Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Význam autonomních a smluvních nástrojů obchodní politiky pro rozvoj mezinárodního obchodu. Podpora vývozu v obchodní politice tržních ekonomik.

Autonomní nástroje – víceméně jednostranná opatření státu
Tarifní (cla) – dle účelu, směru pohybu zboží (im, ex, trans) a způsobu stanovení (valorická, specifická¨)
Netarifní – dovozní přirážka, dovozní depozitum, množstevní kvóty, antidumping clo, vyrovnávací clo, minimální cena, technické překážky obchodu (předpisy: ekologie, spotřebitel, devizy, právo), embargo, buy-local
Smluvní nástroje
- spíše mnohostranné smlouvy (GATT, WTO)
- cla: většinou smluvní (GATT), autonomní jen vůči GATT nečlenům a cla dle GSP
- principy mnohostranných smluv systémů: nediskriminace, národní zacházení s import produkty, postup. odstranění překážek, podpora hosp soutěže, předvídatelnost, transparence, stabilita
Proexportní politika
- dotace, pojištění exportu, financování exportu, institucionální podpora (Czechtrade)

Liberalistické teorie mezinárodního obchodu a jejich vliv na praktickou obchodní politiku. Protekcionistické teorie obchodní politiky a jejich odraz

Liberalistické teorie – klasické teorie:
- D. Hume: kvantitativ teorie peněz – dlouhodobě aktiv. obchod. bilance -> přebytek nabídky peněz (zlata) nad poptávkou > zvýšení cenové hladiny (E je pevný) > zhoršení exportu
- Smith: teorie absolutních výhod: země vyváží zboží, kde má absolutní výhodu
- Ricardo: teorie komparativních výhod: země vyváží to, kde má relativně největší absolutní výhodu nebo kde má relativně nejmenší absolutní nevýhodu
- J.S. Mill: mezinárodní směnný poměr, teorie reciproční poptávky, na mez. obchodě vydělá víc ta země, která jej má dál od svého národního směnného poměru (to jsou většinou menší ekonomiky), TT/nár. směnný poměr A = nár. směnný poměr B/TT
Liberalistické teorie – neoklasické teorie – pracují i s KAPITÁLEM
- Heckscher Ohlinův model
předpoklad: různá vybavenost faktory, omezená pohyblivost a substituce faktorů
země by se měla specialiazovat na výrobu statků, které se vyrábějí tím faktorem, který je pro zemi relativně levnější
Kritika: nesplnění předpokladů modelu
- Stolper Samuelson teorém o změně světových cen: při růstu ceny kapitálově náročné komodity roste i cena kapitálu
- Teorém o vyrovnání cen výrobních faktorů
tam, kde je kapitál hojný se budou specializovat na výrobu kap. náročných statků > vyšší poptávka po kapitálu > růst ceny kapitálu, snížení ceny práce (tyto statky budou omezovány, protože budou dováženy)
země specializ. na kapitál: vlastníci kapitálu si polepší, vlastníci práce pohorší (možná i absolutně), jeden z důvodů protekcionismu
- Rybczynského efekt a změna relativní vybavenosti
- Leontiefův paradox:
Protekcionistické teorie
- Merkantilismus (bullionisté, Thomas Mun)
- F. List: teorie dětských odvětví – před zapojením do mez. obchodu musí být země konkurenceschopné
- Bhagwati a teorie zbídačujícího růstu: chudé země při snížení ceny zvyšují produkci
- Prebish a teorie periferní ekonomiky: ceny surovin rostou pomaleji než ceny prům výrobků (důchodová elasticita popt je vyšší u prům výrobků)
- rostoucí výnosy z rosahu – vs konst výnosy z rosahu, které používají klas. teorie
- K. Laski a nevýhodnost mez. obchodu pro centrálně plánované ekonomiky

18) Zvláštní obchodní operace, vazbové obchody, reexport, switch

důvody pro vázané obchody: překonávání protekc překážek, zajištění placení v době obtíží mez plateb styku, rozšiřování možností odbytu, využívání cenových a kurz rozdílů k dosažení zisku

Kompenzace
- firemní bartery, kompenzace rozšířené (placení uvnitř 1 země)
Protinákupy – druhá strana musí nakoupit mé zboží
Buyback – dodavatel strojů přejímá část produkce jako splátku úvěru
Kooperace na kompenz základě –
Offsety – poskytnutí podnikatel. příležitosti pro kupující
offsety veřejné vs firemní, přímé (souvislost s předmětem hl. dodávky) vs nepřímé
ČR: offsetový programy (od zahr dod nad 300M, v hodnotě min 100%, plnění 5-10 let, oblast podpora exportu, know how, nové investice, společné podniky, podpora SMEs)
Reexport – opětovný vývoz
Switch – konverze vzájemně nesměn deviz, zbožové vs devizové

17) Financování mez. obchodu: faktoring, forfaiting, leasing

kritéria pro výběr: výše potřeb finanč prostředků, náklady na financování, rizika, rychlost dosažení fin. prostředků, vliv na likviditu podniku, daňové důsledky, náročnost na vlastní fin. zdroje
KRÁTKÉ financování
- kontokorent
- eskont směnek – odkup směnek před splatností, většinou se zachováním postihu
- dokumentární akreditiv
- zálohování exportních pohledávek
- faktoring – cese krátkých pohledávek
regresní , bezregresní (ručení za zaplacení pohledávek (riziko delcredere))
exportní faktoring: systém 2 faktorů nebo pojišťují riziko delcredere u pojišťovny
- půjčky
DLOUHÉ financování
- národní systémy financování (EB)
- forfaiting – bezregresní odkup dlouhodobých pohledávek
náklady forfaitingu: diskont, odměna za pohotové zajištění zdrojů, další pohplatky, riziková přirážka
- leasing – zvláštní typ nájmu, uživatel získává právo na užívání zboží invest. charakteru na pevně stanovenou dobu, po ukončení má možnost odkoupit za zůstatkovou cenu
předmět nájmu zůstává ve vlastnictví leasing spol, daňové zvýhodnění
přímý vs nepřímý leasing
finanční leasing vs operativní, zpětný leasing
- dlouhodobé úvěry

16) Pojištění v mez. obchodě

rizika:
tržní: nedosažení očekávaného výsledku, opatření: pohyblivá cena, klouzavé cen. doložky (jedno, 2stranné), termínové či zajišťovací transakce
komerční: nesplnění závazku obchodním partnerem (odstoupení, nesplnění či vadné plnění, nepřevzetí zboží, platební nevůle, plat. neschopnost)
přepravní
teritoriální: nejistota polit či mae vývoje země, administr opatření, přířodní katastrofy, embargo, politická
kurzová: vyplývá z čas. nesouladu přijetí zboží a placení, ochrana: volba měny, operace na deviz trzích, pojištění, prodej pohledávky
riziko odpovědnosti za výrobek

Pojištění – přepravy, úvěrů, dokument inkasa, dopr prostředků, odpovědnosti za škodu, výstav
pojmy: pojistitel, pojistník (kdo sjednal), pojištěný, p. smlouva, p. podmínky, pojistka (doklad), poj. zájem (zájem uchovat věc ve stavu v jakém se nacházela), společná havárie (způsob, dle kterého se rozvrhnou škody a náklady vzniklé opatřeními k záchraně lodi)
Pojištění přeprav – pokud vzniklo nahodilou událostí, absolut výluky (úmyslné jednání), relativní výluky (choulostivost zásilky, válečná a polit rizika-pojištění pouze věcných ztrát, ne fin. újem, není možné sjednat pro silniční a říční přepravu)
pojistná částka – nejvyšší hranice plnění pojišťovny, poj hodnota – hodnota poj zásilky vč přepravného, skladného, očekávaného zisku...
spoluúčast – odečítací, podmíněná
3 zákl. rozsahy pojist krytí:
- proti všem rizikům
- vč. zvláštní havárie – s výjimkou škod vzniklých přiroz. choulostivostí zboží
- s vyloučením zvl. havárie – při zničení celé zásilky nebo při poškození při závaž. nehodě
Angl systém přepr pojištění
- institute cargo clauses A – proti všem rizikům (princip univerazlity) vyjma vnitřní zkázy a výluk
- institute cargo clauses B – jen vyjmenovaná rizika (požár výbuch, srážka, zemětřesení, blesk
- institute cargo clauses C – jako B, ale ještě sníženo o 4 rizika
Pojištění úvěrů a dok. inkasa – např. EGAP (komerční rizika, teritor i polit rizika)
u dok. inkasa pojišťovna – pojišťovna hradí škodu, pokud kupující neproplatil dokumenty

13) Směnka a šek

Směnka
- cenný papír upravený zákonem
- cizí vs. vlastní
- cizí: bezpod. písemný příkaz výstavce směneč. dlužníkovi (trasátovi) k úhradě peněz remitentovi
- vlastní: bezpod. písemný příslib výstavce hradit remitentovi
- 8 náležitostí: označení směnky, bezpodmín. příkaz, směnečník, splatnost, místo platby, datum a místo, podpis výstavce, remitent
Výhody:
- zákonná úprava, přísnost směnného práva
- obchodovatelnost
- rychlejší vymahatelnost u soudů
- zajištění směn. závazků bankou

Šek
- CP upravený zákonem
- platební příkaz, kterým výstavce přikazuje své bance – šekovníkovi – uhradit majiteli šeku částku
- 6 náležitostí
- vystavení na jméno, na řad, na doručitele
- šeky křižované, soukromé, bankovní

15) Mez. přeprava, smluv. zajištění, druhy mez. přepravy, dokumenty užívané v mez. přepravě

smluv. zajištění: dnes 75% přepravy přes spedici
další znaky dnešní přepravy: JIT, zrychlování, kontejnery, unifikace přepr. dokumentů, EDI, logistic. centra
zasilatelská smlouva: zasílatel se zavazuje příkazci, že vlastním jménem na vlastní účet obstará přepravu
smlouva o přepravě věci: dopravce se zavazuje odesilateli, že přepraví věc a odesílatel za to zaplatí
nákladní list – potvrzení o přijetí zboží k přepravě
náložný list – cenný papír na jehož základě dopravce vydá zásilku
smlouva o nájmu dopr. prostředku
smlouva o provozu dopr prostředku – poskytoval provozu přepraví náklad a dle dispozic objednatele učiní cesty
Železnič. přeprava
- Mez. unie železnic
- Úmluva o mez žel. přepravě COTIF (předpisy CIV a CIM)
Silniční přeprava
- Mez silniční unie (IRU)
- dohoda TIR – urychlené celní odbavení, celním dokumentem je karnet TIR, převoz přes hranice bez důkladné kontroly, odbavení na vnitrostát. celnicích, na hranicích se kontrolují pečeti, karnet vydává IRU, vždy na 1 vozidlo a jízdu
- Úmluva o přepravní smlouvě v mez sil dopravě (CMR) – nákladní list CMR
Letecká přeprava
- letecký nákladní list AWB (airway bill)
Námořní přeprava – liniová vs trampová
- liniové námořní konference, pooly, konsorica
- konosament (bill of lading) – vydávám na žádost odesilatele a potvrzuje převzetí zboží dopravcem k přepravě, dispoziční dokument, obchodovatelný CP, vystaven na jméno, řad, doručitele
- námořní nákl list (sea waybill) – neobchodovatelný dokument svědčící o uzavření přepravní smlouvy
- trampová přeprava – volná, zvláštní smlouva Charter Party
- kontejnery: FCL – full container load, LCL (Less then Container Load)
výhody: omezená manipulace, nízké riziko vykradení, rychlá přeprava
druhy: na suchý náklad, s tep. izolací, ovocný, chladírenský, násypné, flat rack, cisternové, otevřené,
skladovací služby: smlouva o skladování, skladištní list (warrant) – obchod CP (právo na vydání věci), celní sklady, svobodné celní sklady, konsignační sklady

14) Platební a zajišťovací bank. instrumenty

- určení místa, doby (předem (akontace), při dodání, po dodání) a způsobu úhrady kupní ceny (cash, hladký plat, dokumentární formy)
funkce:
- zajišťování provázanosti plnění KS prodávajícím i kupujícím
- ovlivnění míry rizik
- určuje financování obchodu
- ovlivňuje výši nákladů dané operace

Kritéria pro volbu:
- druh zboží
- teritorium obchodu
- situace/konkurence na trhu
- zvláštnosti použité obch. metody
- osoba kupujícího
- postavení prodávajícího a jeho možnosti

Plateb. podmínky:
- předem
- dok. akreditiv – závazek banky poskytnout beneficientovi plnění pokud splní akredit. podmínky
o druhy: odvolatelný, neodvolatelný, avizovaný, potvrzovaný, revolvingový, převoditelný, back to back, reimbursní (se směnkou), stand-by, zelená/červ doložka
- dok. inkaso – prodávají dává bance dokumenty a pověřuje jí, aby zajistila jejich předání kupujícímu proti zaplacení nebo akceptaci směnky; riskantnější pro prodávajícího
- otevřený účet
- dod. úvěr

Zajištění úvěr. rizik:
- bank. záruka – pokud dlužník nezaplatí, banka se zaručuje že věřitele uspokojí
o akcesorikcá vs abstraktní (váže se jen k definovaným podmínkám)
o záruky nepřímé – kryté a nekryté
o platební vs neplatební (za platnost nabídky, za vrácení akontace, za řádné provedení kontraktu)
- výhrada vlastnictví
- zástavní právo

10) Mez. kupní smlouva, její uzavírání, obsah, použité dokumenty

Umluva OSN o smlouvách o mez. koupi zboží (1980) řeší uzavírání a práva a povinnosti kup. a prod.
- od r. 91 součástí právního řádu ČR
- volba rozhodného práva
- uzavření: ústně, tel, telegraf, písemně, konkludentně
- písemná forma – pro nějaké země a určité smlouvy nutná (výhrada vlastnictví ke zboží)
- uzavírání smluv – nabídka a její přijetí NEBO objednávka a její potvrzení

Nabídka a její odvolání, závazná nabídka
Okamžik uzavření KS: zásada doručení akceptu navrhovateli (Evropa), zásada odeslání přijetí návrhu (USA)
všeobecné obchodní podmínky a typové kontrakty, obch. zvyklosti

Obsah KS:
podstatné části: strany KS, určení obchodovaného zboží (předmět), kupní cena
ostatní: dod. lhůta (přesná, lhůta do, lhůta v závislosti na něčem, postupné dod. lhůty, JIT), dod. podmínka, plat. podmínka, způsob přepravy, záruky

Dokumenty v mez. obchodě:
- obchodní – poptávka, nabídka, objednávka, akcepty, avíza, kontrakt, faktura, balicí list, dodací list
- celní -jcd
- přepravní a skladovací
- platební a úvěrové
- pojišťovací

11) Dodací podmínky, incoterms, kritéria pro volbu

dod. podmínky určují:
- způsob, místo a okamžik předání zboží
- způsob, místo a okamžik přechodu výloh a rizik
- další povinnosti stran při zajišťování dopravy, vyclívání, pojištění...

