ČLENĚNÍ DANÍ V ČR
A. PŘÍMÉ
1.DANĚ Z PŘÍJMŮ (FO,PO)
2.DANĚ Z MAJETKU
- daň z nemovitostí = daň z pozemků a staveb
- daň z převodu nemovitostí = poplatníkem je převodce, předmětem je hodnota úplatného převodu vlastnictví
- daň dědická = poplatníkem je dědic ze zákona nebo závěti, předmětem jsou všechny movité,nemovité věci, cenné papíry aj.
- daň darovací = předmětem daně je majetek získaný úplným nebo částečným bezúplatným darováním
- daň silniční = předmětem daně jsou silniční motorová vozidla, pokud mají přidělenou SPZ a jsou používána k podnikatelské činnosti.
ČLENĚNÍ DANÍ V ČR
B. NEPŘÍMÉ
1. UNIVERZÁLNÍ
- DPH = předmětem jsou veškerá zdanitelná plnění v tuzemsku. Její výnos je nejvyšším daňovým příjmem státního rozpočtu.
2. SELEKTIVNÍ
spotřební daně = jsou dále specifikovány na druhu zboží, plátci jsou fyzické a právnické osoby, které vyrábějí nebo vyvážení výrobky..
daně na ochranu životního prostředí = dosud nebyly schváleny
NEDAŇOVÉ PŘÍJMY
Základním veřejným příjmem je soustava daní a cel. Vedle těchto hlavních veřejných příjmů existují další příjmy – nedaňové.
- ze státního respektive z veřejného podnikání = jsou produkovány zejména smíšené veřejné statky nebo i statky polotržní. Těmito příjmy jsou zejména uživatelské poplatky.
- příjmy z podnikání s majetkem = příjmy z prodeje a pronájmu státního majetku.
- příjmy z vlastní správní činnosti = služby, které provádějí orgány veřejné správy (výpis z matriky, rejstříku trestů….)
- splátky z dříve poskytnutých půjček a finanční výpomoci =
- emisní výnosy ze státních dluhopisů
1. UNIVERZÁLNÍ
- DPH = předmětem jsou veškerá zdanitelná plnění v tuzemsku. Její výnos je nejvyšším daňovým příjmem státního rozpočtu.
2. SELEKTIVNÍ
spotřební daně = jsou dále specifikovány na druhu zboží, plátci jsou fyzické a právnické osoby, které vyrábějí nebo vyvážení výrobky..
daně na ochranu životního prostředí = dosud nebyly schváleny
NEDAŇOVÉ PŘÍJMY
Základním veřejným příjmem je soustava daní a cel. Vedle těchto hlavních veřejných příjmů existují další příjmy – nedaňové.
- ze státního respektive z veřejného podnikání = jsou produkovány zejména smíšené veřejné statky nebo i statky polotržní. Těmito příjmy jsou zejména uživatelské poplatky.
- příjmy z podnikání s majetkem = příjmy z prodeje a pronájmu státního majetku.
- příjmy z vlastní správní činnosti = služby, které provádějí orgány veřejné správy (výpis z matriky, rejstříku trestů….)
- splátky z dříve poskytnutých půjček a finanční výpomoci =
- emisní výnosy ze státních dluhopisů
PŘÍJEM
Příjmy veřejných rozpočtů můžeme členit dle nejrůznějších hledisek:
PŘÍJEM:
A) Z HLEDISKA NÁVRATNOSTI
- nenávratné příjmy = plynou do veřejných rozpočtů od různých subjektů a nemusí se vracet např. daně, dávky, poplatky, příjmy z prodeje majetku
- návratné příjmy = veřejné rozpočty je mají jen dočasně na určitou dobu k dispozici a musí je vrátit příslušným subjektům např. z emise cenných papírů, obligací, z bankovních úvěrů
B) Z ČASOVÉHO HLEDISKA
běžné příjmy = slouží k financování běžných výdajů
kapitálové příjmy = kryjí kapitálové, investiční výdaje (železniční koridory, dálnice, vodovody…)
C) DLE MÍRY ZÁVAZNOSTI
Obligatroní = povinné ze zákona
Fakultativní = jejichž zavedení a výběr závisí na rozhodnutí příslušné vládní autority
PŘÍJEM:
A) Z HLEDISKA NÁVRATNOSTI
- nenávratné příjmy = plynou do veřejných rozpočtů od různých subjektů a nemusí se vracet např. daně, dávky, poplatky, příjmy z prodeje majetku
- návratné příjmy = veřejné rozpočty je mají jen dočasně na určitou dobu k dispozici a musí je vrátit příslušným subjektům např. z emise cenných papírů, obligací, z bankovních úvěrů
B) Z ČASOVÉHO HLEDISKA
běžné příjmy = slouží k financování běžných výdajů
kapitálové příjmy = kryjí kapitálové, investiční výdaje (železniční koridory, dálnice, vodovody…)
C) DLE MÍRY ZÁVAZNOSTI
Obligatroní = povinné ze zákona
Fakultativní = jejichž zavedení a výběr závisí na rozhodnutí příslušné vládní autority
PŘÍJEM
D) DLE TERITORIA = na kterým se příjmy vybírají, můžeme příjmy členit na
- celostátní
- místní
E) DLE DAŇOVÉ PRAVOMOCI = podle toho, která vládní úroveň má zákonem umožněno vybírat daně
F) DLE DAŇOVÉHO URČENÍ
OBĚ TYTO SKUPNY LZE ČLENIT NA DANĚ:
- nadnárodní
- státní
- svěřené
- místní
G) DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY
-daňové příjmy jsou nejvýznamnějšími zdroji příjmů veřejných rozpočtů
- celostátní
- místní
E) DLE DAŇOVÉ PRAVOMOCI = podle toho, která vládní úroveň má zákonem umožněno vybírat daně
F) DLE DAŇOVÉHO URČENÍ
OBĚ TYTO SKUPNY LZE ČLENIT NA DANĚ:
- nadnárodní
- státní
- svěřené
- místní
G) DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY
-daňové příjmy jsou nejvýznamnějšími zdroji příjmů veřejných rozpočtů
ROZPOČTOVÝ PROCES A ROZPOČTOVÁ SKLADBA
ROZPOČTOVÝ PROCES A ROZPOČTOVÁ SKLADBA
Jde o činnost orgánů finanční soustavy spojenou se sestavováním návrhu příslušného veřejného rozpočtu, s projednáním a schválením veřejného rozpočtu, s jeho realizací v rozpočtovém období a kontrolou plnění veřejného rozpočtu, ať již průběžnou nebo následnou.
ROZPOČTOVÝ PROCES lze rozdělit do 4 časových etap:
1. sestavení návrhů veřejného rozpočtu
2. projednání a schválení veřejného rozpočtu
3. plnění a průběžná kontrola
4. následná kontrola a sestavení přehledu o skutečném vývoji veřejného rozpočtu
rozpočtové období je většinou 1 rok a kryje se s kalendářním rokem.
Během rozpočtového procesu je nutné dodržovat obecně platné rozpočtové zásady:
- zásada úplnosti
- zásada jednotnosti
- zásada reálnosti
- zásada každoročního sestavování a schvalování
- zásada vyrovnanosti (dlouhodobé vyrovnanosti) = zlaté pravidlo
- zásada publicita
- zásada přehlednost
Jde o činnost orgánů finanční soustavy spojenou se sestavováním návrhu příslušného veřejného rozpočtu, s projednáním a schválením veřejného rozpočtu, s jeho realizací v rozpočtovém období a kontrolou plnění veřejného rozpočtu, ať již průběžnou nebo následnou.
ROZPOČTOVÝ PROCES lze rozdělit do 4 časových etap:
1. sestavení návrhů veřejného rozpočtu
2. projednání a schválení veřejného rozpočtu
3. plnění a průběžná kontrola
4. následná kontrola a sestavení přehledu o skutečném vývoji veřejného rozpočtu
rozpočtové období je většinou 1 rok a kryje se s kalendářním rokem.
Během rozpočtového procesu je nutné dodržovat obecně platné rozpočtové zásady:
- zásada úplnosti
- zásada jednotnosti
- zásada reálnosti
- zásada každoročního sestavování a schvalování
- zásada vyrovnanosti (dlouhodobé vyrovnanosti) = zlaté pravidlo
- zásada publicita
- zásada přehlednost
ROZPOČTOVÁ SKLADBA
ROZPOČTOVÁ SKLADBA
- jeden ze základních předpisů v oblasti účetnictví veřejných rozpočtů. Znamená = dohodnutý standard třídění příjmových a výdajových operací veřejného sektoru.
- dává nám informaci o hospodařením s veřejnými prostředky rozpočtových organizací, obcí na úrovni státu (jako celku)
V rozpočtové skladbě se uplatňují tato základní hlediska třídění:
- hledisko kapitolní = vyjadřující okruh působnosti a odpovědnosti subjektu, v němž se realizují peněžní operace.
- hledisko druhové = sleduje členění peněžních operací na příjmy, výdaje a financující operace.
- hledisko funkční = specifikuje, s kterým typem subjektu jsou spojeny veřejné výdaje a jaké činnosti subjekt provádí.
Všechna tato hlediska se uplatňují společně u každého dílčího výdaje státního rozpočtu.
Uživateli rozpočtové skladby v ČR v současné době je asi 570 ústředních orgánů a jimi zřízených rozpočtových organizací, 73 okresních úřadů, 4 magistrátní města (PRAHA, OSTRAVA, BRNO, PLZEŇ) a přes 6200 obcí.
- jeden ze základních předpisů v oblasti účetnictví veřejných rozpočtů. Znamená = dohodnutý standard třídění příjmových a výdajových operací veřejného sektoru.
- dává nám informaci o hospodařením s veřejnými prostředky rozpočtových organizací, obcí na úrovni státu (jako celku)
V rozpočtové skladbě se uplatňují tato základní hlediska třídění:
- hledisko kapitolní = vyjadřující okruh působnosti a odpovědnosti subjektu, v němž se realizují peněžní operace.
- hledisko druhové = sleduje členění peněžních operací na příjmy, výdaje a financující operace.
- hledisko funkční = specifikuje, s kterým typem subjektu jsou spojeny veřejné výdaje a jaké činnosti subjekt provádí.
Všechna tato hlediska se uplatňují společně u každého dílčího výdaje státního rozpočtu.
Uživateli rozpočtové skladby v ČR v současné době je asi 570 ústředních orgánů a jimi zřízených rozpočtových organizací, 73 okresních úřadů, 4 magistrátní města (PRAHA, OSTRAVA, BRNO, PLZEŇ) a přes 6200 obcí.
ROZPOČTOVÁ SKLADBA
Veřejnými rozpočty protéká asi 45% vytvořeného hrubého domácího produktu.
Návrh státního rozpočtu – Ministerstvo financí sestavuje se v březnu / dubnu
Projednání a schválení - vláda ČR ( o prázdninách – konec stáří, 3 čtení)
- poslanecké sněmovny ČR
Expoze MF projev ministra financi o projednání státního rozpočtu (zahajuje 1 čtení)
Rozpočtové provisorium = hospodaří se dle rozpočtu minulého roku
- období mezi schválení státního rozpočtu (když se nestihne schválit do 31.12..)
Publicita = je projednáván na veřejné schůzi
Dlouhodobá vyrovnanost = v období, kdy je v recesi může být SR schodkový
19. VEŘEJNÉ PŘÍJMY A VÝDAJE (DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ)
Jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů krytí veřejných výdajů
Návrh státního rozpočtu – Ministerstvo financí sestavuje se v březnu / dubnu
Projednání a schválení - vláda ČR ( o prázdninách – konec stáří, 3 čtení)
- poslanecké sněmovny ČR
Expoze MF projev ministra financi o projednání státního rozpočtu (zahajuje 1 čtení)
Rozpočtové provisorium = hospodaří se dle rozpočtu minulého roku
- období mezi schválení státního rozpočtu (když se nestihne schválit do 31.12..)
Publicita = je projednáván na veřejné schůzi
Dlouhodobá vyrovnanost = v období, kdy je v recesi může být SR schodkový
19. VEŘEJNÉ PŘÍJMY A VÝDAJE (DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ)
Jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů krytí veřejných výdajů
VEŘEJNÉ ROZPOČTY CENTRÁLNÍ A ÚZEMNÍ ÚROVNĚ
3) MAJETKOVÝ FOND
- fond národního majetku
- pozemkový fond
- fond dětí a mládeže
4) SVĚŘENECKÉ FONDY (tzv. pojistné fondy) = jedná se o fondy zdravotního a sociálního pojištění
- fond zdravotních pojišťoven
- sociální pojištění plyne do státního rozpočtu
sociální pojištění
- nemocenské pojištění
- příspěvek na státní politiku nezaměstnanosti
- důchodové pojištění
5) JINÉ FONDY (vládní agentury)
- českomoravská záruční a rozvojová banka
- exportní garanční a pojišťovací společnost – EGA
- podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond
- fond národního majetku
- pozemkový fond
- fond dětí a mládeže
4) SVĚŘENECKÉ FONDY (tzv. pojistné fondy) = jedná se o fondy zdravotního a sociálního pojištění
- fond zdravotních pojišťoven
- sociální pojištění plyne do státního rozpočtu
sociální pojištění
- nemocenské pojištění
- příspěvek na státní politiku nezaměstnanosti
- důchodové pojištění
5) JINÉ FONDY (vládní agentury)
- českomoravská záruční a rozvojová banka
- exportní garanční a pojišťovací společnost – EGA
- podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond
6) FONDY ROZPOČTOVÝCH ORGANIZACÍ ZŘÍZENÝCH ÚSTŘEDNÍMI ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY
6) FONDY ROZPOČTOVÝCH ORGANIZACÍ ZŘÍZENÝCH ÚSTŘEDNÍMI ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY
B. VEŘEJNÉ ROZPOČTY ÚZEMNÍ ÚROVNĚ
a) rozpočty a fondy obcí
b) rozpočty rozpočtových organizací obcí
c) rozpočty dobrovolných svazků obcí
d) rozpočty vyšších samosprávních celků (rozpočty krajů)
e) rozpočty okresních úřadů
ROZPOČTY CENTRÁLNÍ ÚROVNĚ = nejvýznamnějším rozpočtem na centrální úrovni je státní rozpočet.
Fond státního rozpočtu
- centralizovaní peněžní fond, který je vytvářen, rozdělován a používán s využitím nenávratného a neekvivalentního způsobu rozdělování.
- má podobu zákona a bilance
- nemusí být vyrovnaný, ale i schodkový x přebytek
- bývá schvalován na 1 fiskální rok (kalendářní rok)
ve vyspělých zemích se používá na centrální úrovni toto členění:
- generální rozpočet
- účty specifických alokací
- dodatkové rozpočty
B. VEŘEJNÉ ROZPOČTY ÚZEMNÍ ÚROVNĚ
a) rozpočty a fondy obcí
b) rozpočty rozpočtových organizací obcí
c) rozpočty dobrovolných svazků obcí
d) rozpočty vyšších samosprávních celků (rozpočty krajů)
e) rozpočty okresních úřadů
ROZPOČTY CENTRÁLNÍ ÚROVNĚ = nejvýznamnějším rozpočtem na centrální úrovni je státní rozpočet.
Fond státního rozpočtu
- centralizovaní peněžní fond, který je vytvářen, rozdělován a používán s využitím nenávratného a neekvivalentního způsobu rozdělování.
- má podobu zákona a bilance
- nemusí být vyrovnaný, ale i schodkový x přebytek
- bývá schvalován na 1 fiskální rok (kalendářní rok)
ve vyspělých zemích se používá na centrální úrovni toto členění:
- generální rozpočet
- účty specifických alokací
- dodatkové rozpočty
ROZPOČTY ÚZEMNÍ ÚROVNĚ
ROZPOČTY ÚZEMNÍ ÚROVNĚ
Ve všech vyspělých zemích se do této úrovně zařazují všechny zemské, regionální a municipální rozpočty a jejich rozhodování o zabezpečení zhruba čtyř typů veřejných statků:
A) STATKY POD OCHRANOU = stát nenechává na libovůli občanů, zda tyto statky chtějí či nechtějí spotřebovávat (školství, zdravotnictví)
B) NÁRODNÍ VEŘEJNÉ STATKY = jsou charakteristické kolektivní spotřebou a spotřeba jedním obyvatelem nebrání jiným uživatelům tuto službu spotřebovávat (např. služby zabezpečované dálnicemi)
C) LOKÁLNÍ VEŘEJNÉ STATKY = tyto statky jsou místně ohraničené např. místní policie, místní hasičstvo, veřejné osvětlení, místní komunikace, odvoz odpadků…
D) POPLATKOVÉ SLUŽBY = mají často charakter polotržních statků. Územní vlády je zajišťují buď samy nebo prostřednictvím zakázky u soukromého sektoru. (kabelová televize, kulturní služby)
Veřejné rozpočty územní úrovně jsou ovlivněny velikostí území, ale i počtem a velikostí obcí, ale zejména počtem obyvatel příslušného územního celku!!!!!
Ve všech vyspělých zemích se do této úrovně zařazují všechny zemské, regionální a municipální rozpočty a jejich rozhodování o zabezpečení zhruba čtyř typů veřejných statků:
A) STATKY POD OCHRANOU = stát nenechává na libovůli občanů, zda tyto statky chtějí či nechtějí spotřebovávat (školství, zdravotnictví)
B) NÁRODNÍ VEŘEJNÉ STATKY = jsou charakteristické kolektivní spotřebou a spotřeba jedním obyvatelem nebrání jiným uživatelům tuto službu spotřebovávat (např. služby zabezpečované dálnicemi)
C) LOKÁLNÍ VEŘEJNÉ STATKY = tyto statky jsou místně ohraničené např. místní policie, místní hasičstvo, veřejné osvětlení, místní komunikace, odvoz odpadků…
D) POPLATKOVÉ SLUŽBY = mají často charakter polotržních statků. Územní vlády je zajišťují buď samy nebo prostřednictvím zakázky u soukromého sektoru. (kabelová televize, kulturní služby)
Veřejné rozpočty územní úrovně jsou ovlivněny velikostí území, ale i počtem a velikostí obcí, ale zejména počtem obyvatel příslušného územního celku!!!!!
III. skupina NEZISKOVÉ VEŘEJNOPRÁVNÍ ORGANIZACE
III. skupina NEZISKOVÉ VEŘEJNOPRÁVNÍ ORGANIZACE
- sem spadají organizace, které jsou zřizovány jen pro ně určeným zákonem
např. Česká televize, Český rozhlas, Státní fond život
IV. skupina NEZISKOVÉ ORGNAIZACE ZŘIZOVANÉ PODLE OBCHODNÍHO
ZÁKONÍKU
Sem patří nepodnikatelské obchodní společnosti
Např. společnosti s ručením omezeným, akciová společnost, družstvo
V.skupina STÁTNÍ PDONIK
Rozeznáváme 2 typy podniků:
A) PODNIKY ZBYTKOVÉ
- podniky, které byly privatizovány jen z malé části = hospodaří se značným majetkem státu
- podniky privatizované z velké části = vyvíjí jen minimální výrobní činnost
- podniky s nulovým nebo téměř nulovým majetkem = byly zcela privatizovány
B) STÁTNÍ PODNIKY STRATEGICKÉHO VÝZNAMU
např. Česká pošta, DINAMO, Transgas
účelem nové právní úpravy státních podniků je:
- vytvořit podmínky pro fungování státního podniku jako podnikatelského subjektu v tržním hospodářství
- stanovit právní rámec pro zbytkové podniky
- sem spadají organizace, které jsou zřizovány jen pro ně určeným zákonem
např. Česká televize, Český rozhlas, Státní fond život
IV. skupina NEZISKOVÉ ORGNAIZACE ZŘIZOVANÉ PODLE OBCHODNÍHO
ZÁKONÍKU
Sem patří nepodnikatelské obchodní společnosti
Např. společnosti s ručením omezeným, akciová společnost, družstvo
V.skupina STÁTNÍ PDONIK
Rozeznáváme 2 typy podniků:
A) PODNIKY ZBYTKOVÉ
- podniky, které byly privatizovány jen z malé části = hospodaří se značným majetkem státu
- podniky privatizované z velké části = vyvíjí jen minimální výrobní činnost
- podniky s nulovým nebo téměř nulovým majetkem = byly zcela privatizovány
B) STÁTNÍ PODNIKY STRATEGICKÉHO VÝZNAMU
např. Česká pošta, DINAMO, Transgas
účelem nové právní úpravy státních podniků je:
- vytvořit podmínky pro fungování státního podniku jako podnikatelského subjektu v tržním hospodářství
- stanovit právní rámec pro zbytkové podniky
VEŘEJNÉ ROZPOČTY CENTRÁLNÍ A ÚZEMNÍ ÚROVNĚ
VEŘEJNÉ ROZPOČTY CENTRÁLNÍ A ÚZEMNÍ ÚROVNĚ
typy veřejných rozpočtů
- veřejné rozpočty centrální úrovně
- veřejné rozpočty územní úrovně (nízká úroveň)
A. VEŘEJNÉ ROZPOČTY CENTRÁLNÍ ÚROVNĚ
1) STÁTNÍ ROZPOČET
2) STÁTNÍ FONDY
a) státní fond tržní regulace v zemědělství
b) státní fond životního prostředí
c) státní fond pro zúrodnění půdy
d) státní fond kultury ČR
e) státní fond ČR pro obnovu a rozvoj kinematografie
f) státní fond dopravy
g) státní fond rozvoje bydlení
ad a) státní fond tržní regulace v zemědělství = bude od roku 2001 pojmenován na státní intervenční fond
ad b) státní fond životního prostředí = financuje určité programy spojené s oblastí životního prostředí (výstavba čističek)
ad c) státní fond pro zúrodnění půdy = financuje určité programy spojené s kultivací půdy a krajiny, týká se to pohraničních, odlehlých či horských oblastí.
ad d) státní fond kultury ČR= příspěvky z loterních činností (LOTYNKA)
typy veřejných rozpočtů
- veřejné rozpočty centrální úrovně
- veřejné rozpočty územní úrovně (nízká úroveň)
A. VEŘEJNÉ ROZPOČTY CENTRÁLNÍ ÚROVNĚ
1) STÁTNÍ ROZPOČET
2) STÁTNÍ FONDY
a) státní fond tržní regulace v zemědělství
b) státní fond životního prostředí
c) státní fond pro zúrodnění půdy
d) státní fond kultury ČR
e) státní fond ČR pro obnovu a rozvoj kinematografie
f) státní fond dopravy
g) státní fond rozvoje bydlení
ad a) státní fond tržní regulace v zemědělství = bude od roku 2001 pojmenován na státní intervenční fond
ad b) státní fond životního prostředí = financuje určité programy spojené s oblastí životního prostředí (výstavba čističek)
ad c) státní fond pro zúrodnění půdy = financuje určité programy spojené s kultivací půdy a krajiny, týká se to pohraničních, odlehlých či horských oblastí.
ad d) státní fond kultury ČR= příspěvky z loterních činností (LOTYNKA)
KRITÉRIA ČLENĚNÍ PODNIKŮ A ORGANIZACÍ VE VEŘEJNÉM SEKTORU
KRITÉRIA ČLENĚNÍ PODNIKŮ A ORGANIZACÍ VE VEŘEJNÉM SEKTORU
Z globálního hlediska dělíme podniky a organizace ve veřejné ekonomice podle poslání na tyto základní typy:
1) vzájemně prospěšné = jejich prvořadým cílem je sloužit spíše zájmům svých vlastních členů. (kluby, družstva, podnikové a obchodní asociace)
2) veřejně prospěšné = jsou to organizace s prvořadou službou veřejnosti.
3) státní podnik = který je právnickou osobou provozující podnikatelskou činnost s majetkem a má k takovému to majetku jen právo hospodaření.
Vzájemnost = je to princip, na základě kterého se sdružují občané nebo skupiny občanů a právnické osoby, aby realizovaly či podporovaly poslání, ke kterým mají navzájem pozitivní vztah.
Obecně prospěšné služby = jsou to služby poskytované veřejnosti za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek. Mohou být poskytovány za úplatu.
