. Příjmy státního rozpočtu tvoří především daně a různé správní poplatky (asi 90%). Strana výdajů je tvořena státními výdaji na potřebu vlády, investice, armádu, byrokratický aparát úředníků, parlament, speciální fondy, rozpočty orgánů místní správy, transfery ... Výše státního rozpočtu souvisí s daňovými sazbami. Cílem vlády by mělo být, aby byly obě strany (příjmy i výdaje) vyrovnány. Výše rozpočtu je schvalována každý rok parlamentem.
Jestliže je na konci roku bilance taková, že výdaje převyšují příjmy, vzniká deficit státního rozpočtu.
Fiskální politika je dalším nástrojem hosp. politiky vlády. Touto politikou má být ovlivňována ekonomika, regulován její chod a alespoň částečně odstraňovány negativní vlivy, které v ekonomice působí: Ke svému fungování používá fiskální (rozpočtová) politika několik nástrojů. Nejdůležitější je daňová soustava a státní rozpočet. Hlavními cíli fiskální politiky je ovlivňovat nabídku peněz v ekonomice a agregátní poptávku a tím tak nepřímo hýbat cenovou hladinou a mírou nezaměstnanosti.
Státní rozpočet. I stát jako organizace je hospodařící jednotkou. Svou činnost musí z nějakých zdrojů krý't. Účet státního rozpočtu je tvořen stranou příjmů a stranou výdajů. Příjmy státního rozpočtu tvoří především daně a různé správní poplatky (asi 90%). Strana výdajů je tvořena státními výdaji na potřebu vlády, investice, armádu, byrokratický aparát úředníků, parlament, speciální fondy, rozpočty orgánů místní správy, transfery ... Výše státního rozpočtu souvisí s daňovými sazbami. Cílem vlády by mělo být, aby byly obě strany (příjmy i výdaje) vyrovnány. Výše rozpočtu je schvalována každý rok parlamentem.
Jestliže je na konci roku bilance taková, že výdaje převyšují příjmy, vzniká deficit státního rozpočtu.
Kvantitativní teorie peněz, Soudobý monetarismus
3.7. Kvantitativní teorie peněz (cen) - KTP
Kvantifikuje souvislosti mezi změnou peněžní zásoby M a cenovou hladinou P
Vychází z kvantitativní rovnice MV=PY. P*Y je nominální důchod. M je množství peněz v ekonomice. Předpokládá, že rychlost obratu peněz (V) má konstantní nebo rovnoměrně rostoucí tendenci, zatímco produkt (Y) je vždy na úrovni plné zaměstnanosti. Za těchto předpokladů povede procentuální zvýšení M ke procentuálnímu zvýšení P. KTP kvantifikuje tuto změnu.
3.8. Soudobý monetarismus (M. Friedman)
Vychází z obdobných základů jako stará verze, tj. z pružných nominálních mzdových sazeb i cen statků. Připouští však, že výkyvy agregátní poptávky způsobené měnovou politikou vedou krátkodobě ke změně nominálního produktu, a to jak reálného produktu, tak i cenové hladiny (odchylka Y od Y*, výkyvy P). Zároveň monetarismus předpokládá v delším období svislou křivku LRAS a automatické obnovování přirozené míry nezaměstnanosti, tj. udržování potenciálního produktu.
To znamená, že změna AD pod vlivem měnové politiky nebude ovlivňovat ani Y ani u. Jakákoliv změna AD vede pouze ke změně cenové hladiny.
Předpokladem je stabilita soukromého sektoru, tj. poptávkové šoky nepochází z výkyvů chování soukromých subjektů, ale jen ze strany měnové politiky centrální banky.
Fiskální politika je dle monetaristů neúčinná vůči AD. Dále, že nabídka poroste každým rokem stabilním tempem, odpovídajícím tempu Y* ( 3 – 5% ). S tímto růstem AS bude spojen odpovídající růst AD.
Dle názoru monetaristů bude ekonomika stabilnější, když ji přestane CB stabilizovat.
Měnová politika se má zaměřit na zabezpečení stabilního růstu peněžní zásoby. Tzv. pevné měnové pravidlo.
Předpokladem pro fungování pevného měnového pravidla je ovšem stabilní MD.
3.9. Závěry
Nebezpečím pevného měnového pravidla jsou nepředvídatelné důsledky na nezaměstnanost a úrokovou sazbu.
Nebezpečím Keynesiánského přístupu jsou časová zpoždění a inflační tendence.
Kvantifikuje souvislosti mezi změnou peněžní zásoby M a cenovou hladinou P
Vychází z kvantitativní rovnice MV=PY. P*Y je nominální důchod. M je množství peněz v ekonomice. Předpokládá, že rychlost obratu peněz (V) má konstantní nebo rovnoměrně rostoucí tendenci, zatímco produkt (Y) je vždy na úrovni plné zaměstnanosti. Za těchto předpokladů povede procentuální zvýšení M ke procentuálnímu zvýšení P. KTP kvantifikuje tuto změnu.
3.8. Soudobý monetarismus (M. Friedman)
Vychází z obdobných základů jako stará verze, tj. z pružných nominálních mzdových sazeb i cen statků. Připouští však, že výkyvy agregátní poptávky způsobené měnovou politikou vedou krátkodobě ke změně nominálního produktu, a to jak reálného produktu, tak i cenové hladiny (odchylka Y od Y*, výkyvy P). Zároveň monetarismus předpokládá v delším období svislou křivku LRAS a automatické obnovování přirozené míry nezaměstnanosti, tj. udržování potenciálního produktu.
To znamená, že změna AD pod vlivem měnové politiky nebude ovlivňovat ani Y ani u. Jakákoliv změna AD vede pouze ke změně cenové hladiny.
Předpokladem je stabilita soukromého sektoru, tj. poptávkové šoky nepochází z výkyvů chování soukromých subjektů, ale jen ze strany měnové politiky centrální banky.
Fiskální politika je dle monetaristů neúčinná vůči AD. Dále, že nabídka poroste každým rokem stabilním tempem, odpovídajícím tempu Y* ( 3 – 5% ). S tímto růstem AS bude spojen odpovídající růst AD.
Dle názoru monetaristů bude ekonomika stabilnější, když ji přestane CB stabilizovat.
Měnová politika se má zaměřit na zabezpečení stabilního růstu peněžní zásoby. Tzv. pevné měnové pravidlo.
Předpokladem pro fungování pevného měnového pravidla je ovšem stabilní MD.
3.9. Závěry
Nebezpečím pevného měnového pravidla jsou nepředvídatelné důsledky na nezaměstnanost a úrokovou sazbu.
Nebezpečím Keynesiánského přístupu jsou časová zpoždění a inflační tendence.
Fungování monetární politiky při regulaci agregátní poptávky
3.6.2. Druhý stupeň
Druhý stupeň efektu monetární politiky na vývoj makroekonomických veličin spočívá v interakci změněné agregátní poptávky s agregátní nabídkou. Dochází k interakci křivky AD s úsekem křivky SRAS ( v Keynes.pojetí )s nízkým ( i nulovým ) sklonem. V podmínkách nevyužitých výrobních faktorů dochází ke slabému růstu cenové hladiny při výrazném růstu produktu.
V případě monetární expanze při plné zaměstnanosti ( tj. Y = Y* ) je hlavním dopadem inflace tažená poptávkou, s následným přizpůsobením očekávané inflace ( zrychlení posunu SRAS nahoru ). Dlouhodobý účinek monetární expanze je růst cenové hladiny při opakovaném návratu Y k Y*. Nazývá se neutralita peněz, kdy měnová politika neovlivňuje reálný ale nominální produkt. V důsledku růstu míry očekávané inflace je třeba počítat s růstem potenciálního produktu ( posun SRAS a LRAS doprava ). Přístup používání měnových nástrojů expanzivně v dobách recese a restriktivně v dobách expanze je označován jako jemné dolaďování ekonomiky.
Je to tzv. politika s volností rozhodování ( tzv.diskreční politika ).
Závažná slabina monetární politiky v keynesiánském pojetí jsou časová zpoždění:
• vnitřní (rozpoznávací, rozhodovací a akční)
• vnější zpoždění (období mezi provedením a účinkem opatření).
Stabilizační politika může mít i destabilizující účinky a to hlavně díky vnějším zpožděním.
Druhý stupeň efektu monetární politiky na vývoj makroekonomických veličin spočívá v interakci změněné agregátní poptávky s agregátní nabídkou. Dochází k interakci křivky AD s úsekem křivky SRAS ( v Keynes.pojetí )s nízkým ( i nulovým ) sklonem. V podmínkách nevyužitých výrobních faktorů dochází ke slabému růstu cenové hladiny při výrazném růstu produktu.
V případě monetární expanze při plné zaměstnanosti ( tj. Y = Y* ) je hlavním dopadem inflace tažená poptávkou, s následným přizpůsobením očekávané inflace ( zrychlení posunu SRAS nahoru ). Dlouhodobý účinek monetární expanze je růst cenové hladiny při opakovaném návratu Y k Y*. Nazývá se neutralita peněz, kdy měnová politika neovlivňuje reálný ale nominální produkt. V důsledku růstu míry očekávané inflace je třeba počítat s růstem potenciálního produktu ( posun SRAS a LRAS doprava ). Přístup používání měnových nástrojů expanzivně v dobách recese a restriktivně v dobách expanze je označován jako jemné dolaďování ekonomiky.