Incoterms
- potřeba se na ně odvolat
- nevztahují se na 3. strany
- neřeší přechod vlastnictví
- určují min. povinnosti

Zákl. povinnosti prodávajícího:
- dodat zboží v souladu s podmínkami
- dát zboží k dispozici v čase a místě dohodnutém
- zabalit zboží
- vyrozumět kupujícího o předání zboží
- nést výlohy do předání zboží kupujícímu
Zákl. povinnosti kupujícího:
- převzít zboží
- zaplatit kupní cenu
- nést výlohy od převzetí zboží

Doložky Incoterms:
- E: EXW doložka odebrání
- F: FCA, FAS, FOB
- C: CFR, CIF, CPT, CIP – různá místa přechodu výloh a rizik
- D: DAF, DES, DEQ, DDU, DDP

8) Mez. komunikační politika, komunik. proces, plánování a organizace mez. komunikace, nástroje kom. mixu a jejich uplatnění v mez. mktng.

faktory:
- hospod. vyspělost země – úroveň médií...
- právní prostředí – právní regulace (tabák)
- soc-kult prostředí

osobní vs neosobní komunikace

Komunikační strategie
- globální vs. adaptační
- push vs pull
Proces:
- stanovení cílů (viz druhy reklamy)
- rozpočet (metody: zbytkový rozpočet, % z obratu/nákupu, konkurenční rovnost, metoda úkolů a cílů)
- zadání pro rekl. agenturu
o mktng. info – analýza situace na trhu, definice potřeb a očekávání zákazníků, základní mktng. a rekl. cíle, popis cíl. segmentu, žádoucí sdělení, argumenty, předcházející reklamy, konkurence
o info o značce – charak. značky, výhody pro spotřebitele, image značky
o ostatní – rozpočet, harmonogram, pretesting

Komunikační mix:
- reklama – TV, tisk, rozhlas, Inet, outdoor, indoor, kino, direct mail
- podpora prodeje – POS, dárkové předměty, výstavy, vzorky/kupóny/prémie, soutěže, slevy, sampling, body za nákupy
- PR – vnitrofir. komunikace, prezentace v médiích, publicita, infoslužby pro veřejnost, sponzoring, pořádání spec. akcí, účast na konferencích, školeních
- přímý marketing – osobní prodej, pultový prodej, předvádění v domáctnostech, veletrhy, teleshopping, telemarketing...

Reklama:
- výrobková vs. institucionální
- informativní, přesvědčovací, připomínková, srovnávací

Reklamní kampaň:
- Mission, Message, Money, Media, Measurement

7) Mezinárodní distribuční politika, faktory, mez. distrib. cesty, trendy ve vyspělých zemích

trendy: koncentrace, internacionalizace
vertikální a horizontální (nákupní aliance) mktng. systém
vliv Inetu (B2B, tržiště), ECR, CRM
faktory ovlivňující distribuční politiku:
- nákupní a spotřební chování
- povaha zboží (přímé vs. nepřímé distribuč. cesty)
o distr. spotř. zboží: intenzivní, selektivní, výhradní
- konkurence
- ekonomické možnosti (např. praxe KA)
- struktura odvětví (např. Francie HPM 51% vs Řecko 5%)
- legislativa

6) Cenová politika, faktory jí ovlivňující, cenové strategie

Faktory: vnější a vnitřní (strategie podnikání, cíle, positioning, výrobní náklady...)
ekonomické a právní prostředí – fiskální polit. státu – daně (DPH, spotř. daně), omezení volnosti tvorby ceny)
obchodněpolit. faktory – tarifní a netarifní nástroje,
stabilita deviz. kurzů,
inflace,
četnost a síla konkurence – leadři uplatňují vyšší ceny než followers,
poptávka a její vývoj – elasticita poptávky, substituční výrobky,
chování spotřebitelů

Mez. cenové strategie
- jednotné ceny vs. cenová diferenciace
- strategie sbírání smetany, prémiové ceny, price penetration strategy, transferové ceny (daň. optimalizace)

Proces tvorby ceny
- nákladově, poptávkově a konkurenčně orientované ceny
- stanovení ceny přirážkou (cost plus pricing)
- stanovení ceny pomocí cílové rentability (break even pricing)
- cena dle vnímání zákazníky (value preceived pricing)
- hodnotové stanovení ceny (value added pricing) – nízká cena jako stimul pro nové zákazníky
- následování ceny konkurence
- cena pro cenové nabídky

5) Výrobková politika v mez. mktng., ...

...adaptace výrobků na technické požadavky, problematika shody českých výrobků s evrop. směrnicemi, značková politika, cyklus tržní životnostivýrobku, standardizace nebo adaptace podle charakteru zahr. trhů, koncepce BCG – portfolio analýza

3 dimenze výrobku:
- užitné vlastnosti – fyzikální, chemické, výkon, rozměr, chuť...
- související služby – financování, pojištění, doprava, záruka...
- image výrobku – značka, výrobce, módnost, původ

Výrobky: spotřební vs. průmyslové
Spotřební výrobky: FMCG, zboží dlouhodobé spotřeby, speciální výrobky
Výrobky v mez. mktng.: tuzemské, exportní, multinacionální, globální

Adaptace výrobků na technic. požadavky
- patří mezi technické překážky obchodu
- v EU: evrop. směrnice (závazné, ale základní), evrop. normy (dobrovolné)
- ČR: harmonizace s EU prostřednictvím zákona o tech. požadavcích na výrobky, o odpovědnosti za škody způsobené vadami výrobků, o NCHL
- systém odpovědnosti výrobce
- značení CE

Strategické řízení značek
- stanovení koncepce (výběr značky, ochrana značky)
- nositel značky - výrobce, distributor (private labels), licencovaná značka, co-branding (Dell+Intel)
- strategie – hierarchie (firemní název, umbrella brand, výrobková řada, výrobek), vytvoření nové značky vs. rozšíření značky vs. použití stávající značky pro nové podnik. aktivity vs. několik značek pro stejný druh výrobku, úprava názvů značek (Magic Tree, Wunderbaum)

Životní cyklus výrobku
- každý výrobek má omezenou životnost, objem, zisk a mktng. strategie závisí na fázi
Fáze:
- vývoj
- zavádění – globální vs. postupné, cenová strategie: sbírání smetany vs. penetrační strategie
- rozvojová
- zralost
- úpadek
V jednotl. fázích sledujeme: objem prodejů, zisk, náklady, typ zákazníků, konkurence, mktng. cíle, výrob., cenová, distrib., komunikační politika, podpora prodeje

3) Segmentace mez. trhů, segmentační strategie, kritéria segmentace trhu spotř. výrobků, segmentační strategie na prům. trhu. Positioning na mez. trh

Segmentace trhu = rozčlenění na homogenní podmnožiny zákazníků, na které je možné působit vybranými mktng. nástroji

Segment musí být dostatečně velký, homogenní a dostupný, měřitelný
Proces: 1) výběr vhodných kritérií pro segment. a analýza segmentů
2) výběr cílového trhu (targeting)
3) volba segmentační strategie

Segmentační kritéria
Trhy: SPOTŘEBNÍ, PRŮMYSLOVÉ, trh VEŘEJNÉHO SEKTORU
Spotřební trh: kritéria tržní (geografická krit., demografická, psychografická, socioekonomická) a behaviorální

Průmyslový trh: geograf. krit., velikost podniku, provozní charakter, nákupní politika, obor podnikání, behaviorální krit. (loajalita k dodavatelům)
důležité skutečnosti: racionální nákup. chování, odvozená poptávka a nízká elasticita poptávky, omezený počet zákazníků, geografická koncentrace, úzké vazby mezi dod. a odběr.

Výběr cílového trhu
3 faktory: velikost trhu, atraktivita (míra konkurence, substituční výrobky, silná pozice kupujících nebo dodavatelů), růstový potenciál

Segmentační strategie
- jednotná segment. strateg (nediferenc. mktng.) (1 výrobek pro všechny segmenty)
- strat. koncentr. na vybraný segment
- diferenc. segment. strateg.

Positioning
- stanovení koncepce a image značky, s cílem zaujmout zvolenou pozici v myslích spotřebitelů
- identifikace spotřebitelům a odlišení se od konkurence
- 3 faktory: objektivní charakteristiky výrobku, očekávání zahr. spotřeb., postavení konkurence
- GLOBÁLNÍ (high tech, high touch) vs. TUZEMSKÝ (m.j. průmysl. produkty) positioning
- zásady pro tvorbu positioningu: jednoduchost a snadná pochopitelnost pro spotřebitele, soulad s očekáváním zákazníků, zdůraznění hlavní výhody, důvěryhodnost a originalita
- positioning může být dle: výrobku (jeho vlastností), způsobu použití, dle kvality, dle segmentu či životního stylu
- mapy vnímání, např. preferovanost vs. známost značek (strategie přímého střetu s konkurencí vs. strategie volných segmentů)

4) Strategie mez. rozvoje firmy...

...Formy vstupu na zahr. trhy. Vývozní a dovozní aktivity (obchodní metody), faktory, ovlivňující volbu obchodní metody, obchodní mezičlánky, formy vstupu nenáročné na kapitálové investice (licence, franchising,..), kapitálové vstupy na zahr. trhy, faktory, které ovlivňují rozhodování o přímých zahran. investicích, formy investic, investiční pobídky, investice českých firem v zahraničí, strategické aliance.

