- běžně používané číselné soustavy jsou desítková, dvojková a šestnáctková
- stroje používají dvojkovou soustavu (např. počítače nebo kalkulačky)
- dvojková soustava = číselná soustava o základu 2
Libovolné číslo N o n+1 kladných a m záporných řádech můžeme v soustavě o základu Z zapsat jako mnohočlen:
N = anzn + an-1 zn-1 + … + a1 z1 + a0 z0 + a-1 z-1 + … + am z-m
Kde 0 ≤ ai <>z
Příklad:
1. Číslo ve dvojkové (binární) soustavě 1111011=1•26+1•25+1•24+1•23+0•22+1•21+1•20
(vysvětlení: použití „2“ znamená, že jde o dvojkovou soustavu a jednotlivé mocniny jsou určeny pozicí dané „1“ nebo „0“ bráno zleva. Dle vzorce: 2 je „z“ a 0 nebo 1 jsou „ai“ )
desítková podoba čísla 1111011 (rozloženo viz výše) je číslo 123 (součet rozkladu)
2. Převod čísla 123 z desítkové soustavy do dvojkové:
123:2 =… (dělím tak dlouho, dokud výsledek není menší než základ soustavy tedy 2)
123:2=61 (zbytek 1) 61:2=30 (zbytek1) 30:2=15 (zbytek 0) 15:2=7 (zbytek 1)
7:2=3 (zbytek1) 3:2=1 (zbytek 1) 1:2=0 (zbytek 1) …. Odzadu zapíšu dané „zbytky“, takže vznikne číslo 1111011
Informace
Informace v reálném světě se vyskytují v podobě:
1. Analogové (analogové PC můžou nabývat nekonečně mnoho stavů. Nevýhodou je, že při tomto množství stavů je také možno zaznamenat jakýkoli „šum“ o který nestojíme. Příkladem analogového zařízení je třeba telefon)
2. Digitální (současné počítače. Dva stavy 0 a 1)
Elementární jednotkou informace je 1 bit (binary digit).
Nejmenší adresované místo v paměti PC je 1 bajt (byte).
1 bit má dva stavy například 0 1 (př. rozlišení letního (0) a zimního (1) semestru)
Na rozlišení ročního období už je ovšem třeba 2 bity (22 stavů): 0 0 jaro
0 1 léto
1 0 podzim
1 1 zima
Informace na rozlišení 7 fakult potřebuje 3 bity (23 stavů = 8)
1 bajt = 256 stavů (0-255)
nebo také:
1 bajt = 8 bitů = 28 stavů = 256
KB Kilobyte 1KB = 1024 bajtů
MB Megabyte 1MB = 1024 KB
GB Gigabyte 1GB = 1024 MB (použití u pevných disků)
TB Terabyte 1TB = 1024 GB (databáze knihoven)
1. Analogové (analogové PC můžou nabývat nekonečně mnoho stavů. Nevýhodou je, že při tomto množství stavů je také možno zaznamenat jakýkoli „šum“ o který nestojíme. Příkladem analogového zařízení je třeba telefon)
2. Digitální (současné počítače. Dva stavy 0 a 1)
Elementární jednotkou informace je 1 bit (binary digit).
Nejmenší adresované místo v paměti PC je 1 bajt (byte).
1 bit má dva stavy například 0 1 (př. rozlišení letního (0) a zimního (1) semestru)
Na rozlišení ročního období už je ovšem třeba 2 bity (22 stavů): 0 0 jaro
0 1 léto
1 0 podzim
1 1 zima
Informace na rozlišení 7 fakult potřebuje 3 bity (23 stavů = 8)
1 bajt = 256 stavů (0-255)
nebo také:
1 bajt = 8 bitů = 28 stavů = 256
KB Kilobyte 1KB = 1024 bajtů
MB Megabyte 1MB = 1024 KB
GB Gigabyte 1GB = 1024 MB (použití u pevných disků)
TB Terabyte 1TB = 1024 GB (databáze knihoven)
Informace x Data
Informace = interpretace dat v určitém kontextu
Data = údaje popisující jevy v reálném světě. Smyslu nabývají ve spojení s kontextem.
Znalost = schopnost interpretovat data a získávat z nich informace
Př. rozdílu mezi daty a informací:
Pokud řeknu číslo 2430, je to pro mě údaj. Pokud ovšem toto odpovím na otázku „jaký je tvůj telefon?“ je to pro mě informace.
Smyslem zpracování dat je tedy vytvoření informace.
Formy informace:
1. verbální (slovo)
2. textová (text)
3. numerická (číslo)
4. obrazová
Způsob vnímání a zpracování informace:
87% zrak
10% sluch
3% ostatní smysly
Typy informací Způsob zpracování strojem:
1. vědeckotechnické
2. ekonomické
3. technické vstupní zařízení výstupní zař.
4. sociální
5. politické
Data = údaje popisující jevy v reálném světě. Smyslu nabývají ve spojení s kontextem.
Znalost = schopnost interpretovat data a získávat z nich informace
Př. rozdílu mezi daty a informací:
Pokud řeknu číslo 2430, je to pro mě údaj. Pokud ovšem toto odpovím na otázku „jaký je tvůj telefon?“ je to pro mě informace.
Smyslem zpracování dat je tedy vytvoření informace.
Formy informace:
1. verbální (slovo)
2. textová (text)
3. numerická (číslo)
4. obrazová
Způsob vnímání a zpracování informace:
87% zrak
10% sluch
3% ostatní smysly
Typy informací Způsob zpracování strojem:
1. vědeckotechnické
2. ekonomické
3. technické vstupní zařízení výstupní zař.
4. sociální
5. politické
MIS (manažerské informační systémy) - Informace
- účelem je poskytování informací pro řízení
- mají tvar pyramidy (včas – na správné místo – ve vhodné formě)
Kompatibilita = slučitelnost
Portabilita = přenositelnost
Konektibilita = propojitelnost (schopnost navazovat komunikaci mezi jednotlivými implementacemi, které pracují na různých PC s různými operačními systémy
Dosažitelnost informačních zdrojů x informační bariéry
1. orientační (není problém vyhledat informaci, ale najít v ní to co potřebuju)
2. technické (nedostatečné zařízení)
3. psychologické (strach, nejistota)
4. jazykové (nerozumím anglicky)
5. finanční
6. politické
Informace
= název pro oblast toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním (Norbert Weiner)
= informace je evoluční událost, jíž živá hmota vysoce vynikla nad neživou přírodou (J.Charvát)
Weiner tvrdí, že lidé a stroje pracují na stejném principu zpětné vazby (př. sáhnu na horký hrnek – ucuknu. Do stroje zadám informaci, on ji vyhodnotí a vrátí. Ovšem nic nepřidá)
- mají tvar pyramidy (včas – na správné místo – ve vhodné formě)
Kompatibilita = slučitelnost
Portabilita = přenositelnost
Konektibilita = propojitelnost (schopnost navazovat komunikaci mezi jednotlivými implementacemi, které pracují na různých PC s různými operačními systémy
Dosažitelnost informačních zdrojů x informační bariéry
1. orientační (není problém vyhledat informaci, ale najít v ní to co potřebuju)
2. technické (nedostatečné zařízení)
3. psychologické (strach, nejistota)
4. jazykové (nerozumím anglicky)
5. finanční
6. politické
Informace
= název pro oblast toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním (Norbert Weiner)
= informace je evoluční událost, jíž živá hmota vysoce vynikla nad neživou přírodou (J.Charvát)
Weiner tvrdí, že lidé a stroje pracují na stejném principu zpětné vazby (př. sáhnu na horký hrnek – ucuknu. Do stroje zadám informaci, on ji vyhodnotí a vrátí. Ovšem nic nepřidá)
Informační služby - Informační systém
= společensko-ekonomické aktivity směřující k předání informace ze zdroje k cíli:
1. služby zpracování dat (projektový, softwarový a hardwarový servis)
2. služby uchování a vyhledávání informací (bibliografické služby knihoven)
3. služby konzultační a poradenské (komplexní řešení informačních systémů firmy)
4. služby zhodnocování informací )zpracování souborů a analýz)
5. služby telekomunikační a telematické (dálkový přenos dat)
Informační systém
= jakýkoliv systém, jehož funkcí je tvorba a získávání informací, jejich přenos a užití.
Prvky IS:
1. lidé (jako tvůrci a uživatelé informací)
2. objekty o nichž informace jsou
3. prostředky pro zpracování informací (záznam, uchování, třídění, vyhledávání, šíření)
1. služby zpracování dat (projektový, softwarový a hardwarový servis)
2. služby uchování a vyhledávání informací (bibliografické služby knihoven)
3. služby konzultační a poradenské (komplexní řešení informačních systémů firmy)
4. služby zhodnocování informací )zpracování souborů a analýz)
5. služby telekomunikační a telematické (dálkový přenos dat)
Informační systém
= jakýkoliv systém, jehož funkcí je tvorba a získávání informací, jejich přenos a užití.
Prvky IS:
1. lidé (jako tvůrci a uživatelé informací)
2. objekty o nichž informace jsou
3. prostředky pro zpracování informací (záznam, uchování, třídění, vyhledávání, šíření)
Úvod do informatiky
Informatika = vědní obor, který se zabývá všeobecnými vědeckými a technickými problémy souvisejícími s poznáním a realizací objektů, jevů a procesů týkající se získávání, zpracování, přenosu a využívání informací a znalostí.
Aplikovaná informatika se vyskytuje v oblastech:
1. technické obory
2. přírodní vědy a matematika (vývoj algoritmu, náročné výpočty a simulace)
3. medicína (videokonference, vizualice dat, virtuální realita-simulavání nebezpečných situací a operací)
4. humanitní obory a vzdělávání (slovníky, automatické překlady, E-learning = přenášení dat na dálku)
5. ekonomické disciplíny (pokročilé statistické metody, hromadné zpracování dat, data Warehouse (datové sklady), data Mining (dolování dat), elektronický obchod a bankovnictví)
Informatizace = proces uplatnění a využití informatiky v praxi
Technologie = soubor nástrojů, postupů a organizačních opatření, které jsou výsledkem aktuálních vědecko-výzkumných poznatků. Slouží produkci zboží určeného k prodeji na trhu.
Informační technologie (IT) = forma automatizovaného zpracování dat
Informační a komunikační technologie (ITC)
Aplikovaná informatika se vyskytuje v oblastech:
1. technické obory
2. přírodní vědy a matematika (vývoj algoritmu, náročné výpočty a simulace)
3. medicína (videokonference, vizualice dat, virtuální realita-simulavání nebezpečných situací a operací)
4. humanitní obory a vzdělávání (slovníky, automatické překlady, E-learning = přenášení dat na dálku)
5. ekonomické disciplíny (pokročilé statistické metody, hromadné zpracování dat, data Warehouse (datové sklady), data Mining (dolování dat), elektronický obchod a bankovnictví)
Informatizace = proces uplatnění a využití informatiky v praxi
Technologie = soubor nástrojů, postupů a organizačních opatření, které jsou výsledkem aktuálních vědecko-výzkumných poznatků. Slouží produkci zboží určeného k prodeji na trhu.
Informační technologie (IT) = forma automatizovaného zpracování dat
Informační a komunikační technologie (ITC)
Implementace Warehousu
• monitoring – výběr dat ze zdrojů
• integrace – zavlečení, pročištění
• zpracování – zpracování dotazu, indexace
• Správa dat – meta
Monitorovací techniky
- periodické ??????
- databázové triggery
- uložení logů
- replikace dat
- ukládání transakcí
- dotazování
- frekvence – periodická (denní, týdenní apod.) nebo podle velkých změn a množství změn
- transformace dat – konverze dat na jednotný formát, rušení a předávání položek
Integrace
Čištění dat
- migrace – (např. koruna - dolar)
- praní – užití dominově – specifické znalosti
- slévání – (např. seznam adres, slučování zákazníků
- auditing zjišťování pravidel a vztahů
Zavlékání dat
- off-line vs. on-line
- frekvence plnění – (např. v noci, 1x za týden, měsíčně apod.)
- paralelní – oddělené plnění
Odvozená data
- indexy
- agregáty
- naturalizované pohledy – definují nové relace
- problémem je kdy aktualizovat odvozená data?
• integrace – zavlečení, pročištění
• zpracování – zpracování dotazu, indexace
• Správa dat – meta
Monitorovací techniky
- periodické ??????
- databázové triggery
- uložení logů
- replikace dat
- ukládání transakcí
- dotazování
- frekvence – periodická (denní, týdenní apod.) nebo podle velkých změn a množství změn
- transformace dat – konverze dat na jednotný formát, rušení a předávání položek
Integrace
Čištění dat
- migrace – (např. koruna - dolar)
- praní – užití dominově – specifické znalosti
- slévání – (např. seznam adres, slučování zákazníků
- auditing zjišťování pravidel a vztahů
Zavlékání dat
- off-line vs. on-line
- frekvence plnění – (např. v noci, 1x za týden, měsíčně apod.)
- paralelní – oddělené plnění
Odvozená data
- indexy
- agregáty
- naturalizované pohledy – definují nové relace
- problémem je kdy aktualizovat odvozená data?
DATA MINIG
- dolování, získávání dat
Základní metody:
1. Rozhodovací stromy
- rozhodovací strom nemůže být příliš hluboký – neměl by statisticky významné hodnoty pro rozhodování v nižších úrovních
- je třeba vybrat strom, který nejspolehlivěji předikuje výsledky
2. Shlukování (Clustering)
- problémy:
- je zadán postačující počet shluků?
- nalezení „nejlepších shluků“
- jsou shluky sémanticky smysluplné?
- ukládání shluků na disk?
3. Dolování asociačních pravidel
- trend – jaké položky se kupují spolu např. lyže si někdo koupí společně s vázáním
- asociační pravidla:
- pravidla P1, P3, P8
- support – počet košů obsahující tento produkt
- častá množina položek
- problém – nalezení všech častých položek
- důsledky:
- mohutnost množiny dvojic
- mohutnost množiny n-tic
Základní metody:
1. Rozhodovací stromy
- rozhodovací strom nemůže být příliš hluboký – neměl by statisticky významné hodnoty pro rozhodování v nižších úrovních
- je třeba vybrat strom, který nejspolehlivěji předikuje výsledky
2. Shlukování (Clustering)
- problémy:
- je zadán postačující počet shluků?
- nalezení „nejlepších shluků“
- jsou shluky sémanticky smysluplné?
- ukládání shluků na disk?
3. Dolování asociačních pravidel
- trend – jaké položky se kupují spolu např. lyže si někdo koupí společně s vázáním
- asociační pravidla:
- pravidla P1, P3, P8
- support – počet košů obsahující tento produkt
- častá množina položek
- problém – nalezení všech častých položek
- důsledky:
- mohutnost množiny dvojic
- mohutnost množiny n-tic
Boolský model 3., Vektorový model
Jak dál
Teze: Klasické Boolské systémy lze rozšířit o funkci ovlivňující kritérium maxima, nelze však dosahovat vysokého P i R bez přídavných informací.