Je to tzv. politika s volností rozhodování ( tzv.diskreční politika ).
Závažná slabina monetární politiky v keynesiánském pojetí jsou časová zpoždění:
• vnitřní (rozpoznávací, rozhodovací a akční)
• vnější zpoždění (období mezi provedením a účinkem opatření).
Stabilizační politika může mít i destabilizující účinky a to hlavně díky vnějším zpožděním.
Fungování monetární politiky při regulaci agregátní poptávky
3.6. Fungování monetární politiky při regulaci agregátní poptávky ( Keynes )
Proces při reakci na situaci s vysokou cyklickou nezaměstnaností (kdy u>u* a YTento proces má dva stupně:
1. Změna rovnováhy na trhu se promítá do změny AD
2. Změna AD v interakci s AS vede ke změně u, Y, P, Vnějí eko. pozice
3.6.1. První stupeň
První stupeň se nazývá keynesiánský transmisní (monetární) mechanismus. Má tři kroky:
1. CB mění svými nástroji nabídku peněz. Na peněžním trhu dochází ke střetu S a D peněz. Nabídka peněz se mění rychleji než poptávka mění se úroková sazba a také transakční rychlost oběhu peněz. Účinnost změny nabídky peněz je závislá na citlivosti poptávky po penězích na úrokovou sazbu. Bude-li tato citlivost vysoká ( což je předpokladem keynesiánského pojetí ), bude vést měnová expanze jen ke slabému poklesu úrokové sazby.
2. Na změnu úrokové sazby reagují výdaje na ni citlivé, zejména I, ale i G, C event. i NX. Účinnost je závislá na citlivosti investičních výdajů na ni (sklon křivky poptávky po investicích). Při vysoké citlivosti dojde k výrazné změně celkových výdajů.
3. Růst uvedených výdajů znamená zároveň růst agregátní poptávky.
Graficky lze vyjádřit důsledky monetární expanze v tomto pojetí jako posun křivky AD doprava
Proces při reakci na situaci s vysokou cyklickou nezaměstnaností (kdy u>u* a Y
1. Změna rovnováhy na trhu se promítá do změny AD
2. Změna AD v interakci s AS vede ke změně u, Y, P, Vnějí eko. pozice
3.6.1. První stupeň
První stupeň se nazývá keynesiánský transmisní (monetární) mechanismus. Má tři kroky:
1. CB mění svými nástroji nabídku peněz. Na peněžním trhu dochází ke střetu S a D peněz. Nabídka peněz se mění rychleji než poptávka mění se úroková sazba a také transakční rychlost oběhu peněz. Účinnost změny nabídky peněz je závislá na citlivosti poptávky po penězích na úrokovou sazbu. Bude-li tato citlivost vysoká ( což je předpokladem keynesiánského pojetí ), bude vést měnová expanze jen ke slabému poklesu úrokové sazby.
2. Na změnu úrokové sazby reagují výdaje na ni citlivé, zejména I, ale i G, C event. i NX. Účinnost je závislá na citlivosti investičních výdajů na ni (sklon křivky poptávky po investicích). Při vysoké citlivosti dojde k výrazné změně celkových výdajů.
3. Růst uvedených výdajů znamená zároveň růst agregátní poptávky.
Graficky lze vyjádřit důsledky monetární expanze v tomto pojetí jako posun křivky AD doprava
Cíle měnové politiky
3.5. Cíle měnové politiky:
3.5.1. Konečné cíle
konečné cíle makroekonomické stabilizační regulace: ovlivňování reálného produktu, zaměstnanosti, cenové hladiny, vnější ekonomické pozice. Protože tyto makroekonomické konečné cíle nemůže CB ovlivňovat přímo, musí používat tzv. nepřímé neboli zprostředkující cíle.
3.5.2. Zprostředkující cíle
zprostředkující cíle - vstupují do vazby s konečnými.
Vyznačují se:
• ovlivnitelností nástroji CB
• úzkým spojením s konečnými cíli
• jejich vývoj je operativně zjistitelný.
Těmito zprostředkujícími cíli jsou: nabídka peněz ( peněžní zásoba ), úroková sazba, kterou může CB ovlivňovat regulaci peněžní nabídky
Cíle měnové politiky jsou vymezovány v právních dokumentech určujících činnost centrálních bank.
3.5.1. Konečné cíle
konečné cíle makroekonomické stabilizační regulace: ovlivňování reálného produktu, zaměstnanosti, cenové hladiny, vnější ekonomické pozice. Protože tyto makroekonomické konečné cíle nemůže CB ovlivňovat přímo, musí používat tzv. nepřímé neboli zprostředkující cíle.
3.5.2. Zprostředkující cíle
zprostředkující cíle - vstupují do vazby s konečnými.
Vyznačují se:
• ovlivnitelností nástroji CB
• úzkým spojením s konečnými cíli
• jejich vývoj je operativně zjistitelný.
Těmito zprostředkujícími cíli jsou: nabídka peněz ( peněžní zásoba ), úroková sazba, kterou může CB ovlivňovat regulaci peněžní nabídky
Cíle měnové politiky jsou vymezovány v právních dokumentech určujících činnost centrálních bank.
Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politiky
3.4. Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politiky
3.4.1. Úkoly centrální banky
• Uskutečňovat měnovou politiku
• Udržovat stabilitu komerčního bankovního systému
• Ostatní aktivity ( emise peněz, regulace měn. kursu… )
Monetární politika - cíle centrální banky při regulaci nabídky peněz, úrokových sazeb a úvěrových podmínek. Mezi nástroje monetární politiky patří především operace na otevřeném trhu, povinné rezervy a diskontní sazba.
Centrální banka má zpravidla podobu jednotlivé instituce ve veřejném vlastnictví, jako ČNB.
Úkolem CB je uskutečňovat měnovou politiku buď podle vlastního uvážení, nebo podle pokynů vlády.
3.4.2. Nepřímé nástroje: (tržní)
operace na otevřeném trhu (OMO) - CB nakupuje nebo prodává vládní nebo vlastní cenné papíry, čímž dochází k růstu rezerv KB a prostřednictvím multiplikátoru depozitních peněz ke změně peněžní zásoby.
Povinné minimální rezervy (PMR) - změnou povinné minimální míry rezerv ovlivňuje CB peněžní nabídku. Velmi razantní nástroj, proto používán málokdy.
Diskontní sazba (DS)- jí jsou úročeny úvěry poskytnuté komerční bance od CB (7,5% 12/98). Její účinnost záleží na závislosti komerčních bank na zdrojích vypůjčených u centrální banky. Tato závislost je obecně nízká. Proto DS funguje spíše jako signál o názoru CB na stávající hosp. situaci.
3.4.3. Přímé nástroje: (administrativní)
úvěrové limity, tj. stanovení max. možného objemu, které může KB poskytnout
omezení objemu úvěrů, které poskytuje CB komerčním bankám
omezení přílivu nebo odlivu peněz do zahr.
převádění depozit státních institucí z KB na účty CB
3.4.1. Úkoly centrální banky
• Uskutečňovat měnovou politiku
• Udržovat stabilitu komerčního bankovního systému
• Ostatní aktivity ( emise peněz, regulace měn. kursu… )
Monetární politika - cíle centrální banky při regulaci nabídky peněz, úrokových sazeb a úvěrových podmínek. Mezi nástroje monetární politiky patří především operace na otevřeném trhu, povinné rezervy a diskontní sazba.
Centrální banka má zpravidla podobu jednotlivé instituce ve veřejném vlastnictví, jako ČNB.
Úkolem CB je uskutečňovat měnovou politiku buď podle vlastního uvážení, nebo podle pokynů vlády.
3.4.2. Nepřímé nástroje: (tržní)
operace na otevřeném trhu (OMO) - CB nakupuje nebo prodává vládní nebo vlastní cenné papíry, čímž dochází k růstu rezerv KB a prostřednictvím multiplikátoru depozitních peněz ke změně peněžní zásoby.
Povinné minimální rezervy (PMR) - změnou povinné minimální míry rezerv ovlivňuje CB peněžní nabídku. Velmi razantní nástroj, proto používán málokdy.
Diskontní sazba (DS)- jí jsou úročeny úvěry poskytnuté komerční bance od CB (7,5% 12/98). Její účinnost záleží na závislosti komerčních bank na zdrojích vypůjčených u centrální banky. Tato závislost je obecně nízká. Proto DS funguje spíše jako signál o názoru CB na stávající hosp. situaci.
3.4.3. Přímé nástroje: (administrativní)
úvěrové limity, tj. stanovení max. možného objemu, které může KB poskytnout
omezení objemu úvěrů, které poskytuje CB komerčním bankám
omezení přílivu nebo odlivu peněz do zahr.
převádění depozit státních institucí z KB na účty CB
Bankovní sektor a nabídka peněz
Bankovní sektor a nabídka peněz
Je tvořen centrální bankou a velkým počtem komerčních bank.
Centrální banka by měla být nezávislá.
Finanční zprostředkovatelé jsou instituce (banky, pojišťovací společnosti), které přebírají vklady nebo fondy od jedné skupiny a půjčují je jiné skupině.
