Tento druh regulace představuje centralizované stanovení ceny konkrétních statků (viz. následující obrázek).
Jestliže monopol není regulován, bude nabízet produkci QM cenu PM . Společensky efektivní by však bylo, aby se mezní náklady (MC) rovnaly meznímu užitku (MU). Ekonomická regulace tedy stanoví monopolistovi cenu, aby platilo MC=MU. Tato cena odpovídá průsečíku křivky poptávky s křivkou mezních nákladů v bodě R. Regulovaná cena je ve výši PR, odpovídající objem výroby je QR . Při regulované ceně zaniká monopolní zisk a monopol realizuje jen normální zisk.
Má se regulovat cena statku nabízeného monopolem?
Velmi důležitou skutečností ke zodpovězení této otázky je skutečnost, zda-li vstup na trh, který je ovládán monopolem je volný (resp. jak velké jsou překážky vstupu)?
Jestliže na trh mohou vstupovat nové firmy, pak regulace ceny může mít nakonec nežádoucí důsledky (např. deformace trhu v podobě nedostatku statků s regulovanými cenami).
Pokud je monopolní cena regulována, může si monopolní firma dál pohodlně vegetovat na trhu jako „líný monopol“, který se nemusí bát potenciální konkurence. Regulace ceny může vést k zakonzervování monopolu – změní krátkodobý monopol v dlouhodobí.
Pozor vzor příkladu ke zkoušce:
Firma v současnosti vyrábí a prodává 2000 jednotek za cenu 8 Kč / jednotku. Dále je známo, že MR za dané situace činí 4 Kč, FC = 2000 Kč, AC = 4 Kč a MC = 3 Kč. Firma operuje v podmínkách nedokonalé konkurence a sleduje kritérium maximalizace zisku. Která z následujících odpovědí správná?
a) Snížit Q b) Q neměnit a zvýšit P
c) Zvýšit Q d) Zvýšit P a snížit Q
e) Snížit P a zvýšit Q f) Ukončit činnost
Platí varianty c) a e). Firma by za dané situace měla zvýšit objem výroby a snížit cenu, čímž by se mohla dostat do rovnováhy, t.j. stavu, kdy bude produkovat maximální zisk (MC=MR). Řešení vyplývá z následujícího obrázku, charakterizujícího situaci, v níž se firma nachází.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Srovnání tržních struktur na základě vybraných kritérií
Kritérium Dokonalá konkurence Monopol
Počet firem v odvětví velmi mnoho jedna
Produkt homogenní nemá blízké substituty
Bariéry vstupu žádné velké
Možnost firmy ovlivnit cenu žádná výrazná
Podmínka optimálního objemu produkce MR = MC MR = MC
Vztah ceny a MC P = MC P > MC
a) Snížit Q b) Q neměnit a zvýšit P
c) Zvýšit Q d) Zvýšit P a snížit Q
e) Snížit P a zvýšit Q f) Ukončit činnost
Platí varianty c) a e). Firma by za dané situace měla zvýšit objem výroby a snížit cenu, čímž by se mohla dostat do rovnováhy, t.j. stavu, kdy bude produkovat maximální zisk (MC=MR). Řešení vyplývá z následujícího obrázku, charakterizujícího situaci, v níž se firma nachází.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Srovnání tržních struktur na základě vybraných kritérií
Kritérium Dokonalá konkurence Monopol
Počet firem v odvětví velmi mnoho jedna
Produkt homogenní nemá blízké substituty
Bariéry vstupu žádné velké
Možnost firmy ovlivnit cenu žádná výrazná
Podmínka optimálního objemu produkce MR = MC MR = MC
Vztah ceny a MC P = MC P > MC
Regulace monopolu
Neefektivnosti monopolu vyžadují regulaci nástroji, jimiž jsou:
a) antitrustové zákonodárství
b) ekonomická regulace
c) případné převedení monopolu do státního vlastnictví
d) cenová regulace (monopolní zisk zaniká, monopol realizuje „normální zisk“)
Antitrustové zákonodárství - omezuje monopolizaci ekonomiky tím, že zakazují určité konkrétní chování firem (například jejich spojování, dohody o cenách apod.) V České republice působí v této oblasti Úřad na ochranu hospodářské soutěže.
Ekonomická regulace - je představována pravidly nebo zákony, kterými stát ovlivňuje nebo kontroluje činnost firem. Úředníky zodpovědných institucí zajímá nejen výše cen v regulovaných odvětvích, ale i výše nákladů, velikost výstupu, podmínky vstupu do odvětví apod. Ekonomická regulace se liší od cenové regulace tím, že neurčuje konkrétní ceny konkrétních výrobků, ale spíše stanoví pravidla pro cenovou tvorbu.
Státní vlastnictví - je nástrojem, jehož použití determinují širší okolnosti (politický systém, kultura, historie, tradice apod.). Příkladem mohou být státní železnice nebo telefonní síť v některých státech EU.
a) antitrustové zákonodárství
b) ekonomická regulace
c) případné převedení monopolu do státního vlastnictví
d) cenová regulace (monopolní zisk zaniká, monopol realizuje „normální zisk“)
Antitrustové zákonodárství - omezuje monopolizaci ekonomiky tím, že zakazují určité konkrétní chování firem (například jejich spojování, dohody o cenách apod.) V České republice působí v této oblasti Úřad na ochranu hospodářské soutěže.
Ekonomická regulace - je představována pravidly nebo zákony, kterými stát ovlivňuje nebo kontroluje činnost firem. Úředníky zodpovědných institucí zajímá nejen výše cen v regulovaných odvětvích, ale i výše nákladů, velikost výstupu, podmínky vstupu do odvětví apod. Ekonomická regulace se liší od cenové regulace tím, že neurčuje konkrétní ceny konkrétních výrobků, ale spíše stanoví pravidla pro cenovou tvorbu.
Státní vlastnictví - je nástrojem, jehož použití determinují širší okolnosti (politický systém, kultura, historie, tradice apod.). Příkladem mohou být státní železnice nebo telefonní síť v některých státech EU.
Monopol tedy vyvolává neefektivnost
Monopol tedy vyvolává neefektivnost - poskytuje menší než optimální množství. Monopol tak způsobuje celospolečenské ztráty, tzv. společenské náklady monopolu.
Monopol má tendenci nevyrábět co s nejnižšími možnými náklady.
Monopol nepoškozuje spotřebitele pouze vysokou cenou, ale také tím, že bez tlaku konkurence nedbá na kvalitu ani zlepšování svých výrobků a služeb.
Pozitivní hlediska monopolu
Předpoklady pro dokonalejší výužívání výnosů z rozsahu -tj. jedná se o úsporu nákladů z důvodů velmi velké produkce (je zřejmé že klesají především fixní náklady na jednotku produkce).
Lepší podmínky pro technický rozvoj (některá odvětví jsou velmi náročná na výzkum a vývoj, a proto je zřejmé, že vynakládat velké sumy na výzkum a vývoj nejsou schopné malé firmy).
Monopolní síla
Monopolní síla je schopnost monopolu stanovit cenu vyšší než mezní náklady (P>MC).
Stupeň síly je možno vyjádřit pomocí Lernerova indexu (L) :
P – MC
L = --------------
P
(čím více se L blíží 1, tím je síla monopolu vyšší. )
Monopol má tendenci nevyrábět co s nejnižšími možnými náklady.
Monopol nepoškozuje spotřebitele pouze vysokou cenou, ale také tím, že bez tlaku konkurence nedbá na kvalitu ani zlepšování svých výrobků a služeb.
Pozitivní hlediska monopolu
Předpoklady pro dokonalejší výužívání výnosů z rozsahu -tj. jedná se o úsporu nákladů z důvodů velmi velké produkce (je zřejmé že klesají především fixní náklady na jednotku produkce).
Lepší podmínky pro technický rozvoj (některá odvětví jsou velmi náročná na výzkum a vývoj, a proto je zřejmé, že vynakládat velké sumy na výzkum a vývoj nejsou schopné malé firmy).
Monopolní síla
Monopolní síla je schopnost monopolu stanovit cenu vyšší než mezní náklady (P>MC).
Stupeň síly je možno vyjádřit pomocí Lernerova indexu (L) :
P – MC
L = --------------
P
(čím více se L blíží 1, tím je síla monopolu vyšší. )
V praxi se pro měření monopolní síly používá:
* ukazatel míry koncentrace, tj. podíl nejsilnějších firem v odvětví na objemu produkce odvětví
* ukazatel velikosti zisku.
Přirozený a administrativní monopol
Je-li vstup na trh vázán na povolení státu, a dá-li stát toto povolení pouze jediné firmě, získá tato firma administrativní monopol. Nedostatek konkurence nemotivuje státní monopol ani ke zlepšování služeb, ani k hospodárnosti a podnikavosti.
Přirozený monopol vzniká z důvodu přirozených bariér vstupu na trh. Tato situace nastává, když jsou dodávky zboží či služby vázány na určitou přenosovou síť. Přirozený monopol se vztahuje pouze k rozvodu, nikoliv k výrobě. Vstup na trh druhé firmě sice nikdo nezakazuje, ale brání jí v něm vysoké náklady, které by musela vynaložit na vybudování vlastní přenosové soustavy, bez níž není možné zboží či služby dodávat.
* ukazatel velikosti zisku.
Přirozený a administrativní monopol
Je-li vstup na trh vázán na povolení státu, a dá-li stát toto povolení pouze jediné firmě, získá tato firma administrativní monopol. Nedostatek konkurence nemotivuje státní monopol ani ke zlepšování služeb, ani k hospodárnosti a podnikavosti.
Přirozený monopol vzniká z důvodu přirozených bariér vstupu na trh. Tato situace nastává, když jsou dodávky zboží či služby vázány na určitou přenosovou síť. Přirozený monopol se vztahuje pouze k rozvodu, nikoliv k výrobě. Vstup na trh druhé firmě sice nikdo nezakazuje, ale brání jí v něm vysoké náklady, které by musela vynaložit na vybudování vlastní přenosové soustavy, bez níž není možné zboží či služby dodávat.
Monopol
Monopol je taková tržní situace, kdy na trh daného produktu dodává jediná firma. Tato firma není vystavena konkurenci jiných firem, které by dodávaly stejný či podobný produkt. To však neznamená, že monopolista není vystaven žádné konkurenci. Je vystaven konkurenci substitutů daného statku. Čím vzdálenější jsou tato substituty, tím větší je tržní síla monopolu.
Rozhodování monopolu o výši a výstupu a ceně
U monopolu je individuální poptávková křivka totožná s tržní poptávkovou křivkou (d=D).
Rozhodování monopolu o optimálním objemu výroby vychází ze stejných principů jako rozhodování dokonale konkurenční firmy: objem výroby při němž monopol maximalizuje zisk bude v bodě v němž platí MR = MC.
V důsledku klesající poptávkové křivky je však optimální objem produkce monopolu menší, než by tomu bylo za jinak stejných podmínek u dokonale konkurenční firmy (kde se AR=MR).
Rozhodování monopolu o výši a výstupu a ceně
U monopolu je individuální poptávková křivka totožná s tržní poptávkovou křivkou (d=D).
Rozhodování monopolu o optimálním objemu výroby vychází ze stejných principů jako rozhodování dokonale konkurenční firmy: objem výroby při němž monopol maximalizuje zisk bude v bodě v němž platí MR = MC.
V důsledku klesající poptávkové křivky je však optimální objem produkce monopolu menší, než by tomu bylo za jinak stejných podmínek u dokonale konkurenční firmy (kde se AR=MR).
Rovnováha monopolu
Optimální objem produkce je QM, neboť v bodě E se protínají funkce mezních nákladů (MC) a mezního příjmu (MR). Firma přitom dociluje cenu PM, protože funkce D je funkcí poptávky po jejím produktu. Jelikož při produkci QM jsou průměrné (jednotkové) náklady (AR) menší než docilovaná cena, dosahuje firma ekonomického zisku, a to o velikosti m z každé jednotky produkce. Zisk m se nazývá monopolním ziskem.
V podmínkách monopolu neexistuje nabídková křivka, protože neexistuje jedinečný vztah mezi cenou a množstvím. Rozhodování monopolisty o optimálním objemu produkce, založené na principu rovnosti mezních nákladů a mezních příjmů (MC=MR) je určeno klesající poptávkovou křivkou a jejím specifickým tvarem, protože z těchto okolností vyplývá klesající charakter a tvar křivky mezních příjmů.
Chování monopolu
V porovnání s dokonale konkurenčním trhem nabízí monopol menší množství a za vyšší cenu. Dosahuje ekonomického zisku, který nazýváme monopolním ziskem. Platí-li spotřebitelé vyšší cenu, dochází k přerozdělování zisku na úkor spotřebitelů a ve prospěch monopolu.
V podmínkách monopolu neexistuje nabídková křivka, protože neexistuje jedinečný vztah mezi cenou a množstvím. Rozhodování monopolisty o optimálním objemu produkce, založené na principu rovnosti mezních nákladů a mezních příjmů (MC=MR) je určeno klesající poptávkovou křivkou a jejím specifickým tvarem, protože z těchto okolností vyplývá klesající charakter a tvar křivky mezních příjmů.
Chování monopolu
V porovnání s dokonale konkurenčním trhem nabízí monopol menší množství a za vyšší cenu. Dosahuje ekonomického zisku, který nazýváme monopolním ziskem. Platí-li spotřebitelé vyšší cenu, dochází k přerozdělování zisku na úkor spotřebitelů a ve prospěch monopolu.
Funkce mezního příjmu
Funkce mezního příjmu (MR) a průměrného příjmu (AR) jsou klesající funkce, MR klesá strměji než AR.
Funkce mezního příjmu (MR) je odvozena od funkce poptávky (d, resp. D). Křivka MR leží pod křivkou poptávky a je strmější.
V případě penziónu jsou mezní náklady nulové (funkce mezních nákladů splývá s vodorovnou osou tj. MR = MC = 0), penzión maximalizuje zisk tam, kde je maximalizován jeho celkový příjem (tj. pronájem 25 pokojů).
Situaci penziónu si můžeme znázornit graficky (viz. následující graf).
Funkce poptávky (d) a mezního příjmu (MR) penziónu a maximalizace celkového příjmu v bodě MC=MR.
Nedokonalá konkurence
Příklad nám ukazuje dvě důležité skutečnosti:
a) na nedokonale konkurenčních trzích firmy „tvoří svou cenu“, přesněji, že „hledají svou cenu“
(na dokonalém trhu firma přijímá cenu – „Price Taker“ - a pouze této ceně přizpůsobuje své nabízené množství )
b) firma maximalizuje zisk při takové ceně, při které se mezní příjem rovná mezním nákladům, tj.: MR = MC
Funkce mezního příjmu (MR) je odvozena od funkce poptávky (d, resp. D). Křivka MR leží pod křivkou poptávky a je strmější.
V případě penziónu jsou mezní náklady nulové (funkce mezních nákladů splývá s vodorovnou osou tj. MR = MC = 0), penzión maximalizuje zisk tam, kde je maximalizován jeho celkový příjem (tj. pronájem 25 pokojů).
Situaci penziónu si můžeme znázornit graficky (viz. následující graf).
Funkce poptávky (d) a mezního příjmu (MR) penziónu a maximalizace celkového příjmu v bodě MC=MR.
Nedokonalá konkurence
Příklad nám ukazuje dvě důležité skutečnosti:
a) na nedokonale konkurenčních trzích firmy „tvoří svou cenu“, přesněji, že „hledají svou cenu“
(na dokonalém trhu firma přijímá cenu – „Price Taker“ - a pouze této ceně přizpůsobuje své nabízené množství )
b) firma maximalizuje zisk při takové ceně, při které se mezní příjem rovná mezním nákladům, tj.: MR = MC
Efektivnost firem
Efektivnost firem na dokonale a nedokonale konkurenčních trzích posoudíme, když porovnáme mezní náklady s mezním užitkem.
V dokonalé konkurenci firma vyrábí množství, jehož mezní náklady jsou stejné jako jeho mezní užitek, to svědčí o ekonomické efektivnosti.
Firma produkující za nedokonalé konkurence má menší mezní náklady než cenu. Má tedy menší mezní náklady než mezní užitek, to svědčí o určité neefektivnosti. Kdyby firma svou produkci zvýšila, byly by vynaložené (mezní) náklady menší než získaný (mezní) užitek. Lze říci, že nedokonale konkurenční trhy jsou méně efektivní než dokonale konkurenční trhy.
Příčiny vzniku nedokonale konkurenčního prostředí
Jedním z velmi významných předpokladů vzniku nedokonale konkurenčního prostředí je:
* rozdílná ekonomická síla jednotlivých výrobců v důsledku koncentrace
* odlišné nákladové a poptávkové podmínky jednotlivých odvětví (minimální rozsah efektivní výroby jednoho výrobce je velký)
* vysoké bariéry vstupu (např. vysoké fixní náklady)
* vysoká diferenciace produktu
* patentová práva
* cla
* vysoké dopravní náklady
V dokonalé konkurenci firma vyrábí množství, jehož mezní náklady jsou stejné jako jeho mezní užitek, to svědčí o ekonomické efektivnosti.
Firma produkující za nedokonalé konkurence má menší mezní náklady než cenu. Má tedy menší mezní náklady než mezní užitek, to svědčí o určité neefektivnosti. Kdyby firma svou produkci zvýšila, byly by vynaložené (mezní) náklady menší než získaný (mezní) užitek. Lze říci, že nedokonale konkurenční trhy jsou méně efektivní než dokonale konkurenční trhy.
Příčiny vzniku nedokonale konkurenčního prostředí
Jedním z velmi významných předpokladů vzniku nedokonale konkurenčního prostředí je:
* rozdílná ekonomická síla jednotlivých výrobců v důsledku koncentrace
* odlišné nákladové a poptávkové podmínky jednotlivých odvětví (minimální rozsah efektivní výroby jednoho výrobce je velký)
* vysoké bariéry vstupu (např. vysoké fixní náklady)
* vysoká diferenciace produktu
* patentová práva
* cla
* vysoké dopravní náklady
Nedokonalá konkurence - příklad
Nedokonalá konkurence - příklad
* Vedení penziónu „vyjednává“ o ceně s hosty následovně: svou cenu oznámí předem v katalogu a je pravděpodobné, že někteří hosté by byli ochotni zaplatit vyšší cenu, kdyby s nimi vedení penziónu osobně smlouvalo (jenže to prakticky nelze provést).
* Ve skutečnosti to znamená, že když vedení penziónu sníží cenu ze 300 Kč na 290 Kč, požaduje 290 Kč nejen od dvacátého prvního hosta, ale od všech 21 hostů (tj. průměrný příjem v tomto případě bude jen 290 Kč).
* Přírůstek příjmu (mezní příjem) z pronájmu 21 pokojů namísto 20 pokojů bude 90 Kč (viz. tabulka na následují straně).
Příjmy v nedokonalé konkurenci - příklad
Celkový příjem (TR) má parabolický průběh. Průměrný (AR) a mezní příjem (MR) jsou klesající funkce, MR klesá strměji než AR.
Nedokonalá konkurence - příklad
* Protože má penzión nulové mezní náklady, bude maximalizovat zisk tam, kde je maximalizován celkový příjem. To bude v případě, když pronajme 25 pokojů. Od dvacátého šestého pokoje je totiž mezní příjem záporný, čili celkový příjem klesá. Vedení penzión tedy stanoví cenu 250 Kč a bude pronajímat 25 pokojů.
* Jaký má smysl, aby měl 5 pokojů volných? Neměl by je raději přestavět, dejme tomu na hernu nebo na něco podobného? Vedení penziónu ví, že poptávka po ubytování je proměnlivá, a proto si raději ponechá volné pokoje jako rezervu pro období s vyšší poptávkou.
* Vedení penziónu „vyjednává“ o ceně s hosty následovně: svou cenu oznámí předem v katalogu a je pravděpodobné, že někteří hosté by byli ochotni zaplatit vyšší cenu, kdyby s nimi vedení penziónu osobně smlouvalo (jenže to prakticky nelze provést).
* Ve skutečnosti to znamená, že když vedení penziónu sníží cenu ze 300 Kč na 290 Kč, požaduje 290 Kč nejen od dvacátého prvního hosta, ale od všech 21 hostů (tj. průměrný příjem v tomto případě bude jen 290 Kč).
* Přírůstek příjmu (mezní příjem) z pronájmu 21 pokojů namísto 20 pokojů bude 90 Kč (viz. tabulka na následují straně).
Příjmy v nedokonalé konkurenci - příklad
Celkový příjem (TR) má parabolický průběh. Průměrný (AR) a mezní příjem (MR) jsou klesající funkce, MR klesá strměji než AR.
Nedokonalá konkurence - příklad
* Protože má penzión nulové mezní náklady, bude maximalizovat zisk tam, kde je maximalizován celkový příjem. To bude v případě, když pronajme 25 pokojů. Od dvacátého šestého pokoje je totiž mezní příjem záporný, čili celkový příjem klesá. Vedení penzión tedy stanoví cenu 250 Kč a bude pronajímat 25 pokojů.
* Jaký má smysl, aby měl 5 pokojů volných? Neměl by je raději přestavět, dejme tomu na hernu nebo na něco podobného? Vedení penziónu ví, že poptávka po ubytování je proměnlivá, a proto si raději ponechá volné pokoje jako rezervu pro období s vyšší poptávkou.
Obecná charakteristika nedokonalé konkurence
Nedokonalou konkurenci lze pro zobecnění charakterizovat jako trh, na kterém existuje alespoň jeden prodávající (firma), který může ovlivnit tržní cenu.
Protože výrobek dané firmy se liší od výrobků jiných firem, může daná firma stanovit jeho cenu. Bude-li chtít firma prodat větší množství výrobků, bude muset za jinak stejných okolností cenu snižovat. To se projeví v klesající křivce poptávky po produkci firmy.
Individuální poptávka
a) V podmínkách dokonalé konkurence je individuální poptávka dokonale elastická, což znamená, že firma může prodat jakýkoliv objem produkce za stejnou cenu.
b) V podmínkách nedokonalé konkurence je individuální poptávková křivka klesající, aby firma prodala dodatečnou jednotku produkce, musí snížit její cenu.
Protože výrobek dané firmy se liší od výrobků jiných firem, může daná firma stanovit jeho cenu. Bude-li chtít firma prodat větší množství výrobků, bude muset za jinak stejných okolností cenu snižovat. To se projeví v klesající křivce poptávky po produkci firmy.
Individuální poptávka
a) V podmínkách dokonalé konkurence je individuální poptávka dokonale elastická, což znamená, že firma může prodat jakýkoliv objem produkce za stejnou cenu.
b) V podmínkách nedokonalé konkurence je individuální poptávková křivka klesající, aby firma prodala dodatečnou jednotku produkce, musí snížit její cenu.
Nedokonalá konkurence - příklad
Motivační příklad: Penzión a jeho nabídka pokojů
* Trh ubytovacích služeb je trhem nedokonalé konkurence, protože jde o diferencovanou službu a protože hosté nejsou dokonale informováni o všech penziónech a jejich cenách. To znamená, že poptávka po pokoji v penziónu bude klesající: při nižší ceně pronajme penzión více pokojů a naopak.
* Penzión disponuje kapacitou 30 pokojů, cena pokoje v katalogu je 300 Kč/den, avšak při této ceně pronajme 20 pokojů, takže jeho celkový příjem bude 6 000 Kč.
* Zbývá kapacita 10 neobsazených pokojů, proto zveřejní nižší cenu a to 290 Kč/den.
* Pro zjednodušení předpokládáme, že penzion má nulové mezní náklady (MC=0).
Nedokonalá konkurence - příklad
* Vedení zjišťuje, že při ceně 290 Kč/den pronajme 21 pokojů, takže jeho celkový příjem bude 6 090 Kč (290 * 21) a celkový příjem se zvýšil o 90 Kč.
* Těchto 90 Kč je mezní příjem z pronájmu 21-tého pokoje (mezní příjem z pronájmu pokoje je nižší než cena pokoje, tj. 90 Kč vs. 290 Kč).
* Proč je mezní příjem z 21-tého pokoje jen 90 Kč a ne 290 Kč? Nemůže prodaj prvních 20 pokojů za 300 Kč a jednadvacátý za 290 Kč?
* Trh ubytovacích služeb je trhem nedokonalé konkurence, protože jde o diferencovanou službu a protože hosté nejsou dokonale informováni o všech penziónech a jejich cenách. To znamená, že poptávka po pokoji v penziónu bude klesající: při nižší ceně pronajme penzión více pokojů a naopak.
* Penzión disponuje kapacitou 30 pokojů, cena pokoje v katalogu je 300 Kč/den, avšak při této ceně pronajme 20 pokojů, takže jeho celkový příjem bude 6 000 Kč.
* Zbývá kapacita 10 neobsazených pokojů, proto zveřejní nižší cenu a to 290 Kč/den.
* Pro zjednodušení předpokládáme, že penzion má nulové mezní náklady (MC=0).
Nedokonalá konkurence - příklad
* Vedení zjišťuje, že při ceně 290 Kč/den pronajme 21 pokojů, takže jeho celkový příjem bude 6 090 Kč (290 * 21) a celkový příjem se zvýšil o 90 Kč.