Strategické plánování
- firemní mise/vize
- strateg. cíle
- výběr nosných podnik. aktivit – BCG nebo GE matice (atraktivnost trhu vs. konkur. postavení)
- rozplánování dle SBU

Plánování na úrovni SBU a operativní mktng. plánování
a. SWOT analýza
b. stanovení cílů – kvantifik., realistické a v souladu s celofir. posláním, prioritizované
c. marketing. plán
- úvod, mktng. analýza, cíle (časově i geograf.), rozpočet
d. realizace a kontrola
e. analýza a závěry

Růstové strategie:
- interní extenzivní/intenzivní růstová strategie
- externí horizontální/vertikální integrační strategie
- diverzifikační strategie

Formy vstupu na zahr. trhy
- dle investiční náročnosti vstupu na zahr. trhy, podnikových zdrojů, potenciálu cílového trhu, možnost kontroly, rizikovosti a konkurenceschopnosti
- vývoz/dovoz operace, formy vstupu nenáročné na kapitál. investice, kapitálové vstupy

Vývoz/dovozní operace
- prostřednické vztahy
- výhradní distribuce
- obchodní zastoupení
- komisionářské a mandátní smlouvy
- piggybacking
- přímý vývoz
- kooperace vývozců v rámci sdružení

Formy nenáročné na kapitál. investice
- licence – právo k využití ochranné známky či obchodní firmy nebo k know-how (nepravá licence)
- franchizing
- smlouvy o řízení
- zušlechťovací operace
- výrobní kooperace

Kapitálové vstupy
- přímé nebo portfoliové investice
- PZI = založení, získání nebo rozšíření trvalých ekon. vztahů mezi investorem ze zahraničí a tuzemským podnikem
- akvizice, fúze (sloučení, splynutí A+B=C), joint-venture (smluvní nebo kapitálové), strateg. aliance

Faktory PZI:
- mktng. (velikost trhu, růstový potenciál, snaha o udržení podílu na trhu, snaha o podporu exportu, větší ziskovost, základna pro vývoz)
- obch.-politické (obchodní bariéry, preference tuz. výrobců)
- nákladové faktory (kvalif. prac. síla, levné suroviny, levná prac. síla, nízké výrob. a přeprav. náklady, pobídky pro investory, dostupnost kapitálu a technologií)
- investiční klima (pozit. vztah k zahr. investorům, polit. stabilita, otázka vlastnictví, devizová a měnová politika a daňová politika, znalost místního trhu)

) Výzkum mez trhů, analýza makro a mikroprostředí, mktng.informační systém, průběh a řízení mez mktng. výzkumu, inf zdroje pro české vývozce

4 hlavní oblasti: výzkum mezinárodního podnikatelského prostředí zahr trhů, na působení konkurence, na potenciál cílových trhů, na účinnost mktng. strategie (výrobkový výzkum, srovnávací cenové analýzy, hodnocení rekl kampaní, výzkumy spotřebních zvyklostí, výzkumy image značek)

Metody mez mktng. výzkumu
Desk Research – sběr a analýza sekundárních info z interních zdrojů (účetnictví, výroční zpráva) a externích (inf dtb, statistiky, literatura, specializ agentury, obchodní komory, inet)
Field Research

Kontinuální výzkum – panel prodejen, spotřebitelské panely (nákupy domácností), omnibusy (vícetématické výzkumy)
Ad hoc výzkum

Kvantitativní metody – na reprezentativním vzorku, dotazování
- osobní rozhovory, metoda CAPI (computer aided personal interview), CATI, online research, anketární šetření (písemná forma, response rate max 25%)
Kvalitativní metody – zjištění příčiny chování spotřebitelů (hloubkové rozhovory, skupinové rozhovory (focus group), projektivní techniky)

Průběh a řízení mezin. mktng. výzkumu
Mktng. informační systém – sběr, třídění, analýza, vyhodnocování a distribuce potřebných, včasných a přesných informací o mktng. okolí firmy
- 3 části: vnitropodniková data, mktng. zpravodajský systém (info o konkurenci a prostředí), mktng. výzkum
postupo mktng. výzkumu: přípravná fáze (co zkoumáme, ident možné informační zdroje, výzkumnou metodu, plán mezinár. výzkumu trhu), realizační fáze (výběr agentury, výzkum trhu, zpracování a analýza dat, závěrečná prezentace, aplikace výsledků)

Definice mez. mktng., pokračování

Zákl. koncepce mezinárodního marketingu
Vývozní mktng. – adaptace obch. politiky dle vývoz. trhů, pro malé a stř. firmy začínající s mezin. působením, postup: výběr několika zahr. trhů, výzkum trhu, výběr země nebo geozóny kam bude vyvážet, výběr obch. metody, výběr obch. politiky, mktng. mixu, konkrétní nabídky pro daný trh
Globální mktng. – nabízet stejný výrobek stejnému segmentu zákazníků na celém světě (předpoklady: homogen potřeby zákazníků na celém světě, zákazník chce prům. kvalitu za dobrou cenu, velkosériová výroba snižuje náklady)
Interkult mktng. – Think globally, act locally; využívání standardiz postupů adaptovaných na místní podmínky;
koncepce: sociálně-kulturní geozóny, příbuzné sociální vrstvy (horních 10 000, mládež)

strategie firem:
Leader Str – zvyšování podílu na glob. trhu, cílem je dominant. postavení
Challenger strategy – snaha oslabit postavení leadera
Follower strategy – malé a střední firmy nebo u homogenních produktů, kopírování výrobků velkých firem, nemají náklady na RD
Market Niche strategy – segmenty, o které nemají velké firmy zájem (příliš malé), menší obraty, vyšší marže, riziko je změna nákup. chování nebo vstup velké firmy

4 stadia mezin. rozvoje firem:
podnikání na tuzem. trhu, vývoz do zahraničí, mez. podnikání na více trzích, globální aktivity

Mezinárodní prostředí a vliv na mezin. podnikání
PEST analýza
Politické a právní prostředí – politic. systém, stabilita, členství země v region. seskupeních, vztah k zahr. firmám, kurupce, lobbismus, podnikatelské a profesní svazy, legislativa

Ekonomické prostředí – zao politika, kurzová politika, vztah k zahr investorům, mae ukazatele a vývoj

ZAO politika – protekcionistická vs. liberální
Smluvní nástroje – mezinár. smlouvy
Autonomní nástroje – v kompetenci jednotl. zemí
Proexport nástroje – zvýhodněné financ., pojištění, poskytování informací a fin. podpory

Tarifní nástroje – cla
dle účelu (fiskální, ochranná, prohibitivní, preferenční, negociační, kontingentní, diferenciační (zvýhodnění dopravy), skleníková (ochrana rozvíjeného odvětví), odvetná
dle pohybu zboží (dovozní, vývozní, tranzitní)
dle způsobu výběru (valorická, specifická, smíšená)

Netarifní nástroje
dovoz. přirážka, depozitum, antidumping. cla, dovoz. kvóty, minimální ceny, vyrovnávací clo (z dovozu subvenc. výrobků), technické překážky obchodu (certifikáty, atesty)

Kurzová politika
Systém pevných kurzů (systém vázaný na 1 měnu, ke koši měn a omezená pohyblivost kurzů)
Systém pohyblivých kurzů – floating (čistý, řízený)
- kurzové riziko, náklady na zajištění proti němu

Vztah k zahr. investorům
- PZI, invest. pobídky (sleva na dani z příjmu, dotace na nově vytvořená prac. místa, nulová cla, pozemky zdarma)

MAE ukazatelé – HDP/osobu, inflace, nezam, tempo HDP, směnný kurz, vývoj investic, plat. bilance, demograf. údaje, analýza život. úrovně

Sociokulturní prostředí
- míra otevřenosti společnosti – invividualismus vs kolektivismus
- hierarchie potřeb – biologické potřeby, bezpečí, sociální potřeby, p. uznání, p. seberealizace
- hodnotová orientace – současné civilizační trendy (sekularizace – min. vliv náboženství, vlastní ind. rozvoj a prožitky, ženská emancipace, sexualita, menší ochota se podřizovat, práce není povinnost, cennost volného času, ochrana přírody a zdraví
- instituce
Dimenze kultury – národní kulturu charakterizuje vztah k autoritám, k nejistotě, míra individualismu, koncepce maskulinity

Rizika mezin. podnikání
Teritoriální – plateb. potíže vyvolané polit. událostmi, riziko transferu deviz do zahraničí, administrat zásahy státu, přírodní katastrofy
Kurzové riziko – nástroje na omezení: vhodná struktura měn pohledávek a závazků, volba měn, zajišťovací nástroje (pevné termínované nástroje – forwardy, futures, swapy; opce)
Tržní rizika – hospodářský pokles, změna spotřeb preferencí, vstup konkurence na trh
Rizika zahr. partnerů – nesplnění závazku obchodním partnerem

1) Definice mez. mktng., koncepce mez. mktng., vývozní koncepce, globální koncepce, mez. mktng. řízení (interkultur. mktng.), specifika mez. mktng.

Mez. mktng.: podnikatelská filozofie zaměřená na uspokojování potřeb zákazníků na mez. trzích; úkolem mez. mktng. je optimalizace firem. zdrojů a vyhledávání podnik. příležitostí, které umožní podnikům využívat konkurenčních výhod

- mez. mktng. má stejné základy jako tuzemský, ale musí být přizpůsobený mezinárodnímu prostředí, hlavně po stránce jazykové, kulturní, sociální, obchodní, politické, legislativní
Základní koncepce mktng. řízení:
Výrobní – sériová velkovýroba, zákazníci chtějí levné a široce dostupné výrobky; nízké výrobní náklady, efektivní distribuce
Výrobková – neustálé zdokonalování výrobků, zákazníci chtějí kvalitní výrobky a jsou ochotni za ně zaplatit
Prodejní – snaha prodat co se vyrobilo, hard selling, cenové podbízení, výprodeje
Marketingová – uspokojování potřeb zákazníků
Sociálně mktng. – podnik musí uspokojovat přání zákazníků lépe než konkurence a se ziskem a navíc musí brát ohled na zájmy společnosti

Typy konkurenčních výhod:
Strategie širokého pronikání na trhu (Penetration Str.) – velkosériová výroba, úspory z rozsahu, nízké náklady, dobré ceny (japonské, čínské, korejské firmy, distribuční řetězce)
Strategie diferenciace (Diff. Strat.) – odlišnost od konkurence, vyšší ceny
Strategie úzké specializace (Concentration Str) – omezený počet kupujících, vysoké marže, vhodné pro malé a střední firmy

Teoretické přístupy k internacionalizaci

EPRG – přístup k internacionalizaci vychází z firem. hodnot, kultury, manaž. stylu
Etnocentr. firmy – silné tuzemské postavení, mez. působení důsledkem potřeby dalšího růstu, silná role matky, problém je nepřizpůsobení danému prostředí
Polycentrické – silné postavení lokálních poboček, problém může být nesourodost, nevyužití synergií
Regio/geocentr. – globální přístup k řízení

Mezin. životní cyklus výrobku
1.fáze – nový výrobek, vysoká cena, výroba ve vysp. zemi, vývoz do ostat. zemí
2.fáze –výrobek je dospělý, tuz. firmy také vyrábějí daný výrobek, výroba se delokalizuje do zahraničí
3.fáze – výrobek končí, cena se snižuje, výroba v rozvoj. zemí, dovoz do vysp. zemí

Model internacionalizace Uppsalské školy
Mez. rozvoj firmy je daný 1) zdroji, 2) mírou angažovanosti (ta, je dána zkušenostmi); proto rozvoj jde postupně, od „blízkých“ trhů a od vývozů, obchodních metod, přes afilace po výrobu v dané zemi

6 dimenzí internacionalizace dle Welche a Loustarinova – mez. rozvoj ovlivněn: předmětem podnikání, forma vstupu na zahr. trh, volba cílového trhu, firemn. organiz struktura a lidské zdroje

3.) Důsledky veřejného dluhu

1.) rozpočtové: negativní - vedou zprostředkovaně k omezení výdajů
růst veřejného dluhu - růst úrokové míry - pokles výdajů
dluhová služba se stává vynucenou prioritou
2.) fiskální: dluh a jeho relativní váha se nemění (např. Portugalsko)
dlouhodobý a skrytý jev
omezuje se prostor pro fiskální rozhodování vlády

Veřejný dluh vytlačuje držbu kapitálu:
 toto se nedá hodnotit ani pozitivně ani negativně
 závisí to na tom, kdo tento kapitál drží
 dochází k tomu proto, že státní cenné papíry jsou jistota a lidé je proto upřednostňují

2 způsoby řešení dluhu:
1.) pasivní cesta:
 vláda může pozitivně ovlivnit některé faktory
 bylo by to nejúčinnější, ale málokdy se to podaří
a) ovlivnit tempo ekonomického růstu
b) inflace - mohla by vést ke snížení relativní váhy veřejného dluhu - dochází ale ke konfliktu se zájmy centrální banky
c) dar ze zahraničí
2.) aktivní cesta:
 musí existovat shoda všech ekonomů, že dluh je priorita
 veškeré úspory vlády jdou na dluh
 předpokládá to vysokou kázeň, proto je tato politika nepopulární a většinou neschůdná
a) splácet dluh a úroky z přebytků běžného rozpočtu
b) výnosy z mimořádných dávek - jednorázový příjem státního rozpočtu
c) monetizace dluhu
d) administrativní řešení - vláda se rozhodne, že tento dluh bude ignorovat
e) státní dluhopisy - stálé nahrazování dluhu státními dluhopisy - nabalování dluhu

3 základní koncepce:
1.) Keynesiánský přístup
2.) Duckanan - tvrdí, že financování dluhu ze státních dluhopisů způsobuje přenos dluhu na budoucí generace - nekorektní
- definuje tzv. náklady obětované příležitosti:
a) subjektivní - náklady, které souvisí s rozhodnutím současné vlády
b) objektivní - vzniknou těm, kteří musí platit daně za tuto zadluženost
3.) Barro - souvisí s Ricardiánskou ekvivalencí

Je velmi důležité, co zahrneme do dluhové služby:
1.) u nás:
 dluhová služba zahrnuje jistinu i úroky
2.) metodika mezinárodního měnového fondu:
 z běžných výdajů se kryjí pouze úroky
 jistina je kryta z rozpočtových přebytků nebo z emisí státních dluhopisů

Pokud vstoupíme do Evropské Unie - musíme se přizpůsobit!!