Možnosti řešení:
- rozšířená boolská logika
- fuzzy logika
- vektorový model
- pravděpodobnostní modely
- neuronové sítě (CNN = Chaotic Neural Network = chaotická neuronová síť)
- zapojení zpětné vazby, uspořádání odpovědí dle relevance
- generování množin vztažných termů, hypertexty (internet)
- formace frakcí
Vektorový model
Předpoklady:
Celá kolekce dokumentů D
Existuje n různých termů t1 ....tn
Každý dokument Di - D je reprezentován vektorem
Di = (wi1,wi2, ..,win) kde wij - <0,1>n
wij = váha náležející termu tj v identifikaci dokumentu Dij
D je reprezentován maticí:
w11 w12 ...............w1n
w21 w22 ...............w2n
wm1 wm2 ..............wmn
Teze: Klasické Boolské systémy lze rozšířit o funkci ovlivňující kritérium maxima, nelze však dosahovat vysokého P i R bez přídavných informací.
Možnosti řešení:
- rozšířená boolská logika
- fuzzy logika
- vektorový model
- pravděpodobnostní modely
- neuronové sítě (CNN = Chaotic Neural Network = chaotická neuronová síť)
- zapojení zpětné vazby, uspořádání odpovědí dle relevance
- generování množin vztažných termů, hypertexty (internet)
- formace frakcí
Vektorový model
Předpoklady:
Celá kolekce dokumentů D
Existuje n různých termů t1 ....tn
Každý dokument Di - D je reprezentován vektorem
Di = (wi1,wi2, ..,win) kde wij - <0,1>n
wij = váha náležející termu tj v identifikaci dokumentu Dij
D je reprezentován maticí:
w11 w12 ...............w1n
w21 w22 ...............w2n
wm1 wm2 ..............wmn
Boolský model 2.
Řešení jednostranného chování tazatele
Vážením pravděpodobností pro 2 termy, 3 termy → čím víc termů, tím menší hodnota součinu.
Algoritmus:
- vytvoř algoritmus pro všechny kombinace
- spočti pro skupiny maxima
- je splněno kriterium maxima?
- nabídka tazatele (=uživateli)
Boolský model – další problémy
- Neintuitivní výsledky:
- A and B and C and D and E – D neobsahující pouze jeden z uvedených termů nebude vybrán
- A or B or C or D or E – D obsahující pouze jeden z uvedených termů jsou chápány jako stejně významné dokumenty obsahující všechny uvedené termy
- Neumožňuje řízení velikosti výstupu
- Všechny D vyhovující dotazu jsou chápány jako stejně důležité, není možné je uspořádat podle hodnoty relevance
- Obtížně lze realizovat automatickou zpětnou vazbu, tj. na základě D označených v odpovědi za relevantní automaticky modifikovat dotaz
- Vyjadřovací síla Boolského modelu je omezená, jakákoliv množina D popsatelná pomocí termů může být v principu vybrána vhodným boolským dotazem, není však garantováno, že pro jakoukoliv množinu D, je v praxi jednoduché formulovat boolský výraz.
- Spíše umění než věda (je těžké se přesně zeptat)
Vážením pravděpodobností pro 2 termy, 3 termy → čím víc termů, tím menší hodnota součinu.
Algoritmus:
- vytvoř algoritmus pro všechny kombinace
- spočti pro skupiny maxima
- je splněno kriterium maxima?
- nabídka tazatele (=uživateli)
Boolský model – další problémy
- Neintuitivní výsledky:
- A and B and C and D and E – D neobsahující pouze jeden z uvedených termů nebude vybrán
- A or B or C or D or E – D obsahující pouze jeden z uvedených termů jsou chápány jako stejně významné dokumenty obsahující všechny uvedené termy
- Neumožňuje řízení velikosti výstupu
- Všechny D vyhovující dotazu jsou chápány jako stejně důležité, není možné je uspořádat podle hodnoty relevance
- Obtížně lze realizovat automatickou zpětnou vazbu, tj. na základě D označených v odpovědi za relevantní automaticky modifikovat dotaz
- Vyjadřovací síla Boolského modelu je omezená, jakákoliv množina D popsatelná pomocí termů může být v principu vybrána vhodným boolským dotazem, není však garantováno, že pro jakoukoliv množinu D, je v praxi jednoduché formulovat boolský výraz.
- Spíše umění než věda (je těžké se přesně zeptat)
Boolský model 1.
Boolský model: P vs. R
- upřesňováním dotazu v Boolském modelu získáváme větší P, ale menší R
Př. pokus (Blair, Maron 1985) – 40 000 právnických textů o dopravních nehodách, Cíl: nejen vysoké P ale i R., Výsledky: P=80%, R=20% - málo!!! (teoreticky 100%), Problém synonym – obecný jazyk, nelze zachytit tezaurem (Př. nehoda, neštěstí, srážka, karambol,...)
- automatická indexace neodstraní tyto problémy
Boolský model –problémy
- co ovlivňuje vztah P a R?
- problémy s ručně indexovanými systémy
Neurčitost
- v indexování – vliv indexátora
- ve výběru termu pro dotaz – vliv tazatele
Kritérium predikce
- jak zajistit shodu mezi výběrem termů pro dotaz a dokumenty (dnes: podobnost ontologií)
- metoda odstraňování neurčitosti
Kritérium maxima
- lze zvládnout 20-50 hitů
Problémy s databází úplných textů
- velikost databáze (vs. kritérium maxima)
- výběr termů pro dotaz (přecenění eliminace indexátorů, zůstává neurčitost tazatele)
- jednostranné chování tazatele (tendence měnit poslední rozhodnutí, zachovat první kroky)
Řízení neurčitosti ve výběru termů pro dotaz
- najdeme D s vysokou relevancí pro uživatele (D je znám + je známo, že je v databázi)
- termy pro dotaz jsou vybrány z D
- odstraňování termů, resp. jejich nahrazování disjunkcemi → zmenšování neurčitosti tazatele
- upřesňováním dotazu v Boolském modelu získáváme větší P, ale menší R
Př. pokus (Blair, Maron 1985) – 40 000 právnických textů o dopravních nehodách, Cíl: nejen vysoké P ale i R., Výsledky: P=80%, R=20% - málo!!! (teoreticky 100%), Problém synonym – obecný jazyk, nelze zachytit tezaurem (Př. nehoda, neštěstí, srážka, karambol,...)
- automatická indexace neodstraní tyto problémy
Boolský model –problémy
- co ovlivňuje vztah P a R?
- problémy s ručně indexovanými systémy
Neurčitost
- v indexování – vliv indexátora
- ve výběru termu pro dotaz – vliv tazatele
Kritérium predikce
- jak zajistit shodu mezi výběrem termů pro dotaz a dokumenty (dnes: podobnost ontologií)
- metoda odstraňování neurčitosti
Kritérium maxima
- lze zvládnout 20-50 hitů
Problémy s databází úplných textů
- velikost databáze (vs. kritérium maxima)
- výběr termů pro dotaz (přecenění eliminace indexátorů, zůstává neurčitost tazatele)
- jednostranné chování tazatele (tendence měnit poslední rozhodnutí, zachovat první kroky)
Řízení neurčitosti ve výběru termů pro dotaz
- najdeme D s vysokou relevancí pro uživatele (D je znám + je známo, že je v databázi)
- termy pro dotaz jsou vybrány z D
- odstraňování termů, resp. jejich nahrazování disjunkcemi → zmenšování neurčitosti tazatele
VÝVOJ DIS (Dokumentografické informační systémy)
1950 – systémy zpracování sekundárních informací
1970 – systémy zpracování úplných textů
1990 – digitální knihovny
Zdroje:
- vznik textů přímo v počítači
- potřeba vyhledávat – nejen listovat
- ne vždy možné indexovat
- rozvoj velkých pamětí
- rozvoj komunikací (internet)
Vyhledávání v textech
DOTAZ = požadavek formulovaný v nějakém jazyce
- bývá zadán vzorkem textu (slovo, výraz, část slova), nebo několika vzorky (konjuktivní dotaz)
- Obecněji: Boolský výraz
Odpověď (množina hitů) – texty vyhovující dotazu
Relevance hitu – míra rozsahu, kterou se hit shoduje s požadavkem uživatele
Omezení odpovědi: - maximálně M
- maximálně M nejrelevantnějších
- zadání prahové hodnoty
Obor: INFORMATION RETRIEVAL (vyhledávání informací)
- nalézt k dotazu relevantní dokumenty (to co chci nalézt je v mase dat, která nechci)
Obor: INFORMATION FILTERING (filtrování informací)
- přiřadit k dokumentu D profily tak, že D je pro ně relevantní (druhý pohled pro vyhledávání)
1970 – systémy zpracování úplných textů
1990 – digitální knihovny
Zdroje:
- vznik textů přímo v počítači
- potřeba vyhledávat – nejen listovat
- ne vždy možné indexovat
- rozvoj velkých pamětí
- rozvoj komunikací (internet)
Vyhledávání v textech
DOTAZ = požadavek formulovaný v nějakém jazyce
- bývá zadán vzorkem textu (slovo, výraz, část slova), nebo několika vzorky (konjuktivní dotaz)
- Obecněji: Boolský výraz
Odpověď (množina hitů) – texty vyhovující dotazu
Relevance hitu – míra rozsahu, kterou se hit shoduje s požadavkem uživatele
Omezení odpovědi: - maximálně M
- maximálně M nejrelevantnějších
- zadání prahové hodnoty
Obor: INFORMATION RETRIEVAL (vyhledávání informací)
- nalézt k dotazu relevantní dokumenty (to co chci nalézt je v mase dat, která nechci)
Obor: INFORMATION FILTERING (filtrování informací)
- přiřadit k dokumentu D profily tak, že D je pro ně relevantní (druhý pohled pro vyhledávání)
Určení kritických faktorů úspěchu
- jedná se o určení takových skupin činností, s jejímž správným průběhem velice úzce závisí i průběh domlouvání strategických cílů podniku
- jsou definovány přibližně 4 zdroje a 2 typy kritických faktorů úspěchu
- zdroje:
• vlastní specifické podmínky podnikové činnosti dané oborem činností podniku
• postavení podniku v rámci daného oboru činnosti
• okolí podniku a jeho zákaznické trendy, ekonomika, politika, ap.
• okamžité organizační faktory
- typy:
• sledování – kopírují podnikové události
• výstavbové – způsobují změny v podniku a jsou vyvolávány řídícími pracovníky
- ze zkušeností je doporučováno:
• počet kritických faktorů musí být menší než 8
• každý faktor se musí týkat pouze jediného problému
• každý kritický faktor úspěchu by měl být nutnou podmínkou k úspěšnému naplnění poslání podniku; splnění všech faktorů je pak podmínkou postačující pro naplnění cílů podniku
• všechny faktory jsou si co do naléhavosti, či důležitosti naprosto rovny
• kritické faktory musí být definovány konkrétně a nekopírovat definice poslání podniku (např. znalost kritérií podle kterých nás hodností zákazník, dosažení stavu certifikace dle ISO 9000, zajištění efektivní spolupráce se všemi klíčovými dodavateli)
- jsou definovány přibližně 4 zdroje a 2 typy kritických faktorů úspěchu
- zdroje:
• vlastní specifické podmínky podnikové činnosti dané oborem činností podniku
• postavení podniku v rámci daného oboru činnosti
• okolí podniku a jeho zákaznické trendy, ekonomika, politika, ap.
• okamžité organizační faktory
- typy:
• sledování – kopírují podnikové události
• výstavbové – způsobují změny v podniku a jsou vyvolávány řídícími pracovníky
- ze zkušeností je doporučováno:
• počet kritických faktorů musí být menší než 8
• každý faktor se musí týkat pouze jediného problému
• každý kritický faktor úspěchu by měl být nutnou podmínkou k úspěšnému naplnění poslání podniku; splnění všech faktorů je pak podmínkou postačující pro naplnění cílů podniku
• všechny faktory jsou si co do naléhavosti, či důležitosti naprosto rovny
• kritické faktory musí být definovány konkrétně a nekopírovat definice poslání podniku (např. znalost kritérií podle kterých nás hodností zákazník, dosažení stavu certifikace dle ISO 9000, zajištění efektivní spolupráce se všemi klíčovými dodavateli)
Stanovení podnikových procesů
- procesy podniku rozumíme navazující činnosti, jenž popisují vnitřní i hranice podniku přesahující popis aktivit; jedná se o aktivity, jenž zabezpečují dodávku zdrojů pro poskytování předmětu podnikání firmy, o procesy zhodnocující tyto zdroje a také o popis procesů zajišťující prodejní činnost
- procesy podniku popisující takové aktivity, u nichž má smysl zkoumat vstupní a výstupní toky dat, stejně tak jako jejich návaznost
- aby nedocházelo k hromadění všeobecně platných názvů podnikových procesů je důležité si stanovit alespoň základní pravidla pro definování procesů
- principy tvorby procesů:
- popis procesu musí obsahovat spojení sloveso + podstatné jméno
- každý proces musí míst svého vlastníka zodpovědného za realizaci procesu
- vlastník procesu musí být členem teamu
- jeden vlastník by měl zodpovídat maximálně za 4 procesy
- kvalita provádění procesů musí být měřitelná (tzn. Uvádíme konkrétní věcné činnosti, jenž mají vstupy a výstupy)
- často se stávám, že procesy (redukovat, zvýšit, optimalizovat ap.)
- v popisu bychom se měli vyhýbat přídavným jménům a příslovcím (jako např. přesně, správně, efektivní….)
- procesy podniku popisující takové aktivity, u nichž má smysl zkoumat vstupní a výstupní toky dat, stejně tak jako jejich návaznost
- aby nedocházelo k hromadění všeobecně platných názvů podnikových procesů je důležité si stanovit alespoň základní pravidla pro definování procesů
- principy tvorby procesů:
- popis procesu musí obsahovat spojení sloveso + podstatné jméno
- každý proces musí míst svého vlastníka zodpovědného za realizaci procesu
- vlastník procesu musí být členem teamu
- jeden vlastník by měl zodpovídat maximálně za 4 procesy
- kvalita provádění procesů musí být měřitelná (tzn. Uvádíme konkrétní věcné činnosti, jenž mají vstupy a výstupy)
- často se stávám, že procesy (redukovat, zvýšit, optimalizovat ap.)
- v popisu bychom se měli vyhýbat přídavným jménům a příslovcím (jako např. přesně, správně, efektivní….)
