Trvale udržitelný rozvoj

Trvale udržitelný rozvoj

Světová komise o životním prostředí a rozvoji a rozvoji – Naše spol. ……
Faktory: nezvládnutý vzestup počtu světové populace
struktura spotřeby neobnovitelných zdrojů
znečištění životního prostředí
degradace půdy – ohrožení potravin
sociální polarizace
nebezpečí migračních pohybů
vzestup zločinnosti, drogové závislosti
epidemie, pandemie
Řešení: nezbrojení
nezadluženost
projekt globální investiční politiky
zdanění emisí, fosilních paliv
4 cíle: sociální pokrok
účinná ochrana životního prostředí
uvážlivé užívání přírodních zdrojů
vysoký, stabilní, kvalitní ekonomický růst
3 pilíře: 1. sociální - odstranění chudoby, zlepšení zdraví, vzdělanosti (HDI)
2. ekologický - jsme závislí na přírodě
3. ekonomický - přírodní kapitál nulová cena, HDP nezahrnuje životní prostředí, alternativně i zelený HDP

Trvale udržitelný rozvoj

HDI – lidské zdrví – Ø délka života, kojenecká, novorozenecká úmrtnost, úroveň vzdělanosti
hmotná životní úroveň – HDP na obyvatele dle parity kupní síly

Zastánci konceptu – reformisté - hledají cestu k TUR prostřednictvím ekonomického trhu
– reformátoři – nevládní organizace, deglobalizace, návrat k tradičnosti

Faktory ekonomického růstu – vzdělání
Johannesburský summit – suplementární plán
Koeficient vlivu HDP na životní prostředí – změna environmentálního dopadu při růstu produktu o jednotku ETC

Implikace globálních problémů pro ČR
- potřeba transformace vzhledem d udržitelnosti

Globální problémy války a míru

Globální problémy války a míru
- vědecko-technická inovace ve zbrojení
rozvojové země jsou velkými dovozci zbrojní techniky
řešení: mírová dividenda po pádu bipolárního světa

jev únavy z pomoci - příčiny - regionální hospodářská krize, korupční prostředí RZ, pomoc tranzitním ekonomikám
problémy budoucnosti člověka

Všelidské problémy sociální humanitární, kulturní, bezpečnostní
- šíření sociální nerovnosti – největší část absolutní chudoby v J. Asie
- šíření epidemií a drogových závislostí – AIDS, tuberkulóza, malárie, tyfus, cholera
- nekontrolovatelná migrace a růst městských aglomerací
1. související s vojenskými konflikty
2. nesouvisející (ekonomická migrace)
- mezinárodní terorismus – živen politickými národnostními konflikty, jak levně udělat obranou škodu protivníkovi

Skleníkový efekt

Skleníkový efekt – proces, při kterém atmosféra způsobuje ohřívání planety tím, že absorbuje dopadající sluneční záření a zároveň brání jeho zpětnému odrazu do prostoru
- přírodní – od počátku vzniku Země, není škodlivý, protože se stal předpokladem života na Zemi (jinak by byla teplota Země -19°C)
- antropogenní – původ v lidské činnosti, kácení lesů, spalování fosilních paliv, změny krajiny, skleníkové plyny - vodní páry 60%, CO2 30%, methan, NO
- přichází krátkodobé záření, vzniká tepelné dlouhovlnné infračervené, které proniká asi 30%
Pozitiva – vice slunečního záření pro fotosyntézu, růst rostlin
Negativa – vliv na proudy (Golfský)
Největší znečišťovatelé Evropy: Lucembursko, Česko, Německo, Rakousko

Předpoklady trvale udržitelného rozvoje
- čerpání obnovitelných zdrojů = regenerace
- čerpání neobnovitelných zdrojů = míra substituce obnovitelných
míra emisí nedosáhne hranice asimilačních schopností

Problémy systému mezinárodních hospodářských vztahů

3. Problémy systému mezinárodních hospodářských vztahů včetně užití vědy a technologie

Přestavba mezinárodních ekonomických vztahů:
1. Nový mezinárodní ekonomický řád – 70. léta, ztroskotal na neschopnosti RZ domluvit se
2. Odstranění tarifních a netarifních překážek v rámci GATT vrcholící v r. 1994 dohodou tzv. Uruguayského kola. GATT zaniká a přeměňuje se na WTO Světová obchodní organizace
3. Dosažení prvků globálního přerozdělování

UNDP-United Nations Development Programme
UNIDO-United Nations Development Organization

Globální problém ochrany životního prostředí

Globální problém ochrany životního prostředí

1. změny chemické rovnováhy atmosféry a její znečištění
2. změny oběhu vody, kyselé deště, voda 70% zemědělství, 20% průmysl, 10% domy
3. narušení ozonové vrstvy
4. změny v oblasti rostlinných a živočišných zdrojů
5. vyčerpání neobnovitelných přírodních zdrojů
6. znehodnocování obnovitelných přírodních zdrojů
7. vliv fyzikálních jevů na životní prostředí

ad 1. základem rovnováha O2 a CO2
zelených rostlin ubývá – znečišťováním oceánů ropou, olejem
produkce 70% planktonu v mořích – spalování fosilních paliv – skleníkový efekt
30% rostliny na souši – přeměna zelených porostů na nezelené plody (stavba sídlišť, komunikací)
– kácení lesů (tropické oblasti) – výroba papíru

Demografický problém

Demografický problém

demografické transice
vysoký počet dětí – aby se namísto sociálního systému o starší
růst – absolutní (v číslech)
– relativní (v %)
potravinová krize (krátkodobá) x podvýživa (dlouhodobá)
CAP – společná zemědělská politika
příliv prostředků  inflace

Antropo a intersociální problémy

Antropo a intersociální problémy

1. Sociálněekonomická zaostalost rozvojových zemí
- příčina v kolonialismu, dříve tam byly řemesla, kultury

4 rozvojové dekády OSN: 1. 1960-70 snaha o ekonomický růst
2. 70. - 80. ekonomický růst a sociální spravedlnost
3. ztracená
4. zavádění technologií, omezení populace

Mezinárodní organizace – vznik 60., 70. léta
- univerzální (celosvětové) WHO (zdravotnictví), FAO
- regionální UNICEF, OSN, WB (World bank)

- vládní
- nevládní – SID – Society for International development
HDI – human development index
HDI – HDP = využití ekonomického růstu pro zlepšení životní úrovně obyvatelstva
HDP u RR ovlivňuje vysoký počet obyvatel
etika záchranného člunu, přístup proti pomoci rozvojovým zemím
1990 Deklarace o mezinárodní ekonomické spolupráci