3.3.1. Bilance centrální banky
Aktiva
Úvěry komerčním bankám
CP
Měnové rezervy
Ostatní
Pasiva
Emise oběživa
Rezervy komerčních bank
Vklady
Emise CP
Ostatní
3.3.2. Bilance komerční banky
Aktiva
Rezervy ( hotovost + vklady u CB )
Úvěry
CP
Ostatní ( HIM )
Pasiva
Depozita
Výpůjčky
ZJ
Ostatní
3.3.3. Tvorba peněz
Proces vzniku peněz, případně stahování peněz z oběhu, probíhá jako tzv. multiplikovaná expanze popř. restrikce bankovních depozit.
Tento multiplikátor vyjadřuje o kolik se zvětší peněžní zásoba v podobě přírůstku depozitních peněz, pokud se rezervy komerčních bank ( tzv. měnová báze ) zvýší o peněžní jednotku.
Uvedený proces funguje i v opačném směru jak tzv. multiplikované restrikce.
Uvedený multiplikační proces platí pouze za následujících předpokladů:
• Neexistují přebytečné rezervy - dobrovolné nad povinnými
• Všechny peníze nabývají podoby bankovních depozit v daném bankovním systému. Tj. neunikají z bankovní soustavy jako hotovost do oběhu nebo do zahraničí
3.3.4. Nabídka peněz
Množství peněz v ekonomice , tj. peněžní zásoba obíhající určitou rychlostí, představuje na peněžním trhu nabídku peněz.
Graf nabídky peněz (MS) má podobu vertikální linie díky zcela neelastické citlivosti MS na úrokovou míru. Je podmíněn předpokladem, že KB nedrží přebytečné rezervy. Proces expanze nebo restrikce depozitních peněz způsobený centrální bankou (nákup/prodej vládních cenných papírů, úvěry KB, regulace přílivu peněz ze zahr., ...) vede k expanzi/restrikci peněžní zásoby posun křivky MS doleva restriktivními opatřeními cent. banky, posun doprava exapnzivními.
Expanzivní monetární politika bývá doprovázena poklesem transakční rychlosti peněz, protože stejný objem transakcí zprostředkovává více peněz.
Je tvořen centrální bankou a velkým počtem komerčních bank.
Centrální banka by měla být nezávislá.
Finanční zprostředkovatelé jsou instituce (banky, pojišťovací společnosti), které přebírají vklady nebo fondy od jedné skupiny a půjčují je jiné skupině.
3.3.1. Bilance centrální banky
Aktiva
Úvěry komerčním bankám
CP
Měnové rezervy
Ostatní
Pasiva
Emise oběživa
Rezervy komerčních bank
Vklady
Emise CP
Ostatní
3.3.2. Bilance komerční banky
Aktiva
Rezervy ( hotovost + vklady u CB )
Úvěry
CP
Ostatní ( HIM )
Pasiva
Depozita
Výpůjčky
ZJ
Ostatní
3.3.3. Tvorba peněz
Proces vzniku peněz, případně stahování peněz z oběhu, probíhá jako tzv. multiplikovaná expanze popř. restrikce bankovních depozit.
Tento multiplikátor vyjadřuje o kolik se zvětší peněžní zásoba v podobě přírůstku depozitních peněz, pokud se rezervy komerčních bank ( tzv. měnová báze ) zvýší o peněžní jednotku.
Uvedený proces funguje i v opačném směru jak tzv. multiplikované restrikce.
Uvedený multiplikační proces platí pouze za následujících předpokladů:
• Neexistují přebytečné rezervy - dobrovolné nad povinnými
• Všechny peníze nabývají podoby bankovních depozit v daném bankovním systému. Tj. neunikají z bankovní soustavy jako hotovost do oběhu nebo do zahraničí
3.3.4. Nabídka peněz
Množství peněz v ekonomice , tj. peněžní zásoba obíhající určitou rychlostí, představuje na peněžním trhu nabídku peněz.
Graf nabídky peněz (MS) má podobu vertikální linie díky zcela neelastické citlivosti MS na úrokovou míru. Je podmíněn předpokladem, že KB nedrží přebytečné rezervy. Proces expanze nebo restrikce depozitních peněz způsobený centrální bankou (nákup/prodej vládních cenných papírů, úvěry KB, regulace přílivu peněz ze zahr., ...) vede k expanzi/restrikci peněžní zásoby posun křivky MS doleva restriktivními opatřeními cent. banky, posun doprava exapnzivními.
Expanzivní monetární politika bývá doprovázena poklesem transakční rychlosti peněz, protože stejný objem transakcí zprostředkovává více peněz.
Zánik povinnosti uzavřít smlouvu
nevyzve-li oprávněná strana druhou stranu ke splnění povinnosti v době určené ve smlouvě o uzavření budoucí smlouvy
-změní-li se do té míry okolnosti, za nichž byla smlouva uzavřena, že nelze na zavázané straně rozumně požadovat uzavření smlouvy(podmínkou je, že zavázaná strana bez zbytečného odkladu tuto okolnost druhé straně oznámí)
Změna obchodních závazkových vztahů
-ke změně může dojít
-na základě dohody
-přímo ze zákona-např. odpovědnost za vady
-na základě rozhodnutí příslušného orgánu(např. v případě dědění)
Změna se může týkat subjektů závazkového vztahu a jeho obsahu. Změna je vyloučena pouze tam, kde je povinnost vázána na určitou osobu nebo tam, kde by změna závazku znamenala jeho zánik a vznik závazku nového
-je-li plnění vázáno na určitou osobu je změna vyloučena
Změna na základě dohody – změna subjektu –
-změna osoba dlužníka nebo věřitele
-jsou to dohody
-postoupení pohledávky
-převzetí závazku
-přistoupení k závazku
-poukázka
Postoupení pohledávky cesse
-dohoda věřitele s třetí osobou, že na ni přecházejí jeho práva vůči dlužníkovi
-dohoda nevyžaduje souhlas dlužníka, musí však být bez zbytečného odkladu informován
-musí mít vždy písemnou formu
Převzetí závazku
-dohoda dlužníka s třetí osobou, že nastoupí jako dlužník na jeho místo
-dohoda vyžaduje souhlas věřitele
-dohoda musí mít písemnou formu
Přistoupení k závazku
-dohoda věřitele s třetí osobou, že se stává dlužníkem vedle původního dlužníka
-oba společníci zavázáni společně a nerozdílně
-dohoda nevyžaduje souhlas původního dlužníka
-dohoda musí mít vždy písemnou formu
poukázka
-jde o trojstranný právní vztah(poukazník,poukázaný,poukazatel-osoby nemusíme pamatovat)
-poukázkou se příjemce poukázky(poukazník) opravňuje vybrat plnění od povinné osoby(poukázaného) a zmocňuje tuto osobu, aby splnila příjemci poukázky na učet toho, kdo poukázku vydal(poukazatele)
-např. stravenka, složenka, dárková poukázka
Zajištění obchodních závazkových vztahů
-něco bylo už v základech,zbytek zjistíme sami
poznámky
Tučně označený text je takový text, který byl zobrazen v prezentaci.
Podtržený text je takový text, kterým byly jednotlivé slidy nadepsány
Tučný text psaný kurzívou je takový text, který byl buď v prezentaci psaný kurzívou nebo je podstatnější než zbytek textu pro dané téma
Neupravený text je takový text, který nebyl na slidech. Někdy se může jednat o doplňující text, jindy může mít stejnou důležitost jako tučný text.
Text kurzívou je významný pro dané téma
Některý text nemusí být psán kurzívou, a přesto může být důležitý.
Akceptační lhůta
-musí být návrh v přijat v akceptační lhůta-lhůta pro vyjádření o návrhu smlouvy, navrhovatel je návrhem tímto vázán
-lhůta po kterou je osoba, která návrh podala, tímto návrhem vázána
-jednostranně nemůže během této doby od tohoto návrhu odstoupit
-akceptační lhůta je zpravidla obsažena v návrhu
-není-li určena, návrh musí být přijat v době přiměřené povaze plnění
-dochází-li k uzavírání smlouvy mezi přítomnými, musí být návrh přijat ihned, jinak
smlouva nevznikne
Vznik smlouvy
-smlouva vznikne zásadně okamžikem, kdy je přijetí návrhu doručeno navrhovateli
-přijetí musí být výslovné(existuje výjimka), bezvýhradné(neexistuje výjimka) a včasné(existuje výjimka)
-výjimka:
-vznik na základě konkludentního(mlčky) jednání(např. poskytnutím plnění v souladu s návrhem smlouvy-pouze u některých smluvních typů-např. kupní smlouva)
-přijetí návrhu odesláno včas, ale vlivem jiných okolností(např.pošty) došlo přijetí opoždění
Pokud je návrh přijat s určitými dodatky, výhradami, omezeními nebo s jinými změnami, jde o odmítnutí návrhu a o nový návrh na uzavření smlouvy
Zvláštní způsoby vzniku závazků
-veřejný návrh na uzavření smlouvy
-obchodní veřejná soutěž
-smlouva o uzavření budoucí smlouvy
Veřejný návrh na uzavření smlouvy
-není adresován určité konkrétní osobě, ale blíže neurčenému počtu osob(obecně)
-návrh musí obsahovat alespoň podstatné části té smlouvy, která má být na jeho základě být uzavřena(vzniknout)
-návrh musí být vhodným způsobem uveřejněn(např. v rozhlase)
Navrhovatel je povinen uzavřít smlouvu s tím, kdo mu nejdříve oznámí, že návrh přijímá
-nepřímá kontraktační povinnost-povinnost uzavřít smlouvu, navrhovatel je povinen uzavřít smlouvu s tím, kdo nejdříve oznámí, že smlouvu přijímá
-např. prodej nemovitosti
Obchodní veřejná soutěž
-určena blíže neurčenému počtu osob
-vyhlašuje se soutěž o nejvhodnější návrh o uzavření smlouvy
-vyhlášení musí být uveřejněno v písemné formě
-ve vyhlášení musí být přesně vymezeny podmínky soutěže, tj. předmět závazku, zásady obsahu smlouvy, na kterých vyhlašovatel trvá, způsob podání návrhu, lhůtu pro podání návrhu a lhůtu pro oznámení vybraného návrhu
Vyhlašovatel přijme návrh, který na základě provedeného výběru nejlépe vyhovuje stanoveným podmínkám
Slide bez nadpisu
-vyhlašovatel může odmítnout všechny předložené návrhy pouze tehdy, pokud to podmínky soutěže umožňují
-tomu navrhovateli, jehož návrh na základě provedeného výběru přijímá, musí vyhlašovat přijetí sdělit, a to ve lhůtě, která je v podmínkách soutěže stanovena
-po skončení soutěže je vyhlašovatel povinen sdělit výsledek soutěže i všem těm, kteří v soutěži neuspěli
Základní rozdíl mezi veřejným návrhem na uzavření smlouvy a veřejnou obchodní soutěží
-veřejný návrh na uzavření smlouvy neumožňuje navrhovateli výběr mezi osobami, které návrh přijmou, ale musí uzavřít smlouvu s tou osobou, která návrh přijme nejdříve
-u veřejné obchodní soutěže má vyhlašovatel možnost výběru, mezi podanými návrhy.
