EVROPSKÉ členění – zdůrazňuje vztahy nadřízenosti a podřízenosti
AMERICKÉ členění – zaměřený na předmět, výsledek činnosti
Z těchto hledisek rozdělujeme následující struktury (ad evropské):
- liniové struktury – jasné vztahy nadřízenosti a podřízenosti – 1 vedoucí je odpovědný za všechno – všichni jsou odpovědní jemu (použ. u malých organizací)
- funkcionální struktury– dochází k míšení kompetencí (použ. také jen u malých podniků)
Pracovníci nevědí, komu se mají zodpovídat; kvalita příkazů odborníků je vyšší; každý z vedoucích řídí všechny pracovníky podniku co se týče té funkce, kterou má na starost.
- liniově štábní struktura
použ. u složitějších struktur než je na tomto obrázku; pro zjednodušení komunikace probíhá řízení přes štáb, ale formálně jsou pořízení odpovědni vedoucímu. Některé formality vyřizuje jen štáb – u složitých modelů – štábní pracovníci mohou dávat „metodické pokyny“ podřízeným; požadavky zezdola >> když s tím štábní pracovník souhlasí, je to o.k. a zjednoduší se struktura – probíhá to přes tzv. přechodové můstky. Pokud nesouhlas >> zeptají se šéfa.
Velké podniky se dělí (liniově):
podnik << závod << provoz << středisko << úsek << odbor << oddělení << referent
- maticové struktury:
(např. projekt Apollo)
Vytvořím program – zvolím z pracovníků vedoucího programu, ten si najde některé pracovníky ==> vytvoří si tým. Po splnění úkolu se pracovníci týmu vrátí k normální práci.
Evropské – vztahy: liniová, funkcionál., lin.-štáb., maticová strukt.
Americké struktury – předmět a výsledek činnosti:
- Funkční struktura:
výzkum výzkum výzkum
obchod obchod obchod
výroba výroba výroba
finance finance finance
Ředitelé divizí mají pravomoc nad svými podřízenými.
- Hybridní členění (viz učebnice??)
6. TÉMA: ORGANIZACE (ORGANIZOVÁNÍ)
PRVKY ORGANIZAČNÍ STRUKTURY:
- SPECIALIZACE
vede k vyšší produktivitě práce; každý vykonává jen malou část celkového výkonu
- KOORDINACE
1) skupinová vazba
2) postupná vazba
3) vzájemná vazba
4) týmová vazba
- VYTVÁŘENÍ ÚTVARŮ
1) Specializace, kvalifikace
2) Pracovní proces a funkce
3) Čas
4) Výrobek
5) Zákazník
6) Místo
- ROZPĚTÍ ŘÍZENÍ
maximální počet pracovníků, které je schopen vedoucí efektivně řídit; V. A. Graicunas: mnohofaktorová analýza
- DĚLBA PRAVOMOCÍ (kompetencí) A ODPOVĚDNOSTI
ROZPĚTÍ ŘÍZENÍ:
Přímé vztahy:
N počet vztahů
P1 P2 P3 P4 Δ v2
Skupinové vztahy:
N Δ v1
5 počet pracovníků
jde o to, že při malém počtu pracovníků
roste počet vztahů velmi zvolna; při velk.
Nepřímé vztahy: (viz učebnice) počtu znamená každý další stupeň velký
nárůst počtu vztahů.
za max. počet podřízených na jednoho ved.
se považuje 5, při vyš. počtu efektivnost
řízení rychle klesá.
6. přednáška (22.10. 2001)
ORGANIZACE - pokračování
V.A. GRAICUNAS
Současná tendence – plochá struktura:
je jednoduchá, rychlá reakce na řízení
Pokud mám kvalifikovanější podřízené, mohu mít více podřízených ==> zvýšení šíře řízení ==> snížení počtu stupňů řízení.
opak ploché struktury-strmá struktura – více stupňů, složitější a pomalejší reakce na řízení:
Úplná centralizace – všechny pravomoci má manažer – všichni potřebují ke všemu jeho souhlas, manažer nemá čas zabývat se strategií.
Strmá struktura – manažer ztrácí nad činností kontrolu, decentralizace, podřízení mají plné pravomoci ve svých oborech. Manažer se může věnovat strategii.
hledání kompromisu – dát podřízeným omezené pravomoci.