Antropo a intersociální problémy

2. Mezinárodní zadluženost
- souvisí s vědeckotechnickým pokrokem, neadekvátní hospodářská politika, vojenské projekty, neefektivnost
státního sektoru

Chudoba – relativní – ve srovnání s ostatními
– absolutní – podvýživa, negramotnost
- hranice 1USD na osobu na den
Řešení – dekády OSN – neúspěch

Skupina Světové banky – ekonomický růst musí jít ruku v ruce se sociálním vývojem a snižování chudoby

Iniciativa: 1. spojena s posílením oddlužení HIPC
2. iniciativa o transformaci ESAF
3. memorandum o NFA – Nová finanční architektura

Rozvojová pomoc x spíše úsilí o rovné postavení x společnosti založené na tržním mechanismu nemožné

Potravinový problém

Potravinový problém

Zelená revoluce – zavádění nových výnosových odrůd, zavlažování a používání průmyslových hnojiv.
Afrika – desertifikace růst 2,5% potraviny, 3% obyvatelé
potraviny – ve světě 80% veškeré zemědělské produkce

4 stupně spotřební úrovně potravin:
1. nedostatečná strava v množství i jakosti, potraviny rostlinného původu s vlastní produkce
(Etiopie, Asie – malý rozsah zemědělsky obdělávané půdy, náboženské vlivy)

2. dostatečná, ale nekvalitní, nevýživná, 1. fáze – rostlinný původ, 2. fáze – živočišný původ – mléko,maso

3. spotřeba tuků i cukrů, hlavní pozornost na chuťové kvality, vzhled, vyspělé státy

4. správná (racionální) výživa, zdravotní požadavky

Cíle:
a) zabezpečit zdravý vývoj populace
b) odstranit výskyt nemocí, které jsou důsledky podvýživy
c) zajistit co nejracionálnější využití omezených zdrojů zemědělské výroby

Hlediska výživového problému (FAO)
1. z hlediska podvýživy, důsledek nedostatečného příjmu, energie
2. z hlediska podvýživy, důsledek nedostatek podstatných živin

Potravinový problém

Koncepce v celosvětové výživě – energetické
– podle příjmů bílkovin (obilniny)
Kvalitní bílkoviny – mléko, živočišné výrobky

Dlouhodobé řešení – planeta už nás nedokáže uživit - ekologové
– dokáže - ekonomové
Důsledek zavlažování - zásobování půdy  obchod z míst
- eroze půdy
- využívání hnojiv

Word Hunger Program – ztráty až 30%

1. občanské války devastují zemědělství, musí se stabilizovat hospodářsky (Súdán, Etiopie)
2. nevhodná vládní politika podlamuje zemědělství (Zair)
3. málo orné půdy, ale prostředky na dovoz (Kuvajt, Hong Kong)

BMR – stupeň bazálního (klidového) metabolismu = BMI Ø 18,5-25
Problém hladu – hladomor - akutní nedostatek potravin doprovázený epidemiemi
– endemická deprivace: skrytý hald – dostatečný příjem , ale 1 potraviny, chybí vitamíny

Řešení – stabilizace politických poměrů
– nastolení demokracie
– úsilí o rozvoj lidských zdrojů (negramotnost, zdravotnictví)
– populační politika (zamezení růstu obyvatel)
– rozvoj infrastruktury
– reforma vlastnických vztahů
– pozemková reforma

Hlavní ekologické problémy

Hlavní ekologické problémy:

a) v Severní Americe – emise škodlivých látek
Japonsko – snížení emisí, koncentrace průmyslu do rozvojových zemí
Evropa – emise síry, dusíku, snižování ženevské úmluvy 1979

b) v rozvojových zeních
Afrika – vysychání půd, rozšiřování pouští, nedostatek vody, vymírání druhů
Latinská Amerika – odlesňování, eroze půdy, růst měst
Asie – eroze, industrializace
Blízký a střední východ – nedostatek vody, zasolování půd, růst průmyslového znečištění, kde se těží ropa

Surovinový a energetický problém

Surovinový a energetický problém

- nemluvíme o blízkém vyčerpání, ale o plýtvání
Země OECD vypouští 40% oxidů síry, 54% dusíku, 68% světového průmyslového odpadu, ale mají jen 16% obyv.
G7 spotřebovává 54% produkce fosilních paliv.
Ztráty – uhlí při těžbě 50%, transportu 7%, v elektrárně 65%, celkové využití 10%

Náhrada ropy – zkapalněný plyn nebo vodík = termojaderná fúze
hydrát zemního plynu (vodíkové palivové články) (vodík ne helium – bezpečné)
(nejčistší fosilní palivo) (čistý vodík 4x dražší než benzín, chybí infrastruktura)

Populační problém

Populační problém

1804 1 miliarda Aby se lidstvo nezvyšovalo  2,2 dítěte na ženu

Řešení stárnutí – pozdější odchod do důchodu, reforma penzijního systému, liberálnější imigrační politika – zvýší spočet aktivních

Průměrně 2,2 dítěte na ženu, Evropa, Japonsko 1,83
1927 2 miliardy
1960 3 miliardy
1974 4 miliardy
1987 5 miliard
1998 6 miliard
Nízká novorozenecká úmrtnost, stárnutí
Migrace, utečenci - 20 mil.
Růst počtu obyvatel, migrace a urbanizace vázány s chudobou vedoucí k plýtvání.

Předpoklad řešení populačního problému:
Posílení postavení žen, vzdělání, aby mohla činit důležitá rozhodnutí  změna postojů mužů  podnícení informací, vzdělání, plánované rodičovství

Cíle: vzdělání dívek
snižování úmrtnosti novorozenců, dětí, matek
zabezpečení univerzálního přístupu ke službám v oblasti plánovaného rodičovství a zdravé redukce

Propojení globálních problémů

Propojení globálních problémů

Míra závažnosti Člověk-člověk Průnik Člověk-příroda
1. ultimativní – nutné
pro existenci Globální problémy války
a míru Globální problémy budoucnosti člověka
2. základní – obecné Globální problémy zaostalosti rozvojových zemí Globální problémy životního prostředí
3. elementární – konkrétní
vymezení Globální potravinový problém Globální problém přírodních zdrojů

Římský klub
Hudsonský institut – New York, Herman Kahn

Ekologický problém

Ekologizace – zabývá se globálním rozměrem životního prostředí a jeho řešením.
Ekologická rovnováha je za určitých podmínek udržitelná autoregulačními mechanismy.
Krajiny - kultivované
- nerušené
- devastované