Je povinen uzavřít smlouvu s tím, kdo podá nejvhodnější návrh nebo návrh, který vyhlašovateli nejlépe vyhovuje
U obou typů se jedná o nepřímou kontraktační povinnost, tedy povinnost za stanovených podmínek uzavřít smlouvu
Smlouva o uzavření budoucí smlouvy
-specifický smluvní typ
-strany(jedna nebo obě) se zavazují uzavřít ve stanovené době smlouvu s předmětem plnění, který je určen alespoň obecným způsobem
-smlouva musí být vždy uzavřena písemně
Podstatné náležitosti smlouvy o smlouvě budoucí
-určení doby, v níž musí být určitý smluvní typ uzavřen
-určení předmětu plnění, alespoň obecným způsobem(aby bylo zřejmé jaký typ smlouvy bude uzavřen)
Na základě platně uzavřené smlouvy o budoucí smlouvě vzniká stranám kontraktační povinnost – povinnost uzavřít smlouvu
slide 2
-podmínkou povinnosti uzavřít smlouvu je, že byla podána v souladu se smlouvou o budoucí smlouvě výzva k uzavření smlouvy
-pokud na základě výzvy není smlouva uzavřena
-může se navrhovatel domáhat u soudu určení obsahu smlouvy
-toto právo je časově omezeno promlčecí lhůtou:1 rok ode dne(mohou si stanovit lhůtu vlastní, avšak ne delší než 4 roky, podle obchodního zákoníku), kdy byla učiněna výzva k uzavření smlouvy, pokud si strany nedohodly lhůtu další(ta však nesmí být delší 4 let)
nebo
-může požadovat náhradu škody
Družstvo
-nebude v testu
-rozdíl mezi družstvem(otevřené společenství) a společností(uzavřená společenství) je v otevřenosti
-otevřenost-může kdykoliv opustit toto družstvo,může jednoduše přistoupit(podání přihlášky, schválení a zaplacení příspěvku)
-má vedle zákl. kapitálu zapisovaný základní kapitál(jde o tu část, která se zapisuje do OŘ-minimálně 50.000,- Kč)-minimální výše, vliv počtu členů nemá vliv
-z.k. je obvykle větší než z.z.k.
-když se likviduje, tak se použije to samé jako u obchodních společenství
konec právních forem podnikání
Obchodní závazkové vztahy
-jsou upraveny v obchodním zákoníku v 3. části
-neupravuje veškerou problematiku závazkových vztahů, ale pouze tu která má charakter obchodních závazkových vztahů
-závazkový vztah – právní vztah, kdy jedna osoba(dlužník) je povinna druhé osobě(věřiteli) něco plnit a ta má právo stanovené plnění požadovat.
plnění může spočívat v povinnosti
něco dát
něco konat
něčeho se zdržet
něco strpět
Pojmové znaky obchodních závazkových vztahů
-které jsou charakteristické pojmové znaky
-relativní povaha-není absolutní(opak)
-je zde konkrétní věřitel a konkrétní dlužník-známe obě strany-je mezi nimi
relace práv a povinností
-majetkový charakter-vyjadřuje tu skutečnost, že jde o pohyb majetku
-objektem je jednání za účelem dosažení zisku
-jde o vztahy především mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti(je z ní připuštěná výjimka)
Obchodní závazkové vztahy – druhy(druhy obchodů)-
-druhy obchodů:
-relativní obchody
-absolutní obchody
-fakultativní obchody
Relativní obchody
-určující je povaha subjektů těchto vztahů
-vztahy mezi podnikateli týkající se jejich podnikatelské činnosti(např. kupní smlouva, smlouva o dílo-oba dva jsou v občanském i obchodním zákoníku-je nutné používat obchodní zákoník;např. nákup šperků pro osobu blízkou podnikatelem-obč.z.)
-vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli, pokud se týká zabezpečování veřejných potřeb(např. veřejné zakázky, není vztah mezi podnikateli)
Absolutní obchody
-tento druh závazkového vztahu bude obchodem vždy bez ohledu na to jaký je to vztah(podnikatel-podnikatel,podnikatel-nepodnikatel,nepodnikatel-nepodnikatel)
-určující je předmět závazkového vztahu
-taxativní výčet v § 261 odst. 3 ObchZ, např.
-smlouva o prodeji podniku, smlouva o úvěru, smlouva o běžném účtu
-vztahy mezi zakladateli obchodních společností, mezi společníkem a obchodní společností a vtahy mezi společníky
-vztahy mezi obchodní společností nebo družstvem a osobou, která je statutárním či jiným orgánem nebo jeho členem
-vztahy z burzovních obchodů a úplatných smluv týkajících se cenných papírů
Fakultativní obchody tzv. vnitřní volba práva
-vnitřní volba práva
-v rámci smluvní volnosti si strany mohou dohodnout, že se jejich vztah bude řídit obchodním zákoníkem
-pokud by tím mělo dojít ke zhoršení právního postavení subjektu, který není podnikatelem, byla by tato vnitřní volba práva neplatná
-vnitřní volbou nelze vyloučit aplikaci ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách, ani ustanovení týkající se zneužívajících klauzulí(když se koupím auto, nevšimnu si, že smlouva je uzavřena podle obchodního zákoníku(jsou tam nevýhodné podmínky), tak je smlouva neplatná)
-smlouva podle obchodního zákoníku se nazývá obchod
Výjimka
-to co není ošetřeno v občanském ani obchodním zákoníku nebo není možné použít tyto zákoníky nebo máme speciální zákon
-pojistná smlouva – řídí se zvláštním zákonem – z.č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě – úprava obchodního zákoníku vyloučena
-smlouva o prodeji nemovitosti, smlouva o půjčce, smlouva o výpůjčce, smlouva o nájmu a smlouva o sdružení-základem je úprava občanského zákoníku(popř. zvláštního právního předpisu)-vnitřní volba práva je vyloučena
(vždy se bude řídit pouze obč.z.)