Obecně prospěšná společnost se zakládá zakladatelskou smlouvou nebo zakládací listinou.
Z globálního hlediska dělíme podniky a organizace ve veřejné ekonomice podle poslání na tyto základní typy:
1) vzájemně prospěšné = jejich prvořadým cílem je sloužit spíše zájmům svých vlastních členů. (kluby, družstva, podnikové a obchodní asociace)
2) veřejně prospěšné = jsou to organizace s prvořadou službou veřejnosti.
3) státní podnik = který je právnickou osobou provozující podnikatelskou činnost s majetkem a má k takovému to majetku jen právo hospodaření.
Vzájemnost = je to princip, na základě kterého se sdružují občané nebo skupiny občanů a právnické osoby, aby realizovaly či podporovaly poslání, ke kterým mají navzájem pozitivní vztah.
Obecně prospěšné služby = jsou to služby poskytované veřejnosti za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek. Mohou být poskytovány za úplatu.
Obecně prospěšná společnost se zakládá zakladatelskou smlouvou nebo zakládací listinou.
Zakladatelským subjektem podniků a organizací ve veřejné ekonomice může být:
Zakladatelským subjektem podniků a organizací ve veřejné ekonomice může být:
a) stát (pověřená vládní instituce jako ministerstvo, okresní úřad apod.), obec či magistrát. Takto zřízené organizace působí převážně v té části veřejného sektoru, který představuje sektor státní a obecní. Jde tedy o veřejnoprávní organizace a státní podniky.
b) soukromá právnická nebo fyzická osoba. Těmito subjekty zřízené či založené neziskové soukromoprávní organizace působí v té části veřejného sektoru, který je nazýván občanským sektorem.
c) stát, obce, soukromé právnické nebo fyzické osoby = zakládají neziskové organizace typu obchodní společnosti podle obchodního zákoníků. Tyto organizace působí v celém veřejném sektoru.
a) stát (pověřená vládní instituce jako ministerstvo, okresní úřad apod.), obec či magistrát. Takto zřízené organizace působí převážně v té části veřejného sektoru, který představuje sektor státní a obecní. Jde tedy o veřejnoprávní organizace a státní podniky.
b) soukromá právnická nebo fyzická osoba. Těmito subjekty zřízené či založené neziskové soukromoprávní organizace působí v té části veřejného sektoru, který je nazýván občanským sektorem.
c) stát, obce, soukromé právnické nebo fyzické osoby = zakládají neziskové organizace typu obchodní společnosti podle obchodního zákoníků. Tyto organizace působí v celém veřejném sektoru.
ČLENĚNÍ ORGANIZACÍ A PODNIKŮ VE VEŘEJNÉ EKONOMICE ČR
ČLENĚNÍ ORGANIZACÍ A PODNIKŮ VE VEŘEJNÉ EKONOMICE ČR
a) Z pohledu zakladatele
I. skupina NEZISKOVÉ NEVLÁDNÍ ORGANIZACE ZAKLÁDANÉ SOUKROMÝMI SUBJEKTY
I. Vzájemně prospěšné organizace
a) OBČANSKÁ SDRUŽENÉ A ODBORY VČETNĚ ODOBORVÝCH ORGANIZACÍ
Jedná se o vzájemně prospěšné organizace, které si svá poslání stanovují sama a sdružují občany, kteří chtějí vykonávat stejnou činnosti, či hájit stejné zájmy.
- zahrádkáři, sportovní kluby, chovatelé….
b)ZÁJMOVÁ SDRUŽENÍ PRÁVNICKÝCH OSOB
- typ organizace, který mohou zřídit právnické osoby k ochraně svých zájmů nebo k dosažení společného účelu
c) SDRUŽENÍ BEZ PRÁVNÍ SUBJEKTIVITY, tj. sdružení na základě smlouvy o sdružení - po splnění poslání sdružení většinou zaniká
a) Z pohledu zakladatele
I. skupina NEZISKOVÉ NEVLÁDNÍ ORGANIZACE ZAKLÁDANÉ SOUKROMÝMI SUBJEKTY
I. Vzájemně prospěšné organizace
a) OBČANSKÁ SDRUŽENÉ A ODBORY VČETNĚ ODOBORVÝCH ORGANIZACÍ
Jedná se o vzájemně prospěšné organizace, které si svá poslání stanovují sama a sdružují občany, kteří chtějí vykonávat stejnou činnosti, či hájit stejné zájmy.
- zahrádkáři, sportovní kluby, chovatelé….
b)ZÁJMOVÁ SDRUŽENÍ PRÁVNICKÝCH OSOB
- typ organizace, který mohou zřídit právnické osoby k ochraně svých zájmů nebo k dosažení společného účelu
c) SDRUŽENÍ BEZ PRÁVNÍ SUBJEKTIVITY, tj. sdružení na základě smlouvy o sdružení - po splnění poslání sdružení většinou zaniká
II. Veřejně prospěšné organizace
II. Veřejně prospěšné organizace
a) OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI
- poskytují veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek.
b) NADACE A NADAČNÍ FONDY nadace = účelové sdružení majetku
c) POLITICKÉ STRANY A HNUTÍ
- poslání každé politické strany je stejné „uspět ve volbách a podílet se na řízení státu“
d)CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNSOTI
e)ORGANIZACE S CIZÍM PRVKEM
II. skupina NEZISKOVÉ VLÁDNÍ ORGANIZACE ROZPOČTOVÉHO A PŘÍSPĚVKOVÉHO TYPU
- Organizace zahrnované do bloku společenských potřeb, tj. organizace působící ve veřejné správě, policii, justici, armádě
- Organizace ostatní
a) OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI
- poskytují veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek.
b) NADACE A NADAČNÍ FONDY nadace = účelové sdružení majetku
c) POLITICKÉ STRANY A HNUTÍ
- poslání každé politické strany je stejné „uspět ve volbách a podílet se na řízení státu“
d)CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNSOTI
e)ORGANIZACE S CIZÍM PRVKEM
II. skupina NEZISKOVÉ VLÁDNÍ ORGANIZACE ROZPOČTOVÉHO A PŘÍSPĚVKOVÉHO TYPU
- Organizace zahrnované do bloku společenských potřeb, tj. organizace působící ve veřejné správě, policii, justici, armádě
- Organizace ostatní
ENTITY
ENTITY:
- registrace nemovitostí - identifikace - číslo parcely IČP
- registrace ekonomického subjektu - identifikace číslo organizace IČO
- registrace obyvatel – identifikace - rodné číslo RČ
- všechny tyto registry jsou na úrovni okresu
RČ – informace pro dávky, vojenskou správu, finanční úřad, policii
IČO – 1.přiděleno na základě živnostenského podnikání
- zápis do registru živnostenského podnikání (živnostenský úřad)
2. soudy -> zápis do Obchodního rejstříku
veškeré tyto evidence vede ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (pobočka OV)
- IČP - evidence pozemků i nemovitostí
-> katastrální mapa (můžeme nahlédnout) KATASTRÁLNÍ ÚŘAD
- registrace nemovitostí - identifikace - číslo parcely IČP
- registrace ekonomického subjektu - identifikace číslo organizace IČO
- registrace obyvatel – identifikace - rodné číslo RČ
- všechny tyto registry jsou na úrovni okresu
RČ – informace pro dávky, vojenskou správu, finanční úřad, policii
IČO – 1.přiděleno na základě živnostenského podnikání
- zápis do registru živnostenského podnikání (živnostenský úřad)
2. soudy -> zápis do Obchodního rejstříku
veškeré tyto evidence vede ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (pobočka OV)
- IČP - evidence pozemků i nemovitostí
-> katastrální mapa (můžeme nahlédnout) KATASTRÁLNÍ ÚŘAD
INFORMAČNÍ SYSTÉM
INFORMAČNÍ SYSTÉM
a) celorepubliková (celostátní)
- údaje potřebné pro ….. (ministerstvo – bytová politika…)
- koordinátor musí spolupracovat s nižšími informačními systémy
b) regionální
- vymezené na úrovni regionu (informace nezbytné z hlediska regionu)
c) lokální
- veškeré informační systémy měst, obcí (informace o dopravě, ubytování, hotely…)
d) geografické
- zřizovány při regionálních a celorepublikových systémech
presentace
- brožury
- webové stránky
- noviny
a) celorepubliková (celostátní)
- údaje potřebné pro ….. (ministerstvo – bytová politika…)
- koordinátor musí spolupracovat s nižšími informačními systémy
b) regionální
- vymezené na úrovni regionu (informace nezbytné z hlediska regionu)
c) lokální
- veškeré informační systémy měst, obcí (informace o dopravě, ubytování, hotely…)
d) geografické
- zřizovány při regionálních a celorepublikových systémech
presentace
- brožury
- webové stránky
- noviny
ORGANIZACE A PODNIKY VE VEŘEJNÉM SEKTORU, KRITÉRIA ČLENĚNÍ, NEZISKOVÉ NEVLÁDNÍ ORGANIZACE
ORGANIZACE A PODNIKY VE VEŘEJNÉM SEKTORU, KRITÉRIA ČLENĚNÍ, NEZISKOVÉ NEVLÁDNÍ ORGANIZACE
Organizace a podniky lze ve veřejné sektoru rozčlenit na podniky a organizace ve:
a) státní veřejném sektoru = jde o rozpočtové organizace přímo napojené na státní rozpočet (např. okresní úřady)
b) místním samosprávném (lokálním) sektoru, který je definovaný subjekty místní samosprávy, sdruženími obcí.
c) občanském veřejném sektoru nevládních veřejných institucí = zahrnuje pestrou paletu různých institucí a organizací. Typickým příkladem jsou ve vyspělých zemích univerzity, akademie věd, veřejnoprávní rozhlas a televize, národní divadla, muzea, atd.
Organizace a podniky ve státním, municipálním i občanském veřejném sektoru, lez definovat v ČR jako organizace charakteru právnické osoby:
- které nebyly zřízeny nebo založeny za účelem podnikání, ale za jiným účelem
- podniky, které řídil stát – státní podniky (ziskové i neziskové)
Organizace a podniky lze ve veřejné sektoru rozčlenit na podniky a organizace ve:
a) státní veřejném sektoru = jde o rozpočtové organizace přímo napojené na státní rozpočet (např. okresní úřady)
b) místním samosprávném (lokálním) sektoru, který je definovaný subjekty místní samosprávy, sdruženími obcí.
c) občanském veřejném sektoru nevládních veřejných institucí = zahrnuje pestrou paletu různých institucí a organizací. Typickým příkladem jsou ve vyspělých zemích univerzity, akademie věd, veřejnoprávní rozhlas a televize, národní divadla, muzea, atd.
Organizace a podniky ve státním, municipálním i občanském veřejném sektoru, lez definovat v ČR jako organizace charakteru právnické osoby:
- které nebyly zřízeny nebo založeny za účelem podnikání, ale za jiným účelem
- podniky, které řídil stát – státní podniky (ziskové i neziskové)
VYTVOŘENÍ TRANSPARENTNÍHO EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ
VYTVOŘENÍ TRANSPARENTNÍHO EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ
- snaha vytvořit nejen ve veřejné sféře, ale soukromé sféře
- snaha:
1. transparentního podnikatelsko-ekonomického pro podnikání
2. z hlediska hospodaření s veřejnými finančními fondy pod kontrolou veřejnosti
ad 1) vhodnost, aby jednotlivé subjekty byli informováni
= PO, FO, by měly být informováni o trzích a možnostech podnikání
ad 2) jednotlivé veřejné investice (prostředky z veřejných rozpočtů) použité na zakázky
- informovanost pro veřejnost, abych já jako (daňový plátce) věděl na co byly jednotlivé prostředky použity.
8. INFORMAČNÍ SPOLEČNOST
= měla by být bezpečná a stabilní
- zajištění bezpečnosti a obrany = souvisí s výstavbou informační společnosti
informační podpora v:
- oblasti kursového managementu
- oblast pro živnostenské podnikání
- zajištění informací a komunikace
- zajištění bezpečnosti a obrana
- snaha vytvořit nejen ve veřejné sféře, ale soukromé sféře
- snaha:
1. transparentního podnikatelsko-ekonomického pro podnikání
2. z hlediska hospodaření s veřejnými finančními fondy pod kontrolou veřejnosti
ad 1) vhodnost, aby jednotlivé subjekty byli informováni
= PO, FO, by měly být informováni o trzích a možnostech podnikání
ad 2) jednotlivé veřejné investice (prostředky z veřejných rozpočtů) použité na zakázky
- informovanost pro veřejnost, abych já jako (daňový plátce) věděl na co byly jednotlivé prostředky použity.
8. INFORMAČNÍ SPOLEČNOST
= měla by být bezpečná a stabilní
- zajištění bezpečnosti a obrany = souvisí s výstavbou informační společnosti
informační podpora v:
- oblasti kursového managementu
- oblast pro živnostenské podnikání
- zajištění informací a komunikace
- zajištění bezpečnosti a obrana
PRINCIPY A ZÁKLADY STÁTNÍ INFORMAČNÍ POTŘEBY (realizace)
PRINCIPY A ZÁKLADY STÁTNÍ INFORMAČNÍ POTŘEBY (realizace)
ovlivnění realizace:
- legislativa
- přidělování finančních zdrojů a uplatnění z hlediska finančních nástrojů
- řízení a koordinace prostřednictvím orgánů státní správy
zajišťování a koordinace:
instituce: Rada vlády pro státní informační politiku
+ Úřad pro státní informační systém
realizace:
-- vláda připraví plán (2 roky), připraví úkoly, jež budou plněny v rámci informační politiky
- stanoveny zdroje, podmínky, orgány, které se tím budou zabývat
ČINNOST STÁTNÍHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU
- ze státního rozpočtu jsou vydávány prostředky státní informatiku
- 70.-80.miliónů vyčleněno ze státního rozpočtu pro Úřad státního informačního systému
- tvoří nám státní informační systém
- zabezpečují informace z globálního hlediska
- jsou vzájemně propojeny (vazby a koordinace)
ovlivnění realizace:
- legislativa
- přidělování finančních zdrojů a uplatnění z hlediska finančních nástrojů
- řízení a koordinace prostřednictvím orgánů státní správy
zajišťování a koordinace:
instituce: Rada vlády pro státní informační politiku
+ Úřad pro státní informační systém
realizace:
-- vláda připraví plán (2 roky), připraví úkoly, jež budou plněny v rámci informační politiky
- stanoveny zdroje, podmínky, orgány, které se tím budou zabývat
ČINNOST STÁTNÍHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU
- ze státního rozpočtu jsou vydávány prostředky státní informatiku
- 70.-80.miliónů vyčleněno ze státního rozpočtu pro Úřad státního informačního systému
- tvoří nám státní informační systém
- zabezpečují informace z globálního hlediska
- jsou vzájemně propojeny (vazby a koordinace)
ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY
ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY
- provádí výběr technických a programových prostředků ale i dalších produktů nezbytných pro provoz.
= jsou povinny vytvářet koncepci celkového vedení informačního systému
- jak tento systém funguje, schválení
= spolupráce s úřadem pro informační systémy
= poskytují informace jenž jsou uložené v jim poskytovaném informačním systému
= zveřejňuje informace pro potřeby jiných informačních systému, koordinaci
= musí zveřejňovat informace pokud dojde například k znehodnocování dat -> aktualizovat (zveřejnit datum…) - ochrana a bezpečnost dat informačního systému
sankce: - poruší-li povinnosti až do výše 1 mil Kč
- neodstraní-li nedostatky, nereaguje-li na ně
- možno uložit do 1 roku ode dne, kdy to úřad zjistil
- pokutu vybírá územní finanční orgán
- výnos z pokut -> příjem státního rozpočtu
- provádí výběr technických a programových prostředků ale i dalších produktů nezbytných pro provoz.
= jsou povinny vytvářet koncepci celkového vedení informačního systému
- jak tento systém funguje, schválení
= spolupráce s úřadem pro informační systémy
= poskytují informace jenž jsou uložené v jim poskytovaném informačním systému
= zveřejňuje informace pro potřeby jiných informačních systému, koordinaci
= musí zveřejňovat informace pokud dojde například k znehodnocování dat -> aktualizovat (zveřejnit datum…) - ochrana a bezpečnost dat informačního systému
sankce: - poruší-li povinnosti až do výše 1 mil Kč
- neodstraní-li nedostatky, nereaguje-li na ně
- možno uložit do 1 roku ode dne, kdy to úřad zjistil
- pokutu vybírá územní finanční orgán
- výnos z pokut -> příjem státního rozpočtu
ÚŘAD PRO STÁTNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM
ÚŘAD PRO STÁTNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM
= likviduje-li se tak jednotlivá práva a povinnosti přecházejí na úřad pro veřejný informační systém
4. KOMUNIKAČNÍ INFRASTRUKTURA
= předpoklad rozvoje informační společnosti
= dosažení úrovně informační společnosti
= všeobecná dostupnost
5. DŮVĚRYHODNOST A BEZPEČNOST INFORMAČNÍHO SYSTÉMU
= ochrana a bezpečnost důvěryhodnosti jednotlivých informačních systémů
= v rámci užití informačního identifikátoru
= zajištění ochrany osobních dat
rozvíjejí se možnosti jako:
- elektronický podpis
- elektronická ….
- zdravotní karta občana osobní identifikátory
- řidičák
- ochrana osobních dat – musí být zabezpečena propojením informačního systému na logistiku
orgány pro ochranu osobních dat
- nesmí být dotčeno právo občana k přístupu k informacím
= likviduje-li se tak jednotlivá práva a povinnosti přecházejí na úřad pro veřejný informační systém
4. KOMUNIKAČNÍ INFRASTRUKTURA
= předpoklad rozvoje informační společnosti
= dosažení úrovně informační společnosti
= všeobecná dostupnost
5. DŮVĚRYHODNOST A BEZPEČNOST INFORMAČNÍHO SYSTÉMU
= ochrana a bezpečnost důvěryhodnosti jednotlivých informačních systémů
= v rámci užití informačního identifikátoru
= zajištění ochrany osobních dat
rozvíjejí se možnosti jako:
- elektronický podpis
- elektronická ….
- zdravotní karta občana osobní identifikátory
- řidičák
- ochrana osobních dat – musí být zabezpečena propojením informačního systému na logistiku
orgány pro ochranu osobních dat
- nesmí být dotčeno právo občana k přístupu k informacím
ELEKTRONICKÝ OBCHOD
ELEKTRONICKÝ OBCHOD
- Úřad pro státní informační systémy = zajišťuje podmínky pro provoz
pozitiva:
- minimální náklady pro nákup
- nízké provozní náklady
- vysoká rychlost a efektivita poskytnutých informací
- neomezená komunikace
- komunikace se světovými trhy
negativa:
- roste prostor pro daňové úniky
- vytváří se prostor pro praní špinavých peněz
- šíření protizákonných věcí (dětská pornografie…)
ELEKTRONICKÝ OBCHOD V ČR
pozitiva:
- zvýšit komunikace schopnost
- prostor pro uplatnění malých a středních podniků
- zapojení se do mezinárodního informačního systému (mezinárodní trh)
-- nutnost zajistit technicko-provozní podmínky (předpoklady)
-- harmonizace s EU (přístupy, právní úprava)
- Úřad pro státní informační systémy = zajišťuje podmínky pro provoz
pozitiva:
- minimální náklady pro nákup
- nízké provozní náklady
- vysoká rychlost a efektivita poskytnutých informací
- neomezená komunikace
- komunikace se světovými trhy
negativa:
- roste prostor pro daňové úniky
- vytváří se prostor pro praní špinavých peněz
- šíření protizákonných věcí (dětská pornografie…)
ELEKTRONICKÝ OBCHOD V ČR
pozitiva:
- zvýšit komunikace schopnost
- prostor pro uplatnění malých a středních podniků
- zapojení se do mezinárodního informačního systému (mezinárodní trh)
-- nutnost zajistit technicko-provozní podmínky (předpoklady)
-- harmonizace s EU (přístupy, právní úprava)
vazby
vazby = propojenost, komunikativnost
- je nutné, aby vznikla mezi informačními systémy veřejné správy
- aby mohli využívat data a informace jednotné zpracování informací na jednotné bází
- informační systémy jenž jsou podsystémy, doplňující informační techniky a technologie doplňují zbývající informace
INFORMAČNÍ SYSTÉM VEŘEJNÉ SPRÁVY slouží:
nevztahují se
- pro výkon veřejné správy
- policie ČR
- ministerstvo financí
- ministerstvo obrany
- státní služba, státní bezpečnostní úřad
vztahují se
- ministerstva
- jiné správní úřady
- orgány územní samosprávy
- další státní orgány
- je nutné, aby vznikla mezi informačními systémy veřejné správy
- aby mohli využívat data a informace jednotné zpracování informací na jednotné bází
- informační systémy jenž jsou podsystémy, doplňující informační techniky a technologie doplňují zbývající informace
INFORMAČNÍ SYSTÉM VEŘEJNÉ SPRÁVY slouží:
nevztahují se
- pro výkon veřejné správy
- policie ČR
- ministerstvo financí
- ministerstvo obrany
- státní služba, státní bezpečnostní úřad
vztahují se
- ministerstva
- jiné správní úřady
- orgány územní samosprávy
- další státní orgány
ÚŘAD PRO VEŘEJNÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY
ÚŘAD PRO VEŘEJNÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY
- je ústředním správním úřadem pro vytváření a rozvoj informačních systémů veřejné správy
- spolupracuje s orgány veřejné správy
-- vyhledává, zpracovává, ukládá, vytváří nové informace, jež jsou základem pro rozvoj informačního systému v rámci jednotlivých oblastí veřejné správy
= zpracovává návrhy strategických dokumentů v oblasti veřejné správy
= připravuje a koordinuje přípravu záměru pro budování, vytváření i pro přetváření informačního systému
= vyvíjí spolupráci na mezinárodní úrovni mezi informačními systémy (koordinace) snaha spravovat a vytvářet veřejný informační systém
= koordinuje a vytváří podmínky pro rozvoje a podporu rozvoje elektronického obchodu
KONTROLNÍ ČINNOST
= dodržování povinností a jejich činností
= hodnotí projekty, jež mají meziresortní dopady
= u jednotlivých správců informačních systémů, když použili novou verzi nebo změna dosavadního informačního systému, zda nebyl zcela pozměněn oproti standardům jež jsou určeny
= zjistí-li nedostatky - sankce
= kontrola z hlediska finanční náročnosti pro jednotlivé projekty a vyjádření
= vydává věstník (uveřejňuje veškeré standardy a povinnosti)
- je ústředním správním úřadem pro vytváření a rozvoj informačních systémů veřejné správy
- spolupracuje s orgány veřejné správy
-- vyhledává, zpracovává, ukládá, vytváří nové informace, jež jsou základem pro rozvoj informačního systému v rámci jednotlivých oblastí veřejné správy
= zpracovává návrhy strategických dokumentů v oblasti veřejné správy
= připravuje a koordinuje přípravu záměru pro budování, vytváření i pro přetváření informačního systému
= vyvíjí spolupráci na mezinárodní úrovni mezi informačními systémy (koordinace) snaha spravovat a vytvářet veřejný informační systém
= koordinuje a vytváří podmínky pro rozvoje a podporu rozvoje elektronického obchodu
KONTROLNÍ ČINNOST
= dodržování povinností a jejich činností
= hodnotí projekty, jež mají meziresortní dopady
= u jednotlivých správců informačních systémů, když použili novou verzi nebo změna dosavadního informačního systému, zda nebyl zcela pozměněn oproti standardům jež jsou určeny
= zjistí-li nedostatky - sankce
= kontrola z hlediska finanční náročnosti pro jednotlivé projekty a vyjádření
= vydává věstník (uveřejňuje veškeré standardy a povinnosti)
STÁTNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM ČR - SIS
STÁTNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM ČR - SIS
Cíle a přínosy státních informačních systémů
- vybudovat a rozvíjet informační společnost
- vytvoření předpokladů pro zlepšení kvality života občanů
- zefektivnění státní správy a samosprávy
- zkvalitnění podpory rozvoje podnikání
občané:
- lepší kvalifikace, rostoucí kvalita života, uplatnění tvůrčích schopností
veřejná správa:
- rostoucí komunikace na úřadech, vytvoření nových pracovních míst
státní správa:
- zpřístupnění práce občanů, omezení daňových úniků, umožňuje se zavést metody na určení sociálních a důchodových dávek, lepší kontrola finančních toků
Koncepce SIS byla založena na zákonem stanovených úředních seznamech tzv. registrech a na využívání dat z registrů.