- SPECIALIZACE
vede k vyšší produktivitě práce; každý vykonává jen malou část celkového výkonu
- KOORDINACE
1) skupinová vazba
2) postupná vazba
3) vzájemná vazba
4) týmová vazba
- VYTVÁŘENÍ ÚTVARŮ
1) Specializace, kvalifikace
2) Pracovní proces a funkce
3) Čas
4) Výrobek
5) Zákazník
6) Místo
- ROZPĚTÍ ŘÍZENÍ
maximální počet pracovníků, které je schopen vedoucí efektivně řídit; V. A. Graicunas: mnohofaktorová analýza
- DĚLBA PRAVOMOCÍ (kompetencí) A ODPOVĚDNOSTI
ROZPĚTÍ ŘÍZENÍ:
Přímé vztahy:
N počet vztahů
P1 P2 P3 P4 Δ v2
Skupinové vztahy:
N Δ v1
5 počet pracovníků
jde o to, že při malém počtu pracovníků
roste počet vztahů velmi zvolna; při velk.
Nepřímé vztahy: (viz učebnice) počtu znamená každý další stupeň velký
nárůst počtu vztahů.
za max. počet podřízených na jednoho ved.
se považuje 5, při vyš. počtu efektivnost
řízení rychle klesá.
6. přednáška (22.10. 2001)
ORGANIZACE - pokračování
V.A. GRAICUNAS
Současná tendence – plochá struktura:
je jednoduchá, rychlá reakce na řízení
Pokud mám kvalifikovanější podřízené, mohu mít více podřízených ==> zvýšení šíře řízení ==> snížení počtu stupňů řízení.
opak ploché struktury-strmá struktura – více stupňů, složitější a pomalejší reakce na řízení:
Úplná centralizace – všechny pravomoci má manažer – všichni potřebují ke všemu jeho souhlas, manažer nemá čas zabývat se strategií.
Strmá struktura – manažer ztrácí nad činností kontrolu, decentralizace, podřízení mají plné pravomoci ve svých oborech. Manažer se může věnovat strategii.
hledání kompromisu – dát podřízeným omezené pravomoci.
CONTROLLING
- srovnání plánu se skutečností
- součástí celopodnikového řídícího syst.
- nejčastěji finanční oblast, ale i věcné a časové plnění
- útvar controllingu
(vyhodnocení info – příčin, proč došlo k odchylkám, jak je odstranit)
úloha včasného varování – sdělí vedení podniku, že je možno očekávat ohrožení cílů podniku, sleduje i např. odkupy akcií společnosti nepřátelskou firmou
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
INTERNÍ AUDIT
- navrhuje také změny špatných předpisů, sleduje plnění předpokladů..
- prověrka:
1) procesů
2) činností
3) funkce útvarů
- těžiště auditu:
1) správnost
2) logika
3) (systémové nedostatky)
interní auditoři jsou buď jiný útvar v podniku (sebekontrola útvarů navzájem), nebo existuje i útvar přímo zaměřený na audit.
Oblasti:
- účetní
- daňová
- jakost
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
METODY KONTROLY
- BENCHMARKING
- TQC (Japonsko) – vytvářejí kroužky jakosti takovým způsobem, že vytvoří malou skupinu lidí, kteří mají zájem o zlepšení firmy, scházejí se a řeší zmatky apod. Samokontrola: pracovníci provádí kontrolu sami; následná kontrola – pracovník nejdříve provede kontrolu předchozího pracovníka a pak vykoná svůj díl práce a pošle výrobek dál.
pošle výrobek dál.
CHYBY V KONTROLE
1) absence kontroly
2) nízká autorita kontroly (nedostatečné vyvozování závěrů)
3) nadměrná kontrola
4) nepřesná kontrola
5) subjektivní kontrola (osobní názor kontrolujícího)
6) kontrola nekončí jasnými závěry (má končit jasnými závěry!)
7) formálnost kontroly (pracovníci nevěří v její účinnost, smysl)
- součástí celopodnikového řídícího syst.
- nejčastěji finanční oblast, ale i věcné a časové plnění
- útvar controllingu
(vyhodnocení info – příčin, proč došlo k odchylkám, jak je odstranit)
úloha včasného varování – sdělí vedení podniku, že je možno očekávat ohrožení cílů podniku, sleduje i např. odkupy akcií společnosti nepřátelskou firmou
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
INTERNÍ AUDIT
- navrhuje také změny špatných předpisů, sleduje plnění předpokladů..
- prověrka:
1) procesů
2) činností
3) funkce útvarů
- těžiště auditu:
1) správnost
2) logika
3) (systémové nedostatky)
interní auditoři jsou buď jiný útvar v podniku (sebekontrola útvarů navzájem), nebo existuje i útvar přímo zaměřený na audit.