Určení poslání podniku - Určení dominantních vlivů
- je vyjádřením PROČ VLASTNĚ CELÁ ORGANIZACE EXISTUJE (co je jejím smyslem)
- musí být pro majitele a top management přijato a bráno jednotně jako vlastní cíl každého člena
- musí být vyjádřeno krátce, jednoznačně a srozumitelně
- pokud je definováno více cílů podniku, pak každý musí mít svého vlastníka tj. pracovníka odpovědného za jeho dosahování
Určení dominantních vlivů
- v druhém kroku je nutné definovat ty vlivy, které nejvíce mohou napomoci, nebo naopak zbrzdit až zastavit proces dosažení cíle
- technikou získání vlivů je např. Brainstroming
- příkladem dominantních vlivů – ziskovost zákazníka, legislativní podmínky, budoucí poptávka, ekologické souvislosti ap.
- lze v principu stanovit pomocí Paterova modelu, jenž definuje pět základních vlivů na podnik a se kterým je nutné se vyrovnat:
• nově vstupující konkurenti do daného odvětví
• závislost firmy na zákaznících a zákazníků na firmě
• jak je samotná firma závislá na vlastních dodavatelích
• hrozba náhradních řešení (nových výrobků, technologií ap.)
• intenzita stávajícího konkurenčního boje
- strategie řešení odpovídající výše postaveným vlivům může být:
• strategie odlišení (je nejoblíbenější)
• strategie nízkých nákladů
• strategie cíleného trhu (vyplnění tržních mezer)
- musí být pro majitele a top management přijato a bráno jednotně jako vlastní cíl každého člena
- musí být vyjádřeno krátce, jednoznačně a srozumitelně
- pokud je definováno více cílů podniku, pak každý musí mít svého vlastníka tj. pracovníka odpovědného za jeho dosahování
Určení dominantních vlivů
- v druhém kroku je nutné definovat ty vlivy, které nejvíce mohou napomoci, nebo naopak zbrzdit až zastavit proces dosažení cíle
- technikou získání vlivů je např. Brainstroming
- příkladem dominantních vlivů – ziskovost zákazníka, legislativní podmínky, budoucí poptávka, ekologické souvislosti ap.
- lze v principu stanovit pomocí Paterova modelu, jenž definuje pět základních vlivů na podnik a se kterým je nutné se vyrovnat:
• nově vstupující konkurenti do daného odvětví
• závislost firmy na zákaznících a zákazníků na firmě
• jak je samotná firma závislá na vlastních dodavatelích
• hrozba náhradních řešení (nových výrobků, technologií ap.)
• intenzita stávajícího konkurenčního boje
- strategie řešení odpovídající výše postaveným vlivům může být:
• strategie odlišení (je nejoblíbenější)
• strategie nízkých nákladů
• strategie cíleného trhu (vyplnění tržních mezer)
Proces Quality Management (PQM) - Plánování IS – PQM
- jedná se o další metodiku vyvinutou firmou IBM, která se zaměřuje na zkoumaní poslání, cílů a faktorů úspěchu podniku jako celku
- jejím cílem je především:
- určit klíčové, rozhodující procesy pro úspěch provozu organizace
- zhodnotit stávající informace do IT
- posoudit kvalitu jejich dosavadního plánování
- identifikovat potřeby nových investic do IT
- stanovit pořadí jejich důležitosti
- zjistit vhodnost nových aplikací IT pro podnik a jejich koordinace s aplikacemi již používanými
Plánování IS – PQM
- pokud správně definujeme podnikové procesy v kontextu s cíly podniku, lze pak najít takové procesy, které nejvíce ovlivňují dosažení podnikových cílů; tím tedy nacházíme procesy, které jsou rozhodující (kritické) pro úspěšný rozvoj organizace
- tým podnikového top managementu, jenž zpracovává studii, by měl být maximálně 10 členů
- vedoucím týmu je sponzor (obdoba sponzora z BSP v kombinaci s vedoucím týmu s BSP)
- hlavním koordinátorem je role facilitátora – musí mít zkušenosti jiných aplikací metody PQM a jeho hlavním úkolem je usnadňovat sponzorovi jeho práci a dohlížet na dodržování metodiky postupu, ostatní členové týmu se přibírají dle momentální situace a potřeby specialistů (ad hoc přístup)
- jejím cílem je především:
- určit klíčové, rozhodující procesy pro úspěch provozu organizace
- zhodnotit stávající informace do IT
- posoudit kvalitu jejich dosavadního plánování
- identifikovat potřeby nových investic do IT
- stanovit pořadí jejich důležitosti
- zjistit vhodnost nových aplikací IT pro podnik a jejich koordinace s aplikacemi již používanými
Plánování IS – PQM
- pokud správně definujeme podnikové procesy v kontextu s cíly podniku, lze pak najít takové procesy, které nejvíce ovlivňují dosažení podnikových cílů; tím tedy nacházíme procesy, které jsou rozhodující (kritické) pro úspěšný rozvoj organizace
- tým podnikového top managementu, jenž zpracovává studii, by měl být maximálně 10 členů
- vedoucím týmu je sponzor (obdoba sponzora z BSP v kombinaci s vedoucím týmu s BSP)
- hlavním koordinátorem je role facilitátora – musí mít zkušenosti jiných aplikací metody PQM a jeho hlavním úkolem je usnadňovat sponzorovi jeho práci a dohlížet na dodržování metodiky postupu, ostatní členové týmu se přibírají dle momentální situace a potřeby specialistů (ad hoc přístup)
Business Systém Planning (BSP) 5., Etapy plánování IS – BSP 4. část
11. Tvorba doporučení
- tímto krokem definitivně navrhuje způsob řešení výstavby IS a stanovujeme prováděcí plán výstavby
- čím? – návrhem architektury IS, způsobem řízení IS (zejména řízením a správou dat), pořadím v jakém bude systém vyvíjen
12. Presentace výsledků
- po odsouhlasení výsledků studie top managementu podniku musí být celkové výsledky studie zveřejněny
13. Návrh dalších opatření
- pokud by mělo dojít k realizaci implementace, je důležité sestavit především organizační pravidla odpovědnosti za výstavbu IS a dále i za převzetí systému do vnitřního provozu a také za vlastní provoz
- tímto krokem definitivně navrhuje způsob řešení výstavby IS a stanovujeme prováděcí plán výstavby
- čím? – návrhem architektury IS, způsobem řízení IS (zejména řízením a správou dat), pořadím v jakém bude systém vyvíjen
12. Presentace výsledků
- po odsouhlasení výsledků studie top managementu podniku musí být celkové výsledky studie zveřejněny
13. Návrh dalších opatření
- pokud by mělo dojít k realizaci implementace, je důležité sestavit především organizační pravidla odpovědnosti za výstavbu IS a dále i za převzetí systému do vnitřního provozu a také za vlastní provoz
Business Systém Planning (BSP) 4., Etapy plánování IS – BSP 3. část
7. Projednávání analýzy s vedoucími pracovníky podniku
- v tomto okamžiku je nutné výsledky analýzy projednat se všemi vedoucími jednotlivých oddělení
- výsledky analýzy a jednání musí být odsouhlaseny vedením podniku
8. Zpracování výsledků analýzy
- nejdůležitější kategorie problémů:
- správnost stanovení cílů (pro podnik i IS)
- organizace podniku (zda odráží řídící filosofii, zda je rozložena správně pravomoc, odpovědnost)
- plánování v podniku (pomocí nichž sledujeme efektivitu)
- dosavadní podpora výpočetní technikou
9. Stanovení priorit v informační architektuře
- v tomto kroku se stanoví pořadí v němž budou prováděny jednotlivé kroky budování IS
- hodnotíme a volíme dle následujících hledisek:
- potencionální přínosy (přímé, nepřímé, zvýšení konkurenceschopnosti)
- vyvolané změny v podniku pro nasazení nové IT (zda rozsah změn a dotčených osob a útvarů v podniku bude adekvátně odražen v konečném efektu)
- pravděpodobnost úspěchu (hodnotit klima v podniku – tj. náklonnost ke změnám)
- naléhavost aplikace
10. Návrh řízení informačních zdrojů
- v této části studie musí být uvedeno, zda dosavadní systém řízení zpracování dat včetně pracovních nákladů, kapacitního omezení, hardware, software a také včetně organizačního uspořádání odpovídají požadavkům, jenž vyplynou z nového systému
- v tomto okamžiku je nutné výsledky analýzy projednat se všemi vedoucími jednotlivých oddělení
- výsledky analýzy a jednání musí být odsouhlaseny vedením podniku
8. Zpracování výsledků analýzy
- nejdůležitější kategorie problémů:
- správnost stanovení cílů (pro podnik i IS)
- organizace podniku (zda odráží řídící filosofii, zda je rozložena správně pravomoc, odpovědnost)
- plánování v podniku (pomocí nichž sledujeme efektivitu)
- dosavadní podpora výpočetní technikou
9. Stanovení priorit v informační architektuře
- v tomto kroku se stanoví pořadí v němž budou prováděny jednotlivé kroky budování IS
- hodnotíme a volíme dle následujících hledisek:
- potencionální přínosy (přímé, nepřímé, zvýšení konkurenceschopnosti)
- vyvolané změny v podniku pro nasazení nové IT (zda rozsah změn a dotčených osob a útvarů v podniku bude adekvátně odražen v konečném efektu)
- pravděpodobnost úspěchu (hodnotit klima v podniku – tj. náklonnost ke změnám)
- naléhavost aplikace
10. Návrh řízení informačních zdrojů
- v této části studie musí být uvedeno, zda dosavadní systém řízení zpracování dat včetně pracovních nákladů, kapacitního omezení, hardware, software a také včetně organizačního uspořádání odpovídají požadavkům, jenž vyplynou z nového systému
Business Systém Planning (BSP) 3., Etapy plánování IS – BSP 2. část
4. Definování podnikových dat
- identifikace a definice podnikových entit – entita představuje vše, co je trvalým zájmem pracovníků podniku – znamená to, že zde mohou být zahrnuty jako vnitřní podnikové , tak i externí mimopodnikové objekty a nichž chtějí mít pracovníci informace (osoby, místa, prostředky….)
- určení dat potřebných a vznikajících v procesech – pro každý definovaný proces stanovíme data, která tento proces zpracovává a data, která v procesu vznikají
- identifikace a definice datových skupin – datová skupina sdružuje všechna data, jenž se vztahují k dané entitě – musí být zajištěna podmínka, že pro konkrétní data existuje pouze jediný jejich zdroj, který je odpovědný za jejich pravdivost, platnost; každá podniková entita musí mít alespoň jednu datovou skupinu; formy datových prvků odpovídá normám ISO
5. Definování informační architektury
- cílem tohoto kroku je popsat vztah mezi datovými skupinami
- při definování postupuje dle následujících kroků:
- sepíšeme všechny procesy
- sepíšeme všechny dat. Skupiny, které jsou danými procesy vytvářeny (T)
- projdeme jednotlivé datové skupiny a označíme pro daný proces, ty jenž jsou procesem využívány (U)
- prověřím, že všechny datové skupiny máme zaneseny a že v každém sloupci je jen jedno T
6. Analýza dosavadní podpory podnikových činnosti IT
- cílem tohoto kroku je zachytit stav jak jsou výpočetní technikou podporovány jednotlivá organizační místa podniku, jednotlivé podnikové procesy a jako jsou počítačově řízeny datové skupiny
- pro vytváření onoho stavu vytvoříme tři incidenční matice a to matici systém – organizace, systém – proces, systém – data, do průsečíků pak vepisujeme označení stavů jako:
P – systém uspokojuje proces úplně
C – uspokojuje částečně
A – nevyhovuje
- z matic je pak dále zřejmá možná redundance zpracování, aplikací datových zdrojů a v důsledku lze definovat
- identifikace a definice podnikových entit – entita představuje vše, co je trvalým zájmem pracovníků podniku – znamená to, že zde mohou být zahrnuty jako vnitřní podnikové , tak i externí mimopodnikové objekty a nichž chtějí mít pracovníci informace (osoby, místa, prostředky….)
- určení dat potřebných a vznikajících v procesech – pro každý definovaný proces stanovíme data, která tento proces zpracovává a data, která v procesu vznikají
- identifikace a definice datových skupin – datová skupina sdružuje všechna data, jenž se vztahují k dané entitě – musí být zajištěna podmínka, že pro konkrétní data existuje pouze jediný jejich zdroj, který je odpovědný za jejich pravdivost, platnost; každá podniková entita musí mít alespoň jednu datovou skupinu; formy datových prvků odpovídá normám ISO
5. Definování informační architektury
- cílem tohoto kroku je popsat vztah mezi datovými skupinami
- při definování postupuje dle následujících kroků:
- sepíšeme všechny procesy
- sepíšeme všechny dat. Skupiny, které jsou danými procesy vytvářeny (T)
- projdeme jednotlivé datové skupiny a označíme pro daný proces, ty jenž jsou procesem využívány (U)
- prověřím, že všechny datové skupiny máme zaneseny a že v každém sloupci je jen jedno T
6. Analýza dosavadní podpory podnikových činnosti IT
- cílem tohoto kroku je zachytit stav jak jsou výpočetní technikou podporovány jednotlivá organizační místa podniku, jednotlivé podnikové procesy a jako jsou počítačově řízeny datové skupiny
- pro vytváření onoho stavu vytvoříme tři incidenční matice a to matici systém – organizace, systém – proces, systém – data, do průsečíků pak vepisujeme označení stavů jako:
P – systém uspokojuje proces úplně
C – uspokojuje částečně
A – nevyhovuje
- z matic je pak dále zřejmá možná redundance zpracování, aplikací datových zdrojů a v důsledku lze definovat
Business Systém Planning (BSP) 2., Etapy plánování IS – BSP 1. část
BSP dosahuje cílů:
• analyzováním podniku zhora – dolů – studuje podnik od obecností k detailům a současně zapojuje vedoucí pracovníky do projektu tvorby IS
• budováním IS zdola – nahoru – zkoumáním dílčích aplikací po modely a subsystémy
• užíváním strukturované metodologie
• převáděním podnikových cílů na informační potřeby
Etapy plánování IS – BSP - 1. část
1. Sestavení studijního týmu
- je naprosto zřejmé, že členy týmu musí být „ti nejlepší“ pracovníci po odborné i manažerské stránce
- doporučuje se, aby členové týmu se věnovali pouze této činnosti a to po dobu 8 až 12 týdnů – tj. tedy čas pro provedení celé studie
- doporučené složení týmu: executive sponsor, vedoucí týmu, sekretář (dokumentátor) týmu, členové týmu, zástupce hl. dodavatele
2. Příprava a zahájení studie
- je činnost jež provádí vedoucí týmu – ten musí definovat konkrétní cíle, poté nezbytné činnosti k jejich dosažení (shromáždění podkladů, určit jmenovitě osoby, atd.)