Registr nemovitostí = vztahuj se k entitě území.
Registr obyvatel = rozpadá se na evidenci pobytu občanů a cizinců pobývajících na našem území.
Registr ekonomických subjektů = u nás zatím neexistuje.
Cíle a přínosy státních informačních systémů
- vybudovat a rozvíjet informační společnost
- vytvoření předpokladů pro zlepšení kvality života občanů
- zefektivnění státní správy a samosprávy
- zkvalitnění podpory rozvoje podnikání
občané:
- lepší kvalifikace, rostoucí kvalita života, uplatnění tvůrčích schopností
veřejná správa:
- rostoucí komunikace na úřadech, vytvoření nových pracovních míst
státní správa:
- zpřístupnění práce občanů, omezení daňových úniků, umožňuje se zavést metody na určení sociálních a důchodových dávek, lepší kontrola finančních toků
Koncepce SIS byla založena na zákonem stanovených úředních seznamech tzv. registrech a na využívání dat z registrů.
Registr nemovitostí = vztahuj se k entitě území.
Registr obyvatel = rozpadá se na evidenci pobytu občanů a cizinců pobývajících na našem území.
Registr ekonomických subjektů = u nás zatím neexistuje.
PRVOTNÍ OBLASTI STÁTNÍ INFORMAČNÍ POLITIKY
PRVOTNÍ OBLASTI STÁTNÍ INFORMAČNÍ POLITIKY
1. Informační gramotnost
2. Informatizovaná demokracie
3. Rozvoj informačních systémů veřejné správy
4. Komunikační infrastruktura
5. Důvěryhodnost a bezpečnost informačních systémů a ochrana osobních dat
6. Elektronický obchod
7. Transparentní ekonomická prostředí
8. Informační společnost, aby byla vybudována jako bezpečná a stabilní
1. INFORMAČNÍ GRAMOTNOST
- napojení se s prací s PC, Internetem
- s jinými firmami vzdělávání
- nové možnosti vzdělávání, (celoživotní, distanční), uplatnění rozvoje osobnosti
- zvládnutí systému vzdělávání (školy)
1. Informační gramotnost
2. Informatizovaná demokracie
3. Rozvoj informačních systémů veřejné správy
4. Komunikační infrastruktura
5. Důvěryhodnost a bezpečnost informačních systémů a ochrana osobních dat
6. Elektronický obchod
7. Transparentní ekonomická prostředí
8. Informační společnost, aby byla vybudována jako bezpečná a stabilní
1. INFORMAČNÍ GRAMOTNOST
- napojení se s prací s PC, Internetem
- s jinými firmami vzdělávání
- nové možnosti vzdělávání, (celoživotní, distanční), uplatnění rozvoje osobnosti
- zvládnutí systému vzdělávání (školy)
PRVOTNÍ OBLASTI STÁTNÍ INFORMAČNÍ POLITIKY
2. INFORMATIZOVANÁ DEMOKRACIE
- právo občana k přístupu informací, jeho využívání (v oblasti podnikatelské správy, veřejné, správní)
- možnosti nových pracovních míst
- o lékařské péči, o ochraně životního prostředí
+ veřejné informační služby (knihovny, archivy…)
3. ROZVOJ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY
- rozvoj informačního systému veřejné správy
- snaha o využití informačních technologií a zlepšit služby poskytované občanům veřejnou správou
- úprava se opírá o zákon o informačních systémech veřejné správy 365 Sb/2000
= vymezená práva a povinnosti osob které souvisí s vytvářením, provozováním, ale i rozvojem veřejné správy
= řízení úřadu pro informační systémy
+ působnost a pravomoci
- právo občana k přístupu informací, jeho využívání (v oblasti podnikatelské správy, veřejné, správní)
- možnosti nových pracovních míst
- o lékařské péči, o ochraně životního prostředí
+ veřejné informační služby (knihovny, archivy…)
3. ROZVOJ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY
- rozvoj informačního systému veřejné správy
- snaha o využití informačních technologií a zlepšit služby poskytované občanům veřejnou správou
- úprava se opírá o zákon o informačních systémech veřejné správy 365 Sb/2000
= vymezená práva a povinnosti osob které souvisí s vytvářením, provozováním, ale i rozvojem veřejné správy
= řízení úřadu pro informační systémy
+ působnost a pravomoci
Informační systém veřejné právy
informační systém veřejné právy
- informační činnosti a získávání a poskytování informací
- prezentace, shromažďování, vyhodnocování informací, likvidace dat
- informační činnosti jsou prováděny - správci (spravují)
- provozovateli (provozují)
- uživateli (užívají)
- využívají různé technické a programové vybavení
správce = subjekt, který určuje účel a prostředky zpracování informací. Za daný informační systém i odpovídá
provozovatel = subjekt, který provádí alespoň některé informační činnosti, které souvisí s daným informačním systémem.
vytváření informačních systémů
- složitý proces zavádění informačních a komunikačních technologií
- zajištění právních norem, organizačních znalostí i technických podmínek
- vytvoření určitého standardu = soubor pravidel, které jsou nezbytné pro výkon určitých činností, je spojen s vytvářením, rozvojem informací
- jsou uveřejněny (veškeré informace) ve věstníku
- informační činnosti a získávání a poskytování informací
- prezentace, shromažďování, vyhodnocování informací, likvidace dat
- informační činnosti jsou prováděny - správci (spravují)
- provozovateli (provozují)
- uživateli (užívají)
- využívají různé technické a programové vybavení
správce = subjekt, který určuje účel a prostředky zpracování informací. Za daný informační systém i odpovídá
provozovatel = subjekt, který provádí alespoň některé informační činnosti, které souvisí s daným informačním systémem.
vytváření informačních systémů
- složitý proces zavádění informačních a komunikačních technologií
- zajištění právních norem, organizačních znalostí i technických podmínek
- vytvoření určitého standardu = soubor pravidel, které jsou nezbytné pro výkon určitých činností, je spojen s vytvářením, rozvojem informací
- jsou uveřejněny (veškeré informace) ve věstníku
VEŘEJNÁ INFORMATIKA (CÍLE, PŘÍNOSY, PRIORITNÍ OBALASTI), INFORMAČNÍ SYSTÉMY VS, STÁTNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM, ÚZEMNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉMY
VEŘEJNÁ INFORMATIKA (CÍLE, PŘÍNOSY, PRIORITNÍ OBALASTI), INFORMAČNÍ SYSTÉMY VS, STÁTNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM, ÚZEMNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉMY
Informační technologie = výrazně ovlivňují nejrůznější odvětví lidské činnosti. Rozšiřují množství i kvalitu nových poznatků, umožňují jejich všeobecnou dostupnost.
informatizace společnosti = tu nereprezentuje pouze computerizace, spočívající v nasazování počítačů a v automatickém zpracování dat.
K rozvoji informatizace je zapotřebí odpovídající rozvoj komunikační infrastruktury, založený na rekonstrukci spojových telekomunikačních sítí s orientací na digitální síť internetových služeb.
Státní informační politika = je orientována do oblasti veřejné informovanosti. Zvláštní pozornost bývá věnována informačním službám, které jsou spojovány s školskými a dalšími knihovnami, archívy, vybranými sítěmi center pro podporu vědy a výzkumu.
Výrazným problémem v oblasti státní informační politiky je problém informačních monopolů.
- státní monopol v oblasti spojových služeb
- hromadných sdělovacích prostředků
současné tendence rozvinutých zemí směřují k minimalizaci státního monopolu
Informační technologie = výrazně ovlivňují nejrůznější odvětví lidské činnosti. Rozšiřují množství i kvalitu nových poznatků, umožňují jejich všeobecnou dostupnost.
informatizace společnosti = tu nereprezentuje pouze computerizace, spočívající v nasazování počítačů a v automatickém zpracování dat.
K rozvoji informatizace je zapotřebí odpovídající rozvoj komunikační infrastruktury, založený na rekonstrukci spojových telekomunikačních sítí s orientací na digitální síť internetových služeb.
Státní informační politika = je orientována do oblasti veřejné informovanosti. Zvláštní pozornost bývá věnována informačním službám, které jsou spojovány s školskými a dalšími knihovnami, archívy, vybranými sítěmi center pro podporu vědy a výzkumu.
Výrazným problémem v oblasti státní informační politiky je problém informačních monopolů.
- státní monopol v oblasti spojových služeb
- hromadných sdělovacích prostředků
současné tendence rozvinutých zemí směřují k minimalizaci státního monopolu
INFORMAČNÍ SYSTÉMY VEŘEJNÉ SPRÁVY – ISVS
INFORMAČNÍ SYSTÉMY VEŘEJNÉ SPRÁVY – ISVS
princip podpory veřejné informovanosti je zakotven v Ústavě ČR a v Listině základních lidských práv a svobod. Státní orgány jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti.
Poskytnutím informace se rozumí zpřístupnění jako prvotních materiálu tj.písemností, spisů, zpráv, studií, výkazů, statistik, směrnic, instrukcí, sdělení, tak i jiných záznamů na jiných nosičích.
Informační systém veřejné správy by měl být funkčním komplexem jednotlivých informačních systémů provozovaných státní správou a samosprávou.
CÍLEM INFORMAČNÍ POLITIKY ČR
- je vytvořit jednotný informační systém veřejné správy. Jeho jednotnost spočívá v řešení stejných úkolů v různých lokalitách.
Jádrem informačního systému veřejné správy bude státní informační systém SIS.
- rozvoj informační společnosti probíhá na všech úrovních společnosti
princip podpory veřejné informovanosti je zakotven v Ústavě ČR a v Listině základních lidských práv a svobod. Státní orgány jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti.
Poskytnutím informace se rozumí zpřístupnění jako prvotních materiálu tj.písemností, spisů, zpráv, studií, výkazů, statistik, směrnic, instrukcí, sdělení, tak i jiných záznamů na jiných nosičích.
Informační systém veřejné správy by měl být funkčním komplexem jednotlivých informačních systémů provozovaných státní správou a samosprávou.
CÍLEM INFORMAČNÍ POLITIKY ČR
- je vytvořit jednotný informační systém veřejné správy. Jeho jednotnost spočívá v řešení stejných úkolů v různých lokalitách.
Jádrem informačního systému veřejné správy bude státní informační systém SIS.
- rozvoj informační společnosti probíhá na všech úrovních společnosti
Spojení
spojení = podporování je současnou technologickou revolucí jenž je vzájemně propojena informačními, komunikačními a masově mediálními technologiemi.
systém globální informační infrastruktury = nám umožňuje komunikovat a koordinovat nejrůznějšími procesy -> (lidé, techniky, technologie)
rys globální infrastruktury systémů
- posun od interní komunikace až na externí komunikace příkladem je internet.
CÍL INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ:
- snaha je v rámci informačního systému je vytvoření globální sítě jenž umožní vzájemnou komunikaci - budou napomáhat veškerým lidem (osoba, podnik, vládaje) .
Přínosy a úskalí globálních informačních systémů
- zhoršení postavení méně kvalifikovaných pracovníků na trhu Práce všeho druhu
- přírůstek legislativy, upravit ji proti informační kriminalitě
- unikání dat
- napojení na mezinárodní informační systémy
- snaha začlenit ČR do této mezinárodní sítě
Šance pro ČR až se připojí:
- rozsáhlé zahraniční informace do moderních technologií, jež umožní lepší komunikaci
- poskytnutí zahraničních investic
systém globální informační infrastruktury = nám umožňuje komunikovat a koordinovat nejrůznějšími procesy -> (lidé, techniky, technologie)
rys globální infrastruktury systémů
- posun od interní komunikace až na externí komunikace příkladem je internet.
CÍL INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ:
- snaha je v rámci informačního systému je vytvoření globální sítě jenž umožní vzájemnou komunikaci - budou napomáhat veškerým lidem (osoba, podnik, vládaje) .
Přínosy a úskalí globálních informačních systémů
- zhoršení postavení méně kvalifikovaných pracovníků na trhu Práce všeho druhu
- přírůstek legislativy, upravit ji proti informační kriminalitě
- unikání dat
- napojení na mezinárodní informační systémy
- snaha začlenit ČR do této mezinárodní sítě
Šance pro ČR až se připojí:
- rozsáhlé zahraniční informace do moderních technologií, jež umožní lepší komunikaci
- poskytnutí zahraničních investic
Efektivnost investic
Efektivnost investic = dopad investiční činnosti na výrobu je opožděný. Růstu investic generuje růst výroby v dalším roce, přičemž výroba se mění mírnějšími tempy než investice.
Přímé zahraniční investice = největší přímé zahraniční investice jsou spjaty s odprodejem významných podílů velkých tuzemských firem.
Hrubá míra investic = podíl hrubé tvorby fixního kapitálu na hrubém domácím produktu.
Oblast veřejných investic = je ovlivňována v ČR zákonem o veřejných zakázkách.
Z hlediska rozsahu veřejných investic je na jedné straně Japonsko, na druhé pak USA.
úroveň veřejných investic záleží - dle úrovně země
- dle stupně rozvoje země
Přímé zahraniční investice = největší přímé zahraniční investice jsou spjaty s odprodejem významných podílů velkých tuzemských firem.
Hrubá míra investic = podíl hrubé tvorby fixního kapitálu na hrubém domácím produktu.
Oblast veřejných investic = je ovlivňována v ČR zákonem o veřejných zakázkách.
Z hlediska rozsahu veřejných investic je na jedné straně Japonsko, na druhé pak USA.
úroveň veřejných investic záleží - dle úrovně země
- dle stupně rozvoje země
Veřejná obchodní soutěž
veřejná obchodní soutěž – musí žadatel povinně vyhlásit jestliže bude nabídková cena v určitém limitu
- pro nemovitosti >= 50 mil Kč
- ostatní případy >= 12 mil Kč
- provozovatel telefonních sítí a služeb >= 18 mil Kč
!! výzva více zájemců – nutno, aby žadateli plnil evidenční povinnost - do 15 dnů od uzavření musí poslat orgánům vyplnění evidenční list veřejné zakázky.
- do 30 dnů po uzavření musí zveřejnit veškeré informace v obchodním věstníku (kdo byl vybrán + nabídková cena)
archivační povinnost = musí vše archivovat 5 let od všech, kdo nabídkou prošli
UZAVŘENÍ SMLOUVY
a)dvoustupňové
1. Návrh smlouvy, která bude uzavřena
2. Přijetí návrhu smlouvy mezi žadatelem a uchazečem
b) třístupňové
1. podnět, výzva k podání návrhu smlouvy ze strany zadavatele
2. návrh na uzavření smlouvy ze strany uchazeče
3. přijetí návrhu smlouvy žadatele
- pro nemovitosti >= 50 mil Kč
- ostatní případy >= 12 mil Kč
- provozovatel telefonních sítí a služeb >= 18 mil Kč
!! výzva více zájemců – nutno, aby žadateli plnil evidenční povinnost - do 15 dnů od uzavření musí poslat orgánům vyplnění evidenční list veřejné zakázky.
- do 30 dnů po uzavření musí zveřejnit veškeré informace v obchodním věstníku (kdo byl vybrán + nabídková cena)
archivační povinnost = musí vše archivovat 5 let od všech, kdo nabídkou prošli
UZAVŘENÍ SMLOUVY
a)dvoustupňové
1. Návrh smlouvy, která bude uzavřena
2. Přijetí návrhu smlouvy mezi žadatelem a uchazečem
b) třístupňové
1. podnět, výzva k podání návrhu smlouvy ze strany zadavatele
2. návrh na uzavření smlouvy ze strany uchazeče
3. přijetí návrhu smlouvy žadatele
Specifikace
Specifikace = zúžení, omezení nucených podmínke pro uzavření nabídky (dle návrhu nabídky)
Druhy specifikace:
- technické, funkční nebo výkonová
- značková = technologie, jakost…
- normalizované = spojení s podmínkami, plnění nových, určitých norem
- kombinace těchto specifikací (pro úplné zůžení nabídek)
uzavření veřejné obchodní soutěže – dvoustupňové:
1. podá návrh smlouvy, která bude uzavřena
2. vyzve jenom ty, kteří splnily bod č.1
Veřejné investice
- které mají být financovány z veřejných zdrojů, rozpočtů
- zabezpečuje se rozvoj výroby, energie, vody, zásobování těmito zdroji
- odstranění odpadů, rekultivace krajiny
- investice do dopravy a spojů
- oblast školství, kultury, zdravotnictví
- sociálního zabezpečení asociálních služeb
- část bytové výstavby
- investice do veřejné správy
- rozvoj lidských zdrojů
Druhy specifikace:
- technické, funkční nebo výkonová
- značková = technologie, jakost…
- normalizované = spojení s podmínkami, plnění nových, určitých norem
- kombinace těchto specifikací (pro úplné zůžení nabídek)
uzavření veřejné obchodní soutěže – dvoustupňové:
1. podá návrh smlouvy, která bude uzavřena
2. vyzve jenom ty, kteří splnily bod č.1
Veřejné investice
- které mají být financovány z veřejných zdrojů, rozpočtů
- zabezpečuje se rozvoj výroby, energie, vody, zásobování těmito zdroji
- odstranění odpadů, rekultivace krajiny
- investice do dopravy a spojů
- oblast školství, kultury, zdravotnictví
- sociálního zabezpečení asociálních služeb
- část bytové výstavby
- investice do veřejné správy
- rozvoj lidských zdrojů
VEŘEJNÉ INVESTOVÁNÍ
VEŘEJNÉ INVESTOVÁNÍ
Problematika veřejných investic se stala jedním z ústředních témat politických problémů.
Jedná se o problematiku:
- které investice mají být financovány
- kolik investičních prostředků má být na veřejně prospěšné činnosti vynaloženo
- v jaké míře bude břemeno financování investic přeneseno na příští generace
veřejnými investicemi = bývá většinou zabezpečován rozvoj výroby energií a vody, zásobování těmito zdroji, odstraňování odpadů, investice do dopravy a spojů, školství, kultury, zdravotnictví, sociálních služeb, část bytové výstavby, investice do životního prostředí.
Počátkem devadesátých let představovaly většinu investic stavební práce.
Zvyšoval se podíl investic do soukromého sektoru.
Podíl investic do ostatního vlastnictví se zvyšoval.
Zvýšil se podíl investic do sféry služeb a to na úrok výroby.
Problematika veřejných investic se stala jedním z ústředních témat politických problémů.
Jedná se o problematiku:
- které investice mají být financovány
- kolik investičních prostředků má být na veřejně prospěšné činnosti vynaloženo
- v jaké míře bude břemeno financování investic přeneseno na příští generace
veřejnými investicemi = bývá většinou zabezpečován rozvoj výroby energií a vody, zásobování těmito zdroji, odstraňování odpadů, investice do dopravy a spojů, školství, kultury, zdravotnictví, sociálních služeb, část bytové výstavby, investice do životního prostředí.
Počátkem devadesátých let představovaly většinu investic stavební práce.
Zvyšoval se podíl investic do soukromého sektoru.
Podíl investic do ostatního vlastnictví se zvyšoval.
Zvýšil se podíl investic do sféry služeb a to na úrok výroby.
PŘEDMĚTEM VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
tuzemská osoba
1. právnická osoba se sídlem v ČR nebo fyzická osoba s bydlištěm v ČR
2. fyzická osoba s bydlištěm mimo území ČR nebo právnická osoba se sídlem mimo území ČR, oprávněná podnikat na území ČR v souladu se zvláštními předpisy.
zahraniční osoba = právnická osoba se sídlem a fyzická osoba s bydlištěm mimo území ČR.
Nabídka a předběžná nabídka = návrh uchazeče.
Nabídka = návrh na uzavření smlouvy.
Předběžná nabídka = návrh na způsob plnění veřejné zakázky.(je spjat s dvoustupňovou veřejnou obchodní soutěží)
nabídková cena = cena, kterou uchazeč navrhuje zadavateli za splnění veřejné zakázky.
zadávací dokumentace = souhrn údajů a informací nezbytných pro zpracování nabídky.
1. právnická osoba se sídlem v ČR nebo fyzická osoba s bydlištěm v ČR
2. fyzická osoba s bydlištěm mimo území ČR nebo právnická osoba se sídlem mimo území ČR, oprávněná podnikat na území ČR v souladu se zvláštními předpisy.
zahraniční osoba = právnická osoba se sídlem a fyzická osoba s bydlištěm mimo území ČR.
Nabídka a předběžná nabídka = návrh uchazeče.
Nabídka = návrh na uzavření smlouvy.
Předběžná nabídka = návrh na způsob plnění veřejné zakázky.(je spjat s dvoustupňovou veřejnou obchodní soutěží)
nabídková cena = cena, kterou uchazeč navrhuje zadavateli za splnění veřejné zakázky.
zadávací dokumentace = souhrn údajů a informací nezbytných pro zpracování nabídky.
PODMÍNKY OBCHODNÍ VEŘEJNÉ SOUTĚŽE
PODMÍNKY OBCHODNÍ VEŘEJNÉ SOUTĚŽE
- podmínky založení a zrušení musí být vyhlášeny v obchodním věstníku, který žadatel vyhlásí.
musí splňovat:
- musí být dáno „ co se bude plnit“
- doba a místo plnění „konání zakázky“
- požadavky na prokázání kvalifikačních předpokladů uchazečů
- musí obsahovat „způsob hodnocení nabídek“
- stanoveny požadavky i na „nabídkovou cenu“
- soutěžní lhůta, místo otevírání nabídek (obálek s nabídkou)
- samotná zadávací lhůta
- místo pro podání nabídek (posta, adresa, osobně..)
- název, sídlo - informace a kontakt na žadatele
- oznámení prohlídky (době o prohlídce) veřejné obchodní zakázky
- požadavek na poskytnutí jistoty
hodnocení se provádí dle:
- nabídkové ceny
- ekonomické vhodnosti nabídky
- technické jakostní, funkční charakteristiky veřejné zakázky
- podmínky založení a zrušení musí být vyhlášeny v obchodním věstníku, který žadatel vyhlásí.
musí splňovat:
- musí být dáno „ co se bude plnit“
- doba a místo plnění „konání zakázky“
- požadavky na prokázání kvalifikačních předpokladů uchazečů
- musí obsahovat „způsob hodnocení nabídek“
- stanoveny požadavky i na „nabídkovou cenu“
- soutěžní lhůta, místo otevírání nabídek (obálek s nabídkou)
- samotná zadávací lhůta
- místo pro podání nabídek (posta, adresa, osobně..)
- název, sídlo - informace a kontakt na žadatele
- oznámení prohlídky (době o prohlídce) veřejné obchodní zakázky
- požadavek na poskytnutí jistoty
hodnocení se provádí dle:
- nabídkové ceny
- ekonomické vhodnosti nabídky
- technické jakostní, funkční charakteristiky veřejné zakázky
VEŘEJNÁ ZAKÁZKA
VEŘEJNÁ ZAKÁZKA
- uchazeč může podat několik nabídek na řešení veřejné zakázky (různé varianty) a žadatel je musí všechny zvážit - variantní řešení
- jinak musí být vyhlášeno, že to bude bez variantního řešení - žadatel je odmítá
- sejde se komise a seřadí se dle pořadí, dle hodnosti nabídke (od nejlepší po nejhorší)
- žadatel musí 1.oznámit , že je vybraný a „vyzve ho“, aby dodal veškeré náležitosti (doklady) pro uzavření smlouvy.
- Nesplní-li do 3 dnů od uzavření smlouvy, je vyloučen a žadatel osloví 2.uchazeče.
- Nesplní-li tak , tak 3.uchazeč, vše končí.
- Doba pro podání nabídek nesmí být kratší než 14 dnů (pro uchazeče).