-smlouva o pronájmu nebytových prostor-asi zásadně upravuje obchodní zákoník
-info k testu-podivejte se do mailu
-bude to jinak-vyzvedneme si odpovědní lístky(u ní v kanceláři podle mailu), pak to přijdeme napsat, tam je odevzdáme-kdo vyzvedne a neodevzdá-má 0
-to co bylo platí-žádné čínské pero(normální propisovačka, mikrofixa),1 odpověď správná
-je to do té části, do které jsme to dopřednesli(asi stránka 300 v učebnici), bez družstev
Vznik obchodních závazkových vztahů
-vznikají na základě různých skutečností
-ze smluv
-z nedovoleného (protiprávního) jednání
-na základě jiných právních skutečností
-přímo ze zákona
Smlouva
-vznik závazku na základě smlouvy
-dvoustranný, popř. vícestranný navzájem adresovaný a obsahové shodný projev vůle stran
-skládá se ze dvou jednostranných právních úkonů
-návrh na uzavření smlouvy
-přijetí návrhu
Návrh na uzavření smlouvy
-ten musí obsahovat alespoň podstatné náležitosti smlouvy, které stanoví zákon(ty které tam musí být)
-návrh musí být určitý a srozumitelný
-musí být určen jedné nebo více určitým osobám
Forma akcie
na majitele (na doručitele-toto jméno je v zákoně o cenných papírech)-anonymní
-neomezeně a neomezitelně převoditelná
-práva s ní spojená má ten, kdo ji předloží(není tam jméno)
-na jméno
-stanovy mohou omezit, nikoliv vyloučit, převoditelnost akcie(např. podléhá valné hromadě)
-omezení převoditelnosti musí být zapsáno v OR
-listinná akcie na jméno je převoditelná rubopisem(to se otočí a tam se to napíše) a předáním
-k účinnosti převodu akcie se vyžaduje zápis o změně v osobě akcionáře do seznamu akcionářů
Podoba akcie
-listinná
-práva spojena s hmotným substrátem
-zaknihovaná
-zápis do zákonem stanovené evidence(když cenný papír-centrální registr(centrální depozitář))
-záleží na tom, co si dohodnou
Obchodní právo přednáška 5
Pokračování akcie
-akcie může být společným majetkem více osob-společná akcie
-práva s ní spojená může vykonávat pouze jedna osoba
-přiměřeně ustanovení o spoluvlastnictví
-může mít jednu i více akcií(ta osoba), může být majetkem více osob
-na vztahy mezi spolumajiteli akcií budeme přiměřeně používat ustanovení o spoluvlastnictví
-Společnost nemůže nabývat vlastní akcie(nemůže být akcionářem své společnosti)
2.slide
-práva a povinnosti akcionáře nemusí být inkorporovány pouze do akcie, ale mohou být spojena se:
-se zatímními listy
-s poukázkami na akcie
Zatímní list
-je to cenný papír
-může být vydáván pouze v listinné podobě
-zásadně musí znít na jméno
-vydán akcionáři dokud není splacen emisní kurs akcie(do doby než je splacena akcie je vydán zatímní list)
-po splacení je zatímní list vyměněn za akcie
Emisní kurs akcie
-za upsané akcie je upisovatel povinen společnosti poskytnout protiplnění(vkladová a uhrazovací povinnost), jehož hodnota se označuje jako emisní kurs akcie
-emisní kurs akcie nesmí být nižší než je jmenovitá hodnota akcie
-při zakládání společnosti zpravidla emisní kurs=jmenovitá hodnota
-rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a emisním kursem=emisní ážio
-emisní kurs=jmenovitá hodnota + emisní ážio
Poukázky na akcie
-cenný papír
-vždy znějí na doručitele(na rozdíl od jména)
-v listinné i zaknihované podobě
-musí mít vždy stejnou podobu jako akcie, za které budou potom vyměněny
-emitovány pouze při zvyšování základního kapitálu
-emisní kurs akcie musí být splacen
-nahrazují upsané akcie do doby, než je zvýšení základní kapitál zapsán do OŘ
-jsou relativně nové-jsou tam 5 let
Práva akcionáře
-majetková
-platí pro ně zásada, že tato práva jsou samostatně převoditelná(zůstane akcionářem, ale převádí své právo)
-samostatně převoditelná
-společenstevní
Majetková práva např.
-demonstrativní výčet
-každý akcionář má právo na:
-na podíl na zisku(dividendu)-právo na dividendu přichází v úvahu pouze tehdy, když se na tom dohodne valná hromada(a když byl zisk). Můžou se dohodnout, že nerozdají nic nebo jen část
-na podíl na likvidačním zůstatku-musí předcházet tomuto zrušení s likvidací
-na přednostní upisování akcií a vyměnitelných a prioritních dluhopisů
-když se rozhodne o podmíněném zvýšení kapitálu, aby jim přednostně byly vydány dluhopisy. při zvýšení stávajícího kapitálu má stávající akcionář právo před ostatními.
-práva samostatně převoditelná(jsou vydávány obční listy?)
Společenstevní práva např.
-nelze je převádět
-výčet demonstrativní
-každý akcionář má právo na:
-účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, právo požadovat a dostat na ní vysvětlení, uplatňovat návrhy a protinávrhy(když je podán protinávrh, musí se napřed hlasovat o protinávrhu)
-na vydání akcie nebo zatímního listu(pokud ještě není splacen emisní kurs, jinak právo na vydání akcie)
-domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení v.h. soudem
Povinnosti akcionáře
-základní(má ho každý akcionář)
-uhrazovací povinnost
-povinnost splatit emisní kurs akcie
-zvláštní(pouze někteří)
-nabídková
-povinnost učinit za zákonem stanovených podmínek nabídku převzetí akcií(při ovládnutí společnosti)-povinnost učinit veřejnou nabídku převzetí akcií od akcionářů
-souvisí s ovládnutím společnosti(podle procenta podílu na společnosti)
Orgány akciové společnosti
-je kapitálovou obchodní společnosti-obligatorně vytváří určitý druh orgánů
-má tyto 3 obligatorní orgány:
-valná hromada:
-shromáždění akcionářů(není vytvářen uměle)-akcionář má právo, ale nikoliv povinnost aby se valné hromady účastnil
-nejvyšší orgán
-minimální působnost vymezena zákonem-vyjmenovává minimální okruh otázek, které může rozhodovat pouze ona
-představenstvo
-statutární orgán-na rozdíl os s.r.o. je představentsvo kolektivním statutárním orgánem
-minimální počet členů jsou 3(tedy je kolektivní)
-výkonný orgán
-oprávnění k obchodnímu vedení-je oprávněno k obchodnímu vedení
-minimálně tříčlenné
-Dozorčí rada
-kontrolní orgán
-minimálně tříčlenná
-kontroluje hospodaření, účetnictví
-je kolektivní, musí mít minimálně 3 členy
Charakteristické znaky
akcionář má vkladovou povinnost ve výši určenou stanovami společnosti(výše není určena zákonem, ale stanovami)
-povinnost splatit majetek ke kterému se zaváže
-je-li v prodlení uhrazení, je to podobné jako v s.r.o.-splatit vklad do 1 roku od vzniku účasti na společnosti(stanovy mohou určit lhůtu kratší)
-minimální výše základního kapitálu záleží na způsobu založení akciové společnosti (2,000.000,- Kč x 20,000.000,- Kč)
-společnost povinně vytváří orgány společnosti(statutární orgán(představenstvo), valná hromada, dozorčí rada)
-společnost povinně vytváří rezervní fond-bez ohledu na to zda předmětem činnosti je podnikání či nikoliv, vytváří se až z čistého zisku
-společnost může být založena jednou osobou(PO)-jediným zakladatelem může být pouze právnická osoba, když jich je více, tak nevím
-když tam zůstane samotný akcionář, tak klidně může být i FO samotná
-předmětem činnosti může být jak podnikání, tak jakákoliv zákonem dovolená činnost
Založení společnosti
-na základě veřejné nabídky akcií-používá se tehdy, když zakladatelé sami nezabezpečí základní kapitál, veřejně se tyto akcie upisují veřejnosti(oni sami zabezpečí pouze část)
-zakladatelé zabezpečují vytvoření základního kapitálu společnosti převyšující jmenovitou hodnotu jimi upsaných akcií veřejnou nabídkou akcií
-postupné (sukcesivní) založení společnosti
-povinně se koná ustanovující valná hromada
-minimálně 20,000.000 Kč
-bez veřejné nabídky akcií
-zakladatelé sami upíší celý základní kapitál
-jednorázové(simultánní) založení společnosti
-není zde ustavující valná hromada(povinná)
- minimálně 20.000,00 Kč
-zakladatelská smlouva(zakladatelská listina) a stanovy jsou povinné, po vytvoření je založena
Cenné papíry vydávané a.s.
-může jich vydávat hodně
-akcie
-s nimi spojena práva akcionáře(může mít neomezený počet akcií)
-dluhopisy
-obyčejné(právo požadovat splnění dlužné částky určené ve jmenovité hodnotě dluhopisu spolu s výnosem)
-vyměnitelné(právo na výměnu dluhopisu za akcie společnosti)
-prioritní(přednostní právo na upisování akcií)-pouze za předpokladu, že se rozhodne na podmíněném zvýšení základního kapitálu(platí i pro vyměnitelné)
-podřízené(pohledávky uspokojeny až po uspokojení všech ostatních pohledávek)
-opční listy
-vydávány pro uplatnění přednostních práv – „samostatně převoditelných práv“(přednostní práva)(cenný papír na doručitele)
-vyčleněno z ostatních práv
-kupony
-s nimi spojeno právo na výnos z akcie, zatímního listu, dluhopisu nebo podílového listu(cenný papír na doručitele)
akcie
-vyjadřuje práva akcionáře jako společníka společnosti
-podílet se na řízení společnosti(nepřímá forma řízení-valná hromada),
-na zisku společnosti,
-na likvidačním zůstatku,
Druhy akcií
-kmenové akcie
-neobsahují jakákoliv zvláštní práva(nic navíc)
-prioritní akcie
-zvláštní druh akcií, spojeno s nimi
-přednostní právo na dividendu nebo
-přednostní právo na likvidačním zůstatku
-je možno, aby bylo zakotveno v zakladatelském dokumentu, že se nemůže podílet na valné hromadě, pro vyrovnání s kmenovou akcií
-zlatá akcie(kupónová privatizace)
-je upravena v zákoně převodu majetku státu
-zvláštní druh akcie, spojeno s nimi zvláštní právo týkající se hlasování na v.h. – právo veta(majitelem mohl být pouze fond národního majetku, nyní pozemkový fond české republiky)
-při převedení akcie na někoho jiného, pozbývá tohoto zvláštního práva
-zaměstnanecká akcie - ze zákona vypadla, ale je možné aby je zaměstnanci získaly jako:
-kmenové, prioritní, popř. nabytí za zvýhodněných podmínek
Společnost s ručením omezeným
-patří v ČR k nejoblíbenějším právním formám(nezávisí na velikosti podnikatele)
společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení všech vkladů do obchodního rejstříku
Charakteristické znaky
-jedná se o kapitálovou společnost
-každý společník má vkladovou povinnost minimálně ve výši 20.000,- Kč(vyplývá ze zákona, je to úprava kogentní-nelze ji snížit nebo někoho jí zprostit)
-podmínky jsou kumulativní-musí být splněny všechny znaky
-minimální výše základního kapitálu – 200.000,- Kč
-společnost povinně vytváří orgány společnosti(obligatorní orgány-statutární orgán(jednatel), valná hromada)
-společnost povinně vytváří rezervní fond(vytváří ho až z čistého zisku, zákon stanoví výše rezervního fondu)
-společnost může být založena jednou osobou – může mít nejvíce 50 společníků
-s.r.o. s jediným společníkem nemůže být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné s.r.o.(společnosti s ručením omezeným)
-jedna fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše tří(3) s.r.o.(při překročení soud osobě zruší všechny)
-předmětem činnosti může být jak podnikání, tak jakákoliv zákonem dovolená činnost(ta která není zákonem zakázána). I když předmětem bude nepodnikání, vždy bude mít statut podnikatele.