- vlastní zahájení provádí většinou sponsor, který objasní strategický cíl BSP a strategický cíl činnosti podniku, všem přítomným na úvodním spol. setkání – dále se objasňují konkrétní cíle, složení týmu, termíny splnění….
3. Definování podnikových procesů
- řízení podniku se provádí konkrétními činnostmi, jenž pak přibližují celý podnik k cíli
- musíme tedy definovat činnosti, které se v podniku vykonávají a pak jim přiřadit hodnotu, jak se podílejí na dosažení cíle (váhy důležitosti)
- při definici činnosti se doporučuje postupovat v souladu se životním cyklem výrobku nebo služby
- dále definujeme organizační místa, která se nejvíce dotýkají podnikových procesů
- sestavíme vazební matici proces – organizační místo (viz. graf) – touto maticí jsme si vymezili podíl organ. Místa na příslušných procesech → máme tedy stanovenou i jakousi velikost důležitostí jednotlivých pracovišť
• analyzováním podniku zhora – dolů – studuje podnik od obecností k detailům a současně zapojuje vedoucí pracovníky do projektu tvorby IS
• budováním IS zdola – nahoru – zkoumáním dílčích aplikací po modely a subsystémy
• užíváním strukturované metodologie
• převáděním podnikových cílů na informační potřeby
Etapy plánování IS – BSP - 1. část
1. Sestavení studijního týmu
- je naprosto zřejmé, že členy týmu musí být „ti nejlepší“ pracovníci po odborné i manažerské stránce
- doporučuje se, aby členové týmu se věnovali pouze této činnosti a to po dobu 8 až 12 týdnů – tj. tedy čas pro provedení celé studie
- doporučené složení týmu: executive sponsor, vedoucí týmu, sekretář (dokumentátor) týmu, členové týmu, zástupce hl. dodavatele
2. Příprava a zahájení studie
- je činnost jež provádí vedoucí týmu – ten musí definovat konkrétní cíle, poté nezbytné činnosti k jejich dosažení (shromáždění podkladů, určit jmenovitě osoby, atd.)
- vlastní zahájení provádí většinou sponsor, který objasní strategický cíl BSP a strategický cíl činnosti podniku, všem přítomným na úvodním spol. setkání – dále se objasňují konkrétní cíle, složení týmu, termíny splnění….
3. Definování podnikových procesů
- řízení podniku se provádí konkrétními činnostmi, jenž pak přibližují celý podnik k cíli
- musíme tedy definovat činnosti, které se v podniku vykonávají a pak jim přiřadit hodnotu, jak se podílejí na dosažení cíle (váhy důležitosti)
- při definici činnosti se doporučuje postupovat v souladu se životním cyklem výrobku nebo služby
- dále definujeme organizační místa, která se nejvíce dotýkají podnikových procesů
- sestavíme vazební matici proces – organizační místo (viz. graf) – touto maticí jsme si vymezili podíl organ. Místa na příslušných procesech → máme tedy stanovenou i jakousi velikost důležitostí jednotlivých pracovišť
Business Systém Planning (BSP) 1.
- nepředpokládá, že v podniku něco dříve bylo
- cíle a přístupy, sestavení teamu, zahájení studie, definice podnikových procesů, analýza dosavadní podpory
- je to jedna z metod zavedená společností IBM popisující postup výstavby podnikového informačního systému
- je to metodika, která začala pohlížet na data, jenž vznikají a zpracovávají se v podniku jako na podnikové zdroje
- každé zdroje musí být řízeny, aby pomohly dosažení cílů podniku
- použitím postupu dle BSP dosáhneme cílů:
• definuje se stálá informační architektura podniku - pokud budeme definovat informační architekturu podniku na výrobu strojírenských výrobků, pak (pokud jsme postupovali správně), je tato architektura nezávislá na organizačních změnách podniku nebo na změnách vyvolaných velikostí produkce, či finančního obratu; jediné co může ovlivnit definovaný informační rámec je změna předmětu podnikání
• stanoví se skutečné priority IS – bez ohledu na konkrétní podnikové zájmy a na individuální cíle kohokoliv
• dojde k zajištění koordinovaného IS s dlouhodobým životním cyklem – bude zajištěna návratnost vložených investic, neboť takto definovaný IS vychází ze skutečných podnikových potřeb a ne z podnikového organizačního uspořádání
• data budou definována jako podnikové zdroje – pokud budou správně definována a bude správně definováno i plánování jejich využití jednotlivými útvary, pak bude činnost IS efektivní
• zlepšení vztahů mezi útvarem pro IS a uživateli a současně bude zvýšena i důvěryhodnost vedení podniku
- cíle a přístupy, sestavení teamu, zahájení studie, definice podnikových procesů, analýza dosavadní podpory
- je to jedna z metod zavedená společností IBM popisující postup výstavby podnikového informačního systému
- je to metodika, která začala pohlížet na data, jenž vznikají a zpracovávají se v podniku jako na podnikové zdroje
- každé zdroje musí být řízeny, aby pomohly dosažení cílů podniku
- použitím postupu dle BSP dosáhneme cílů:
• definuje se stálá informační architektura podniku - pokud budeme definovat informační architekturu podniku na výrobu strojírenských výrobků, pak (pokud jsme postupovali správně), je tato architektura nezávislá na organizačních změnách podniku nebo na změnách vyvolaných velikostí produkce, či finančního obratu; jediné co může ovlivnit definovaný informační rámec je změna předmětu podnikání
• stanoví se skutečné priority IS – bez ohledu na konkrétní podnikové zájmy a na individuální cíle kohokoliv
• dojde k zajištění koordinovaného IS s dlouhodobým životním cyklem – bude zajištěna návratnost vložených investic, neboť takto definovaný IS vychází ze skutečných podnikových potřeb a ne z podnikového organizačního uspořádání
• data budou definována jako podnikové zdroje – pokud budou správně definována a bude správně definováno i plánování jejich využití jednotlivými útvary, pak bude činnost IS efektivní
• zlepšení vztahů mezi útvarem pro IS a uživateli a současně bude zvýšena i důvěryhodnost vedení podniku
PLÁNOVÁNÍ INFORMAČNÍHO SYSTÉMU 2.
3. Řízení
- nastává doba, kdy se začínají hledat příčiny nepříliš velkého přínosu investic
- jako jedna z příčin bývá uváděna neschopnost vzájemné komunikace „ostrůvků“ – a tak se začíná znovu investovat do síťového vybavení
- management podniku si začíná uvědomovat nutnost sledování toku dat v podniku a tvorby funkčního modelu existujících procesů
4. Integrace
- vedení podniku i vedení IS zahajuje fázi zavádění standardních informačních technologií
- začínají se zavádět standardní databázové systémy a nástroje
5. Správa dat
- veškeré datové zdroje jsou zmapované a jsou kontrolované
- dochází k vývoji nových systémů s přesně definovaným očekáváním jejich přínosu
6. Zralost
- jedná se o okamžik, od kterého jsou veškeré činnosti podniku zmapované
- tyto jsou zcela odráženy v definování informačních systému
- pokus se investuje do nové technologie, nebo do nových aplikací, musí být managementem vše schváleno a přínos musí být opravdu znatelný
- veškeré činnosti jak v IS, tak v jednotlivých odděleních podniku jsou známé a řídí se pravidly, jenž zaručují kvalitní a chtěný vývoj
- nastává doba, kdy se začínají hledat příčiny nepříliš velkého přínosu investic
- jako jedna z příčin bývá uváděna neschopnost vzájemné komunikace „ostrůvků“ – a tak se začíná znovu investovat do síťového vybavení
- management podniku si začíná uvědomovat nutnost sledování toku dat v podniku a tvorby funkčního modelu existujících procesů
4. Integrace
- vedení podniku i vedení IS zahajuje fázi zavádění standardních informačních technologií
- začínají se zavádět standardní databázové systémy a nástroje
5. Správa dat
- veškeré datové zdroje jsou zmapované a jsou kontrolované
- dochází k vývoji nových systémů s přesně definovaným očekáváním jejich přínosu
6. Zralost
- jedná se o okamžik, od kterého jsou veškeré činnosti podniku zmapované
- tyto jsou zcela odráženy v definování informačních systému
- pokus se investuje do nové technologie, nebo do nových aplikací, musí být managementem vše schváleno a přínos musí být opravdu znatelný
- veškeré činnosti jak v IS, tak v jednotlivých odděleních podniku jsou známé a řídí se pravidly, jenž zaručují kvalitní a chtěný vývoj
PLÁNOVÁNÍ INFORMAČNÍHO SYSTÉMU 1.
- úvodem je nutné si uvědomit, že existuje rozdíl mezi tím jak dosahujeme konkrétního cíle (předmětu řešení, nebo hl. funkcí) pro které, je IS vyvíjen a mezi kvalitativním vývojem (vyspíváním) informačního systému
- první případ je řešením již dříve zmíněného životního cyklu IS a vztahuje se pro jediný konkrétní IS
- druhý případ je vztažen k časovému vývoji bez ohledu na vnitřní funkce, které IS zabezpečuje; jsou tak definovány úrovně vyzrálosti systému
- plánování představuje stadia růstu (zralosti) – „človíčka“
- je podstatné to, že završením jeho osudu je dosažen stav „Q“, tedy fungování s garantovanou kvalitou
- v praktickém případě u konkrétního IS je důležité, abychom uměli definovat jeho stádium vyspělosti
- existuje několik modelů, jenž popisují zralosti IS, pro názornost:
1. Počátek
- stav existence výpočetní techniky v podniku je zcela živelný
- existují „sem a tam“ fungující aplikace, nebo vlastním vývojem zhotovené programy, většinou na úrovni uživatele koníčkáře typu „Maker“
- nikdo nic neřídí a nikdo se společně o stav IT nestará
2. Rozšiřování
- většinou si toho někdo všimne na bázi tiskové sestavy - tento pak začne podporovat nákup IT
- efektivita „ostrůvků“ IT není příliš výrazná a očekávání nejsou většinou naplněna
- první případ je řešením již dříve zmíněného životního cyklu IS a vztahuje se pro jediný konkrétní IS
- druhý případ je vztažen k časovému vývoji bez ohledu na vnitřní funkce, které IS zabezpečuje; jsou tak definovány úrovně vyzrálosti systému
- plánování představuje stadia růstu (zralosti) – „človíčka“
- je podstatné to, že završením jeho osudu je dosažen stav „Q“, tedy fungování s garantovanou kvalitou
- v praktickém případě u konkrétního IS je důležité, abychom uměli definovat jeho stádium vyspělosti
- existuje několik modelů, jenž popisují zralosti IS, pro názornost:
1. Počátek
- stav existence výpočetní techniky v podniku je zcela živelný
- existují „sem a tam“ fungující aplikace, nebo vlastním vývojem zhotovené programy, většinou na úrovni uživatele koníčkáře typu „Maker“
- nikdo nic neřídí a nikdo se společně o stav IT nestará
2. Rozšiřování
- většinou si toho někdo všimne na bázi tiskové sestavy - tento pak začne podporovat nákup IT
- efektivita „ostrůvků“ IT není příliš výrazná a očekávání nejsou většinou naplněna
EKONOMIKA INFORMAČNÍHO SYSTÉMU
- ekonomika IS je stanovena jako poměr mezi přínosy a náklady
Náklady
- jsou většinou snadno měřitelné
- náklady spojené s úvodní studií
- náklady spojené s provedením analýzy a vytvoření projektu
- náklady spojené s implementací HW + SW
- náklady spojené se zavedením, řízením a údržbou IS a IT
Přínosy
- jsou již hůře exaktně vyjádřitelné
- ve většině případech dojde k jejich samozřejmému akceptování a dále se nepřipomínají
- úspora pracovních sil
- úspora materiálových a režijních nákladů
- zkrácení průběžných dodacích dob
- zvýšení produktivity
Náklady
- jsou většinou snadno měřitelné
- náklady spojené s úvodní studií
- náklady spojené s provedením analýzy a vytvoření projektu
- náklady spojené s implementací HW + SW
- náklady spojené se zavedením, řízením a údržbou IS a IT
Přínosy
- jsou již hůře exaktně vyjádřitelné
- ve většině případech dojde k jejich samozřejmému akceptování a dále se nepřipomínají
- úspora pracovních sil
- úspora materiálových a režijních nákladů
- zkrácení průběžných dodacích dob
- zvýšení produktivity
Bohmovo „TOP 10“
- nalezení a oprava SW problémy je 100 krát dražší, než její odstranění ve fázi návrhu
- údaje uvedené v plánu lze stlačit maximálně o 25 % přidáním lidí či peněz
- údržba stojí 2 krát tolik co vývoj
- vývoj a údržba jsou funkcí především velikosti produktu
- variace lidských schopností je příčinou největších variací v produktivitě
- mnohé SE procesy splňují Paretovo rozložení:
- 20 % modelů přispívá 80 % ceny
- 20 % modelů obsahuje 80 % chyb
- 20 % chyb spotřebuje 80 % rozpočtu vyhrazeného na opravy
- 20 % modelů spotřebuje 80 % času výpočtu
- 20 % nástrojů se používá 80 % času
- podíl ceny SW:HW se změnil z hodnoty 15:85 v roce 1955 na 85:15 v roce 1985 a stále roste ve prospěch SW
- pouze 15 % práce tvoří kódování
- instrukce aplikačního programu je 3 krát dražší než instrukce individuálního programu, konstrukce systémových programů jsou 9 krát dražší
- inspekce programů zachytí 60 % chyb
- údaje uvedené v plánu lze stlačit maximálně o 25 % přidáním lidí či peněz
- údržba stojí 2 krát tolik co vývoj
- vývoj a údržba jsou funkcí především velikosti produktu
