Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

pružně organizační formy

pružně organizační formy – dynamické změny okolí, velké
a) maticová organizace – primární struktura vytvořená podle 1 kritéria je maticově propojena se sekundární strukturou vytvořenou podle jiného kritéria
klady: možnost řešit problémy v průsečících, důraz na skupinovou práci, zvýšená inovační schopnost
zápory: značná komunikace a konflikty, zvýšené prac. zatížení, ↓ motivace

b) projektové organizační formy – v rámci zákl. org. struktury vznikne dočasně organizace orientovaná na dosažení urč. projektu
- ustanoven vedoucí projektu, který si vytvoří tým
- podle toho, jak silně je ovlivněna základní struktura, je rozlišována
 koordinace projektu – nejslabší forma ovlivnění, nadále dominuje linie, u nenáročných projektů, pracovníci pracují na projektu v rámcí svého začlenění do zákl. org. struktury
 projektová maticová org. – přechodná forma maticové org. na dobu vyřešení projektu, pravomoc je rozdělena mezi linii a vedoucího projektu, pro složitější projekty (např. výrobkové inovace)
 čistá projektová org. – pro složité projekty, samostatný projektový tým
c) podniky v podnicích – vysoká dynamická změna v okolí, vysoká kapitálová náročnost, výhody decentralizace, při zachování hl. výhody centralizace
- podniky v podniku jako sekundární org. – patří sem podnikatelské jednotky implementované do divizionálně nebo funkcionálně orientované org. struktury
- každá podnik. jednotka má přesně definované zákazníky a konkurenty, vlastní cíle, samostatné řízení zdrojů s je ziskovou
→ implementace do funkc. členěné org.
→ implementace do diviz. členěné org.
klady: možnost diferencovaného zpracování trhu, zvýšení pružnosti
zápory: zvýšené N na analýzu a marketing, orientační problémy, problémy se sladěním požadavků
- podniky v podniku jako primární organizace – totožné organizace a eko struktura

Faktory působící na organizaci podniku
- vnější – normy, kultura (neovliv.), pracovníci jako prvky jiných systémů (ovliv.)
- vnitřní – výrobní postupy, program, velikost podniku (neovliv.), pracovníci jako prvky systému podniku (ovliv.)
- ovlivnitelné
- neovlivnitelné

Organizační formy

1) průkopnická organizace – pro malé a mladé podniky,jednoliniový systém, malá dělba práce, orientace na konkrétní osobu, centrální rozhodování, všichni pracovníci podřízeni vedení podniku
klady: nízké správní náklady, přímá komunikace, flexibilita, pružná reakce na změny v okolí
zápory: závislost na konkrétních lidech, přetěžování vedení podniku, nedostatečná kontrola

2) byrokratická organizace – založena na liniově-štábním systému, pro zavedené a velké podniky, nejsou vystaveny změnám v okolí, protějšek průkopnické organizace, hierarchizace, standardizace, specializace, nízká závislost na konkrétní osobě, velké podniky finančních služeb, velice stabilní
klady: vysoká stabilita, nízká závislost na konkrétní osobě, standardizované způsoby jednání, jasné vztahy podřízenosti
zápory: anonymita, postupy důležitější jak obsah a výsledky, …..

ORGANIZACE PODNIKU

ORGANIZACE PODNIKU

Pojem organizace je ve vztahu k podniku používán ve 3 smyslu:
1) podnik jako organizace, instituce
2) podnik má organizaci, org. strukturu
3) podnik je organizován, proces strukturalizace

Důvodem organizování je nutnost dělby práce.
1) útvarová organizace – vzniká analýzou a syntézou úkolů
 vytvořit rámec pro průběh podnik. činností
 základním prvkem jsou místa a představují shrnutí dílčích úloh na jednotku práce
 přiřazení dílčích úkolů je obsaženo v popisu míst
 pracovníkovi musí být delegovány pravomoci (práva výslovně přidělená prac.) a odpovědnost
rozlišujeme vertikální dělbu práce – vznik jednotl. stupňů řízení v podniku (podnik, závod, provoz, dílčí pracoviště)
horizontální dělbu práce – dělba práce v rámci urč. stupně řízení (vytváření štábních míst)
rozlišujeme decentralizaci – řídící úkoly přeneseny na více míst
centralizace – tehdy, když podnik nedisponuje dostatkem odborných sil
2) procesní organizace – uspořádání prac. procesu podle pracovního obsahu, času, prostoru, přiřazení dílčích úkolů k útvarům