2 programy na řešení dluhových situací:
1.) americký: - krácení výdajů (Clinton) - redukce úředníků, zmražení platů úředníků, úspory na kosmických a
výzkumných programech
- daňová opatření
2.) německý: - krácení výdajů - redukce viz Amerika
- vytváření nových pracovních míst, aby docházelo i nadále k ekonomickému růstu

Snížení efektivnosti zdanění:
 v důsledku zvýšení úroků na finančním dluhu
 tento dluh se platí z přebytků běžných rozpočtů - krácení výdajů
 daně mají tím pádem při stejné výši menší efekt na státní výdaje

4.) Situace v ČR: (informativně)

 k 1. 1. 1993 dluh vlády ČR - 164 mld. Kč
 z toho:
a) vnitřní dluh - 91,2 mld. Kč
b) vnější dluh 73 mld Kč (22 mld. Kč dluh přejatý z rozpočtu ČSFR, 51 mld. Kč vlastní dluh)

Záměry vlády:
1.) převést dluh do dluhopisů - sekuritizace dluhu
2.) stabilizovat dluh na určité úrovni
3.) internalizovat (převést) zahraniční dluh na dluh domácí

Podíl státního dluhu na HDP v ČR:
 koncem roku 1997 - 10,9%
 začátkem roku 1998 - 9,4%

Veřejný dluh

1.) Vymezení pojmu:

 dluh nemůžeme definovat jenom jako kumulaci deficitu - tzv. jednosměrná kauzalita
 dluh může vzniknou i jinak
 vždy to nakonec zaplatí veřejnost
 lze tedy nazývat „veřejným dluhem“
 čistý dluh - odečtení od celkového dluhu pohledávky státu
 hrubý dluh - celkový dluh veřejné rozpočtové soustavy

Rozlišení dluhu:
1.) Dle typu držitele
a) domácí dluh - privátní sektor včetně jednotlivců, veřejný sektor, CB, vláda
b) cizina
2.) Dle formy dluhu
a) státní dluhopisy neobchodovatelné
b) státní dluhopisy obchodovatelné
 krátkodobé (BILLS) 3 měsíce - 1 rok
 střednědobé (NOTES) - 1 - 10 let
 dlouhodobé (BONDS) - 10 let

 pokud má dluh podobu cenných papírů mluvíme o tzv. sekuritizaci státního dluhu

Existují dva názory na zadlužení vlády v zahraničí:
1.) s růstem zahraničního podílu na celkovém veřejném dluhu dochází při splácení úroků k odlivu bohatství do zahraničí - pokud se zadluží doma - změní se pouze portfolio soukromých subjektů
2.) nikde je zahraniční dluh nenahraditelný - může být i pozitivní, protože v případě půjčky v zahraničí nedochází k negativním jevům doma

Vynucená aktivizace obchodní bilance:
 aby mohly vlády splácet své dluhy v zahraničí
 musí vytvářet aktiva (přebytky obchodní bilance)
 % importu pohlceného úrokem státního (veřejného) dluhu

2.) Příčiny růstu veřejného dluhu, typy rozpočtového deficitu:

 relativní ukazatel podílu veřejného dluhu na HDP je nejlepší ukazatel - tzv. relativní váha veřejného dluhu
 veřejný dluh roste nejen jako reálné vyjádření, ale i jako relativní váha

Existují dvě mastridská kriteria související s fiskálem:
1.) podíl deficitu rozpočtu na HDP - 3%
2.) podíl veřejného dluhu na HDP - nejvíce 60%

 hlavní příčinou růstu relativní váhy jsou stále trvající (dlouhodobé) deficity HDP
 působí mnoho faktorů (některé z nich vláda může, jiné nemůže ovlivnit)

Příčiny vzniku aktivního deficitu

Krytí deficitů:
1.) zvýšení daní - nepopulární
2.) z přebytku let minulých
3.) prodávat státní nefinanční aktiva

 (T - CG - IG) = BGP + Bcb + Bgf
 kde: T...daně
CG...vládní spotřeba
IG.....vládní investice
BGP...půjčka vlády od veřejnosti
BCB...půjčka vlády od CB
BGF...půjčka vlády ze zahraničí

Dluhové financování :
 pokud se vláda zadluží doma nebo v zahraničí - vede k nárůstu dluhu

Emisní financování:
 půjčka od CB (CB musí emitovat peníze) - tzv. monetizační kanál - monetizace deficitu - zakázáno ze zákona

 (T - CG - IG) = (SP - IP) + (IM - EX), kde (SP - IP) je schopnost domácího sektoru vstřebat deficit (pokud není schopný - musí se vláda zaměřit do zahraničí)

Monetizace deficitu: (nezaměňovat s monetizací dluhu)
 dochází k růstu inflace
 - (T - CG - IG) = B + M + S

Rozpočtový deficit

1.) Pojetí a typy rozpočtového deficitu:
 3 situace ve vztahu mezi rozpočtovými příjmy a rozpočtovými výdaji
 1.) příjmy převyšují výdaje ....přebytek
 2.) výdaje převyšují příjmy.....deficit
 3.) příjmy = výdaje ......vyrovnaný rozpočet
 DEFICIT - negativní vládní úspory
 D = (R - EG), kde:
R...rozpočtové příjmy (převážně daňové)
EG..vládní výdaje (expenditure government)

Rozpočtová nerovnováha:
1.) krátkodobá nerovnováha - v průběhu jednoho rozpočtového období
2.) dlouhodobá nerovnováha - transformuje se do vládního dluhu - kumulace krátkodobých deficitů - opravdový problém

Existují různé pohledy na deficit:
a) statický - hodnotíme až po konci rozpočtového období (bilanční)
b) dynamický - v průběhu rozpočtového období - P a v mají sezónní charakter (jinak se jeví situace na začátku období a jinak na konci)

Různé typy deficitů:
a) aktivní (záměrný) - ex ante -dopředu plánovaný deficit
b) pasivní (nechtěný) - ex post - neplánovaný deficit, který není ovlivnitelný vládou - vliv mnoha faktorů zejména makroekonomických ukazatelů
Dorubusch / Fisher - uvádějí různé dopady makroekonomických veličin na změnu deficitů (např. pasivní
deficit v ČR - minulý rok - povodně - tzv. výdajové šoky)

Další členění deficitů:
a) cyklický
b) strukturální


Dle technického hlediska:
a) celkový deficit (schodek) (CD) (overall) - za tento schodek nemůže tato vláda, ale i ty předchozí
b) primární deficit (operativní) (PD) - deficit této vlády


Příklad:

V0 = 100 P0 = 100
b = 0,75 dg = 40
přírůstek G o 40 dt = 20
přírůstek T o 20

1.) 40 * 4 = 160
2.) 20 * -3 = -60
 = 160 - 60 = 100, ale deficit = 20


Různé interpretace deficitu státního rozpočtu:
 hodnocení deficitu je normativní otázka, problém
 hodnotit pouze rozpočtové nebo i fiskální dopady?

RICARIDIÁNSKÁ EKVIVALENCE:

2 typy fiskálních opatření: (ekonomické subjekty, které očekávají snížení daně usuzují, že dlouhodobě musí být kryto zvýšení státního dluhu. proto subjekty nebudou více spotřebovávat)
1.) Jednorázová rozhodnutí (diskreční opatření)
2.) Dlouhodobá opatření (vestavěné stabilizátory) - systém sociálních dávek na straně výdajů / progresivní příjmová daň na straně příjmů
3.) Fiskální multiplikátory:

Multiplikátor:
 výsledná změna závislé proměnné v důsledku změny exogenní, nezávislé veličiny o 1 jednotku
3 typy fiskálních multiplikátorů:
1.) výdajový
a) y = c + i + g
b) c = a + by - c... lineární funkce důchodu, b.......mezní sklon ke spotřebě, a..........autonomní spotřeba nezávislá na důchodu
c) y = 1/(1-b) (a + i + g) - derivuji podle g Př. při b = O,75 - výdajový multiplikátor = 4
d) dy = 1/(1 - b) dg
1/(1 - b)...výdajový multiplikátor
přírůstek reálného důchodu = výdajový multiplikátor * přírůstek vládních výdajů
2.) daňový demultiplikátor
t = autonomní daně (jejich výše nezávisí na výši důchodu)
t1 = indukované daně

paušální daň = autonomní zdanění
c = a + b (y - t) t - např. daň 10 000 Kč na osobu
(a - d) viz 1.) výdajový multiplikátor
e) y = c + i + g
f) y = 1/(1-b) (a + i + g - bt) derivuji podle t
g) dy = b/(1-b) dt
příklad b = O,75 - daňový demultiplikátor = 3
důchodová daň t1 - snížení důchodu y na - disponibilní důchod = (1 - t1) y
Př. Sazba důchodové daně = 20 %
původní důchod = 100
disponibilní důchod (1 - 0,2) * 100 = 80
h) c = a + b (1 - t1) y y = 1/(1-b) (a + i + g)
i) y = 1/ a-b (1-t1) * (a + b + g)
j) y = 1 / 1 - b (1 - t1) dg
 od této daně nelze odvodit daňový demultiplikátor, protože je to veličina závislá
3.) multiplikátor vyrovnaného rozpočtu
ad. paušální daň :
dy = 1 / (1- b) dg
výdajový multiplikátor
dy = b/ (1 - b) dt
daňový multiplikátor
k) dg = dt
l) dy = 1/ (1 - b) dg - b / (1 - b) dt
m) dy = 1/ ( 1 - b) dg - b/ (1 - b) dg
n) dy -= (1 - b) / (1 - b) dg
o) dy = (1 - b) / 1 - b ( 1 - t1) dg < 1

Účinnost fiskální politiky

1.) Model IS - LM:
 bod rovnováhy E
 vláda chce stimulovat ekonomické subjekty
 buď politika expanzivní nebo restriktivní nástroje
 posun křivky IS doprava - fiskální expanze
 posun křivky IS doleva - fiskální restrikce
 sklon křivky LM rozhoduje o účinnosti - strmá LM - k expanzi nedojde

2.) Model AS - AD:
AS určuje účinnost fiskální politiky
AD doprava - fiskální expanze
AD doleva - fiskální restrikce
AS strmá - CROWDING - OUT EFFECT

Fiskální politika

1.) Vymezení pojmu:
 každá politika = regulace vztahů

Fiskální politika:
 jeden z nástrojů uplatňování vládní politiky
 od ostatních druhů politiky se odlišuje specifickými nástroji, které má k dispozici
 u nás pojmová nevyjasněnost - fiskální politika (fiscal policy) = rozpočtová politika (budgetazy policy) (viz učebnice)
 fiskální politika se snaží napomoct dosažení makroekonomických veličin - určitého stupně ekonomického růstu a určité míry zaměstnanosti

Základní nástroje fiskální politiky:
 operace na příjmové a výdajové straně veřejných rozpočtů
 způsoby, které vláda může a nemusí považovat za vhodné
 operace související s rozpočtovým saldem

Rozpočtová politika:
 řeší alokační a redistribuční funkce

Fiskální politika:
 řeší stabilizační funkce

2.) Fiskální expanze a fiskální restrikce:

Fiskální expanze:
Y = c + i + g + n*x kde:
c..soukromá spotřeba - závisí na mezním sklonu ke spotřebě
i...soukromé investice - závisí na úrokové míře
g...vládní výdaje - závisí na vládě

a) přímo: růstem vládních výdajů
b) nepřímo: zvýšením soukromé spotřeby v důsledku snížení daní, není dáno přímo - projevuje se to přes mezní sklon ke spotřebě
v roce 1992 - váha g na y = 7%
váha c na y = 60%

Fiskální politika odlišuje:
1.) výdaje od transferů ( g = tr)
2.) uvažuje tzv. čisté daně (t - tr)
např.
t = 100
výdaje = 100
z toho g = 50

i = 20
tr = 30
a) rozpočtově - příjmy = 100, výdaje = 100


b) fiskálně - čisté daně = t - tr = 100 - 30 = 70
výdaje = g = 50 + 20 = 70

Fiskální federalismus

1.) optimální velikost fiskální jednotky při daném objemu veřejných statků a služeb (viz 1. graf)
 optimální velikost fiskální jednotky při daném objemu veřejných statků a služeb = N = celkové náklady na produkci tohoto veřejného statku N Z
 na vertikální ose Z/N
 na horizontální ose počet osob fiskální jednotky, které budou platit daně
 křivka A - znázorňuje náklady na hlavu, zapojení dalšího daňového poplatníka znamená mezní úspory na každého člena
 jaký je optimální počet zúčastněných? - po dobu kdy křivka Am je větší než 0 - zapojení dalšího přináší mezní úspory
 u smíšených veřejných statků - např. bazén, který nemůže donekonečna přibírat další členy
 OB...náklady, které vznikají při zvýšení počtu členů
 OBm...mezní náklady zatížení při zvýšení počtu členů
 P...optimální množství členů fiskální jednotky, aby pokryli náklady
 ON2 - 2 členy
 optimální náklady OC
 jiný objem veřejného statku A1, Am1 - nový bod optimálního množství

2.) známe počet členů n fiskální jednotky, hledáme optimální množství Q veřejného sektoru N Q (viz 2. graf)
 nabídková a poptávková křivka po veřejném statku
 různé nabídkové křivky pro různě velká společenství
 chceme zjistit, kolik by bylo optimální množství veřejného statku pro n = 1 zúčastněných - bod P1
 pro n1 členů - optimální množství Q1