Oblasti:
- účetní
- daňová
- jakost
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
METODY KONTROLY
- BENCHMARKING
- TQC (Japonsko) – vytvářejí kroužky jakosti takovým způsobem, že vytvoří malou skupinu lidí, kteří mají zájem o zlepšení firmy, scházejí se a řeší zmatky apod. Samokontrola: pracovníci provádí kontrolu sami; následná kontrola – pracovník nejdříve provede kontrolu předchozího pracovníka a pak vykoná svůj díl práce a pošle výrobek dál.
pošle výrobek dál.
CHYBY V KONTROLE
1) absence kontroly
2) nízká autorita kontroly (nedostatečné vyvozování závěrů)
3) nadměrná kontrola
4) nepřesná kontrola
5) subjektivní kontrola (osobní názor kontrolujícího)
6) kontrola nekončí jasnými závěry (má končit jasnými závěry!)
7) formálnost kontroly (pracovníci nevěří v její účinnost, smysl)
EKONOMICKÉ ASPEKTY KONTROLY
REALIZACE kontroly ABSENCE kontroly
- náklady na kontrolu - rizika neshod
- kontrola je neproduktivní * podvody
činností * škody, penále
* pokuty
Srovnávám náklady na kontrolu a přínosy z kontroly vyplývající.
================================================================
VNITŘNÍ KONTROLA
- zjistit jak se skutečnost liší od žádoucího stavu s cílem návratu k žádoucímu stavu:
* účel, funkce a smysl kontroly PROČ
* předmět kontroly CO
* subjekt kontroly KDO
* periodicita kontroly KDY
* způsob, metody kontroly JAK
(u kontrolovaných subjektů vzniká pocit odpovědnosti, nevznikají podvody...-tj. efekt)
PROČ – funkce inspekční, preventivní, eliminační
CO – regulované veličiny, nestabilní procesy, speciální procesy, nové aktivity – kvantitativní, ekonomické, kvalitativní, časové
KDO – vedoucí pracovníci, zaměstnanci, kontroloři (vnější tj. auditoři + vnitřní)
KDY – plánovaná, mimořádná; čas, četnost
JAK – interní audit, controlling, benchmarking
HLEDISKO DRUH KONTROLY FORMA KONTROLY –např.
Místo přímá inspekce, fyzická inventura, pochůzky po pracovištích, snímky
nepřímá zprávy, hlášení, výkazy, porady, počítačové sestavy
Čas předběžná srovnávání a hodnocení navrhovaných variant, průzkum potřeb (marketing, fin. rozpoč.)
průběžná dispečerská kontrola, operativní porady, mezioperační kontrola
následná rozbor finančních výsledků, kolaudace účetnictví
Doba trvání kontroly nepřetržitá automatizace technolog. procesů, centrál. energ. dispečink, sebekontrola
občasná pravidelná inventarizace, rozbor závěreč. účtů, měsíční porady kolegia
občasná nepravidelná předávací inventura, sociolog. průzkum, přepadová kontrola ...
Rozsah
komplexní
rozbor ročních výsledků, analýza účinnosti systému, systém řízení jakosti
dílčí kapacitní rozpočet, kontrola nákladů, výpočet efektivnosti investic
- náklady na kontrolu - rizika neshod
- kontrola je neproduktivní * podvody
činností * škody, penále
* pokuty
Srovnávám náklady na kontrolu a přínosy z kontroly vyplývající.
================================================================
VNITŘNÍ KONTROLA
- zjistit jak se skutečnost liší od žádoucího stavu s cílem návratu k žádoucímu stavu:
* účel, funkce a smysl kontroly PROČ
* předmět kontroly CO
* subjekt kontroly KDO
* periodicita kontroly KDY
* způsob, metody kontroly JAK
(u kontrolovaných subjektů vzniká pocit odpovědnosti, nevznikají podvody...-tj. efekt)
PROČ – funkce inspekční, preventivní, eliminační
CO – regulované veličiny, nestabilní procesy, speciální procesy, nové aktivity – kvantitativní, ekonomické, kvalitativní, časové
KDO – vedoucí pracovníci, zaměstnanci, kontroloři (vnější tj. auditoři + vnitřní)
KDY – plánovaná, mimořádná; čas, četnost
JAK – interní audit, controlling, benchmarking
HLEDISKO DRUH KONTROLY FORMA KONTROLY –např.