Práva společníků
-Obchodní podíl
-obchodní podíl definuje(vyjadřuje) veškeré práva a povinnosti toho společníka
-představuje účast společníka na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti
-druh majetkové hodnoty(jiná penězi ocenitelná hodnota)
-zásada obecná-poměr vkladu k obchodnímu kapitálu(určen procentem nebo zlomkem)
-výše se určuje jako poměr vkladu k ZK(nestanoví-li společenská smlouva jinak)
-společník může mít pouze jeden obchodní podíl, jeden obchodní podíl může náležet více osobám(vzniká společný obchodní podíl. Na vztahy se přiměřeně aplikují práva spoluvlastnictví)
-společník může disponovat pouze obchodním podílem, nikoliv s vkladem disponovat(převod, přechod – vztahuje se k obchodnímu podílu)
-obchodní podíl - je děditelný(společenská smlouva může dědění vyloučit)
-při převodu nebo přechodu může dojít k jeho rozdělení nebo spojení
Společnost nemůže smluvně nabývat vlastních obchodních podílů(společnost nemůže být společníkem vlastní společnosti)
Povinnosti společníků
ty jsou inkorporovány do obchodního podílu
-vkladová(to je ten závazek) a uhrazovací(splatit vklad, kterému se zaváže společník) povinnosti
-peněžité vklady-musí bát splacen do 5 let od vzniku společnosti(od okamžiku vzniku společníka na společnosti). Může být určeno ve smlouvě. Při nesplacení dojde k marnému prodlení
-vkladová-lze plnit nepeněžitě, ale okamžitě(splatí se na 100%, např. se zavážu počítačem, dám ho najednou, ne po částech)
-při prodlení
-úrok z prodlení(sankce za nesplacení peněžitého vkladu)-zákon stanoví 20% z dlužné částky ročně, může být stanovena jinak
-vyloučení ze společnosti(tzv. kaduční řízení)-společnost může takového společníka vyloučit, když je v prodlení se splacením svého peněžitého vkladu, na valné hromadě, předpokladem je, že byl vyzván k řádnému splnění, byla mu dána dodatečná lhůta(nejméně 3 měsíce) a musel být upozorněn, že bude vyloučen.
-příplatková povinnost-povinnost připlatit nad výši svého vkladu(penězi), musí být v zakladatelském dokumentu
-je limitována-maximálně do výše poloviny základního kapitálu(rozloží se poměrně podle výše jejich vkladů)
-když je společník v prodlení tak úrok z prodlení a kaduční řízení
-ručební povinnost-ručení se týká společníků, je to omezeno, do výše nesplacených částí základního kapitálu(rozhodující, je zapsána v obchodním rejstříku), ručení je solidární(i ti kteří své vklady splatili, ručí za ty co ještě nesplatili)
-u 1 osobní společnosti nepřipadá do úvahy, všechny vklady a závazky musí být splaceny ve 100%
-zákaz konkurence(pokud tak stanoví společenská smlouva, pouze v rozsahu stanoveném společenskou smlouvou)
Vznik účasti na společnosti
-uzavřením zakladatelského dokumentu(osoba, která je zakladatelem, se stává společníkem společnosti)
-přistoupením při zvyšování základního kapitálu novými vklady
-při převodu(převod jsou úkony, které možno činit pouze mezi živými) a přechodu(když subjekt zanikne, dochází k přechodu) obchodního podílu(převod se zásadně děje smluvně, smlouva o převodu obchodního podílu-zásadně písemná,podpisy musí být vždy legalizovány)
-děděním
Zánik účasti na společnosti
-převod obchodního podílu(nejenom podle něj vzniká, ale i zaniká)-zákon preferuje
-když jde o převod na některého společníka, se souhlasem valné hromady
-jestli ve společenské smlouvě není zakotveno, že je možné převézt na 3. osobu, musí schválit valná hromada, jinak dohodo o ukončení účasti
-dohoda o ukončení účasti na společnosti(společnost nadále existuje)
-dohoda musí mít písemnou formu, podpisy musí být legalizovány, musí souhlasit všichni
-rozhodnutí soudu, pokud nelze na společníkovi spravedlivě požadovat(musí konkretizovat, kde je ta nespravedlnost,musí dokázat že nemůže převézt podíl ani nebyla dohoda), aby ve společnosti dále setrval(na návrh společníka)
-smrt(zánik společníka PO)
-vyloučení
-v tzv. kadučním řízení-o vyloučení společníka rozhoduje valná hromada, viz výše
-rozhodnutím soudu-pokud porušuje závažným způsobem povinnosti uložené společenskou smlouvou nebo zákonem
-prohlášení konkurzu na majetek společníka-rozlišuje se PO nebo FO
-pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu společníka anebo vydání exekučního příkazu k postižení podílu společníka
-když se to dotkne majetkové podstaty společníka, dochází k zániku účasti
Akciová společnost
-forma obchodní společnosti
-čistě kapitálová obchodní společnost(typický představitel)
-společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě
-společnost je právnická osoba, za porušení svých závazků odpovídá veškerým svým majetkem
-akcionář(společník) za závazky společnosti neručí(za trvání společnosti)-platí pouze pokud jde o ručení za trváni společnosti,pro zánik společnosti platí obecně zásada jednotná, ručí společníci do výše svého podílu na likvidačním zůstatku
Povinnosti společníků
-komplementářů
-postupovat při plnění povinností s péčí řádného hospodáře
-zákaz konkurence-ze zákona se zákaz konkurence vztahuje pouze na komplementáře
-nést ztrátu společnosti-pouze na komplementáře
-ručební povinnost-ručí neomezeně, veškerým svým majetkem
-je to stejné jako u nějaké jiné společnosti
-komanditista
-vkladová povinnost(minimálně ve výši 5.000,- Kč)-konkrétní výše v zakladatelském dokumentu
-ručební povinnost-ručí do výše svého nesplaceného vkladu
-(příplatková povinnost)-aby to byla povinnost, musí být v zakladatelském dokumentu(podmíněná povinnost). Zavazuje ho zaplatit navíc nějakou částku(např. při ztrátě společnosti)
Vznik účasti na společnosti
-komplementář-jako u vos
-komplementářem komanditní společnosti, může být pouze ta osoba, která splňuje všechny podmínky pro živnostenské podnikání a není zde překážka provozování živnosti
-komplementář může být neomezeně ručícím pouze v jedné společnosti najednou a nemůže být v s.r.o.
-účast komplementáře je nepřevoditelná
-komanditista může převádět svůj podíl(pouze majetek)
Společně:
-uzavřením společenské smlouvy
-přistoupením (změnou společenské smlouvy)-je to dohoda všech o změně společenské smlouvy, nejedná se o jednostranný právní akt
-děděním(u komplementářů – připouští-li to společenské smlouva(výslovně), u komanditistů pokud není dědění vyloučeno společenskou smlouvou(společenská smlouva je může vyloučit, nemůže stanovit podmínky))
Zánik účasti na společnosti
-komplementář
-viz. zánik účasti společníka na veřejné obchodní společnosti
-komanditista
-viz. zánik účasti společníka na společnosti s ručením omezeným
Charakteristické znaky
-společnost může být založena pouze za účelem podnikání(shodný jako u veřejné obchodní společnosti)
-musí mít alespoň dva společníky – jeden komanditista a jeden komplementář(po celou dobu trvání společnosti)
-na komanditní společnost se přiměřeně použijí ustanovení o veřejné obchodní společnosti
-na problematiku právního postavení komanditistů se použijí přiměřeně ustanovení o společnosti s ručením omezeným
-kompilát(hybrid) mezi v.o.s.( přiměřeně právo komplementářů) a s.r.o.(přiměřeně práva komanditistů)
-na problematiku právního postavení komplementářů se použijí přiměřeně ustanovení o veřejné obchodní společnosti
-ručení společníků je rozdílné u komplementářů(neomezeně celým svým majetkem, u více solidární) a u komanditistů(omezené do výše jeho nesplaceného vkladu, rozhodující je stav zapsaný v OR)
Společnost je právnickou osobou, za své závazky odpovídá celým svým majetkem(platí pro každou formu společnosti)
Práva společníků
-komplementářů
-k obchodnímu vedení
-být statutárním orgánem
-právo k obchodnímu vedení společnosti(vyhrazeno pouze komplementářům, možná i statutární orgán?)