* Těchto 90 Kč je mezní příjem z pronájmu 21-tého pokoje (mezní příjem z pronájmu pokoje je nižší než cena pokoje, tj. 90 Kč vs. 290 Kč).
* Proč je mezní příjem z 21-tého pokoje jen 90 Kč a ne 290 Kč? Nemůže prodaj prvních 20 pokojů za 300 Kč a jednadvacátý za 290 Kč?
Nedokonalá konkurence
Dosavadní analýzy chování firmy předpokládaly, že firma operuje na tzv. dokonale konkurenčním trhu, kde jsou splněny všechny následující podmínky:
* Dokonalá informovanost kupujících
* Nulové náklady na změnu dodavatele
* Homogenní produkt
Nesplnění jediné z výše uvedených podmínek mění trh v nedokonale konkurenční.
Nedokonalá konkurence a intenzita konkurence
Pojem nedokonalá konkurence může vyvolat dojem, že na nedokonale konkurenčních trzích je konkurence mezi firmami slabší, avšak na nedokonale konkurenčních trzích může být konkurence velmi intenzivní – tvrdá až agresivní.
Konkurenční boj na trzích, kde je jen několik málo velkých firem, které se navzájem „mají na očích“, může tu a tam dokonce přerůstat v „cenovou válku“.
Rozdíl mezi dokonalou a nedokonalou konkurencí není v „tvrdosti“ konkurence, ale v něčem jiném – v cenové tvorbě.
* Dokonalá informovanost kupujících
* Nulové náklady na změnu dodavatele
* Homogenní produkt
Nesplnění jediné z výše uvedených podmínek mění trh v nedokonale konkurenční.
Nedokonalá konkurence a intenzita konkurence
Pojem nedokonalá konkurence může vyvolat dojem, že na nedokonale konkurenčních trzích je konkurence mezi firmami slabší, avšak na nedokonale konkurenčních trzích může být konkurence velmi intenzivní – tvrdá až agresivní.
Konkurenční boj na trzích, kde je jen několik málo velkých firem, které se navzájem „mají na očích“, může tu a tam dokonce přerůstat v „cenovou válku“.
Rozdíl mezi dokonalou a nedokonalou konkurencí není v „tvrdosti“ konkurence, ale v něčem jiném – v cenové tvorbě.
Dynamická rovnováha
Každá nerovnováha je nestabilní a přechodnou situací, protože vyvolává pohyb ceny směrem k rovnovážné ceně a tím i pohyb trh směrem k rovnováze.
Jedinou stabilní situací je tržní rovnováha (tzv. dynamická rovnováha)
Výhody ze směny
Trh nejen zabezpečuje efektivní alokaci výrobních faktorů, ale ekonomickým subjektům přináší výhody ze směny v podobě tzv. přebytku spotřebitele a přebytku výrobce. Přebytek spotřebitele (viz. kapitola Chování spotřebitele).
Přebytek výrobce
Každé úrovni ceny odpovídá optimální množství, kdy se cena rovná mezním nákladům. MC předcházejících jednotek vyrobené produkce jsou však nižší něž cena, za kterou jsou prodány. Tak vzniká rozdíl mezi cenou a mezními náklady, který se nazývá přebytkem výrobce na jednotku produkce.
Jedinou stabilní situací je tržní rovnováha (tzv. dynamická rovnováha)
Výhody ze směny
Trh nejen zabezpečuje efektivní alokaci výrobních faktorů, ale ekonomickým subjektům přináší výhody ze směny v podobě tzv. přebytku spotřebitele a přebytku výrobce. Přebytek spotřebitele (viz. kapitola Chování spotřebitele).
Přebytek výrobce
Každé úrovni ceny odpovídá optimální množství, kdy se cena rovná mezním nákladům. MC předcházejících jednotek vyrobené produkce jsou však nižší něž cena, za kterou jsou prodány. Tak vzniká rozdíl mezi cenou a mezními náklady, který se nazývá přebytkem výrobce na jednotku produkce.
Rovnováha na dokonale konkurenčním trhu
Co určuje optimum spotřebitele?
MU ve vztahu k ceně – křivka poptávky je totožná s křivkou mezního užitku. Poptávka je tedy v rovnováze, pokud platí: P = MU (cena se rovná meznímu užitku).
Optimum firmy určuje vztah ceny a mezních nákladů. Individuální křivka nabídky je totožná s křivkou mezních nákladů (s její částí). Nabídka je tedy v rovnováze, pokud pro všechny výrobce platí: P = MC (cena se rovná mezním nákladům).
Má–li být trh v rovnováze (poptávka se má rovnat nabídce), musí platit současně P = MU a P = MC a odtud:
MU = MC (mezní náklady a mezní užitek se rovnají, viz následující obrázek).
Rovnovážná cena
Tržní rovnováha nastává v průsečíku křivky poptávky a křivky nabídky, neboť tam se poptávané množství právě rovná nabízenému množství, a na trhu tudíž nevzniká ani nedostatek, ani přebytek zboží.
Existuje pouze jedna cena, při které se poptávané množství právě rovná nabízenému množství. Tuto cenu nazýváme rovnovážnou cenou.
Rovnovážná cena odráží současně mezní užitek spotřebitelů i mezní náklady výrobců.
MU ve vztahu k ceně – křivka poptávky je totožná s křivkou mezního užitku. Poptávka je tedy v rovnováze, pokud platí: P = MU (cena se rovná meznímu užitku).
Optimum firmy určuje vztah ceny a mezních nákladů. Individuální křivka nabídky je totožná s křivkou mezních nákladů (s její částí). Nabídka je tedy v rovnováze, pokud pro všechny výrobce platí: P = MC (cena se rovná mezním nákladům).
Má–li být trh v rovnováze (poptávka se má rovnat nabídce), musí platit současně P = MU a P = MC a odtud:
MU = MC (mezní náklady a mezní užitek se rovnají, viz následující obrázek).
Rovnovážná cena
Tržní rovnováha nastává v průsečíku křivky poptávky a křivky nabídky, neboť tam se poptávané množství právě rovná nabízenému množství, a na trhu tudíž nevzniká ani nedostatek, ani přebytek zboží.
Existuje pouze jedna cena, při které se poptávané množství právě rovná nabízenému množství. Tuto cenu nazýváme rovnovážnou cenou.
Rovnovážná cena odráží současně mezní užitek spotřebitelů i mezní náklady výrobců.
Tržní nerovnováha
Na trhu mohou vzniknou dva typy nerovnováhy:
* Nedostatek – poptávané množství převyšuje nabízené množství. Nedostatek vzniká, když je cena nižší než rovnovážná cena. Nedostatek vyvolává na trhu takové jevy, jako jsou fronty nebo pořadníky. Na to reagují výrobci zvyšováním ceny (viz. následující obrázek).
* Přebytek – poptávané množství převyšuje poptávané množství. Přebytek vzniká, když je cena vyšší než rovnovážná cena. Na trhu se přebytek projevuje neprodejnými zásobami. Výrobci na to reagují snižováním ceny.
Tržní nerovnováha - přebytek
Při ceně 3,50 Kč je na trhu přebytek statku – nerovnováha. Přebytek
statku vede k poklesu ceny statku a trh směřuje k rovnovážné ceně 2,70 Kč
Tržní nerovnováha - nedostatek
Při ceně 2 Kč je na trhu nedostatek statku – nerovnováha. Nedostatek
vede k růstu ceny statku a trh směřuje k rovnovážné ceně 2,70 Kč.
* Nedostatek – poptávané množství převyšuje nabízené množství. Nedostatek vzniká, když je cena nižší než rovnovážná cena. Nedostatek vyvolává na trhu takové jevy, jako jsou fronty nebo pořadníky. Na to reagují výrobci zvyšováním ceny (viz. následující obrázek).
* Přebytek – poptávané množství převyšuje poptávané množství. Přebytek vzniká, když je cena vyšší než rovnovážná cena. Na trhu se přebytek projevuje neprodejnými zásobami. Výrobci na to reagují snižováním ceny.
Tržní nerovnováha - přebytek
Při ceně 3,50 Kč je na trhu přebytek statku – nerovnováha. Přebytek
statku vede k poklesu ceny statku a trh směřuje k rovnovážné ceně 2,70 Kč
Tržní nerovnováha - nedostatek
Při ceně 2 Kč je na trhu nedostatek statku – nerovnováha. Nedostatek
vede k růstu ceny statku a trh směřuje k rovnovážné ceně 2,70 Kč.
Tržní rovnováha na dokonale konkurenčním trhu
Dokonale konkurenční firma
Dokonale konkurenční firma bývá někdy označována jako „price taker“, tj. jako firma, přebírající cenu. Toto označení vyjadřuje skutečnost, že pro firmu je cena její produkce a cena vstupů (specifických výrobních faktorů) exogenní, tj. daná zvnějšku - tzn. firma tyto ceny nemůže ovlivnit.
To se projevuje v tom, že poptávka po její produkci je dokonale elastická, což lze graficky znázornit jako vodorovnou přímku rovnoběžnou (graf na následující straně).
Rozhodování firmy se v takovém případě omezuje na rozhodování o objemu výstupů a o množství vstupů, které hodlá koupit.
Dokonale konkurenční trh (a) a firma (b)
Tržní rovnováha a její dosahování
Motivace:
Na trh přichází mnoho kupujících, jakou cenu jsou ochotni zaplatit?
Kupující si navzájem o zboží konkurují a jejich vzájemná konkurence žene ceny vzhůru…
Cena, kterou jsou kupující maximálně zaplatit, je dána jejich mezním užitkem.
I prodávající si vzájemně konkurují, jejich konkurence naopak tlačí ceny dolů…
Kam až?
Minimální cena, kterou jsou prodávající ochotni akceptovat, je ohraničena jejich mezními náklady.
Dokonale konkurenční firma bývá někdy označována jako „price taker“, tj. jako firma, přebírající cenu. Toto označení vyjadřuje skutečnost, že pro firmu je cena její produkce a cena vstupů (specifických výrobních faktorů) exogenní, tj. daná zvnějšku - tzn. firma tyto ceny nemůže ovlivnit.
To se projevuje v tom, že poptávka po její produkci je dokonale elastická, což lze graficky znázornit jako vodorovnou přímku rovnoběžnou (graf na následující straně).
Rozhodování firmy se v takovém případě omezuje na rozhodování o objemu výstupů a o množství vstupů, které hodlá koupit.
Dokonale konkurenční trh (a) a firma (b)
Tržní rovnováha a její dosahování
Motivace:
Na trh přichází mnoho kupujících, jakou cenu jsou ochotni zaplatit?
Kupující si navzájem o zboží konkurují a jejich vzájemná konkurence žene ceny vzhůru…
Cena, kterou jsou kupující maximálně zaplatit, je dána jejich mezním užitkem.
I prodávající si vzájemně konkurují, jejich konkurence naopak tlačí ceny dolů…
Kam až?
Minimální cena, kterou jsou prodávající ochotni akceptovat, je ohraničena jejich mezními náklady.
Změna počtu firem na trhu
Změna počtu firem na trhu (jejich odchody a příchody) udržuje v dlouhém období cenu statku na úrovni průměrných nákladů a ekonomický zisk na nule.
Křivka nabídky firmy se v dlouhém období mění v jediný bod nabídky.
Dlouhodobá rovnováha firmy
Pojem dlouhodobá rovnováha vyjadřuje, že na trzích se prosazuje tendence k nulovému ekonomickému zisku. Kladný ekonomický zisk firem je přechodnou situací. Úsilí všech firem o snižování nákladů tlačí cenu dolů a ekonomický zisk k nule.
Je to právě honba firem za ekonomickými zisky, která je motorem ekonomického růstu. Ale tím, kdo skutečně sklízí plody tohoto úsilí výrobců, je nakonec spotřebitel. Když se firmám podaří snížit náklady, konkurence je donutí snížit ceny statků a spotřebitelé mohou kupovat více statků.
Dlouhodobá rovnováha firmy se ustálí tam, kde se její mezní náklady rovnají meznímu příjmu, a současně firma dosahuje nulového ekonomického zisku. Tato situace je rovnováhou firmy a současně i rovnováhou trhu.
Rovnováhu firmy na dokonale konkurenčním trhu v dlouhém období můžeme zapsat jako: P = MR = MC = AC = AR.
Křivka nabídky firmy se v dlouhém období mění v jediný bod nabídky.
Dlouhodobá rovnováha firmy
Pojem dlouhodobá rovnováha vyjadřuje, že na trzích se prosazuje tendence k nulovému ekonomickému zisku. Kladný ekonomický zisk firem je přechodnou situací. Úsilí všech firem o snižování nákladů tlačí cenu dolů a ekonomický zisk k nule.
Je to právě honba firem za ekonomickými zisky, která je motorem ekonomického růstu. Ale tím, kdo skutečně sklízí plody tohoto úsilí výrobců, je nakonec spotřebitel. Když se firmám podaří snížit náklady, konkurence je donutí snížit ceny statků a spotřebitelé mohou kupovat více statků.
Dlouhodobá rovnováha firmy se ustálí tam, kde se její mezní náklady rovnají meznímu příjmu, a současně firma dosahuje nulového ekonomického zisku. Tato situace je rovnováhou firmy a současně i rovnováhou trhu.
Rovnováhu firmy na dokonale konkurenčním trhu v dlouhém období můžeme zapsat jako: P = MR = MC = AC = AR.
Tržní nabídka krátkého období
nabízet všichni výrobci tohoto zboží.
Tržní nabídku krátkého období získáme jako součet krátkodobých nabídek firem, které jsou na trhu.
Tržní nabídka dlouhého období
V dlouhém období vede růst ceny k příchodu nových firem na trh, to ovšem tlačí cenu zpět dolů…
S příchodem nových producentů roste cena výrobních faktorů, tj. rostou náklady a mizí ekonomický zisk.
Růst produkce statku zvyšuje poptávku po specifických výrobních faktorech nutných k jeho výrobě, a protože jejich množství je omezeno, rostou ceny těchto specifických výrobních faktorů. Růst produkce tak vyvolává rostoucí náklady, proto má dlouhodobá nabídka rostoucí průběh.
Tržní nabídka v dlouhém a krátkém období
Tržní nabídku krátkého období získáme jako součet krátkodobých nabídek firem, které jsou na trhu.
Tržní nabídka dlouhého období
V dlouhém období vede růst ceny k příchodu nových firem na trh, to ovšem tlačí cenu zpět dolů…
S příchodem nových producentů roste cena výrobních faktorů, tj. rostou náklady a mizí ekonomický zisk.
Růst produkce statku zvyšuje poptávku po specifických výrobních faktorech nutných k jeho výrobě, a protože jejich množství je omezeno, rostou ceny těchto specifických výrobních faktorů. Růst produkce tak vyvolává rostoucí náklady, proto má dlouhodobá nabídka rostoucí průběh.
Tržní nabídka v dlouhém a krátkém období
Nabídka firmy v dlouhém období
Dlouhé období je období, kdy firmy z trhu odcházejí, mají-li ekonomickou ztrátu. Rovněž nové firmy na tento trh vstupují, dosahuje-li se na něm ekonomického zisku.
V dlouhém období je pro firmu nepřijatelná situace, kdy celkové náklady jsou větší než celkové příjmy. Firmy na tuto situaci zareagují tak, že z trhu (odvětví) odejdou a tudíž poklesne nabídka. Pokles nabídky vyvolá růst ceny až do bodu, kdy se vyrovná s průměrnými náklady (P=AC).
Dlouhodobě však není možné, aby průměrné příjmy (AR) byly větší než průměrné náklady (AC), neboť takto vzniklý (krátkodobý) ekonomický zisk láká firmy-výrobce, aby vstoupily na daný trh (do daného odvětví).
Důsledkem vstupu nových firem je růst nabízeného množství a tedy i pokles ceny na úroveň průměrných nákladů.
Dlouhodobě je v bodě A cena vyšší než průměrné náklady, tudíž firma dosahuje dlouhodobě ekonomického zisku a ten láká nové firmy. Příchodem nových firem na trh klesá cena. Pokud cena dlouhodobě klesne pod průměrné náklady (bod C), firma má dlouhodobě ekonomickou ztrátu, tudíž firmy odcházejí z trhu, což vede k růstu ceny.
V dlouhém období je pro firmu nepřijatelná situace, kdy celkové náklady jsou větší než celkové příjmy. Firmy na tuto situaci zareagují tak, že z trhu (odvětví) odejdou a tudíž poklesne nabídka. Pokles nabídky vyvolá růst ceny až do bodu, kdy se vyrovná s průměrnými náklady (P=AC).
Dlouhodobě však není možné, aby průměrné příjmy (AR) byly větší než průměrné náklady (AC), neboť takto vzniklý (krátkodobý) ekonomický zisk láká firmy-výrobce, aby vstoupily na daný trh (do daného odvětví).
Důsledkem vstupu nových firem je růst nabízeného množství a tedy i pokles ceny na úroveň průměrných nákladů.
Dlouhodobě je v bodě A cena vyšší než průměrné náklady, tudíž firma dosahuje dlouhodobě ekonomického zisku a ten láká nové firmy. Příchodem nových firem na trh klesá cena. Pokud cena dlouhodobě klesne pod průměrné náklady (bod C), firma má dlouhodobě ekonomickou ztrátu, tudíž firmy odcházejí z trhu, což vede k růstu ceny.
Změny nabídky
Růst poptávky po výrobcích (nábytku) zvyšuje cenu výrobku (desek), proto se výrobce „posouvá“ podél nabídkové křivky nahoru.
Změny nabídky v důsledku změny nákladů
Růst nákladů vyvolá pokles nabídky, při stejné ceně firma bude nabízet menší množství produkce (křivka nabídky se posune „severozápadním směrem“)
Snížení nákladů vyvolá růst nabídky, při stejné ceně firma bude nabízet větší množství produkce (křivka nabídky se posune „jihovýchodním směrem“)
Změnu nákladů mohou způsobit:
* technický pokrok, který vede ke snížení nákladů
* změna cen vstupů (většinou se ceny zvyšují)
Necenové faktory ovlivňující nabídku
Změny nabídky v důsledku změny nákladů
Růst nákladů vyvolá pokles nabídky, při stejné ceně firma bude nabízet menší množství produkce (křivka nabídky se posune „severozápadním směrem“)
Snížení nákladů vyvolá růst nabídky, při stejné ceně firma bude nabízet větší množství produkce (křivka nabídky se posune „jihovýchodním směrem“)
Změnu nákladů mohou způsobit:
* technický pokrok, který vede ke snížení nákladů
* změna cen vstupů (většinou se ceny zvyšují)
Necenové faktory ovlivňující nabídku
Nabídka a bod uzavření firmy v krátkém období
Nabídka je funkce, která ukazuje závislost nabízeného množství statku na jeho ceně.
V krátkém období se nemění počet firem na trhu daného statku. Firmy z trhu neodcházejí a nové firmy na něj nevstupují.
Chceme-li odvodit křivku nabídku firmy, musíme zjistit, jak firma reaguje na změny ceny. Cena je nezávislá na chování firmy, avšak cena se může změnit v závislosti na podmínkách trh (např. změna poptávky).
Odvození křivky nabídky firmy a bodu uzavření
Odvození křivky nabídky firmy a bodu uzavření
Předchozí obrázek zobrazuje změnu cen a reakci firmy:
* při ceně P1 firma nemůže vyrábět ani krátkodobě, ani dlouhodobě
* cena P2 určuje bod uzavření firmy z krátkodobého časového hlediska (v bodě minima AVC)
* při ceně P3 firma sice produkuje ztrátu, ale může si to krátkodobě dovolit
* cena P4 určuje bod, od něhož firma začíná vytvářet zisk (v bodě minima AC), jedná se o bod vyrovnání (zvratu, BEP)
* při ceně P5 firma již vytváří zisk
V krátkém období se nemění počet firem na trhu daného statku. Firmy z trhu neodcházejí a nové firmy na něj nevstupují.
Chceme-li odvodit křivku nabídku firmy, musíme zjistit, jak firma reaguje na změny ceny. Cena je nezávislá na chování firmy, avšak cena se může změnit v závislosti na podmínkách trh (např. změna poptávky).
Odvození křivky nabídky firmy a bodu uzavření
Odvození křivky nabídky firmy a bodu uzavření
Předchozí obrázek zobrazuje změnu cen a reakci firmy:
* při ceně P1 firma nemůže vyrábět ani krátkodobě, ani dlouhodobě
* cena P2 určuje bod uzavření firmy z krátkodobého časového hlediska (v bodě minima AVC)
* při ceně P3 firma sice produkuje ztrátu, ale může si to krátkodobě dovolit
* cena P4 určuje bod, od něhož firma začíná vytvářet zisk (v bodě minima AC), jedná se o bod vyrovnání (zvratu, BEP)
* při ceně P5 firma již vytváří zisk
Odvození křivky nabídky firmy a bodu uzavření
Body E1 až E5 jsou rovnováhou firmy v jednotlivých cenových úrovních. Jsou to body. Určující množství, která firma při jednotlivých cenách nabízí. Tudíž to znamená, že tyto body určují křivku nabídky dokonale konkurenční firmy v krátkém období a že tato křivka je totožná se vzestupnou částí křivky MC (od bodu E2, tj. minima AVC).
Víme, že tvar křivky MC je určen působením zákona klesajících výnosů – rostoucí křivka nabídky rovněž plyne ze zákona klesajících výnosů.
Změny nabídky
Nabídka je funkce, která vyjadřuje závislost nabízeného množství na ceně.
Pokud je změna ceny statku příčinou změny množství, firma se posouvá podél své nabídkové křivky.
Pokud se však změní jiné okolnosti (tzv. necenové faktory), může to změnit nabídku, tj. posunout nabídkovou křivku. Nabídka se může změnit v důsledku těchto necenových faktorů:
* změna nákladů (rozvoj technologií a změny cen výrobních faktorů)
* počet firem nabízejících zboží
* očekávání výrobců (růst cen, neúroda).
* počasí atd.
Víme, že tvar křivky MC je určen působením zákona klesajících výnosů – rostoucí křivka nabídky rovněž plyne ze zákona klesajících výnosů.
Změny nabídky
Nabídka je funkce, která vyjadřuje závislost nabízeného množství na ceně.
Pokud je změna ceny statku příčinou změny množství, firma se posouvá podél své nabídkové křivky.
Pokud se však změní jiné okolnosti (tzv. necenové faktory), může to změnit nabídku, tj. posunout nabídkovou křivku. Nabídka se může změnit v důsledku těchto necenových faktorů:
* změna nákladů (rozvoj technologií a změny cen výrobních faktorů)
* počet firem nabízejících zboží
* očekávání výrobců (růst cen, neúroda).
* počasí atd.
Pozor vzor příkladu ke zkoušce:
Firma vyrábí určitý počet jednotek při FC = 2000 Kč. Při tomto výstupu jsou TR = 10000 Kč, AC = 4 Kč, AVC = 3 Kč, MC = 6 Kč. Při případném zvýšení objemu výroby by se MC dále zvýšily. Firma operuje v podmínkách dokonalé konkurence a sleduje kritérium maximalizace zisku. Které z následujících doporučení je za dané situace správné?
a) Snížit objem výroby b) Objem výroby neměnit
c) Objem výroby zvýšit d) Zvýšit cenu
e) Snížit cenu f) Ukončit činnost.
Řešení:
Ze zadání úlohy lze vypočítat:
AFC = AC - AVC = 4 - 3 = 1 Kč
Q = FC / AFC = 2000 / 1 = 2000
P = TR / Q = 10000 / 2000 = 5 Kč
Protože se jedná o trh dokonalé konkurence, platí MR = P = 5 Kč. Z porovnání hodnot určujících rovnováhu firmy (MR a MC) vyplývá, že pro dosažení rovnováhy by měla firma snížit úroveň svých výstupů.
Odpověď a.
a) Snížit objem výroby b) Objem výroby neměnit
c) Objem výroby zvýšit d) Zvýšit cenu
e) Snížit cenu f) Ukončit činnost.
Řešení:
Ze zadání úlohy lze vypočítat:
AFC = AC - AVC = 4 - 3 = 1 Kč
Q = FC / AFC = 2000 / 1 = 2000
P = TR / Q = 10000 / 2000 = 5 Kč
Protože se jedná o trh dokonalé konkurence, platí MR = P = 5 Kč. Z porovnání hodnot určujících rovnováhu firmy (MR a MC) vyplývá, že pro dosažení rovnováhy by měla firma snížit úroveň svých výstupů.
Odpověď a.
Optimální objem produkce (rovnováha firmy)
Pro rozhodování firmy maximalizující zisk o optimálním objemu produkce (popř. v nedokonalé konkurenci o výši ceny) mají klíčový význam mezní příjmy (MR) a mezní náklady (MC), resp. jejich vzájemný vztah.
Motivační příklad: Při jaké produkci dosahuje firma pana Petra maximálního zisku?
Pan Petr zná BEP pro svoji firmu, ale stále nezná optimum produkce, při němž by maximalizoval zisk (z výsledků analýzy BEP tuší, že to bude okolo 90 sad prken měsíčně, ale chce přesnější informaci). Rozhodl se proto prozkoumat jak mezní příjmy tak mezní náklady v závislosti na velikosti produkce a soustředil se na produkční interval od 85 do 95 sad prken .