3.) optimalizace n Q
 co by bylo optimální na straně členů společenství a na straně objemu veřejného statku - optimální bod E (Q4, N7)
Situace v ČR:
 různé typy dotací
dotace:
 veřejný výdaj poskytovaný jedním stupněm rozpočtu nižšímu stupni rozpočtu
transfery obecně mají podobu:
1.) účelových (specifických) dotací = SUBVENCE
 podmíněné rovnocenné (požadovaná účast dotovaného subjektu na dotaci) a nerovnocenné
 jsou vždy vázané, není možné je využít na něco jiného, než na stanovený účel
2.) neúčelových (všeobecných) dotací
 nepodmíněné
 dotace :
a) běžné - př. na provoz, činnost, platy
 kapitálové - př. na rekonstrukci, na obnovu auly mají zvýšit příjmovou situaci daného subjektu příklad - místní úřad dostane neúčelovou dotaci

FLY - PAPER EFEKT:

 jednou rozpuštěné veřejné peníze už nelze získat zpět

Dotace ze státního rozpočtu rozpočtům OÚ (obecních úřadů) v ČR
 příspěvek k částečné úhradě výdajů na výkon státní správy v obci - např. matrika, stavební úřad - nachází se na území okresu, měst - týká se výkonu státní správy
 podle rozsahu přenesených pravomocí podle počtu trvale bydlících obyvatel ( v přepočtu na 100 obyvatel)
 vyrovnávací
 účelové dotace na:
 sociální dávky
 domy s pečovatelskou službou
 sbory požární ochrany
 odvětvové vyrovnávací dotace na :
 školství
 lůžka v zařízení sociální péče
 zdravotnická zařízení
 mimořádné účelové dotace
 ekologické dotace

Příjmy místních rozpočtů v ČR podle rozpočtových pravidel
viz učebnice

Fiskální federalismus

1.) Vymezení pojmu:
 tento pojem platí pro všechny veřejné rozpočtové soustavy, kde je více než jedna úroveň
 zkoumá vztahy uvnitř veřejné rozpočtové soustavy po vertikální i horizontální struktuře
 jak optimalizovat fiskální funkce na straně příjmů i výdajů
Struktura veřejných rozpočtů:
 horizontální a vertikální (3 modely):
Plně centralistický : veškeré příjmy jdou do státního rozpočtu a ten je potom dělí mezi místní rozpočty výhody - rovnost všech regionů, není daňová konkurence nevýhody - potlačena iniciativa MR, neinformovanost


2.) Prostorové aspekty jednotlivých fiskálních funkcí
Ztráty státního rozhodnutí:
 stát nikdy nemůže správně rozhodnout o regionálních záležitostech



Daňové určení:
 zajišťuje výnosy jednotlivých daní
 míra decentralizace veřejných příjmů je nižší než míra decentralizace na straně výdajů



 nástroje:
1.) dotace
2.) podíl MR na centrálních daních
3.) uplatnění přirážek k jednotlivým daním
 daňová pravomoc ze zákona umožňuje nižším stupňům uplatnit přirážku na základě centrálních daní
 problémy decentralizace fiskálních funkcí

Sociální zabezpečení

1.) Vymezení pojmu
2.) Různé systémy sociálního zabezpečení
3.) Sociální zabezpečení v ČR

 u sociálního zabezpečení hradí část zaměstnavatel (26%) a část zaměstnanec (8%)
 vyměřovací základ = objem vyplacených mezd
 u OSVČ (osob samostatně výdělečně činných)
a) pojistné na důchodové zabezpečení
b) příspěvek na politiku zaměstnanosti
c) příspěvek na nemocenské pojištění (toto je dobrovolné, ad a) a b) je povinné)


Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění:
 neexistuje žádný fond zdravotního pojištění, existují pouze fondy jednotlivých zdravotních pojišťoven!!!!!
 součást celkové odvodové povinnosti
 sazba 13,5% z toho zaměstnanec platí 4,5% a zaměstnavatel 9%
u osob samostatně výdělečně činných je to 13,5% z vyměřovacího základu za někoho platí stát - např. studenti, děti...
Sociální zabezpečení = státní garance

Sociální kvóta:
 podíl výdajů z veřejných rozpočtů na sociální zabezpečení k HDP

Sociální výdaje z veřejného rozpočtu: (dle OECD)
1.) na zdraví (zdravotní péče, nemocenská, invalidní důchod)
2.) důchody starobní a pozůstalostní
3.) výdaje na rodinu
4.) výdaje na zaměstnanost
5.) výdaje na bydlení
6.) sociální pomoc
7.) vzdělání
8.) výdaje na odporu spoření

Základní modely finančního sociálního zabezpečení:
a) sociální péče (adresnost)
1.) jednorázové X opakované
2.) peněžní X naturální

b) státně sociální zabezpečení
 univerzální dávky
 dávky odvozované od předchozích příjmů
 v USA existuje tzv. PAY ROLL TAX

c) sociální pojištění
 systémy podnikového pojištění
 všeobecné sociální pojištění (u nás)
 PAY AS YOU GO (PAY GO)
 průběžný systém - mladá generace platí důchody starším generacím
 v současné době je diskutován problém stárnutí obyvatelstva
 řešením je diverzifikace zdrojů
 u nás návrh - přestoupení z průběžného financování na tzv. fondové financování


6 základních metod realizace sociálního zabezpečení:
1.) spoření
2.) soukromé pojištění
3.) podnikové zaopatření
4.) sociální pojištění
5.) státní zaopatření
6.) sociální pomoc

Základní oblasti sociálního zabezpečení:
 zabezpečení ve stáří - starobní, sociální a pozůstalostní důchody
 zabezpečení v nemoci a v invaliditě, včetně zdravotní péče
 rodinná politika - zejména podpora rodin s dětmi
 sociální (respektive chudinská) péče
 zabezpečení v nezaměstnanosti

Daň z příjmů:

 DPPO a DPFO - jeden zákon
 podle obchodního zákoníku: fyzická osoba - jednotlivec - vede jednoduché účetnictví
právnická osoba - firmy - musí vést podvojné účetnictví
Daň z příjmu fyzických osob:
 progresivní daň
 univerzální daň, která má zatížit veškeré příjmy fyzických osob
 sdílený výnos mezi státním a municipálními rozpočty
 podíl na celkových daňových příjmech postupně roste - zcela v souladu s principy EU
 Veškeré příjmy poplatníka
mínus: - příjmy vyňaté ze zdanění,
- příjmy tvořící samostatné daňové základy,
- příjmy osvobozené od daně z příjmu fyzických osob
= daňový základ:
 příjmy jsou různého charakteru, proto tento daňový základ dělíme na dílčí daňové základy:
1.) Příjmy ze závislé činnosti
2.) Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti
3.) Příjmy z pronájmu
4.) Příjmy z kapitálového majetku
5.) Ostatní příjmy
mínus: - odpočitatelné položky (viz schéma 5.5)
- nezdanitelné části základu daně
= daňový základ po snížení * sazba daně = DAŇ
 z vypočtené daně můžeme ještě uplatnit slevu na daních (např. odpočitatelná položka na veřejně prospěšný účel) - u FO - 1000 - 10%
- u PO - 2000 - do 2% (dle daňového zákonu)


Daň z příjmu právnických osob:
 veškeré příjmy právnických osob
mínus: - příjmy vyňaté ze zdanění (např. příjmy získané nabytím akcií v privatizaci)
- osvobozené příjmy (např. příjmy bytových družstev z nájemného v družstevních bytech)
- příjmy tvořící samostatné daňové základy
= zdanitelné příjmy
mínus: - náklady (výdaje) na dosažení, udržení a zajištění příjmů
= základ daně
mínus odpočitatelné položky
= základ daně po snížení o odpočitatelné položky * sazba daně = DAŇ
mínus slevy na daních = daň po slevě
 DPPO odlišuje:
a.) subjekty podnikatelské - ti, jejichž příjmy jsou z podnikatelské aktivity, nebo z nakládání s majetkem
b.) subjekty nepodnikatelské - ti, kteří nevyvíjí svou činnost jenom za účelem dosažení zisku, nejsou zřízeny za účelem podnikání , zdaňují pouze ziskové příjmy
 u podnikatelských subjektů se při stanovení základu daně vychází z hospodářského výsledku
Sazby DPPO:
1993 - 45%
1994 - 42%
1995 - 41%
1996 - 39%
1997 - 39%
1998 - 35%
 u specifických právnických osob - jako např. investiční fondy, investiční společnosti, penzijní fondy - 25%

Ostatní daně

Daň z nemovitostí:
 jeden zákon na dvě daně - daň z pozemků, daň ze staveb
 daň se vybírá dle umístění nemovitosti, či pozemku
 daň se ukládá na základě vlastnického poměru nebo uživatelského vztahu nezohledňuje majetek majitele (finanční a platební situaci)
 základ daně - výměra pozemku - u pozemkové daně (zákon však dále tyto pozemky třídí dle charakteru, existuje i seznam (vyhláška), který určuje hodnotu jednotlivých druhů)
 - u staveb - skutečná zastavěná plocha - dle účelu k čemu slouží, dle velikosti obce, kde je umístěna, dle počtu podlaží a td. existují i slevy a osvobození - např. u kulturní činnosti (muzea, nadace, archivy apod.)

Daň silniční:
 výnosem státního rozpočtu
 daňovým poplatníkem je držitel motorového vozidla (zapsaný v technickým průkazu), pokud je toto vozidlo používané k podnikatelským účelům
 SPZ - ČR
 sazba daně je pevná v roční výši dle charakteru vozidla
a) osobní - dle objemu válce
b) nákladní - dle hmotnosti a počtu náprav

10. přednáška
Daň z přidané hodnoty (DPH):
 zavedena 1993
 univerzální spotřební daň, to zn. na všechny výrobcích a obchodních stupních - zahrnuje pouze novou hodnotu
 zdanitelné plnění - v tuzemsku - dodání zboží, poskytování služeb, převod nemovitostí, převod a využití průmyslových a jiných pasiv
 Plátcem DPH:
 podnikatelský subjekt zaregistrovaný jako plátce DPH
 za platby odpovídá finanční úřad
Dovoz zboží - dovozce - celní úřad
Příležitostná autodoprava v tuzemsku provozovaná zahraničními provozovateli - provozovatel - celní úřad
-
 Plátce DPH se ze zákona musí zaregistrovat
 Poplatník:
 konečný spotřebitel Základ daně - cena zdanitelného plnění včetně spotřební daně Sazby DPH:
 22% - základní sazba - zboží
 5% - snížená sazba - služby
 v EU mezi 9 - 15%
 existují dvě přílohy zákona (č. 1 a č. 2), kde jsou vyjímky (např. knížky jsou zdaněny také jen 5 %)

Selektivní (výběrové daně):
1.) Daň z uhlovodíkových paliv a maziv
2.) z lihu a lihovin
3.) z vína
4.) z piva
5.) z tabákových výrobků

 předmětem zdanění je výroba a dovoz
 sazby jsou pevné nebo diferencované - dle typu zboží
 při vývozu některého z těchto výrobků má vývozce nárok na vrácení daně

Ekologické daně:
 nemají velký dopad na státní rozpočet

4.) Vymezení pojmu celková odvodová povinnost:

Celková odvodová povinnost:
 vše, co musí daňový poplatník odvést )včetně sociálního a zdravotního pojištění)
Pojistné na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti:
 není to daň, ale obligatorní odvodová povinnost jednotlivců, zaměstnavatelů zahrnuje se sem:
a) pojistné na nemocenské pojištění
b) pojistné na důchodové zabezpečení
c) příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
 tato platba je povinná - pro zaměstnance, zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné
 dobrovolně mohou i další

Daňový systém v ČR

1.) Cíle a postup daňové reformy v ČR (k 1. 1. 1993)
 přístup ke všem daňovým subjektům stejný - spravedlnost
 daňová efektivnost - aby daně působily neutrálně
 univerzálnost - omezení počtu vyjímek
 soulad s EU - daňová harmonizace
 zvýšení ekonomické účinnosti daně - nástroj hospodářské politiky vlády zvýšit podíl spotřební daně na celkovém výnosu z daní atd.
 postupné snižování daňové kvóty (daňové zátěže)
 oddělení zdravotního pojištění a sociálního pojištění (zdravotní a sociální pojištění je povinné - všeobecné, ale není to daň)
 zavedení daně z přidané hodnoty - předtím u nás neznámá, nový typ daně
 Zákon o soustavě daní (zákon 212/1992 SB.) a soustava daní v ČR viz schéma 8.1 tento zákon taxativně vymezuje, které daně je možné vybírat a které ne každá daň má ještě svůj zákon správa daní a poplatků - zákon č. 337/92 Sb. - souhrn procesů, které slouží k výběru daní v ČR schéma daňových odvodových toků (viz učebnice str. 122)


Výnosnost daně:
 co přináší do rozpočtu

3.) Charakteristika jednotlivých typů daní vybíraných v ČR:
Správcem daně na území ČR jsou:
 ÚFO - územní finanční orgány
 jiné státní orgány:
 celní orgány (např. u HDP a spotřební daně při dovozu zboží, u cel, poplatků a dalších dávek, malou část silniční daně apod.)orgány vyměřující sankční poplatky (např. Policie ČR) územní orgány (místní a správní poplatky)