Nejzávažnější faktory zátěže prostředí:

Nejzávažnější faktory zátěže prostředí:

1. ohrožení globálních biosférických systémů
- zvýšená koncentrace skleníkových plynů, CO2, H2O(vodní pára), CH4 (metan)
- klesá koncentrace ozonu – freony zákaz, Vídeňská úmluva, montrealský protokol, pašování freonů do 3 zemí
- rozšíření toxických látek = změny biogeochemických cyklů – koloběh uhlíku, N-hnojiva, znečištění
atmosféry+hydrosféry – ve splaškách, pedosféry
- zmenšování plochy tropických deštných lesů = biomů (těžba dřeva a rud – Sn, Cn)

2. redukce biologického bohatství
- ztráta nebo degradace ekosystémů a biotopů
- vymírání druhů – nejvíce lidoopí 37% ohroženo-kácení lesů)
- redukce genetické základny

3. nedostatečné přírodní zdroje
- ztráta ploch, úrodnosti urbanizací, vodní erozí – odlesňování
- nedostatek pitné vody
- vyčerpání biotických zdrojů (mořské ryby)

4. přímé ohrožení lidského zdraví
- hluk, toxické látky
- voda s patogeny
- živelní a lidmi způsobené katastrofy

Celková zátěž prostředí dána - celkovým počtem světového obyvatelstva
- materiálními nároky lidí
- ekologickou náročností, s níž jsou tyto nároky uspokojovány

Nejzávažnější faktory zátěže prostředí:

Problémy:
a) znečištění ovzduší  oteplování (až o 8°C do roku 2100)  tání ledovců (až o 1m do roku 2100) 
zatopení oblastí (v Evropě většina do 200 km od pobřeží)  posun klimatických zón 
dopad v zemědělství

Skleníkový efekt
– stromy, rostliny vstřebávají CO2, CO2 propouští teplo dovnitř, ale teplo odrážené od země zachycuje.

b) negativní změny souše
- zmenšování rozlohy orné půdy, chemizace, znečištění vod chemizací, půdní erozí - příčiny odlesňování,
nevhodné zemědělské postupy, nadměrné spásání (v horských oblastech),
oblasti odlesňované – Střední a Jižní Amerika
– JV Asie
- desertifikace – rozšiřování pouští, proces redukce biologické produktivity a kvality půdy, vedoucí
k přeměně v poušť (Sahel)

c) využívání vodních zdrojů, celosvětově 70% vody pro zavodňovaní, 20% pro průmysl, 10% pro domácnosti, konflikty

Surovinový a energetický globální problém

Podíl OECD v %

na světové spotřebě na zásobách komerční energie

fosilní paliva 55,4 uhlí 43,6
tuhá paliva 46,5 ropa 7,3
kapalná paliva 63,0 plyn 9,6
plyn 54,6

Podíl rozvojových zemí v %

uhlí 33
ropa 86
plyn 38

1973 – válka izraelsko-arabská – omezili těžbu ropy, embargo do VB-podporovali Izrael
1973-1974 – první ropný šok 1,8  10 $ za barel
1979-1980 – druhý ropný šok 15  32 $ za barel (irácko-íránská válka)
1980-1985 – pak antišok – pokles cen

Studie – USA – dostatek zdrojů, ale dražší dobývání  růst cen
– SSSR – potenciál nevyčerpatelný 1978

1972 – limity růstu

Životnost ropy - 40 let
zemního plynu - 60 let
uhlí - 204 let

Strategie politiky rozvinutých tržních ekonomik

Strategie politiky rozvinutých tržních ekonomik

- snížení závislosti
- posílení vlastní energetické základny
- úsporná opatření – zlepšení tepelné izolace domů
– nehospodárně auta
– nové technologie zpracování odpadu

Obnovitelné zdroje – biomasa - dřevo, trus, rostliny, rozvojové země 40%, rozvinuté země 3%
– slunce
– vítr - Dánsko, Španělsko, hluk, estetický vzhled prostředí
– geotermální - 10-15 km pod zemí – léčebný, rekreační zdroj, Slovensko
– moře a oceán - příliv a odliv
– vodní - 5% celkově, Rumunsko 70%
– jaderná - 7% celkově, USA 103 elektráren, Francie 56, Japonsko 53

Výhody jaderné energie: nezávislost na fosilních palivech, neznečišťuje prostředí, důraz na bezpečnost
Nevýhody jaderné energie: dlouhá doba výstavby (10 let), životnost (30 let), vysoké náklady na likvidaci, nebezpečnost, vojenský cíl, neregulovatelný zdroj, vyhořelé palivo (technologie na recyklaci),
Jaderné energii se brání – Dánsko, Itálie, Irsko, Lucembursko, Portugalsko, Rakousko, Řecko

Definice TUR

Definice TUR – komise pro životní prostředí a rozvoj

Udržitelný rozvoj zajišťuje potřeby současnosti, aniž by omezoval možnosti uspokojit potřeby budoucích generací.
Rozvoj uspokojující potřeby současnosti s ohledem na potřeby budoucích generací.

Kategorie společenskoekonomického rozvoje

1. ekonomický růst – růst HDP - tempo růstu
- velikost HDP na 1 obyvatele

2. ekonomický rozvoj – růst + strukturální změny (technickoekonomické, sociálně-ekonomické)

3. rozvoj = rozvoj + změny mimoekonomické sféry (včetně idejí a institucí)

4. udržitelný rozvoj = rozvoj uspokojující potřeby současnosti s ohledem na potřeby budoucnosti

Principy TUR = strategické imperativy

1. hospodářský růst 2. nová orientace techniky

Změna kvality růstu integrace ekonomických a ekologických
aspektů rozhodování
Uchování a oživování obohacování reforma mezinárodních hospodářských vztahů
přírodních zdrojů
Udržitelná úroveň populace posilování mezinárodní spolupráce

Dimenze TUR

Dimenze TUR

1. ekonomická 2. technologické
lidské ekologické
Pilíře TUR - ekonomický
- sociální
- ekologický

Agenda 21 – pro aplikaci TUR
Instituce TUR – Římský klub
teorie nulového růstu – odstranění negativních důsledků stojí víc, než to, co přinese

Mesarovic, Pestel – Lidstvo na rozcestí
Friedrichs – Mikroelektronika a společnost
Tinbergen – Nový mezinárodní řád
Meadows – Překročení mezí
Weizsäcker – Faktor čtyři