Optimální objem produkce - příklad
Q
(sady
prken) TC
(tis. Kč) MC
(tis. Kč) MR = P
(tis. Kč) TR
(tis. Kč) Zisk
(tis. Kč)
85 570,0 8 680 110,0
86 577,0 7,0 8 688 111,0
87 584,5 7,5 8 696 111,5
88 592,5 8,0 8 704 111,5
89 601,0 8,5 8 712 111,0
90 610,0 9,0 8 720 110,0
91 619,5 9,5 8 728 108,5
92 631,0 11,5 8 736 105,0
93 644,5 13,5 8 744 99,5
94 661,0 16,5 8 752 91,0
95 682,0 21,0 8 760 78,0
Zpřesněné údaje produkce firmy v rozsahu 85 – 95 sad prken.
Motivační příklad: Při jaké produkci dosahuje firma pana Petra maximálního zisku?
Pan Petr zná BEP pro svoji firmu, ale stále nezná optimum produkce, při němž by maximalizoval zisk (z výsledků analýzy BEP tuší, že to bude okolo 90 sad prken měsíčně, ale chce přesnější informaci). Rozhodl se proto prozkoumat jak mezní příjmy tak mezní náklady v závislosti na velikosti produkce a soustředil se na produkční interval od 85 do 95 sad prken .
Optimální objem produkce - příklad
Q
(sady
prken) TC
(tis. Kč) MC
(tis. Kč) MR = P
(tis. Kč) TR
(tis. Kč) Zisk
(tis. Kč)
85 570,0 8 680 110,0
86 577,0 7,0 8 688 111,0
87 584,5 7,5 8 696 111,5
88 592,5 8,0 8 704 111,5
89 601,0 8,5 8 712 111,0
90 610,0 9,0 8 720 110,0
91 619,5 9,5 8 728 108,5
92 631,0 11,5 8 736 105,0
93 644,5 13,5 8 744 99,5
94 661,0 16,5 8 752 91,0
95 682,0 21,0 8 760 78,0
Zpřesněné údaje produkce firmy v rozsahu 85 – 95 sad prken.
Optimální objem produkce - příklad
Vidíme, že maximální zisk vytváří firma pana Petra při produkci 87 či 88 sad prken.
Pan Petr bude produkci zvyšovat do té doby, pokud je cena, za kterou prodává prkna na trhu větší než přírůstek nákladů (MC)
Pan Petr bude produkovat 88 sad prken, ale další sadu již ne, poněvadž přírůstek nákladů na ni činí 8,5 tis. Kč, kdežto přírůstek příjmů z ní 8 tis. Kč, takže zisk klesá.
Při produkci 88 sad prken se rovnají MC a MR.
Optimální objem produkce(rovnováha firmy)
Vrobce bude zvyšovat produkci, dokud jsou mezní náklady nižší než mezní příjem (MC < MR).
Optimální objem produkce bude ten, při němž se mezní náklady rovnají meznímu příjmu – v takovém případě výrobce maximalizuje svůj zisk, tj.:
mezní náklady (MC) = mezní příjem (MR)
Tuto situaci nazýváme rovnováhou firmy, protože při jejím dosažením firma nemá důvod produkci ani snižovat, ani zvyšovat.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pan Petr bude produkci zvyšovat do té doby, pokud je cena, za kterou prodává prkna na trhu větší než přírůstek nákladů (MC)
Pan Petr bude produkovat 88 sad prken, ale další sadu již ne, poněvadž přírůstek nákladů na ni činí 8,5 tis. Kč, kdežto přírůstek příjmů z ní 8 tis. Kč, takže zisk klesá.
Při produkci 88 sad prken se rovnají MC a MR.
Optimální objem produkce(rovnováha firmy)
Vrobce bude zvyšovat produkci, dokud jsou mezní náklady nižší než mezní příjem (MC < MR).
Optimální objem produkce bude ten, při němž se mezní náklady rovnají meznímu příjmu – v takovém případě výrobce maximalizuje svůj zisk, tj.:
mezní náklady (MC) = mezní příjem (MR)
Tuto situaci nazýváme rovnováhou firmy, protože při jejím dosažením firma nemá důvod produkci ani snižovat, ani zvyšovat.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Analýza vychází z těchto veličin:
množství produkce, ceny výrobku, variabilních nákladů a fixních nákladů.
Bod vyrovnání (BEP analýza) - příklad
Motivační příklad: Kde se nalézá bod vyrovnání firmy pana Petra?
Pan Petr již má k dispozici všechny veličiny, aby byl schopen provést BEP analýzu. Výsledky jsou zobrazena na následujícím grafu.
Bod vyrovnání (BEP analýza) - příklad
Na grafu můžeme nalézt plochu, kde celkové příjmy (TR) převažují nad celkovými náklady (TC) a tudíž je vytvářen zisk. Nalézáme zde i průsečík nákladové a příjmové funkce označený BEP (bod vyrovnání), od nějž firma vytváří zisk (avšak pozor, rostoucí variabilní náklady závislé na růstu produkce způsobí, že tento zisk může být přechodnou situací).
Bod vyrovnání (BEP analýza) - příklad
Motivační příklad: Kde se nalézá bod vyrovnání firmy pana Petra?
Pan Petr již má k dispozici všechny veličiny, aby byl schopen provést BEP analýzu. Výsledky jsou zobrazena na následujícím grafu.
Bod vyrovnání (BEP analýza) - příklad
Na grafu můžeme nalézt plochu, kde celkové příjmy (TR) převažují nad celkovými náklady (TC) a tudíž je vytvářen zisk. Nalézáme zde i průsečík nákladové a příjmové funkce označený BEP (bod vyrovnání), od nějž firma vytváří zisk (avšak pozor, rostoucí variabilní náklady závislé na růstu produkce způsobí, že tento zisk může být přechodnou situací).
Bod vyrovnání (BEP analýza) - příklad
Již známe BEP firmy pana Petra, určeno z grafu je to zhruba produkce 42 sad prken. Toto číslo nám potvrdí i tabulka s výpočty, kde se nacházejí zjištěné předchozí hodnoty pospolu a je zde určena i výše zisku jako rozdíl mezi celkovým příjmem a celkovými náklady (Z = TR – TC).
Q
(sady
prken) Celkové
náklady
(tis. Kč) Celkový
příjem
(tis. Kč) Zisk
(tis. Kč)
0 67 0 -67
10 145 80 -65
20 210 160 -50
30 270 240 -30
40 327 320 -7
50 382 400 18
60 436 480 44
70 489 560 71
80 545 640 95
90 610 720 110
100 772 800 28
Q
(sady
prken) Celkové
náklady
(tis. Kč) Celkový
příjem
(tis. Kč) Zisk
(tis. Kč)
0 67 0 -67
10 145 80 -65
20 210 160 -50
30 270 240 -30
40 327 320 -7
50 382 400 18
60 436 480 44
70 489 560 71
80 545 640 95
90 610 720 110
100 772 800 28
Příjmy firmy a jejich členění - příklad
Pan Petr si prohlédl průběh příjmů v grafu a opět jej něco znepokojilo, byly to stále stejné mezní příjmy (MR = konst.). Po chvilce však přišel na správné vysvětlením této skutečnosti…
Firma se pohybuje na dokonale konkurenčním trhu, proto prodává za ceny, které jsou na trhu, nemá smysl prodávat pod cenou a zvýšení ceny jí nedovolí konkurence. Firma je tzv. „Price Taker“, příjemce ceny, tudíž každý její produkt je na trhu prodán za stále stejnou cenu a proto i mezní příjem musí být stále stejný, rovnající se ceně za niž je produkt prodávám na trhu (MR = P) a tím pádem platí: MR = P = AR
Firma pana Petra prodává sadu prken za 8 tis., tudíž mezní a průměrný příjem se rovná 8 tis. Kč.
Bod vyrovnání (BEP analýza)
Bod vyrovnání (zvratu, Break Even Point) je bod (množství produkce) od kterého začíná firma vytvářet zisk. V tomto bodě dojde k vyrovnání nákladů s příjmy.
Analýza bodu zvratu odpovídá na řadu otázek, které manažeři v každém podniku řeší:
* jaké je minimální množství výroby, které zabezpečeni rentabilní výrobu,
* jaké je minimální využití výrobní kapacity, při které není výroba ztrátová,
* jaké jsou maximální výrobní náklady výrobku aniž by byl ztrátový,
* při jakém objemu výroby dosahuje podnik maximálního zisku
Firma se pohybuje na dokonale konkurenčním trhu, proto prodává za ceny, které jsou na trhu, nemá smysl prodávat pod cenou a zvýšení ceny jí nedovolí konkurence. Firma je tzv. „Price Taker“, příjemce ceny, tudíž každý její produkt je na trhu prodán za stále stejnou cenu a proto i mezní příjem musí být stále stejný, rovnající se ceně za niž je produkt prodávám na trhu (MR = P) a tím pádem platí: MR = P = AR
Firma pana Petra prodává sadu prken za 8 tis., tudíž mezní a průměrný příjem se rovná 8 tis. Kč.
Bod vyrovnání (BEP analýza)
Bod vyrovnání (zvratu, Break Even Point) je bod (množství produkce) od kterého začíná firma vytvářet zisk. V tomto bodě dojde k vyrovnání nákladů s příjmy.
Analýza bodu zvratu odpovídá na řadu otázek, které manažeři v každém podniku řeší:
* jaké je minimální množství výroby, které zabezpečeni rentabilní výrobu,
* jaké je minimální využití výrobní kapacity, při které není výroba ztrátová,
* jaké jsou maximální výrobní náklady výrobku aniž by byl ztrátový,
* při jakém objemu výroby dosahuje podnik maximálního zisku
Průměrný příjem
Průměrný příjem (AR - Average Revenue) – je příjem na jednotku produkce, neboli:
AR = TR / Q = P * Q / Q = P
Křivka průměrného příjmu je vždy totožná s křivkou poptávky po produkci (AR = P).
Mezní příjem (MR- Marginal Revenue) – je změna celkového příjmu vyvolaná změnou vyrobeného množství o jednotku, tedy:
MR = DTR / DQ
Příjmy firmy a jejich členění - příklad
Motivační příklad: Jaké jsou příjmy firmy pana Petra?
Pan Petr si již udělal analýzu nákladů, ale potřebuje znát i velikost příjmů, aby mohl nalézt určité optimum produkce, „místo“ kde by náklady se zvyšující se produkcí „téměř nerostly“, ale rostl by zisk… Pan Petr si byl vědom důležitosti mezních veličin, a proto si zaznamenal i mezní příjmy.
Q
(sady prken) Celkový
příjem
(tis. Kč) Mezní
příjem
(tis. Kč)
0 0 8
10 80 8
20 160 8
30 240 8
40 320 8
50 400 8
60 480 8
70 560 8
80 640 8
90 720 8
100 800 8
AR = TR / Q = P * Q / Q = P
Křivka průměrného příjmu je vždy totožná s křivkou poptávky po produkci (AR = P).
Mezní příjem (MR- Marginal Revenue) – je změna celkového příjmu vyvolaná změnou vyrobeného množství o jednotku, tedy:
MR = DTR / DQ
Příjmy firmy a jejich členění - příklad
Motivační příklad: Jaké jsou příjmy firmy pana Petra?
Pan Petr si již udělal analýzu nákladů, ale potřebuje znát i velikost příjmů, aby mohl nalézt určité optimum produkce, „místo“ kde by náklady se zvyšující se produkcí „téměř nerostly“, ale rostl by zisk… Pan Petr si byl vědom důležitosti mezních veličin, a proto si zaznamenal i mezní příjmy.
Q
(sady prken) Celkový
příjem
(tis. Kč) Mezní
příjem
(tis. Kč)
0 0 8
10 80 8
20 160 8
30 240 8
40 320 8
50 400 8
60 480 8
70 560 8
80 640 8
90 720 8
100 800 8
Úspory z rozsahu
Za hlavní faktory úspor z rozsahu jsou považovány zejména:
* vyšší specializace a dokonalejší dělba práce při vyšších objemech výroby
* dokonalejší organizace výroby při vyšších objemech výroby
* dostatek kapitálu na nové technologie u velkých firem
* možnosti dokonalejšího využití surovin a materiálů, např. ve formě tzv. vedlejších výrobků u větších firem
* lepší podmínky pro rozvoj výrobků a technologií u větších firem
Příjmy firmy a jejich členění
Celkový příjem (TR - Total Revenue) – je celková částka, kterou firma získá prodejem svých výrobků. Platí:
TR = P *Q
Pozor, zvolení objemu výroby a ceny nejsou dva oddělené problémy, ale jedná se o jediné rozhodnutí. Z tohoto hlediska mohou nastat dvě situace:
* cena je konstantou nezávislou na firmě (případ dokonalé konkurence). Firma může všechnu svou produkci prodat, avšak firma nemůže cenu produkce, firma rozhoduje pouze o objemu výroby
* cena závisí na objemu produkce firmy, cena produkce s růstem výroby klesá, firma musí snížit cenu, aby prodala větší množství (případ nedokonalé konkurence), tudíž rozhodnutím o objemu výroby tedy firma automaticky určuje i cenu.
* vyšší specializace a dokonalejší dělba práce při vyšších objemech výroby
* dokonalejší organizace výroby při vyšších objemech výroby
* dostatek kapitálu na nové technologie u velkých firem
* možnosti dokonalejšího využití surovin a materiálů, např. ve formě tzv. vedlejších výrobků u větších firem
* lepší podmínky pro rozvoj výrobků a technologií u větších firem
Příjmy firmy a jejich členění
Celkový příjem (TR - Total Revenue) – je celková částka, kterou firma získá prodejem svých výrobků. Platí:
TR = P *Q
Pozor, zvolení objemu výroby a ceny nejsou dva oddělené problémy, ale jedná se o jediné rozhodnutí. Z tohoto hlediska mohou nastat dvě situace:
* cena je konstantou nezávislou na firmě (případ dokonalé konkurence). Firma může všechnu svou produkci prodat, avšak firma nemůže cenu produkce, firma rozhoduje pouze o objemu výroby
* cena závisí na objemu produkce firmy, cena produkce s růstem výroby klesá, firma musí snížit cenu, aby prodala větší množství (případ nedokonalé konkurence), tudíž rozhodnutím o objemu výroby tedy firma automaticky určuje i cenu.
Průměrné náklady v dlouhém časovém období
Firma postupně zvětšuje své výrobní kapacity a objemy produkce, takže se mění i nákladové funkce vyjádřené např. pomocí průměrných nákladů AC (viz. obrázek).
Firma dosahuje dílčí minima průměrných celkových nákladů z AC1 až po AC5 a je patrné, že se liší.
Od určitého zvyšování výrobních kapacit a objemu produkce celkové průměrné náklady již jen stoupají (bod O).
Bod O se nazývá minimum dlouhodobých průměrných nákladů. Jeho nalezení (a realizace) by mělo být jedním ze základních úkolů managementu. Interval nalevo od bodu O se nazývá intervalem úspor z rozsahu, interval napravo se nazývá intervalem ztrát ze změn objemu výroby.
Průměrné náklady v dlouhém časovém období a faktor velikosti firem
Právě velké firmy jsou schopny využít úspor z rozsahu, tj. nákladových úspor vyvolaných zvyšováním objemu produkce, avšak jen do určitého bodu, kdy se již projevuje např. problém řízení takové velké firmy či logistické a administrativní problémy.
Firma dosahuje dílčí minima průměrných celkových nákladů z AC1 až po AC5 a je patrné, že se liší.
Od určitého zvyšování výrobních kapacit a objemu produkce celkové průměrné náklady již jen stoupají (bod O).
Bod O se nazývá minimum dlouhodobých průměrných nákladů. Jeho nalezení (a realizace) by mělo být jedním ze základních úkolů managementu. Interval nalevo od bodu O se nazývá intervalem úspor z rozsahu, interval napravo se nazývá intervalem ztrát ze změn objemu výroby.
Průměrné náklady v dlouhém časovém období a faktor velikosti firem
Právě velké firmy jsou schopny využít úspor z rozsahu, tj. nákladových úspor vyvolaných zvyšováním objemu produkce, avšak jen do určitého bodu, kdy se již projevuje např. problém řízení takové velké firmy či logistické a administrativní problémy.
a) AC > MC
b) AC = MC
c) AC < MC
d) Řešení není možné, protože neznáme AC
e) Řešení není možné, protože neznáme MC
Pozor příklad, který může být na zkoušce
Odpověď
MC1000 = TC1000 – TC999 = 490 000 – 489 000 = 1000
AC1000 = 489 000/1000 = 489
AC < MC => platí odpověď c
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Náklady v krátkém a dlouhém časovém období
Výše uvedené grafy popisují situaci firmy, která může měnit produkci v omezeném rozsahu, tj. maximálně do plného vytížení svých výrobních kapacit. Tuto změnu produkce lze měnit relativně velmi rychle (krátké období).
Pokud chce firma rozšířit své výrobní kapacity, pak tato realizace vyžaduje nejen investice, ale i čas…(dlouhé období). Po tomto zvýšení se zřejmě změní i nákladové funkce.
Průměrné náklady v dlouhém časovém období
LAC (Long Average Cost) – dlouhodobé průměrné náklady lze vyjádřit pomocí tzv. obalové křivky, která se dotýká dílčích minim průměrných nákladů AC1 až po AC5.
c) AC < MC
d) Řešení není možné, protože neznáme AC
e) Řešení není možné, protože neznáme MC
Pozor příklad, který může být na zkoušce
Odpověď
MC1000 = TC1000 – TC999 = 490 000 – 489 000 = 1000
AC1000 = 489 000/1000 = 489
AC < MC => platí odpověď c
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Náklady v krátkém a dlouhém časovém období
Výše uvedené grafy popisují situaci firmy, která může měnit produkci v omezeném rozsahu, tj. maximálně do plného vytížení svých výrobních kapacit. Tuto změnu produkce lze měnit relativně velmi rychle (krátké období).
Pokud chce firma rozšířit své výrobní kapacity, pak tato realizace vyžaduje nejen investice, ale i čas…(dlouhé období). Po tomto zvýšení se zřejmě změní i nákladové funkce.
Průměrné náklady v dlouhém časovém období
LAC (Long Average Cost) – dlouhodobé průměrné náklady lze vyjádřit pomocí tzv. obalové křivky, která se dotýká dílčích minim průměrných nákladů AC1 až po AC5.
Průměrné náklady klesají až do bodu E a poté rostou.
Křivky AC a MC se protínají v minimu křivky AC.
Nákladové funkce
Všimněte si na obrázku výše, že křivka MC protíná křivky AC a AVC v jejich minimech, tj. v bodech A a B.
Při postupném zvětšování produkce od nuly až do bodu A (resp. B) platí, že náklady na každou další jednotku jsou nižší než náklady na jednotku předcházející. Křivky průměrných nákladů (AC resp. AVC) proto musejí v tomto pásmu klesat.
Po dosažení bodu A (resp. B) se situace obrátí, tj. náklady připadající na každou další jednotku jsou vyšší než náklady na jednotku předchozí, proto průměrné náklady začnou stoupat.
Pozor příklad, který může být na zkoušce
Při výrobě 1000 ks jsou celkové náklady (TC) 490 000 Kč. Při snížení výroby o jeden kus na 999 ks se TC sníží na 489 000 Kč. Které z následujících odpovědí nejsou v uvažovaném rozsahu výroby (t.j. 999 - 1000 ks) správné?
Nákladové funkce
Všimněte si na obrázku výše, že křivka MC protíná křivky AC a AVC v jejich minimech, tj. v bodech A a B.
Při postupném zvětšování produkce od nuly až do bodu A (resp. B) platí, že náklady na každou další jednotku jsou nižší než náklady na jednotku předcházející. Křivky průměrných nákladů (AC resp. AVC) proto musejí v tomto pásmu klesat.
Po dosažení bodu A (resp. B) se situace obrátí, tj. náklady připadající na každou další jednotku jsou vyšší než náklady na jednotku předchozí, proto průměrné náklady začnou stoupat.
Pozor příklad, který může být na zkoušce
Při výrobě 1000 ks jsou celkové náklady (TC) 490 000 Kč. Při snížení výroby o jeden kus na 999 ks se TC sníží na 489 000 Kč. Které z následujících odpovědí nejsou v uvažovaném rozsahu výroby (t.j. 999 - 1000 ks) správné?
Vztahy mezi nákladovými funkcemi
Vztahy mezi nákladovými funkcemi
Vidíme z údajů firmy pana Petra, že nákladové funkce MC, AVC, AC mají opravdu tvar U (i když ne vždy ideální).
Mezní náklady jsme vypočítali pomocí diferencí, avšak přesnější určení je použití matematického aparátu derivací, derivovanou funkcí budou celkové náklady TC.
Dalším důležitým poznáním je skutečnost, že funkce MC protíná funkce AVC a AC v jejich minimech (tyto minima lze přibližně nalézt i v předchozím grafu, avšak přesnější určení by bylo pomocí tabulky a aproximace údajů).
Názorněji je problematika nákladových funkcí zobrazena na následujícím grafu.
Vztahy mezi nákladovými funkcemi
Jaké jsou mezní náklady při produkci Q1?
* MC jsou derivací celkových nákladů. Jejich velikost při produkci Q1 je tedy dána sklonem tečny a dotýkající se funkce celkových nákladů v bodě A.
* vidíme, že při produkci Q1 jsou MC menší než AC, protože sklon tečny je menší než sklon úsečky 0A.
* až do bodu M MC klesají a poté rostou
Vidíme z údajů firmy pana Petra, že nákladové funkce MC, AVC, AC mají opravdu tvar U (i když ne vždy ideální).
Mezní náklady jsme vypočítali pomocí diferencí, avšak přesnější určení je použití matematického aparátu derivací, derivovanou funkcí budou celkové náklady TC.
Dalším důležitým poznáním je skutečnost, že funkce MC protíná funkce AVC a AC v jejich minimech (tyto minima lze přibližně nalézt i v předchozím grafu, avšak přesnější určení by bylo pomocí tabulky a aproximace údajů).
Názorněji je problematika nákladových funkcí zobrazena na následujícím grafu.
Vztahy mezi nákladovými funkcemi
Jaké jsou mezní náklady při produkci Q1?
* MC jsou derivací celkových nákladů. Jejich velikost při produkci Q1 je tedy dána sklonem tečny a dotýkající se funkce celkových nákladů v bodě A.
* vidíme, že při produkci Q1 jsou MC menší než AC, protože sklon tečny je menší než sklon úsečky 0A.
* až do bodu M MC klesají a poté rostou
Vztahy mezi nákladovými funkcemi - příklad
Q
(sady prken) VC
(tis. Kč) FC
(tis. Kč) TC
(tis. Kč) MC
(tis. Kč) AVC
(tis. Kč) AFC
(tis. Kč) AC
(tis. Kč)
0 0 67 67 - - - -
10 78 67 145 7,80 7,80 6,70 14,50
20 143 67 210 6,50 7,15 3,35 10,50
30 203 67 270 6,00 6,77 2,23 9,00
40 260 67 327 5,70 6,50 1,68 8,18
50 315 67 382 5,50 6,30 1,34 7,64
60 369 67 436 5,40 6,15 1,12 7,27
70 422 67 489 5,30 6,03 0,96 6,99
80 478 67 545 5,60 5,98 0,84 6,81
90 543 67 610 6,50 6,03 0,74 6,78
100 705 67 772 8,40 7,05 0,67 7,72
Tučně jsou označena minima nákladových funkcí MC, AVC, AC
(sady prken) VC
(tis. Kč) FC
(tis. Kč) TC
(tis. Kč) MC
(tis. Kč) AVC
(tis. Kč) AFC
(tis. Kč) AC
(tis. Kč)
0 0 67 67 - - - -
10 78 67 145 7,80 7,80 6,70 14,50
20 143 67 210 6,50 7,15 3,35 10,50
30 203 67 270 6,00 6,77 2,23 9,00
40 260 67 327 5,70 6,50 1,68 8,18
50 315 67 382 5,50 6,30 1,34 7,64
60 369 67 436 5,40 6,15 1,12 7,27
70 422 67 489 5,30 6,03 0,96 6,99
80 478 67 545 5,60 5,98 0,84 6,81
90 543 67 610 6,50 6,03 0,74 6,78
100 705 67 772 8,40 7,05 0,67 7,72
Tučně jsou označena minima nákladových funkcí MC, AVC, AC
Vztahy mezi nákladovými funkcemi - příklad
Jak pan Petr postupoval při určení MC, AVC, AFC či AC?
Pravděpodobně takto (všechny údaje jsou v tis. Kč):
* např. údaj pro produkci 50 sad prken si zjistil z předchozí tabulky: VC = 315 ; FC = 67; TC = 382
MC50 jsou přibližně vypočteny jako rozdíl TC50 při produkci 50 sad prken a TC40 při produkci 40 sad prken a poděleny 10 (musíme získat údaj na jednotku produkce)
MC50 = (TC50 - TC40) / 10 = (382 – 327) / 10 = 55 / 10 = 5,5
AVC50 = VC50 / 50 = 315 / 50 = 6,3
AFC50 = FC50 / 50 = 67 / 50 = 1,3
AC50 = AVC50 + AFC50 = 7,6
Vztahy mezi nákladovými funkcemi - příklad
Křivky funkcí MC, AC, AVC, FC byly získány proložením získaných hodnot polynomickými funkcemi.