Důchodový a substituční efekt daně:

Důchodový efekt:
 spočívá ve snížení reálně disponibilního důchodu v důsledku zdanění - tzv. daňové břemeno



Substituční efekt:
 jde o vynucené snížení činnosti ekonomického subjektu, který je postižený zdaněním - ve snaze vyhnout se daním
 tento efekt nemají pouze paušální daně
 musí existovat vhodný substitut


Daňový dopad a přesun (incidence)
 rozložení daňového břemene mezi jednotlivými subjekty
Tři formy incidence:
a) absolutní - zkoumá, jak již stávající břemeno bude po změně znovu přerozděleno
b) rozpočtová - zkoumá změnu ve struktuře, ale celková váha je stejná
c) relativní - nejen jaká vzniká lidem újma, ale také, co lidé dostávají

Statutární incidence:
 ze zákona určeno, kdo daň platí
Daňový přesun:
výrobce - může přenést daň na spotřebitele tzv. přesun vpřed
na dodavatele tzv. přesun vzad
- sedm možností (míra přesunu v před X vzad)

Mikroekonomické důsledky zdanění

1.) Daňové břemeno a mrtvá ztráta:
Daňové břemeno:
 tax burden - TB
 celkové snížení reálného disponibilního důchodu v důsledku zdanění


Náklady zdanění:
a) administrativní
b) mrtvá ztráta (DWL) = EXCESS burden, = Absolutní ztráta
 neefektivnost zdanění
 poplatník je poškozen, ale odškodněn je pouze částečně


Mrtvá ztráta:
 po uvalení spotřebitelské daně se spotřebitelovi sníží spotřebitelův přebytek
 čím měně elastická poptávka, tím menší je mrtvá ztráta
 mrtvá ztráta je vlastně příčinou vzniku substitučního efektu
 kdyby byla elasticita poptávky nulová, bude nulová i mrtvá ztráta


Co ovlivňuje výši ztráty:
 elasticita nabídky - čím bude větší , a čím nižší bude elasticita poptávky, tím větší škodu ponese spotřebitel!!!
 naopak, čím bude nižší elasticita nabídky - čím vyšší bude elasticita poptávky, tím větší škodu ponese výrobce!!!

Daňové pravidlo Ramseye:
 daň vyšší - uvalit tam, kde poptávka je nejméně elastická - nepoklesne spotřeba, nejmenší mrtvá ztráta, nevzniká substituční efekt - vysoké příjmy do státního rozpočtu!

2.) Základy daňové terminologie

1.) Kdo musí daň platit? (subjekt daně)
a.) daňový poplatník - ten, kdo musí sám a pod svým jménem odvádět daň
plátce daní - vybírá od daňových poplatníků daň a odevzdává ji do rozpočtu např. spotřební daň: plátce - producent, dovozce poplatník - spotřebitel

2.) Z čeho je daň vyměřená, co je jejím předmětem?
 předmětem daně je ta hospodářská skutečnost, na jejíž základě je možno uložit daňovou povinnost
a) důchody - důchodové daně
b) majetek - majetkové daně - držba X dědictví X prodej
c) naše spotřeba - daně ze spotřeby
 předmět daně je často upravován do podoby tzv. daňového základu
 zúžení - vyjmeme některé činnosti - např. soukromé auto ze silniční daně
 osvobození - např. HDP u vývozu

3.) Jaké výše daň dosahuje?
 např. základ daně u silniční daně - počítá se jako zdvihový kubický objem motoru u osobního automobilu nebo u nákladních automobilů - jako schopnost přepravy
 základ daně:
a) můžeme násobit daňovou sazbou = daň
b) můžeme dále upravovat = tzv. upravený základ daně
tzv. připočítatelné nebo odpočitatelné položky - hlavní funkce - směřují poplatníka k určitému chování
Daňové sazby:
a) pevná sazba - jednotková daň
 stanovena 1.) fixní částka na jednotku fyzického objemu statku (např. 80 Kč za 1 litr alkoholu)
2.) pevná částka na každý daňový subjekt
b) procentní (relativní) sazba - daň ad valorem - z hodnoty
 procentní, pohyblivá částka z daňového základu
 např. 15% z důchodů do 10 tis. Kč
 procentuelní sazba: 1.) lineární - konstantní
2.) progresivní - roste
Částka daně:
 můžeme upravit o slevy na daních (např. slevy na daních za zaměstnávání postižených lidí)
 rozdíl mezi slevou a odpočitatelnou položkou - odpoč. položka je uplatňovaná ze základu daně

4.) Jak se daň vyměřuje?
a) na základě daňového přiznání
b) srážkou u zdroje příjmů
c) na základě daňového výměru
d) dohodou

5.) Jak probíhá platba daně?
a) jednorázově
b) zálohovaně a konečným vyrovnáním daňové povinnosti
c) splátkami

3.) Klasifikace daní:

(dle zákona o daních)
A.) Podle možnosti přesunu
a) přímé - nelze povinnost přesunout na jinou osobu - DPPO, DPFO, majetková apod.
b) nepřímé - lze přesunout - DPH, spotřební daň
B.) Podle platební schopnosti poplatníka:
a.) osobní - zohledňuje platební schopnost jedince - např. důchodové
b.) „in rem“ - nezohledňuje příjmy - daně na věc
C.) Podle subjektu:
 daně placené fyzickou osobou
 daně placené právnickou osobou
 „zdanění domácností“ - možnost vyměření daně v domácnosti
 „splitting“ - rozmělnění daňové povinnosti v rámci domácnosti- v ČR neexistuje, např. v Německu
D.) Podle objektu:
a.) důchodové
b.) majetkové
c.) spotřební - univerzální
- selektivní
d.) daň z hlavy - např. volební daň ve Velké Británii - reakce - pokles lidí na volebních seznamech

Základy daňové teorie

1.) Účel zdanění:

a) rozpočtový důvod:
 naplnit státní pokladnu
b) ekonomický důvod:
 nástroj vlády k ovlivňování makroekonomie, mikroekonomie, alokace zdrojů ..... Daně:
1.) distorzní - vyvolávají nutkání vyhnout se daním - legálně
2.) korekční - ekologické daně - zmírnění externalit
3.) paušální - neutrální (LUMP SUM TAX)

2.) Základní daňové principy:

Podle A. Smitha:
 všeobecnost
 platební schopnost
 určitost
 výhodnost úhrady
 minimalizace nákladů na správu
Spravedlnost:
2 zásady daňového zatížení:
a) podle prospěchu
b) podle platební kapacity
2 principy daňové spravedlnosti:
a) horizontální - stejné příjmy = stejné daně
b) vertikální - ti, co mají více = větší daně
Efektivnost:
 z hlediska nákladů na správu daní - efektivní daňový systém snižuje náklady na zdanění
 z hlediska vlivu daní na chování ekonomického subjektu - zabránit tomu, aby se poplatník snažil vyhnout zdanění
Korektnost:

Administrativní proveditelnost:
 srozumitelnost daňového zákona je velmi důležitá podmínka pro fungování daňového systému
Daňová jistota:
3.) Problémy daňové spravedlnosti:
Dopady zdanění mohou být:
a) degresivní - všichni platí stejnou částku
b) lineární - procentuelní zdanění
c) progresivní - odlišné daňové sazby
d) klouzavá progrese - mírnější než progrese - vyšší sazbou zdaňujeme pouze tu nadbytečnou sumu
Co se posuzuje:
 vývoj daňové sazby
 částka daně
 míra zdanění

Příjmy:

Kapitálové příjmy:
 mají nedaňový charakter

Běžné příjmy:
 a) daňové
b) nedaňové

Daňové příjmy:
1.) Přímé daně: důchodové
majetkové
2.) Nepřímé daně: 1. univerzální (ad valorem)
 DPH
 DZO prodejní daně
 dovozní
2. selektivní
 spotřební daně
 akcizy
 cla - veřejný jednorázový příjem, který je vybírán z hodnoty zboží při přechodu státních
hranic
 - můžeme je ze zákona zařadit k selektivním nepřímým daním, nebo k nedaňovým příjmům. dovozní daně
(str. 75 a 121 v učebnici)

Vymezení pojmu, typologie veřejných příjmů:

 upravuje zákon č. 576/1990 Sb. o rozpočtových pravidlech
Daně:
a) státní
b) svěřené
c) municipální - v ČR neexistují - spíše forma poplatků

Daně jsou ze zákony vyplývající povinná, periodicky se opakující, neekvivalentní
pravidelně odváděná platba.

Veřejné příjmy:

1. daně (rozmanitých druhů)
2. cla (dovozní a vývozní)
3. odvody
4. dávky
5. příspěvky (na různé účely)
6. poplatky (za různé protislužby)
7. příjmy z veřejného podnikání
8. příjmy z podnikání s majetkem
9. pokuty
10. výnosy z emisí státních cenných papírů
11. úvěry od peněžních institucí


Kriteria členění veřejných příjmů:
A. fiskální X parafiskální - nejdou do státní poklady, ale jinam - např. státní fond
B. státní X municipální
C. povinné (obligatorní) X fakultativní
D. daňové X nedaňové
E. běžné X kapitálové
F. návratné X nenávratné

7. přednáška
Příjmy státního rozpočtu:

a) nenávratné - veřejné příjmy - daňové
- nedaňové
- běžný rozpočet
b) návratné - dočasné příjmy
- bankovní úvěr
- emise fondů a td.

Nedaňové příjmy:
Dávky
 nejedná se o sociální dávky
 jsou to jednorázové nepravidelné veřejné příjmy vázané na majetek
 např. milionářská dávka (r. 1947)
 je to nedaňový, nenávratný příjem

Poplatky

 a.) uživatelské - jistá cena za poskytování statku nebo služby
b.) za správní úkony - např. poplatek za výpis z trestního rejstříku
 měly by být stanoven všude tam, kde je nalezen určitý prospěch nějaké instituce
 zvyšují efektivnost - spravedlivé rozdělování

Dotace vyšších rozpočtů nižším rozpočtům atd.

Analýza efektivnosti veřejných výdajů a veřejných výdajových programů (projekt)

Efektivnost
účelnost - efficasy, effectiveness hospodárnost - efficiency
e - účelnost X hospodárnost
„white elephants“
SUNK COSTS
 efektivnost je alokační cíl
 jak co nejlépe rozdělit výdajové prostředky v rámci rozpočtového omezení
Různé principy:
1. odvětvová alokace - mezi jednotlivými resorty - ministerstvy
2. meziresortní - kombinace jednotlivých přídělů pro určitý program (např. dotace určitému vlastníkovy)
- financování nejen přes resorty

Zdroje neefektivnosti:
1. neoprávněné zařazení určitého projektu do veřejného sektoru (výskyt tržního selhání)
2. alokační neefektivnost
 máme důvod, proč bychom měli tento projekt financovat ze státního rozpočtu
 vznikne několik projektů, které s jinými prostředky plní stejný cíl - musíme vybrat
 důležitá je efektivnost
3. produkční neefektivnost
 tzv. x-neefektivnost
 jaký je poměr mezi vstupy a výstupy
 vzniká, když při daném poměru práce a kapitálu je zde jiný způsob realizace stejného cíle s menšímy náklady

Není těžké najít problémy, které zapříčiňují neefektivnost, ale vyřešit je!

Makroekonomická neefektivnost:
 špatné rozhodnutí vlády
 redistribuční neefektivnost
 1. Costs - Benefit analýza - používá se, když můžeme vyjádřit v penězích celkové benefity určitého programu - porovnáváme benefity - složitá, nákladná
 2. Costs - Effectiveness analýza - v případě, kdy to nejde vyčíslit v penězích (např. výdaje na armádu) - v této metodě určíme náklady a porovnáváme je.
Různé efekty:
1. reálné X peněžní - reálné jsou ty, které opravdu slouží občanům tak, jak to vláda zamýšlela, peněžní jsou peněžní příjmy
2. přímé X nepřímé - např. to, že nebylo zavedeno školné - přímý efekt - pro studenty, nepřímý efekt - více vysokoškolsky vzdělaných lidí
3. hmotné X nehmotné - např. postaveno letiště - hmotný efekt je to, že to letiště funguje, nehmotný efekt nastává při dodržování ekologických pravidel - ohled na zdraví obyvatel a okolní přírody

Analýza výdajových programů

1. identifikace potřeby - stanovení cíle (zodpovězení otázek proč, jaký účel)
2. identifikace selhání trhu a redistribuční cíle (opět otázky proč, jaký účel)
3. nalezení alternativních možností (tj. určení variant) - jaká řešení, jakého charakteru - státní regulace, státní produkce, státní dotační a daňová politika
4. rozbor variant distribučních dopadů z pohledu efektivnosti
5. rozbor vztahů mezi efektivností a spravedlností (na základě bodu 4)
6. zhodnocení variant z pohledu naplnění zadaných cílů
7. společensko-politické souvislosti
Metody porovnávání programů:
1. porovnáváme poměr užitku a nákladů B/C
2. zjistíme tzv. čistý užitek B - C
 při hodnocení projektu dlouhodobě je důležitá jenom i
 velmi citlivé je toto hodnocení na sazbu, která je určena
 při převodu na nižší sazbu, dojde k zvýhodnění u všech projektů.