Tvorba organizační struktury

Tvorba organizační struktury
- org. struktura je výsledkem strukturalizace
- tvorba má 2 dimenze A) podle úkolů, jejich seskupení
B) podle řídících vztahů
ad A) a) členění podle činností (funkcionalizace) – tvorba org. oblastí podle úkolů (výroba, nákup, prodej)
+ vysoká specializace, vysoká hospodárnost plnění úkolů
- přetížení podniku, specializační slepota
b) objektové členění (divizionalizace) – výrobkově orientované (rozdělení do divizí, pro org. se širokým výr. programem)
- tržně orientované (divize podle odbytových trhů)
+ koncentrace, pružnost na změny okolí
- ……..

ad B) a) jednoliniový systém (Fayol) – každé místo má pouze jednoho nadřazeného
- ve veřejné správě
klady: ↓ kompetenčních konfliktů, jasné uspořádání vztahů, průhlednost systému
zápory: dlouhé cesty mezi řídícími místy, horší komunikace, těžkopádnost org. vzhledem ke změnám okolí

Tvorba organizační struktury

b) víceliniový systém (funkcionální) – vícenásobná podřízenost, nadřízení jsou specialisté, je zřídka využíván
klady: krátké komunikační cesty, flexibilita při řešení problémů
zápory: problémy při přiřazení odpovědnosti, nebezpečí rozporných příkazů

c) liniově – štábní systém – kombinace a + b, pro velké podniky, 1 linie řízení + štábní složky
štáb = org. jednotka, která vykonává informační, poradenské a kontrolní funkce
→ štábní generalisté – odlehčují liniovému prac. v detailních věcech
→ štábní specialisté – vykonávají odbornou činnost pro celý podnik
klady: odlehčení linií, zlepšování kvality rozhodování
zápory: konflikty mezi linií a štábem, nebezpečí izolace štábních míst

Organizační formy
- výsledná podoba závisí na : kritériu seskupení činností do org. jednotek
uspořádání řídících vztahů
- 2 zákl. formy org. struktur : 1) zaměřená na trh a výrobky
2) zaměřená na technologii a výrobní proces
- rozdíl ve způsobu fungování
- volba závisí na oboru podnikání, stáří podniku, velikosti

Kapitálová struktura podniku

B) Kapitálová struktura podniku
Kapitál (pasiva) představuje pro podnik zdroj financování majetku podniku. V podniku mohou nastat dva stavy:
 Podnik může být překapitalizován – podnik má více kapitálu, než potřebuje; dlouhodobým kapitálem je financován i krátkodobý majetek, to je neefektivní a snižuje to výnosnost vlastního kapitálu.
 Nebo podkapitalizován – podnik má nedostatek kapitálu a krátkodobý kapitál kryje i dlouhodobý majetek
Pasiva dělíme na:
a) vlastní kapitál – základní kap, emisní ážio, rezervní fond, nerozdělený zisk
b) cizí kapitál – dlouhodobý – poskytován na dobu delší 1 rok (dl bank úvěry, podnikové obligace, rezervy)
- krátkodobý- se splatnost do 1 roku (kr. bank. úvěry, závazky z obch. styku, záv. vůči zam., ostatní kr. závazky), je levnější než dlouhodobý CK
Výhody cizího kapitálu: při založení podniku – přechodný nedostatek VK
Poskytovateli kapitálu nevznikají v podniku žádná rozhodovací práva
CK je všeobecně levnější než VK
Náklady na cizí kapitál NCK = úroková míra v % * (1 – sazba daně jako deset. číslo)
= i * (1 – t)

Fin. páka = VK / A ROE…… (viz přednášky)

Proti použití CK hovoří : zvyšuje zadluženost podniku a snižuje jeho fin stabilitu a každý další dluh je dražší.
Optimální kapitálová struktura : WACC = i * (1 – t) * CK/K + k * VK/K
WACC…………N na celk. kap. v %
i………………...N na CK pře zdaněním
k………………..N na VK po zdanění zisku
k = dividenda/cena akcie + míra růstu dividend
Div / Po + g