Místo přímá inspekce, fyzická inventura, pochůzky po pracovištích, snímky
nepřímá zprávy, hlášení, výkazy, porady, počítačové sestavy
Čas předběžná srovnávání a hodnocení navrhovaných variant, průzkum potřeb (marketing, fin. rozpoč.)
průběžná dispečerská kontrola, operativní porady, mezioperační kontrola
následná rozbor finančních výsledků, kolaudace účetnictví
Doba trvání kontroly nepřetržitá automatizace technolog. procesů, centrál. energ. dispečink, sebekontrola
občasná pravidelná inventarizace, rozbor závěreč. účtů, měsíční porady kolegia
občasná nepravidelná předávací inventura, sociolog. průzkum, přepadová kontrola ...
Rozsah
komplexní
rozbor ročních výsledků, analýza účinnosti systému, systém řízení jakosti
dílčí kapacitní rozpočet, kontrola nákladů, výpočet efektivnosti investic
DAVID C. Mc CLELLAND – Teorie potřeb
Tři typy základních motivačních potřeb (pro řídící pracovníky).
1. Potřeba moci – prosadit se (need for power)
2. Potřeba oblíbenosti – sounáležitosti (need for affilation)
3. Potřeba úspěchu – úspěšného uplatnění (need for achievement)
Podnikatel:
1.úspěch
2.moc
3.oblíbenost
Manažer:
1.úspěch
2.moc+oblíbenost
The achieving company
-------------------------------------------------------------------------------------------------
Teorie zaměř. na průběh procesu:
VICTOR H. VROOM – Teorie očekávání
Síla = hodnota * očekávání
Síla – intenzita osobní preference výsledku
Očekávání – pravděpodobnost, že určitá činnost povede k žádoucímu výsledku.
Rozlišení významu různých indiv. potřeb a motivací.
Teorie Maslowa a Herzberga problém zjednodušují a člověka generalizují. Cíle jednotlivce se liší od cílů instituce, je možné najít společné zájmy.
PORTER, LAWLER – Rozšířená teorie očekávání
• posouzení subjektivní hodnoty očekávané odměny >> porovnání s odhadem úsilí na její dosažení
• zvažuje indiv. znalosti; jak mu tyto znalosti umožní splnit úkol
• váží reálnost dosažení slíbené odměny
• obecně: Pro sílu motivace je rozhodující vyhodnocení očekávané motivační odměny ve srovnání s úsilím a riziky jejího dosažení.
1. Potřeba moci – prosadit se (need for power)
2. Potřeba oblíbenosti – sounáležitosti (need for affilation)
3. Potřeba úspěchu – úspěšného uplatnění (need for achievement)
Podnikatel:
1.úspěch
2.moc
3.oblíbenost
Manažer:
1.úspěch
2.moc+oblíbenost
The achieving company
-------------------------------------------------------------------------------------------------
Teorie zaměř. na průběh procesu:
VICTOR H. VROOM – Teorie očekávání
Síla = hodnota * očekávání
Síla – intenzita osobní preference výsledku
Očekávání – pravděpodobnost, že určitá činnost povede k žádoucímu výsledku.
Rozlišení významu různých indiv. potřeb a motivací.
Teorie Maslowa a Herzberga problém zjednodušují a člověka generalizují. Cíle jednotlivce se liší od cílů instituce, je možné najít společné zájmy.
PORTER, LAWLER – Rozšířená teorie očekávání
• posouzení subjektivní hodnoty očekávané odměny >> porovnání s odhadem úsilí na její dosažení
• zvažuje indiv. znalosti; jak mu tyto znalosti umožní splnit úkol
• váží reálnost dosažení slíbené odměny
• obecně: Pro sílu motivace je rozhodující vyhodnocení očekávané motivační odměny ve srovnání s úsilím a riziky jejího dosažení.
J. STACY ADAMS – Teorie ekvity (spravedlnosti)
Výsledky sledované osoby / Vstupy sledované osoby = Výsledky jiné os. / Vstupy jiné os.
př.:Čechům vadí, že ten druhý dostane podstatně více peněz. Závist – pocit neobjektivnosti..
B. F. SKINNER – Teorie zesílení
Jednotlivce lze motivovat pouze pozitivně (pochvala za výsledky, dokonalé pracovní prostředí..)
>> these: postihy špatné práce mají negativní výsledky.
KONTROLA
----------------------------
info o testu:
5 otázek – každá 20 bodů
rozdělíte se na 2 skupiny kvůli znemožnění opisování.