Surovinový a energetický globální problém

Surovinový a energetický globální problém

1. Tendence k růstu a strukturálním změnám spotřeby energetických zdrojů
2. Krizové jevy v surovinové a energetické základně v 70. letech a jejich globální charakter
3. Východiska a perspektivy řešení surovinového a energetického globálního problému
4. Problematika v ČR

Energetické zdroje

Neobnovitelné Obnovitelné

Fosilní paliva – uhlí, rašelina, energie vodní, sluneční, geotermální,
ropa, zemní plyn energie větru, moří a oceánů
energie biomasy – dřevo, rostliny, trus

Primární Sekundární

původ v přírodních silách původ v lidské činnosti
- neobnovitelné (vyčerpatelné) zdroje - poskytují energii transformovanou do snadno
- obnovitelné zdroje využitelných forem (zejména energie
elektronická a tepelná)

Průměrný roční přírůstek v letech 1960-1970 v průmyslově vyspělých zemích:
průmyslová výroba +5%
spotřeba: ropy +8% (poč. 70. let 13-15%)
zemního plynu +7%
kamenné uhlí +0,5%

ropa – větší výhřevnost, přeprava snadnější, zpracování lepší, méně znečišťuje živ. prostředí, dříve levná, plýtvání
(1 barel = 156 litrů)

Členění globálních problémů

Členění globálních problémů
Vztahy

1. přírodně – sociální problémy
- surovinový 90% surovin
- energetický energeticky využitelné

- populační výživa populace
- potravinový 1 celek

- ekologický = environmentální Člověk - příroda

2. intersociální
- sociální a ekonomické zaostalosti rozvojových zemí
- mezinárodní zadluženosti
- změny mezinárodních ekonomických vztahů
- války, míru, odzbrojení
Člověk - člověk

3. antroposociální
povahy - všelidské
- sociální
- kulturní
- humanitární Rozvoj člověka samého

HISTORIE

HISTORIE

Studená válka – politické bipolarita Východ-Západ, Varšavské smlouvy, průmyslová, technická revoluce přelom 19.,20. století, vědeckotechnický pokrok po II. světové válce do 70. let.
Globální problémy x globalizace – proces zmezinárodňování výzvy k řešení

Trvale udržitelný rozvoj (TUR)

- vzniká v 70., 80. a 90. letech
mezníky: 1972 – Stockholm – konference OSN o životním prostředí, 114 zemí, výsledkem deklarace
1983 – OSN – Světová komise pro životní prostředí a rozvoj – předsedkyní norka Gio Harlem
Brund Handová, zástupce Mansour Kalit, 22, zemí – 11 vyspělých a 11 rozvinutých
1992 – Rio de Janeiro – konference OSN o životním prostředí a rozvoji, Summit země + komise pro TUR,
179 zemí, Deklarace o životním prostředí a rozvoji, Agenda 21 principy o hospodaření lesů
2002 – Johannesburg – světový summit o udržitelném rozvoji
1983 komise ustavila výbor pro energetiku, průmysl, výžiu

Vytyčeny klíčové problémy
- energetika z hledisky životního prostředí
- průmysl
- výživa, zemědělství
- perspektivy, populace

TUR – pokouší se o sjednocení požadavků ochrany životního prostředí s hospodářským rozvojem

Řešení globálních problémů

Řešení globálních problémů – koncepce udržitelného rozvoje

60. – 70. léta 20. století objev problému surovin a energie, populační exploze, ochrany živ. Prostředí, války, míru, zaostalosti, exponenciální růst produkce, ekonomický růst, populace, spotřeby energie, koncentrace CO2 v atmosféře (spalování fosilních paliv, kácení lesů)

Růst produkce potravin, ale na osobu se snižuje - Afrika
stagnuje - Jižní Amerika
kopíruje - Evropa, Severní Amerika

1997 Ujotský protokol k Rámové úmluvě OSN o změně klimatu (redukce o 5 % emisí)
2001 USA odstoupilo, trh s emisemi

Rysy globálních problémů

Rysy globálních problémů

1. celosvětový charakter – týkáse všech, řešení na bázi mezinárodní spolupráce
2. míra závažnosti – vliv na existenci lidstva, spol. vývoj

přelom 19. a 29. stol vznik světového hospodářství, předpoklad vzniku globálních problémů
rozbor globálních problémů Římský klub – Aurelio Pecei
Hranice růstu (mendonsovi) – nulový rozvoj, příčinou znečištění exp. růst výroby
a spotřeby
Interdependence
Globalistka – nauka o vývoji a možnostech řešení globálních problémů

Efektivnost daní

Efektivnost daní

Daně – transfer peněz ze soukromého sektoru do veřejného sektoru a to přináší náklady:

a) Administrativní – náklady vzniklé placením daní, mimo daně:
- přímé (náklady platí veřejný sektor př. mzdy úředníků, tiskopisy, budovy úřadů, statistika, řešení daňových kauz náklady jsou poměrně snadno zjistitelné, čím je daňový systém složitější tím jsou větší náklady, které mají tendenci vzrůstat )
- nepřímé

b) Nadměrné daňové břemeno
- daň způsobuje distorzi a ta způsobuje substituci a ta vyvolává nadměrné daňové břemeno
- otravuje život díky daním
Př.: Daň z oken méně oken více se svítí = špatný vzduch, který je v tomto případě nadměrným daňovým břemenem

Distorze: daně zajišťují výrobu a tím zvyšují náklady, výrobci sníží zisk a tak chtějí přenést daně na někoho jiného

Substituce

Př. Substituce:
Zdraží sklo přestanu dělat v oboru méně prodejen skla (buď změní obor podnikání nebo ho přestěhuje jinam např. do zahraničí)

Stav kdy v důsledku toho dojde k substitucím a občan si nemá kde, co koupit – nemá kde sehnat věci.