Pravděpodobně takto (všechny údaje jsou v tis. Kč):
* např. údaj pro produkci 50 sad prken si zjistil z předchozí tabulky: VC = 315 ; FC = 67; TC = 382
MC50 jsou přibližně vypočteny jako rozdíl TC50 při produkci 50 sad prken a TC40 při produkci 40 sad prken a poděleny 10 (musíme získat údaj na jednotku produkce)
MC50 = (TC50 - TC40) / 10 = (382 – 327) / 10 = 55 / 10 = 5,5
AVC50 = VC50 / 50 = 315 / 50 = 6,3
AFC50 = FC50 / 50 = 67 / 50 = 1,3
AC50 = AVC50 + AFC50 = 7,6
Vztahy mezi nákladovými funkcemi - příklad
Křivky funkcí MC, AC, AVC, FC byly získány proložením získaných hodnot polynomickými funkcemi.
Mezní náklady
Mezní náklady udávají přírůstek celkových nákladů vyvolaný zvýšením produkce o jednotku. Charakteristický průběh funkce mezních nákladů lze vysvětlit pomocí zákona klesajících výnosů, kdy od jistého objemu produkce výnosnost vynakládaných výrobních faktorů klesá (viz. později). Mezní náklady jsou důležité pro rozhodování o produkci firmy.
Vztahy mezi nákladovými funkcemi - příklad
Motivační příklad: Jaký je průběh nákladů firmy pana Petra?
Pan Petr provedl analýzu nákladových funkcí s cílem pokusit se nalézt „nákladové optimum“ (tj. „místo“ kde by náklady se zvyšující produkcí „téměř nerostly“). Výsledky analýzy jsou uspořádány v tabulce a jednotlivých grafech.
Vztahy mezi nákladovými funkcemi - příklad
Motivační příklad: Jaký je průběh nákladů firmy pana Petra?
Pan Petr provedl analýzu nákladových funkcí s cílem pokusit se nalézt „nákladové optimum“ (tj. „místo“ kde by náklady se zvyšující produkcí „téměř nerostly“). Výsledky analýzy jsou uspořádány v tabulce a jednotlivých grafech.
Příklad průběhu nákladů firmy - příklad
Průběh nákladů firmy pana Petra (jedná se o průměrné měsíční údaje a jsou v tisících Kč).
Příklad průběhu nákladů firmy - příklad
Pan Petr si prohlédl průběh nákladů v grafu a něco jej znepokojilo. Všiml si totiž, že od přibližně 80 sady prken se začínají variabilní a celkové náklady čím dál rychle zvyšovat. Jak si to vysvětlit a co proti tomu dělat? Panu Petrovi se vnucovala myšlenka, zda-li je možné nalézt určité optimum produkce, „místo“ kde by náklady se zvyšující se produkcí „téměř nerostly“, ale rostl by zisk…, proto se rozhodl podrobněji prozkoumat problematiku nákladů.
Průměrné a mezní náklady
Z funkce celkových nákladů můžeme odvodit další nákladové funkce, používané při analýze a optimalizaci nákladů, a to:
* funkci průměrných nákladů (AC – Average Cost)
* funkci průměrných variabilních nákladů (AVC – Average Variable Cost)
* funkci průměrných fixních nákladů (AFC – Average Fixed Cost)
* funkci mezních nákladů (MC – Marginal Cost)
Příklad průběhu nákladů firmy - příklad
Pan Petr si prohlédl průběh nákladů v grafu a něco jej znepokojilo. Všiml si totiž, že od přibližně 80 sady prken se začínají variabilní a celkové náklady čím dál rychle zvyšovat. Jak si to vysvětlit a co proti tomu dělat? Panu Petrovi se vnucovala myšlenka, zda-li je možné nalézt určité optimum produkce, „místo“ kde by náklady se zvyšující se produkcí „téměř nerostly“, ale rostl by zisk…, proto se rozhodl podrobněji prozkoumat problematiku nákladů.
Průměrné a mezní náklady
Z funkce celkových nákladů můžeme odvodit další nákladové funkce, používané při analýze a optimalizaci nákladů, a to:
* funkci průměrných nákladů (AC – Average Cost)
* funkci průměrných variabilních nákladů (AVC – Average Variable Cost)
* funkci průměrných fixních nákladů (AFC – Average Fixed Cost)
* funkci mezních nákladů (MC – Marginal Cost)
Průměrné náklady
Průměrné náklady jsou náklady na jednotku produkce (celkové náklady dělíme objemem produkce): AC = TC / Q
Funkce průměrných nákladů má zpravidla charakteristický tvar písmene U. Její průběh lze vysvětlit pomocí průběhu dalších nákladových funkcí:
* průměrných fixních nákladů: AFC = FC / Q
* průměrných variabilních nákladů: AVC = VC / Q
platí: AC = AVC + AFC
Průměrné fixní náklady jsou fixní náklady na jednotku produkce. Průměrné fixní náklady s růstem produkce klesají (jedná se o klesající funkci – hyperbola). Pro malá množství produkce se fixní náklady významně podílejí na celkových nákladech, a proto jsou průměrné náklady klesající i v případě, když průměrné variabilní náklady rostou. Pro vyšší objemy produkce však podíl fixních nákladů klesá a převládne vliv variabilních nákladů.
Průměrné a mezní náklady
Průměrné variabilní náklady jsou variabilní náklady na jednotku produkce. Funkce průměrných variabilních nákladů má zpravidla charakteristický tvar písmene U. Počáteční pokles bývá způsoben osvojením si výroby, naučení se výrobnímu postupu (tzv. zkušenostní křivka) či snižováním nákladů na uvedení strojů do optimálního chodu apod. Postupný nárůst od určitého objemu produkce je způsoben vzrůstajícími administrativní a organizační problémy s řízením velké produkce (firmy).
Funkce průměrných nákladů má zpravidla charakteristický tvar písmene U. Její průběh lze vysvětlit pomocí průběhu dalších nákladových funkcí:
* průměrných fixních nákladů: AFC = FC / Q
* průměrných variabilních nákladů: AVC = VC / Q
platí: AC = AVC + AFC
Průměrné fixní náklady jsou fixní náklady na jednotku produkce. Průměrné fixní náklady s růstem produkce klesají (jedná se o klesající funkci – hyperbola). Pro malá množství produkce se fixní náklady významně podílejí na celkových nákladech, a proto jsou průměrné náklady klesající i v případě, když průměrné variabilní náklady rostou. Pro vyšší objemy produkce však podíl fixních nákladů klesá a převládne vliv variabilních nákladů.
Průměrné a mezní náklady
Průměrné variabilní náklady jsou variabilní náklady na jednotku produkce. Funkce průměrných variabilních nákladů má zpravidla charakteristický tvar písmene U. Počáteční pokles bývá způsoben osvojením si výroby, naučení se výrobnímu postupu (tzv. zkušenostní křivka) či snižováním nákladů na uvedení strojů do optimálního chodu apod. Postupný nárůst od určitého objemu produkce je způsoben vzrůstajícími administrativní a organizační problémy s řízením velké produkce (firmy).
Ekonomické náklady
Náklady jsou informace pro výrobce, zda setrvat v dané příležitosti nebo zda má odejít do jiné příležitosti.
Ekonomické náklady zahrnují jak náklady explicitní, tak náklady implicitní.
Ekonomický zisk je rozdíl mezi celkovým příjmem a ekonomickými náklady. Výrobce odchází do jiné příležitosti, jakmile je jeho ekonomický zisk záporný.
Od ekonomických nákladů a ekonomického zisku odlišujeme účetní náklady, což jsou pouze explicitní náklady, a účetní zisk, což je rozdíl mezi celkovým příjmem a účetními (explicitními) náklady
Souvislosti a struktura ekonomického a účetního zisku
Charakter firemních nákladů
Podle charakteru závislosti nákladů na změně objemu produkce se rozlisují náklady:
* fixní (FC - Fixed Cost)
* variabilní (VC - Variable Cost)
Ekonomické náklady zahrnují jak náklady explicitní, tak náklady implicitní.
Ekonomický zisk je rozdíl mezi celkovým příjmem a ekonomickými náklady. Výrobce odchází do jiné příležitosti, jakmile je jeho ekonomický zisk záporný.
Od ekonomických nákladů a ekonomického zisku odlišujeme účetní náklady, což jsou pouze explicitní náklady, a účetní zisk, což je rozdíl mezi celkovým příjmem a účetními (explicitními) náklady
Souvislosti a struktura ekonomického a účetního zisku
Charakter firemních nákladů
Podle charakteru závislosti nákladů na změně objemu produkce se rozlisují náklady:
* fixní (FC - Fixed Cost)
* variabilní (VC - Variable Cost)
Fixní náklady (FC)
Fixní náklady (FC) jsou takové náklady, které se se změnou objemu výroby nemění. Firma je musí vynakládat při každém (tedy i nulovém) objemu výroby. Fixní náklady zpravidla nelze měnit v krátkých časových obdobích. Jako příklad je možno uvést odpisy budov a strojního vybavení, náklady na vytápění a osvětlení budov, náklady na ostrahu podniku atd.
Variabilní náklady (VC) jsou náklady, které se se změnou objemu výroby mění. Sem patří například přímé mzdy, náklady na přímý materiál a energie bezprostředně vynaložené na zhotovení výrobků. Variabilní náklady se mohou s objemem produkce měnit lineárně nebo nelineárně (progresivně nebo degresivně).
Nákladové funkce firmy
Funkce celkových nákladů (TC – Total Cost) vyjadřuje závislost celkových nákladů na růstu produkce. Celkové náklady jsou náklady na celý objem produkce.
Funkce celkových nákladů (TC) se skládá z:
* funkce variabilních nákladů (VC)
* fixních nákladů (FC)
Variabilní náklady (VC) jsou náklady, které se se změnou objemu výroby mění. Sem patří například přímé mzdy, náklady na přímý materiál a energie bezprostředně vynaložené na zhotovení výrobků. Variabilní náklady se mohou s objemem produkce měnit lineárně nebo nelineárně (progresivně nebo degresivně).
Nákladové funkce firmy
Funkce celkových nákladů (TC – Total Cost) vyjadřuje závislost celkových nákladů na růstu produkce. Celkové náklady jsou náklady na celý objem produkce.
Funkce celkových nákladů (TC) se skládá z:
* funkce variabilních nákladů (VC)
* fixních nákladů (FC)
Funkce celkových variabilních nákladů
Funkce celkových variabilních nákladů je rostoucí funkcí, protože celkové variabilní náklady se zvyšují s růstem produkce
Funkce celkových nákladů
Celkové náklady (TC)
Fixní náklady (FC)
Variabilní náklady (VC)
TC = FC + VC
Průběhu nákladů firmy - příklad
Motivační příklad: Jaký je průběh nákladů firmy pana Petra?
Pana Petra zajímal průběh nákladů jeho firmy a tak si po dobu jednoho roku zaznamenával velikost nákladů v závislosti na velikosti produkce. Pro své potřeby si vše uspořádal do tabulky, s tím že použil průměrné měsíční hodnoty produkce a nákladů.
Funkce celkových nákladů
Celkové náklady (TC)
Fixní náklady (FC)
Variabilní náklady (VC)
TC = FC + VC
Průběhu nákladů firmy - příklad
Motivační příklad: Jaký je průběh nákladů firmy pana Petra?
Pana Petra zajímal průběh nákladů jeho firmy a tak si po dobu jednoho roku zaznamenával velikost nákladů v závislosti na velikosti produkce. Pro své potřeby si vše uspořádal do tabulky, s tím že použil průměrné měsíční hodnoty produkce a nákladů.
Rozhodování firmy na dokonale konkurenčním trhu
Rozhodování firmy se týká především objemu vyráběné produkce a kombinace používaných výrobních faktorů.
Na rozhodování firmy má podstatný vliv časový horizont:
* ve velmi krátkém období nelze měnit objem žádného vstupu a tedy ani objem výroby
* v krátkém období může firma měnit objem pouze některých vstupů, ostatní zůstávají konstantní
* v dlouhém období jsou všechny vstupy proměnlivé, což se projevuje v možností výraznějšího zvýšení objemu výroby
Náklady firmy
Náklady jsou peněžním vyjádřením spotřeby výrobních faktorů vynaložených na výrobu. Jejich výše je dána množstvím a cenou používaných vstupů – pracovní síly, surovin, energie know-how atd. spotřebovnaných při výrobě.
Náklady samy o sobě jsou sice důležité, ale ekonomický význam získávají především tehdy, když je porovnáváme s příjmy.
Ne všechny náklady jsou stejně významné pro rozhodování, neboť mají rozdílnou dynamiku vývoje ke vztahu množství produkce.
Ekonomické náklady a ekonomický zisk
Motivační příklad: Jaký velký je zisk firmy pana Petra?
Pan Petr je vlastníkem pily a na konci roku si připravil zjednodušený výkaz nákladů a příjmů (viz. tabulka). Pohled na tabulku naznačuje, že celkové náklady jsou 6 mil. Kč, tudíž pokud pila generuje příjem přes 6 mil., pak prosperuje…
Na rozhodování firmy má podstatný vliv časový horizont:
* ve velmi krátkém období nelze měnit objem žádného vstupu a tedy ani objem výroby
* v krátkém období může firma měnit objem pouze některých vstupů, ostatní zůstávají konstantní
* v dlouhém období jsou všechny vstupy proměnlivé, což se projevuje v možností výraznějšího zvýšení objemu výroby
Náklady firmy
Náklady jsou peněžním vyjádřením spotřeby výrobních faktorů vynaložených na výrobu. Jejich výše je dána množstvím a cenou používaných vstupů – pracovní síly, surovin, energie know-how atd. spotřebovnaných při výrobě.
Náklady samy o sobě jsou sice důležité, ale ekonomický význam získávají především tehdy, když je porovnáváme s příjmy.
Ne všechny náklady jsou stejně významné pro rozhodování, neboť mají rozdílnou dynamiku vývoje ke vztahu množství produkce.
Ekonomické náklady a ekonomický zisk
Motivační příklad: Jaký velký je zisk firmy pana Petra?
Pan Petr je vlastníkem pily a na konci roku si připravil zjednodušený výkaz nákladů a příjmů (viz. tabulka). Pohled na tabulku naznačuje, že celkové náklady jsou 6 mil. Kč, tudíž pokud pila generuje příjem přes 6 mil., pak prosperuje…
… to je však omyl
… to je však omyl, vlastník pily pan Petr má i jiné příležitosti, jak by mohl využít své vlastní výrobní faktory – svůj pozemek (dostal nabídku na pronájem pozemku za 1 mil. ročně) a své pracovní schopnosti (tj.„nechat“ se zaměstnat za 200 tis. ročně).
Teprve předchozí tabulka je správná pro rozhodování výrobce - majitele, vidíme, že jakmile celkový příjem poklesne pod 7,2 mil. Kč, stává se pro majitele druhá příležitost stejně dobrá jako dosavadní (první) příležitost.
Jakmile celkový příjem poklesne pod 7,2 mil. Kč, majitel bude chtít provoz pily ukončit a přejít do své druhé příležitosti, tj. pronájmu pozemku a přijmout zaměstnání.
Explicitní a implicitní náklady příležitosti
Pro lepší orientaci v problematice nákladů je užitečné odlišit explicitní a implicitní náklady příležitosti.
Explicitní náklady platí výrobce za používání cizích výrobních faktorů – platí vlastníkům těchto faktorů jejich obětované příležitosti (jsou zachyceny v účetních dokladech).
Implicitní náklady odrážejí obětované příležitosti výrobcových vlastních výrobních faktorů – to co by za ně dostal v druhé nejlepší příležitosti.
Teprve předchozí tabulka je správná pro rozhodování výrobce - majitele, vidíme, že jakmile celkový příjem poklesne pod 7,2 mil. Kč, stává se pro majitele druhá příležitost stejně dobrá jako dosavadní (první) příležitost.
Jakmile celkový příjem poklesne pod 7,2 mil. Kč, majitel bude chtít provoz pily ukončit a přejít do své druhé příležitosti, tj. pronájmu pozemku a přijmout zaměstnání.
Explicitní a implicitní náklady příležitosti
Pro lepší orientaci v problematice nákladů je užitečné odlišit explicitní a implicitní náklady příležitosti.
Explicitní náklady platí výrobce za používání cizích výrobních faktorů – platí vlastníkům těchto faktorů jejich obětované příležitosti (jsou zachyceny v účetních dokladech).
Implicitní náklady odrážejí obětované příležitosti výrobcových vlastních výrobních faktorů – to co by za ně dostal v druhé nejlepší příležitosti.
Na tržní poptávku působí stejné vlivy
Na tržní poptávku působí stejné vlivy jako na poptávku individuální, především změny v důchodech spotřebitelů a změny cen ostatních statků.
Jak lze identifikovat poptávku v praxi?
Statistická data
Interview
Průzkumová prodejna
počítačová simulace
Chování výrobce a formování nabídky na dokonale konkurenčním trhu
Podstata firmy
Firma (podnik) je obecné označení pro ekonomicko - právní (podnikatelský) subjekt, který tvoří jednu ze základních forem institucionálního uspořádání ekonomiky založené na výrobě zboží a poskytování služeb za úplatu.
Firma vystupuje na trhu výrobků a služeb jako prodávající, na trhu výrobních faktorů jako kupující.
Základními znaky rozlišující podnik od jiných institucí společnosti jsou: ekonomická samostatnost a právní subjektivita.
Smyslem firmy (jeho podstatou) je organizování lidské činnosti v daném okruhu uspokojováním cizích potřeb tak, aby i potřeby vlastníků firmy byly uspokojeny.
Jak lze identifikovat poptávku v praxi?
Statistická data
Interview
Průzkumová prodejna
počítačová simulace
Chování výrobce a formování nabídky na dokonale konkurenčním trhu
Podstata firmy
Firma (podnik) je obecné označení pro ekonomicko - právní (podnikatelský) subjekt, který tvoří jednu ze základních forem institucionálního uspořádání ekonomiky založené na výrobě zboží a poskytování služeb za úplatu.
Firma vystupuje na trhu výrobků a služeb jako prodávající, na trhu výrobních faktorů jako kupující.
Základními znaky rozlišující podnik od jiných institucí společnosti jsou: ekonomická samostatnost a právní subjektivita.
Smyslem firmy (jeho podstatou) je organizování lidské činnosti v daném okruhu uspokojováním cizích potřeb tak, aby i potřeby vlastníků firmy byly uspokojeny.
Při nezměněné ceně
Při nezměněné ceně bude pan Petr kupovat méně párků v rohlíku, neboť se dozvěděl, že nejsou příliš zdravé…
Poptávka po různých statcích se v čase mění, protože se mění jiné faktory než vlastní cena daného zboží. Konečným výsledkem změn jiných faktorů, než je vlastní cena, je posun poptávkové křivky doleva nebo doprava, podle toho, jestli tato změna vyvolá pokles nebo vzestup poptávky.
Necenové faktory ovlivňující primárně poptávku
Poptávka v krátkém a dlouhém období
Zvýšení ceny motivuje spotřebitele ke snížení poptávaného množství, ale v krátkém období je sníží méně a teprve v dlouhém období je sníží více.
Příklad
Zastihne-li Vás prudké zvýšení ceny benzínu na dovolené, neprodáte z toho důvodu okamžitě automobil a nepojedete z dovolené domů vlakem. V krátkém časovém období zvýšení ceny benzínu Vaši poptávku příliš neovlivní, z dlouhodobého hlediska však bude situace jiná. Pro dopravu na příští dovolenou zvolíte vhodný substitut (např. vlak) a možná auto prodáte. Tím se Vaše dlouhodobá poptávka po benzinu stává méně strmou než v krátkém období.
Poptávka po různých statcích se v čase mění, protože se mění jiné faktory než vlastní cena daného zboží. Konečným výsledkem změn jiných faktorů, než je vlastní cena, je posun poptávkové křivky doleva nebo doprava, podle toho, jestli tato změna vyvolá pokles nebo vzestup poptávky.
Necenové faktory ovlivňující primárně poptávku
Poptávka v krátkém a dlouhém období
Zvýšení ceny motivuje spotřebitele ke snížení poptávaného množství, ale v krátkém období je sníží méně a teprve v dlouhém období je sníží více.
Příklad
Zastihne-li Vás prudké zvýšení ceny benzínu na dovolené, neprodáte z toho důvodu okamžitě automobil a nepojedete z dovolené domů vlakem. V krátkém časovém období zvýšení ceny benzínu Vaši poptávku příliš neovlivní, z dlouhodobého hlediska však bude situace jiná. Pro dopravu na příští dovolenou zvolíte vhodný substitut (např. vlak) a možná auto prodáte. Tím se Vaše dlouhodobá poptávka po benzinu stává méně strmou než v krátkém období.
Příklad poptávky v krátkém a dlouhém období
Zvýší se cena benzínu z 20 Kč za litr na 25 Kč, místo původně plánovaného množství 60 litrů natankujete jen 50 a pro příště to bude pravděpodobně ještě méně.
Poptávka v krátkém a dlouhém období
Spotřebitelská substituce vyžaduje určitý čas. Člověk ekonomický je racionální a přizpůsobivý, je však méně přizpůsobivý v krátkém období (v krátkém období je pro člověka substituce zdraženého statku jinými statky obtížnější, spotřeba daného statku je součástí našich zvyklostí, našich plánů a očekávání).
To znamená, že křivka poptávky je v krátkém období strmější než v dlouhém období.
Tržní poptávka
Tržní poptávka je součtem poptávky jednotlivých spotřebitelů, proto je křivka tržní poptávky součtem individuálních poptávkových křivek (tzn. horizontální součet = součet na ose x)
Poptávka v krátkém a dlouhém období
Spotřebitelská substituce vyžaduje určitý čas. Člověk ekonomický je racionální a přizpůsobivý, je však méně přizpůsobivý v krátkém období (v krátkém období je pro člověka substituce zdraženého statku jinými statky obtížnější, spotřeba daného statku je součástí našich zvyklostí, našich plánů a očekávání).
To znamená, že křivka poptávky je v krátkém období strmější než v dlouhém období.
Tržní poptávka
Tržní poptávka je součtem poptávky jednotlivých spotřebitelů, proto je křivka tržní poptávky součtem individuálních poptávkových křivek (tzn. horizontální součet = součet na ose x)
Spotřebitelův přebytek
Spotřebitelův přebytek je rozdíl mezi částkou, kterou by spotřebitel byl ochoten maximálně zaplatit, a částkou, kterou skutečně zaplatil (pozn. šedá plocha na předchozím obrázku).
Poptávka
Poptávka ukazuje závislost poptávaného množství statku na jeho ceně. Vypovídá kolik statku bude poptáváno při té které ceně. Poptávku můžeme rozlišit:
* celková poptávka (agregátní) představuje souhrn všech zamýšlených koupí na trhu
* individuální poptávka vyjadřuje poptávku jediného spotřebitele
* tržní poptávka představuje souhrn individuálních poptávek na určitém vymezeném trhu.
Individuální poptávka
Při různých cenách chce pan Petr kupovat různý počet párků v rohlíku, spojením těchto bodů dostáváme křivku jeho poptávky (individuální poptávku, označováno d).
Poptávka ukazuje jak se mění kupované množství statku v závislosti na jeho měnící se ceně, ovšem při nezměněném důchodu a při nezměněných cenách ostatních statků.
Křivka poptávky v zásadě kopíruje křivku mezního užitku.
Poptávka
Poptávka ukazuje závislost poptávaného množství statku na jeho ceně. Vypovídá kolik statku bude poptáváno při té které ceně. Poptávku můžeme rozlišit:
* celková poptávka (agregátní) představuje souhrn všech zamýšlených koupí na trhu
* individuální poptávka vyjadřuje poptávku jediného spotřebitele
* tržní poptávka představuje souhrn individuálních poptávek na určitém vymezeném trhu.
Individuální poptávka
Při různých cenách chce pan Petr kupovat různý počet párků v rohlíku, spojením těchto bodů dostáváme křivku jeho poptávky (individuální poptávku, označováno d).
Poptávka ukazuje jak se mění kupované množství statku v závislosti na jeho měnící se ceně, ovšem při nezměněném důchodu a při nezměněných cenách ostatních statků.
Křivka poptávky v zásadě kopíruje křivku mezního užitku.
Zákon klesající poptávky – důchodový a substituční efekt
Důchodový efekt
* spotřebitel při vyšší ceně kupuje méně statku, protože mu původní částka nestačí na nákup původního množství (které kupoval před zvýšením cen)
Substituční efekt
* spotřebitel při zvýšení ceny statku nakupuje méně tohoto statku, protože jej substituuje (nahrazuje) jinými statky
Působení obou výše uvedených efektů způsobuje, že poptávka je klesající funkcí.
Spotřebitelská a technická substituce
Podstatou spotřebitelské substituce je náhrada jednoho uspokojení jiným uspokojením – v tomto smyslu má každý statek substitut
Technická substituce – každý statek nemusí mít substitut (v technickém smyslu, např. čím nahradíme ropu?)