ZRUŠENÍ
- odmítne-li smlouvu 3.uchazeč (nesplní podmínky)
- jestliže není podána ani jedna nabídka
- poté je žadatel povinen to všem oznámit, že veřejná zakázka končí
- vzhledem ke změně okolností, za níž byla veřejná zakázka žádána, které žadatel nemohl předvídat ani ovlivnit
NESMÍ
- žádat novou zakázku až do té doby, dokud nedojde k vyřešení zrušení a důvody zrušení předchozí veřejné zakázky
- uchazeč může podat několik nabídek na řešení veřejné zakázky (různé varianty) a žadatel je musí všechny zvážit - variantní řešení
- jinak musí být vyhlášeno, že to bude bez variantního řešení - žadatel je odmítá
- sejde se komise a seřadí se dle pořadí, dle hodnosti nabídke (od nejlepší po nejhorší)
- žadatel musí 1.oznámit , že je vybraný a „vyzve ho“, aby dodal veškeré náležitosti (doklady) pro uzavření smlouvy.
- Nesplní-li do 3 dnů od uzavření smlouvy, je vyloučen a žadatel osloví 2.uchazeče.
- Nesplní-li tak , tak 3.uchazeč, vše končí.
- Doba pro podání nabídek nesmí být kratší než 14 dnů (pro uchazeče).
ZRUŠENÍ
- odmítne-li smlouvu 3.uchazeč (nesplní podmínky)
- jestliže není podána ani jedna nabídka
- poté je žadatel povinen to všem oznámit, že veřejná zakázka končí
- vzhledem ke změně okolností, za níž byla veřejná zakázka žádána, které žadatel nemohl předvídat ani ovlivnit
NESMÍ
- žádat novou zakázku až do té doby, dokud nedojde k vyřešení zrušení a důvody zrušení předchozí veřejné zakázky
VEŘEJNÉ INVESTICE A VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
VEŘEJNÉ INVESTICE A VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
veřejná zakázka = každou zakázkou, do které vstupují peníze z veřejných rozpočtů.
V ČR JE POKLÁDÁNA ZA VEŘEJNOU ZAKÁZKU KAŽDÁ ZAKÁZKA:
- zadávána subjektem jako jsou ministerstva, jiné správní úřady, územní samosprávné celky, jimi řízené rozpočtové a příspěvkové organizace, nejvyšší kontrolní úřad, soudy, státní zastupitelství, státní fondy.
- zadávána právnickou osobou nebo zřízenou zákonem = znakem těchto dvou kategorií je, že hospodaří s prostředky státního rozpočtu, státních fondů, příspěvků mezinárodních organizace např. PHARE, rozpočtů okresních úřadů nebo rozpočtů územních samosprávných celků.
- zadávána osobou právnickou či fyzickou = která k úhradě zakázky použije prostředky pocházející z uvedených zdrojů.
veřejná zakázka = každou zakázkou, do které vstupují peníze z veřejných rozpočtů.
V ČR JE POKLÁDÁNA ZA VEŘEJNOU ZAKÁZKU KAŽDÁ ZAKÁZKA:
- zadávána subjektem jako jsou ministerstva, jiné správní úřady, územní samosprávné celky, jimi řízené rozpočtové a příspěvkové organizace, nejvyšší kontrolní úřad, soudy, státní zastupitelství, státní fondy.
- zadávána právnickou osobou nebo zřízenou zákonem = znakem těchto dvou kategorií je, že hospodaří s prostředky státního rozpočtu, státních fondů, příspěvků mezinárodních organizace např. PHARE, rozpočtů okresních úřadů nebo rozpočtů územních samosprávných celků.
- zadávána osobou právnickou či fyzickou = která k úhradě zakázky použije prostředky pocházející z uvedených zdrojů.
PŘEDMĚTEM VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
PŘEDMĚTEM VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
- je zhotovení, montáž, úprava, popř. koupě věcí nemovité či souboru strojů a zařízení, tvořících samostatný celek, za veřejnou zakázku se rovněž považuje nájem nebytových prostor.
Zadavatel = nejedná se o toho, kdo zadává, ale o dvě skupiny, dva okruhy subjektů, které jsou specifikovány tak, že:
1. skupina hospodaří s rozpočtovými prostředky
2. skupina používá k úhradě zakázky jí poskytované rozpočtové prostředky
zájemce o veřejnou zakázku = může být tuzemská nebo zahraniční osoba, případně více těchto osob společně, která:
- si vyžádá zadávací nebo kvalifikační dokumentaci
- prokáže svou kvalifikaci
- je vyzvána zadavatelem k předložení nabídky
- se zúčastní jednání v prvním stupni dvoustupňové obchodní veřejné soutěže
uchazeč o veřejnou zakázku = jedná se o tuzemskou nebo zahraniční osobu, popřípadě více těchto osob společně, která předložila:
- nabídku
- předběžnou nabídku
- nabídku na podkladě výzvy zadavatele
- je zhotovení, montáž, úprava, popř. koupě věcí nemovité či souboru strojů a zařízení, tvořících samostatný celek, za veřejnou zakázku se rovněž považuje nájem nebytových prostor.
Zadavatel = nejedná se o toho, kdo zadává, ale o dvě skupiny, dva okruhy subjektů, které jsou specifikovány tak, že:
1. skupina hospodaří s rozpočtovými prostředky
2. skupina používá k úhradě zakázky jí poskytované rozpočtové prostředky
zájemce o veřejnou zakázku = může být tuzemská nebo zahraniční osoba, případně více těchto osob společně, která:
- si vyžádá zadávací nebo kvalifikační dokumentaci
- prokáže svou kvalifikaci
- je vyzvána zadavatelem k předložení nabídky
- se zúčastní jednání v prvním stupni dvoustupňové obchodní veřejné soutěže
uchazeč o veřejnou zakázku = jedná se o tuzemskou nebo zahraniční osobu, popřípadě více těchto osob společně, která předložila:
- nabídku
- předběžnou nabídku
- nabídku na podkladě výzvy zadavatele
SPOLEČENSKÉ ROZHODOVÁNÍ V PŘÍMÉ DEMOKRACII
SPOLEČENSKÉ ROZHODOVÁNÍ V PŘÍMÉ DEMOKRACII
- rozhodují všichni
- nejjednodušší volební systém
- alternativní pravidla hlasování
PRAVIDLA HLASOVÁNÍ
1. pravidlo jednomyslného koncenzu – Knut Wicksell (Švéd)
2. většinová pravidla hlasování
ad 1) princip tohoto pravidla spočívá v tom, že rozhodnutí může být učiněno pouze v případě souhlasu všech účastníků rozhodujícího procesu
ad 2) Kolektivní rozhodnutí – přijetí rozhodnutí pouze tehdy, když s ním souhlasí většina voličů
důchod
skupiny B B – menšina, E-bod rovnováhy
L dostupné důchody
E M
N
důchod skupiny A
- rozhodují všichni
- nejjednodušší volební systém
- alternativní pravidla hlasování
PRAVIDLA HLASOVÁNÍ
1. pravidlo jednomyslného koncenzu – Knut Wicksell (Švéd)
2. většinová pravidla hlasování
ad 1) princip tohoto pravidla spočívá v tom, že rozhodnutí může být učiněno pouze v případě souhlasu všech účastníků rozhodujícího procesu
ad 2) Kolektivní rozhodnutí – přijetí rozhodnutí pouze tehdy, když s ním souhlasí většina voličů
důchod
skupiny B B – menšina, E-bod rovnováhy
L dostupné důchody
E M
N
důchod skupiny A
PRAVIDLA HLASOVÁNÍ:
PRAVIDLA HLASOVÁNÍ:
a) nadpoloviční většiny (absolutní)
b) relativní většiny
c) kvalifikované většiny
d) optimální většiny
ad a) pravidlo nadpoloviční většina
N počet voličů, - binární proměnná
= 0 N je sudé
= 1 N je liché
N -
M = + 1
2
polovina s celkového počtu +1
Nejužší rozhodovací koalice (minimální), které zaručují nemožnost přijetí dvou protichůdných rozhodnutí
ad b) pravidlo relativní většiny = užívá se tehdy, je –li za potřebí rozhodnout 3 a více návrhů najednou, a je přijat ten návrh, který obdrží největší počet hlasů. Každý volič řadí navrhované varianty podle svých preferencí.
ad c) pravidlo kvalifikované většiny = ke schválení opatření je nutné dosáhnout předem definované kvalifikované většiny. Jedná se o 3/4 nebo 2/3
ad d) pravidlo optimální většiny = vychází z toho, že pravidla kolektivního rozhodnutí obsahují dva typy společenských nákladů:
- externí = pro občana to bude takový náklad, který vyjadřuje riziko, že výsledné rozhodnutí bude jiné, než si přál on sám.
- Interní = vyjadřuje velikost nákladů vynaložených na informace a projednávání celého postupu při kolektivním rozhodnutí.
a) nadpoloviční většiny (absolutní)
b) relativní většiny
c) kvalifikované většiny
d) optimální většiny
ad a) pravidlo nadpoloviční většina
N počet voličů, - binární proměnná
= 0 N je sudé
= 1 N je liché
N -
M = + 1
2
polovina s celkového počtu +1
Nejužší rozhodovací koalice (minimální), které zaručují nemožnost přijetí dvou protichůdných rozhodnutí
ad b) pravidlo relativní většiny = užívá se tehdy, je –li za potřebí rozhodnout 3 a více návrhů najednou, a je přijat ten návrh, který obdrží největší počet hlasů. Každý volič řadí navrhované varianty podle svých preferencí.
ad c) pravidlo kvalifikované většiny = ke schválení opatření je nutné dosáhnout předem definované kvalifikované většiny. Jedná se o 3/4 nebo 2/3
ad d) pravidlo optimální většiny = vychází z toho, že pravidla kolektivního rozhodnutí obsahují dva typy společenských nákladů:
- externí = pro občana to bude takový náklad, který vyjadřuje riziko, že výsledné rozhodnutí bude jiné, než si přál on sám.
- Interní = vyjadřuje velikost nákladů vynaložených na informace a projednávání celého postupu při kolektivním rozhodnutí.
DALŠÍ ZPŮSOBY:
DALŠÍ ZPŮSOBY:
1. pluralitní hlasování
2. hlasování podle počtu
ad 1) volič dělí rozhodnutí podle jednotlivé varianty body od nejmenšího = nejlepší do největší. Vítězí varianta s nejnižším celkovým počtem bodů
ad 2) volič má určitou „banku“ bodů, kterou může libovolně rozdělit mezi jednotlivé varianty, vítězí varianta s celkovým nejvyšším počtem bodů.
Hlasovací paradox = paradox cyklických voleb, vzniká tehdy, když žádná z variant nemůže dosáhnout většiny
Tranzitivita = počet hlasů pro X > počet hlasů Y > počet hlasů Z
volič V1 X > Y <> X vítězí Z
volič V2 X > Y >Z vítězí X neexistuje řešení
volič V3 X <>Z vítězí Y
JINÁ PRAVIDLA HLASOVÁNÍ
- eliminační
- bodové
- schvalovací
Určitá pravidla jsou schopna eliminovat cyklické hlasování.
Logrolling = jánabrachismus – politické smlouvání, obchodování s hlasy také může eliminovat cyklické hlasování, ale jen když se varianty nevylučují
VOLIČ MEDIÁN
- takový volič, pro nějž platí, že počet voličů preferující vyšší úroveň výdajů je roven počtu voličů, preferující nižší úroveň výdajů.
1. pluralitní hlasování
2. hlasování podle počtu
ad 1) volič dělí rozhodnutí podle jednotlivé varianty body od nejmenšího = nejlepší do největší. Vítězí varianta s nejnižším celkovým počtem bodů
ad 2) volič má určitou „banku“ bodů, kterou může libovolně rozdělit mezi jednotlivé varianty, vítězí varianta s celkovým nejvyšším počtem bodů.
Hlasovací paradox = paradox cyklických voleb, vzniká tehdy, když žádná z variant nemůže dosáhnout většiny
Tranzitivita = počet hlasů pro X > počet hlasů Y > počet hlasů Z
volič V1 X > Y <> X vítězí Z
volič V2 X > Y >Z vítězí X neexistuje řešení
volič V3 X <>Z vítězí Y
JINÁ PRAVIDLA HLASOVÁNÍ
- eliminační
- bodové
- schvalovací
Určitá pravidla jsou schopna eliminovat cyklické hlasování.
Logrolling = jánabrachismus – politické smlouvání, obchodování s hlasy také může eliminovat cyklické hlasování, ale jen když se varianty nevylučují
VOLIČ MEDIÁN
- takový volič, pro nějž platí, že počet voličů preferující vyšší úroveň výdajů je roven počtu voličů, preferující nižší úroveň výdajů.
VOLEBNÍ SYSTÉMY
Ad 2) většinová volba kandidátů
- ve svých vlastních důsledcích je opakem poměrné zastoupení kandidátních listin
- vytváří parlament, který % neodráží složení voličů
- podněcuje štěpení stran a podporuje střídání dvou velkých stran
- snaha vytvářet akceschopnou a solidní vládu --- většinou stálá podpora v parlamentu
- umožňuje volení nezávislých osobností
- zvyšuje jakousi váhu parlamentu, přináší rostoucí úroveň poslanců
- umožňuje přímý výběr osob, přímý styk voliče s poslancem --- přímá odpovědnost poslance k voličům
- tlumí proslov pro vytváření extremistických stran
ad 3) smíšené = kombinace výše uvedených systému, každý má své pro i proti
13. PŘÍMÁ A ZASTUPITELSKÁ DEMOKRACIE (PRAVIDLA HLASOVÁNÍ), CYKLICKÉ HLASOVÁNÍ, VOLIČ MEDIÁN
Proces veřejné volby se může odehrávat ve dvou základních formách:
a) přímá demokracie = na rozhodování se podílí všichni členové skupiny, ve které se volí. Člověk by měl mít jeden hlas a jednotlivé hlasy by měly mít stejnou váhu.
b) Nepřímá (reprezentativní) demokracie = za voliče rozhodují volení zástupci
- ve svých vlastních důsledcích je opakem poměrné zastoupení kandidátních listin
- vytváří parlament, který % neodráží složení voličů
- podněcuje štěpení stran a podporuje střídání dvou velkých stran
- snaha vytvářet akceschopnou a solidní vládu --- většinou stálá podpora v parlamentu
- umožňuje volení nezávislých osobností
- zvyšuje jakousi váhu parlamentu, přináší rostoucí úroveň poslanců
- umožňuje přímý výběr osob, přímý styk voliče s poslancem --- přímá odpovědnost poslance k voličům
- tlumí proslov pro vytváření extremistických stran
ad 3) smíšené = kombinace výše uvedených systému, každý má své pro i proti
13. PŘÍMÁ A ZASTUPITELSKÁ DEMOKRACIE (PRAVIDLA HLASOVÁNÍ), CYKLICKÉ HLASOVÁNÍ, VOLIČ MEDIÁN
Proces veřejné volby se může odehrávat ve dvou základních formách:
a) přímá demokracie = na rozhodování se podílí všichni členové skupiny, ve které se volí. Člověk by měl mít jeden hlas a jednotlivé hlasy by měly mít stejnou váhu.
b) Nepřímá (reprezentativní) demokracie = za voliče rozhodují volení zástupci
SPOLEČNÉ ROZHODOVÁNÍ V ZASTUPITELKSÉ DEMOKRACII
SPOLEČNÉ ROZHODOVÁNÍ V ZASTUPITELKSÉ DEMOKRACII
Rozlišujeme 2 modely reprezentativní demokracie:
I. demokracie dvou politických stran
II. model demokracie více politických stran
demokracie dvou politických stran = jsou dvě stěžejní strany, většinová strana tvoří vládu, menšinová strana tvoří opozici.
- vláda se snaží udržet moc, udržet si příznivce
- opozice se snaží získat si moc
model demokracie více politických stran = jestliže se rozčlení model dvou stran vzniká systém více stran.
- vyvstává problém cyklických voleb, cyklického hlasování
- vzniká vládní nestabilita
- rozhodující úlohu má volič „ medián“
- problém týkající se vzniku koalic
- snaha je mít rozhodující převaha - minimální koalice
koalice = se formují seskupením voličů, kteří mají podobný pohled na určitý soubor variant.
Rozlišujeme 2 modely reprezentativní demokracie:
I. demokracie dvou politických stran
II. model demokracie více politických stran
demokracie dvou politických stran = jsou dvě stěžejní strany, většinová strana tvoří vládu, menšinová strana tvoří opozici.
- vláda se snaží udržet moc, udržet si příznivce
- opozice se snaží získat si moc
model demokracie více politických stran = jestliže se rozčlení model dvou stran vzniká systém více stran.
- vyvstává problém cyklických voleb, cyklického hlasování
- vzniká vládní nestabilita
- rozhodující úlohu má volič „ medián“
- problém týkající se vzniku koalic
- snaha je mít rozhodující převaha - minimální koalice
koalice = se formují seskupením voličů, kteří mají podobný pohled na určitý soubor variant.
Mechanismus veřejné volby
Mechanismus veřejné volby existuje v každé zemi. Je to proces, kterým se individuální preference spojují do kolektivních rozhodnutí.
DEMOKRATICKÁ SPOLEČNOST KLADE DŮRAZ NA VÝZNAM INDIVIDUÁLNÍCH HODNOT A PREFERENCÍ. Základním problémem je agregace milionů názorů do jediného rozhodnutí.
VOLEBNÍ SYSTÉMY
1. poměrné zastoupení kandidátních listin
2. většinová volba kandidátů
3. smíšené
Ad 1) poměrné zastoupení kandidátních listin
- vede k parlamentu, jehož politické složení odráží procentní složení voličů
- vede ke vzniku malých stran a štěpení velkých stran
- činí nezbytnými velké koalice s nejistou podporou parlamentu a tím pádem omezuje akceschopnost vlády
- znemožňuje volbu nezávislých kandidátů
- podřizuje poslance stranickým programům
- znesnadňuje volbu osob, poslanci nemají odpovědnost vůči voličům (já volím, aniž bych ho znal)
- umožňuje tvorbu a vliv extrémistických stran (negativním způsobem ovlivňují lidi)
DEMOKRATICKÁ SPOLEČNOST KLADE DŮRAZ NA VÝZNAM INDIVIDUÁLNÍCH HODNOT A PREFERENCÍ. Základním problémem je agregace milionů názorů do jediného rozhodnutí.
VOLEBNÍ SYSTÉMY
1. poměrné zastoupení kandidátních listin
2. většinová volba kandidátů
3. smíšené
Ad 1) poměrné zastoupení kandidátních listin
- vede k parlamentu, jehož politické složení odráží procentní složení voličů
- vede ke vzniku malých stran a štěpení velkých stran
- činí nezbytnými velké koalice s nejistou podporou parlamentu a tím pádem omezuje akceschopnost vlády
- znemožňuje volbu nezávislých kandidátů
- podřizuje poslance stranickým programům
- znesnadňuje volbu osob, poslanci nemají odpovědnost vůči voličům (já volím, aniž bych ho znal)
- umožňuje tvorbu a vliv extrémistických stran (negativním způsobem ovlivňují lidi)
TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY (PŘEDMĚT ZKOUMÁNÍ, METODOLOGIE, PŘÍSTUP), VOLEBNÍ PROCES, TYPY VOLEBNÍCH SYSTÉMŮ
TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY (PŘEDMĚT ZKOUMÁNÍ, METODOLOGIE, PŘÍSTUP), VOLEBNÍ PROCES, TYPY VOLEBNÍCH SYSTÉMŮ
teorie veřejné volby je poměrně mladá disciplína, která se jako samostatný obor začala rozvíjet zejména v roce 1948.
Počátky teorie veřejné volby jsou spjaty se jmény:
Abraham Bergson (30.léta 20.století)
Kenneth Arrow (50.léta 20.století)
- zkoumali funkcí společenského blahobytu
- zaměřili se na problémy agregace individuálních preferencí za účelem maximalizace společenského blahobytu
veřejná volba = proces, kterým se individuální preference spojují do kolektivních rozhodnutí
PŘEDMĚT ZKOUMÁNÍ
1. teorie státu
2. volební pravidla
3. volební chování
4. stranická politika a byrokracie
METODOLOGIE: stejná jako u ekonomie – vede ke studiu netržních procedur, odhaluje preference jednotlivců
teorie veřejné volby je poměrně mladá disciplína, která se jako samostatný obor začala rozvíjet zejména v roce 1948.
Počátky teorie veřejné volby jsou spjaty se jmény:
Abraham Bergson (30.léta 20.století)
Kenneth Arrow (50.léta 20.století)
- zkoumali funkcí společenského blahobytu
- zaměřili se na problémy agregace individuálních preferencí za účelem maximalizace společenského blahobytu
veřejná volba = proces, kterým se individuální preference spojují do kolektivních rozhodnutí
PŘEDMĚT ZKOUMÁNÍ
1. teorie státu
2. volební pravidla
3. volební chování
4. stranická politika a byrokracie
METODOLOGIE: stejná jako u ekonomie – vede ke studiu netržních procedur, odhaluje preference jednotlivců
PŘÍSTUP TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY
PŘÍSTUP TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY je založen na 3 předpokladech:
a) behaviorální předpoklady = jednotlivci uvažují racionálně, cílem maximalizovat užitek, sledují svůj vlastní prospěch.
b) proces odhalování preferencí = voliči odhalují své preference prostřednictvím hlasování.
c) přístup tradiční teorie cen = klade si otázky zda existuje rovnováha, paretooptimální stav, jak ji dosáhnout atd.
Teorie veřejné volby je významná ve všech oblastech, ve kterých je ekonomický mechanismus rozhodování nahrazen z jakýchkoliv důvodů politickým systémem.
Teorie veřejné volby popisuje mechanismus politického rozhodování, poukazuje na slabá místa, klade si otázky Jak? , Co? Pro Koho? ve veřejném sektoru.
VOLEBNÍ PROCES
VOLIČI
Preference
Zájmové skupiny ZÁKONODÁRCI
Rozhodování
BYROKRATÉ
Realizace
Akce
a) behaviorální předpoklady = jednotlivci uvažují racionálně, cílem maximalizovat užitek, sledují svůj vlastní prospěch.
b) proces odhalování preferencí = voliči odhalují své preference prostřednictvím hlasování.
c) přístup tradiční teorie cen = klade si otázky zda existuje rovnováha, paretooptimální stav, jak ji dosáhnout atd.
Teorie veřejné volby je významná ve všech oblastech, ve kterých je ekonomický mechanismus rozhodování nahrazen z jakýchkoliv důvodů politickým systémem.
Teorie veřejné volby popisuje mechanismus politického rozhodování, poukazuje na slabá místa, klade si otázky Jak? , Co? Pro Koho? ve veřejném sektoru.
VOLEBNÍ PROCES
VOLIČI
Preference
Zájmové skupiny ZÁKONODÁRCI
Rozhodování
BYROKRATÉ
Realizace
Akce
Druhy burzovních obchodů:
1. z časového hlediska
• promptní – v reálném čase
• termínované – uzavřena smlouva o budoucím prodeji za předem dohodnutou cenu. Umožňují obchod s deriváty cenných papírů.
2. z hlediska úmyslu
• skutečné – opravdu dojde k nákupu a prodeji cenného papíru
• diferenční – spekulativní obchody s deriváty, kdy prodávající a kupující k určenému datu smluvený prodej neuskuteční, pouze ten, kdo špatně odhadl kurz, musí obchodnímu partnerovi proplatit diferenci, cenový rozdíl.
Na BCP se uskutečňují obchody každý všední den. Převod cenných papírů nematerializovaných se uskutečňuje ve Středisku cenných papírů (SCP), kde jsou tyto cenné papíry uloženy v paměti počítače. Pro rychlou orientaci má každá burza cenných papírů svůj index – je to denní průměr cen vybraných nejobchodovanějších cenných papírů. Na burze se neobchoduje se všemi emitovanými cennými papíry.
Mimoburzovní obchody
RM-systém
Tato forma vznikla díky kupónové privatizaci. Systém obchodování je zde jiný než na burze – cenné papíry mají každý den zveřejňované rozpětí kurzů, ve kterém se může konkrétní cena pohybovat. I zde se obchoduje s cennými papíry denně. V roce 1999 získal RM-systém povolení KCP (Komise pro cenné papíry) k obchodování přes internet a již od roku 2000 se může tato služba využívat.