Důchodový a substituční efekt daně:
(patří k efektivnosti daně)

1.) Důchodový efekt
- přesun finančních prostředků (daně) od soukromého sektoru do veřejného sektoru
- je odebrána část důchodu – polatník se má hůřa a pracuje více
= smíšení důchodů
2.) Substituční efekt
- vyplývá z důsledku poplatníkem provedené substituce, poplatník mění své preference, pokud se sníží mezní užitek (jeho výnos, spotřebovávaného zboží..) – je u každého poplatníka jiný – podle toho dochází či ne k substituci

Paušální daň – NDB není – nemůžeme daň ovlivnit změnou chování
Důchodová daň – substituce mezi důchodem(spotřebou) a volným časem a mezi budoucí spotřebou
Daň ze mzdy – S mezi prací a volným časem
Spotřební daň – S mezi různými druhy zboží
DPH – S mezi spotřebou a volným časem, S mezi současnou a budoucí spotřebou
Daň z kapitálových výnosů – S mezi úsporami a spotřebou současnou a budoucí

Třídění daní dle stupňů progrese:

Třídění daní dle stupňů progrese:

1. Proporcionální – s růstem důchodu se míra zdanění nemění
2. Progresivní – míra zdanění s důchodem roste a naopak
3. Degresivní s růstem důchodu se míra zdanění snižuje

Historie daní:

- daně existovali vždy

Adam Smith
– klasická anglická pol. ekonomie
– 1776 n.l. – pojednání: O původu bohatství národů
– zastánce tzv. „neviditelné ruky trhu“
– vydal 4 hlavní daňové zákony

4 hlavní daňové zákony:

a) daně dle možností poddaných – úměrné důchodu
b) daň – přesně stanovená, doba splatnosti i výše musí být jasná
c) výše – tehdy a takovým způsobem, kdy se to poplatníkům nejlépe hodí
d) daň – obyvatelé mají platit co nejméně nad to, co skutečně přijde do státní kasy

Neokonzervativní teorie

Současné daňové zásady

Současné daňové zásady:

1.) Efektivnost – daně by neměli způsobovat velké distorze v cenách a užitku z různých druhů činností
2.) Daně by měli mít pozitivní vlivy na ekonomické chování ekonomických subjektů, daně by neměli potlačovat nabídkovou stránku ekonomiky
3.) Daňová spravedlnost – rovnoměrnější rozdělování důchodů než jaké vyplývá z tržních podmínek
4.) Správně působit na makroekonomiku – daně by měli působit pružně a stabilizovat makroekonomiku
5.) Právní perfektnost a politická průhlednost – preferují svobodu jednotlivce, správně dané daně – poplatník zná pravidla a není dán na pospas úřadům

Funkce daní

Funkce daní – fiskální (sehnat peníze-prostředky do státního rozpočtu)

a) alokační – neefektivnost alokace zdrojů = selhání trhu)
b) redistribuční – přerozdělování důchodů od bohatších k chudším
c) stabilizační – daně by měli působit na ekonomiku hlavně progresivně

Třídění daní:

a) Podle dopadu přímé (daň z příjmů)
nepřímé (spotřební daň, DPH – platí se v ceně zboží nebo
služby)
b) Podle objektu

- z důchodů, příjmů
- ze spotřeby
- z majetku
c) Podle veličiny

- kapitálové = zdaňujeme určitý stav v nějakém okamžiku
- běžné = daň z příjmů, za nějaké období

Třídění daní

d) Podle adresnosti

- osobní = určitá osoba, zohledňuje se platební schopnost osoby
- in rem (na věc) = spotřební daň, DPH, daň z příjmů právnických osob – nezohledňuje platební schopnost, je konstantní

e) Podle sazby

- Paušální = bez vztahu ke zdaňovanému základu
- Ad valarem (k hodnotě) – podle ceny zdaňovaného základu (daň z příjmů)
- Specifické = podle množství jednotek daňového základu

f) Podle daňového určení

- státní
- vyšších územně samosprávních celků
- municipální (městské)

g) institucionální členění

OECD

h) Podle trhu

- uložené na trhu produktů
- uložené na trhu výrobních faktorů

ch) Subjektů Domácnosti
Firmy


i) Podle postavení subjektu na trhu Prodávající
Kupující

Státní rozpočet

Státní rozpočet

Zdroje:

1.) Daně – transfer finančních prostředků od soukromého sektoru do veřejného sektoru
2.) Poplatky – transakce (my vložíme, stát poskytne službu, povolení)
3.) Půjčky – naplňování příjmové strany rozpočtu
4.) Cla - dovozní cla (hlavním úkolem je ochrana domácího trhu)
5.) Sociální pojištění - sporné kam zařadit daně/poplatky

1.) Daň
- platba povinná
- nenávratná
- neúčelová
- neekvivalentní (není něco za něco)
- pravidelné (daň z příjmu) i nepravidelné (daň z prodeje nemovitosti)

2.) Poplatky (poplatek za psa)
- nepovinné
- účelové
- nepravidelné
- nenávratné

3.) Půjčky (dluhopisy, státní pokladniční poukázky)
- návratné
- nepravidelné
- nepovinné
- účelová i neúčelová

DR, DN

DR je osoba, která ¨na základě osobní daňové příslušnosti (osobní – jedná se o umístění osoby ve státě – sídlo firmy, trvalý pobyt) má neomezenou daňovou povinnost. Je zdaňován z celosvětových příj., tj. její daňový režim

DN nesplňuje podmínky rezidenství, ale pobírá v tomto státě příjmy

DN na základě věcné daň. příslušnosti (dle umístění vzniku příjmu ve státě) mají omezenou daňovou povinnost, tzn. mají D povinnost pouze z příjmů, které vznikly ze zdrojů ČR na území ČR.

Základním parametrem je dělení DR a DN s tím, že každá skupina má odlišný daňový režim. Zde je důležité stanovit rezidenství vůči tomu danému státu.
Vnitřní dvojí zdanění – dochází ke kumulací zdanění u téhož předmětu zdanění (spotřební daň vstupuje do DPH, dvojí zdanění zisku – neto dividenda/korporační daň ze zisku a následně dividenda zdaňovaná též u FO).

Rozpočty států

Dále v zemích, kde určení předmětu daně je složitější (např. federální státy – USA, Německo, atd.)

Rozpočty států.
Dvojí zdanění působí distribučně. Na stanovení daní se odráží nálada investorů

Přístupy:
1) Jednotlivá opatření
2) Mezinárodní daňové dohody
3) Koordinace 1) a 2)

Ad1) stát příjemce u vlastní metody o zamezení dvojího zdanění a stát. zdroje nezávisle uplatní také opatření, např. sníží sazbu (může dojít k distorzi)

Ad 2) principy
1) Princip výhod. zdanění
Každý sát daní příjem, na kterém se s druhým státem dohodl
2) Metoda zdanění výnosů – daní se v obou státech v určitém poměru

Ad 3) kombinace dvou výše uvedených – nejběžnější metoda

Mezinárodní zdanění příjmů pojmosloví

Mezinárodní zdanění příjmů pojmosloví

ČR Zahraničí
(příjemce) (zdroje)

Jednotlivé státy mají fiskální politiku – mají výhradní právo ke zdanění / vybírat daně za občany, tzn. Daňovou suverenitu

Každý stát se tedy bude snažit příjmy zdaňovat. Otázka je, kde příjem bude zdaňován, jestli v jednom/druhém státě, nebo v obou zemích.