Závisí poptávka na ceně nebo cena na poptávce?
Konstatování neznámého zemědělce: „Když bude velká úroda brambor, poklesne jejich cena. Ale když klesne jejich cena, vzroste poptávané množství. A díky vyšší poptávce opět vzroste jejich cena“. Neznámí zemědělec si neuvědomil rozdíl mezi poptávkou a poptávaným množstvím.
* spotřebitel při vyšší ceně kupuje méně statku, protože mu původní částka nestačí na nákup původního množství (které kupoval před zvýšením cen)
Substituční efekt
* spotřebitel při zvýšení ceny statku nakupuje méně tohoto statku, protože jej substituuje (nahrazuje) jinými statky
Působení obou výše uvedených efektů způsobuje, že poptávka je klesající funkcí.
Spotřebitelská a technická substituce
Podstatou spotřebitelské substituce je náhrada jednoho uspokojení jiným uspokojením – v tomto smyslu má každý statek substitut
Technická substituce – každý statek nemusí mít substitut (v technickém smyslu, např. čím nahradíme ropu?)
Závisí poptávka na ceně nebo cena na poptávce?
Konstatování neznámého zemědělce: „Když bude velká úroda brambor, poklesne jejich cena. Ale když klesne jejich cena, vzroste poptávané množství. A díky vyšší poptávce opět vzroste jejich cena“. Neznámí zemědělec si neuvědomil rozdíl mezi poptávkou a poptávaným množstvím.
Poptávané množství je číslo!
Mluvíme-li o poptávce, máme na mysli celou funkci spojující určitá množství s určitými cenami. Poptávka je funkce!
Změna poptávaného množství se projeví posunem po poptávkové křivce, kdežto změna poptávky znamená posun celé křivky.
Co ovlivňuje změnu poptávky
Změna poptávky, tj. posun poptávkové křivky, může být vyvolán:
* změnou preferencí spotřebitele (necenový faktor)
* změnou důchodu spotřebitele
* změnou ceny komplementu
* změnou ceny substitutu
Substituty − jsou statky navzájem zaměnitelné. Růst ceny jednoho statku vyvolá poptávku po druhém statku.
Komplementární statky − vzájemně doplňující se statky. Růst ceny jednoho statku vyvolá pokles poptávky u druhého statku.
Příklad změny poptávky (změna preferencí)
Změna poptávaného množství se projeví posunem po poptávkové křivce, kdežto změna poptávky znamená posun celé křivky.
Co ovlivňuje změnu poptávky
Změna poptávky, tj. posun poptávkové křivky, může být vyvolán:
* změnou preferencí spotřebitele (necenový faktor)
* změnou důchodu spotřebitele
* změnou ceny komplementu
* změnou ceny substitutu
Substituty − jsou statky navzájem zaměnitelné. Růst ceny jednoho statku vyvolá poptávku po druhém statku.
Komplementární statky − vzájemně doplňující se statky. Růst ceny jednoho statku vyvolá pokles poptávky u druhého statku.
Příklad změny poptávky (změna preferencí)
Postup výpočtu mezního a celkového užitku pana Petra z párků v rohlíku.
Rovnováha spotřebitele při nákupu jednoho statku
Kolik párků v rohlíku si pan Petr koupí?
Předpokládáme, že racionálně rozhodující se spotřebitel při koupi poměřuje dvě veličiny:
* míru uspokojení svých potřeb vyjádřenou užitkem (přesněji řečeno mezním užitkem)
* cenu statku
Racionální spotřebitel není ochoten zaplatit za statek vyšší cenu, než jaká odpovídá jeho meznímu užitku. Zvyšuje nákup statku pouze do takového množství, kdy je ještě mezní užitek statku vyšší nebo alespoň roven ceně statku (tj. 7 párek v rohlíku si pan Petr již nekoupí).
Diagram mezního užitku
Spotřebitel přestává nakupovat tehdy, když cena statku (P) převýší mezní užitek (MU).
Při změně ceny bude spotřebitel nakupovat při své rovnováze vždy tolik statku, aby se MU = P.
Kolik párků v rohlíku si pan Petr koupí?
Předpokládáme, že racionálně rozhodující se spotřebitel při koupi poměřuje dvě veličiny:
* míru uspokojení svých potřeb vyjádřenou užitkem (přesněji řečeno mezním užitkem)
* cenu statku
Racionální spotřebitel není ochoten zaplatit za statek vyšší cenu, než jaká odpovídá jeho meznímu užitku. Zvyšuje nákup statku pouze do takového množství, kdy je ještě mezní užitek statku vyšší nebo alespoň roven ceně statku (tj. 7 párek v rohlíku si pan Petr již nekoupí).
Diagram mezního užitku
Spotřebitel přestává nakupovat tehdy, když cena statku (P) převýší mezní užitek (MU).
Při změně ceny bude spotřebitel nakupovat při své rovnováze vždy tolik statku, aby se MU = P.
Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka
Teoretická východiska zkoumání chování spotřebitele
Existuje teoretický přístup k řešení problematiky chování spotřebitele a formování poptávky založený na teorii užitku.
Při využití této teorie se předpokládá, že při nákupních rozhodováních je spotřebitel ovlivňován motivací uspokojovat své potřeby a limitován množstvím peněžních prostředků, které má.
Teorie užitku
Užitek je subjektivní pocit spotřebitele, plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků.
Užitečnost se v ekonomii vyjadřuje v peněžních jednotkách.
Předpokládáme, že racionálně rozhodující spotřebitel při koupi poměřuje dvě základní veličiny: míru uspokojení svých potřeb vyjádřenou užitečností a cenu statku.
Přímá měřitelnost užitku
Jedním ze základních problém, které spotřebitel řeší, je kolik určitého statku má kupovat?
Příklad
Pan Petr má hlad a proto si kupuje jeden párek v rohlíku, avšak protože má ještě stále pocit hladu, kupuje si druhý párek v rohlíku a další… Otázkou je kolik si těchto párků v rohlíku koupí?
Předpokládejme, že pan Petr je schopen ocenit užitek z párků v rohlíku v penězích (prakticky to znamená, že je schopen říci, kolik by maximálně za takový párek v rohlíku zaplatil).
Existuje teoretický přístup k řešení problematiky chování spotřebitele a formování poptávky založený na teorii užitku.
Při využití této teorie se předpokládá, že při nákupních rozhodováních je spotřebitel ovlivňován motivací uspokojovat své potřeby a limitován množstvím peněžních prostředků, které má.
Teorie užitku
Užitek je subjektivní pocit spotřebitele, plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků.
Užitečnost se v ekonomii vyjadřuje v peněžních jednotkách.
Předpokládáme, že racionálně rozhodující spotřebitel při koupi poměřuje dvě základní veličiny: míru uspokojení svých potřeb vyjádřenou užitečností a cenu statku.
Přímá měřitelnost užitku
Jedním ze základních problém, které spotřebitel řeší, je kolik určitého statku má kupovat?
Příklad
Pan Petr má hlad a proto si kupuje jeden párek v rohlíku, avšak protože má ještě stále pocit hladu, kupuje si druhý párek v rohlíku a další… Otázkou je kolik si těchto párků v rohlíku koupí?
Předpokládejme, že pan Petr je schopen ocenit užitek z párků v rohlíku v penězích (prakticky to znamená, že je schopen říci, kolik by maximálně za takový párek v rohlíku zaplatil).
Příklad přímé měřitelnosti užitku
Když se pan Petr rozhoduje o koupi dalšího párku v rohlíku, vždy porovnává uspokojení (užitek) z tohoto dodatečného párku v rohlíku s cenou, kterou by za něj musel zaplatit.
Dále předpokládejme, že cena párku v rohlíku je 10 Kč a tudíž pan Petr nebude ochoten dávat více za párek v rohlíku, než kolik mu párek v rohlíku přináší dodatečného uspokojení (užitku), tj. jaký je jeho mezní užitek.
Příklad přímé měřitelnosti užitku(definice mezního užitku)
Panu Petrovi jeden párek v rohlíku nestačil, snědl první párek v rohlíku, potom druhý, třetí…Je zřejmé, že první párek v rohlíku snědl s největší chutí (měl z něj největší uspokojení) a další již s menší chutí a další ještě s menší... V této souvislosti hovoříme o tzv. mezním užitku pana Petra ze snědených párků v rohlíku.
Přírůstek uspokojení z další dodatečné jednotky statku nazýváme mezním užitkem. Jinak řečeno, mezní užitek je určen peněžní částkou, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit při nákupu další jednotky statku.
Mezní užitek, který pan Petr nabýval konzumací párků v rohlíku by mohl mít grafickou podobu zobrazenu na následujícím obrázku.
Dále předpokládejme, že cena párku v rohlíku je 10 Kč a tudíž pan Petr nebude ochoten dávat více za párek v rohlíku, než kolik mu párek v rohlíku přináší dodatečného uspokojení (užitku), tj. jaký je jeho mezní užitek.
Příklad přímé měřitelnosti užitku(definice mezního užitku)
Panu Petrovi jeden párek v rohlíku nestačil, snědl první párek v rohlíku, potom druhý, třetí…Je zřejmé, že první párek v rohlíku snědl s největší chutí (měl z něj největší uspokojení) a další již s menší chutí a další ještě s menší... V této souvislosti hovoříme o tzv. mezním užitku pana Petra ze snědených párků v rohlíku.
Přírůstek uspokojení z další dodatečné jednotky statku nazýváme mezním užitkem. Jinak řečeno, mezní užitek je určen peněžní částkou, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit při nákupu další jednotky statku.
Mezní užitek, který pan Petr nabýval konzumací párků v rohlíku by mohl mít grafickou podobu zobrazenu na následujícím obrázku.
Příklad mezního užitku a zákon klesajícího mezního užitku
Mezní užitek z každého dalšího párku v rohlíku s rostoucím počtem klesá.
Mezní užitek s rostoucí spotřebou klesá, tento jev nazýváme zákon klesajícího mezního užitku.
Příklad přímé měřitelnosti užitku (definice celkového užitku)
Jak pan Petr postupně jí párky v rohlíku, tak se mu současně zvyšuje celkové uspokojení plynoucí ze snědených párků v rohlíku a můžeme říci, že se mu i zvyšuje celkový užitek ze snědených párků v rohlíku.
Celkový užitek vyjadřuje celkové uspokojení, které spotřebiteli přináší spotřeba statků. Je zároveň vyjádřen množstvím peněz, které je spotřebitel ochoten za statky celkově zaplatit.
Celkový užitek, který pan Petr získával konzumací párků v rohlíku by mohl mít grafickou podobu zobrazenu na následujícím obrázku.
Příklad celkového užitku
Celkový užitek z počtu zkonzumovaných párků v rohlíku
Postup výpočtu celkového užitku a mezního užitku
Q
(ks) Mezní užitek
(Marginal Utility – MU)
(Kč) Celkový užitek
(Total Utility – TU)
(Kč)
Mezní užitek s rostoucí spotřebou klesá, tento jev nazýváme zákon klesajícího mezního užitku.
Příklad přímé měřitelnosti užitku (definice celkového užitku)
Jak pan Petr postupně jí párky v rohlíku, tak se mu současně zvyšuje celkové uspokojení plynoucí ze snědených párků v rohlíku a můžeme říci, že se mu i zvyšuje celkový užitek ze snědených párků v rohlíku.
Celkový užitek vyjadřuje celkové uspokojení, které spotřebiteli přináší spotřeba statků. Je zároveň vyjádřen množstvím peněz, které je spotřebitel ochoten za statky celkově zaplatit.
Celkový užitek, který pan Petr získával konzumací párků v rohlíku by mohl mít grafickou podobu zobrazenu na následujícím obrázku.
Příklad celkového užitku
Celkový užitek z počtu zkonzumovaných párků v rohlíku
Postup výpočtu celkového užitku a mezního užitku
Q
(ks) Mezní užitek
(Marginal Utility – MU)
(Kč) Celkový užitek
(Total Utility – TU)
(Kč)
Zvýšení počtu startů
Zvýšení počtu startů ze 4 na 5 ročně vede ke zvýšení nákladů programu o 10 mld. USD. Mezní náklady 5-tého startu jsou tudíž 10 mld. USD. Pokud jsou výnosy z jednoho startu konstatních 6 mld. USD, rozšiřování programu nemá smysl. Dokonce ani čtvrtý start se nedá ospravedlnit, protože stojí 8 mld. USD (přičemž výnosy jsou jen 6 mld. USD).
Mezní náklady a mezní výnosy
Podle principu porovnání nákladů a prospěchu by rozsah činnosti měl být zvětšen tehdy a jen tehdy, jsou-li mezní výnosy z toho vyplývající vyšší než mezní náklady s tím spojené.
Mezní náklady udávají přírůstek celkových nákladů vyvolaný zvýšením produkce o jednotku.
Mezní výnosy udávají přírůstek celkových výnosů vyvolaný zvýšením produkce o jednotku.
Východiska z úskalí rozhodovacích procesů
Všechny náklady neovlivňují rozhodování.
Některé náklady:
* náklady příležitosti
* mezní náklady
ovlivňují rozhodování
Jiné náklady:
* utopené náklady
* průměrné náklady
rozhodování neovlivňují
Mezní náklady a mezní výnosy
Podle principu porovnání nákladů a prospěchu by rozsah činnosti měl být zvětšen tehdy a jen tehdy, jsou-li mezní výnosy z toho vyplývající vyšší než mezní náklady s tím spojené.
Mezní náklady udávají přírůstek celkových nákladů vyvolaný zvýšením produkce o jednotku.
Mezní výnosy udávají přírůstek celkových výnosů vyvolaný zvýšením produkce o jednotku.
Východiska z úskalí rozhodovacích procesů
Všechny náklady neovlivňují rozhodování.
Některé náklady:
* náklady příležitosti
* mezní náklady
ovlivňují rozhodování
Jiné náklady:
* utopené náklady
* průměrné náklady
rozhodování neovlivňují
Náklady příležitosti
Upřednostnění jedněch činností na úkor jiných znamená na jedné straně přínosy z těch činností, které jsou realizovány, na druhé straně ztráty z těch, které z důvodu omezených zdrojů (možností) uskutečněny být nemohou. Náklady odpovídající těmto ztrátám se nazývají náklady příležitosti (ozn. též náklady obětované příležitosti). Jinak řečeno, náklady příležitosti odpovídají hodnotě obětované alternativní akce.
Náklady příležitosti jsou vždy náklady obětované (druhé nejlepší) příležitosti.
Zahrnování utopených nákladů
Motivační příklad: Prodat dům?
Postavili jste rodinný dům za 5 mil. Kč. Během roku byl na rohu ulice otevřen noční klub jehož noční návštěvníci jsou velmi hluční a proto se zejména o víkendu nedá v domě spát, proto přemýšlíte o prodeji. Nejlepší nabídka činí 3,5 mil Kč, a otázka zní prodat či neprodat dům?
Utopené náklady
Výše uvedený příklad ukazuje, že člověk při svém rozhodování některé náklady nemá brát v úvahu, protože tyto náklady nese v každém případě, ať se rozhodně pro jakoukoliv alternativu. Tyto náklady se nazývají utopené náklady. Utopené náklady jsou ty náklady, které člověk nese, ať se rozhodne pro kteroukoliv z volených možností.
Náklady příležitosti jsou vždy náklady obětované (druhé nejlepší) příležitosti.
Zahrnování utopených nákladů
Motivační příklad: Prodat dům?
Postavili jste rodinný dům za 5 mil. Kč. Během roku byl na rohu ulice otevřen noční klub jehož noční návštěvníci jsou velmi hluční a proto se zejména o víkendu nedá v domě spát, proto přemýšlíte o prodeji. Nejlepší nabídka činí 3,5 mil Kč, a otázka zní prodat či neprodat dům?
Utopené náklady
Výše uvedený příklad ukazuje, že člověk při svém rozhodování některé náklady nemá brát v úvahu, protože tyto náklady nese v každém případě, ať se rozhodně pro jakoukoliv alternativu. Tyto náklady se nazývají utopené náklady. Utopené náklady jsou ty náklady, které člověk nese, ať se rozhodne pro kteroukoliv z volených možností.
V našem motivačním příkladě
V našem motivačním příkladě bychom udělali chybu, kdybychom se při svém rozhodování o prodeji ohlíželi na náklady stavby, neboť jsou to pro nás utopené náklady. Musíme porovnávat prodejní cenu s užitkem (prospěchem), který mi přináší bydlení v blízkosti nočního podniku. Pokud je tento užitek menší než nabízené 3,5 mil., měli bychom prodat…
Rozdíl mezi průměrnými a mezními hodnotami
Motivační příklad: Měla by NASA rozšířit svůj vesmírný program na pět startů raketoplánů ze čtyř v roce 2001?
Přínosy vesmírného programu jsou odhadovány na 24 mld. USD ročně (tj. průměrně na 6 mld. USD na jeden start). Náklady celého programu přitom činí 20 mld. USD ročně (tj. průměrně na 5 mld. USD na jeden start). Měla by NASA rozšířit svůj vesmírný program na pět startů?
(Pozn. tyto čísla jsou přibližná, po tragedii Columbie se situace změnila)
Abychom rozhodli, zda má rozšíření programu smysl , musíme porovnat náklady a prospěch spojené s pátým startem raketoplánu.
Průměrné náklady (5 mld. USD) a průměrný prospěch (6 mld. USD) nám jsou k ničemu.
Rozdíl mezi průměrnými a mezními hodnotami
Motivační příklad: Měla by NASA rozšířit svůj vesmírný program na pět startů raketoplánů ze čtyř v roce 2001?
Přínosy vesmírného programu jsou odhadovány na 24 mld. USD ročně (tj. průměrně na 6 mld. USD na jeden start). Náklady celého programu přitom činí 20 mld. USD ročně (tj. průměrně na 5 mld. USD na jeden start). Měla by NASA rozšířit svůj vesmírný program na pět startů?
(Pozn. tyto čísla jsou přibližná, po tragedii Columbie se situace změnila)
Abychom rozhodli, zda má rozšíření programu smysl , musíme porovnat náklady a prospěch spojené s pátým startem raketoplánu.
Průměrné náklady (5 mld. USD) a průměrný prospěch (6 mld. USD) nám jsou k ničemu.
Předpoklad racionálního chování člověka
Základním předpokladem, na kterém ekonomie staví je předpoklad racionálního chování člověka.
Racionalita lidského chování znamená, že je člověk schopen nalézt ty cesty, po kterých dojde ke svým cílů efektivně. Takový člověk nemá na zřeteli nic jiného než maximalizovat své výnosy a minimalizovat své náklady. Jinými slovy člověk porovnává náklady na vynaloženou činnost s prospěchem (výnosy, užitkem), který z této činnosti získává.
Předpoklad racionálního chování člověka
Racionalitu lidského chování nenalezneme ve volbě cílů, nýbrž ve volbě prostředků k dosažení cílů. Cíle každého člověka jsou subjektivní záležitostí a neexistuje žádné objektivní kritérium, podle kterého by bylo možné posoudit, které (resp. čí) cíle jsou lepší.
Racionální lidé jednají efektivně v zájmu cíle, který sledují v okamžiku volby, což konkrétně znamená, že:
* výrobci usilují o maximalizaci svého zisku, resp. o max. návratnost investic
* spotřebitelé chtějí maximalizovat svůj prospěch, resp. užitek plynoucí jim ze spotřeby zboží a služeb,
* vláda chce maximalizovat blahobyt obyvatel svého státu.
Racionalita lidského chování znamená, že je člověk schopen nalézt ty cesty, po kterých dojde ke svým cílů efektivně. Takový člověk nemá na zřeteli nic jiného než maximalizovat své výnosy a minimalizovat své náklady. Jinými slovy člověk porovnává náklady na vynaloženou činnost s prospěchem (výnosy, užitkem), který z této činnosti získává.
Předpoklad racionálního chování člověka
Racionalitu lidského chování nenalezneme ve volbě cílů, nýbrž ve volbě prostředků k dosažení cílů. Cíle každého člověka jsou subjektivní záležitostí a neexistuje žádné objektivní kritérium, podle kterého by bylo možné posoudit, které (resp. čí) cíle jsou lepší.
Racionální lidé jednají efektivně v zájmu cíle, který sledují v okamžiku volby, což konkrétně znamená, že:
* výrobci usilují o maximalizaci svého zisku, resp. o max. návratnost investic
* spotřebitelé chtějí maximalizovat svůj prospěch, resp. užitek plynoucí jim ze spotřeby zboží a služeb,
* vláda chce maximalizovat blahobyt obyvatel svého státu.
Neracionální chování člověka
Předpoklad racionality však může být napaden z mnoha důvodů, např.:
* spotřebitelé nemají všechny informace,
* spotřebitel (firma) nemusí maximalizovat svůj užitek (zisk)
* volba prostředků k dosažení cíle člověka může být ovlivněna reklamou či referenční skupinou anebo kulturním vlivem apod.
* existují situace (duševní stavy), kdy se člověk racionálně nechová
Racionalita člověka
Lidé se chovají v souladu s ekonomickými zákony i přesto, že tyto zákony neznají a nikdy je nestudovali. Kdyby se ale podle nich nechovali, brzy by poznali, že si působí škody, které by změnou svého chování mohli odstranit.
Racionalita člověka nespočívá v tom, že je neomylný, ale v tom, že systematicky neopakuje chyby, nýbrž se učí z nich a napravuje je.
Ve skutečnosti racionálně uvažující člověk většinou porovnává náklady a prospěch spíše intuitivně a přibližně než přesným výpočtem.
V našich úvahách přijmeme předpoklad racionálního chování člověka (firmy), avšak musíme si být vědomy, že člověk se někdy rozhoduje iracionálně (např. pravidelně se opakující akciové šílenství davů…).
* spotřebitelé nemají všechny informace,
* spotřebitel (firma) nemusí maximalizovat svůj užitek (zisk)
* volba prostředků k dosažení cíle člověka může být ovlivněna reklamou či referenční skupinou anebo kulturním vlivem apod.
* existují situace (duševní stavy), kdy se člověk racionálně nechová
Racionalita člověka
Lidé se chovají v souladu s ekonomickými zákony i přesto, že tyto zákony neznají a nikdy je nestudovali. Kdyby se ale podle nich nechovali, brzy by poznali, že si působí škody, které by změnou svého chování mohli odstranit.
Racionalita člověka nespočívá v tom, že je neomylný, ale v tom, že systematicky neopakuje chyby, nýbrž se učí z nich a napravuje je.
Ve skutečnosti racionálně uvažující člověk většinou porovnává náklady a prospěch spíše intuitivně a přibližně než přesným výpočtem.
V našich úvahách přijmeme předpoklad racionálního chování člověka (firmy), avšak musíme si být vědomy, že člověk se někdy rozhoduje iracionálně (např. pravidelně se opakující akciové šílenství davů…).
Úskalí rozhodovacích procesů
Když se člověk rozhoduje mezi různými možnostmi, porovnává jejich náklady, má však brát v úvahu všechny náklady? Jsou všechny náklady směrodatné pro jeho rozhodování?
Člověk mnohdy při svém rozhodování dělá chyby, protože:
* opomíjí náklady obětované příležitosti
* bere v úvahu tzv. utopené náklady
* nerozlišuje rozdíl mezi průměrnými a mezními hodnotami
Opomíjení nákladů obětované příležitosti
Motivační příklad: Jaké máte náklady na studium na VŠ?
* náklady na učebnice, koleje, dopravu… cca 20 tis. ročně, tj. 100 tis. během pětiletého studia
* jsou to však „všechny“ náklady? Nejsou…
* předpokládejme, že po maturitě nastoupíte do zaměstnání za 6 tis. měsíčně čistého…tj, během pěti let přijdete o 6*12*5=360 tis. na ušlé mzdě. Tato částka představuje Vaše náklady příležitosti, které obětujete, jestliže studujete (navíc tato částka teoreticky vydělaných peněz má dnes větší hodnotu než v budoucnu, neboť budoucí hodnota této částky bude znehodnocena inflací)
Chcete-li se správně rozhodnout, musíte do svých nákladů zahrnout všechny své obětované příležitosti.
Člověk mnohdy při svém rozhodování dělá chyby, protože:
* opomíjí náklady obětované příležitosti
* bere v úvahu tzv. utopené náklady
* nerozlišuje rozdíl mezi průměrnými a mezními hodnotami
Opomíjení nákladů obětované příležitosti
Motivační příklad: Jaké máte náklady na studium na VŠ?
* náklady na učebnice, koleje, dopravu… cca 20 tis. ročně, tj. 100 tis. během pětiletého studia
* jsou to však „všechny“ náklady? Nejsou…
* předpokládejme, že po maturitě nastoupíte do zaměstnání za 6 tis. měsíčně čistého…tj, během pěti let přijdete o 6*12*5=360 tis. na ušlé mzdě. Tato částka představuje Vaše náklady příležitosti, které obětujete, jestliže studujete (navíc tato částka teoreticky vydělaných peněz má dnes větší hodnotu než v budoucnu, neboť budoucí hodnota této částky bude znehodnocena inflací)
Chcete-li se správně rozhodnout, musíte do svých nákladů zahrnout všechny své obětované příležitosti.