-komanditistů
-na informace(právo kontroly)-má možnost delegovat toto právo na 3. osoby(auditor, daňový poradce)
Společná práva
-přísluší komplementáři i komanditistovi
-podíl na zisku-zisk se rozdělí na polovinu. polovina náleží komplementářům, tvoří u nich dílčí základ jejich daně z příjmu, musí být vyplacena povinně. Druhá polovina připadá na společnost, z této části se zdaňuje(jako PO), z této částky se rozděluje zisk mezi komanditisty.
-zásada obecná-společenskou smlouvou lze stanovit jinak
-vypořádací podíl-má společník tehdy, pokud dojde k zániku účasti společníka za trvání společnosti, má ze zákona právo na vypořádací podíl
-podíl na likvidačním zůstatku-podíl na který má právo pouze tehdy, dojde li ke zrušení společnosti s likvidací
-rozhodovat o ostatních záležitostech společnosti(jiných než je obchodní vedení)-společné rozhodování komplementářů a komanditistů-je zapotřebí souhlasu všech
-rozhodování o změně společenské smlouvy-je zásadně potřeba souhlasu všech, pokud zakladatelský dokument nestanoví, že záleží na rozhodnutí většiny společníků
Řízení ve věcech OR
-řízení se zahajuje
-na návrh(pouze na předepsaném formuláři, vypracovány ministerstvem, jiné se neakceptují)-návrh podává podnikatel(osoba zapsaná do OR)
-bez návrhu, má-li být dosažena shoda mezi zápisem v OR a skutečným stavem(když rejstříkový soud zjistí neshodu mezi stavy
Soud návrh:
-usnesením zamítne v případech stanovených zákonem(OSŘ), a to do 5 dnů(pracovních) od doručení návrhu(pouze z důvodů určených zákonem)
-když soud neodmítne, tak 6. pracovní den je zápis proveden(i kdyby nezapsal)-právní fikce
-jinak provede zápis
Povinnosti podnikatele vůči OR
-návrh na zápis musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti
-návrh musí být doložen listinami, které dokazují zapisované skutečnosti(např. doložení
-do sbírky listin musí být založeny listiny, které se tam povinně zakládají
Právní úpravy společností
Veřejná obchodní společnost
-společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně veškerým svým majetkem
-společnost je právnickou osobou, která odpovídá za své závazky celým svým majetkem
-předmětem činnosti je podnikání, společníci ručí solidárně, neomezeně
Společníci společnosti
-zákon uplatňuje rovnost, tedy mohou zde být FO i PO
-FO
-splňuje všeobecné podmínky pro živnostenské podnikání a není u ní dána překážka provozování živnosti, a to bez ohledu na předmět podnikání společnosti
-zákon chce, aby tady nebyly osoby, které nemohou samostatně živnostensky podnikat
-nemusí mít živnostenský list
-PO
-podmínky musí splňovat buď statutární orgán nebo osoba jím zmocněná
-neomezeně ručícím společníkem pouze v jedné obchodní společnosti,nebo komplementář(nemůže být v jiné obchodní společnosti,je jedno jestli je to PO nebo FO)
Práva společníků
-práva společenství(nemajetková)
-být statutárním orgánem(nemůže jím být nespolečník)
-oprávněn k obchodnímu vedení společnosti(nemůže jím být nespolečník)
-rozhodovat o všech významných záležitostech společnosti(aby bylo něco rozhodnuto musí souhlasit všichni, kromě toho, když se dohodnou ve společenské smlouvě jinak)
-podat jménem společnosti žalobu
-na náhradu škody proti společníkovi, který za tuto škodu vůči společnosti odpovídá
-o splacení vkladu proti společníkovi, který je se splacením vkladu v prodlení
-na informace(právo kontroly)- i tehdy, když bude mít funkci statutárního orgánu. Má právo kontrolovat uzavření smluv, účetnictví. Může toto právo delegovat na třetí osobu-auditora nebo daňového poradce.
-práva majetková
-podíl na zisku(veškerý zisk musí být rozdělen mezi společníky)
-vypořádací podíl
-podíl na likvidačním zůstatku
Povinnosti společníků
-postupovat s péčí řádného hospodáře při plnění svých povinností
-nést ztrátu společnosti(rozdělování ztráty-hospodářský výsledek, neplést s ručením)
-dodržovat zákaz konkurence
-vkladová povinnost(pokud vyplývá ze společenské smlouvy)
-ručební povinnost(ručit za závazky společnosti)
Vznik účasti na společnosti
účast na společnosti je nepřevoditelná(nemůžeme ji převést na kohokoliv)
-uzavřením společenské smlouvy
-přistoupením(změnou společenské smlouvy)
-děděním(připouští-li to společenská smlouva)
Zánik účasti na společnosti
-vystoupením(resp. dohoda u ukončení)-tím může dojít pouze změnou společenské smlouvy
-výpovědí společenské smlouvy(musí být doručena alespoň 6 měsíců před koncem účetního období, lhůta může být dohodnuta i jinak, jednostranný právní úkon)
-když se vypoví spol. smlouva, automaticky se ruší společnost. Alespoň dva se ale mohou dohodnout, že budou pokračovat.
-smrtí(zánikem společníka PO)
-prohlášením konkurzu na majetek společníka nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku(když nemá majetek, tak nemůže být společníkem)
-přestane-li společník splňovat některou ze všeobecných podmínek pro živnostenské podnikání nebo u něho nastala překážka provozování živnosti
-vždycky se musí dohodnout co bude dál bez něho
Obchodní právo přednáška 4
Sdělení+otázka-příští týden přednáška bude(2.května)
sdělení:vybrat si lze pouze jeden termín ke zkoušce(lze lehce odhalit)!
Komanditní společnost
-společnost v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku(komanditisté) a jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti celým svým majetkem(komplementáři)
-je to osobní obchodní společnost
Právní jednání podnikatele
-základy práva
-přímé jednání a zastoupení
-nalezneme v základech práva
Obchodní rejstřík
-dotýká se fyzických i právnických osob
-veřejný seznam, do něhož se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích
-není možné zapisovat ty skutečnosti, které nejsou stanoveny zákonem
Rejstříkový soud
-vykonává je krajský soud
-krajský soud s působností v obchodních věcech, v jehož obvodu má podnikatel sídlo nebo místo podnikání(podle místní příslušnosti)
Princip publicity obchodního rejstříku
-dělí se na:
-princip formální publicity(vztahuje na OR i SL)
-je veřejný každý má právo:
-právo nahlížet
-pořizovat si kopie
-pořizovat výpisy
-úřední opis zápisu nebo listiny – úřední výpis
-potvrzení o tom, že není zápis
-internet
-je vyjádřen skutečností, že je přístupný na internetu
-princip materiální publicity
Princip materiální publicity
-pozitivní stránka
-zapsané skutečnosti jsou účinné ode dne, kdy byl zápis zveřejněn v Obchodním věstníku
-negativní stránka
-proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do OR, nelze namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti(princip dobré víry)
-např. statutární orgán se zapisuje do obchodního rejstříku. Např. se zapíše Karel Novák, já s ním jednám, když on tvrdí že je statutární orgán a já mu věřím, ale on není, tak co jsme dohodli, tak platí.
Obligatorní a fakultativní zápisy
-Viz podnikatelé
Předmět zápisu
-údaje, které se u toho podnikatele zapisují
-údaje, které se zapisují u každého podnikatele(je jedno jestli je to FO nebo PO,a.s. nebo v.o.s)
-obchodní firma
-sídlo(u PO),bydliště nebo místo podnikání(když je odlišné od bydliště)(FO)
-předmět činnosti
-identifikační číslo
-údaje, které se zapisují u daného typu podnikatele
-když je to FO, tak rodné číslo
-když je to PO, tak všichni společníci se zapisují(PO i FO)
-údaje, které se zapisují pouze tehdy,pokud nastanou
-např. vstup společnosti do likvidace
Účinky zápisu
-jaký je spojen účinek se zápisem
-konstitutivní(se zápisem je spojen vznik, zánik)
-např. vznik obchodní společnosti, zánik obchodní společnosti
-deklaratorní(pouze konstatuje, že v minulosti skutečnost nastala)
-např. vstup společnosti do likvidace, zápis statutárního orgánu
Sbírka listin
-sbírka dokumentů, týkajících se zapsaných společností(např. zakladatelská smlouva, zakladatelská listina,určité typy smluv-o prodeji podniku,o pronájmu podniku,různá usnesení,účetní závěrka)
-když podnikatel neukládá dokumenty, lze mu uložit pokutu
-součást obchodního rejstříku(vztahuje se na ní stejný formální princip publicity jako OR)
-ukládají se v ní zákonem stanovené listiny týkající se zapsaných podnikatelů
-vztahuje se na ní princip formální publicity
Zrušení obchodní společnosti
Obchodní právo přednáška 3
Zrušení obchodní společnosti
-s likvidací
A. na základě rozhodnutí společníků(společnosti)
B. na základě rozhodnutí soudu(ve výjimečných případech, vždy s likvidací)
-bez likvidace
-přechodem na právního nástupce(přeměny společnosti)
-výjimka-přestože nemáme právního nástupce, likvidace neprobíhá-zrušení konkurzu
-zrušením konkursu(anebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu) z důvodu, že společnost nemá žádný majetek
-rovnou výmaz z rejstříku(zánik)
Důvody zrušení společnosti
-dochází ke zrušení s likvidací
-obecné-jde o důvody, které jsou společné pro všechny formy právní obchodní společnosti(jsou v zákoně)
-A-mohou to být důvody, co jsou v zakladatelském dokumentu(např. společnost založená na určitou dobu,stanovení účelu(není předmět činnosti, např. privatizace státního podniku,zorganizování konference))) nebo se dohodnou např. na valné hromadě
-B-důvody jsou uvedeny taxativně, jde o úpravu kogentní. Soud může zrušit pouze z důvodů, které jsou výslovně v zákoně, pouze na základě návrhu oprávněné osoby(např. finanční úřad, společník, věřitel). Důvodem je situace např. společnost nemá statutární orgán, nemá rezervní fond(tam kde je to povinné) nebo nepřekonatelné rozpory mezi společníky.