Tato práce se zabývá tématem bankovnictví. Dále jsou zde uvedeny úkoly centrální banky a obchodních bank. Nejvíce je rozepsána úvěrová činnost, zde se nachází od zajištění návratnosti úvěru až po úvěrové karty veškeré stručné informace. Cenné papíry jsem rozdělil především na CP peněžního trhu a CP kapitálového trhu.
Příloha
VZOR SMĚNKY VLASTNÍ
…………………………. Měna:………………….. Částka: …………………
Místo a datum vystavení (měsíc slovy)
Za tuto směnku zaplatím ……………………………………..
Údaj splatnosti (měsíc slovy)
na řad …………………………………………………………………………………….
(komu)
…………………………………………………………….. korun českých
(částka slovy)
Splatno v (místo placení) u (domicil) …………………………….
bytem (sídlem) …………….
…………………………………….
……………………………………………………………
jméno (název, razítko), adresa a podpis(y) výstavce
• promptní – v reálném čase
• termínované – uzavřena smlouva o budoucím prodeji za předem dohodnutou cenu. Umožňují obchod s deriváty cenných papírů.
2. z hlediska úmyslu
• skutečné – opravdu dojde k nákupu a prodeji cenného papíru
• diferenční – spekulativní obchody s deriváty, kdy prodávající a kupující k určenému datu smluvený prodej neuskuteční, pouze ten, kdo špatně odhadl kurz, musí obchodnímu partnerovi proplatit diferenci, cenový rozdíl.
Na BCP se uskutečňují obchody každý všední den. Převod cenných papírů nematerializovaných se uskutečňuje ve Středisku cenných papírů (SCP), kde jsou tyto cenné papíry uloženy v paměti počítače. Pro rychlou orientaci má každá burza cenných papírů svůj index – je to denní průměr cen vybraných nejobchodovanějších cenných papírů. Na burze se neobchoduje se všemi emitovanými cennými papíry.
Mimoburzovní obchody
RM-systém
Tato forma vznikla díky kupónové privatizaci. Systém obchodování je zde jiný než na burze – cenné papíry mají každý den zveřejňované rozpětí kurzů, ve kterém se může konkrétní cena pohybovat. I zde se obchoduje s cennými papíry denně. V roce 1999 získal RM-systém povolení KCP (Komise pro cenné papíry) k obchodování přes internet a již od roku 2000 se může tato služba využívat.
Tato práce se zabývá tématem bankovnictví. Dále jsou zde uvedeny úkoly centrální banky a obchodních bank. Nejvíce je rozepsána úvěrová činnost, zde se nachází od zajištění návratnosti úvěru až po úvěrové karty veškeré stručné informace. Cenné papíry jsem rozdělil především na CP peněžního trhu a CP kapitálového trhu.
Příloha
VZOR SMĚNKY VLASTNÍ
…………………………. Měna:………………….. Částka: …………………
Místo a datum vystavení (měsíc slovy)
Za tuto směnku zaplatím ……………………………………..
Údaj splatnosti (měsíc slovy)
na řad …………………………………………………………………………………….
(komu)
…………………………………………………………….. korun českých
(částka slovy)
Splatno v (místo placení) u (domicil) …………………………….
bytem (sídlem) …………….
…………………………………….
……………………………………………………………
jméno (název, razítko), adresa a podpis(y) výstavce
Druhy burz:
1. Všeobecné – burza, kde se obchoduje s více druhy zboží, např. zemědělské plodiny, drahé kovy, cenné papíry apod.
2. Specializované – obchoduje se zde pouze s určitým druhem zboží:
• zbožové (komoditní) – burzy s kávou, kakaem, obilím, bavlnou, kaučukem, pomerančovým koncentrátem, masem, ropou, mědí, olovem apod.
• devizové – obchody s devizami založené na pohybech kurzů národních měn
• cenných papírů – obchody s cennými papíry kapitálového trhu (dlouhodobými). S cennými papíry peněžního trhu (krátkodobými) se na burze neobchoduje.
Na světě je asi 150 fungujících burz s různým zaměřením i různou historií. Zprostředkovávají významnou část světového obchodu a pohybu kapitálu.
7.4.1 Burzy ČR
V české republice fungují čtyři burzy:
• BCP Praha, a.s. – burza cenných papírů
• Plodinová burza Brno – obchod s pšenicí, ječmenem, žitem, kukuřicí, hrachem apod.
• Českomoravská komoditní burza v Kladně – obchod s nerostnými surovinami, barevnými a drahými kovy, hutnickými výrobky, druhotnými surovinami
• Moravskoslezská obchodní burza Brno – zahájila svou činnost v polovině roku 1998, je to burza zaměřená na rostlinné a živočišné produkty, dřevo, dopravu apod.
Všechny uvedené burzy mají charakter burz národních, popřípadě regionálních. Nejdéle fungující je BCP Praha.
Burza cenných papírů Praha
Vznikla v roce 1993. BCP Praha je akciovou společností- je tedy založena akcionáři burzy z nichž nejdůležitější je stále ještě stát. Činnost burzy se řídí Zákonem o burze cenných papírů č. 214/92 Sb. ve znění pozdějších novelizacích.
Vnitřní pravidla činnosti a obchodování si pak stanoví burza sama v Burzovním řádu a v Burzovních pravidlech.
Orgány burzy:
• valná hromada (nejvyšší orgán)
• burzovní komora (statutární orgán, řídí činnost burzy)
• dozorčí rada (kontrolní orgán)
• výbory (např. výbor pro kotaci), burzovní rozhodčí soud, a další
2. Specializované – obchoduje se zde pouze s určitým druhem zboží:
• zbožové (komoditní) – burzy s kávou, kakaem, obilím, bavlnou, kaučukem, pomerančovým koncentrátem, masem, ropou, mědí, olovem apod.
• devizové – obchody s devizami založené na pohybech kurzů národních měn
• cenných papírů – obchody s cennými papíry kapitálového trhu (dlouhodobými). S cennými papíry peněžního trhu (krátkodobými) se na burze neobchoduje.
Na světě je asi 150 fungujících burz s různým zaměřením i různou historií. Zprostředkovávají významnou část světového obchodu a pohybu kapitálu.
7.4.1 Burzy ČR
V české republice fungují čtyři burzy:
• BCP Praha, a.s. – burza cenných papírů
• Plodinová burza Brno – obchod s pšenicí, ječmenem, žitem, kukuřicí, hrachem apod.
• Českomoravská komoditní burza v Kladně – obchod s nerostnými surovinami, barevnými a drahými kovy, hutnickými výrobky, druhotnými surovinami
• Moravskoslezská obchodní burza Brno – zahájila svou činnost v polovině roku 1998, je to burza zaměřená na rostlinné a živočišné produkty, dřevo, dopravu apod.
Všechny uvedené burzy mají charakter burz národních, popřípadě regionálních. Nejdéle fungující je BCP Praha.
Burza cenných papírů Praha
Vznikla v roce 1993. BCP Praha je akciovou společností- je tedy založena akcionáři burzy z nichž nejdůležitější je stále ještě stát. Činnost burzy se řídí Zákonem o burze cenných papírů č. 214/92 Sb. ve znění pozdějších novelizacích.
Vnitřní pravidla činnosti a obchodování si pak stanoví burza sama v Burzovním řádu a v Burzovních pravidlech.
Orgány burzy:
• valná hromada (nejvyšší orgán)
• burzovní komora (statutární orgán, řídí činnost burzy)
• dozorčí rada (kontrolní orgán)
• výbory (např. výbor pro kotaci), burzovní rozhodčí soud, a další
Členství na burze
Burza je organizována na členském principu. Na burze tedy může obchodovat pouze vymezený kruh obchodníků:
• ČNB
• akcionáři burzy (většinou velké banky a investiční společnosti)
• členové burzy (obchodníci s cennými papíry, které přijala za členy burzovní komora. Většinou jsou to banky a investiční společnosti a jejich počet je velmi limitovaný)
Ostatní investoři musí využít pro své obchody na burze některého člena burzy jako zprostředkovatele.
Celý trh cenných papírů obchodovaných na BCP Praha je pro přehlednost rozdělen do tří částí:
1. hlavní trh – nejkvalitnější cenné papíry, nejvíce obchodovatelné
2. vedlejší trh – kvalitní cenné papíry, které by se rády časem dostaly na hlavní trh
3. volný trh – ostatní cenné papíry
Každý s těchto trhů sleduje samostatně akcie, podílové listy a samostatně obligace, dluhopisy a HZL.
Burza nabízí obchodování v pěti segmentech.
Kurzotvorné obchody (obchody na centrálním trhu):
1. Fixing – ve fixingu se obchoduje přes automatizovaný obchodní systém AOS a jedná se
o obchodování při pevné ceně. Porovnání nabídky a poptávky v určitém okamžiku dochází k fixování (určení) kurzu. Fixing se provádí jednou denně v 11.00 hodin a stanovený kurz platí pro obchodování do druhého dne. V tomto segmentu se obchodují všechny cenné papíry.
2. Dodatečné objednávky – tento segment navazuje na fixing (obchodování při pevné ceně)
3. KOBOS – aukční cena stanovená ve fixingu je otevírací cenou pro KOBOS. Do tohoto segmentu vstupují všechny akcie a podílové listy z hlavního a vedlejšího trhu burzy. Obchoduje se zde při proměnlivé ceně.
4. SPAD – nejvýznamnější kurzotvorný segment. Obchoduje se zde pouze s vybranými nejlikvidnějšími akciemi. Cenu obchodů tvoří tzv. tvůrci trhu, členové burzy, kteří se zavázali průběžně kotovat cenu nabídky a poptávky a mají povinnost za standardních podmínek obchody uzavírat, pokud je jejich kotace součástí nejlepší kotace.
Obchody, které nejsou kurzotvorné
5. Přímé obchody s bloky cenných papírů – jedná se o přímé obchody mezi členy burzy.
Burza cenných papírů garantuje vypořádání na ní uzavřených obchodů.
• ČNB
• akcionáři burzy (většinou velké banky a investiční společnosti)
• členové burzy (obchodníci s cennými papíry, které přijala za členy burzovní komora. Většinou jsou to banky a investiční společnosti a jejich počet je velmi limitovaný)
Ostatní investoři musí využít pro své obchody na burze některého člena burzy jako zprostředkovatele.
Celý trh cenných papírů obchodovaných na BCP Praha je pro přehlednost rozdělen do tří částí:
1. hlavní trh – nejkvalitnější cenné papíry, nejvíce obchodovatelné
2. vedlejší trh – kvalitní cenné papíry, které by se rády časem dostaly na hlavní trh
3. volný trh – ostatní cenné papíry
Každý s těchto trhů sleduje samostatně akcie, podílové listy a samostatně obligace, dluhopisy a HZL.
Burza nabízí obchodování v pěti segmentech.
Kurzotvorné obchody (obchody na centrálním trhu):
1. Fixing – ve fixingu se obchoduje přes automatizovaný obchodní systém AOS a jedná se
o obchodování při pevné ceně. Porovnání nabídky a poptávky v určitém okamžiku dochází k fixování (určení) kurzu. Fixing se provádí jednou denně v 11.00 hodin a stanovený kurz platí pro obchodování do druhého dne. V tomto segmentu se obchodují všechny cenné papíry.
2. Dodatečné objednávky – tento segment navazuje na fixing (obchodování při pevné ceně)
3. KOBOS – aukční cena stanovená ve fixingu je otevírací cenou pro KOBOS. Do tohoto segmentu vstupují všechny akcie a podílové listy z hlavního a vedlejšího trhu burzy. Obchoduje se zde při proměnlivé ceně.
4. SPAD – nejvýznamnější kurzotvorný segment. Obchoduje se zde pouze s vybranými nejlikvidnějšími akciemi. Cenu obchodů tvoří tzv. tvůrci trhu, členové burzy, kteří se zavázali průběžně kotovat cenu nabídky a poptávky a mají povinnost za standardních podmínek obchody uzavírat, pokud je jejich kotace součástí nejlepší kotace.
Obchody, které nejsou kurzotvorné
5. Přímé obchody s bloky cenných papírů – jedná se o přímé obchody mezi členy burzy.
Burza cenných papírů garantuje vypořádání na ní uzavřených obchodů.
7.3 Deriváty cenných papírů
Deriváty souvisí s obchody s cennými papíry, jsou od nich odvozené. Deriváty se využívají nejen u cenných papírů kapitálového trhu, ale i u deviz. U derivátů dochází k nejvyšší míře abstrakce ve finančních operacích, protože předmětem koupě nebo prodeje je pouze určité právo, nikoliv věc hratelná. U termínovaných obchodů uzavíráte smlouvu, aniž znáte skutečný kurz cenného papíru nebo deviz, který v onom budoucím okamžiku bude dosažen. Je to váš odhad a odhad vašeho obchodního partnera – oba spekulujete. Podle skutečného vývoje se pak za daný čas ukáže, kdo na obchodě vydělá a kdo prodělá.
V zásadě rozlišujeme následující druhy derivátů:
• futures, forwardy – pevné termínové obchody k určitému budoucímu datu za předem dohodnutou cenu. Takto se firma může zajisti při plánování budoucích kontraktů, očekává-li výraznější nárůst kurzu. Futures je právo i povinnost uskutečnit sjednaný obchod na rozdíl od opce, kterou nemusíte nakonec realizovat.
• swap – prodej cenného papíru či deviz v aktuálním kurzu se současným podpisem smlouvy o budoucím odkoupením zpět za předem dohodnutou cenu. Je to výhodná forma např. pro organizace zahraničního obchodu, které vědí, že určitou dobu devizy nepotřebují a mohou je prodat. Ale chtějí se zabezpečit proti náhlým výkyvům kurzu, až budou devizy časem nakupovat.
• opce – je právo k budoucímu datu uskutečnit obchod s cenným papírem nebo devizami za předem sjednanou cenu. Za tuto opci musíte zaplatit dosti vysoký poplatek, ale u velkých obchodů je to pro vás méně bolestivé, než riskovat a spoléhat se na štěstí. Bude-li vývoj kurzu pro vás příznivý – opci nemusíte využít. Bude-li nepříznivý – uplatníte opci a neriskujete ztrátu.
S deriváty se můžete v Česku setkat především v bankovním sektoru. Rozhodujícími partnery bank ČR jsou u měnových derivátů zahraniční finanční instituce (80%), na druhém místě jsou české finanční instituce (13%) a na klienty připadlo v roce 1998 7%.
V zásadě rozlišujeme následující druhy derivátů:
• futures, forwardy – pevné termínové obchody k určitému budoucímu datu za předem dohodnutou cenu. Takto se firma může zajisti při plánování budoucích kontraktů, očekává-li výraznější nárůst kurzu. Futures je právo i povinnost uskutečnit sjednaný obchod na rozdíl od opce, kterou nemusíte nakonec realizovat.
• swap – prodej cenného papíru či deviz v aktuálním kurzu se současným podpisem smlouvy o budoucím odkoupením zpět za předem dohodnutou cenu. Je to výhodná forma např. pro organizace zahraničního obchodu, které vědí, že určitou dobu devizy nepotřebují a mohou je prodat. Ale chtějí se zabezpečit proti náhlým výkyvům kurzu, až budou devizy časem nakupovat.
• opce – je právo k budoucímu datu uskutečnit obchod s cenným papírem nebo devizami za předem sjednanou cenu. Za tuto opci musíte zaplatit dosti vysoký poplatek, ale u velkých obchodů je to pro vás méně bolestivé, než riskovat a spoléhat se na štěstí. Bude-li vývoj kurzu pro vás příznivý – opci nemusíte využít. Bude-li nepříznivý – uplatníte opci a neriskujete ztrátu.
S deriváty se můžete v Česku setkat především v bankovním sektoru. Rozhodujícími partnery bank ČR jsou u měnových derivátů zahraniční finanční instituce (80%), na druhém místě jsou české finanční instituce (13%) a na klienty připadlo v roce 1998 7%.
7. 4 Burzy a burzovní obchody
Cenné papíry jsou speciálním zbožím , které se neprodává a nekupuje v běžných obchodech. Místem střetávání nabídky s poptávkou je burza cenných papírů – je to speciální instituce, kde jsou tržním mechanismem vytvářeny ceny cenných papírů – kurzy. Tyto kurzy jsou častokrát značně odlišné od nominálních hodnot cenných papírů na nich natištěných. Vývoj kurzů na burze je ovlivněn řadou faktorů – ekonomickou situací emitenta cenného papíru, ekonomickou situací státu, mezinárodní ekonomickou situací, ale i vlivy mimoekonomickými jako stabilita politické scény domácí a zahraniční, politické skandály, přírodní katastrofy apod.
Kapitál je velmi citlivý na jakékoliv riziko a při sebemenším náznaku ohrožení se stahuje
do bezpečí, což se projevuje okamžitě řetězcovým pádem kurzů na burze, které mohou vyústit až v krach burzy.
Burza cenných papírů je velmi dobrým barometrem ekonomiky, odráží se v ní veškerá pozitivní očekávání a naopak obavy o další vývoj.
Burza je zvláštní forma trhu s následujícími znaky:
• obchoduje se vzájemně zastupitelným zbožím, které se na burze fyzicky nenachází. Kupujícímu je jedno, jestli koupí přesně konkrétní barel ropy, bušl obilí, unci zlata či akcii určité firmy. Kupující ani nepotřebuje při koupi toto zboží vidět, protože tato zboží mají standardní zaručenou kvalitu a pravost.
• burzovní obchody se konají pravidelně na určitém místě a v určitou dobu. Burzy se nekonají náhodile a nepravidelně. Všichni účastníci určitého trhu proto vědí, že určité zboží zde mohou kdykoliv v obchodních hodinách prodat či nakoupit – teď, za měsíc,
za rok, za deset let. Pro obchodníky je to pohodlnější operativnější než jezdit po světě a hledat kupce či prodejce. Tím dochází k vysoké koncentraci nabídky a poptávky právě přes burzu, a ta pak může plnit cenotvornou funkci.
• pro obchodování jsou stanovena přesná pravidla (částečně daná zákony a částečně stanovená řídícími orgány této burzy)
• obchodu na burze se může zúčastnit pouze vymezený okruh osob (burzovní dohodci, makléři apod.), kteří mají povolení řídících orgánů burzy a ostatní účastníci trhu musí využívat jejich zprostředkovaných služeb.
Kapitál je velmi citlivý na jakékoliv riziko a při sebemenším náznaku ohrožení se stahuje
do bezpečí, což se projevuje okamžitě řetězcovým pádem kurzů na burze, které mohou vyústit až v krach burzy.
Burza cenných papírů je velmi dobrým barometrem ekonomiky, odráží se v ní veškerá pozitivní očekávání a naopak obavy o další vývoj.
Burza je zvláštní forma trhu s následujícími znaky:
• obchoduje se vzájemně zastupitelným zbožím, které se na burze fyzicky nenachází. Kupujícímu je jedno, jestli koupí přesně konkrétní barel ropy, bušl obilí, unci zlata či akcii určité firmy. Kupující ani nepotřebuje při koupi toto zboží vidět, protože tato zboží mají standardní zaručenou kvalitu a pravost.
• burzovní obchody se konají pravidelně na určitém místě a v určitou dobu. Burzy se nekonají náhodile a nepravidelně. Všichni účastníci určitého trhu proto vědí, že určité zboží zde mohou kdykoliv v obchodních hodinách prodat či nakoupit – teď, za měsíc,
za rok, za deset let. Pro obchodníky je to pohodlnější operativnější než jezdit po světě a hledat kupce či prodejce. Tím dochází k vysoké koncentraci nabídky a poptávky právě přes burzu, a ta pak může plnit cenotvornou funkci.
• pro obchodování jsou stanovena přesná pravidla (částečně daná zákony a částečně stanovená řídícími orgány této burzy)
• obchodu na burze se může zúčastnit pouze vymezený okruh osob (burzovní dohodci, makléři apod.), kteří mají povolení řídících orgánů burzy a ostatní účastníci trhu musí využívat jejich zprostředkovaných služeb.
Druhů obligací je velké množství a můžeme je členit z několika hledisek:
1. hledisko obchodovatelnosti:
• obligace veřejně obchodovatelné
• obligace s omezenou obchodovatelností a neobchodovatelné
2. hledisko fyzické podoby (obdoba členění u akcií):
• obligace materializované (listinné)
• obligace dematerializované (zaknihované)
3. hledisko druhové:
• obligace na jméno (převoditelné rubopisem)
• obligace na majitele (na doručitele)
4. hledisko ručení:
• obligace se zárukou (emitent ručí splácení svým majetkem resp. ručení jiným subjektem)
• obligace bez záruky (emitent ručí svým dobrým jménem, hospodářskými výsledky). Tyto obligace na našem trhu převažují.
5. hledisko velikosti úroku:
• obligace s pevným úročením (výše úroku je dána hned při emisi – výhodné, pokud je stabilizovaná ekonomická situace)
• obligace s proměnlivým úročením, indexová obligace (výše úroku kopíruje pohyb bankovních úroků nebo oficiální míru inflace – výhodně při kolísavém vývoji ekonomiky)
Emise obligací představuje pro emitenta (např. firmu) cizí zdroj financování, protože se jedná o peníze zapůjčené, které budou muset za určitou dobu vrátit.
Obligace představují z daňového hlediska levnější způsob financování než emise akcií, protože hrazené úroky z obligací jsou nákladovou položkou a snižují základ ke zdanění, kdežto dividendy jsou vypláceny až z čistého zisku po zdanění. Na druhou stranu, pokud firma neprosperuje, dividendy vyplatit nemusí, kdežto úroky z obligací musí vyplatit, i když bude ztrátová, což může vést až k jejímu bankrotu. K 31.10. 2002 bylo na BCP Praha obchodováno 74 emisí dluhopisů.
• obligace veřejně obchodovatelné
• obligace s omezenou obchodovatelností a neobchodovatelné
2. hledisko fyzické podoby (obdoba členění u akcií):
• obligace materializované (listinné)
• obligace dematerializované (zaknihované)
3. hledisko druhové:
• obligace na jméno (převoditelné rubopisem)
• obligace na majitele (na doručitele)
4. hledisko ručení:
• obligace se zárukou (emitent ručí splácení svým majetkem resp. ručení jiným subjektem)
• obligace bez záruky (emitent ručí svým dobrým jménem, hospodářskými výsledky). Tyto obligace na našem trhu převažují.
5. hledisko velikosti úroku:
• obligace s pevným úročením (výše úroku je dána hned při emisi – výhodné, pokud je stabilizovaná ekonomická situace)
• obligace s proměnlivým úročením, indexová obligace (výše úroku kopíruje pohyb bankovních úroků nebo oficiální míru inflace – výhodně při kolísavém vývoji ekonomiky)
Emise obligací představuje pro emitenta (např. firmu) cizí zdroj financování, protože se jedná o peníze zapůjčené, které budou muset za určitou dobu vrátit.
Obligace představují z daňového hlediska levnější způsob financování než emise akcií, protože hrazené úroky z obligací jsou nákladovou položkou a snižují základ ke zdanění, kdežto dividendy jsou vypláceny až z čistého zisku po zdanění. Na druhou stranu, pokud firma neprosperuje, dividendy vyplatit nemusí, kdežto úroky z obligací musí vyplatit, i když bude ztrátová, což může vést až k jejímu bankrotu. K 31.10. 2002 bylo na BCP Praha obchodováno 74 emisí dluhopisů.
7.2.4 ad 6) HYPOTEČNÍ ZÁSTAVNÍ LISTY
Hypotéční zástavní listy jsou u nás poměrně novou formou cenných papírů (první emise byla vydána v roce 1996). Jak napovídá název , hypotéční zástavní listy (HZL) jsou ručeny hypotékou (zástavou nemovitosti), což je velmi solidní záruka. Hypotéční zástavní listy jsou emitovány bankami s licencí k hypotéčnímu bankovnictví ( v roce 2001 mělo tuto licenci 9 bank).