Body na křivce
Body na křivce (na hranici) představují kombinace výrobků při plném využití zdrojů, čili případy maximální možné výroby. Vyrábí-li společnost kombinaci označenou bodem A, může zvýšit výrobu aut jen tak, že sníží výrobu bot, a dostane se do bodu B. Platí to i naopak, při přechodu z bodu B do bodu A.
Body vpravo a nahoru od křivky (mimo ohraničenou plochu) představují kombinace výrobků, které s danými zdroji vyrobit nelze, např. bod N. Proto křivku nazýváme hranice produkčních možností.
Hranice produkčních možností
Hranice produkčních možností není neměnná. Zlepšení ve výrobě nebo získání dodatečných zdrojů umožňují posouvat časem tuto hranici doprava nahoru, tj. dále od počátku souřadnic. Takové posouvání nazýváme ekonomický růst.
To, co platí zjednodušeně pro dva výrobky, platí v složitější podobě pro tři výrobky i pro miliony výrobků.
Body vpravo a nahoru od křivky (mimo ohraničenou plochu) představují kombinace výrobků, které s danými zdroji vyrobit nelze, např. bod N. Proto křivku nazýváme hranice produkčních možností.
Hranice produkčních možností
Hranice produkčních možností není neměnná. Zlepšení ve výrobě nebo získání dodatečných zdrojů umožňují posouvat časem tuto hranici doprava nahoru, tj. dále od počátku souřadnic. Takové posouvání nazýváme ekonomický růst.
To, co platí zjednodušeně pro dva výrobky, platí v složitější podobě pro tři výrobky i pro miliony výrobků.
Homogenní produkt
- spotřebitel se rozhoduje o koupi výrobku výlučně podle ceny, nebere v úvahu jiná hlediska (kvalita výrobku, pověst firmy). Tuto podmínku splňuje jen málo výrobků a služeb, téměř všechny výrobky spotřebního průmyslu a služby jsou heterogenním produktem (důvodem je i to, že výrobci se chtějí odlišit od konkurence). Homogenní trhy jsou obvykle trhy zemědělských plodin nebo surovin.
Ekonomické systémy a základní typy tržních struktur
Podle mechanismů nalézání řešení na tři základní otázky co, jak,
pro koho vyrábět můžeme rozlišit ekonomiky na:
Zvykové ekonomiky – vychází z historie, zvyků a tradic. Některé otázky neřeší racionalitou, ale pouze podle zvyku a tradice (předávání z generace na generaci).
Příkazové (plánované) ekonomiky − ekonomika, kde vláda plně rozhoduje o výrobě a rozdělování. Může být diktátorská, nebo i demokratická. Základ tvoří to, že vláda předepisuje, co se bude spotřebovávat a vyrábět.
Tržní ekonomiky – zde o základních otázkách ekonomického života rozhoduje systém cen, trhů, zisků a ztrát. Firmy vyrábějí statky, které poskytují nejvyšší zisky (Co?), technikami s nejnižšími náklady (Jak?) a spotřeba vychází z rozhodnutí, jak utratit mzdy a důchody vytvořené prací a majetkem (Pro koho?)
Smíšené ekonomiky (s prvky „sociálního kompromisu“) – obsahuje prvky trhu, příkazů i zvyků. Je určitým kompromisem přístupu k ekonomice.
Ekonomické systémy a základní typy tržních struktur
Podle mechanismů nalézání řešení na tři základní otázky co, jak,
pro koho vyrábět můžeme rozlišit ekonomiky na:
Zvykové ekonomiky – vychází z historie, zvyků a tradic. Některé otázky neřeší racionalitou, ale pouze podle zvyku a tradice (předávání z generace na generaci).
Příkazové (plánované) ekonomiky − ekonomika, kde vláda plně rozhoduje o výrobě a rozdělování. Může být diktátorská, nebo i demokratická. Základ tvoří to, že vláda předepisuje, co se bude spotřebovávat a vyrábět.
Tržní ekonomiky – zde o základních otázkách ekonomického života rozhoduje systém cen, trhů, zisků a ztrát. Firmy vyrábějí statky, které poskytují nejvyšší zisky (Co?), technikami s nejnižšími náklady (Jak?) a spotřeba vychází z rozhodnutí, jak utratit mzdy a důchody vytvořené prací a majetkem (Pro koho?)
Smíšené ekonomiky (s prvky „sociálního kompromisu“) – obsahuje prvky trhu, příkazů i zvyků. Je určitým kompromisem přístupu k ekonomice.
Úloha státu a sociálně tržní ekonomika
Fungování trhu je spojeno s řadou typů tržních selhání (např. znečistění či vznik monopolů), a proto není možné ponechat vývoj hospodářství pouze působení spontánních tržních sil. V tomto momentu zde nastává prostor pro státní zásahy.
V současných ekonomicky vyspělých zemích je tržní ekonomika více než pouhou technickou podobou směny. Tržní ekonomika obsahuje významné prvky ochrany svobody a prvky tzv. „sociálního kompromisu“. Tj. sociální opatření by měla být v souladu s tržními podmínkami, nesmějí však narušovat síly konkurence nebo funkční životaschopnost výroby na svobodném trhu, pak se hovoří o sociálně tržní ekonomice.
Produkční možnosti
Ve společnosti, kde výrobní faktory ve svém souhrnu jsou v dané chvíli omezeny, vzniká mnoho možných kombinací různých výrobků.
Motivační příklad:
Uvažujme pro jednoduchost model, v němž společnost používá své výrobní faktory (půdu, železo, stroje, elektrickou energii, práci dělníků, práci inženýrů, práci programátorů atd.) k výrobě pouhých dvou výrobků: bot a automobilů.
Předpokládejme, že společnost se snaží vždy využít své zdroje maximálně, nenechat ani část zdrojů bez využití. Všechny kombinace bot a automobilů, které budeme zkoumat, jsou dosaženy při plném využití zdrojů.
V současných ekonomicky vyspělých zemích je tržní ekonomika více než pouhou technickou podobou směny. Tržní ekonomika obsahuje významné prvky ochrany svobody a prvky tzv. „sociálního kompromisu“. Tj. sociální opatření by měla být v souladu s tržními podmínkami, nesmějí však narušovat síly konkurence nebo funkční životaschopnost výroby na svobodném trhu, pak se hovoří o sociálně tržní ekonomice.
Produkční možnosti
Ve společnosti, kde výrobní faktory ve svém souhrnu jsou v dané chvíli omezeny, vzniká mnoho možných kombinací různých výrobků.
Motivační příklad:
Uvažujme pro jednoduchost model, v němž společnost používá své výrobní faktory (půdu, železo, stroje, elektrickou energii, práci dělníků, práci inženýrů, práci programátorů atd.) k výrobě pouhých dvou výrobků: bot a automobilů.
Předpokládejme, že společnost se snaží vždy využít své zdroje maximálně, nenechat ani část zdrojů bez využití. Všechny kombinace bot a automobilů, které budeme zkoumat, jsou dosaženy při plném využití zdrojů.
Kombinace výrobků z omezených zdrojů
Dejme tomu, že se v daném roce vyrábí 500 automobilů a 40 000 párů bot. Společnost se v dalším roce rozhodne změnit tuto kombinaci a opět s maximálním využitím zdrojů vyrobí 501 automobilů a 39 000 párů bot. Vidíme, že k tomu, aby bylo možno zvýšit výrobu aut o jedno, bylo nutno odejmout zdroje z výroby bot tak, že jejich výroba se snížila o 1 000 párů.
Společnost má omezené zdroje a musí volit, co bude vyrábět. Rozhodne-li se zvýšit výrobu jednoho výrobku, musí obětovat část výroby druhého.
Znázorněme náš příklad graficky na následujícím obrázku. Všechny možné kombinace výroby bot a automobilů, při maximálním využití zdrojů, zakreslíme jako body na grafu, kde na svislé ose vyjádříme množství bot a na vodorovné množství aut. Body pak můžeme spojit do křivky.
Křivka ohraničuje na grafu plochu, uvnitř které se nachází bod M. Každý bod na této ploše představuje kombinaci bot a aut, kterou je možno vyrobit. Všechny tyto body tvoří množinu produkčních možností. Avšak body uvnitř této plochy (nikoli na její hranici), například bod M, znamenají takové kombinace výrobků, při kterých zbude část zdrojů nevyužita. Využitím volných zdrojů by bylo možno zvýšit výrobu bot, nebo aut, nebo obojího.
Společnost má omezené zdroje a musí volit, co bude vyrábět. Rozhodne-li se zvýšit výrobu jednoho výrobku, musí obětovat část výroby druhého.
Znázorněme náš příklad graficky na následujícím obrázku. Všechny možné kombinace výroby bot a automobilů, při maximálním využití zdrojů, zakreslíme jako body na grafu, kde na svislé ose vyjádříme množství bot a na vodorovné množství aut. Body pak můžeme spojit do křivky.
Křivka ohraničuje na grafu plochu, uvnitř které se nachází bod M. Každý bod na této ploše představuje kombinaci bot a aut, kterou je možno vyrobit. Všechny tyto body tvoří množinu produkčních možností. Avšak body uvnitř této plochy (nikoli na její hranici), například bod M, znamenají takové kombinace výrobků, při kterých zbude část zdrojů nevyužita. Využitím volných zdrojů by bylo možno zvýšit výrobu bot, nebo aut, nebo obojího.
Odpovědi na tyto a podobné otázky
Odpovědi na tyto a podobné otázky lze nalézt v existenci trhu a jeho významu, který má v ekonomickém koloběhu (abychom tento systém pochopily, budeme uvažovat nejjednodušší případ - ekonomiku, která se skládá ze sektorů domácností a firem).
Trh rozhodně není samoúčelný, má v ekonomice své přesně vymezené funkce, které spočívají v hledání odpovědí na otázky co, jak a pro koho vyrábět.
Tok výrobních faktorů, výrobních a služeb
Dvousektorový model - ekonomický koloběh
Co, jak, pro koho
Co - jaké komodity (statky) a služby se budou vyrábět, či poskytovat a v jakém množství. Spotřebitelé mají k dispozici tzv. peněžní (korunové) hlasy. Tím, co koupí a co nekoupí, rozhodují o tom, co se vyrábět bude a co ne.
Jak - jaký bude zvolen technologický postup, jaké budou použity zdroje, jaká bude forma vlastnictví ap. Soutěž mezi výrobci rozhoduje o tom, za kolik se bude vyrábět, v jaké kvalitě, na jaké technické úrovni atd.
Pro koho - jak bude vyrobený produkt rozdělen mezi jednotlivce, nebo skupiny lidí.
Trh rozhodně není samoúčelný, má v ekonomice své přesně vymezené funkce, které spočívají v hledání odpovědí na otázky co, jak a pro koho vyrábět.
Tok výrobních faktorů, výrobních a služeb
Dvousektorový model - ekonomický koloběh
Co, jak, pro koho
Co - jaké komodity (statky) a služby se budou vyrábět, či poskytovat a v jakém množství. Spotřebitelé mají k dispozici tzv. peněžní (korunové) hlasy. Tím, co koupí a co nekoupí, rozhodují o tom, co se vyrábět bude a co ne.
Jak - jaký bude zvolen technologický postup, jaké budou použity zdroje, jaká bude forma vlastnictví ap. Soutěž mezi výrobci rozhoduje o tom, za kolik se bude vyrábět, v jaké kvalitě, na jaké technické úrovni atd.
Pro koho - jak bude vyrobený produkt rozdělen mezi jednotlivce, nebo skupiny lidí.
Abstraktní model dokonale konkurenčního trhu
Odpovědět na výše uvedené otázky by dokázal tzv. dokonale konkurenční trh, na který nepůsobí další zásahy a vlivy.
Za dokonale konkurenční trh je považován takový trh, pro nějž platí následující 3 podmínky:
* Dokonalá informovanost kupujících
* Nulové náklady na změnu dodavatele
* Homogenní produkt
Nesplnění jediné z výše uvedených podmínek mění trh v nedokonale konkurenční.
Vymezení dokonale konkurenčního trhu
Dokonalá informovanost kupujících - tato podmínka bývá splněna pouze na územně centralizovaných trzích, jako jsou například burzy. V případě trhů územně rozptýlených, jako jsou např. restaurační služby, hotely, cukrárny atp. nemívají kupující k dispozici všechny informace.
Nulové náklady na změnu dodavatele - pokud se rozhodne kupující změnit dodavatele, tak jej tato změna nic nestojí žádné dodatečné náklady…Ve skutečnosti však spotřebitel např. musí vynaložit minimálně čas na změnu dodavatele (a také náklady na „průzkum“ trhu).
Za dokonale konkurenční trh je považován takový trh, pro nějž platí následující 3 podmínky:
* Dokonalá informovanost kupujících
* Nulové náklady na změnu dodavatele
* Homogenní produkt
Nesplnění jediné z výše uvedených podmínek mění trh v nedokonale konkurenční.
Vymezení dokonale konkurenčního trhu
Dokonalá informovanost kupujících - tato podmínka bývá splněna pouze na územně centralizovaných trzích, jako jsou například burzy. V případě trhů územně rozptýlených, jako jsou např. restaurační služby, hotely, cukrárny atp. nemívají kupující k dispozici všechny informace.
Nulové náklady na změnu dodavatele - pokud se rozhodne kupující změnit dodavatele, tak jej tato změna nic nestojí žádné dodatečné náklady…Ve skutečnosti však spotřebitel např. musí vynaložit minimálně čas na změnu dodavatele (a také náklady na „průzkum“ trhu).
Prvky ekonomického koloběhu
Tržní hospodářství je složitý systém, v němž vstupují miliony lidí a kde každodenně probíhají miliony směnných transakcí. Abychom tento systém pochopily, budeme uvažovat nejjednodušší případ - ekonomiku, která se skládá ze dvou sektorů:
domácnosti
firmy
Výroba je proces, při kterém dochází k přeměně vzácných statků na takové statky, které jsou svými vlastnostmi schopné uspokojovat lidské potřeby. Východiskem pro výrobu jsou výrobní faktory:
půda
práce
Kapitál
Výrobní faktory
Půda
je produktem přírody a není volným statkem
pozemková renta je důchod plynoucí z půdy (pronajímání)
přírodní zdroje – nerosty, drahé kovy atd. (omezené množství)
Práce
lidská činnost, která přeměňuje přírodní zdroje v užitečné statky
výsledkem použití pracovních sil je mzda
efektivita práce
domácnosti
firmy
Výroba je proces, při kterém dochází k přeměně vzácných statků na takové statky, které jsou svými vlastnostmi schopné uspokojovat lidské potřeby. Východiskem pro výrobu jsou výrobní faktory:
půda
práce
Kapitál
Výrobní faktory
Půda
je produktem přírody a není volným statkem
pozemková renta je důchod plynoucí z půdy (pronajímání)
přírodní zdroje – nerosty, drahé kovy atd. (omezené množství)
Práce
lidská činnost, která přeměňuje přírodní zdroje v užitečné statky
výsledkem použití pracovních sil je mzda
efektivita práce
Kapitál
výsledek předchozí výroby
může mít hmotný nebo nehmotný charakter
výsledkem použití kapitálu je zisk nebo úrok
Ekonomický koloběh
Domácnosti – přicházejí na trh za účelem uspokojení potřeb. Chtějí užitečné vzácné statky pro svoji spotřebu. Vystupují jako kupující na trhu výrobků a služeb. Domácnosti vystupují jako prodávající na trhu výrobních faktorů, aby za příjmy mohli nakupovat výrobky pro svoji spotřebu.
Firmy – subjekty vyrábějící za účelem prodeje. Na trhu výrobků a služeb vystupují jako prodávající. Za utržené peníze nakupují výrobní faktory za účelem opakování výroby. Jejich cílem na trhu je maximalizace zisku.
Výrobní faktory jsou ve vlastnictví domácností a ty je pronajímají firmám. Peníze, které domácnosti od firem dostanou, jsou důchody domácností. Za ně pak domácnosti od firem nakupují statky. Peníze, které od firem dostanou od domácností, jsou příjmy firem. Za ty si pak firmy opět od domácností najímají výrobní faktory. Ekonomiku si můžeme představit jako nepřetržitý koloběh (viz. obr.).
Jak se dozví výrobce co má vyrábět, a kdo ten výrobek vlastně chce a k čemu jej potřebuje?
může mít hmotný nebo nehmotný charakter
výsledkem použití kapitálu je zisk nebo úrok
Ekonomický koloběh
Domácnosti – přicházejí na trh za účelem uspokojení potřeb. Chtějí užitečné vzácné statky pro svoji spotřebu. Vystupují jako kupující na trhu výrobků a služeb. Domácnosti vystupují jako prodávající na trhu výrobních faktorů, aby za příjmy mohli nakupovat výrobky pro svoji spotřebu.
Firmy – subjekty vyrábějící za účelem prodeje. Na trhu výrobků a služeb vystupují jako prodávající. Za utržené peníze nakupují výrobní faktory za účelem opakování výroby. Jejich cílem na trhu je maximalizace zisku.
Výrobní faktory jsou ve vlastnictví domácností a ty je pronajímají firmám. Peníze, které domácnosti od firem dostanou, jsou důchody domácností. Za ně pak domácnosti od firem nakupují statky. Peníze, které od firem dostanou od domácností, jsou příjmy firem. Za ty si pak firmy opět od domácností najímají výrobní faktory. Ekonomiku si můžeme představit jako nepřetržitý koloběh (viz. obr.).
Jak se dozví výrobce co má vyrábět, a kdo ten výrobek vlastně chce a k čemu jej potřebuje?
Specializace a dělba práce
Lidé v ekonomice se specializují na různé činnosti, neboť specializovaní lidé jsou zručnější a dokáží vyrábět více, než kdyby se snažili vyrábět od všeho trochu.
Specializací se zvyšuje výkonnost výroby, to platí jak pro řemeslníky, tak pro pracovníky v kancelářích. Podobně se i firmy specializují na určité výrobky.
Specializovaní výrobci si musí navzájem vyměňovat výrobky. Specializovaní pracovníci v podniku si předávají výsledky své činnosti a musí být koordinování, aby jejich práce dosáhla souhrnného výsledku. To vše dohromady – specializaci s koordinováním a s výměnou výrobků – nazýváme dělba práce.
Dělba práce
Dělbu práce můžeme rozčlenit do čtyřech skupin:
a) Přirozená dělba práce – historicky první forma spočívající v rozdělení pracovních činností podle osobních přirozených dispozic. Cílem je efektivnější práce (muži loví, ženy dělají ostatní méně náročné práce, které již muži po lovu nemuseli vykonávat).
b) Společenská dělba práce – funguje na stejném principu jako přirozená dělba. Došlo k ní později rozdělením na zemědělce a pastevce. Oddělení řemesel, obchodu od výroby. Zvyšuje se efektivnost tím, že každý výrobce se může specializovat v souladu se svými individuálními schopnostmi.
Specializací se zvyšuje výkonnost výroby, to platí jak pro řemeslníky, tak pro pracovníky v kancelářích. Podobně se i firmy specializují na určité výrobky.
Specializovaní výrobci si musí navzájem vyměňovat výrobky. Specializovaní pracovníci v podniku si předávají výsledky své činnosti a musí být koordinování, aby jejich práce dosáhla souhrnného výsledku. To vše dohromady – specializaci s koordinováním a s výměnou výrobků – nazýváme dělba práce.
Dělba práce
Dělbu práce můžeme rozčlenit do čtyřech skupin:
a) Přirozená dělba práce – historicky první forma spočívající v rozdělení pracovních činností podle osobních přirozených dispozic. Cílem je efektivnější práce (muži loví, ženy dělají ostatní méně náročné práce, které již muži po lovu nemuseli vykonávat).
b) Společenská dělba práce – funguje na stejném principu jako přirozená dělba. Došlo k ní později rozdělením na zemědělce a pastevce. Oddělení řemesel, obchodu od výroby. Zvyšuje se efektivnost tím, že každý výrobce se může specializovat v souladu se svými individuálními schopnostmi.
c) Dělba práce v pracovních operacích
– další vývoj založený na technickém rozvoji. Vznikla s manufakturní výrobou. Spočívá v tom, že jeden dělník se specializuje pouze na jednu činnost.
d) Mezinárodní dělba práce – posouzení z hlediska územního. Působí i přírodní a klimatické podmínky.
Vznik trhu
S dělbou práce vznikl problém výměny činností mezi jednotlivými výrobci. Pokud šlo o první formy, bylo možné vyměňovat výrobek za výrobek (tzv. barter). Postupně při složitější dělbě práce se toto stává velmi obtížným a dochází ke vzniku peněz a současně vysoký stupeň dělby práce vyvolává vznik trhu.
Definice trhu − uspořádání, při kterém na sebe vzájemně působí prodávající a kupující, což vede ke stanovení cen a množství statku. Trh je nutný. Je to nejdokonalejší dosud poznaný regulátor a stimulátor ekonomického rozvoje.
Trh
Trhy můžeme rozlišit podle následujících hledisek:
a) Podle územního hlediska:
* místní – jedna z prvních forem, vztahuje se bezprostředně k určitému místu (jarmark, městský trh)
* národní – rozumí se trh v rámci státního celku
* světové – je projevem skutečnosti, že samostatnost národních trhů je jen částečná
d) Mezinárodní dělba práce – posouzení z hlediska územního. Působí i přírodní a klimatické podmínky.
Vznik trhu
S dělbou práce vznikl problém výměny činností mezi jednotlivými výrobci. Pokud šlo o první formy, bylo možné vyměňovat výrobek za výrobek (tzv. barter). Postupně při složitější dělbě práce se toto stává velmi obtížným a dochází ke vzniku peněz a současně vysoký stupeň dělby práce vyvolává vznik trhu.
Definice trhu − uspořádání, při kterém na sebe vzájemně působí prodávající a kupující, což vede ke stanovení cen a množství statku. Trh je nutný. Je to nejdokonalejší dosud poznaný regulátor a stimulátor ekonomického rozvoje.
Trh
Trhy můžeme rozlišit podle následujících hledisek:
a) Podle územního hlediska:
* místní – jedna z prvních forem, vztahuje se bezprostředně k určitému místu (jarmark, městský trh)
* národní – rozumí se trh v rámci státního celku
* světové – je projevem skutečnosti, že samostatnost národních trhů je jen částečná
b) Podle počtu zboží, které na trhu sledujeme:
* dílčí – je trhem, na kterém se prodává a kupuje jediný druh zboží
* agregátní – je trh veškerého zboží
c) Podle předmětu koupě a prodeje:
* trh výrobních faktorů – půda, práce, kapitál
* trh peněz
* trh produktů – výrobky a služby
Tržní systém a jeho pravidla
Tržní ekonomika je systém založený na směně. Lidé vstupují do vzájemných směnných vztahů. Tyto směnné vztahy mají podobu smluv. Aby lidé směňovali, musí mít elementární jistotu, že se smlouvy dodržují.
Základní pravidla pro fungování tržního systému jsou:
* dodržování smluv
* ochrana soukromého vlastnictví
* volný vstup (i výstup) na trhy
Úloha cen
Ceny mají v tržním systému tři základní funkce:
* Informační - když se některý výrobní zdroj stane vzácnější, tak se tato vzácnost projeví zvýšením ceny
* Motivační - snaho ušetřit motivuje spotřebitele, aby snížil spotřebu vzácného, tedy drahého, výrobku a nahradil jej spotřebou výrobku méně vzácného
* Alokační - konečným výsledkem šíření cenových informací a reakcí na tyto informace je relokace (přemístění) výrobních zdrojů
* agregátní – je trh veškerého zboží
c) Podle předmětu koupě a prodeje:
* trh výrobních faktorů – půda, práce, kapitál
* trh peněz
* trh produktů – výrobky a služby
Tržní systém a jeho pravidla
Tržní ekonomika je systém založený na směně. Lidé vstupují do vzájemných směnných vztahů. Tyto směnné vztahy mají podobu smluv. Aby lidé směňovali, musí mít elementární jistotu, že se smlouvy dodržují.
Základní pravidla pro fungování tržního systému jsou:
* dodržování smluv
* ochrana soukromého vlastnictví
* volný vstup (i výstup) na trhy
Úloha cen
Ceny mají v tržním systému tři základní funkce:
* Informační - když se některý výrobní zdroj stane vzácnější, tak se tato vzácnost projeví zvýšením ceny
* Motivační - snaho ušetřit motivuje spotřebitele, aby snížil spotřebu vzácného, tedy drahého, výrobku a nahradil jej spotřebou výrobku méně vzácného
* Alokační - konečným výsledkem šíření cenových informací a reakcí na tyto informace je relokace (přemístění) výrobních zdrojů
Léčky v ekonomickém uvažování
Nedodržování principu „za jinak stejných podmínek“ (ceteris paribus)… měníme uvažovaný faktor, zatímco všechny ostatní faktory jsou zafixovány.
Omyl „poté, tedy proto“… skutečnost, že událost A je pozorována před událostí B, nedokazuje, že A je příčinou B. Učiníme-li závěr, že z „Potom“ vyplývá „V Důsledku toho“, dopouštíme se omylu…
Celek není vždy sumou částí… domnívání se, že to, co platí pro část, musí platit i pro celek.