- variace lidských schopností je příčinou největších variací v produktivitě
- mnohé SE procesy splňují Paretovo rozložení:
- 20 % modelů přispívá 80 % ceny
- 20 % modelů obsahuje 80 % chyb
- 20 % chyb spotřebuje 80 % rozpočtu vyhrazeného na opravy
- 20 % modelů spotřebuje 80 % času výpočtu
- 20 % nástrojů se používá 80 % času
- podíl ceny SW:HW se změnil z hodnoty 15:85 v roce 1955 na 85:15 v roce 1985 a stále roste ve prospěch SW
- pouze 15 % práce tvoří kódování
- instrukce aplikačního programu je 3 krát dražší než instrukce individuálního programu, konstrukce systémových programů jsou 9 krát dražší
- inspekce programů zachytí 60 % chyb
Životní cyklus IS – empirické skutečnosti
1. Zákon trvalé proměny
- systém používaný v reálném prostředí se neustále mění, dokud není výhodnější (nejen cenově) je restrukturalizovat nebo jej nahradit jiným
2. Zákon rostoucí složitosti
- při evolučních změnách je program stále méně přehledný (vzrůstá entropie) a vzrůstá tedy složitost, pro odstranění složitosti je často nutné vynaložit nové dodatečné úsilí
3. Zákon vývoje programu
- v krátkém časovém intervalu se jeví rychlost změn a atributů systému jako náhodná
- z dlouhodobého pohledu se však jedná o samo regulující se proces, jehož vývoj lze statisticky sledovat a předvídat
4. Zákon invariantní spotřeby práce
- rychlost vývoje systému je přibližně konstantní a nekoreluje s vynaloženými prostředky (zdroji)
5. Zákon omezené velikosti přírůstku
- každý systém má jakousi vlastní velikost přírůstku, jenž může být uplatněna v nových verzích, pokud je tato limita překročena, objeví se závažné problémy týkající se kvality a použitelnosti systému
- systém používaný v reálném prostředí se neustále mění, dokud není výhodnější (nejen cenově) je restrukturalizovat nebo jej nahradit jiným
2. Zákon rostoucí složitosti
- při evolučních změnách je program stále méně přehledný (vzrůstá entropie) a vzrůstá tedy složitost, pro odstranění složitosti je často nutné vynaložit nové dodatečné úsilí
3. Zákon vývoje programu
- v krátkém časovém intervalu se jeví rychlost změn a atributů systému jako náhodná
- z dlouhodobého pohledu se však jedná o samo regulující se proces, jehož vývoj lze statisticky sledovat a předvídat
4. Zákon invariantní spotřeby práce
- rychlost vývoje systému je přibližně konstantní a nekoreluje s vynaloženými prostředky (zdroji)
5. Zákon omezené velikosti přírůstku
- každý systém má jakousi vlastní velikost přírůstku, jenž může být uplatněna v nových verzích, pokud je tato limita překročena, objeví se závažné problémy týkající se kvality a použitelnosti systému
Prototypový životní cyklus IS
- prototyp je částečnou implementací produktu (nebo jeho části) v logické, nebo fyzické formě, která prezentuje všechna vnější rozhraní
- tento model vytvořen po roce 1988
- je kombinací prototypování a analýzy rizik
- čtyři základní kroky se při vývoji systému stále opakují a při zopakování jsou již na vyšší (kvalitnější) spirále:
• určení předmětu řešení, alternativ a omezení
• vyhodnocení alternativ, identifikace a řešení rizik
• vývoj produktu pro danou úroveň
• plánování příští fáze
Kumulované náklady
- výhody:
- již v časných fázích modelu je pozornost věnována použití SW
- chyby a nevyhovující postupy jsou odhaleny co nejdříve
- analýza rizik může být použita i pro výběr HW – tedy celého budoucího IS
- při vývoji SW a následujícím vylepšení jsou použity shodné postupy
- nevýhody:
- nevyhovuje při vývoji SW na zakázku (spirálový model poskytuje dosti velkou volnost a obtížněji se pak nechají dodržet smluvně stanovené termíny a ceny celého vývoje)
- je dosti závislý na rizikové analýze (ta musí být prováděna na vysoké odborné úrovni, tak aby nedošlo k opomenutí (přehlédnutí komponent s vyšší mírou rizika)
- potřeba podrobnějšího členění spirálového modelu (spirálový model je vhodnější pro zkušenější pracovníky a projekty menšího rozsahu, pro nezkušené manažery a velké projekty je potřebné model členit na podrobnější kroky a určit kontr. výstupy)
- tento model vytvořen po roce 1988
- je kombinací prototypování a analýzy rizik
- čtyři základní kroky se při vývoji systému stále opakují a při zopakování jsou již na vyšší (kvalitnější) spirále:
• určení předmětu řešení, alternativ a omezení
• vyhodnocení alternativ, identifikace a řešení rizik
• vývoj produktu pro danou úroveň
• plánování příští fáze
Kumulované náklady
- výhody:
- již v časných fázích modelu je pozornost věnována použití SW
- chyby a nevyhovující postupy jsou odhaleny co nejdříve
- analýza rizik může být použita i pro výběr HW – tedy celého budoucího IS
- při vývoji SW a následujícím vylepšení jsou použity shodné postupy
- nevýhody:
- nevyhovuje při vývoji SW na zakázku (spirálový model poskytuje dosti velkou volnost a obtížněji se pak nechají dodržet smluvně stanovené termíny a ceny celého vývoje)
- je dosti závislý na rizikové analýze (ta musí být prováděna na vysoké odborné úrovni, tak aby nedošlo k opomenutí (přehlédnutí komponent s vyšší mírou rizika)
- potřeba podrobnějšího členění spirálového modelu (spirálový model je vhodnější pro zkušenější pracovníky a projekty menšího rozsahu, pro nezkušené manažery a velké projekty je potřebné model členit na podrobnější kroky a určit kontr. výstupy)
ŽIVOTNÍ CYKLUS INFORMAČNÍHO SYSTÉMU
- životní cyklus IS je podobný životnímu cyklu SW stejně tak jako životnímu cyklu použité IT
- životní cyklus jsou za sebou jdoucí období
- pro každé období je stanoven určitý cíl a k jeho dosažení jsou v tomto období nasměrovány veškeré činnosti (od vzniku potřeby po zánik, nebo celkovou rekonstrukci systému)
Hlavní etapy životního cyklu
- různí se podle jednotlivých autorů
a) jednoduchý
• plánování
• návrh
• zavádění
• provoz a údržba
b) jemnější
• identifikace problémů, možností a cílů
• definování informačních potřeb
• analýza systémových potřeb
• návrh doporučeného systému
• vývoj a dokumentace software
• testování a zavádění systému
Vodopádový životní cyklus IS
- charakterizován následujícími atributy:
- ruční programová (bez nástrojů typu CASE)
- metodologie strukturovaného programování
- řízení projektů pomocí CPM (Critical Path Metod), PERT (Program Evaluation And Review Technique)
- využívání databázových systémů
- společné používání on-line a batch zpracování
- aplikace jsou vyvíjeny pro centrální počítač
- programování se účastní programátoři profesionálové
- používají se SW nástroje jako generátor sestav
- existuje systém schvalování dílčích výsledků i systému jako celku
- uživatelé se účastní pouze při definovaní požadavků a při zavádění
- za největší nedostatek „vodopádového životního cyklu IS“ (byl zaveden v 70. letech) je považována dlouhá doba jeho realizace (dokonce až v průběhu tvorby změnilo původní zadání)
- v 80. letech se začalo a dodnes se pokračuje v zavádění IS s využitím prototypů, nebo přímým nákupem datového balíku programů
- životní cyklus jsou za sebou jdoucí období
- pro každé období je stanoven určitý cíl a k jeho dosažení jsou v tomto období nasměrovány veškeré činnosti (od vzniku potřeby po zánik, nebo celkovou rekonstrukci systému)
Hlavní etapy životního cyklu
- různí se podle jednotlivých autorů
a) jednoduchý
• plánování
• návrh
• zavádění
• provoz a údržba
b) jemnější
• identifikace problémů, možností a cílů
• definování informačních potřeb
• analýza systémových potřeb
• návrh doporučeného systému
• vývoj a dokumentace software
• testování a zavádění systému
Vodopádový životní cyklus IS
- charakterizován následujícími atributy:
- ruční programová (bez nástrojů typu CASE)
- metodologie strukturovaného programování
- řízení projektů pomocí CPM (Critical Path Metod), PERT (Program Evaluation And Review Technique)
- využívání databázových systémů
- společné používání on-line a batch zpracování
- aplikace jsou vyvíjeny pro centrální počítač
- programování se účastní programátoři profesionálové
- používají se SW nástroje jako generátor sestav
- existuje systém schvalování dílčích výsledků i systému jako celku
- uživatelé se účastní pouze při definovaní požadavků a při zavádění
- za největší nedostatek „vodopádového životního cyklu IS“ (byl zaveden v 70. letech) je považována dlouhá doba jeho realizace (dokonce až v průběhu tvorby změnilo původní zadání)
- v 80. letech se začalo a dodnes se pokračuje v zavádění IS s využitím prototypů, nebo přímým nákupem datového balíku programů
Druhy IS - pokračování B
Útvarové IS
- většinou se jedná o některý z předchozích systémů
- odlišnost je dána např. jejich speciálním použitím pro některou oblast lidské činnosti (laboratoře, knihovny, armáda apod.)
- nezaměňujme firemní IS (jako oddělené v podniku) s útvarovými IS jakožto jejich podskupiny
Strategický IS
- cílem je zvýšení konkurenceschopnosti
- musí výrazně řádově změnit efektivnost podniku
- nejsou podporou řízení podniku, ale jsou přímo spjaty s výrobkem nebo službou a podstatně kvalitativně mění jejich určité vlastnosti a podstatu
- v průmyslu = NC stroje, v obchodní oblasti = např. el. pošta, v bankovnictví = bankovní automaty apod.
IS pro vrcholové řízení
- jeho vznik musí být inicializován top manažery podniku, jinak nemá šanci na přežití
- je odlišován od manažerských IS (MIS) protože se zajímá o více poskytovaných dat z okolí podniku (technické novinky, trh, banky, apod.)
- podáváním informací těmto systémům (podnikům) se živí jiné firmy
Metainformační systémy
- pro projekci, tvorbu a údržbu jakéhokoli IS podniku musíme mít přehled a dokonalý obraz o tomto budoucím, či udržovaném systému
- tímto obrazem (jakousi encyklopedií) je tento „systém o systému“ nazývaný Metainformační
- všechny současné metody vývoje a údržby IS používají nějakou formu METIS (Metainformačního systému)
- většinou se jedná o některý z předchozích systémů
- odlišnost je dána např. jejich speciálním použitím pro některou oblast lidské činnosti (laboratoře, knihovny, armáda apod.)
- nezaměňujme firemní IS (jako oddělené v podniku) s útvarovými IS jakožto jejich podskupiny
Strategický IS
- cílem je zvýšení konkurenceschopnosti
- musí výrazně řádově změnit efektivnost podniku
- nejsou podporou řízení podniku, ale jsou přímo spjaty s výrobkem nebo službou a podstatně kvalitativně mění jejich určité vlastnosti a podstatu
- v průmyslu = NC stroje, v obchodní oblasti = např. el. pošta, v bankovnictví = bankovní automaty apod.
IS pro vrcholové řízení
- jeho vznik musí být inicializován top manažery podniku, jinak nemá šanci na přežití
- je odlišován od manažerských IS (MIS) protože se zajímá o více poskytovaných dat z okolí podniku (technické novinky, trh, banky, apod.)
- podáváním informací těmto systémům (podnikům) se živí jiné firmy
Metainformační systémy
- pro projekci, tvorbu a údržbu jakéhokoli IS podniku musíme mít přehled a dokonalý obraz o tomto budoucím, či udržovaném systému
- tímto obrazem (jakousi encyklopedií) je tento „systém o systému“ nazývaný Metainformační
- všechny současné metody vývoje a údržby IS používají nějakou formu METIS (Metainformačního systému)
Druhy IS - pokračování A.
Systémy pro podporu rozhodování
- tyto systémy mají možnost provádět rozmanité analýzy stejných dat bez potřeby složitého programování
- požadavky na tyto systémy jsou často zpravidla velmi neurčité a vyjasňují se až průběhu řízení
- většinou se jedná o jednorázovou úlohu, která se neopakuje, až když jsou podmínky splněny
- většinou jsou užity na PC + tabulkové procesory
Systémy automatizace podnikové administrativy
- jsou představovány užitím psacích strojů faxů, kopírek, optickým čtením dokumentů apod.
- všechny výše popsané technologie kombinují a spojují jejich funkce
- např. MS-Office, el. Pošta, elektronické diáře a osobní plánovače
Expertní IS
- jsou založeny na systému pravidel, jenž dokáží ne příliš zkušenému a znalému pracovníkovi pomoci a ten pak téměř diagnosticky přesně zvládne dosud neznámou práci
- zkušenosti několika odborníků (experti ve své profesi) jsou takto předávány !úředníkům! formou jednoduchých dotazů a odpovědí
- tyto systémy mají možnost provádět rozmanité analýzy stejných dat bez potřeby složitého programování
- požadavky na tyto systémy jsou často zpravidla velmi neurčité a vyjasňují se až průběhu řízení
- většinou se jedná o jednorázovou úlohu, která se neopakuje, až když jsou podmínky splněny
- většinou jsou užity na PC + tabulkové procesory
Systémy automatizace podnikové administrativy
- jsou představovány užitím psacích strojů faxů, kopírek, optickým čtením dokumentů apod.