--------------------------
Druhy kontroly:
- vnitřní
- vnější
Fáze kontroly
Hodnotící kritéria
Vnitřní kontrolní systém
--------------------------------
kontrola – rozumíme jí proces sledování souboru a přijetí závěrů v souvislosti s odchylkami, které v řízeném procesu vyjadřují rozdíl mezi záměrem a realizací.
Proces (sledování, rozbor, přijetí závěru, opatření)
Rozdíl
Záměr X realizace
Vnitřní kontrola – je v rukou vrcholového managementu podniku, probíhá uvnitř podniku
Vnější kontrola – zvnějšku, např. povinný audit (zákony státu), kontroly obchodních partnerů, pojišťovacích společností, daňové, ekologické, plnění předpisů
př.:Čechům vadí, že ten druhý dostane podstatně více peněz. Závist – pocit neobjektivnosti..
B. F. SKINNER – Teorie zesílení
Jednotlivce lze motivovat pouze pozitivně (pochvala za výsledky, dokonalé pracovní prostředí..)
>> these: postihy špatné práce mají negativní výsledky.
KONTROLA
----------------------------
info o testu:
5 otázek – každá 20 bodů
rozdělíte se na 2 skupiny kvůli znemožnění opisování.
--------------------------
Druhy kontroly:
- vnitřní
- vnější
Fáze kontroly
Hodnotící kritéria
Vnitřní kontrolní systém
--------------------------------
kontrola – rozumíme jí proces sledování souboru a přijetí závěrů v souvislosti s odchylkami, které v řízeném procesu vyjadřují rozdíl mezi záměrem a realizací.
Proces (sledování, rozbor, přijetí závěru, opatření)
Rozdíl
Záměr X realizace
Vnitřní kontrola – je v rukou vrcholového managementu podniku, probíhá uvnitř podniku
Vnější kontrola – zvnějšku, např. povinný audit (zákony státu), kontroly obchodních partnerů, pojišťovacích společností, daňové, ekologické, plnění předpisů
Fáze kontroly
1) Určení předmětu kontroly
- duplicita – vyhnout se jí
- plošná (nejnákladnější) – vyhnout se jí
- důraz (měl by určit některé faktory pro podnik důležité)
2) Získávání a výběr informací pro kontrolu
- primární informace – bezprostřední kontakt, návštěva kontrolovaného subjektu
- sekundární info – systém evidence hlášení od podřízených útvarů, manažer dostane info v písemné podobě
3) Ověření správnosti informací
- formální
- věcné
4) Hodnocení kontrolního procesu
- hodnotící kritéria
- časové srovnání
- konkurenční srovnání
- správné řídící a provozní praktiky
5) Návrhy opatření
• nezasahovat
• korigovat
• náprava
• nové řešení
6) Zpětná kontrola
Metoda BENCHMARKING
(z anglického „měření hladiny“ (vody))
- vybrat jiný podnik, který je srovnatelný s naším a snažit se o nápravu v oblasti, ve které zaostáváme. Starám se o zlepšení stavu.
* správné řídící a prov. praktiky – zobecnění dobré praxe (hodnocení na zákl. praxe z různých podniků).
Hodnotící kritéria – jsou to především standarty – předpisy, jak má zaměstnanec pracovat.
- obecné normy
- specifické požadavky
1) statická srovnání
2) časové srovnávání – dynamika (vývoj) ukazatele
3) konkurenční srovn.
- duplicita – vyhnout se jí
- plošná (nejnákladnější) – vyhnout se jí
- důraz (měl by určit některé faktory pro podnik důležité)
2) Získávání a výběr informací pro kontrolu
- primární informace – bezprostřední kontakt, návštěva kontrolovaného subjektu
- sekundární info – systém evidence hlášení od podřízených útvarů, manažer dostane info v písemné podobě
3) Ověření správnosti informací
- formální
- věcné
4) Hodnocení kontrolního procesu
- hodnotící kritéria
- časové srovnání
- konkurenční srovnání
- správné řídící a provozní praktiky
5) Návrhy opatření
• nezasahovat
• korigovat
• náprava
• nové řešení
6) Zpětná kontrola
Metoda BENCHMARKING
(z anglického „měření hladiny“ (vody))
- vybrat jiný podnik, který je srovnatelný s naším a snažit se o nápravu v oblasti, ve které zaostáváme. Starám se o zlepšení stavu.
* správné řídící a prov. praktiky – zobecnění dobré praxe (hodnocení na zákl. praxe z různých podniků).
Hodnotící kritéria – jsou to především standarty – předpisy, jak má zaměstnanec pracovat.