Subjektivnost… záleží na prostředí, ve kterém žijeme; všichni máme určité apriorní představy, proto „Věda patří mladým“, kteří ještě nemají tolik předsudků…
Statky, užitečnost a vzácnost
Lidé ke svým činnostem používají látky a předměty, které vytvořila příroda, čili přírodní předměty a látky (vzduch k dýchání, sníh k lyžování) nebo vyrobili lidé, čili výrobky (chléb k jídlu, postel k spánku, knihu ke čtení .
Vše co lidé používají, považují za užitečné. Užitečnost je vhodnost předmětu k nějaké záměrné činnosti člověka. Užitečné předměty nazýváme statky. Vztahy mezi uvedenými pojmy jsou zobrazeny na následujícím obrázku.
Omyl „poté, tedy proto“… skutečnost, že událost A je pozorována před událostí B, nedokazuje, že A je příčinou B. Učiníme-li závěr, že z „Potom“ vyplývá „V Důsledku toho“, dopouštíme se omylu…
Celek není vždy sumou částí… domnívání se, že to, co platí pro část, musí platit i pro celek.
Subjektivnost… záleží na prostředí, ve kterém žijeme; všichni máme určité apriorní představy, proto „Věda patří mladým“, kteří ještě nemají tolik předsudků…
Statky, užitečnost a vzácnost
Lidé ke svým činnostem používají látky a předměty, které vytvořila příroda, čili přírodní předměty a látky (vzduch k dýchání, sníh k lyžování) nebo vyrobili lidé, čili výrobky (chléb k jídlu, postel k spánku, knihu ke čtení .
Vše co lidé používají, považují za užitečné. Užitečnost je vhodnost předmětu k nějaké záměrné činnosti člověka. Užitečné předměty nazýváme statky. Vztahy mezi uvedenými pojmy jsou zobrazeny na následujícím obrázku.
Statky, užitečnost a vzácnost
Některé z užitečných předmětů - statků - jsou dostupné lidem (v určitých místech) v množství, které převyšuje jejich potřebu. Např. kdo na břehu moře potřebuje mořskou vodu ke koupání, má ji k dispozici víc, než potřebuje, a nemusí vynaložit ani námahu, ani peníze. Jde o tzv. volný statek.
Užitečné předměty - statky - jsou dostupné v omezeném množství, přesněji řečeno v množství menším, než by lidé rádi použili. Každý by si rád pochutnal na houbové smaženici, ale v lese je omezené množství jedlých hub. Jde o vzácné statky.
Statky, které lidé vyrábějí, neboli výrobky vyžadují lidskou práci, nástroje a jiná výrobní zařízení, stejně jako surovinu, z níž se vyrábějí. Práci, výrobní zařízení a surovinu nazýváme výrobní zdroje, výrobní faktory nebo také vstupy výroby.
Lidská práce je vzácná. Drtivá většina surovin je vzácná. Výrobní zařízení je rovněž vzácné. Z toho plyne, že výrobky jsou vždy vzácné statky - k jejich výrobě jsou nutné vzácné zdroje.
Služby mají podobnou vlastnost jako statky: jsou to užitečné činnosti, které jedni lidé provádějí pro druhé. Službou je činnost holiče, který vám stříhá vlasy, ale i činnost učitele, který vysvětluje matematiku, činnost prodavačky, která vám prodá kabát, řidiče, který řídí autobus, ale také zvukaře v televizním studiu, který snímá zvuk k filmu.
Užitečné předměty - statky - jsou dostupné v omezeném množství, přesněji řečeno v množství menším, než by lidé rádi použili. Každý by si rád pochutnal na houbové smaženici, ale v lese je omezené množství jedlých hub. Jde o vzácné statky.
Statky, které lidé vyrábějí, neboli výrobky vyžadují lidskou práci, nástroje a jiná výrobní zařízení, stejně jako surovinu, z níž se vyrábějí. Práci, výrobní zařízení a surovinu nazýváme výrobní zdroje, výrobní faktory nebo také vstupy výroby.
Lidská práce je vzácná. Drtivá většina surovin je vzácná. Výrobní zařízení je rovněž vzácné. Z toho plyne, že výrobky jsou vždy vzácné statky - k jejich výrobě jsou nutné vzácné zdroje.
Služby mají podobnou vlastnost jako statky: jsou to užitečné činnosti, které jedni lidé provádějí pro druhé. Službou je činnost holiče, který vám stříhá vlasy, ale i činnost učitele, který vysvětluje matematiku, činnost prodavačky, která vám prodá kabát, řidiče, který řídí autobus, ale také zvukaře v televizním studiu, který snímá zvuk k filmu.
Vymezení pojmu mikroekonomie
Mikroekonomie zkoumá a analyzuje chování dílčích ekonomických subjektů: jednotlivců, domácností a firem, stav a vývoj jednotlivých trhů (výrobků a služeb, primárních výrobních faktorů). Hledá odpověď např. na otázky:
jak se utváří cena na trhu čaje
jak se mění chování spotřebitele zvýšením ceny benzínu
jaký vliv bude mít na pracovní úsilí lidí vyšší daň ze mzdy
jak se určuje výroba v jednotlivých firmách, odvětvích apod.
jak jsou určeny mzdy, zisky, úroky a jiné důchody
jak se chová na trhu spotřebitel
Je ekonomie exaktní věda?
Je ekonomie schopna formulovat své zákony – zákony ekonomického chování člověka – stejně přesně a jednoznačně jako to dokáže například fyzika?
konom – pozorovatel je v rozpacích , jak má formulovat např. zákon poptávky (vztah mezi cenou a nakupovaným množstvím, když se každý spotřebitel chová pokaždé trochu jinak?
Veličiny, které ovlivňují ekonomické chování člověka nejsou objektivně měřitelné.
Chování člověka je těžko předvídatelné, protože je ovlivněno subjektivními faktory, které nelze měřit.
jak se utváří cena na trhu čaje
jak se mění chování spotřebitele zvýšením ceny benzínu
jaký vliv bude mít na pracovní úsilí lidí vyšší daň ze mzdy
jak se určuje výroba v jednotlivých firmách, odvětvích apod.
jak jsou určeny mzdy, zisky, úroky a jiné důchody
jak se chová na trhu spotřebitel
Je ekonomie exaktní věda?
Je ekonomie schopna formulovat své zákony – zákony ekonomického chování člověka – stejně přesně a jednoznačně jako to dokáže například fyzika?
konom – pozorovatel je v rozpacích , jak má formulovat např. zákon poptávky (vztah mezi cenou a nakupovaným množstvím, když se každý spotřebitel chová pokaždé trochu jinak?
Veličiny, které ovlivňují ekonomické chování člověka nejsou objektivně měřitelné.
Chování člověka je těžko předvídatelné, protože je ovlivněno subjektivními faktory, které nelze měřit.
Ekonomie – sociální věda
Ekonomie má svoji oblast zkoumání, využívá metod pozorování, třídění poznatků, experimentů a vědeckých důkazů pro formulaci principů a zákonitostí
Ekonomické principy a zákony se však liší od principů a zákonů přírodních věd, protože:
* se zabývají zkoumáním systémů, v nichž hlavní roli
hrají lidé, jejichž činnost se velmi těžce předpovídá
* většinou není možné laboratorní testování, realitu
není vhodné pro experimenty využívat.
* modelovaná realita je většinou příliš složitá, proto
musí být formulována její zjednodušení.
Ekonomie – věda politická
Ekonomie se zabývá otázkami, které mají bezprostřední vliv na blahobyt lidí, proto je zřejmě více než jiné vědy vědou politickou.
Politika ovlivňuje ekonomiku a výsledky ekonomiky mají zpětně dopad na osud politiků.
Ekonomické principy a zákony se však liší od principů a zákonů přírodních věd, protože:
* se zabývají zkoumáním systémů, v nichž hlavní roli
hrají lidé, jejichž činnost se velmi těžce předpovídá
* většinou není možné laboratorní testování, realitu
není vhodné pro experimenty využívat.
* modelovaná realita je většinou příliš složitá, proto
musí být formulována její zjednodušení.
Ekonomie – věda politická
Ekonomie se zabývá otázkami, které mají bezprostřední vliv na blahobyt lidí, proto je zřejmě více než jiné vědy vědou politickou.
Politika ovlivňuje ekonomiku a výsledky ekonomiky mají zpětně dopad na osud politiků.
Úvod do předmětu a základní východiska
Co je to ekonomie?
Ekonomie je vědou o volbě. Studuje, jak lidé volí mezi různými možnostmi využití vzácných nebo omezených výrobních zdrojů, jak volí mezi možnostmi vyrábět různé výrobky a poskytovat služby a mezi různými způsoby, jak tyto výrobky a služby rozdělit různým členů společnosti k jejich spotřebě.
Ekonomika či ekonomie?
Termíny ekonomie a ekonomika budeme považovat za rovnocenné
Pojem ekonomie se většinou používá pro teoretické disciplíny, či název vědního oboru. ů
Pojem ekonomika je používán pro převážně hospodářské aplikace.
Vymezení pojmu makroekonomie
Makroekonomie se zabývá hospodářstvím jako celkem, studuje Fungování ekonomiky jako celku, zkoumá ekonomické vztahy a procesy na makroúrovni. Zabývá se makroekonomickými vstupy a výstupy, ekonomickým růstem, cenovou hladinou, vnějšími ekonomickými vztahy apod. Základní problémy zkoumání jsou:
vzájemný vztah agregátní nabídky a agregátní poptávky
všeobecná úroveň cen a inflace
co určuje hrubý domácí produkt
jaká je úloha státní politiky a jak se promítá na makroekonomické úrovni
co způsobí v ekonomice růst inflace
proč některé země prosperují a jiné stagnují atd.
Ekonomie je vědou o volbě. Studuje, jak lidé volí mezi různými možnostmi využití vzácných nebo omezených výrobních zdrojů, jak volí mezi možnostmi vyrábět různé výrobky a poskytovat služby a mezi různými způsoby, jak tyto výrobky a služby rozdělit různým členů společnosti k jejich spotřebě.
Ekonomika či ekonomie?
Termíny ekonomie a ekonomika budeme považovat za rovnocenné
Pojem ekonomie se většinou používá pro teoretické disciplíny, či název vědního oboru. ů
Pojem ekonomika je používán pro převážně hospodářské aplikace.
Vymezení pojmu makroekonomie
Makroekonomie se zabývá hospodářstvím jako celkem, studuje Fungování ekonomiky jako celku, zkoumá ekonomické vztahy a procesy na makroúrovni. Zabývá se makroekonomickými vstupy a výstupy, ekonomickým růstem, cenovou hladinou, vnějšími ekonomickými vztahy apod. Základní problémy zkoumání jsou:
vzájemný vztah agregátní nabídky a agregátní poptávky
všeobecná úroveň cen a inflace
co určuje hrubý domácí produkt
jaká je úloha státní politiky a jak se promítá na makroekonomické úrovni
co způsobí v ekonomice růst inflace
proč některé země prosperují a jiné stagnují atd.
Mezi poskytovatele těchto služeb řadíme zejména následující subjekty :
- podniky zprostředkovávající služby – cestovní kancelář a cestovní agentura
- ubytovací zařízení, stravovací podniky
- dopravní podniky zboží a služeb uspokojující účastníky cestovního ruchu
- podniky provozující sportovně – rekreační služby
- podniky poskytující kulturní služby
- turistická informační centra
- další podniky podílející se na komplexnosti poskytovaných služeb
Podniky infrastruktury
Infrastrukturu lze charakterizovat jako skupinu odvětví, která zajišťuje předpoklady pro rozvoj ekonomiky státu. Patří zde :
Zásahy státu do této skupiny vyplývá z nutnosti :
- podpory rozvoje některých zejména společných oblastí, jeho politiky či programů
- ekologického života obyvatel
- dodržování legislativních předpisů a podmínek
- fiskálních
- ubytovací zařízení, stravovací podniky
- dopravní podniky zboží a služeb uspokojující účastníky cestovního ruchu
- podniky provozující sportovně – rekreační služby
- podniky poskytující kulturní služby
- turistická informační centra
- další podniky podílející se na komplexnosti poskytovaných služeb
Podniky infrastruktury
Infrastrukturu lze charakterizovat jako skupinu odvětví, která zajišťuje předpoklady pro rozvoj ekonomiky státu. Patří zde :
Zásahy státu do této skupiny vyplývá z nutnosti :
- podpory rozvoje některých zejména společných oblastí, jeho politiky či programů
- ekologického života obyvatel
- dodržování legislativních předpisů a podmínek
- fiskálních
Obecně rozlišujeme 3 základní typy finančního hospodaření podnikatelských subjektů infrastruktury :
- státní veřejné podniky (jsou financovány ze státního rozpočtu)
- neziskové organizace (založené jsou na principech poplatků)
- podniky založené na obecných pravidlech a zákonitostech trhu (maximalizace zisku)
Funkce malých a středních podniků v ekonomice
1. Vytváří konkurenční prvek
2. Zajišťuje společenskou stabilitu a svobodu v podnikání
3. Působí jako protikrizová prevence a stabilizace konjunktury
4. Zvyšuje zaměstnanost a často zabezpečuje výchovu učňů i pracovníků
Podniky s méně než 10 zaměstnanci jsou označovány jako mikropodniky. Za malý podnik je považován podnik, který :
- k datu podání žádosti má počet zaměstnanců, přepočtený na plný úvazek, menší než 50
- tržby, respektive příjmy podniku, za poslední uzavřený kalendářní rok, nesmějí přesáhnout 250mil.Kč
- aktiva, resp.majetek podniku ke konci tohoto roku, nesmějí přesáhnout 180mil.Kč
Za středně velký je považován podnik, který :
- k datu podání žádosti musí mít počet zaměstnanců, po přepočtu na plný úvazek, menší než 250 osob, tržby, resp.příjmy podniku za posledně uzavřený kal.rok nesmějí přesáhnout 1450mil.Kč nebo aktiva, resp.majetek podniku ke konci tohoto roku, nesmějí přesáhnout 980mil.Kč
- splňuje kritérium nezávislosti, tj.25% nebo více kapitálu podniku nebo hlasovacích práv nesmí vlastnit jeden podnik nebo společně několik podniků nesplňujících definici malých a středních podniků.
Vztahy mezi malými, středními a velkými podniky
- neziskové organizace (založené jsou na principech poplatků)
- podniky založené na obecných pravidlech a zákonitostech trhu (maximalizace zisku)
Funkce malých a středních podniků v ekonomice
1. Vytváří konkurenční prvek
2. Zajišťuje společenskou stabilitu a svobodu v podnikání
3. Působí jako protikrizová prevence a stabilizace konjunktury
4. Zvyšuje zaměstnanost a často zabezpečuje výchovu učňů i pracovníků
Podniky s méně než 10 zaměstnanci jsou označovány jako mikropodniky. Za malý podnik je považován podnik, který :
- k datu podání žádosti má počet zaměstnanců, přepočtený na plný úvazek, menší než 50
- tržby, respektive příjmy podniku, za poslední uzavřený kalendářní rok, nesmějí přesáhnout 250mil.Kč
- aktiva, resp.majetek podniku ke konci tohoto roku, nesmějí přesáhnout 180mil.Kč
Za středně velký je považován podnik, který :
- k datu podání žádosti musí mít počet zaměstnanců, po přepočtu na plný úvazek, menší než 250 osob, tržby, resp.příjmy podniku za posledně uzavřený kal.rok nesmějí přesáhnout 1450mil.Kč nebo aktiva, resp.majetek podniku ke konci tohoto roku, nesmějí přesáhnout 980mil.Kč
- splňuje kritérium nezávislosti, tj.25% nebo více kapitálu podniku nebo hlasovacích práv nesmí vlastnit jeden podnik nebo společně několik podniků nesplňujících definici malých a středních podniků.
Vztahy mezi malými, středními a velkými podniky
I v podniku služeb se sledují běžně užívané ukazatele
I v podniku služeb se sledují běžně užívané ukazatele pro hodnocení činnosti, jako jsou :
- ukazatele vztahující se na náklady, výnosy
ale důležité místo zde mají ukazatele kvality, dále spokojenost zákazníka....
Pro zabezpečení zisku v rámci bilance kvality se provádí hodnocení např.:
- počtu stížností, počtu zákazníků, náklady na prevenci chyb
- počet reklamací / počet zákazníků
Služby – cestovní ruch
Cestovní ruch představuje významné odvětví ekonomiky, zabezpečující zejména dopravu, ubytovací a stravovací služby, průvodcovské služby, informační služby.
Podstatným charakteristickým znakem služeb cestovního ruchu, stejně jako kterýchkoliv jiných služeb, je pomíjivost služeb – služby není možné produkovat na sklad.
Podle Payneho mají služby určité vlastnosti, které je odlišují od výrobních produktů. Službám přisuzuje tyto čtyři vlastnosti :
- ukazatele vztahující se na náklady, výnosy
ale důležité místo zde mají ukazatele kvality, dále spokojenost zákazníka....
Pro zabezpečení zisku v rámci bilance kvality se provádí hodnocení např.:
- počtu stížností, počtu zákazníků, náklady na prevenci chyb
- počet reklamací / počet zákazníků
Služby – cestovní ruch
Cestovní ruch představuje významné odvětví ekonomiky, zabezpečující zejména dopravu, ubytovací a stravovací služby, průvodcovské služby, informační služby.
Podstatným charakteristickým znakem služeb cestovního ruchu, stejně jako kterýchkoliv jiných služeb, je pomíjivost služeb – služby není možné produkovat na sklad.
Podle Payneho mají služby určité vlastnosti, které je odlišují od výrobních produktů. Službám přisuzuje tyto čtyři vlastnosti :
Stavebnictví
Jedná se o předmět činnosti stavební práce ve výstavbě, opravách, údržbě budov a staveb, práce průzkumné a projektové, přípravné.
Zvláštnosti : stavební práce mají spíše kusový charakter, pro každý objekt je nutno připravit plán, projekt, rozpočet, postup práce. Výrobní cyklus je relativně douhodobý, výroba je pohyblivá, výrobek nikoliv, je závislá částečně na přírodních podmínkách
Služby
Při charakterizování pojmu služba vycházíme z všeobecné charakteristiky, jako např:
Služby se staly součástí a podmínkou existence člověka.
Pro charakteristiku podniků služeb využijeme statistického hlediska, tento přístup má pragmatický charakter a je běžně užívaný.
Zvláštnosti : stavební práce mají spíše kusový charakter, pro každý objekt je nutno připravit plán, projekt, rozpočet, postup práce. Výrobní cyklus je relativně douhodobý, výroba je pohyblivá, výrobek nikoliv, je závislá částečně na přírodních podmínkách
Služby
Při charakterizování pojmu služba vycházíme z všeobecné charakteristiky, jako např:
Služby se staly součástí a podmínkou existence člověka.
Pro charakteristiku podniků služeb využijeme statistického hlediska, tento přístup má pragmatický charakter a je běžně užívaný.
Tyto se liší
Tyto se liší i mírou závislosti na přírodních podmínkách, rozsahem a počtem funkcí, které plní, ale také mírou specializace, formami řízení a významem jednotlivých výrobních faktorů.
Průmysl je pokládán v naší ekonomice za hlavní odvětví, největší podíl má zpracovatelský průmysl.
Do průmyslu řadíme 3 skupiny podniků a to :
- dobývání nerostných surovin
- zpracovatelský průmysl
- výrobu a rozvod elektřiny a plynu
K prvovýrobě patří průmysl těžební,charakteristickým rysem bývá hromadná produkce, dlouhá příprava na těžbu a potřeba značného počátečního kapitálu.
Zpracovatelský průmysl přetváří suroviny na hotové výrobky. Často se setkáváme s tříděním na průmysl těžký a lehký.
V průmyslových podnicích probíhají všechny druhy výrobních, technických, ekonomických a sociálních procesů.
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů, plastové žetony
Průmysl je pokládán v naší ekonomice za hlavní odvětví, největší podíl má zpracovatelský průmysl.
Do průmyslu řadíme 3 skupiny podniků a to :
- dobývání nerostných surovin
- zpracovatelský průmysl
- výrobu a rozvod elektřiny a plynu
K prvovýrobě patří průmysl těžební,charakteristickým rysem bývá hromadná produkce, dlouhá příprava na těžbu a potřeba značného počátečního kapitálu.
Zpracovatelský průmysl přetváří suroviny na hotové výrobky. Často se setkáváme s tříděním na průmysl těžký a lehký.
V průmyslových podnicích probíhají všechny druhy výrobních, technických, ekonomických a sociálních procesů.
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů, plastové žetony
Příklad výrobního podniku – hutnictví železa – str.194
Energetika a vodní hospodářství
Energetika se zabývá získáváním, úpravou, zpracováním, přenosem a rozvodem energie, zahrnuje soustavy elektroenergetickou, teplárenskou a plynárenskou. Dle oficiální statistiky zde patří i vodárenská soustava.
Zvláštností tohoto výrobního odvětví :
Zemědělství a lesnické podniky
Podle klasifikace ekonomických činností (OKEČ) je využíváno členění podniku na 3 skupiny odvětví a to :
- zemědělství, myslivost a související činnosti
- lesnictví
- rybolov
Specifikum zemědělství je vysoká závislost zemědělství na přírodních podmínkách, sezónnost práce a časový nesoulad průběhu výrobního a pracovního procesu.
Lesní hospodářství se zabývá zakládáním, obnovou a ochranou lesů, těžbou dřeva, chovem a ochranou lesní zvěře. Produkční funkcí je těžba dřeva, mimoprodukční je ochrana a tvorba životního prostředí, rekreační funkce.
Energetika se zabývá získáváním, úpravou, zpracováním, přenosem a rozvodem energie, zahrnuje soustavy elektroenergetickou, teplárenskou a plynárenskou. Dle oficiální statistiky zde patří i vodárenská soustava.
Zvláštností tohoto výrobního odvětví :
Zemědělství a lesnické podniky
Podle klasifikace ekonomických činností (OKEČ) je využíváno členění podniku na 3 skupiny odvětví a to :
- zemědělství, myslivost a související činnosti
- lesnictví
- rybolov
Specifikum zemědělství je vysoká závislost zemědělství na přírodních podmínkách, sezónnost práce a časový nesoulad průběhu výrobního a pracovního procesu.
Lesní hospodářství se zabývá zakládáním, obnovou a ochranou lesů, těžbou dřeva, chovem a ochranou lesní zvěře. Produkční funkcí je těžba dřeva, mimoprodukční je ochrana a tvorba životního prostředí, rekreační funkce.
Moderní informační věk
vyžaduje pro dosáhnutí úspěchu nové přístupy, a to schopnost mobilizovat a zužitkovat nejen hmotné, ale i nehmotné, „neviditelná“ aktiva, ale :
- vytvořit také vztahy se zákazníky, kteří zachovávají loajalitu existujících zákazníků
- uvádět na trh inovované výrobky a služby požadované cílovými segmenty zákazníků
- produkovat vysoce kvalitní, zákaznicky orientované výrobky a služby za nízké ceny a s krátkým časem realizace
- mobilizovat schopnosti a motivaci zaměstnanců z důvodu neustálého zkvalitňování procesů výroby, kvality produktů a reakce na ně...
9. Specifické ekonomiky
Výrobní podniky a jejich specifika
Jako základ pro třídění je užívané hledisko „předmětu činnosti“. Výrobní podniky známe :
- průmyslové
- zemědělské
- lesnické
- stavební
- vytvořit také vztahy se zákazníky, kteří zachovávají loajalitu existujících zákazníků
- uvádět na trh inovované výrobky a služby požadované cílovými segmenty zákazníků
- produkovat vysoce kvalitní, zákaznicky orientované výrobky a služby za nízké ceny a s krátkým časem realizace
- mobilizovat schopnosti a motivaci zaměstnanců z důvodu neustálého zkvalitňování procesů výroby, kvality produktů a reakce na ně...
9. Specifické ekonomiky
Výrobní podniky a jejich specifika
Jako základ pro třídění je užívané hledisko „předmětu činnosti“. Výrobní podniky známe :
- průmyslové
- zemědělské
- lesnické
- stavební
Ekonomický zisk
Ekonomický zisk = výnosy – ekonomické náklady
EVA jako rozhodující měřítko produktivity jednotlivých faktorů odráží všechny veličiny, prostřednictvím kterých může management zvyšovat podniku.
Základní vzorec na výpočet ukazatele EVA je možno v souladu s jejím definičním vymezením zapsat následovně :
Ekonomická přidaná hodnota charakterizuje hodnotu přidanou hospodářskou činností podniku, kterou vytváří podnik nad úroveň nákladů kapitálu vázaného v jeho aktivech.
Strategický systém měření výkonnosti podniku se nazývá ale i vyvážený systém měření výkonnosti a označuje se jako BSC (Balance Scorecard). Slovo „balanced“ znamená komplexní „vyváženost“ v několika směrech.
EVA jako rozhodující měřítko produktivity jednotlivých faktorů odráží všechny veličiny, prostřednictvím kterých může management zvyšovat podniku.
Základní vzorec na výpočet ukazatele EVA je možno v souladu s jejím definičním vymezením zapsat následovně :
Ekonomická přidaná hodnota charakterizuje hodnotu přidanou hospodářskou činností podniku, kterou vytváří podnik nad úroveň nákladů kapitálu vázaného v jeho aktivech.