Banky poskytující hypotéční úvěry (úvěry ručené nemovitostí) využívají tyto hypotéky k ručení emise HZL, tedy cenných papírů, které si koupí investoři (občané či firmy, které mají relativně volné peněžní prostředky a chtějí je dlouhodobě zhodnotit), a tím získá zdroje pro další poskytování hypotéčních úvěrů.
Investoři získají úroky, banka má kapitál na poskytování hypotečních úvěrů a vydělává na rozdílu úroků poskytnutých a přijatých, žadatel o úvěr získal peníze na svůj investiční záměr. Všichni jsou spokojeni a tato spokojenost může být o to vyšší, že celá transakce je poměrně málo riziková.
Hypoteční zástavní listy mají podobu:
• listinou (cenný papír materializovaný)
• zaknihovanou (cenný papír nematerializovaný)
Mohou být:
• neveřejně obchodovatelné
• veřejně obchodovatelné
Z daňového hlediska je investice do HZL také zajímavá, protože úrokové výnosy z HZL jsou osvobozeny od daně z příjmu fyzických osob.
Velikost emise HZL se pohybuje ve stovkách miliónů až miliardách. Doba splatnosti bývá 5 let. K 30.6. 2000 bylo na našem kapitálovém trhu emisí HZL v hodnotě 120,1 mld Kč.
Banky poskytující hypotéční úvěry (úvěry ručené nemovitostí) využívají tyto hypotéky k ručení emise HZL, tedy cenných papírů, které si koupí investoři (občané či firmy, které mají relativně volné peněžní prostředky a chtějí je dlouhodobě zhodnotit), a tím získá zdroje pro další poskytování hypotéčních úvěrů.
Investoři získají úroky, banka má kapitál na poskytování hypotečních úvěrů a vydělává na rozdílu úroků poskytnutých a přijatých, žadatel o úvěr získal peníze na svůj investiční záměr. Všichni jsou spokojeni a tato spokojenost může být o to vyšší, že celá transakce je poměrně málo riziková.
Hypoteční zástavní listy mají podobu:
• listinou (cenný papír materializovaný)
• zaknihovanou (cenný papír nematerializovaný)
Mohou být:
• neveřejně obchodovatelné
• veřejně obchodovatelné
Z daňového hlediska je investice do HZL také zajímavá, protože úrokové výnosy z HZL jsou osvobozeny od daně z příjmu fyzických osob.
Velikost emise HZL se pohybuje ve stovkách miliónů až miliardách. Doba splatnosti bývá 5 let. K 30.6. 2000 bylo na našem kapitálovém trhu emisí HZL v hodnotě 120,1 mld Kč.
7.2.2 ad 2) PODÍLOVÉ LISTY
Dalším druhem dlouhodobého majetkového cenného papíru jsou podílové listy. Podílové listy vydává (emituje) speciální typ společnosti, která se nazývá podílový fond. Podílový fond je společností založenou v souladu se zákonem o investičních společnostech a fondech. Podílový fond shromáždí peníze od investorů (občanů, firem) formou prodeje svých podílových listů a takto získaným kapitálem začne obchodovat na burze, nakupovat a prodávat cenné papíry a další finanční instrumenty – cílem jejího snažení je dosažení zisku, ze kterého pak vyplácí vlastníkům podílových listů podíly. Běžně bychom označili takovou činnost za finanční spekulace. Občané
i firmy chtějí zhodnocovat své peníze a aktivně se bránit inflaci, pokud si však netroufají obchodovat s cennými papíry sami, využijí tuto formu kolektivního investování.
Činnost investičních společností a fondů je všude na světě přísně regulována zákony a dohledem státu, kteří riziko částečně snižují.
Podílové fondy u nás procházely v roce 2000 až 2002 dvěma významnými procesy:
1. přelicencování dozorčím orgánem kapitálového trhu. U nás je tímto orgánem komise
2. pro cenné papíry KCP, která procesem přelicencování dělá v podstatě inventuru subjektů kapitálového trhu a řadě fondů vzniklých v době kupónové privatizace již odebrala licence.
3. otevírání fondů – přeměna uzavřených fondů na otevřené. Základní rozdíl je v tom, že otevřený fond má ze zákona povinnost na žádost majitele podílového listu tento list
od něj odkoupit zpět. Změna na otevřené podílové fondy má tedy pomoci především těm
majitelům podílových listů, které se neobchodovaly na veřejných trzích (nebyla po nich
poptávka) a oni nebyli schopni je prodat.
Oba tyto procesy mají náš kapitálový trh zpřehlednit, zlikvidnit (peníze musí obíhat a ne být umrtvené v neprodejných cenných papírech) a přiblížit světovým standartům.
i firmy chtějí zhodnocovat své peníze a aktivně se bránit inflaci, pokud si však netroufají obchodovat s cennými papíry sami, využijí tuto formu kolektivního investování.
Činnost investičních společností a fondů je všude na světě přísně regulována zákony a dohledem státu, kteří riziko částečně snižují.
Podílové fondy u nás procházely v roce 2000 až 2002 dvěma významnými procesy:
1. přelicencování dozorčím orgánem kapitálového trhu. U nás je tímto orgánem komise
2. pro cenné papíry KCP, která procesem přelicencování dělá v podstatě inventuru subjektů kapitálového trhu a řadě fondů vzniklých v době kupónové privatizace již odebrala licence.
3. otevírání fondů – přeměna uzavřených fondů na otevřené. Základní rozdíl je v tom, že otevřený fond má ze zákona povinnost na žádost majitele podílového listu tento list
od něj odkoupit zpět. Změna na otevřené podílové fondy má tedy pomoci především těm
majitelům podílových listů, které se neobchodovaly na veřejných trzích (nebyla po nich
poptávka) a oni nebyli schopni je prodat.
Oba tyto procesy mají náš kapitálový trh zpřehlednit, zlikvidnit (peníze musí obíhat a ne být umrtvené v neprodejných cenných papírech) a přiblížit světovým standartům.
Práva spojená s vlastnictvím podílových listů jsou poněkud odlišná od práv majitelů akcií:
• právo na podíl na zisku
• právo účastnit se valné hromady fondu, ovšem bez hlasovacího práva
• právo na přednostní nákup nově emitovaných podílových listů (mladé listy) většinou za zvýhodněných podmínek. Podílové fondy postupně emitují více emisí podílových listů (akciové společnosti většinou provádějí jedinou emisi akcií).
• právo na podíl na likvidačním zůstatku v případě likvidace společnosti
Podílové listy jsou běžně obchodovány na burze cenných papírů a v RM-systému.
7.2.3 ad 3) OBLIGACE
Obligace jsou úvěrovým cenným papírem kapitálového trhu (dluhopisem). Zachycují právní vztah mezi emitentem obligace (dlužníkem) a investorem (věřitelem, kupcem cenného papíru), kdy emitent se zavazuje za určitou dobu (delší než jeden rok, častokrát pět i více let) majiteli obligace vrátit vloženou částku zvýšenou o úrok. Emitent neproplatí obligaci dříve, majitel obligace má však možnost tuto obligaci prodat než uplyne její doba splatnosti další osobě (právnické i fyzické). Majitel obligace obvykle nemá právo podílet se na řízení podniku (hlasovací právo na valné hromadě).
Emitenti obligací:
• stát (státní dluhopisy)
• města (komunální obligace)
• podniky
• banky
Obligace podléhají při emisi schválení ministerstvem financí – už z této charakteristiky je jasné, že firma nebude vydávat emisi obligací, když si bude potřebovat půjčit 2 milióny korun. Emise obligací se pohybují v řádech stovek miliónů a jejich emitenti bývají největšími ekonomickými subjekty v národním hospodářství. Prodat takové objemy obligací není jednoduché, proto umístění těchto cenných papírů v ekonomice většinou zprostředkovávají banky a často je emise spojena s emisním úvěrem.
• právo účastnit se valné hromady fondu, ovšem bez hlasovacího práva
• právo na přednostní nákup nově emitovaných podílových listů (mladé listy) většinou za zvýhodněných podmínek. Podílové fondy postupně emitují více emisí podílových listů (akciové společnosti většinou provádějí jedinou emisi akcií).
• právo na podíl na likvidačním zůstatku v případě likvidace společnosti
Podílové listy jsou běžně obchodovány na burze cenných papírů a v RM-systému.
7.2.3 ad 3) OBLIGACE
Obligace jsou úvěrovým cenným papírem kapitálového trhu (dluhopisem). Zachycují právní vztah mezi emitentem obligace (dlužníkem) a investorem (věřitelem, kupcem cenného papíru), kdy emitent se zavazuje za určitou dobu (delší než jeden rok, častokrát pět i více let) majiteli obligace vrátit vloženou částku zvýšenou o úrok. Emitent neproplatí obligaci dříve, majitel obligace má však možnost tuto obligaci prodat než uplyne její doba splatnosti další osobě (právnické i fyzické). Majitel obligace obvykle nemá právo podílet se na řízení podniku (hlasovací právo na valné hromadě).
Emitenti obligací:
• stát (státní dluhopisy)
• města (komunální obligace)
• podniky
• banky
Obligace podléhají při emisi schválení ministerstvem financí – už z této charakteristiky je jasné, že firma nebude vydávat emisi obligací, když si bude potřebovat půjčit 2 milióny korun. Emise obligací se pohybují v řádech stovek miliónů a jejich emitenti bývají největšími ekonomickými subjekty v národním hospodářství. Prodat takové objemy obligací není jednoduché, proto umístění těchto cenných papírů v ekonomice většinou zprostředkovávají banky a často je emise spojena s emisním úvěrem.
Typické nástroje kapitálového trhu:
• střednědobé a dlouhodobé termínové vklady
• střednědobé a dlouhodobé úvěry
• emise cenných papírů kapitálového trhu:
1. akcie – majetkový cenný papír
2. podílové listy – majetkový cenný papír
3. obligace – úvěrový cenný papír (dluhopis)
4. hypoteční zástavní listy – úvěrový cenný papír (dluhopis)
• deriváty cenných papírů
Pro všechny uvedené cenné papíry je typické, že jsou vydávány ve velikých finančních objemech (emisích). Je to logické protože podnikatelé potřebují hodně kapitálu pro své podnikání a s delší dobou splatnosti. Už jen tímto znakem se výrazně liší od cenných papírů peněžního trhu. Takové objemy peněz vyžadují státní dozor, aby nedošlo podvodným jednáním k poškození velkého okruhu věřitelů a narušení finanční stability ekonomiky – každá emise cenných papírů kapitálového trhu podléhá schválení ministerstvem financí.
Cenné papíry jsou rozděleny do dvou skupin – majetkové cenné papíry zakládají majiteli právo podílet se na výnosech z podnikání a další práva jako mají společníci společnosti, která tento cenný papír vydala. Úvěrové cenné papíry jsou založeny na vztahu věřitel – dlužník. Emitent těchto cenných papírů se stává dlužníkem kupce cenného papíru (věřitele) a je povinen cenný papír proplatit při vypršení doby splatnosti včetně úrokového výnosu. V obou případech investor očekává zhodnocení svých peněz – v případě majetkových cenných papírů nese vyšší riziko, že o své peníze přijde, a proto očekává vyšší výnos, v případě úvěrových cenných papírů je riziko nezaplacení nižší, ale také úrokový výnos bývá nižší. V obou případech však očekává výnos vyšší, než kdyby peníze uložil na termínovaném vkladu u banky. Teoretický vztah mezi rizikovostí investice a výší úroku zobrazuje tzv. bezpečnostní pyramida. V základně pyramidy jsou investice relativně nejméně rizikové, ve špici pyramidy je riziko ztráty vysoké a blížíme se spekulativním investicím.
• střednědobé a dlouhodobé úvěry
• emise cenných papírů kapitálového trhu:
1. akcie – majetkový cenný papír
2. podílové listy – majetkový cenný papír
3. obligace – úvěrový cenný papír (dluhopis)
4. hypoteční zástavní listy – úvěrový cenný papír (dluhopis)
• deriváty cenných papírů
Pro všechny uvedené cenné papíry je typické, že jsou vydávány ve velikých finančních objemech (emisích). Je to logické protože podnikatelé potřebují hodně kapitálu pro své podnikání a s delší dobou splatnosti. Už jen tímto znakem se výrazně liší od cenných papírů peněžního trhu. Takové objemy peněz vyžadují státní dozor, aby nedošlo podvodným jednáním k poškození velkého okruhu věřitelů a narušení finanční stability ekonomiky – každá emise cenných papírů kapitálového trhu podléhá schválení ministerstvem financí.
Cenné papíry jsou rozděleny do dvou skupin – majetkové cenné papíry zakládají majiteli právo podílet se na výnosech z podnikání a další práva jako mají společníci společnosti, která tento cenný papír vydala. Úvěrové cenné papíry jsou založeny na vztahu věřitel – dlužník. Emitent těchto cenných papírů se stává dlužníkem kupce cenného papíru (věřitele) a je povinen cenný papír proplatit při vypršení doby splatnosti včetně úrokového výnosu. V obou případech investor očekává zhodnocení svých peněz – v případě majetkových cenných papírů nese vyšší riziko, že o své peníze přijde, a proto očekává vyšší výnos, v případě úvěrových cenných papírů je riziko nezaplacení nižší, ale také úrokový výnos bývá nižší. V obou případech však očekává výnos vyšší, než kdyby peníze uložil na termínovaném vkladu u banky. Teoretický vztah mezi rizikovostí investice a výší úroku zobrazuje tzv. bezpečnostní pyramida. V základně pyramidy jsou investice relativně nejméně rizikové, ve špici pyramidy je riziko ztráty vysoké a blížíme se spekulativním investicím.
7.2.1 ad 1) AKCIE
= cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka, a to:
• podílet se na zisku (výplata dividendy)
• podílet se na řízení společnosti (hlasovat na valné hromadě akcionářů)
• podílet se na likvidačním zůstatku společnosti, pokud jde firma do likvidace
Akcie je majetkovým cenným papírem a její vlastník se stává spolumajitelem firmy, která akcie vydala. Nominální hodnota akcie je uvedena na akcii. Součet nominálních hodnot všech emitovaných akcií tvoří základní kapitál akciové společnosti.
Akcie může být emitována:
- přímo na nominální hodnotu
- s emisním ážiem (za vyšší cenu než nominální)
- s emisním disážiem (za nižší cenu než nominální) – současný obchodní zákoník ČR umožňuje.
U veřejně obchodovatelných akcií můžete akcie prodávat a nakupovat na veřejných trzích – burza cenných papírů, v RM-systému, nebo můžete provádět přímé obchody. Tady už ale neobchodujete za cenu nominální, ale cenu tržní, která se od nominální může výrazně lišit. Tržní ceně dosahované na veřejných trzích (např. burza) říkáme kurz akcie.
Rozlišujeme:
1. Kmenové akcie
• na jméno – převoditelné rubopisem neboli indosamentem
• na majitele – volně převoditelné, na doručitele
2. Speciální
• zaměstnanecké (pro zaměstnance firmy, akcie vystaveny na jméno, max. 5% objemu emise akcií)
• prioritní akcie (přednostní dividendy, ovšem majitel nemá právo hlasovat na valné hromadě)
Jiné členění zohledňuje fyzickou podobu akcie:
• akcie materializované (listinné – fyzicky vytištěné na papíře – mají plášť, kupónový arch pro výplaty dividend a talón pro získání nového kupónového archu, když je předchozí vyčerpán)
• akcie nematerializované (zaknihované – většinou pouze jako údaje v paměti počítače
ve Středisku cenných papírů SCP) – v ČR převažující. U tohoto typu akcie vám firma může každoročně po uzavření účetnictví předcházejícího roku a rozhodnutí valné hromady o výši vyplacených dividend (většinou to bývá v období květen, červen) poslat dividendu poštovní poukázkou domů, protože v SCP znají vaši adresu.
Akcie jsou významnou formou financování firmy – je to zdroj vlastní, protože vložené peníze nemusí firma akcionářům za čas vracet jako v případě dluhopisů (obligací apod.). Emisí akcií firma získává základní kapitál a je to pro ni většinou nejvýznamnější zdroj financování dlouhodobých potřeb. Co do objemu by u většiny firem také měl převážit tento zdroj nad zdroji vnějšími např. formou úvěrů apod. – zásada opatrnosti. Odpovídá tomu i celosvětový poměr, kdy kapitálový trh akcií je co do objemu obíhajících peněz výrazně větší než trh střednědobých a dlouhodobých bankovních úvěrů.
Mezi velké výhody financování emise akcií patří možnost získat mnohem větší vstupní kapitál než v případě zakládání firmy jedincem či skupinkou jedinců a také rozložení rizika podnikání na mnohem větší okruh osob. Tato forma má však některá negativa, která musíme znát. Okamžikem emise veřejně obchodovatelných akcií firma samostatná ztrácí moc
nad cestami převodů těchto akcií na nové majitele. Firma musí počítat s tím, že s těmito akciemi se bude spekulovat, jejich cena bude i značně kolísat, což může negativně ovlivnit image firmy
na trhu, firma jen těžko ovlivní, pokud majoritní balík akcií na burze bude chtít koupit její konkurence. Formou vzájemného vlastnictví akcií se v ekonomice vytváří spletité sítě provázených subjektů, což častokrát narušuje vztahy hospodářské soutěže.
Seskupení podniků provázaná především majetkovými podíly se nazývají holdingy.
• podílet se na zisku (výplata dividendy)
• podílet se na řízení společnosti (hlasovat na valné hromadě akcionářů)
• podílet se na likvidačním zůstatku společnosti, pokud jde firma do likvidace
Akcie je majetkovým cenným papírem a její vlastník se stává spolumajitelem firmy, která akcie vydala. Nominální hodnota akcie je uvedena na akcii. Součet nominálních hodnot všech emitovaných akcií tvoří základní kapitál akciové společnosti.
Akcie může být emitována:
- přímo na nominální hodnotu
- s emisním ážiem (za vyšší cenu než nominální)
- s emisním disážiem (za nižší cenu než nominální) – současný obchodní zákoník ČR umožňuje.
U veřejně obchodovatelných akcií můžete akcie prodávat a nakupovat na veřejných trzích – burza cenných papírů, v RM-systému, nebo můžete provádět přímé obchody. Tady už ale neobchodujete za cenu nominální, ale cenu tržní, která se od nominální může výrazně lišit. Tržní ceně dosahované na veřejných trzích (např. burza) říkáme kurz akcie.
Rozlišujeme:
1. Kmenové akcie
• na jméno – převoditelné rubopisem neboli indosamentem
• na majitele – volně převoditelné, na doručitele
2. Speciální
• zaměstnanecké (pro zaměstnance firmy, akcie vystaveny na jméno, max. 5% objemu emise akcií)
• prioritní akcie (přednostní dividendy, ovšem majitel nemá právo hlasovat na valné hromadě)
Jiné členění zohledňuje fyzickou podobu akcie:
• akcie materializované (listinné – fyzicky vytištěné na papíře – mají plášť, kupónový arch pro výplaty dividend a talón pro získání nového kupónového archu, když je předchozí vyčerpán)
• akcie nematerializované (zaknihované – většinou pouze jako údaje v paměti počítače
ve Středisku cenných papírů SCP) – v ČR převažující. U tohoto typu akcie vám firma může každoročně po uzavření účetnictví předcházejícího roku a rozhodnutí valné hromady o výši vyplacených dividend (většinou to bývá v období květen, červen) poslat dividendu poštovní poukázkou domů, protože v SCP znají vaši adresu.
Akcie jsou významnou formou financování firmy – je to zdroj vlastní, protože vložené peníze nemusí firma akcionářům za čas vracet jako v případě dluhopisů (obligací apod.). Emisí akcií firma získává základní kapitál a je to pro ni většinou nejvýznamnější zdroj financování dlouhodobých potřeb. Co do objemu by u většiny firem také měl převážit tento zdroj nad zdroji vnějšími např. formou úvěrů apod. – zásada opatrnosti. Odpovídá tomu i celosvětový poměr, kdy kapitálový trh akcií je co do objemu obíhajících peněz výrazně větší než trh střednědobých a dlouhodobých bankovních úvěrů.
Mezi velké výhody financování emise akcií patří možnost získat mnohem větší vstupní kapitál než v případě zakládání firmy jedincem či skupinkou jedinců a také rozložení rizika podnikání na mnohem větší okruh osob. Tato forma má však některá negativa, která musíme znát. Okamžikem emise veřejně obchodovatelných akcií firma samostatná ztrácí moc
nad cestami převodů těchto akcií na nové majitele. Firma musí počítat s tím, že s těmito akciemi se bude spekulovat, jejich cena bude i značně kolísat, což může negativně ovlivnit image firmy
na trhu, firma jen těžko ovlivní, pokud majoritní balík akcií na burze bude chtít koupit její konkurence. Formou vzájemného vlastnictví akcií se v ekonomice vytváří spletité sítě provázených subjektů, což častokrát narušuje vztahy hospodářské soutěže.
Seskupení podniků provázaná především majetkovými podíly se nazývají holdingy.
Cizí směnka musí obsahovat:
• označení v textu, že jde o směnku
• bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžní sumu, vyjádřenou slovy i čísly
• jméno směnečníka a jeho identifikace
• údaj splatnosti – směnečný zákon umožňuje následující možnosti
- na viděnou (při předložení) = vistasměnka
- na určitý čas po viděné = časová vistasměnka
- na určitý čas po vystavení směnky (např. 30 dní) = dato směnka
- na určitý den (23. března 2000) = směnka fixní
• údaj místa, kde má být placeno
• jméno věřitele (remitenta) – na jeho řád má být placeno
• datum a místo vystavení směnky
• podpis výstavce a jeho adresa – podepsat směnku může pouze osoba, která k tomu má zmocnění
Podpisem kterékoliv další osoby na líci směnky vzniká tzv. aval – směnečné rukojemství a věřitel může žádat při neuhrazení směnky směnečníkem zaplacení od ručitele – avalisty.
Postup při neplacení (regres) – jestliže směnka nabyla včas uhrazena, může majitel vykonat postih vůči kterémukoliv indosantovi (předchozí majitelé uvedení na rubu směnky), vůči výstavci nebo avalistovi.
Pro zaplacení směnky má být směnka opatřena kvitanční doložkou „zaplaceno dne“ a podpisem, napsanou přímo na směnce. Směnečná suma nesmí být splácena ve splátkách.
• bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžní sumu, vyjádřenou slovy i čísly
• jméno směnečníka a jeho identifikace
• údaj splatnosti – směnečný zákon umožňuje následující možnosti
- na viděnou (při předložení) = vistasměnka
- na určitý čas po viděné = časová vistasměnka
- na určitý čas po vystavení směnky (např. 30 dní) = dato směnka
- na určitý den (23. března 2000) = směnka fixní
• údaj místa, kde má být placeno
• jméno věřitele (remitenta) – na jeho řád má být placeno
• datum a místo vystavení směnky
• podpis výstavce a jeho adresa – podepsat směnku může pouze osoba, která k tomu má zmocnění
Podpisem kterékoliv další osoby na líci směnky vzniká tzv. aval – směnečné rukojemství a věřitel může žádat při neuhrazení směnky směnečníkem zaplacení od ručitele – avalisty.
Postup při neplacení (regres) – jestliže směnka nabyla včas uhrazena, může majitel vykonat postih vůči kterémukoliv indosantovi (předchozí majitelé uvedení na rubu směnky), vůči výstavci nebo avalistovi.
Pro zaplacení směnky má být směnka opatřena kvitanční doložkou „zaplaceno dne“ a podpisem, napsanou přímo na směnce. Směnečná suma nesmí být splácena ve splátkách.
7.1.3 Pokladniční poukázky
Pokladniční poukázky mají u nás podobu státních pokladničních poukázek, tedy cenného papíru emitovaného státní institucí (např. ministerstvo financí) a jsou využívány k vyrovnání krátkodobých schodků příjmů a výdajů státního rozpočtu a jako nástroj měnové politiky. Už z této charakteristiky vyplývá, že tyto cenné papíry jsou určeny pro obchodování
na mezibankovním trhu a pro velké investory. Nominální hodnota jedné státní pokladniční poukázky bývá 1 milion Kč, objem jedné emise se pohybuje v řádech miliard korun a jsou většinou prodávány formou aukce se sestupnou licitací (holandský typ). Doba splatnosti se pohybuje od několika dní do jednoho roku. O tyto cenné papíry je tradičně velký zájem, protože stál v pozici dlužníka je velmi solidní zárukou navrácení peněz včetně úrokového výnosu.