- obecné normy
- specifické požadavky
1) statická srovnání
2) časové srovnávání – dynamika (vývoj) ukazatele
3) konkurenční srovn.
Průzkumy:
intelektuální potenciál není v moderním průmyslu dostatečně využíván (hledají se nové účinnější metody motivace)
Abraham Maslow: Teorie hierarchie lidských potřeb
- každý pracovník musí plnit své potřeby odspodu, nelze přeskakovat (člověk o to ani nemá zájem); publikováno v Motivation and personality (1954)
vyšší
potřeby
nižší potřeby
FREDERICK HERZBERG – Teorie dvou faktorů
Motivátorů: Hmotné a morální ocenění:
- vlastní práce
- kvality práce
- zodpovědnosti
- svědomitosti
- odborného růstu
Hygienické vlivy: Udržovací faktory
- podnikové řízení
- administrativní postupy
- způsob kontroly
- vybavení pracovišť
- bezpečnost práce
- vztah ke spolupracovníkům
- pevný plat (nemotivuje; klesne-li plat >> demotivuje)
viz liter: The motivation to work; Work and nature of the man
CLAYTON P. ALDERFER – Teorie tří kategorií potřeb (ERG Theory)
• Zajištění existence – tím se musí začít
• Zajištění společenských vztahů k pracovnímu okolí (relatedness)
• Zajištění osobního rozvoje
Kategorie existence musí být zajištěna nejdříve, obě zbývající nemusí být hierarchické. (tato teorie je určitou reakcí na Maslowa, nepřináší příliš nového)
Abraham Maslow: Teorie hierarchie lidských potřeb
- každý pracovník musí plnit své potřeby odspodu, nelze přeskakovat (člověk o to ani nemá zájem); publikováno v Motivation and personality (1954)
vyšší
potřeby
nižší potřeby
FREDERICK HERZBERG – Teorie dvou faktorů
Motivátorů: Hmotné a morální ocenění:
- vlastní práce
- kvality práce
- zodpovědnosti
- svědomitosti
- odborného růstu
Hygienické vlivy: Udržovací faktory
- podnikové řízení
- administrativní postupy
- způsob kontroly
- vybavení pracovišť
- bezpečnost práce
- vztah ke spolupracovníkům
- pevný plat (nemotivuje; klesne-li plat >> demotivuje)
viz liter: The motivation to work; Work and nature of the man
CLAYTON P. ALDERFER – Teorie tří kategorií potřeb (ERG Theory)
• Zajištění existence – tím se musí začít
• Zajištění společenských vztahů k pracovnímu okolí (relatedness)
• Zajištění osobního rozvoje
Kategorie existence musí být zajištěna nejdříve, obě zbývající nemusí být hierarchické. (tato teorie je určitou reakcí na Maslowa, nepřináší příliš nového)
Koncepce sociálního člověka
- je založena na nehmotných stimulech
- na pracovníka působí podstatně více sociální a psychologické faktory
E. MAYO
Hawthornský experiment
Na výkon člověka – vliv i nehmot. stimuly
Dělník = aktivní účastník procesu
Hmotné stimuly účinné od určité hranice, pak jejich účinnost prudce klesá.
>> směr HUMAN RESOURCE MANAGEMENT – řízení lidských zdrojů
Současné motivační teorie
(teorie zaměřené na obsah)
Mc Gregor – Teorie X a Y
Maslow – Teorie Hierarchie potřeb
Herzberg – Teorie dvou faktorů
Alderfer – Teorie tří kategorií potřeb
Mc Cleland – Teorie dosaž. úspěchu
(teorie zaměřené na proces – tj. průběh)
Vroom – Teorie očekávání
Porter a Lawler – Rozšířená teorie očekávání
Adams – Teorie Equity (spravedlnosti)
Skinner – Teorie zesílení
============================================================
ad Douglas Mc Gregor
(existují 2 typy pracovníků – X a Y)
předpoklady teorie X:
1. Přirozený odpor k práci, vyhýbá se jí
2. Nucení k práci, kontrola, usměrňování, postihy pro úsilí k dosažení cílů organizace
3. Průměrný člověk: usměrňování, bez odpovědnosti, malá ctižádost, jistota
předpoklady teorie Y:
1. Fyzické a duševní je přirozené
2. Lidé schopni sami se řídit a kontrolovat k dosažení podnikových cílů
3. Ztotožnění s cíli úměrné velikosti odměn
4. Odpovědnost nejen přijímat, ale i vyhledávat při vhodných podmínkách
5. Schopnosti lidé používat pro řešení představivost, důvtip a tvořivost
- na pracovníka působí podstatně více sociální a psychologické faktory
E. MAYO
Hawthornský experiment
Na výkon člověka – vliv i nehmot. stimuly
Dělník = aktivní účastník procesu
Hmotné stimuly účinné od určité hranice, pak jejich účinnost prudce klesá.