V případě, že by se nevytvořila pravidla, byl by tentýž příjem zdaňován několikrát – případ 2zdanění
Musí se vytvořit pravidla, která budou 2 zdanění řešit.

Zavádí se pojmy DR (daňový rezident)
DN (daňový nerezident)

Omezená daňová povinnost
Neomezená daňová povinnost

Každý stát ve svém zákolně má stanovené dělení s ohledem na zamezení dvojího zdanění.

samostatné daňové základy

Uvnitř daň. základu existují i příjmy, které tvoří samostatné daňové základy.

Nejrozšířenější jsou příjmy z kpt. Majetku (dividendové příjm, výnosy z vkladů na vkladních knížkách, dávky penzij. Připojištění.

V dílčích daň. základech se uplatňují daňové náklady (výdaje na získání a udržení daňových příjmů) – o ty ser také upravuje dílčí daň. základ – je pak saldem mezi příjmy a daňovými náklady, např. pojistné.

U příjmů z kpt. majetku se náklady nevytvářejí – jsou nulové (!!!!)

Dělení DZ není náhodné; jsou rozděleny samostatně, ale jejich využitelnost je odlišná

Součtem dílčích daňových základů vznikne daňový základ celkový

Odpočet daně

Odpočet daně
1) standardní
2) nestandardní

ad1) kromě základního poplatníka jsou ještě další osoby
vyživované dítě, manželka
invalidita atd.
paušální částka

ad 2) zaměřeny na prokázání vynaložených výdajů
dary
reinvestiční odpočet (invest. daňový úvěr – určitá část pořízení majetku lze odečíst)
úroky z úvěrů
příspěvky na penzijní připojištění
příspěvky na životní pojištění
příspěvky odborů

ÚZD – upravený základ dně
Uplatňujeme sazbu daně /klouzavě progresivní – 4. stup. Pásmo, kterému odpovídá různá sazba daně 15% - 32%

Daňová povinnost – může se uplatnit sleva na dani – daňový zápočet

Odpočet X Zápočet

Odpočet – snižuje DZ
Zápočet – snižuje vypočtenou daňovou povinnost (!!!!!!)
V ČR se uplatňují 2 formy slev na dani – zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají pracovníky se změněnou pracovní schopností a tělesně postižené

Struktura daně

Struktura daně

Veškeré příjmy poplatníka
- Vyňaté
__________________________

Příjmy podléhající dani
- Osvobozené
__________________________

Příjmy zdaňovaného ZD (základ daně)

Příjmy v základu daně bylo nutné nějak agregovat – nakonec se rozdělily podle zdrojů do dílčích ZD:
5 základních dílčích daňových základů

1) Příjmy ze závislé činnosti
2) Příjmy z podnikání a samostatné výdělečné činnosti (str. 119)
3) Příjmy z kpt. Majetku
4) Příjmy z pronájmu
5) Ostatní

Vynětí z předmětu daně

Vynětí z předmětu daně:
- nejdůležitější přijaté půjčky
- příjmy z přijatého majetku v rámci restituce

Příjmy vyňaté
Příjmy osvobozené

Transfery – objemově nejdůležitější mezi osvobozenými příjmy (dávky z veřejných rozpočtů- také se jim říká sociální dávky)

Sociální dávky jsou předmětem daně, ale jsou osvobozeny.
Největší část dávek činí penze (a to jak starobní, tak i invalidní).

Pozn.: Penze v evrop. zemích jsou zdaňovány ČR X EU

Z ostatních, které mají charakter nahodilých příjmů a jsou osvobozeny

Z ostatních, které mají charakter nahodilých příjmů a jsou osvobozeny:

Příjmy z prodeje majetku, který je používán k osobní spotřebě
Časový test – je zaváděn, z toho důvodu, aby se zabránilo nežádoucím hospodářským operacím z pohledu zdanění, nejen příjmy z prodeje osob. aut.. Příjmy mohou být předmětem zdanění v užších časových obdobích a potom už ne. Rozhodující je doba nabytí a doba prodeje.

- Do 1 roku předmětem zdanění
- Po 1 roce už osvobozeno

Zdanitelný příjem – vš. příjmy, které jsou předmětem daně / nejsou osvobozeny ani vyňaty.

Příjmy zdaňované v základu daně = jednotný základ daně, který umožňuje uplatnit daňovou progresi.
Dan výběr daně je dosti komplikovaný, tak si systém vypomáhá a vyčleňuje ze zdanitelných příjmů samostatné základy daně – vyjímá je a zdaňuje jednotlivě na základě lineární diferenciace.

Daňový rezident (DR)

Daňový rezident (DR)
- FO, která má na území ČR bydliště, nebo na území ČR v průběhu roku pobývá určitou kvalifikovanou dobu (nejméně 183 dní).

Stanovení statutu – s tím spojen i daňový režim

DR má neomezenou působnost, tzn. Daň se vztahuje na všechny jeho příjmy i ze světa, nejen na území ČR

DN – rozebrán později

2. pilířem zákona – vymezení daňového objektu

zahrnuje příjmy
- peněžní všechny příjmy, které zvýší majetek
- naturální poplatníka
- získané směnou (str. 115-116)

Když některé příjmy toto nesplňují jsou vyňaty z předmětu daně.

Daň z příjmu FO

Daň z příjmu FO
1) sjednocuje příjmy do jednotného daňového základu. Jeden z hl. principů je princip daňové spravedlnosti
2) Provádí redistribuci z příjmů mezi nejvyššími příjmy a nejnižšími příjmy (splňuje požadavek daňové spravedlnosti)

Tyto 2 charakteristiky způsobují, že konstrukce dně je komplikovaná. Na druhé straně je nejméně oblíbená
3. charakteristickým rysem je, že je viditelná.DPH je neviditelná (zahrnuta v ceně zboží a ani o tom nevíme.

Požadavek na Daň – základna daně co nejjednodušší a daň. sazby co nejméně progresivní.