- všechny výše popsané technologie kombinují a spojují jejich funkce
- např. MS-Office, el. Pošta, elektronické diáře a osobní plánovače
Expertní IS
- jsou založeny na systému pravidel, jenž dokáží ne příliš zkušenému a znalému pracovníkovi pomoci a ten pak téměř diagnosticky přesně zvládne dosud neznámou práci
- zkušenosti několika odborníků (experti ve své profesi) jsou takto předávány !úředníkům! formou jednoduchých dotazů a odpovědí
Definice a poslání IS - Druhy IS
- 25 % až 80 % všech informačních toků souvisejících s řízením podniku se zpracovává v čase on-line
- kvalita systému řízení a kvalita IS jsou vzájemně závislé a výpadek IS vede okamžitě k zastavení chodu celého podniku
Druhy IS
- hlediska podle kterých rozdělujeme IS: účelu, obsahu, velikosti, strukturní složitosti, počtu a typu uživatelů, územního rozsahu
- z hlediska postaveni IS v systému řízení celé organizace rozlišujeme v jaké úrovni pyramidy se IS nachází
- s rostoucí hierarchií řízení přibývá požadavků na IS a současně ubývá objem interních informací v důsledku jejich selekce a alokace
- přibývá potřeba získávání externích informací
Transakční systémy
- jedná se pouze o nástupce BATCH systémů zpracování dat
- transakcí se rozumí v tomto případě jednoduchý výkon či operace
Přímé řízení procesů
- systémy jenž přímo řídí nějaké technické zařízení
- mají minimální podíl vstupů a výstupů realizovaných člověkem
- NC stroje spojené s počítačem
- např. řízení skladů v návaznosti na výrobu
IS pro řízení (MIS - Management IS)
- svůj původ mají v účetních a ekonomických systémech
- slouží pro prezentaci různě podrobných dat pro střední vrstvu managementu
- dříve tištěná, dnes elektronicky zobrazovaná data
- kvalita systému řízení a kvalita IS jsou vzájemně závislé a výpadek IS vede okamžitě k zastavení chodu celého podniku
Druhy IS
- hlediska podle kterých rozdělujeme IS: účelu, obsahu, velikosti, strukturní složitosti, počtu a typu uživatelů, územního rozsahu
- z hlediska postaveni IS v systému řízení celé organizace rozlišujeme v jaké úrovni pyramidy se IS nachází
- s rostoucí hierarchií řízení přibývá požadavků na IS a současně ubývá objem interních informací v důsledku jejich selekce a alokace
- přibývá potřeba získávání externích informací
Transakční systémy
- jedná se pouze o nástupce BATCH systémů zpracování dat
- transakcí se rozumí v tomto případě jednoduchý výkon či operace
Přímé řízení procesů
- systémy jenž přímo řídí nějaké technické zařízení
- mají minimální podíl vstupů a výstupů realizovaných člověkem
- NC stroje spojené s počítačem
- např. řízení skladů v návaznosti na výrobu
IS pro řízení (MIS - Management IS)
- svůj původ mají v účetních a ekonomických systémech
- slouží pro prezentaci různě podrobných dat pro střední vrstvu managementu
- dříve tištěná, dnes elektronicky zobrazovaná data
FORMAČNÍ SYSTÉMY
- je důležité si uvědomit a pamatovat, že IS ve firmě je podnikovým útvarem stejně jako ostatní útvary
- poslání respektive cíle, které mžeme sledovat v informačních systémech se mění v závislosti na vývoji IT
- poslání IS je „Zlepšit výkonnost lidí v organizacích prostřednictvím informační technologie“
- kvalitní informační systém a optimální nasazení IT do organizace (či podniku) je nutnou podmínkou pro prosperitu organizace (či podniku) – nasazení a rozsah IT a IS určují odborníci daného oboru za konzultační pomoci odborníků z oblasti IT a IS
Dělení IS z pohledu historického vývoje
1. Éru zpracování dat (Data processing – DP)
- od 60tých let – umožňuje zvýšení počtu zpracování podnikových dat
2. Éru IS pro řízení (Management IS – MIS)
- od 70tých let – řízení podniků se stává účelnější neboť jsou řídícím pracovníkům poskytována data, která podporují jejich rozhodování
3. Éru strategických IS (Strategic IS – SIS)
- od 80tých let . umožní zvyšovat konkurenceschopnost podniku, neboť dokáží působit na změny (respektive je vyvolávají) ve způsobu podnikání
- poslání respektive cíle, které mžeme sledovat v informačních systémech se mění v závislosti na vývoji IT
- poslání IS je „Zlepšit výkonnost lidí v organizacích prostřednictvím informační technologie“
- kvalitní informační systém a optimální nasazení IT do organizace (či podniku) je nutnou podmínkou pro prosperitu organizace (či podniku) – nasazení a rozsah IT a IS určují odborníci daného oboru za konzultační pomoci odborníků z oblasti IT a IS
Dělení IS z pohledu historického vývoje
1. Éru zpracování dat (Data processing – DP)
- od 60tých let – umožňuje zvýšení počtu zpracování podnikových dat
2. Éru IS pro řízení (Management IS – MIS)
- od 70tých let – řízení podniků se stává účelnější neboť jsou řídícím pracovníkům poskytována data, která podporují jejich rozhodování
3. Éru strategických IS (Strategic IS – SIS)
- od 80tých let . umožní zvyšovat konkurenceschopnost podniku, neboť dokáží působit na změny (respektive je vyvolávají) ve způsobu podnikání
Stanovení priorit v informační architektuře
1. potenciální přínosy:
* krátkodobé (okamžité změny)
* dlouhodobé (postupujeme dle archit.)
2. vyvolané změny v podniku
3. pravděpodobnost úspěchu
4. požadavek aplikace
(CRM = řízení vztahů se zákazníky)
- obchodní strategie nebo aktivita zaměřená na získání většího podílu výdajů zákazníků analyzováním vlastních zákaznických dat s cílem dosáhnout finanční transparentnosti , která umožní zaměřit se na získání a udržení a rozvoj ziskových zákazníků s větším ziskem)
Přínosy CRM
- optimální přístup k trhu zahrnující jednotné info o zákazníkovi (scénáře kontaktu – jak se zák. jednat)
- spolupráce a loajalita
- vysoká produktivita prodejních kanálů
- špičkový servis zahrnující cílený a optimální čas věnovaný službám
- zrychlení reakcí na trhu a požadavky zákazníka
- docílení profitability vyčerpáním potenciálu jednotlivých segmentů trhu
- spokojený zákazník
- obratu a zisku
Druhy (části) CRM
operativní (užívání uvnitř podniku)
kolaborativní (komunikace s dodavateli, partnery a zákazníky - call centra)
analytická část CRM (systémy pro analýzu a chování zákazníků
* krátkodobé (okamžité změny)
* dlouhodobé (postupujeme dle archit.)
2. vyvolané změny v podniku
3. pravděpodobnost úspěchu
4. požadavek aplikace
(CRM = řízení vztahů se zákazníky)
- obchodní strategie nebo aktivita zaměřená na získání většího podílu výdajů zákazníků analyzováním vlastních zákaznických dat s cílem dosáhnout finanční transparentnosti , která umožní zaměřit se na získání a udržení a rozvoj ziskových zákazníků s větším ziskem)
Přínosy CRM
- optimální přístup k trhu zahrnující jednotné info o zákazníkovi (scénáře kontaktu – jak se zák. jednat)
- spolupráce a loajalita
- vysoká produktivita prodejních kanálů
- špičkový servis zahrnující cílený a optimální čas věnovaný službám
- zrychlení reakcí na trhu a požadavky zákazníka
- docílení profitability vyčerpáním potenciálu jednotlivých segmentů trhu
- spokojený zákazník
- obratu a zisku
Druhy (části) CRM
operativní (užívání uvnitř podniku)
kolaborativní (komunikace s dodavateli, partnery a zákazníky - call centra)
analytická část CRM (systémy pro analýzu a chování zákazníků
Význam architektur při řešení integrovaných IS
Význam architektur při řešení integrovaných IS (integrované IS = navzájem propojené)
- vytváří relativně stabilní rámec řešení
- významný komunikační prostředek mezi vedením podniku a projektanty a návrháři
- návrh architektury otevřený
- význam z ekonom. hlediska (s architekt. jsou náklady nižší o 20-25 %)
Dílčí architektury
- zahrnují jednotlivé oblasti, které prohlubují návrh budoucího stavu :
• funkční architektura (zahrnuje všechny funkce, které bude IS provozovat)
• procesní architektura (zahrnuje procesy, které v podniku probíhají (např… jak probíhá objednávka, dodání, expedice – musíme nadefinovat pravomoci))
• datová architektura
• SW architektura (zákl. SW = operační systém)
• HW arch. (jaké PC, tiskárny – síťové?, jaké komunik. cesty, připojení na NET)
• technologická architektura (propojení 3,4,5)
Principy vytvoření architektury:
1) musí být postavena perspektivně
2) vyjadřuje celkovou vizi IS, nutnost oproštění od detailů
3) jednoduchá a srozumitelná
Návrh architektur je spojen s následujícími efekty
- zprůhlednění IS/IT
- dosažení větší flexibility vůči změnám prostředí
- vyšší nezávislost jedněch prostředků IT na druhých
Faktory ovlivňující návrh architektury
(co musíme v podniku sledovat abychom zjistili, že architektura pracuje správně)
a) předmět činnosti organizace
b) charakter činnosti
c) organizace a organizační struktura
d) dislokace mimo ČR (zpracování měn, dle legislativ dané země)
e) centralizace/decentralizace řízení
Vrstvy v architekturách
1) vrstva prostředí – ekonomické prostředí, legislativa, org. struktura – odpovídá tomu prostředí, ve kterém se pohybuje podnik
2) vrstva aplikační – zahrnuje jednotlivé moduly, které jsou provozovány (provozované a řešené projekty), jejich dokumentace, fční a datová specifikace
3) vrstva technologická – návrh a provoz počítačových sítí, vymezení jednotlivých komponent
Podstata a účel architektur
- strategická orientace
- adekvátní funkční spektrum
- integrovanost – z hlediska funkčního, datového, softwarového, hardwarového a uživatelského rozhraní
• funkce se nesmí překrývat a být ve vzájemném rozporu
• uložená data musí být dostupná všem aplikacím
• softwarové komponenty musí být navzájem provázány
• otevřenost systému
• jednoduchost systému (všechny moduly se stejně ovládají – Microsoft…)
a) předmět činnosti organizace
b) charakter činnosti
c) organizace a organizační struktura
d) dislokace mimo ČR (zpracování měn, dle legislativ dané země)
e) centralizace/decentralizace řízení
Vrstvy v architekturách
1) vrstva prostředí – ekonomické prostředí, legislativa, org. struktura – odpovídá tomu prostředí, ve kterém se pohybuje podnik
2) vrstva aplikační – zahrnuje jednotlivé moduly, které jsou provozovány (provozované a řešené projekty), jejich dokumentace, fční a datová specifikace
3) vrstva technologická – návrh a provoz počítačových sítí, vymezení jednotlivých komponent
Podstata a účel architektur
- strategická orientace
- adekvátní funkční spektrum
- integrovanost – z hlediska funkčního, datového, softwarového, hardwarového a uživatelského rozhraní
• funkce se nesmí překrývat a být ve vzájemném rozporu
• uložená data musí být dostupná všem aplikacím
• softwarové komponenty musí být navzájem provázány
• otevřenost systému
• jednoduchost systému (všechny moduly se stejně ovládají – Microsoft…)
Architektura informačních systémů
Celková architektura
- celkový návrh IS
- schéma, které se orientuje na vývoj IS/IT v podniku nebo instituce uspokojováí info potřeb z hlediska řízení a obchodu
- zohledňuje všechny podstatné jevy návrhu IS/IT
Úrovně podnikových aktivit
- úroveň produkčních aktivit (co podnik řeší, vyrábí, čím se zabývá)
- úroveň řízení produkce (jaká je org. struktura)
- úroveň řízení IS
Hlavní závěry pro vymezení IS/IT
1. tvoří klíčový prvek řízení IS/IT a budování IT
2. musí respektovat strategii podniku, jeho cíle a cíle IS
3. do architektury se musí promítnou stav a rozvoj produkčních a řídících aktivit a jim odpovídajících zdrojů
4. je postavena z bloků – není problém přestat používat modul, který už nepotřebujeme nebo naopak zaintegrovat nový modul do našeho IS = otevřený integrovaný IS)
5. schopnost respektovat dynamiku změn („nic není stálejšího než změna“)
- celkový návrh IS
- schéma, které se orientuje na vývoj IS/IT v podniku nebo instituce uspokojováí info potřeb z hlediska řízení a obchodu
- zohledňuje všechny podstatné jevy návrhu IS/IT
Úrovně podnikových aktivit
- úroveň produkčních aktivit (co podnik řeší, vyrábí, čím se zabývá)
- úroveň řízení produkce (jaká je org. struktura)
- úroveň řízení IS
Hlavní závěry pro vymezení IS/IT
1. tvoří klíčový prvek řízení IS/IT a budování IT
2. musí respektovat strategii podniku, jeho cíle a cíle IS
3. do architektury se musí promítnou stav a rozvoj produkčních a řídících aktivit a jim odpovídajících zdrojů
4. je postavena z bloků – není problém přestat používat modul, který už nepotřebujeme nebo naopak zaintegrovat nový modul do našeho IS = otevřený integrovaný IS)
5. schopnost respektovat dynamiku změn („nic není stálejšího než změna“)
Proces outsourcingu
- strategická analýza funkčních oblastí
- určení funkčních činností, které budou vytěsněny
- definice rozhraní „podnik- poskytovatel“
- výběr poskytovatelů
- transformace
- řízení vztahu (podnik- poskytovatel)
Problémy při outsourcingu:
- poskytovatel má volný přístup do budov podniku
- má k dispozici AN, kteří dobře znají podnik
- má k dispozici aktuální znalosti o organizaci
- rozhoduje o nových řešeních IT
- má k dispozici aktuální data
- může kdykoliv zničit zákazníka poskytováním služeb
Výhody a nevýhody pro podnik:
V ý h o d y
Outsourcing:
• přístup ke světové úrovni
• nové technologie bez vedlejších A
• rychlejší nástup nových technologií
• odpadá odpovědnost za oblast IS a za její řízení
• rozložení nákladů a redukce investic
• možnost snadnější fúze
Doma
• vysoká operabilita
• menší riziko úniku interních info
N e v ý h o d y
Outsourcing:
• nevratnost rozhodnutí
• nutnost řízení vztahu
• rizika zadavatele
• nekontrolovatelné toky vnitřních info mimo podnik
• nízká operabilita
• obtížně kvantifikovatelné přínosy
Doma
• obtížné udržení světové úrovně
• odpovědnost za oblast IS/IT a její řízení
• nutnost investic do dané oblasti
• riziko stagnace oblasti
- určení funkčních činností, které budou vytěsněny
- definice rozhraní „podnik- poskytovatel“
- výběr poskytovatelů
- transformace
- řízení vztahu (podnik- poskytovatel)
Problémy při outsourcingu:
- poskytovatel má volný přístup do budov podniku
- má k dispozici AN, kteří dobře znají podnik
- má k dispozici aktuální znalosti o organizaci
- rozhoduje o nových řešeních IT
- má k dispozici aktuální data
- může kdykoliv zničit zákazníka poskytováním služeb
Výhody a nevýhody pro podnik:
V ý h o d y
Outsourcing:
• přístup ke světové úrovni
• nové technologie bez vedlejších A
• rychlejší nástup nových technologií
• odpadá odpovědnost za oblast IS a za její řízení
• rozložení nákladů a redukce investic
• možnost snadnější fúze
Doma
• vysoká operabilita
• menší riziko úniku interních info
N e v ý h o d y
Outsourcing:
• nevratnost rozhodnutí
• nutnost řízení vztahu
• rizika zadavatele
• nekontrolovatelné toky vnitřních info mimo podnik
• nízká operabilita
• obtížně kvantifikovatelné přínosy
Doma
• obtížné udržení světové úrovně
• odpovědnost za oblast IS/IT a její řízení
• nutnost investic do dané oblasti
• riziko stagnace oblasti
Outsourcing informačních systémů
Outsourcing – proces vytěsnění nějaké činnosti mimo podnik, např. účetnictví – likvidace odpadů, personalistika – výběr nových zaměstnanců
- masové rozšíření 60.léta (fi Kodak)-
- v posl. letech – účto, služby typu IS
Důvody použití outsourcingu:
1) konkurenční výhody v dané oblasti
2) věcné (šance zdokonalit se v hl. činnosti)
3) finanční (oblast, co je fin. náročná vytěsníme N)
4) organizační (vytěsníme celou oblast – např. IS/IT – nemusíme se snažit udržet krok)
Nejčastější důvody a potenciální výhody:
a) firmy se mohou soustředit na hl. činnost
b) přístup k možnostem a schopnostem na světové úrovni
c) rozšíření přínosů restrukturalizace
d) sdílení rizik
e) uvolnění zdrojů pro jiné účely
f) uvolnění kapitálových prostředků (z hlediska časového)
g) přísun peněz (myšlen tím, že dochází k tomu, že prodáme část technologií, které jsme do této doby měli v podniku – můžeme to prodat firmě, která nám bude outsourcovat)
h) snížení operativních N
Nevýhody: zdroje nejsou dostupné interně
některé činnosti jsou těžko ovladatelné nebo zcela mimo kontrolu
- masové rozšíření 60.léta (fi Kodak)-
- v posl. letech – účto, služby typu IS
Důvody použití outsourcingu:
1) konkurenční výhody v dané oblasti
2) věcné (šance zdokonalit se v hl. činnosti)
3) finanční (oblast, co je fin. náročná vytěsníme N)
4) organizační (vytěsníme celou oblast – např. IS/IT – nemusíme se snažit udržet krok)
Nejčastější důvody a potenciální výhody:
a) firmy se mohou soustředit na hl. činnost
b) přístup k možnostem a schopnostem na světové úrovni
c) rozšíření přínosů restrukturalizace
d) sdílení rizik