>> směr HUMAN RESOURCE MANAGEMENT – řízení lidských zdrojů
Současné motivační teorie
(teorie zaměřené na obsah)
Mc Gregor – Teorie X a Y
Maslow – Teorie Hierarchie potřeb
Herzberg – Teorie dvou faktorů
Alderfer – Teorie tří kategorií potřeb
Mc Cleland – Teorie dosaž. úspěchu
(teorie zaměřené na proces – tj. průběh)
Vroom – Teorie očekávání
Porter a Lawler – Rozšířená teorie očekávání
Adams – Teorie Equity (spravedlnosti)
Skinner – Teorie zesílení
============================================================
ad Douglas Mc Gregor
(existují 2 typy pracovníků – X a Y)
předpoklady teorie X:
1. Přirozený odpor k práci, vyhýbá se jí
2. Nucení k práci, kontrola, usměrňování, postihy pro úsilí k dosažení cílů organizace
3. Průměrný člověk: usměrňování, bez odpovědnosti, malá ctižádost, jistota
předpoklady teorie Y:
1. Fyzické a duševní je přirozené
2. Lidé schopni sami se řídit a kontrolovat k dosažení podnikových cílů
3. Ztotožnění s cíli úměrné velikosti odměn
4. Odpovědnost nejen přijímat, ale i vyhledávat při vhodných podmínkách
5. Schopnosti lidé používat pro řešení představivost, důvtip a tvořivost
SILNÉ STRÁNKY, SLABÉ STRÁNKY (škola může ovlivnit)
Základní pojmy „Plánování“ – str. 51 – Management-základy, prosperita, globalizace (Veber)
Plánování:
- manažerská akitivita zaměřená na budoucí vývoj organizace, určující čeho a jak má být dosaženo, určení, co se má stát, nikoli reakce na to, co se stalo.
Cíl:
- konečný stav, ke kterému by měly všechny plánovací aktivity směřovat. Cíle organizace mohou být formulovány s různou mírou obecnosti, mohou mít různou věcnou podobu a tvoří hierarchickou soustavu cílů podniku, které odpovídá hierarchická soustava plánů.
Plán:
- poskytuje racionální cestu (vymezení postupů, aktivit, opatření) k dosažení stanovených cílů. Nedílnou součástí plánu by mělo být i stanovení struktury a rozsahu zdrojů a určení časových dispozic realizace plánů (harmonogram).
Rozpočty:
- představují určení zdrojů (především finančních), které budou uvolněny na jednotlivé aktivity naplňující úkoly plánu, zpravidla ve vazbě na očekávané výsledky. Patří mezi nástroje specifikující omezení disponibilních zdrojů.
Politika:
- určité vodítko, způsob uvažování, návod k chování všech zaměstnanců organizace. Všeobecné vymezení postoje vrcholového managementu k určité skutečnosti. Charakterickým znakem politik je, že představují pouze doporučení k rozhodování, v jejichž rámci mohou zaměstnanci využít určité volnosti.
Pravidla:
- vyjadřují obecné zásady chování všech zaměstnanců. Jejich platnost nebývá omezena časově. Příkladem může být zákaz kouření v celém areálu podniku mimo vyhrazené prostory. Specifická pravidla představuje etický kodex.
Zdroje:
- hmotné i nehmotné prvky, které jsou nutné k uskutečnění plánovaných cílů. Ve většině organizací vystupují jako omezující faktor, který musí být při plánování respektován.
Plánování:
- manažerská akitivita zaměřená na budoucí vývoj organizace, určující čeho a jak má být dosaženo, určení, co se má stát, nikoli reakce na to, co se stalo.
Cíl:
- konečný stav, ke kterému by měly všechny plánovací aktivity směřovat. Cíle organizace mohou být formulovány s různou mírou obecnosti, mohou mít různou věcnou podobu a tvoří hierarchickou soustavu cílů podniku, které odpovídá hierarchická soustava plánů.
Plán:
- poskytuje racionální cestu (vymezení postupů, aktivit, opatření) k dosažení stanovených cílů. Nedílnou součástí plánu by mělo být i stanovení struktury a rozsahu zdrojů a určení časových dispozic realizace plánů (harmonogram).