7.1.4 Bankovní akcepty
Bankovní akcepty jsou specifickou formou spojení akceptačního úvěru a směnky cizí, vystavené příjemcem akceptačního úvěru (klientem banky) a akceptované bankou. Tím, že je směnka akceptována bankou, vystupuje banka jako hlavní směnečný dlužník a tato směnka je velmi dobře jištěna. Proto si také bankovní akcept uvádíme jako specifický cenný papír. Vystavení směnky a akcept směnky se řídí zákonem směnečným. Před poskytnutím úvěru banka důkladně klienta prověřuje a v případě potřeby vyžaduje i jištění.
7.2 Kapitálový trh
Kapitálový trh se zaměřuje na umisťování kapitálu. Budeme se zabývat kapitálem v jeho finanční podobě, která je univerzální a dobře odchovatelná. Nepůjde tedy o kapitál ve věcné podobě – stroje, nemovitosti technologie apod. – nicméně finanční kapitál je ve firmách určen právě k pořizování dlouhodobého majetku a bude mít dlouhodobou povahu.
na mezibankovním trhu a pro velké investory. Nominální hodnota jedné státní pokladniční poukázky bývá 1 milion Kč, objem jedné emise se pohybuje v řádech miliard korun a jsou většinou prodávány formou aukce se sestupnou licitací (holandský typ). Doba splatnosti se pohybuje od několika dní do jednoho roku. O tyto cenné papíry je tradičně velký zájem, protože stál v pozici dlužníka je velmi solidní zárukou navrácení peněz včetně úrokového výnosu.
7.1.4 Bankovní akcepty
Bankovní akcepty jsou specifickou formou spojení akceptačního úvěru a směnky cizí, vystavené příjemcem akceptačního úvěru (klientem banky) a akceptované bankou. Tím, že je směnka akceptována bankou, vystupuje banka jako hlavní směnečný dlužník a tato směnka je velmi dobře jištěna. Proto si také bankovní akcept uvádíme jako specifický cenný papír. Vystavení směnky a akcept směnky se řídí zákonem směnečným. Před poskytnutím úvěru banka důkladně klienta prověřuje a v případě potřeby vyžaduje i jištění.
7.2 Kapitálový trh
Kapitálový trh se zaměřuje na umisťování kapitálu. Budeme se zabývat kapitálem v jeho finanční podobě, která je univerzální a dobře odchovatelná. Nepůjde tedy o kapitál ve věcné podobě – stroje, nemovitosti technologie apod. – nicméně finanční kapitál je ve firmách určen právě k pořizování dlouhodobého majetku a bude mít dlouhodobou povahu.
7.1.2 Směnky
Směnka je převoditelný cenný papír, ze kterého vyplývá dlužnický závazek, který dává směnečnému dlužníkovi povinnost zaplatit a současně majiteli směnky právo požadovat zaplacené směnečné sumy v určitém čase a na určitém místě. Vydávání a použití směnek se řídí speciálním zákonem (zákon směnečný a šekový 191/1950 Sb.). Směnka je speciální cenný papír – může ji vystavit a použít kterýkoliv podnikatel (v souladu s obchodním zákoníkem), ale také občané dle občanského zákoníku. Prostřednictvím směnky si tedy podnikatel může půjčit peníze i od občana (nepodnikatelského subjektu). Vystavení směnky nepodléhá schválení žádné instituce, můžete ji tedy sepsat kdykoliv a kdekoliv – v tom tkví její velká operativnost. Směnka musí obsahovat podstatné náležitosti dané směnečným zákonem, její forma není předepsána. Na základě mezinárodní konvence přijatou většinou států má směnka stejné náležitosti ve všech zúčastněných zemích, a má proto využití i v mezinárodních obchodních vztazích.
Druhy směnek:
• směnky vlastní – upravují vztah mezi věřitelem (remitent) a dlužníkem – výstavcem směnky (trasant). Výstavce směnky dává vystavením směnky písemný slib uhrazení směnečné sumy majiteli směnky
• směnky cizí – upravují vztah mezi výstavcem (trasant), který je v dlužnické pozici vůči věřiteli (remitentovi). Výstavce směnky vystavením směnky přikazuje třetí osobě – směnečníkovi (trasát), který je tímto vázán uhradit dlužnou částku věřiteli (remitentovi). U standardní směnky cizí máme tedy tři subjekty (nikoliv dva jako u směnky vlastní).
Zákon směnečný a šekový připouští, aby u směnky cizí došlo k identitě (totožnosti) výstavce a remitenta, pak se jedná o tzv. směnku cizí na vlastní řad, nebo k identitě výstavce a směnečníka, tzv. zastřená směnka vlastní.
Další použití směnek vyplývá z jejich charakteristiky obchodovatelného cenného papíru – převod směnky na jinou osobu se uskutečňuje pomocí indosamentu (rubopisu). Nový vlastník je zapsán na rubu směnky. Směnku proto může věřitel před uplynutím její splatnosti prodat jiné osobě (právnické i fyzické) nebo bance, která mu poskytne eskontní úvěr (odprodej směnky bankou se nazývá eskont, pokud tato banka prodá směnku centrální bance, hovoříme o reeskontu). Banky většinou odkupují pouze cizí směnky (je zde však možnost využít identitu výstavce a směnečníka a vystavit zastřenou směnku vlastní).
Směnka může sloužit jako:
• zástava při jiných typech úvěru
• směnkou může ručit určitou obchodní transakci
• směnka může být součástí dokumentárního akreditivu, používaného především
při obchodech se zahraničím
• směnka se dá využít jako platidlo
• směnky jsou jedním z cizích zdrojů krátkodobého financování firmy
• směnka je využívána při úvěrech
• Eskont exportních směnek je nástrojem proexportní politiky ze strany ČNB
na podporu přímých vývozců zboží (v současné době ČNB tento nástroj nepoužívá).
Správně vystavená směnka je právně lépe vymahatelná než klasický obchodní vztah bez dalšího jištění.
Druhy směnek:
• směnky vlastní – upravují vztah mezi věřitelem (remitent) a dlužníkem – výstavcem směnky (trasant). Výstavce směnky dává vystavením směnky písemný slib uhrazení směnečné sumy majiteli směnky
• směnky cizí – upravují vztah mezi výstavcem (trasant), který je v dlužnické pozici vůči věřiteli (remitentovi). Výstavce směnky vystavením směnky přikazuje třetí osobě – směnečníkovi (trasát), který je tímto vázán uhradit dlužnou částku věřiteli (remitentovi). U standardní směnky cizí máme tedy tři subjekty (nikoliv dva jako u směnky vlastní).
Zákon směnečný a šekový připouští, aby u směnky cizí došlo k identitě (totožnosti) výstavce a remitenta, pak se jedná o tzv. směnku cizí na vlastní řad, nebo k identitě výstavce a směnečníka, tzv. zastřená směnka vlastní.
Další použití směnek vyplývá z jejich charakteristiky obchodovatelného cenného papíru – převod směnky na jinou osobu se uskutečňuje pomocí indosamentu (rubopisu). Nový vlastník je zapsán na rubu směnky. Směnku proto může věřitel před uplynutím její splatnosti prodat jiné osobě (právnické i fyzické) nebo bance, která mu poskytne eskontní úvěr (odprodej směnky bankou se nazývá eskont, pokud tato banka prodá směnku centrální bance, hovoříme o reeskontu). Banky většinou odkupují pouze cizí směnky (je zde však možnost využít identitu výstavce a směnečníka a vystavit zastřenou směnku vlastní).
Směnka může sloužit jako:
• zástava při jiných typech úvěru
• směnkou může ručit určitou obchodní transakci
• směnka může být součástí dokumentárního akreditivu, používaného především
při obchodech se zahraničím
• směnka se dá využít jako platidlo
• směnky jsou jedním z cizích zdrojů krátkodobého financování firmy
• směnka je využívána při úvěrech
• Eskont exportních směnek je nástrojem proexportní politiky ze strany ČNB
na podporu přímých vývozců zboží (v současné době ČNB tento nástroj nepoužívá).
Správně vystavená směnka je právně lépe vymahatelná než klasický obchodní vztah bez dalšího jištění.
7. Cenné papíry
Cenný papír si představte jako písemnou formou zachycený právní vztah mezi dvěma ( i více) subjekty, tato písemnost má určité náležitosti stanovené zákonem, a pak může být samostatně obchodovatelná (dá se převádět na další osoby). Tím se liší od běžné právní smlouvy, která zavazuje pouze subjekty na ní uvedené. Cenné papíry peněžního trhu zachycují vztah dlužnický – majitel cenného papíru je věřitelem a ten, kdo cenný papír vystavil, je dlužník. Majitel cenného papíru má právo tento cenný papír před dobou splatnosti prodat, zastavit do zálohy apod. Cenné papíry peněžního trhu nepodléhají schválení ministerstva financí.
7.1 Peněžní trh
Zajišťuje umisťování krátkodobých finančních zdrojů. Jsou to půjčky na mezibankovním trhu, které mohou být i na pár hodin, a jsou to půjčky mezi bankami a klienty se splatností do 1 roku. Příklady nástrojů tohoto trhu.
Vklady a úvěry:
1. netermínované vklady (podniky a občané ukládají u bank za úrok, mohou je kdykoliv vyzvednout)
2. krátkodobé termínové vklady (podniky a občané ukládají u bank za vyšší úrok na určitou dobu)
3. krátkodobé úvěry (banky půjčují podnikům a občanům na určitou dobu)
Krátkodobé cenné papíry:
1. depozitní certifikát
2. směnky
3. pokladniční poukázky
4. bankovní akcepty
7.1.1 Depozitní certifikáty (vkladové certifikáty, vkladové listy)
Depozitní certifikát vystavuje banka (dlužník) a potvrzuje jim přijetí jednorázového termínovaného vkladu od klienta (věřitele). Tyto certifikáty jsou prodávány s různou nominální hodnotou a s různou dobou splatnosti (1 měsíc, 3 měsíce, 6 měsíců, rok). Certifikát může být
na jméno nebo na doručitele (jméno majitele není na certifikátu uvedeno). Depozitní certifikát je obvykle úročen pevnou úrokovou mírou a nominální hodnota certifikátu + úrok jsou splatné
po uplynutí sjednané doby uložení. Úrok podléhá dani z příjmu – zvláštní sazba daně.
7.1 Peněžní trh
Zajišťuje umisťování krátkodobých finančních zdrojů. Jsou to půjčky na mezibankovním trhu, které mohou být i na pár hodin, a jsou to půjčky mezi bankami a klienty se splatností do 1 roku. Příklady nástrojů tohoto trhu.
Vklady a úvěry:
1. netermínované vklady (podniky a občané ukládají u bank za úrok, mohou je kdykoliv vyzvednout)
2. krátkodobé termínové vklady (podniky a občané ukládají u bank za vyšší úrok na určitou dobu)
3. krátkodobé úvěry (banky půjčují podnikům a občanům na určitou dobu)
Krátkodobé cenné papíry:
1. depozitní certifikát
2. směnky
3. pokladniční poukázky
4. bankovní akcepty
7.1.1 Depozitní certifikáty (vkladové certifikáty, vkladové listy)
Depozitní certifikát vystavuje banka (dlužník) a potvrzuje jim přijetí jednorázového termínovaného vkladu od klienta (věřitele). Tyto certifikáty jsou prodávány s různou nominální hodnotou a s různou dobou splatnosti (1 měsíc, 3 měsíce, 6 měsíců, rok). Certifikát může být
na jméno nebo na doručitele (jméno majitele není na certifikátu uvedeno). Depozitní certifikát je obvykle úročen pevnou úrokovou mírou a nominální hodnota certifikátu + úrok jsou splatné
po uplynutí sjednané doby uložení. Úrok podléhá dani z příjmu – zvláštní sazba daně.
6.11 Smlouva o úvěru (účelový úvěr) pokračování
2. V případě, že banka odstoupí od smlouvy z důvodů uvedených v odst. 1 tohoto článku, je uživatel úvěru povinen vrátit bance poskytnutý úvěr i s úroky ve lhůtě ____ dní ode dne odstoupení podle tohoto článku.
VII.
Smluvní strany souhlasí s tím, že uživatel úvěru může odstoupit od této smlouvy bez odůvodnění
dříve, než začne užívat úvěr.
Uživatel úvěru může vrátit úvěr před lhůtou stanovenou pro vrácení úvěru, avšak musí o tom banku písemně informovat nejméně ____ dní předem.
Smluvní strany souhlasí s tím, že v případech podle předcházejících odstavců tohoto článku má
banka nárok na náhradu škody.
VIII.
Smluvní strany souhlasí s tím, že v případě vrácení úvěru před smluvenou lhůtou nebude banka
účtovat úroky ode dne vrácení úvěru do dne vrácení, předtím smluvně dohodnutého.
IX.
Smluvní strany souhlasí s tím, že všechny spory vzniklé z této smlouvy budou řešit dohodou, a
pokud to nebude možné, je příslušný soud v ______________.
X.
Smluvní strany souhlasí s tím, že smlouva nabývá platnosti dnem podepsání oběma účastníky.
XI.
Smlouva byla sepsána ve ______ vyhotoveních, z nichž každá strana obdrží _______ vyhotovení.
V ______________ dne ________________
Banka a.s. Uživatel úvěru
VII.
Smluvní strany souhlasí s tím, že uživatel úvěru může odstoupit od této smlouvy bez odůvodnění
dříve, než začne užívat úvěr.
Uživatel úvěru může vrátit úvěr před lhůtou stanovenou pro vrácení úvěru, avšak musí o tom banku písemně informovat nejméně ____ dní předem.
Smluvní strany souhlasí s tím, že v případech podle předcházejících odstavců tohoto článku má
banka nárok na náhradu škody.
VIII.
Smluvní strany souhlasí s tím, že v případě vrácení úvěru před smluvenou lhůtou nebude banka
účtovat úroky ode dne vrácení úvěru do dne vrácení, předtím smluvně dohodnutého.
IX.
Smluvní strany souhlasí s tím, že všechny spory vzniklé z této smlouvy budou řešit dohodou, a
pokud to nebude možné, je příslušný soud v ______________.
X.
Smluvní strany souhlasí s tím, že smlouva nabývá platnosti dnem podepsání oběma účastníky.
XI.
Smlouva byla sepsána ve ______ vyhotoveních, z nichž každá strana obdrží _______ vyhotovení.
V ______________ dne ________________
Banka a.s. Uživatel úvěru
6.11 Smlouva o úvěru (účelový úvěr)
1. Údaje o poskytovateli úvěru, např. banka, a.s., kterou zastupuje ředitel
(dále jen "banka" na straně jedné)
2. Údaje o účastníkovi (osobní údaje)
(dále jen "uživatel" na straně druhé) uzavřeli tuto úvěrovou smlouvu
I.
Tato smlouva se vztahuje na účelový úvěr poskytovaný bankou ve výši _________ Kč (slovy:
________), který převezme uživatel úvěru.
II.
1. Podle této smlouvy poskytuje banka na základě rozhodnutí její úvěrové komise č. ____, ze dne____ uživateli úvěru částku ve výši ____ Kč jako úvěr na dobu _____ let, s ____ procentním
ročním úrokem.
2. Banka se zavazuje poskytnout úvěr uvedený v čl. I. této smlouvy na požádání uživatele úvěru do 5 dnů ode dne doručení písemné výzvy.
3. Uživatel úvěru je povinen vrátit poskytnutý úvěr i s úroky do _____ (den, měsíc, rok).
III.
Uživatel úvěru se zavazuje, že použije poskytnutý úvěr účelově pro __________________.
IV.
Smluvní strany souhlasí s tím, že uživatel úvěru bude úvěr vracet v úvěrové lhůtě v měsíčních
(čtvrtletních) splátkách, které činí ____ Kč. V případě, že uživatel úvěru nebude hradit splátky včas, má banka právo započítat úroky z prodlení, které budou měsíčně vypočteny ve výši zákonem stanovených úroků z prodlení.
V.
Uživatel úvěru se zavazuje zajistit převzatý úvěr zřízením zástavního práva k nemovitosti
v_______ (nutná specifikace nemovitosti), která je ve vlastnictví uživatele úvěru, ve prospěch banky.
VI.
1. Smluvní strany souhlasí s tím, že banka může odstoupit od této úvěrové smlouvy
před plynutím úvěrové lhůty podle čl. II. této smlouvy v následujících případech:
a) pokud se uživatel úvěru stane neschopným vracet úvěr,
b) pokud uživatel úvěru používá úvěr k účelům, které nejsou stanoveny touto
smlouvou,
c) pokud uživatel úvěru nedodrží smluvené zajištění,
d) pokud uživatel úvěru zemře nebo zanikne s likvidací, nebo byl vyhlášen konkurs
na majetek uživatele úvěru, a banka by se z uvedených důvodů ocitla v podstatně
nevýhodném postavení.
(dále jen "banka" na straně jedné)
2. Údaje o účastníkovi (osobní údaje)
(dále jen "uživatel" na straně druhé) uzavřeli tuto úvěrovou smlouvu
I.
Tato smlouva se vztahuje na účelový úvěr poskytovaný bankou ve výši _________ Kč (slovy:
________), který převezme uživatel úvěru.
II.
1. Podle této smlouvy poskytuje banka na základě rozhodnutí její úvěrové komise č. ____, ze dne____ uživateli úvěru částku ve výši ____ Kč jako úvěr na dobu _____ let, s ____ procentním
ročním úrokem.
2. Banka se zavazuje poskytnout úvěr uvedený v čl. I. této smlouvy na požádání uživatele úvěru do 5 dnů ode dne doručení písemné výzvy.
3. Uživatel úvěru je povinen vrátit poskytnutý úvěr i s úroky do _____ (den, měsíc, rok).
III.
Uživatel úvěru se zavazuje, že použije poskytnutý úvěr účelově pro __________________.
IV.
Smluvní strany souhlasí s tím, že uživatel úvěru bude úvěr vracet v úvěrové lhůtě v měsíčních
(čtvrtletních) splátkách, které činí ____ Kč. V případě, že uživatel úvěru nebude hradit splátky včas, má banka právo započítat úroky z prodlení, které budou měsíčně vypočteny ve výši zákonem stanovených úroků z prodlení.
V.
Uživatel úvěru se zavazuje zajistit převzatý úvěr zřízením zástavního práva k nemovitosti
v_______ (nutná specifikace nemovitosti), která je ve vlastnictví uživatele úvěru, ve prospěch banky.
VI.
1. Smluvní strany souhlasí s tím, že banka může odstoupit od této úvěrové smlouvy
před plynutím úvěrové lhůty podle čl. II. této smlouvy v následujících případech:
a) pokud se uživatel úvěru stane neschopným vracet úvěr,
b) pokud uživatel úvěru používá úvěr k účelům, které nejsou stanoveny touto
smlouvou,
c) pokud uživatel úvěru nedodrží smluvené zajištění,
d) pokud uživatel úvěru zemře nebo zanikne s likvidací, nebo byl vyhlášen konkurs
na majetek uživatele úvěru, a banka by se z uvedených důvodů ocitla v podstatně
nevýhodném postavení.
Banka může:
• provádět z úvěru platby za zboží zakoupené občanem
• vyplatit částku úvěru občanovi v hotovosti
• vyplatit částku úvěru občanovi převodem na jeho účet
• poskytnout občanovi kontokorentní úvěr na jeho účtě. V tomto případě banka stanoví
úvěrový rámec (tj. limit, do kterého může úvěr čerpat)
6.10 Úvěrové karty
V západních zemích je řada úvěrů poskytována formou úvěrových karet. Úvěrové karty jsou karty z plastů, které umožňují majiteli karty nákup zboží na úvěr. Majitel úvěrové karty může použít úvěrovou kartu k bezhotovostnímu placení ve všech obchodech, restauracích, hotelech a dalších podnicích, které mají dohodu s bankou o přijímání účtenek, které vznikly při úhradě prodaného zboží pomocí bankovních karet. Úvěrovou kartu může její majitel využít také k výběru hotovosti z peněžních automatů. Některé úvěrové karty jsou spojeny s cestováním a úrazovým pojištěním, se slevami v určitých půjčovnách automobilů apod. V USA je běžné, že jeden člověk má ne jednu, ale několik úvěrových karet.
Banka stanoví zákazníkovi tzv. úvěrový limit (maximální částku peněz, kterou si zákazník může s využitím úvěrové karty od banky půjčit). Držitel úvěrové karty si může od banky opakovaně půjčovat a splácet až do výše úvěrového limitu (jedná se o tzv. revolvingový úvěr).
Úvěrový limit stanový banka individuálně v závislosti na:
• výši příjmu
• výši zadlužení
• schopnosti splácet úvěr
• úvěrové minulosti žadatele o úvěr a dalších faktorech
Placení pomocí úvěrové karty
zákazník se prokáže úvěrovou kartou při placení v obchodě
terminál v obchodě přečte údaje zakódované na magnetickém proužku úvěrové karty
prodávající obdrží autorizační číslo
zákazník podepíše účtenku
obchodník zašle účtenky bance a obdrží od banky odpovídající peněžní částku, banka si sráží předem dohodnutý poplatek
banka obchodníka zašle informace o transakci do informačního systému Visa nebo MasterCard, odkud informaci o transakci obdrží banka, která úvěrovou kartu vydala
banka od obchodníka obdrží úhradu dlužné částky, banka držitele úvěrové karty je stejnou částkou zatížena
držitel úvěrové karty obdrží od banky účet s popisem jednotlivých transakcí a s vyčíslením dlužné částky
• vyplatit částku úvěru občanovi v hotovosti
• vyplatit částku úvěru občanovi převodem na jeho účet
• poskytnout občanovi kontokorentní úvěr na jeho účtě. V tomto případě banka stanoví
úvěrový rámec (tj. limit, do kterého může úvěr čerpat)
6.10 Úvěrové karty
V západních zemích je řada úvěrů poskytována formou úvěrových karet. Úvěrové karty jsou karty z plastů, které umožňují majiteli karty nákup zboží na úvěr. Majitel úvěrové karty může použít úvěrovou kartu k bezhotovostnímu placení ve všech obchodech, restauracích, hotelech a dalších podnicích, které mají dohodu s bankou o přijímání účtenek, které vznikly při úhradě prodaného zboží pomocí bankovních karet. Úvěrovou kartu může její majitel využít také k výběru hotovosti z peněžních automatů. Některé úvěrové karty jsou spojeny s cestováním a úrazovým pojištěním, se slevami v určitých půjčovnách automobilů apod. V USA je běžné, že jeden člověk má ne jednu, ale několik úvěrových karet.
Banka stanoví zákazníkovi tzv. úvěrový limit (maximální částku peněz, kterou si zákazník může s využitím úvěrové karty od banky půjčit). Držitel úvěrové karty si může od banky opakovaně půjčovat a splácet až do výše úvěrového limitu (jedná se o tzv. revolvingový úvěr).
Úvěrový limit stanový banka individuálně v závislosti na:
• výši příjmu
• výši zadlužení
• schopnosti splácet úvěr
• úvěrové minulosti žadatele o úvěr a dalších faktorech
Placení pomocí úvěrové karty
zákazník se prokáže úvěrovou kartou při placení v obchodě
terminál v obchodě přečte údaje zakódované na magnetickém proužku úvěrové karty
prodávající obdrží autorizační číslo
zákazník podepíše účtenku
obchodník zašle účtenky bance a obdrží od banky odpovídající peněžní částku, banka si sráží předem dohodnutý poplatek
banka obchodníka zašle informace o transakci do informačního systému Visa nebo MasterCard, odkud informaci o transakci obdrží banka, která úvěrovou kartu vydala
banka od obchodníka obdrží úhradu dlužné částky, banka držitele úvěrové karty je stejnou částkou zatížena
držitel úvěrové karty obdrží od banky účet s popisem jednotlivých transakcí a s vyčíslením dlužné částky
Kontrola dodržování podmínek úvěrové smlouvy
Po celou dobu trvání úvěrového vztahu se zákazníkem banka provádí průběžnou kontrolu finančního hospodaření dlužníka a sleduje dodržování podmínek úvěrové smlouvy. Velkou pozornost věnují bankovní pracovníci dodržování výše a termínů splátek úvěru a úroků. Předčasnou splátku úvěru může klient provést bez souhlasu banky.