e) uvolnění zdrojů pro jiné účely
f) uvolnění kapitálových prostředků (z hlediska časového)
g) přísun peněz (myšlen tím, že dochází k tomu, že prodáme část technologií, které jsme do této doby měli v podniku – můžeme to prodat firmě, která nám bude outsourcovat)
h) snížení operativních N
Nevýhody: zdroje nejsou dostupné interně
některé činnosti jsou těžko ovladatelné nebo zcela mimo kontrolu
Poptávkové řízení na systémového integrátora - pokračování
3. vyhodnocení nabídek – detailní analýza nabídek
(2 týmy: podnikový, externí – dle stanovených kritérií a pak se porovnají
kritéria: reference z dané oblasti, dodržování norem legislativy, vztah k normám EU a další
4. návštěva referenčních instalací (tam, kde už je to nainstalováno)
5. 2 týmy vyberou 2-3 týmy, které osloví (ostatním vrátí jistotu 5 %)
Vybraný dodavatel poskytne info o:
• statutární zástupce
• zástupci za obsahové řešení
• zástupci za technologii
• zástupci subdodavatelů
• CV řešitelského týmu
• struktura prezentace:
a) konkretizuje se nabídka
b) vyžaduje se prototyp
c) návrh kontraktu
- zadáme jim modul, aby vytvořili prototyp, jak u nás bude fungovat – ukáží u nás na našich ostrých datech
- z nich vybereme toho 1 dodavatele - sepíše se kontrakt (kdo nevyhraje tomu se zaplatí výběrové řízení)
Hodnocení projektu:
1) návratnost investic
2) ostatní přínosy a rizika podniku (nebezpečí napadení systému)
3) hodnota aplikace z hlediska použití IT
(2 týmy: podnikový, externí – dle stanovených kritérií a pak se porovnají
kritéria: reference z dané oblasti, dodržování norem legislativy, vztah k normám EU a další
4. návštěva referenčních instalací (tam, kde už je to nainstalováno)
5. 2 týmy vyberou 2-3 týmy, které osloví (ostatním vrátí jistotu 5 %)
Vybraný dodavatel poskytne info o:
• statutární zástupce
• zástupci za obsahové řešení
• zástupci za technologii
• zástupci subdodavatelů
• CV řešitelského týmu
• struktura prezentace:
a) konkretizuje se nabídka
b) vyžaduje se prototyp
c) návrh kontraktu
- zadáme jim modul, aby vytvořili prototyp, jak u nás bude fungovat – ukáží u nás na našich ostrých datech
- z nich vybereme toho 1 dodavatele - sepíše se kontrakt (kdo nevyhraje tomu se zaplatí výběrové řízení)
Hodnocení projektu:
1) návratnost investic
2) ostatní přínosy a rizika podniku (nebezpečí napadení systému)
3) hodnota aplikace z hlediska použití IT
Úrovně integrace
- vnitřní (budeme mít propojená všechna data – nebudeme mít různé typy databází)
- vnější (banka přímo napojená do účta)
- dle úrovně řízení (operativní – účto, sklad, mzdy; taktické; strategické – SIS)
- vertikální (prochází všemi úrovněmi řízení)
- horizontální (na 1 úrovni řízení - měli by být všechny systémy propojené)
- technologická (viz výše)
Poptávkové řízení na systémového integrátora
1. formulace celkového záměru IS/IT (co od IS/IT očekáváme)
- zjistit: kritické faktory – reference, situace na trhu, zda jsou nějaká specifika pro naše odvětví
- od zadání poptáv. řízení po sepsání smlouvy to trvá přibližně 1 rok
2. příprava výběrového řízení
- vhodnost vypsání (obchodní věstník – v urč. fin. výši ve sdělovacích prostředcích)
- specializované tiskoviny pro danou problematiku
- short list – zkrácený poptávkový dokument a pošlu je námi vybraným firmám
- co bude ve vyhlášení: - naše stručná charakteristika
- co požadujeme
- návrh soustavy výběrových kritérií (matice a jejich váhy)
- prodej poptávkového dokumentu (za 5% předpokládané investice do IS/IT)
- dochází ke konferencím – 1 strana zadavatel (zadavatel pustí více info než v listu), 2 strana dodavatel (skupina, co projevila zájem - dod. se ptají málo aby se neprozradila strategie, individuální schůzka – zeptat se na cokoliv- nabídka (dokument) 3 týdny – 100 stran
- vnější (banka přímo napojená do účta)
- dle úrovně řízení (operativní – účto, sklad, mzdy; taktické; strategické – SIS)
- vertikální (prochází všemi úrovněmi řízení)
- horizontální (na 1 úrovni řízení - měli by být všechny systémy propojené)
- technologická (viz výše)
Poptávkové řízení na systémového integrátora
1. formulace celkového záměru IS/IT (co od IS/IT očekáváme)
- zjistit: kritické faktory – reference, situace na trhu, zda jsou nějaká specifika pro naše odvětví
- od zadání poptáv. řízení po sepsání smlouvy to trvá přibližně 1 rok
2. příprava výběrového řízení
- vhodnost vypsání (obchodní věstník – v urč. fin. výši ve sdělovacích prostředcích)
- specializované tiskoviny pro danou problematiku
- short list – zkrácený poptávkový dokument a pošlu je námi vybraným firmám
- co bude ve vyhlášení: - naše stručná charakteristika
- co požadujeme
- návrh soustavy výběrových kritérií (matice a jejich váhy)
- prodej poptávkového dokumentu (za 5% předpokládané investice do IS/IT)
- dochází ke konferencím – 1 strana zadavatel (zadavatel pustí více info než v listu), 2 strana dodavatel (skupina, co projevila zájem - dod. se ptají málo aby se neprozradila strategie, individuální schůzka – zeptat se na cokoliv- nabídka (dokument) 3 týdny – 100 stran
Požadavky na systémového integrátora, Fáze integrace
• stabilní firma (firma s kapit. zázemím – po dobu zařizování IS bude existovat)
• dostatečně velký tým specialistů
• k dispozici integrovanou linii softwarových produktů
• veškerý SW musí být kvalitně domestikován (aby odpovídal české legislativě)
• kvalitní project manager, který koordinuje všechny práce
• serióznost v ochraně informací
Fáze integrace
- integrace vizí a idejí (pokud se zadavatel se syst. integrátorem není schopen dohodnout - pryč od něj)
- integrace podniku s okolím (systém by se měl umožnit domluvit s okolím)
- integrace interních podnikových procesů (zkrácení doby jednotl. procesů, zefektivnění, rychleji vystavit fa; optimalizace procesu
- integrace podnikové a inform. strategie
- technologická integrace (zajištění, že to bude vzájemně propojené – HW, SW bude na HW chodit; bude vyhovovat uživatelské prostředí)
• dostatečně velký tým specialistů
• k dispozici integrovanou linii softwarových produktů
• veškerý SW musí být kvalitně domestikován (aby odpovídal české legislativě)
• kvalitní project manager, který koordinuje všechny práce
• serióznost v ochraně informací
Fáze integrace
- integrace vizí a idejí (pokud se zadavatel se syst. integrátorem není schopen dohodnout - pryč od něj)
- integrace podniku s okolím (systém by se měl umožnit domluvit s okolím)
- integrace interních podnikových procesů (zkrácení doby jednotl. procesů, zefektivnění, rychleji vystavit fa; optimalizace procesu
- integrace podnikové a inform. strategie
- technologická integrace (zajištění, že to bude vzájemně propojené – HW, SW bude na HW chodit; bude vyhovovat uživatelské prostředí)
Významné vlastnosti integr. IS / Rizika systémové integrace
1) schopnost podporovat cíle podniku
2) vysoká vnitřní integrace dat (nebude docházet k redundanci dat; jediná databáze, ze které jednot. moduly čerpají data)
3) jasně definovaná celková architektura (jaký bude HW, SW, komunikační technologie - tato architek. by se měla dodržovat)
4) založen na 3vrstvé architektuře (vrstva prostředí, aplikační, technologická)
5) integrace projektů různorodého charakteru (nakoupit moduly, které spolu komunikují)
6) efektivní zpřístupnění interních i externích datových zdrojů
7) efektivní využití a provázání různých technologií práce s daty
8) schopnost realizovat on-line propojení (hned vidím, že jsem se přihlásila na BP)
9) snížení chybovosti a nekonzistentnosti informací
10) rozvoj kvalifikace pracovníků (připravit je na zavedení nového IS)
Rizika systémové integrace (z pohledu podniku)
- vyšší složitost systému – nároky na projekci, přípravu řešitelů, úroveň IT
- stoupají nároky na uživatele, pochopení všech relevantních vazeb (aby uživatelé používali všechny vazby)
- rychlejší a vyšší dopad havárií, virového ohrožení, lidského faktoru
2) vysoká vnitřní integrace dat (nebude docházet k redundanci dat; jediná databáze, ze které jednot. moduly čerpají data)
3) jasně definovaná celková architektura (jaký bude HW, SW, komunikační technologie - tato architek. by se měla dodržovat)
4) založen na 3vrstvé architektuře (vrstva prostředí, aplikační, technologická)
5) integrace projektů různorodého charakteru (nakoupit moduly, které spolu komunikují)
6) efektivní zpřístupnění interních i externích datových zdrojů
7) efektivní využití a provázání různých technologií práce s daty
8) schopnost realizovat on-line propojení (hned vidím, že jsem se přihlásila na BP)
9) snížení chybovosti a nekonzistentnosti informací
10) rozvoj kvalifikace pracovníků (připravit je na zavedení nového IS)
Rizika systémové integrace (z pohledu podniku)
- vyšší složitost systému – nároky na projekci, přípravu řešitelů, úroveň IT
- stoupají nároky na uživatele, pochopení všech relevantních vazeb (aby uživatelé používali všechny vazby)
- rychlejší a vyšší dopad havárií, virového ohrožení, lidského faktoru
Systémová integrace
Integrovaný IS – systém pokrývající celý podnik
Systémová integrace = vznik zač. 90. let
Integrovat = spojovat části do celku (nejenom moduly, ale celé know-how s IS)
Integrace = proces, kdy dochází ke spojení do celku, či nových částí k již exist. Celku (účto, sklad, mzdy)
Integrátor = firma (někdo; něco) co zajišťuje spojení jednotlivých částí do celku (SAPP př. pro zpracování v průmyslu)
Systém = celek složený z jednotlivých částí zajišťující činnost celku
Systémová integrace
1. Vytvoření celkového konceptu IS/IT (gen. dodavatel = systémový integrátor)
2. Definování požadavků na jednotlivé velmi různorodé aplikace
3. Výběr adekvátních produktů (aby ta firma ten systém měla a neprogramovala konkrétně pro nás)
4. Úpravy a dotváření adekvátních produktů (uživatel do SW zasáhnout)
5. Vzájemná integrace produktů do jednotného IS/IT
Konečný efekt systém. integrace
- dosažená úroveň produktu - informačního systému (příjemné už. prostředí, slovní analýza při dosažení urč. výsledku
- úroveň služeb poskytovaných systémovým integrátorem
Systémová integrace = vznik zač. 90. let
Integrovat = spojovat části do celku (nejenom moduly, ale celé know-how s IS)
Integrace = proces, kdy dochází ke spojení do celku, či nových částí k již exist. Celku (účto, sklad, mzdy)
Integrátor = firma (někdo; něco) co zajišťuje spojení jednotlivých částí do celku (SAPP př. pro zpracování v průmyslu)
Systém = celek složený z jednotlivých částí zajišťující činnost celku
Systémová integrace
1. Vytvoření celkového konceptu IS/IT (gen. dodavatel = systémový integrátor)
2. Definování požadavků na jednotlivé velmi různorodé aplikace
3. Výběr adekvátních produktů (aby ta firma ten systém měla a neprogramovala konkrétně pro nás)
4. Úpravy a dotváření adekvátních produktů (uživatel do SW zasáhnout)
5. Vzájemná integrace produktů do jednotného IS/IT
Konečný efekt systém. integrace
- dosažená úroveň produktu - informačního systému (příjemné už. prostředí, slovní analýza při dosažení urč. výsledku
- úroveň služeb poskytovaných systémovým integrátorem
Alternativní řešení vývoje IS/IT
1. vlastní vývoj
- budujeme sami, jednoduchý princip
-: vyšší N, dlouhá doba řešení, obvykle nižší kvalita IS (protože specialisté zvyšují mzdy)
+: „šitý“ na míru, detailní znalost (snadnost přeprogramování) provozovaného IS/IT, konkurence nezná silné a slabé stránky, snadná reakce na okamžité potřeby
2. vývoj externí firmou
- jen pro nás někdo programuje na zákl. provedené analýzy
-: vyšší nákl, dlouhá doba řešení, rizika přenosu konfidentních info
+: konkurence by neměla znát silné a slabé stránky, IS šitý na míru
3. nákup aplikací
-: obtížná integrace různých aplikací, obtíže s údržbou vazeb (při upgradu znovu nastavovat vazby)
+: rychlá realizace (nákup na veletrhu), nižší nákl. (už aplikace hotové), řešení, které nám někdo doporučil (osvědčené)
4. nákup IS/IT od generálního dodavatele
-: vysoká závislost na generálním dodavateli, rizika přenosu konfidentních dat
+: nejrychlejší realizace, nízké N (gen. partner má již vazby vytvořené mezi různými aplikacemi), profesionální řešení, integrace garantovaná řešitelem
- budujeme sami, jednoduchý princip
-: vyšší N, dlouhá doba řešení, obvykle nižší kvalita IS (protože specialisté zvyšují mzdy)
+: „šitý“ na míru, detailní znalost (snadnost přeprogramování) provozovaného IS/IT, konkurence nezná silné a slabé stránky, snadná reakce na okamžité potřeby
2. vývoj externí firmou
- jen pro nás někdo programuje na zákl. provedené analýzy
-: vyšší nákl, dlouhá doba řešení, rizika přenosu konfidentních info
+: konkurence by neměla znát silné a slabé stránky, IS šitý na míru
3. nákup aplikací
-: obtížná integrace různých aplikací, obtíže s údržbou vazeb (při upgradu znovu nastavovat vazby)
+: rychlá realizace (nákup na veletrhu), nižší nákl. (už aplikace hotové), řešení, které nám někdo doporučil (osvědčené)
4. nákup IS/IT od generálního dodavatele
-: vysoká závislost na generálním dodavateli, rizika přenosu konfidentních dat
+: nejrychlejší realizace, nízké N (gen. partner má již vazby vytvořené mezi různými aplikacemi), profesionální řešení, integrace garantovaná řešitelem
Plánování informačních systémů, Zavádění, provoz a údržba IS
1. strategie nahrazovací – nahradím starý systém
2. strategie doplňovací – musíme mít smlouvu s partnerem, od kterého máme IS – poskytuje nám inovace, doplňuje systém o další moduly
3. strategie inovační – „upgrade“ – něco vyhovuje – necháme, inovujeme jen některé moduly
Zavádění (= implementace), provoz a údržba IS
1) souběžná strategie
výhoda: nový IS můžeme testovat a současně běží všechny info ve starém systému
nevýhoda: vyšší náklady (na nový a starý IS) na pracovní sílu, provozní kapacity
- systémy by měly běžet současně 1 pracovní cyklus (dekáda, měsíc), jinak velké zvýšení nákladů
2) pilotní strategie
- nikdy nevybírat jako pilotní modul mzdy
- vybereme IS – testujeme ho, pokud nevyhovuje vybereme jiný
výhoda: šance odstranit problémy, které vznikají pouze na jednom odulu; zkušenosti s modulem při budování dalších modulů
nevýhoda: vybrání nevhodného modulu
3) postupná strategie
- nové moduly budujeme jeden po druhém
- užití u rozsáhlých systémů
- 1.modul budujeme ten, který je nutný pro ostatní moduly
nevýhoda: zavádění trvá velice dlouho (prodlužuje se zavedení celého nového IS)
4) nárazová strategie
- k jednomu dni začneme používat nový IS a skončíme se starým IS
- nový IS musí být ke dni zahájení používání velmi dobře připraven
2. strategie doplňovací – musíme mít smlouvu s partnerem, od kterého máme IS – poskytuje nám inovace, doplňuje systém o další moduly
3. strategie inovační – „upgrade“ – něco vyhovuje – necháme, inovujeme jen některé moduly
Zavádění (= implementace), provoz a údržba IS
1) souběžná strategie
výhoda: nový IS můžeme testovat a současně běží všechny info ve starém systému
nevýhoda: vyšší náklady (na nový a starý IS) na pracovní sílu, provozní kapacity
- systémy by měly běžet současně 1 pracovní cyklus (dekáda, měsíc), jinak velké zvýšení nákladů
2) pilotní strategie
- nikdy nevybírat jako pilotní modul mzdy
- vybereme IS – testujeme ho, pokud nevyhovuje vybereme jiný
výhoda: šance odstranit problémy, které vznikají pouze na jednom odulu; zkušenosti s modulem při budování dalších modulů
nevýhoda: vybrání nevhodného modulu
3) postupná strategie
- nové moduly budujeme jeden po druhém
- užití u rozsáhlých systémů
- 1.modul budujeme ten, který je nutný pro ostatní moduly
nevýhoda: zavádění trvá velice dlouho (prodlužuje se zavedení celého nového IS)
4) nárazová strategie
- k jednomu dni začneme používat nový IS a skončíme se starým IS
- nový IS musí být ke dni zahájení používání velmi dobře připraven
Analýza, návrh a implementace informačních systémů - INF. STRATEGIE
INF. STRATEGIE
- její kvalita závisí na porozumění mezi informatiky a odborníky a manažery; na dohodě všech klíčových lidí podniku
- vypracování inf. strategie, předpokládá:
1) vyjasnění pro co budemě IS potřebovat, co budeme vyrábět
2) zmapování a popsání všech procesů, které v podniku probíhají
3) vypracování inf. modelů firmy
4) definování funkčních požadavků
5) definování požadovaných přínosů (měřitelné přínosy – úspora času, nákladů; neměřitelné – zvýšení konkurenceschopnosti podniku
6) stanovení požadavků na technologii (jaký bude HW?)