-zvláštní-důvody, které vyplývají ze zákona, jde o důvody týkající se dané(konkrétní) formy obchodní společnosti(jsou výslovně v zákoně)
-A-rozhodnutí společníků. Např. u veřejné obchodní společnosti společník vypoví společenskou smlouvu
-B-na základě rozhodnutí soudu. Např. u s.r.o. spojování obchodních podílů(jeden jediný společník) a základní kapitál není splacen, soud společnost i bez návrhu zruší(má předtím 3 měsíce na nápravu)
-§ 68a-neplatnost společnosti-aby společnost mohla vzniknout, musí být založena. Do obchodního rejstříku může být zapsána společnost, která byla založena(například není složen základní kapitál). Už vznikla, takže jediná možnost je rozhodnutí o zrušení(nikoli zániku)-vstupuje do likvidace. Zákon říká, kdy je společnost neplatná.
-specifické-na jejich základě může být zrušena daná obchodní společnost(jsou to důvody dohodnuté v zakladatelském dokumentu)
-u obecných i zvláštních půjde o důvody A,B(společností, soudem)
Likvidace společnosti
-ukončení její ekonomické činnosti. Zpeněžení majetku, z toho se hradí závazky(oproti tomu zánik z hlediska právního-konec právnické osoby)
-vstup společnosti do likvidace-zápis do OR(likvidace se zapisuje do OR)
-má pouze deklaratorní účinek(tedy dnem kdy bylo rozhodnuto o vstupu do likvidace-přijato na základě rozhodnutí společníků,rozhodnutí soudu)
-likvidátor-osoba která bude provádět likvidaci provádět. Je jmenována tím, kdo o vstupu do likvidace rozhoduje(soud,společnost). Soud ji jmenuje, když má společnost prodlení s jejím jmenováním. Je povinná. Likvidátorem je zásadně fyzická osoba(výjimka-právnická osoba může být v případech výslovně stanovených zákonem). Zákonem je zvláštní zákon-zákon o bankách(likvidovat banku může právnická osoba-česká konsolidační agentura). Zákonem je obchodní zákoník-PO může být v tom případě, kdy likvidátora jmenuje soud(jen ta PO kdy soud vybírá z řad společníků dané obchodní společnosti(když tam je)). Osoba likvidátora se opět zapisuje do OR(zápis má pouze deklaratorní účinek-činí úkony od okamžiku kdy je jmenována). Jmenováním funkce likvidátora je postavena do ústraní činnost statutárního orgánu. Likvidátor může dělat pouze úkony směřující k ukončení činnosti společnosti. Ustanovením musí udělat počáteční likvidační rozvahu(tam jsou veškeré majetky, veškeré závazky). Zjišťuje jestli zvládne společnost uhradit závazky. Když zjistí že ne, musí podat návrh na konkurzní řízení(může to zjistit kdykoliv během činnosti).
-postup likvidace
-při dostatku majetku na úhradu závazků společnosti
-první povinností likvidátora je majetek zpeněžit a uspokojit pohledávky. Uspokojování se děje podle pořadí splatnosti pohledávek. Některé jsou uspokojeny přednostně(daně, sociální zabezpečení)-prioritní. To co zbude, rozdělí mezi společníky. Tímto okamžikem skončí likvidace.
-při předlužení společnosti
-Když se po skončení konkurzního řízení pokračuje v likvidaci. Musí se pokusit majetek zpeněžit a pak uspokojovat jednotlivé věřitele. Až mu dojde majetek, tak končí. Když se mu to nepodaří zpeněžit, tak nabízí majetek věřiteli, aby si ho započetl na svoji pohledávku. Chodí za nimi podle pořadí. Když odmítnou všichni(i ten poslední), tak je konec likvidace.
-skončení likvidace – výmaz z OR
-Po skončení likvidace povinně návrh na výmaz do 30 dnů od skončení likvidace. Okamžikem výmazu společnost zaniká.
-zjištění dosud neznámého majetku-Po skončení likvidace se může objevit majetek, který náležel společnosti(dokonce i po výmazu z obchodního rejstříku). Po skončení likvidace se likvidace obnoví. Když je to po výmazu, zruší se výmaz(rozhodnutí o zrušení výmazu).
Přeměna společností
-zrušení obchodní společnosti bez likvidace, s právním nástupnictvím
-Fúze
-sloučení-A se sloučí s B. A zanikne. Zůstane B.
-splynutí-A splyne s B. A a B zanikne. Vznikne C.
-Převod jmění na společníka-jmění-soubor majetků a závazků. Není možné použít ho libovolně. Lze ho použít na společníka tuzemského(bydliště na území republiky) nebo na společníka evropského. Společník musí být zapsán v obchodním rejstříku. U nekapitálových - Umožňuje ho pouze za předpokladu, že by společnost musela být zlikvidována. U kapitálových obchodních společností pouze u společníka jehož podíl je 90%(s.r.o.) a u a.s. u akcionáře s podílem základního kapitálu 90%.
-Rozdělení
-rozdělení se založením nových společností
-rozdělení sloučením(rozdělí se, ale sloučí se s jinou. V rámci daného typu)
-kombinací obou forem
-Změna právní formy-zásadně se liší. Nikdy nedochází k zániku společnosti(např. má stejné identifikační číslo). Mění se vnitřní poměry, vnitřní organizační struktura, mění se práva a povinnosti společníků.
-Zanikající i nástupnické společnosti musí mít stejnou právní formu, nestanoví-li zákon jinak(nemusí mít stejné právní formu, ale stejný typ. Např. vos s komanditní=komanditní. s.r.o.+a.s.=s.r.o. nebo a.s.)
-tato zásada platí pouze pro fúzi i rozdělení
Zánik společnosti
-společnost musí být napřed zrušena, pak může být zánik
-výmaz z OR
-ručení společníků po zániku společnosti
-zánik společnosti nemá za následek automaticky následek zániku ručení společníků
-pokud dojde k výmazu společnosti, tak ručení společníků nezaniká, trvá dál, u kapitálových obchodních společníků, kdy společníci neručili, tak ručí. U kapitálových - po zániku společnosti ručí do výše svého podílu na likvidačním zůstatku, nejméně však ve stejném rozsahu jako za trvání společnosti.U osobních obchodních společností neomezené ručení trvá i po zániku dané společnosti.
Peněžitý
-platná měna, může být plněno v jakékoliv měně, která je směnitelná s korunou českou
-Nepeněžitý
-nepeněžitým vkladem mohou být takové předměty, co splňují kumulativně(musí platit
všechny) dané znaky
-majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná
-zjistit hodnotu, může pouze znalec, který je ad-doc.(pouze pro) jmenován soudem
-znalec provádí pouze tržní ohodnocení(tržní cenu)
-majetek, který je hospodářský využitelný ve vztahu k předmětu podnikání
-pouze takový majetek, který bezprostředně souvisí s podnikáním dané společnosti
-majetek, který je samostatně převoditelný
-existuje nezávisle na osobě vkladatele(nelze jej oddělit)
-např. um, znalosti, zkušenosti
-negativní vymezení vkladu – předmětem nemůže být závazek, provedení práce nebo
poskytnutí služby
Správa vkladu před vznikem společnosti
-Správce vkladu
-Splacení peněžitých a nepeněžitých vkladů
-před vznikem společnosti musí být vklady splaceny, proto je správce vkladu
-správce vkladu je některý ze zakladatelů, který je určen na základě dohody společníků v zakladatelském dokumentu
-zákon stanoví, že peněžité vklady je možné splácet pouze na účet u peněžního ústavu, který otevírá správce na firmu
-na každý peněžitý vklad musí být splaceno alespoň 30%, mohou se dohodnout i na více
-nepeněžité vklady se splácejí do rukou správce vkladů. Zákon stanoví že nepeněžité vklady musí být splaceny ve 100%.
-pokud je předmětem vkladu věc movitá, musí být fyzicky předány správci vkladu
-pokud je předmětem vkladu věc nemovitá, jsou splaceny okamžikem, kdy vkladatel předá správci vkladu písemné prohlášení, že nemovitost je vkladem
-u ostatního majetku se sepisuje smlouva mezi vkladatelem a správcem vkladu a předáním se považuje vklad za splacený
-vznikem společnosti se vklady stávají majetkem společnosti, kromě vkladů, kdy se vlastnické právo nabývá zápisem do příslušné evidence(např. u nemovitostí do katastru nemovitostí nebo zaknihované cenné papíry do centrálního depozitáře)
-společník předává s plody a užitky
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)