Strategický systém měření výkonnosti podniku se nazývá ale i vyvážený systém měření výkonnosti a označuje se jako BSC (Balance Scorecard). Slovo „balanced“ znamená komplexní „vyváženost“ v několika směrech.
Pomocí pyramidové soustavy ukazatelů ...
Pomocí pyramidové soustavy ukazatelů je možné kvantifikovat intenzitu vlivu dílčích ukazatelů na vrcholový ukazatel, vysvětlit vývoj ve finanční situaci podniku, vyhodnotit rozdíly skutečné a plánované hodnoty vrcholového ukazatele a uskutečnit srovnání s výkonností konkurenčních podniků.
Rychlé bonitní a bankrotní indikátory stručně
Bonitní indikátory odrážejí míru kvality podniku podle jejich výkonnosti, jsou tedy orientovány na investory a vlastníky, kteří nemají k dispozici údaje na propočet čisté současné hodnoty podniku. Příkladem bonitního indikátoru je index bonity.
Bankrotní indikátory jsou určeny především věřitelům, které zajímá schopnost podniku dodržet svoje závazky, resp.ratingové ohodnocení.
Účetní zisk = výnosy – účetní náklady
Při výpočtu ekonomického zisku zahrnujeme do ekonomických nákladů popři nákladech spojených s provozem podniku a nákladech cizích zdrojů ale i náklady vlastního kapitálu.
Rychlé bonitní a bankrotní indikátory stručně
Bonitní indikátory odrážejí míru kvality podniku podle jejich výkonnosti, jsou tedy orientovány na investory a vlastníky, kteří nemají k dispozici údaje na propočet čisté současné hodnoty podniku. Příkladem bonitního indikátoru je index bonity.
Bankrotní indikátory jsou určeny především věřitelům, které zajímá schopnost podniku dodržet svoje závazky, resp.ratingové ohodnocení.
Účetní zisk = výnosy – účetní náklady
Při výpočtu ekonomického zisku zahrnujeme do ekonomických nákladů popři nákladech spojených s provozem podniku a nákladech cizích zdrojů ale i náklady vlastního kapitálu.
Soustavy poměrových finančních ukazatelů
Vhodným nástrojem na hodnocení výkonnosti podniků jsou soustavy ukazatelů. Rozhodující pro hodnocení výkonnosti jsou poměrové ukazatele.
Pro účely řízení a hodnocení podniku se z poměrových ukazatelů vytvářejí soustavy ukazatelů. Nátrojem pro hodnocení výkonnosti podniku mohou být :
- paralelní soustavy ukazatelů
- pyramidové soustavy ukazatelů
- rychlé bonitní a bankrotní indikátory
Na hodnocení výkonnosti je možno použít ukazatele :
- likvidity
- aktivity
- zadluženosti
- rentability (výnosnosti)
- tržní hodnoty (vycházející z údajů peněžního a kapitálového trhu)
První zlomek vyjadřuje zhodnocení spotřebovaných výrobních činitelů, druhý vyjadřuje vázanost (obrat) celkových aktiv.
Ukazatel ROA je možno lehce převést na ukazatel ROE
Pro účely řízení a hodnocení podniku se z poměrových ukazatelů vytvářejí soustavy ukazatelů. Nátrojem pro hodnocení výkonnosti podniku mohou být :
- paralelní soustavy ukazatelů
- pyramidové soustavy ukazatelů
- rychlé bonitní a bankrotní indikátory
Na hodnocení výkonnosti je možno použít ukazatele :
- likvidity
- aktivity
- zadluženosti
- rentability (výnosnosti)
- tržní hodnoty (vycházející z údajů peněžního a kapitálového trhu)
První zlomek vyjadřuje zhodnocení spotřebovaných výrobních činitelů, druhý vyjadřuje vázanost (obrat) celkových aktiv.
Ukazatel ROA je možno lehce převést na ukazatel ROE
Omezeni vypovidaci schopnosti ...
Omezeni vypovidaci schopnosti absolutni velikosti zisku vede k vyuzivani pomerovych ukazatelu. Nejcasteji vyuzivanym ukazatelem je rentabilita vlozeneho kapitalu, ktera je kvantifikovana jako pomer zisku pred zdanenim k prumerne hodnote celkoveho vlozeneho kapitalu, pripadne je tento zisk zvysen o uroky za pouziti ciziho kapitalu.
Ulohou controllingu je vymezit zakladni priciny vyvoje celkove hospodarske cinnosti podniku, stanovit vhodna kriteria pro jejich mereni a hodnoceni, vcetne jejich propojeni s motivacnim systemem.
Vhodnym modelovym zobrazenim slozitych vazeb vyvoje efektivnosti je Du Pontuv rozklad.
Rentabilitu celkoveho kapitalu (ROI = Zisk + uroky z ciziho kapitalu/Celkovy vlozeny kapital) je mozne kvantifikovat :
Synteticky ukazatel rentability kapitalu je mozne rozdelit na dva zakladne dilci ukazatele :
- rentabilita vynosu
- obratka kapitalu (aktiv)
Ulohou controllingu je vymezit zakladni priciny vyvoje celkove hospodarske cinnosti podniku, stanovit vhodna kriteria pro jejich mereni a hodnoceni, vcetne jejich propojeni s motivacnim systemem.
Vhodnym modelovym zobrazenim slozitych vazeb vyvoje efektivnosti je Du Pontuv rozklad.
Rentabilitu celkoveho kapitalu (ROI = Zisk + uroky z ciziho kapitalu/Celkovy vlozeny kapital) je mozne kvantifikovat :
Synteticky ukazatel rentability kapitalu je mozne rozdelit na dva zakladne dilci ukazatele :
- rentabilita vynosu
- obratka kapitalu (aktiv)
Volba metod a ukazatelu pri hodnoceni vykonnosti
Vykonnost malych a strednich podniku je mozne hodnotit ruznymi metodami, ktere volime v zavislosti na nasledujicich faktorech.
Ucetni zisk v systemu ukazatelu vykonnosti malych a strednich podniku
Z pruzkumu uskutecneneho na vzorku malych a strednich podniku v SR vyplyva, ze prevazne cast malych podniku a strednich podniku pouziva jako zakladni kriterium hodnoceni vykonnosti dosahnuty ucetni zisk (ve vyjimecnych pripadech vynosnost – ROE a ROA)
Male a stredni podniky uvadeji tyto duvody pro hodnoceni vykonnosti prostrednictvim ukazatele ucetni zisk :
1. rychlost a jednoduchost pouziti uvedene miry hodnoceni vykonnosti
2. nedostatek casu na hlubsi analyzu hodnoceni vykonnosti
3. neznalost jinych mereni a metod hodnoceni vykonnosti
Omezeni ukazatele ucetni zisk spociva v tom, ze :
- v urovni dosazeneho ucetniho zisku se neodrazeji pozadavky akionaru
- ucetni zisk je velicina, se kterou je mozne manipulovat vyuzivanim prava volby v ramci ucetnich postupu
- v ramci principu opatrnosti ucetni casto podhodnocuji ucetni zisk, kdyz si nejsou jisti vysledkem
- ucetni zisk nepredstavuje realne penzeni prostredky, ktere by mohl podnik pouzit napr. na nakup materialu nebo uhradu svych zavazku.
Ucetni zisk v systemu ukazatelu vykonnosti malych a strednich podniku
Z pruzkumu uskutecneneho na vzorku malych a strednich podniku v SR vyplyva, ze prevazne cast malych podniku a strednich podniku pouziva jako zakladni kriterium hodnoceni vykonnosti dosahnuty ucetni zisk (ve vyjimecnych pripadech vynosnost – ROE a ROA)
Male a stredni podniky uvadeji tyto duvody pro hodnoceni vykonnosti prostrednictvim ukazatele ucetni zisk :
1. rychlost a jednoduchost pouziti uvedene miry hodnoceni vykonnosti
2. nedostatek casu na hlubsi analyzu hodnoceni vykonnosti
3. neznalost jinych mereni a metod hodnoceni vykonnosti
Omezeni ukazatele ucetni zisk spociva v tom, ze :
- v urovni dosazeneho ucetniho zisku se neodrazeji pozadavky akionaru
- ucetni zisk je velicina, se kterou je mozne manipulovat vyuzivanim prava volby v ramci ucetnich postupu
- v ramci principu opatrnosti ucetni casto podhodnocuji ucetni zisk, kdyz si nejsou jisti vysledkem
- ucetni zisk nepredstavuje realne penzeni prostredky, ktere by mohl podnik pouzit napr. na nakup materialu nebo uhradu svych zavazku.
S urcitym zjednodusenim je mozne ...
S urcitym zjednodusenim je mozne vykonnost podniku definovat jako schopnost podniku dosahovat pozadovane efekty ci vystupy a to pokud mozno v meritelnych jednotkach.
Tim se problematika vykonnosti transformuje do dvou otazek :
- co jsou pozadovane vystupy?
- jak hodnotit jejich plneni?
Pozadovane vystupy primo vyplyvaji z formulovanych cilu. Pokud je cilem maximalizace zisku, potom je pozadovanym vystupem maximalni zisk.
Pro interni potreby je tedy mozne definovat pozadovane vystupy pomoci podnikovych cilu.
Z pohledu okoli podniku se vsak mohou klast pozadavky na ruzne vystupy vyhovujici jednotlivym zajmovym skupinam.
Nejjednodussi, v praxi nejcastejsi, kriterium hodnoceni vykonnosti podniku predstavuje hodnoceni pomoci jednoho vybraneho ukazatele. Ten byva zpravidla stanveny v zavislosti od jednoho, dilciho cile podniku.
Vyhodou uvedeneho systemu je jeho jednoduchost a srozumitelnost.
Tim se problematika vykonnosti transformuje do dvou otazek :
- co jsou pozadovane vystupy?
- jak hodnotit jejich plneni?
Pozadovane vystupy primo vyplyvaji z formulovanych cilu. Pokud je cilem maximalizace zisku, potom je pozadovanym vystupem maximalni zisk.
Pro interni potreby je tedy mozne definovat pozadovane vystupy pomoci podnikovych cilu.
Z pohledu okoli podniku se vsak mohou klast pozadavky na ruzne vystupy vyhovujici jednotlivym zajmovym skupinam.
Nejjednodussi, v praxi nejcastejsi, kriterium hodnoceni vykonnosti podniku predstavuje hodnoceni pomoci jednoho vybraneho ukazatele. Ten byva zpravidla stanveny v zavislosti od jednoho, dilciho cile podniku.
Vyhodou uvedeneho systemu je jeho jednoduchost a srozumitelnost.
Nevyhodou je, ze podnik ...
Nevyhodou je, ze podnik se pri nem orientuje jenom na splneni jednoho dilciho cile a ostatni cile zustavaji “bokem”.
Je mozne take hodnotit vykonnost podniku ne jenom pomoci jednoho ukazatele, ale je potrebne zvolit urcitou soustavu ukazatelu.
Vyhodou je komplexni pohled na vykonnost podniku. Nevyhodou je tezke hodnoceni protichudnych signalu.
Treti moznost volby kriteria hodnoceni vykonnosti podniku predstavuje kombinaci dvou predchozich. Predstavuje najiti jedineho ukazatele, ktery by svoji komplexnosti sledoval plneni nekolika nebo vsech cilu.
Vyznam controllingu pri hodnoceni vykonnosti podniku
Prostrednictvim controllingu by mela byt vytvorena vhodna informacni baze pro rizeni.
Je mozne take hodnotit vykonnost podniku ne jenom pomoci jednoho ukazatele, ale je potrebne zvolit urcitou soustavu ukazatelu.
Vyhodou je komplexni pohled na vykonnost podniku. Nevyhodou je tezke hodnoceni protichudnych signalu.
Treti moznost volby kriteria hodnoceni vykonnosti podniku predstavuje kombinaci dvou predchozich. Predstavuje najiti jedineho ukazatele, ktery by svoji komplexnosti sledoval plneni nekolika nebo vsech cilu.
Vyznam controllingu pri hodnoceni vykonnosti podniku
Prostrednictvim controllingu by mela byt vytvorena vhodna informacni baze pro rizeni.
Pojem controllingu je ...
Pojem controllingu je odvozen od anglickeho “to control” v prekladu “ovladat, ridit”. Jednotne vymezeny obsah, resp.jednotna definice controllingu neexistuje. Vseobecne je chapan jako metoda, jejiz cilem je zvysit ucinnost systemu rizeni pomoci neustaleho a systematickeho porovnavani skutecnosti a prani stavu o podnikatelske cinnosti, vyhodnocovanim zjistenych odchylek, najitim jejich pricin, navrhu opatreni na jejich napravu.
Predmetem controllingu jsou vsechny oblasti cinnosti podniku
Hlavnim cilem hodnotoveho rizeni podniku je optimalni zhodnoceni zdroju vlozenych do podnikatelske cinnosti, zabezpeceni jeji efektivnosti. Mereni efektivnosti je vseobecne zalozeno na porovnavani vynalozenych vstupu a dosahnutych vystupu s tim, ze obe tyto zakladni kategorie muzou byt ruzne interpretovany.
Nejcasteji je efektivnost merena prostrednictvim ukazatelu rentability, resp.ukazatelu vynosnosti
Zisk je syntetickym ukazatelem vysledku celkove hospodarske cinnosti podniku.
Predmetem controllingu jsou vsechny oblasti cinnosti podniku
Hlavnim cilem hodnotoveho rizeni podniku je optimalni zhodnoceni zdroju vlozenych do podnikatelske cinnosti, zabezpeceni jeji efektivnosti. Mereni efektivnosti je vseobecne zalozeno na porovnavani vynalozenych vstupu a dosahnutych vystupu s tim, ze obe tyto zakladni kategorie muzou byt ruzne interpretovany.
Nejcasteji je efektivnost merena prostrednictvim ukazatelu rentability, resp.ukazatelu vynosnosti
Zisk je syntetickym ukazatelem vysledku celkove hospodarske cinnosti podniku.
8. Financni aspekty pri tvorbe strategie podniku z hlediska zabezpecovanych funkci
Hodnoceni vykonnosti podniku
Snaha podniku prosadit se v narocnych podminkach podnikani vyzaduje uplatnovat v podnikovem rizeni nove, trznim podminkam, potrebam a pozadavkum, adekvatni metody. Vyznamnou ulohu v tomto usili sehrava hodnoceni vykonnosti podniku, jehoz vysledky jsou dulezitym zdrojem informaci v procesu rizeni a rozhodovani podniku.
Vykonnost podniku je v sirsim pojeti slova predmetem zajmu nejen vlastniku, ale I dalsi zainteresovanych subjektu.
Pojem zajem se zde pouziva ve smyslu tvorby hodnoty, resp.prospechu, ktery podnik jednotlivym zainteresovanym stranam prinasi.
Podle ekonomicke teorie je vykonnost podniku determinovana urovni transformacniho procesu v podniku, v kterem se meni vstupy na vystupy a v jejich vzajemnem vztahu se odrazi uroven zhodnoceni vlozenych prostredku a efektivnosti reprodukcniho procesu v podniku.
Snaha podniku prosadit se v narocnych podminkach podnikani vyzaduje uplatnovat v podnikovem rizeni nove, trznim podminkam, potrebam a pozadavkum, adekvatni metody. Vyznamnou ulohu v tomto usili sehrava hodnoceni vykonnosti podniku, jehoz vysledky jsou dulezitym zdrojem informaci v procesu rizeni a rozhodovani podniku.
Vykonnost podniku je v sirsim pojeti slova predmetem zajmu nejen vlastniku, ale I dalsi zainteresovanych subjektu.
Pojem zajem se zde pouziva ve smyslu tvorby hodnoty, resp.prospechu, ktery podnik jednotlivym zainteresovanym stranam prinasi.
Podle ekonomicke teorie je vykonnost podniku determinovana urovni transformacniho procesu v podniku, v kterem se meni vstupy na vystupy a v jejich vzajemnem vztahu se odrazi uroven zhodnoceni vlozenych prostredku a efektivnosti reprodukcniho procesu v podniku.
K realizaci vyrobniho programu je ...
K realizaci vyrobniho programu je zapotrebi urcitych zdroju, ktere je opet mozne sestavit do seznamu a odvolavat se na ne pouze pomoci cisla.
Technologicke koeficienty – v procesu vyroby se zdroje transformuji do vyrobku a tim se spotrebovavaji
Omezeni odbytu – v typickych pripadech je u nekterych polozek vyrobkoveho seznamu nutne jeste pocitat s tim, ze je zde udana horni mez pro objem vyroby, urcena zejmena omezenimi odbytu.
Pripustne vyrobni programy (PVP) – jsou ty programy, ktere splnuji podminku, ze pri jejich realizaci vyrobce vystaci s disponibilnimi zdroji a soucasne zadny z objemu vyrob neprekroci omezeni odbytu.
Pro nalezeni optimalniho vyrobniho programu musime shromazdit radu informaci, jako jsou :
- vyrobkovy seznam
- jednotkove zisky
- disponibilni mnozstvi zdroju
- technologicke koeficienty
- omezeni odbytu
Technologicke koeficienty – v procesu vyroby se zdroje transformuji do vyrobku a tim se spotrebovavaji
Omezeni odbytu – v typickych pripadech je u nekterych polozek vyrobkoveho seznamu nutne jeste pocitat s tim, ze je zde udana horni mez pro objem vyroby, urcena zejmena omezenimi odbytu.
Pripustne vyrobni programy (PVP) – jsou ty programy, ktere splnuji podminku, ze pri jejich realizaci vyrobce vystaci s disponibilnimi zdroji a soucasne zadny z objemu vyrob neprekroci omezeni odbytu.
Pro nalezeni optimalniho vyrobniho programu musime shromazdit radu informaci, jako jsou :
- vyrobkovy seznam
- jednotkove zisky
- disponibilni mnozstvi zdroju
- technologicke koeficienty
- omezeni odbytu
Pri optimalnim vyrobnim programu se :
- maximalne vyuzivaji zdroje
- maximalne vyuziva moznosti odbytu
- maximalne koncentruje vyrobu do maleho poctu vyrobku z vyrobkoveho seznamu
Optimalizace vyrobniho programu je nedilnou soucasti strategie podniku.
Nakladove I modely pro propocty vynosu a efektu vyuzivame v rade oblasti podniku, nejcasteji k :
- planoveni objemu produkce
- k upresneni zavislosti mezi delkou planovaciho obdobi a prubeznych dob vyrobku
- k planoveni zavislosti zmen objemu vyroby na nakladech a vysi zisku
- pro hodnoceni investicnich variant pro tvorbu financniho planu
- k mezipodnikovemu srovnavani, k financni analyze
Pro zdravy podnik je charakteristicke, ze udrzuje zadouci vyvazenost mezi :
- sancemi a riziky
- vstupy a vystupy obecne
- naklady a vynosty nebo prijmy a vydaji
- dlouhodobymi a kratkodobymi cili
- soukromou a spolecenskou prospesnosti, apod.
- maximalne vyuziva moznosti odbytu
- maximalne koncentruje vyrobu do maleho poctu vyrobku z vyrobkoveho seznamu
Optimalizace vyrobniho programu je nedilnou soucasti strategie podniku.
Nakladove I modely pro propocty vynosu a efektu vyuzivame v rade oblasti podniku, nejcasteji k :
- planoveni objemu produkce
- k upresneni zavislosti mezi delkou planovaciho obdobi a prubeznych dob vyrobku
- k planoveni zavislosti zmen objemu vyroby na nakladech a vysi zisku
- pro hodnoceni investicnich variant pro tvorbu financniho planu
- k mezipodnikovemu srovnavani, k financni analyze
Pro zdravy podnik je charakteristicke, ze udrzuje zadouci vyvazenost mezi :
- sancemi a riziky
- vstupy a vystupy obecne
- naklady a vynosty nebo prijmy a vydaji
- dlouhodobymi a kratkodobymi cili
- soukromou a spolecenskou prospesnosti, apod.
b) Formulace verbalniho modelu –
b) Formulace verbalniho modelu – zjednoduseni reality, zachyceni podstatnych prvku a vztahu v systemu :
1-Cil analyzy
2-Popis procesu
3-Popis cinitelu
4-Popis vztahu mezi procesy a ciniteli
c) Formulace matematickeho modelu
d) Reseni matematickeho modelu
e) Interpretace vysledku
Cilem je : maximalizace zisku pri omezenych vyrobnich zdrojich a omezenem odbytu.Axiom – maximalizace zisku – hlavni cil podnikatele
Klicovym podnikatelskych rozhodnutim potom je, jaky sortiment a jake objemy vyrobku je treba v uvazovanem obdobi vyrabet, aby celkovy zisk vyrobce byl maximalni.
Vyrobce je technicky schopen vyrabet n typu vyrobku. Tyto je vhodne sepsat do tzv.vyrobkoveho seznamu. Dale se pak na jednotlive vyrobky jiz staci odvolavat podle jejich cisla v tomto seznamu. Vyrobni program je zadan tim, ze kazde polozce ve vyrobkovem seznamu priradime urcity objem vyroby, ktery ovsem muze byt take nulovy
1-Cil analyzy
2-Popis procesu
3-Popis cinitelu
4-Popis vztahu mezi procesy a ciniteli
c) Formulace matematickeho modelu
d) Reseni matematickeho modelu
e) Interpretace vysledku
Cilem je : maximalizace zisku pri omezenych vyrobnich zdrojich a omezenem odbytu.Axiom – maximalizace zisku – hlavni cil podnikatele
Klicovym podnikatelskych rozhodnutim potom je, jaky sortiment a jake objemy vyrobku je treba v uvazovanem obdobi vyrabet, aby celkovy zisk vyrobce byl maximalni.
Vyrobce je technicky schopen vyrabet n typu vyrobku. Tyto je vhodne sepsat do tzv.vyrobkoveho seznamu. Dale se pak na jednotlive vyrobky jiz staci odvolavat podle jejich cisla v tomto seznamu. Vyrobni program je zadan tim, ze kazde polozce ve vyrobkovem seznamu priradime urcity objem vyroby, ktery ovsem muze byt take nulovy
Problemy modelovani
Pri tvorbe vychodisek je nutno zvazovat :
- teoreticke znalosti z prakticke zkusenosti z modelovani, kvalitu datove zakladny, uzitou metodiku a technicke prostredky
- obecne kroky pro tvorbu modelu
- dynamizace modelu se provadi zmenou vstupnich dat a upravou predpokladu
Cilem a ukolem rizeni je sladeni hospodarske cinnosti, coz vychazi z technicko-organizacni charakteristiky daneho podniku.
Hospodarna vyroba, rizeni vlastni vyroby spotreby a optimalni vytizeni kapacit spolu s organizaci prace – musi byt tezistem hospodarske cinnosti podniku a modelovani.
Pro vystup muzeme uzivat napr.tyto merove jednotky, ktere charakterizuji ukazatele objemu produkce :
1. Hruby vyrobni obrat (HVO) – obsahuje hodnotu hotovych vyrobku, polotovaru, nedokoncenych vyrobku, vyrobenych firmou za dane casove obdobi, vcetne zmeny stavu zasob. Jedna se o hodnotove vynalozenou a zhmotnelou praci ve vsech cinnostech podniku, ktera je urcena pro cizi I vlastni potrebu.
2. Hruba vyroba (HRV) – predstavuje objem praci vykonanych v danem casovem obdobi. Rozdil od HVO lze vyjadrit vztahem, ze HVO = HRV + vnitropodnikovy obrat
3. Vyroba zbozi – predstavuje cast hrube vyroby, a to dokoncenou vyrobu, ve ktere jiz neni obsazena zmena stavu zasob polotovaru a predmetu postupne spotreby vlastni vyroby a nedokoncenych vyrobku
- teoreticke znalosti z prakticke zkusenosti z modelovani, kvalitu datove zakladny, uzitou metodiku a technicke prostredky
- obecne kroky pro tvorbu modelu
- dynamizace modelu se provadi zmenou vstupnich dat a upravou predpokladu
Cilem a ukolem rizeni je sladeni hospodarske cinnosti, coz vychazi z technicko-organizacni charakteristiky daneho podniku.
Hospodarna vyroba, rizeni vlastni vyroby spotreby a optimalni vytizeni kapacit spolu s organizaci prace – musi byt tezistem hospodarske cinnosti podniku a modelovani.
Pro vystup muzeme uzivat napr.tyto merove jednotky, ktere charakterizuji ukazatele objemu produkce :
1. Hruby vyrobni obrat (HVO) – obsahuje hodnotu hotovych vyrobku, polotovaru, nedokoncenych vyrobku, vyrobenych firmou za dane casove obdobi, vcetne zmeny stavu zasob. Jedna se o hodnotove vynalozenou a zhmotnelou praci ve vsech cinnostech podniku, ktera je urcena pro cizi I vlastni potrebu.
2. Hruba vyroba (HRV) – predstavuje objem praci vykonanych v danem casovem obdobi. Rozdil od HVO lze vyjadrit vztahem, ze HVO = HRV + vnitropodnikovy obrat
3. Vyroba zbozi – predstavuje cast hrube vyroby, a to dokoncenou vyrobu, ve ktere jiz neni obsazena zmena stavu zasob polotovaru a predmetu postupne spotreby vlastni vyroby a nedokoncenych vyrobku
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)