7) specifikace jednotlivých projektů IT
8) stanovení priorit (nedoporučuje se začínat s modulem mzdy)
- podkladové dokumenty pro vytvoření IStr.
- podniková nebo globální strategie – obsahující záměy rozvoje podniku
- základní podnikové dokumenty (organizační řád, studijní řád)
- analýzy vývojových trendů v oblast IS/IT, ekonomiky, výroby
- analýza trhu info technologií
- podklady o rozvoji IS/IT v konkurenčních a partnerských organizacích
IStr. je základem pro kontrolu vývoje IS (obsahu, harmonogramu, technologické úrovně, nákladů a efektů)
IStr. slouží k vytvoření poptávkového dokumentu a vypsání výběrového řízení na dodavatele
- její kvalita závisí na porozumění mezi informatiky a odborníky a manažery; na dohodě všech klíčových lidí podniku
- vypracování inf. strategie, předpokládá:
1) vyjasnění pro co budemě IS potřebovat, co budeme vyrábět
2) zmapování a popsání všech procesů, které v podniku probíhají
3) vypracování inf. modelů firmy
4) definování funkčních požadavků
5) definování požadovaných přínosů (měřitelné přínosy – úspora času, nákladů; neměřitelné – zvýšení konkurenceschopnosti podniku
6) stanovení požadavků na technologii (jaký bude HW?)
7) specifikace jednotlivých projektů IT
8) stanovení priorit (nedoporučuje se začínat s modulem mzdy)
- podkladové dokumenty pro vytvoření IStr.
- podniková nebo globální strategie – obsahující záměy rozvoje podniku
- základní podnikové dokumenty (organizační řád, studijní řád)
- analýzy vývojových trendů v oblast IS/IT, ekonomiky, výroby
- analýza trhu info technologií
- podklady o rozvoji IS/IT v konkurenčních a partnerských organizacích
IStr. je základem pro kontrolu vývoje IS (obsahu, harmonogramu, technologické úrovně, nákladů a efektů)
IStr. slouží k vytvoření poptávkového dokumentu a vypsání výběrového řízení na dodavatele
Informační pyramida
EDI – elektronická výměny dokumentů
TPS – podporuje operativní řízení
MIS – manažerské informační systémy
EIS – podporuje strategické řízení
OIS – kancelářské IS
TPS
- data pořizujeme a provádíme minimální fce
- účetnictví, mzdy, skladové hosp., studium (pouze evidenční charakter)
MIS
- umožňují analyzovat data z vnitřního prostředí (data warehouse)
- umožňují na základě předdefinovaných fcí a fcí, které si sami nadefinujete, vytvořit potřebné výstupy
- důležitá vlastnost – využívání nástrojů BI (business inteligence), které umožňují manažerům provádět analýzu na vícerozměrném informačním systémem
- umožňují grafické rozhraní (čerpají z TPS – data warehouse – dolujeme data, s kterými pracujeme)
EIS (popř. SIS)
- podporují strategické řízení
- 80. léta ve světě, u nás v 1/2 90. let
- měly by umožnit zvýšení konkurenceschopnosti podniku
- umožňují získávat data z vnitřního a vnějšího prostředí (nutná do systému data filtrovaná! z internetu)
OIS = automatizace kanceláře (outlook)
- elektronická pošta, zpracování textů, manipulace s dokumenty, správa dokumentů, tvorba tabulek a grafů, šablony, formuláře
- vytváří virtuální týmy
- podporují zplošťování organizační struktury (= vnitřní provázanost)
- podporují vytváření procesního modelu podniku
- systémy typu „work flow“
Dokumentace IS - podrobný popis IS
1) řešitelská (komplexní popis IS (získá se u těch IS, které jsou nám dělány na míru; zdrojový text (důležitý pro případné zásahy))
2) uživatelská – manuály (slouží uživatelům)
TPS – podporuje operativní řízení
MIS – manažerské informační systémy
EIS – podporuje strategické řízení
OIS – kancelářské IS
TPS
- data pořizujeme a provádíme minimální fce
- účetnictví, mzdy, skladové hosp., studium (pouze evidenční charakter)
MIS
- umožňují analyzovat data z vnitřního prostředí (data warehouse)
- umožňují na základě předdefinovaných fcí a fcí, které si sami nadefinujete, vytvořit potřebné výstupy
- důležitá vlastnost – využívání nástrojů BI (business inteligence), které umožňují manažerům provádět analýzu na vícerozměrném informačním systémem
- umožňují grafické rozhraní (čerpají z TPS – data warehouse – dolujeme data, s kterými pracujeme)
EIS (popř. SIS)
- podporují strategické řízení
- 80. léta ve světě, u nás v 1/2 90. let
- měly by umožnit zvýšení konkurenceschopnosti podniku
- umožňují získávat data z vnitřního a vnějšího prostředí (nutná do systému data filtrovaná! z internetu)
OIS = automatizace kanceláře (outlook)
- elektronická pošta, zpracování textů, manipulace s dokumenty, správa dokumentů, tvorba tabulek a grafů, šablony, formuláře
- vytváří virtuální týmy
- podporují zplošťování organizační struktury (= vnitřní provázanost)
- podporují vytváření procesního modelu podniku
- systémy typu „work flow“
Dokumentace IS - podrobný popis IS
1) řešitelská (komplexní popis IS (získá se u těch IS, které jsou nám dělány na míru; zdrojový text (důležitý pro případné zásahy))
2) uživatelská – manuály (slouží uživatelům)
Vlastnosti IS:
- schopnost adekvátně podporovat rozhodující cíle podniku, a to dle definovaných priorit
- vysoká vnitřní integrace dat a funkcí pokrývající všechny oblasti řízení dle definovaných cílů IS/IT (jaká data do IS vložíme a jaká z něj po urč. funkcích dostaneme)
- jasně definovaná celková architektura umožňující otevřenost (možnost doplňování zákl. progr. vybavení) IS na úrovni technického, základního a zejména aplikačního programového vybavení
- programové vybavení:
• operační systém (základní op. sys.) (DOS, W., UNIX)
• typové progr. vybavení (pro urč. typy úloh: účto, word, excel)
• aplikační progr. vybavení (vybavení na míru)
- možnost integrovat projekty různorodého charakteru lišící se nejen použitými technologiemi, ale také projekčními a provozními principy (- úlohy EIS, MIS, EDI, e-bussiness)
- schopnost efektivně zpřístupňovat jak interní datové zdroje a služby (vlastního IS), tak zdroje a služby externí (internet, veřejné databáze = EIS= SIS)
- efektivní využívání a vzájemná provázanost různých technologií práce s daty – relační databáze, hypertext (aby IS dokázal zpracovat různé druhy dat)
- schopnost realizovat on-line propojení na IS obch. partnerů, další organizace na principech elektr. pošty (extranet – do svého syst. pustíme obch. partnery)
- vysoká vnitřní integrace dat a funkcí pokrývající všechny oblasti řízení dle definovaných cílů IS/IT (jaká data do IS vložíme a jaká z něj po urč. funkcích dostaneme)
- jasně definovaná celková architektura umožňující otevřenost (možnost doplňování zákl. progr. vybavení) IS na úrovni technického, základního a zejména aplikačního programového vybavení
- programové vybavení:
• operační systém (základní op. sys.) (DOS, W., UNIX)
• typové progr. vybavení (pro urč. typy úloh: účto, word, excel)
• aplikační progr. vybavení (vybavení na míru)
- možnost integrovat projekty různorodého charakteru lišící se nejen použitými technologiemi, ale také projekčními a provozními principy (- úlohy EIS, MIS, EDI, e-bussiness)
- schopnost efektivně zpřístupňovat jak interní datové zdroje a služby (vlastního IS), tak zdroje a služby externí (internet, veřejné databáze = EIS= SIS)
- efektivní využívání a vzájemná provázanost různých technologií práce s daty – relační databáze, hypertext (aby IS dokázal zpracovat různé druhy dat)
- schopnost realizovat on-line propojení na IS obch. partnerů, další organizace na principech elektr. pošty (extranet – do svého syst. pustíme obch. partnery)
Vývoj IS podle Wiesmanna
1) zpracování dat (60. léta)
- na papíru se posílal do výpočetních středisek
- na děrné pásky nebo štítk yz výpočetních středisek se posílaly data zpět do podniku
- data se pouze do počítače zadala – max. součty nebo kontroly ke konci roku
2) IS pro řízení (MIS – manažerské IS)
- ve světě 70.-80. léta ( u nás poč. 90. let)
- mají některé analytické funkce
- umožňují využívat zpracovaná data
3) strategické informační systémy (EIS)
- pro vrcholové řízení – strategické podniku
- umožňují získávat info i z vnějšího prostředí
- na papíru se posílal do výpočetních středisek
- na děrné pásky nebo štítk yz výpočetních středisek se posílaly data zpět do podniku
- data se pouze do počítače zadala – max. součty nebo kontroly ke konci roku
2) IS pro řízení (MIS – manažerské IS)
- ve světě 70.-80. léta ( u nás poč. 90. let)
- mají některé analytické funkce
- umožňují využívat zpracovaná data
3) strategické informační systémy (EIS)
- pro vrcholové řízení – strategické podniku
- umožňují získávat info i z vnějšího prostředí
Informační systémy - charakteristika, rozdělení.
Informace = je význam, který přisuzujeme datům. Informace redukuje neurčitost systému
Data = jsou obrazem vlastnosti, objektu, vhodně formalizovány pro přenos, interpretaci nebo zpracování prostřednictvím lidí nebo automatů
Informační systém = SW pro využití info
- soubor lidí, technických prostředků a metod zabezpečující sběr, přenos, uchování a zpracování dat za účelem tvorby a prezentace, info pro potřeby uživatelů činných v systémech řízení
Životnost IS: - operační systém zastarává za 2-3 roky
- IS v podniku zastarává za 8-10 let ( po této době je lepší koupit nový IS (účto, mzdy)
Budování IS: - je nutné vytvořit infor. strategii
Data = jsou obrazem vlastnosti, objektu, vhodně formalizovány pro přenos, interpretaci nebo zpracování prostřednictvím lidí nebo automatů
Informační systém = SW pro využití info
- soubor lidí, technických prostředků a metod zabezpečující sběr, přenos, uchování a zpracování dat za účelem tvorby a prezentace, info pro potřeby uživatelů činných v systémech řízení
Životnost IS: - operační systém zastarává za 2-3 roky
- IS v podniku zastarává za 8-10 let ( po této době je lepší koupit nový IS (účto, mzdy)
Budování IS: - je nutné vytvořit infor. strategii
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)