Naše osobní důchodová daň splŇuje 2. část → progrese není nijak vysoká, ale šíře se nedaří v ČR naplňovat. Ve srovnání s jinými zeměmi je široká.
Daň je upravena zák. 586 s 56 novelami

Vymezení poplatníků subjekt daně
Objekt daně

Poplatníci daňový rezident
daňový nerezident

Třídění daní

Podle stupně závaznosti
- Obligatorní – jejich závaznost a povinnost výběru daně
- Fakultativní – jejich zavedení a výběr není povinný, ale závisí na stupni rozpočtové soustavy (daně municipální tj. obecné)

Podle způsobu výpočtu daně

Sazbové - (% z hodnotového základu daně, či absolutní částkou ze základu)
Rozdílem
Kontingentované daně – daň. výnos je znám a rozepisuje se na dané lokality na základě nějakého klíče

Podle způsobu placení
- daně – samovypočítáním z daňového přiznání
- srážkové daně – srážku provádí plátce, poplatník má daňovou povinnost

Cíle zdanění

Cíle zdanění
- Naplnění zisku – státní kasy
- Daň. příjmy tvoří naprostou část ústředního rozpočtu i proto, že stát musí plnit nějaké fce,
- poskytovat zdroje pro plnění fcí státu

Fce státu

1. Alokační fce – stát musí vyrábět veřejné statky
2. Redistribuční fce – společnost si určuje jajké fin. rozdělení je rovnoměrné či spravedlivé prostřednictvím fiskálních prostředků přerozděluje finance. (Bohatým bere a chudším dává dávky(Redistribuční fce spotřebovává nejvíce výdajů stát. rozpočet 30-60%). Podle stupně podílu považujeme stát blahob. a demokracie nebo stát – to už nepřečtu
3. Stabilizační fce – z historicky v 30 letech 20. st. Vývoj trhu nestabilní – krize – nezaměstnanost – velká represe.
4. Keynessiánské modely politiky – obnova politiky – zásahu státu do politiky. – nejmladší fce, mimořádně významné daně jsou automatizované stabilizátory


Cílem – vytváření zdrojů státu, aby mohl plnit zákl. hospodářské funkce.

Daňové principy:

Daňové principy:

Daňový systém – souborem daní – na základě historický procesů a daňových principů
Cílem pohledů – vytvořit ideální systém

Daně jsou odvod peněz státu (vztah státu a občanůú
Z pohledu státu: stát má jediný cíl – naplnit státní podkladu
Občan: má zájem, aby daň. systém přinášel malé daňové zatížení

Požadavek
-ekonomické efektivnosti
- administrativní jednoduchosti
- flexibility a pružnosti
- politické průhlednosti
- spravedlnosti

Za nejdůležitější je považován požadavek 1+5

Pro optimální daňový systém požadujeme, aby byl hlavně administrtivně jednoduché č.2
Přímé náklady
Nepřímé náklady

Pokud je systém příliš komplikovaný – eroze daňového systému – dochází k růstu nákladů.

Třídění daní

Třídění daní

Podle sazby

Podle objektu daně
– syntetické
– analytické

Syntetické
Mluvíme o důchodových daních
Dnes universální charakter, jednou sazbou daně jsou zdaňovány všechny druhy příjmů

Analytické
Zdaňují každý subjekt podle příjmů
Daň. báze se skládá podle toho odkud jsou peníze – z prodeje cen. Pap. Atd.
Daň ze mzdy, z literární činnosti

Podle míry danění poplatníka
- subjektové daně – respektují daň. únosnost poplatníka, jeho osobní kritéria, zdrav. Stav, věk, pohlasí, počet dětí = daně FO, jednotlivců, aplikace jednotlivých prvků se liší od země do země

- objektové – ostatní, nerespektují poplatníka daně

otázka proporcí

- otázka proporcí, danň. Strukturu můžeme měřit ukazateli:

osobní důchodová daň (její výnos)
1. Podíl jednotlivých daní na GNP

2. Podíl jednotlivých daní na celkovém výnosu – přesnější ukazatel
ukazuje váhu jednotlivých daní v daňové struktuře (přímé a nepřímé zdanění – i na to odpovídá tento ukazatel

Země OECD

Anglosaské země – větší přímé daně (75%)
Austrálie, USA – poměrně vysoký výnos z osobních daní na úkor váhy nepřímých daní (USA neznají DPH, mají daň z prodeje

Prům. vyspělé i rozvojové, kde větší váha patří daním nepřímých (obratových)
Německo, prům. státy EU, Holandsko, Itálie, Belgie – nepřímé daně, přímé daně menší

Druhá vlna daňových reforem v 30 letech spojena se zavedením DPH

Mezinárodní srovnání daňových soustav

Mezinárodní srovnání daňových soustav:

1. Velikost míry daňové základny kolik se platí na daních ve světě, na základě jakých ukazatelů se komparace provádí
2. z čeho se daně platí – povaha daňového mixu, jaké ukazatele k tomu používáme


ad 1)
Jaká je míra hrubého dom. Produktu?
Ukazatelem je daňová kvóta – poměr celkového daň. výnosu (příjmu) a hrubého dom. Produktu v běžných tržních cenách

D – daň. výnos
DK1
GNP

Vzniká problém na straně daňm. Vývozu D. Stability uplatňují možnosti – daň. výnos jako takový a slučují se soc. příspěvky (coc. Pojištění, zdravotní pojištění), které jsou podobné daním (parafiskální)

D + SZ (cocilá. Zabezpeční , tj. verze složené daňové kvóty – zahrnuje příspěvky na soc. zabezpečení
DK 2
GNP

GNP – Hrubý národní produkt je syntetickým ukazatelem ekonomiky, má určitou vypovídací schopnost, ale omezenou. Neumí zachytit stínovou ekonomiku (ilegální činnosti nepodchycené, pobíhají mezi obyvateli) – až 20% - ilegální pobyt pracovníků z Ukrajiny
Práce za spropitné
Obchod s drogami
Vietnamci

Kvóta

Kvóta – její omezenost : spočívá v tom, že nevypovídá nic o struktuře daní, (poměr přímých a nepřímých) o struktuře veřejných výdajů ani o příspěvcích na soc. zabezpečení jen agregátně o míře přerozdělován hrubého dom. produkce.

Přehled o výši kvót?
Zjistili bychom, že rozdíly v hodnotách DK2 jsou rozdílné, pohybují se v rozmezí 30-50% kvóty
Průměr zemí dosahuje tohoto ukazatele

Země s nadprůměrnou daň. kvótou – Skandinávské země
– Švédsko Norsko Dánsko Finsko
51% 49% 50% 48%

<38% země EU: Belgie, Lucemburk, Rakousko 41-42% , Holandsko, Francie 44-48%

38% průměrná sazba DK – Německo stabilní daňová kvéta ČR

podprůměrná DK = nejnižší stupeň USA 29-30%
Japonsko (přerozdělování )
Kanada

Jih EU: Španělsko, Portugalsko 34-35%
Řecko 35-36%
VB a Irsko 35%
Austrálie

Procentně je rozdíl mezi DK1 a DK 2 asi 20%
Průměr DK1 = 25%
Nejvyšší DK 1 – od 19% do 30% - pruměr 25%

Ve všech daňových soustavách zahrnuje daňový mix:
Příjmy
Potřeba = daňový mix
Majetek

Které daně se pro toto hodí pro stabilizační úlohu?