RIZIKO:
 financování dlouhodobých projektů je spojeno se značným rizikem musí se nakalkuovat do projektu (souvisí např. s krachem privátní firmy, která tuto zakázku dostala apod.)

Podstata, struktura a klasifikace veřejných výdajů:

Výdaje určují:
 hlavně rozsah veřejného sektoru
 proporce mezi veřejným a privátním sektorem a pod.
 vliv na HDP

Hlavní problémy:
1. Co zahrnují (podstata)?
2. Na co je vynaložit?
3. Jaký optimální objem?
4. Z jakých zdrojů je krýt?
5. Jaké jsou důsledky těchto veřejných výdajů? (efektivnost)

Různé pojmy:
PUBLIC EXPENDITURE - veřejné výdaje
CENTRAL GOVERNMENT EXPENDITURE - centrální rozpočet
GENERAL GOVERNMENT EXPENDITURE - rozpočty na všech stupních
VÝDAJE MIMOROZPOČTOVÝCH FONDů - v ČR 5 fondů
TAX EXPENDITURE - daňové výdaje


Veřejné výdaje jsou charakterizovány hlavně 3 vlastnostmi:
 neekvivalence
 nedobrovolnost
 nenávratnost


Veřejné výdaje:
a) vládní výdaje (G) „ujídající“
b) transfery (Tr) „neujídající“ - jednosměrný pohyb od státního rozpočtu k různým subjektům





C + I - spotřeba + investice = transfery (zprostředkovaně)
NX - čisté vývozy (saldo)
V.V. = G + Tr
G = CG + IG
CG - vládní spotřeba
IG - vládní investice

Rozpočtové omezení vlády: P = T + TN + GZ + Ci
T - daňové příjmy
TN - nedaňové příjmy (dávky, cla, pokuty..) (T + TN - tvoří 80% státních příjmů)
GZ - mezinárodní dary, pomoc vlády nižším stupňům státní správy
Ci - kapitálové příjmy rozpočtu (převody od stavu „stock“ do stavu „flow“)
 omezeno tím, kolik je ekonomicky možné a politicky průchozí vybrat na daních
Rozpočtová klasifikace:
MMF - mezinárodní měnový fond
1. Členění podle účelu (funkční) - podle toho, kam tyto výdaje směřují
2. ekonomická - a) běžné - za zboží a služby
úrokové platby
subvence
transfery
3. kriteriem je ekonomický charakter vládní transakce
a) příjmy X platby
b) nesplatitelné X splatitelné
c) návratné X nenávratné
d) běžné X kapitálové

Faktory ovlivňující dynamiku veřejných výdajů:

Různé přístupy k veřejným výdajům:
 celkové výdaje X dílčí výdaje
 dlouhodobé X krátkodobé výdaje
 absolutní X relativní
 v běžných cenách X ve stálých cenách
Posuzují se: a) elasticita
b) marginální sklon



Faktory růstu veřejných výdajů:
 měkké rozpočtové omezení
 demografické faktory - vývoj českého obyvatelstva je velice rozkolísané
- ovlivňuje služby a transfery - problém
 inflační tendence, vyšší nákladovost služeb
 technologické změny
 prahové efekty, válečné cíle
 politické a sociální vlivy
Prahové efekty:
státní
výdaje





J. Wiseman
 v období krizí, válek - občané jsou ochotni nést vysoké daňové zatížení, ale po skončení válek se již nesníží
 tzv. snesitelný fiskální náklad - daňové zatížení, které chtějí občané akceptovat - růst skokem tzv. výdajový šok
Politické a sociální vlivy:
 demonstrační efekt - vzor ze zahraničí, který se prosazuje tady
 průměrný volič si neuvědomuje, kolik a jaké daně jim odčerpávají z důchodu, a kam je vláda vynakládá = tzv. fiskální iluze
 jediný, kdo netrpí fiskální iluzí je volič - median

Wagnerův zákon:
 Wagner - konec 19. stol.
 s růstem výkonnosti a vyspělosti ekonomiky budou růst veřejné výdaje
 nebyl nikdy potvrzen
 potvrdil se u vyspělých států
 existuje však hranice - okolo 50%
Stát blahobytu (Welfare state):
 vysoký státní podíl na podpoře:
 veřejné a starobní důchody
 úrazové a invalidní pojištění
 pojištění v nezaměstnanosti
 nemocenské pojištění
 potravinové programy
 rodinné přídavky
 důchodové podpory určitým skupinám obyvatelstva
 uplatňoval např. Bismarck, Gladstone, Roosevelt, Wilson, Roosevelt, Johnson



Baumův zákon:
 výkony ve veřejném sektoru budou s růstem ekonomiky stále dražší a dražší
 protože - vysoká náročnost na pracovní sílu
 nikdy nebyl potvrzen

Pojetí a funkce státního rozpočtu:

Státní rozpočet: (state budget) - na úrovni vlády
Veřejný rozpočet: to, co se sestavuje na různých úrovních
Rozpočet - bilance příjmů a výdajů
 saldo - a) vyrovnaný
b) deficitní
c) přebytkový
Různé přístupy k státnímu rozpočtu : a) ekonomický - nástroj fiskální politiky vlády
b) účetní - bilance
c) právní - zákon - jeden z nejdůležitějších
d) časový - plán

Historie:
 1. státní rozpočet - Zákon o rozpočtovém provizoriu č. 95/1918. Sb.
 rozpočtové provizorium - nutno pracovat, šetřit a nepřipouštět si korupci
Další hlediska: 1.) Dynamické - Flow - toková veličina
Statické - peněžní fond
2.) Hypotetické
Skutečné
3.) Běžný
Kapitálový
Náš rozpočet zatím tuto strukturu nemá, ale snažíme se přiblížit Evropské Unii

Rozpočtový proces:

Rozpočtový proces:
 vše od zahájení návrhu až po realizování a vyúčtování způsobu plnění a po schválení státního závěrečného účtu
 státní závěrečný účet není zákon, ale musí být schválen
 4 fáze:
1.) sestavování
2.) projednávání a schválení
3.) realizace (plnění)
4.) kontrola plnění (průběžná nebo následná)
 Základní problémy:
1.) Kdo, kdy, na jaké období a pole jakých zásad sestavuje návrh rozpočtu?
Ministerstvo financí - projednává se správci jednotlivých kapitol státního rozpočtu
2.) Kdo projednává a schvaluje návrh?
Nejdříve projedná vláda a ta to dá ke schválení parlamentu - návrh prochází i všemi výbory. Schvaluje
poslanecká sněmovna
3.) Jakým otázkám je věnována pozornost?
Nejdůležitější je struktura příjmů, výdajů a navržení salda
4.) Kdo odpovídá za realizaci státního rozpočtu a kdo zabezpečuje pokladní plnění rozpočtu?
Za realizaci odpovídá ten, kdo ho navrhl - vláda a ministerstvo financí. Pokladní plnění rozpočtu
znamená postup veřejných příjmů na veřejný účet státního rozpočtu a čerpání veřejných výdajů
z veřejného státního účtu u ČNB
5.) Kdo projednává a schvaluje státní závěrečný účet?
Ten, do schválil státní rozpočet - parlament.
 Soustava (veřejná rozpočtová soustava
a) orgány a instituce odpovědné za rozpočtový proces (v souvislosti všech rozpočtů)
b) samotné rozpočty
vztahy mezi všemi subjekty a stupni Struktura soustavy:
 souvisí se strukturou státu - např. federální rozpočet, republikový rozpočet
 v ČR - republikový rozpočet - okresní rozpočet (chystá se i regionální) - místní rozpočty
 veškeré záležitosti, které souvisí s veřejnou rozpočtovou soustavou jsou vypravovány zákonem - tzv. „rozpočtová pravidla“ (č. 576/1990 Sb.)
 Nejdůležitější problémy:
1.) daňové určení - ustanovení jaké výnosy a ze kterých daní, kam jdou
2.) sankce - za co a v jakých případech
3.) možnosti přesunu uvnitř jednotlivých rozpočtů
4.) pravidlo hospodaření se státními prostředky
1.) Veřejné rozpočty:
a) státní rozpočet
b) rozpočty obcí a okresních úřadů

2.) Státní fondy
a) fondy tržní regulace v zemědělství
b) fondy životního prostředí
c) zúrodnění půdy
d) pro podporu a rozvoj ČR kinematografie
e) kultury
f) národního majetku
g) pozemkový fond

3.) Státní pojistné fondy
a) fondy zdravotních pojišťoven

 Orgány rozpočtové soustavy:
 Ministerstvo financí ČR
 Finanční úřady - 223 (75 okresů a 12 obvodů)
 Finanční ředitelství - 8
 Finanční odbory měst, obcí, rozpočtové organizace, příspěvkové organizace

 Mimorozpočtové fondy:
 PGRLF a. s. - Podpůrný a garanční lesnický fond (r. 1993) EGAP - Exportní garanční a pojišťovací společnost a. s. (r. 1992) ČEB - Česká exportní banka (r. 1994) ČMZRB - Českomoravská záruční a rozvojová banka a. s. (r. 1992)
- jsou to organizace, které mají podpořit vládní rozpočet - jsou i garantem
- vládní organizace - 30 - 100% účast státu

 Rozpočtové zásady:
 každoroční sestavování a schvalování
 reálnosti a pravdivosti - dobrý odhad příjmů SR
 úplností a jednotností
 dlouhodobé vyrovnanosti
 publicity
 Vždy existují projekty, které byly schvalovány už předchozími vládami - dlouhodobé projekty
 Státní pokladna:
 útvar, který odpovídá za rozpočtovou likviditu
 Kontrola SR:
 ministerstvo financí
 nejvyšší kontrolní úřad
 závěrečný státní účet

Skladba státního rozpočtu:

 třídění příjmů a výdajů podle určitých hledisek
 u nás od roku 1.1. 1997 - řada změn oproti předchozí
3 hlediska:
1.) organizační členění - kapitálové a jednotlivé organizace
2.) funkční členění (dříve odvětvové) - podle toho s čím souvisí
3.) členění podle ekonomických druhů příjmů a výdajů - položky - seskupení položek


Státní rozpočet na rok 1998:
 Zákon č. 90/1995 Sb. o jednacím řádu poslanecké sněmovny
 Zákon č. 348/1997 Sb. o státním rozpočtu na rok 1998
 schvalování státního rozpočtu probíhá na tři krát - tři čtení
 Exposé ministra financí k návrhu státního rozpočtu ČR na rok přednesené na schůzi poslanecké sněmovny
 hodnocení ekonomického vývoje v roce a jeho predikce na rok 1998
 hlavní zásady rozpočtové politiky vlády na příští rok
 navrhovaná výše příjmů, výnosů a salda
 vztah SR k rozpočtům OÜ a obcí
 rozpočet na rok 1998 navržen jako vyrovnaný - 536,6 mld Kč (P a V)
 příjmy SR růst o 8%
 výdaje SR růst o 4,9%
 deficit místních rozpočtů
 deficit vládního rozpočtu - 17,2mld. Kč (0,9% HDP)
 záměr vlády - snížit podíl veřejných výdajů na HDP o 1,8% na 29,1%
 sociální dávky + dotace obcím 42,6%
 sociální dávky + ostatní povinné výdaje 9,1%
 ostatní výdaje růst o 2,4%
 prioritní okruhy

Exposé ministra financí k návrhu SR ČR na rok .... , přednesené na schůzi poslanecké sněmovny dne... (první čtení:
 hodnocení ekonomického vývoje v roce... a jeho predikce na rok.....
 hlavní zásady rozpočtové politiky vlády na příští rok
 navrhovaná výše příjmů, výnosů a salda SR na rok......
 vztah SR k rozpočtům OÚ a obcí
 pozn. vývoj míry inflace odhad na rok 97 - 8,3%
98 - 9%
nezaměstnanost v roce 1998 - 5,4%
nárůst platů - ne více než o 7,8% oproti roku 97

Rozpočet na rok 1998:
 navržen jako vyrovnaný - 536,6 mld Kč (příjmy a výdaje)
 příjmy - nárůst o 8%
 výdaje - růst o 4,9%
 deficit místních rozpočtů
 deficit státního rozpočtu o 17,2 mld. Kč ( 0,9% HDP)
 Záměr vlády - snížit podíl veřejných výdajů na HDP o 1,8% na 29,1%
- sociální dávky + dotace obcím 42,6%
- sociální dávky + ostatní povinné výdaje 49,1%
- ostatní výdaje - růst o 2,4%
- prioritní okruhy

Širší ekonomický přístup k veřejným financím

Subjekty veřejné politiky
Veřejná správa: a) státní správa
b) samospráva - např. územní, profesní - lékařská komora, právnická komora atd.