Pokud dlužník neuhradí splátku úvěru nebo úroku ve sjednaném termínu, banka převede dlužnou částku na účet úvěrů neuhrazených ve lhůtě. Až do doby splacení je tato částka úročena vyšší sankční sazbou. Neplnění podmínek úvěrové smlouvy může být postihnuto zvýšením úrokové sazby, zastavením čerpání úvěru, předčasnými splátkami, realizací zajištění úvěru, navržením konkurzu dlužníka apod.
6.8 Úvěry pro podnikatelské účely
Banky úvěrují různé druhy podnikatelských aktivit. Klient žádá o poskytnutí úvěru písemnou formou. Kromě vlastní žádosti o úvěr zákazník dává bance další podklady – především:
• podnikatelský záměr
• analýzu současné a předpokládané finanční situace podniku
• doklad o právní subjektivitě klienta
• návrh způsobu zajištění požadovaného úvěru a doklady k navrhovanému zajištění úvěru
• další podklady (např. stavební povolení, projektová dokumentace atd.)
Informace získané od žadatele o úvěr je třeba ověřit doplnit informacemi získanými z vnějších zdrojů (např. od dodavatelů, odběratelů, věřitelů a banky daného podniku, za studií
o vývoji daného oboru, z tisku, ze zpráv od organizací, které se zabývají sběrem informací
o úvěrové minulosti podniků).
Úvěrový pracovník provede podrobnou analýzu všech získaných informací. Při rozborech banka provádí finanční analýzu, která umožní ohodnotit bonitu klienta, a tedy i návratnost úvěru. Součástí tohoto hodnocení může být i posouzení bonity úvěrovaného objektu. Při hodnocení bonity klienta nelze stanovit závazný a stereotypní postup.
Pokud dlužník neuhradí splátku úvěru nebo úroku ve sjednaném termínu, banka převede dlužnou částku na účet úvěrů neuhrazených ve lhůtě. Až do doby splacení je tato částka úročena vyšší sankční sazbou. Neplnění podmínek úvěrové smlouvy může být postihnuto zvýšením úrokové sazby, zastavením čerpání úvěru, předčasnými splátkami, realizací zajištění úvěru, navržením konkurzu dlužníka apod.
6.8 Úvěry pro podnikatelské účely
Banky úvěrují různé druhy podnikatelských aktivit. Klient žádá o poskytnutí úvěru písemnou formou. Kromě vlastní žádosti o úvěr zákazník dává bance další podklady – především:
• podnikatelský záměr
• analýzu současné a předpokládané finanční situace podniku
• doklad o právní subjektivitě klienta
• návrh způsobu zajištění požadovaného úvěru a doklady k navrhovanému zajištění úvěru
• další podklady (např. stavební povolení, projektová dokumentace atd.)
Informace získané od žadatele o úvěr je třeba ověřit doplnit informacemi získanými z vnějších zdrojů (např. od dodavatelů, odběratelů, věřitelů a banky daného podniku, za studií
o vývoji daného oboru, z tisku, ze zpráv od organizací, které se zabývají sběrem informací
o úvěrové minulosti podniků).
Úvěrový pracovník provede podrobnou analýzu všech získaných informací. Při rozborech banka provádí finanční analýzu, která umožní ohodnotit bonitu klienta, a tedy i návratnost úvěru. Součástí tohoto hodnocení může být i posouzení bonity úvěrovaného objektu. Při hodnocení bonity klienta nelze stanovit závazný a stereotypní postup.
Analýza se bude lišit v závislosti na tom, zda bude poskytován:
• krátkodobý nebo dlouhodobý úvěr
• vysoký nebo nízký úvěr
• úvěr zákazníkovi, kterého banka nezná a který žádá o úvěr u dané banky poprvé, nebo zákazníkovi, se kterým má banka dlouhodobé úvěrové spojení
6.9 Úvěry občanům
Úvěry občanům tvoří zvláštní skupinu úvěrových obchodů bank. Podmínky těchto úvěrů jsou obvykle standardizovány – u jednotlivých druhů úvěru jsou předem stanoveny úrokové sazby, maximální lhůty splatnosti, účel úvěru, popř. způsob zajištění.
Při hodnocení úvěrové způsobilosti budoucího dlužníka banka používá jednodušší postup
než v případě úvěru pro podnikatelské účely. Na počátku úvěrového procesu bankovní pracovník získává od zákazníka dostatek informací, aby mohl rozhodnout, zda úvěr poskytne nebo neposkytne. Banka může obdržet žádost o poskytnutí úvěru od žadatele:
• osobně
• v západních zemích i telefonicky nebo poštou
k žádosti o úvěr musí občan předložit průkaz totožnosti a potvrzení zaměstnavatele a výši pracovního příjmu. Pokud občan sám podniká, předkládá živnostenské oprávnění a daňové přiznání, kde je vzkázán příjem za minulý rok. V případě začínajícího podnikatele banka vyžaduje podnikatelský záměr a vyčíslení předpokládané výše zisku.
Při rozhodování o tom, zda úvěr poskytnout nebo neposkytnout zvažuje bankovní pracovník všechna C úvěru. U úvěru občanům je kladen zvláštní důraz na skutečnost, aby po srážkách splátek úvěru bylo zachováno životní minimum. Banka pro tento účel využívá tabulek pro výpočet části mzdy postižitelné při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy. Úvěry občanům jsou zajišťovány zpravidla ručiteli, zástavou nemovitého, popř. movitého majetku nebo kombinací výše uvedených zajišťovacích způsobů.
Česká spořitelna poskytuje také úvěry se státním příspěvkem mladým manželům, které mají povahu sociálních úvěrů.
V případě, že banka je ochotna poskytnout zákazníkovi úvěr, uzavře s ním úvěrovou smlouvu a podle charakteru úvěru i další smlouvy (např. smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovité věci).
• vysoký nebo nízký úvěr
• úvěr zákazníkovi, kterého banka nezná a který žádá o úvěr u dané banky poprvé, nebo zákazníkovi, se kterým má banka dlouhodobé úvěrové spojení
6.9 Úvěry občanům
Úvěry občanům tvoří zvláštní skupinu úvěrových obchodů bank. Podmínky těchto úvěrů jsou obvykle standardizovány – u jednotlivých druhů úvěru jsou předem stanoveny úrokové sazby, maximální lhůty splatnosti, účel úvěru, popř. způsob zajištění.
Při hodnocení úvěrové způsobilosti budoucího dlužníka banka používá jednodušší postup
než v případě úvěru pro podnikatelské účely. Na počátku úvěrového procesu bankovní pracovník získává od zákazníka dostatek informací, aby mohl rozhodnout, zda úvěr poskytne nebo neposkytne. Banka může obdržet žádost o poskytnutí úvěru od žadatele:
• osobně
• v západních zemích i telefonicky nebo poštou
k žádosti o úvěr musí občan předložit průkaz totožnosti a potvrzení zaměstnavatele a výši pracovního příjmu. Pokud občan sám podniká, předkládá živnostenské oprávnění a daňové přiznání, kde je vzkázán příjem za minulý rok. V případě začínajícího podnikatele banka vyžaduje podnikatelský záměr a vyčíslení předpokládané výše zisku.
Při rozhodování o tom, zda úvěr poskytnout nebo neposkytnout zvažuje bankovní pracovník všechna C úvěru. U úvěru občanům je kladen zvláštní důraz na skutečnost, aby po srážkách splátek úvěru bylo zachováno životní minimum. Banka pro tento účel využívá tabulek pro výpočet části mzdy postižitelné při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy. Úvěry občanům jsou zajišťovány zpravidla ručiteli, zástavou nemovitého, popř. movitého majetku nebo kombinací výše uvedených zajišťovacích způsobů.
Česká spořitelna poskytuje také úvěry se státním příspěvkem mladým manželům, které mají povahu sociálních úvěrů.
V případě, že banka je ochotna poskytnout zákazníkovi úvěr, uzavře s ním úvěrovou smlouvu a podle charakteru úvěru i další smlouvy (např. smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovité věci).
6.7 Uzavření úvěrové smlouvy
Pokud se banka rozhodne poskytnout zákazníkovi úvěr, uzavře sním písemně úvěrovou smlouvu.
Úvěrová smlouva obsahuje zejména tyto údaje:
• název (jméno) a sídlo (adresu) zákazníka
• název banky
• účel úvěru
• výši úvěru
• výši úrokové sazby
• termíny a částky čerpání úvěru
• způsob čerpání úvěru (např. převodem na běžný účet, úhradou došlých faktur)
• termíny a částky splátek úvěru
• termíny úhrady úroků a odměn
• způsob úhrady splátek
• konečnou splatnost úvěru
• způsob zajištění úvěru
• postup v případě, že klient nemá peníze na úhradu splátek úvěru a úroků
• práva a povinnosti klienta
• práva a povinnosti banky
• datum, místo, razítka a platné podpisy zástupců banky a zákazníka
Podle povahy úvěrového případu má úvěrová smlouva různé přílohy ( např. zástavní smlouvu).
Doba splatnosti úvěru se počítá ode dne prvního čerpání úvěru. Úroky se účtují podle sjednané úrokové sazby ze skutečně poskytnutých peněžních prostředků a platí se zpravidla
na konci každého měsíce nebo čtvrtletí.
Úvěrová smlouva obsahuje zejména tyto údaje:
• název (jméno) a sídlo (adresu) zákazníka
• název banky
• účel úvěru
• výši úvěru
• výši úrokové sazby
• termíny a částky čerpání úvěru
• způsob čerpání úvěru (např. převodem na běžný účet, úhradou došlých faktur)
• termíny a částky splátek úvěru
• termíny úhrady úroků a odměn
• způsob úhrady splátek
• konečnou splatnost úvěru
• způsob zajištění úvěru
• postup v případě, že klient nemá peníze na úhradu splátek úvěru a úroků
• práva a povinnosti klienta
• práva a povinnosti banky
• datum, místo, razítka a platné podpisy zástupců banky a zákazníka
Podle povahy úvěrového případu má úvěrová smlouva různé přílohy ( např. zástavní smlouvu).
Doba splatnosti úvěru se počítá ode dne prvního čerpání úvěru. Úroky se účtují podle sjednané úrokové sazby ze skutečně poskytnutých peněžních prostředků a platí se zpravidla
na konci každého měsíce nebo čtvrtletí.
Schopnost zákazníka splatit úvěr banka obvykle posuzuje:
• u podniků podle výkonu, finanční situace, jejich pověsti v minulosti a kvality podnikatelských projektů
• u nově vzniklých podniků je důležitá především zkušenost řídících pracovníků kvalita podnikatelského záměru
• u osob podle výše dosahovaného příjmu
4) Cupital. Jmění zákazníka.
Banka musí zhodnotit majetkové postavení zákazníka. Banku jako potenciálního věřitele zajímá výše majetku, závazku a především výše jmění zákazníka. Dostatečná výše vlastního kapitálu je velice důležitá v případě úvěrování nově vzniklých podniků
5) Conditions. Podmínky.
V průběhu svého rozhodování musí banka brát v úvahu:
• vnitřní podmínky v bance samé
• vnější vlivy jako např. změny v ekonomice, změny v sociálním, právním a konkurenčním prostředí
6) Collateral. Zajištění úvěru.
Zajištění úvěru je obzvláště důležité pro vyrovnání určitých nedostatků v ostatních C úvěru.Účelem zajištění úvěru z pohledu banky je snaha získat druhotný zdroj příjmu v případě, že dlužník nemá dostatek peněžních prostředků na splácení úvěru a úroku. Banka by nikdy neměla poskytovat úvěr jen proto, že žadatel o úvěr může nabídnout dobré zajištění úvěru. Obecně platí, že čím je úvěr rizikovější a čím je delší doba splatnosti, tím kvalitnější musí být způsob zajištění.
• u nově vzniklých podniků je důležitá především zkušenost řídících pracovníků kvalita podnikatelského záměru
• u osob podle výše dosahovaného příjmu
4) Cupital. Jmění zákazníka.
Banka musí zhodnotit majetkové postavení zákazníka. Banku jako potenciálního věřitele zajímá výše majetku, závazku a především výše jmění zákazníka. Dostatečná výše vlastního kapitálu je velice důležitá v případě úvěrování nově vzniklých podniků
5) Conditions. Podmínky.
V průběhu svého rozhodování musí banka brát v úvahu:
• vnitřní podmínky v bance samé
• vnější vlivy jako např. změny v ekonomice, změny v sociálním, právním a konkurenčním prostředí
6) Collateral. Zajištění úvěru.
Zajištění úvěru je obzvláště důležité pro vyrovnání určitých nedostatků v ostatních C úvěru.Účelem zajištění úvěru z pohledu banky je snaha získat druhotný zdroj příjmu v případě, že dlužník nemá dostatek peněžních prostředků na splácení úvěru a úroku. Banka by nikdy neměla poskytovat úvěr jen proto, že žadatel o úvěr může nabídnout dobré zajištění úvěru. Obecně platí, že čím je úvěr rizikovější a čím je delší doba splatnosti, tím kvalitnější musí být způsob zajištění.
Existují různé způsoby zajištění poskytovaného úvěru:
• zajištění úvěru zástavou nemovitostí
• zajištění úvěru zástavou movité věci
• zajištění úvěru ručiteli
• získání bankovní záruky
• zajištění úvěru postoupením pohledávek
• zajištění úvěru formou vinkulace vkladu
Druhy zástav podle toho, jak se mění jejich hodnota v průběhu času:
• zástava se stabilní hodnotou – hodnota zástavy se v průběhu času nemění. Do této kategorie patří zastavené depozitní certifikáty nebo vinkulace peněz na vkladovém účtě.
• zástava se snižující se hodnotou – do této skupiny patří všechny druhy zboží použitých jako zástava, jejichž hodnota se postupně snižuje od okamžiku, kdy jsou zakoupeny jako nové. Příkladem mohou být automobily, motocykly, letadla, lodě.
• zástava se zvyšující se hodnotou – hodnota některých zástav se může v průběhu času zvyšovat – často tomu tak je v případě nemovitého majetku (budov, pozemků)
• zástava s neustále pohyblivou hodnotou (směrem nahoru i dolů) – hodnota některých zástav se v průběhu času může střídavě zvyšovat a snižovat. Do této skupiny patří především akcie a další cenné papíry. Banka musí zvážit výši rizika, že zástava ztratí svou hodnotu a podle toho se zachovat.
• zajištění úvěru zástavou movité věci
• zajištění úvěru ručiteli
• získání bankovní záruky
• zajištění úvěru postoupením pohledávek
• zajištění úvěru formou vinkulace vkladu
Druhy zástav podle toho, jak se mění jejich hodnota v průběhu času:
• zástava se stabilní hodnotou – hodnota zástavy se v průběhu času nemění. Do této kategorie patří zastavené depozitní certifikáty nebo vinkulace peněz na vkladovém účtě.
• zástava se snižující se hodnotou – do této skupiny patří všechny druhy zboží použitých jako zástava, jejichž hodnota se postupně snižuje od okamžiku, kdy jsou zakoupeny jako nové. Příkladem mohou být automobily, motocykly, letadla, lodě.
• zástava se zvyšující se hodnotou – hodnota některých zástav se může v průběhu času zvyšovat – často tomu tak je v případě nemovitého majetku (budov, pozemků)
• zástava s neustále pohyblivou hodnotou (směrem nahoru i dolů) – hodnota některých zástav se v průběhu času může střídavě zvyšovat a snižovat. Do této skupiny patří především akcie a další cenné papíry. Banka musí zvážit výši rizika, že zástava ztratí svou hodnotu a podle toho se zachovat.
6.5 Obecný postup při poskytování úvěru
Úvěrový proces má několik základních částí:
• úvodní schůzka se zákazníkem, získání potřebných informací
• úvěrová analýza
• uzavření úvěrové smlouvy
• kontrola dodržování podmínek úvěrové smlouvy
Úvodní schůzka se zákazníkem, získání potřebných informací
Poskytnutí úvěru je spojeno s určitým úvěrovým rizikem. Banka nese riziko, že zákazník v dohodnuté době nesplatí poskytnutý úvěr, neuhradí úrok a další výlohy. Banka se snaží výši úvěrového rizika omezit:
• hodnotí žadatele o úvěr, jeho důvěryhodnost, ekonomickou a právní situaci
• zajišťuje si možnost uspokojit svou pohledávku vůči dlužníkovi v případě, že v průběhu trvání úvěrového vztahu dojde k platební neschopnosti dlužníka
Bankovní pracovníci si musí před poskytnutím úvěru opatřit dostatečné množství informací
o klientovi, aby mohli posoudit návratnost požadovaného úvěru.
Banku obvykle zajímají informace týkající se:
• zákazníka samého
• schopnosti zákazníka splatit úvěr
• možnosti zajištění úvěru
• současného vztahu zákazníka s bankou
Zákazník žádá banku o úvěr formou písemné žádosti o poskytnutí úvěru.
• úvodní schůzka se zákazníkem, získání potřebných informací
• úvěrová analýza
• uzavření úvěrové smlouvy
• kontrola dodržování podmínek úvěrové smlouvy
Úvodní schůzka se zákazníkem, získání potřebných informací
Poskytnutí úvěru je spojeno s určitým úvěrovým rizikem. Banka nese riziko, že zákazník v dohodnuté době nesplatí poskytnutý úvěr, neuhradí úrok a další výlohy. Banka se snaží výši úvěrového rizika omezit:
• hodnotí žadatele o úvěr, jeho důvěryhodnost, ekonomickou a právní situaci
• zajišťuje si možnost uspokojit svou pohledávku vůči dlužníkovi v případě, že v průběhu trvání úvěrového vztahu dojde k platební neschopnosti dlužníka
Bankovní pracovníci si musí před poskytnutím úvěru opatřit dostatečné množství informací
o klientovi, aby mohli posoudit návratnost požadovaného úvěru.
Banku obvykle zajímají informace týkající se:
• zákazníka samého
• schopnosti zákazníka splatit úvěr
• možnosti zajištění úvěru
• současného vztahu zákazníka s bankou
Zákazník žádá banku o úvěr formou písemné žádosti o poskytnutí úvěru.
V této žádosti uvede klient především:
• jméno a adresu, popř. název a sídlo
• požadovanou výši úvěru
• účel úvěru
• termín a požadovaný způsob čerpání úvěru
• navrhovaný způsob splácení úvěru a konečnou dobu splatnosti úvěru
• navrhované zajištění úvěru
• další informace ( např. týkající se jeho majetkových poměrů, finanční situace a výše závazků)
K žádosti o úvěr zákazník přiloží další potřebnou dokumentaci ( doklady vztahující se k navrhovanému zajištění úvěru, podnikatelský záměr, účetní výkazy, daňová přiznání, potvrzení zaměstnavatele a výši příjmů apod.).
6.6 Úvěrová analýza, zajištění úvěru
Banka zkoumá všechny podstatné okolnosti týkající se žádosti o úvěr – provádí tzv. úvěrovou analýzu, při které hodnotí bonitu klienta. Bonitou klienta rozumíme jeho schopnost dostát svým platebním závazkům, a tedy i schopnost přijímat úvěry.
Při úvěrové analýze musí bankovní pracovník vzít v úvahu šest C úvěru:
1) Can we? Můžeme?
Bankovní pracovník musí zvážit, zda poskytnutí úvěru bude odpovídat úvěrové politice banky, zda výše úvěru a další podmínky jsou v souladu s možnostmi bankovní pobočky a zda je poskytnutí úvěru legální ( tj. v souladu se zákony státu).
2) Charakter. Charakter zákazníka.
Charakter zákazníka se vztahuje k ochotě zákazníka platit dluhy. Lidé s dobrým charakterem a dobrou finanční disciplínou a podniky s dobrou pověstí budou dělat všechno možné pro to, aby splatili úvěr a budou otevřeně a vstřícně spolupracovat s bankou v případě, že oni jako jednotlivci nebo jejich podnik jsou ve finančních obtížích.
Charakter klienta je možné dobře posoudit po několika letech jednání s touto osobou či firmou. Naneštěstí toto není vždy možné, proto banky k posouzení charakteru klienta využívají informace od jiných osob (dodavatelů, jiných bank, zaměstnavatele dané osoby atd.)
3) Caracity. Schopnost zákazníka splatit úvěr.
Banku zajímá návratnost úvěru. Schopnost splácet dluhy bance závisí na výši příjmů a výši splatných finančních závazků zákazníka.
Bankovní zákazník musí být schopen:
• vytvořit dostatek peněžních prostředků pro splácení všech splatných závazků
• rozumně použít vytvořené peněžní prostředky. Některý podniky může sice vytvořit dostatečné peněžní prostředky pro splácení dluhu, ale vedení podniku raději zvýší mzdy svých zaměstnanců než aby se snažilo splatit dluh bance. Obdobně občan může dosahovat poměrně vysokých příjmů, ale pokud nedokáže rozumně kontrolovat své výdaje, může mít problémy se splácením úvěru bance.
• požadovanou výši úvěru
• účel úvěru
• termín a požadovaný způsob čerpání úvěru
• navrhovaný způsob splácení úvěru a konečnou dobu splatnosti úvěru
• navrhované zajištění úvěru
• další informace ( např. týkající se jeho majetkových poměrů, finanční situace a výše závazků)
K žádosti o úvěr zákazník přiloží další potřebnou dokumentaci ( doklady vztahující se k navrhovanému zajištění úvěru, podnikatelský záměr, účetní výkazy, daňová přiznání, potvrzení zaměstnavatele a výši příjmů apod.).
6.6 Úvěrová analýza, zajištění úvěru
Banka zkoumá všechny podstatné okolnosti týkající se žádosti o úvěr – provádí tzv. úvěrovou analýzu, při které hodnotí bonitu klienta. Bonitou klienta rozumíme jeho schopnost dostát svým platebním závazkům, a tedy i schopnost přijímat úvěry.
Při úvěrové analýze musí bankovní pracovník vzít v úvahu šest C úvěru:
1) Can we? Můžeme?
Bankovní pracovník musí zvážit, zda poskytnutí úvěru bude odpovídat úvěrové politice banky, zda výše úvěru a další podmínky jsou v souladu s možnostmi bankovní pobočky a zda je poskytnutí úvěru legální ( tj. v souladu se zákony státu).
2) Charakter. Charakter zákazníka.
Charakter zákazníka se vztahuje k ochotě zákazníka platit dluhy. Lidé s dobrým charakterem a dobrou finanční disciplínou a podniky s dobrou pověstí budou dělat všechno možné pro to, aby splatili úvěr a budou otevřeně a vstřícně spolupracovat s bankou v případě, že oni jako jednotlivci nebo jejich podnik jsou ve finančních obtížích.
Charakter klienta je možné dobře posoudit po několika letech jednání s touto osobou či firmou. Naneštěstí toto není vždy možné, proto banky k posouzení charakteru klienta využívají informace od jiných osob (dodavatelů, jiných bank, zaměstnavatele dané osoby atd.)
3) Caracity. Schopnost zákazníka splatit úvěr.
Banku zajímá návratnost úvěru. Schopnost splácet dluhy bance závisí na výši příjmů a výši splatných finančních závazků zákazníka.
Bankovní zákazník musí být schopen:
• vytvořit dostatek peněžních prostředků pro splácení všech splatných závazků
• rozumně použít vytvořené peněžní prostředky. Některý podniky může sice vytvořit dostatečné peněžní prostředky pro splácení dluhu, ale vedení podniku raději zvýší mzdy svých zaměstnanců než aby se snažilo splatit dluh bance. Obdobně občan může dosahovat poměrně vysokých příjmů, ale pokud nedokáže rozumně kontrolovat své výdaje, může mít problémy se splácením úvěru bance.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)