Které daně se pro toto hodí? – pro stabilizační úlohu?
Nejvhodnější daní pro stabilizační programy je daň z příjmu, ve které se uplatňuje progresivita
Daň působí změny u příjmů pro zdanění a tím se ovlivňuje spotřeba

Daň z přidané hodnoty – záleží na elasticitě poptávky o jaké zboží se jedná

Účinek změny zdanění závisí na faktorech:
- výška daní /když jsou malé, pak změna pro stabilizaci je taky malá

Fiskální stabilitározy zavádění nových a rušení starých daní
změny ve výpočtu daňového základu

Jsou to daně, které vláda provádí přímo
Pokud je vláda prozíravá, vytvoří si prostor pro účinné působení změn.

Omezení s nimi spojená – s úpravami jsou spojeny potíže:
- informační zpoždění v závislosti na opatření.
Čím je zpoždění kratší, tím jsou zásahy účinnější
- realizační zpoždění – jde o dobu, kterou vláda potřebuje k zásahu
operativnost parlamentu, vliv volby
- časté změny daňových opatření vyvolávají nestabilitu daň. systému
to vede k nechutí zahranič. Investorů investovat
- možnost nevyužití (opatření byla provedena, ale nevyužívají se, protože byly nastartovány v nesprávné nepříhodné době, nebyly zavedeny podmínky)

Vestavěné stabilizátory

Vestavěné stabilizátory:
V podobě autonomního působení daní- působní na hospodářství jako celek
Je to fce makroeknnomická.
Fci objevil Keyness
Hluboký hosp. pokles – vysoká nezaměstnanost, ukázalo se, že ekonom. Na základě neoklasicismu byly mylné.

Ek. Subjekty sledovali své zájmy a tím přispívaly do ekonomiky a celé společnosti – vzrůst vývoje celé země
Neviditelná ruka trhu „zjistilo se, že je to mylný názor

Keyness – objevil pojem agregátní poptávky – její nedostatek vede k nezaměstnanosti
Zavedl zákl.komponenty – vymezil faktory, které je ovlivňují

Faktroy agreg. poptávky:

1. investiční výdaje
2. sklon ke spotřebě
3. výdaje státu
4. čistý vývoz – stav vnějších vztahů /rozdíl v exportu a importu/

Keyness

Zákl. keynes. Rovnice
Y = I + C+ G + X
Keyness:
Pokusil se vysvětlit , jaký je vztah mezi fcí národního důchodu Y a investičních výdajů (nákupy statků za účelem výdajů) vztah není lineární. Účinky změny I jsou kumulativní, dochází ke znásobení účinků. Zvýší-li se I o jednotku, pak Y o několik jednotek – to je investiční multiplikátor.

Nejdůležitější úloha ultiplikátorů – využití ve fiskální politice
tj. úroveň státních výdajů a ek. vztah mezi Ya G. Změna G vede ke změně ve formě multiplikátoru. Změna výdajů je změnou ve zdanění a to vede ke změně úrovně Y a to je výdajový multiplikátor.

• Expanzivní fiskální politika
Deficitní financování – na teorii založena ek. politika státu p 2. svět. válce, existovala
Nezaměstnanost

• Restriktivní fiskální politika – přehřátí politiky
Důchody předstihují produkci
Růst cenové hladiny a – inflace
Cílem snížení G a tím i Y – používá se v konjuktuře ekonomiky

Fiskál. Politika – může být neutrální, multiplikátory se nevyužívají.

Specifické cíle DP

Specifické cíle DP
1. podpora stimulací pomocí daň. nástrojů (stimulace VTR, výr. know-how, snížení daň. sazeb
2. podpora přílivu zahraničního kapitálu do ekonomiky
(snížení zdanění u daňových nerezidentů – atraktivní trh, tj. investiční stimuly – daňové prázdniny pro některé firmy (daň. Nerezidenty – neplatí daň z příj- 5 let)
3. Daň spolupůsobí při sociálním rozměru politiky státu - při stanovení daně se zohledňuje věk poplatníka
4. oovlivňují výši spotřeby a struktury forem výroby včetně spotřeby (DPH, )pravami nepřmých daní)
5. ovlivňují intenzitu pracovní alternativy (kdy lidi do důchodu) – rozsahem odpočitatelných položek
6. daně nezvýhodněji, nezvýhodňují různé druhy investování

1.1.1993 daňová reforma – nového daňového systému, přechod z centrál. hosp.

1993 V té době cílem fiskál. Politiky a daní :
- snížení daňové kvóty
- změna struktury dan. vývozů ve prospěch nepřímých daní
- u FO snížit daně

Nástroje DP
Nepřímé ekonomické nástroje – sem patří daně
Kriteria dělení : podle druhů daní, podle subjektů, atd.

Daňové nástroje státu

Působení daní operativní
Autonomní – vláda jíž jen využívá jsou zcela v moci státu
Podoba diskrétních daňových opatření
Produktem aktivní produktivity státu
- zavádění nových a rušení starých daní
- změny ve výpočtu daň. základu
Vestavěné stabilitázory
/důchodové daně s progresními/


Daně jako stabilizátory (najdeme v Makru, v knize od Pekové, Samuels.)


Stabilizátory : vestavěné
Fiskální

Daňová teorie a politika

Daňová teorie a politika

Obsah:
Vymezení, cíle, nástroje daňové politiky
Teoretické základy keynessiánský pohled, stabilizátory
Mezinárodní srovnání daňových soustav

DP:
Daně jsou odvozeny od fiskální soustavy
– lze charakterizovat jako praktické využívání daň. zákonů k ovlivňování ekonom.(i sociiálních) Procesů ve společnosti
- součást fiskální rozpočtové politiky a celkové hospodářské politiky.

Fiskální nástroj státu, proto DP souvisí s hlavní rolí financování státu

Cíle:
- odvozeny od cíle hosp. politiky
- zajišťovat trvalý růst HDP při stabilitě cen, rovnost vztahů exporrta import, plné zaměstnanosti

K regulaci má přispívat DP