Teorie veřejné ekonomiky x Veřejné finance
(Public Sector Economics)
 zabývá se mikroekonomií, redistribučními aspekty vládních zásahů = ekonomika veřejného sektoru
Novodobé dějiny fiskální doktriny:
a) období klasických financí - do 30. let 20. století
b) období moderních financí - od 30. let 20. století
 keynesiánci
 neoklasici
 socialistické finance
 Důležité - jak se měnil názor na úlohu státu
- změny ekonomické a sociální struktury společnosti
- změny ve fiskální politice vlády

a) klasické finance:
 stát měl konat věci nákladné - obrana, soudní moc
 neměl by se angažovat až moc do ekonomie
 daně omezují jednotlivce ve prospěch státních výdajů
 existovala analogie mezi financemi rodiny a financemi státního rozpočtu
 „Nikdo nesmí utrácet věci, než si sám vydělá“

b) keynesiánci:
 převládal makroekonomický aspekt - narozdíl od klasických financí, kde převládal mikroekonomický aspekt
 Josef Macek
 Jaroslav Nebesář
 za 1. republiky - Zákon č. 95/1948 Sbírka o rozpočtovém provizoriu
- Zákon č. 433/1919 o státním rozpočtu ČSR (schválen v červnu 1919)

c) neoklasici:
 Buchanan a ostatní kritizují představitele klasických financí za to, že stát není veřejný mozek, který by rozhodoval ve prospěch celé společnosti
 kritizují pojetí státu jako živého organismu - ORGANISMICKÉ POJETÍ
 Alois Rašín - ministr financí 1918 - 1919
 1922 - 1923 - zastánce klasických financí - šetřit, hospodařit, nedopouštět se omylů a nežít si nad poměry - minimalizovat státní výdaje, proti deficitnímu hospodaření
 Karel Engliš - 1920 - 1921 - ministr financí
 1925 - 1928 - guvernér ČNB
 1929 - 1931 - teleologická hospodářská teorie - cílené ovlivňování národohospodářského vývoje určitým směrem - rozlišovat různé aspekty státu
 1.) stát - subjekt solidarismu
2.) stát - subjekt, který poskytuje službu občanům za poplatek
3.) státní podniky by měly být ziskové

Metoda podle počtu získaných bodů

 každý z voličů dostane určitý počet bodů, tyto body poté přiděluje variantám
 vyhrává ta, která získá nejvíce bodů - např. Lamsoshow
Úloha voliče - mediána
 rozdělí volební soubor (o lichém počtu členů) do dvou stejných podsouborů


V3 - volič medián rozhodne o objemu m veřejných statků
 říká se mu také „poziční diktátor“
 může přenést vítězství levici nebo pravici
 existují také strany mediáni - strany, které rozdělují preference mezi levici a pravici
 jsou to tzv. strany středu
Úloha zájmových skupin
 konkrétními okolnostmi prosazují své specifické zájmy od převládajících zájmů společnosti používají 3 mechanismy:
1. poskytování informací voličům
2. poskytování informací politikům
3. přímé či nepřímé podplácení politiků
 současný politický systém vede k neefektivnosti, preference soukromých zájmů - nutnost kontroly

Většinový přincip - voleni i naši senátoři
 vítěz bere vše
 nevolí se strany, ale osobnosti
 kdo získá většinu, jde do senát

Princip poměrného zastoupení
 u nás - poslanecká sněmovna
 záleží na počtu hlasů, které získaly jednotlivé politické strany
 podle těchto hlasů se pak rozdělují posty

Jednomyslné hlasování

 v tomto případě je nutné, aby všichni zúčastnění s rozhodnutím souhlasili
 tím je znemožněno, aby se jednalo o redistribuční rozhodnutí - musí to být vždy parektoefektivní rozhodnutí
 je možné, že jeden člověk, nebo skupina bude bonovat přijetí rozhodnotí
 může dojít i k případu vydírání jedincem - časové prodlení

Většinové pravidlo
 stačí nadpoloviční většina zúčastněných
 vede k redistribučním rozhodnutím
 tzv. kvalifikovaná většina - pro přijetí důležitých zákonů (u nás asi 3/5 voličů)


 J. A. de Condorcet (18. stol.)
 hlasovací paradox
1.) můžou vznikat pauzy při uplatnění většinového pravidla
2.) když se hlasuje o více než 2 pravidlech, minimálně o třech
3.) pouze tehdy, když se vyskytne nestandardní volič s preferencí - to znamená , že nelze dosáhnout většiny hlasů pro jeden projekt oproti ostatním návrhům

 Arrowova věta (zákon nemožnosti
 neexistuje žádná hlasovací metoda na principu většinového pravidla, která nezávisí na jednotném pořádku, zaručuje efektivnost, respektuje individuální preference
Pluralitní hlasování
 každý ze zúčastněných voličů si musí uspořádat své preference a dát na +. místo jednu variantu, na 2. místo další atd.
 součet všech variant - vítězí, ta která má nejvíce 1. míst

Veřejné finance ve smíšené ekonomice

Základní principy ve: a) nenávratnosti
b) neekvivalence
c) nedobrovolnosti (vynucené)

Dvě roviny ekonomické analýzy ve: a) čistě finanční - vztah mezi příjmy a výdaji
b) reálné finanční - jak příjmy a výdaje působí na reálné ekonomické subjekty.

Tři fiskální funkce:
a) alokační - souvisí s veřejným zabezpečením veřejných statků.
- zajišťuje se: 1.) optimální poměr mezi P. S. a V. S.
2.) optimální množství a struktura V. S.
3.) efektivní rozdělení produkčních nákladů V. S. mezi spotřebitele
+ má otázka efektivní alokace V. S. význam? (je-li zde rozhodováno politickými procesy)
+ neoklasický ideál veřejných financí: mezní daň jedince = meznímu užitku ze spotřeby V.S.

b) redistribuční - dva fiskálně přerozdělovací nástroje: 1.) příjmové (daňové)
2.) výdajové - transfery (záměrně redistribuční charakter), dotace, subvence
Daňově transformační mechanismus: kombinuje - progresivní zdanění vysokých příjmů s nízkými dotacemi domácnostem s nízkými
- nebo zdanění luxusního zboží s dotacemi zboží pro obyvatele s nízkými příjmy.

c) stabilizační fiskální funkce - nástroje: 1.) měnové - povinné rezervy, diskontní sazba, operace na volném trhu
2.) fiskální - veřejné výdaje, veřejné příjmy, změny v úrovni deficitu, způsob financování deficitu
!!! Pozor: nekonzistence těchto funkcí - důležité je uspořádání priorit.

Teorie veřejné volby

 předmětem veřejné volby je analýza zákonitostí a mechanismů kolektivního rozhodování jak použít nástroje veřejné volby, abychom zjistili názory jednotlivců na problémy (např. daňové atd.)
 vytváří analogii k tržnímu systému
 vystupují v ní voliči, politici, zájmové skupiny, byrokracie
 hlavním problémem veřejné volby je, jak integrovat individuální preference voličů do kolektivního rozhodnutí
 existují společnosti, kde se praktikuje teorie veřejné volby, tzv. kolektivní akce
důchod sk. B
 teorií veřejné volby je možné dosáhnout z bodu E bod E’ - obě skupiny A i B si pak z hlediska důchodů polepší.
 Thomas Hobbes:
 popsal společnost bez státu jako společnost panující neustálým strachem z násilné smrti, a kde je člověk osamělý, nuzný
 Kolektivní rozhodování: a) postup jednohlasné, jednomyslné shody
b) většinové pravidlo
c) pluralitní sčítání hlasů
d) metoda podle počtu získaných bodů

Veřejné statky:

( 1954 - Samuelson - „The Pure theory of Public Expenditure“)
Statky: a) privátní spotřeby - princip vylučitelnosti a rivality spotřebitelů
b) čistě veřejné statky - statky kolektivní spotřeby - nedělitelnost spotřeby (nesoutěživost spotřebitelů ), nevylučitelnost ze spotřeby, nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele
c) smíšené veřejné statky - např. bazén, divadlo, - můžeme rozdělit spotřebu mezi určité množství spotřebitelů, ale při překročení kapacity dochází k rapidnímu snížení kvality - tzv. funkce přetížení.

Klasifikační kritéria (členění statků)
a) ekonomické: 1.) privátní statek
2.) smíšený statek
3.) čistý statek

b) institucionální: 1.) tržní statek
2.) polotržní statek
3.) netržní statek

U čistých veřejných statků vzniká problém černého pasažéra tzv. „free rider“ problém.
- řeší se to poplatky a daněmi

Státní poručnictví: „merit goods“ - poručnické statky (statky pod ochranou) - např. povinná školní docházka, bezpečnostní pásy, očkování a pod.

Čistý veřejný statek je vlastně totální externalita. Nelze vyloučit žádného spotřebitele - vstupuje do spotřebních funkcí všech jedinců.
Rozdíl mezi externalitami a veřejnými statky je však v tom, že externality nejsou chtěné, ale veř. statky jsou záměrné, zamýšlené.
Veřejné statky jsou pozitivní externalitou!
Pozn. Vyloučení ze spotřeby čistých veřejných statků je technická záležitost - vědeckotechnický pokrok (např. zakódování televizního programu apod.)

2. přednáška
Rozlišujeme: a) nadregionální (národní) veřejné statky - (armáda)
b) regionální (lokální) veřejné statky - (čistička)


Poručnické statky + mikroekonomické důvody tržních selhání + státní zásahy z důvodů dosažení efektivních alokací = externality : a) Coasův teorem
b) Internalizace

Vládní selhání: (government failure)
hlavní důvody: 1.) Obtížnost předvídání důsledků státních zásahů
2.) Časové zpoždění a omezená informovanost
3.) Omezená možnost kontroly nad reakcí osob a soukromého trhu
4.) Omezená možnost kontroly činnosti státní správy (proč úředníci jednají, jak jednají?) - tzv. byrokratický imperativ - a) monopol na informace
b) tendence k rozpínavosti
c) maximalizace preferenčních funkcí - moci
d) vyvolání zádní nepostradatelnosti
5.) Podstata politických procesů (velkým vynálezem soukromého podnikání je BANKROT, v politických procesech neúspěšná politika nemá konce)

Veřejný sektor

 důsledek vládních zásahů do privátního sektoru.
Smíšená ekonomika: a) koexistence privátní statků (P. S.) a veřejných statků (V. S.)
b) pluralita vlastnictví - 1.) státní
2.) soukromé
3.) municipální a td.
c) dvoukanálová koordinace - 1.) trhem - úloha cen
2.) státními zásahy - daňová, výdajová, regulační a jiná opatření

¨Stát: - různé definice
- různé typy
- různé modely
J.J. Rousseau - o dobrovolné konstituční smlouvě mezi státem a občany
J.Buchanen - smlouva o otroctví - tzv. organismické pojetí státu
Stát nemá vlastní užitkovou funkci!

Ekonomický blahobyt: 1.) Kinkor „Trh a stát“, „K čemu potřebujeme filosofii“
2.) Nemec „Štát a trh“
3.) Potůček „Nejen trh“

Rozsah veřejného sektoru lze analyzovat podle: a) podílu veřejných výdajů na HDP
b) podílu veřejných příjmů na HDP
c) počtu zaměstnanců ve veřejném sektoru

Veřejné finance ve smíšené ekonomice

Příčiny rozvoje veřejných financí ve smíšené ekonomice
Veřejné finance - novější pojem - 50. - 60. léta
dříve tzv. státní finance
domény - příjmy z pronájmu půdy panovníka
regály - pravomoce vykonávat určité činnosti
- daňový pacht - Salla Lucius Comelius (dal popravit 2600 daňových výběrčích za zneužití svého práva)

Fiscus - latina - státní pokladna
Veřejné výdaje - používány k vedení válek, výstavbám silnic...
Veřejné finance jsou pouze jeden nástroj, kterým lze realizovat vládní zásahy do ekonomiky.
Příčiny státních zásahů : a) ekonomické

b) mimoekonomické

Cílem těchto zásahů : a) efektivnost
b) spravedlnost
c) stabilita
 vzácnost zdrojů a alternativnost jejich použití, klíčové otázky alokace a rozdělování.
Odlišné ekonomické přístupy k těmto otázkám: a) primitivní společnost
b) tržní systém
c) příkazový systém

Funkčnost ekonomického systému:
tzv. KRITERIUM - dosažení ekonomického optima
tzv. homo economics (viz MAE)
Paretovské optimum - V. Pareto - Lausanská škola, - stav ekonomického systému, ve kterém už nelze nikomu přilepšit, aniž bychom někomu uškodili.
Při dosažení optima - funkčnost tržního systému
Při nedosažení optima - selhání trhu (market failure)

Příčiny tržního selhání: a) mikroekonomické
b) makroekonomické
c) mimoekonomické

Veřejné finance mohou být i nástrojem k vyrovnání selhání. (viz démanty.) Pokud bude vláda fiskální nástroje uplatňovat, mohou vyřešit základní cíle (zaměstnanost, nízká inflace...)
Mikroekonomické příčiny selhání: a) nedokonalá konkurence
b) externality
c) veřejné statky
- způsobují deformaci tržních cen, snížení efektivnosti, tržní alokaci...