Evropský systém centrálních bank

Evropský systém centrálních bank
– vznik 1. 1. 1999 – nahradil EMI
– není institucí EU – jen sdružení nezávislých institucí (ECB + národní CEB)
– udržování cenové stability, definice a realizace měnové politiky EU, devizové operace, správa devizových rezerv

Evropská centrální banka
– nezávislá instituce s právní subjektivitou plnící úkoly ESCB
– orgány: *Řídící rada – členové Výkonného výboru ECB + guvernéři národních CEB
– formuluje měnovou politiku, vydává směrnice a rozhodnutí, povoluje vydávání eurobankovek
– rozhodování kvalifikovanou většinou (váha podle výše podílu na upsaném kapitálu ECB)
*Výkonný výbor – předseda, místopředseda a 4 členové – jmenováni dohodou vlád na doporučení Rady
– provádí stanovenou měnovou politiku, odpovídá za běžnou agendu ECB
– rozhodování prostou většinou
*Generální rada – guvernéři CEB Eurozóny, guvernéři CEB zbylých členů EU, předseda a místopředseda Výkonného výboru
– vedení statistik, účetní standardy, zprávy, pracovní řád ECB

ROZPOČET EVROPSKÉ UNIE

ROZPOČET EVROPSKÉ UNIE


rozpočet EU
– na rozdíl od národních rozpočtů neobsahuje výdaje na obranu a bezpečnost, zdravotnictví a sociální péči
– neplní makroekonomické stabilizační cíle
– slouží k financování společných politik
– ze zákona musí být vyrovnaný
– Komise předkládá Radě předběžný návrh, Rada vnáší změny a předkládá EP, EP může přijmout, změnit či odmítnout
– u povinných výdajů rozhoduje definitivně Rada, u nepovinných výdajů Rada ve spolupráci s EP
– správcem schváleného rozpočtu je Komise
– cca 100 mld. eur (1,15 % HDP členských zemí)
– příjmy – celní výnosy (15 %), zemědělské vyrovnávací dávky (2 %), část DPH (40 %), 1,27% podíl na HDP členů (43 %)
– výdaje – 95 % politiky a programy, 5 % administrativa
– 50 % zemědělství, 35 % strukturální fondy, 6 % vnitřní politiky, 6 % vnější vztahy včetně SVE
– problémy – růst výdajů v rámci zemědělské politiky –› nutnost reformy
– dle Agendy 2000 – úprava rozložení financí směrem k předvstupní pomoci ISPA-SAPARD-PHARE (celkem 3,1 mld. ročně)

Majetková struktura podniku

A) Majetková struktura podniku
Majetek podniku je v rozvaze zachycen na levé straně, na straně aktiv. Jedná se o majetek, u něhož se předpokládá, že v budoucnosti přinese ekonomický užitek, který poplyne do podniku.
Aktiva členíme na stála a oběžná.
a) Stálá aktiva: podnik vlastní tento majetek většinou déle než 1 rok, tento maj. se nespotřebovává najednou , ale postupně se opotřebovává a jeho opotřebení se vyjadřuje formou odpisů.
SA se dále člení na hmotný (pozemky, budovy a zařízení), nehmotný (patenty, licence, zřizovací výdaje,…) a finanční (finanční, cenné investiční papíry,..)
b) Oběžná aktiva: v podniku tento majetek zůstává krátkodobě, zpravidla méně než 1 rok a dochází k jeho přeměně.
Mezi OA patří zásoby (HV, NV, zboží, materiál), pohledávky, peníze (hotovost a BÚ), krátkodobé CP
Financování OA. 3 přístupy: umírněný, agresivní a konzervativní…..(dále viz přednášky).

Na strukturu majetku i kapitálu má vliv odvětví, ve kterém podnikám.
Při oceňování se má dodržovat zásada opatrnosti – majetek oceňovat nejnižší cenou, pasiva nejvyšší cenou.
Brutto…. – v pořizovací ceně s položkou oprávek
Netto….. – v zůstatkové ceně
Ocenění majetku: 1) PC= cena pořízení + veškeré náklady na pořízení
2) ZC= PC – oprávky
3) reprodukční cena – cena, za kterou bychom majetek v daný okamžik
koupili
Odepisování majetku: účetní a daňové (lineární a zrychlené)
Oceňování OA – podle průměrných cen – vážený aritmetický průměr z PC všech dodávek PC dodávek / prům počet dodávek
…viz přednášky ( volné CF, stanovení optim kap struktury, metody ocenění podniku,..)