Rozpočty:
- představují určení zdrojů (především finančních), které budou uvolněny na jednotlivé aktivity naplňující úkoly plánu, zpravidla ve vazbě na očekávané výsledky. Patří mezi nástroje specifikující omezení disponibilních zdrojů.
Politika:
- určité vodítko, způsob uvažování, návod k chování všech zaměstnanců organizace. Všeobecné vymezení postoje vrcholového managementu k určité skutečnosti. Charakterickým znakem politik je, že představují pouze doporučení k rozhodování, v jejichž rámci mohou zaměstnanci využít určité volnosti.
Pravidla:
- vyjadřují obecné zásady chování všech zaměstnanců. Jejich platnost nebývá omezena časově. Příkladem může být zákaz kouření v celém areálu podniku mimo vyhrazené prostory. Specifická pravidla představuje etický kodex.
Zdroje:
- hmotné i nehmotné prvky, které jsou nutné k uskutečnění plánovaných cílů. Ve většině organizací vystupují jako omezující faktor, který musí být při plánování respektován.
IMPLEMENTACE
motivace – soubor činitelů, které představují vnitřní hnací síly usměrňující jednání a chování pracovníka. (vnitřní podněty k určitému jednání)
stimulace – soubor vnějších podnětů usměrňujících jednání pracovníků.
(manažer používá stimulaci, aby u pracovníků vzbudil (pozitivní) motivaci).
MOTIV X STIMUL
vnitřní impuls vnější pobídka (incentive)
MOTIV podněcující
utlumující
vize – obecná představa cílů podniku
stimulace pracovníka by se měla zaměř. na oblasti, které může pracovník bezprostředně ovlivnit svým jednáním. (dělníkovi nebudu dávat pobídky za zvýšení prodeje..)
Koncepce racionálně – ekonomického chování člověka
- pracovník je motivován především hmotnými podněty (finanční odměny).
- nechuť k práci je základem lidské povahy >> překonat ji lze ekonomickými stimuly.
F. W. TAYLOR
- hmotné stimuly (kladné i záporné)
Diferenciální úkolová soustava
Úkol sazba vysoká (< 30%, 60%, 100%)
sazba nízká (průměrná mzda)
Dělník = pasivní element bez dalšího vývoje.
Snažil se minimalizovat neracionální postupy
Chronometráže – přesný popis postupů práce těch nejproduktivnějších prác. >> pak nařídil všem používat stejné postupy. (viz Charlie Chaplin ve filmu „Moderní doba“)
stimulace – soubor vnějších podnětů usměrňujících jednání pracovníků.
(manažer používá stimulaci, aby u pracovníků vzbudil (pozitivní) motivaci).
MOTIV X STIMUL
vnitřní impuls vnější pobídka (incentive)
MOTIV podněcující
utlumující
vize – obecná představa cílů podniku
stimulace pracovníka by se měla zaměř. na oblasti, které může pracovník bezprostředně ovlivnit svým jednáním. (dělníkovi nebudu dávat pobídky za zvýšení prodeje..)
Koncepce racionálně – ekonomického chování člověka
- pracovník je motivován především hmotnými podněty (finanční odměny).
- nechuť k práci je základem lidské povahy >> překonat ji lze ekonomickými stimuly.
F. W. TAYLOR
- hmotné stimuly (kladné i záporné)
Diferenciální úkolová soustava
Úkol sazba vysoká (< 30%, 60%, 100%)
sazba nízká (průměrná mzda)
Dělník = pasivní element bez dalšího vývoje.
Snažil se minimalizovat neracionální postupy
Chronometráže – přesný popis postupů práce těch nejproduktivnějších prác. >> pak nařídil všem používat stejné postupy. (viz Charlie Chaplin ve filmu „Moderní doba“)
SWOT analýza
- analýza, kdy si podnik stanoví pozici na trhu, zjišťuje své SILNÉ STRÁNKY (Strenghts), SLABÉ STRÁNKY (Weaknesses), PŘÍLEŽITOSTI (Opportunities), HROZBY (Threads).
Interní faktory
Externí faktory SILNÉ STRÁNKY (S)
-podnikatelské řízení
-zdrojové zajištění
-technologická úroveň SLABÉ STRÁNKY (W)
-kvalita kádrů
-kvalita výrobků
-špatná pověst
PŘÍLEŽITOSTI (O)
-podmínky trhu
-chyby konkurence
-politic. situace
-mezistátní smlouvy PŘÍSTUP SO
-ofenzivní podnikatelský přístup z pozice síly
-využít všechny příležitosti silného postavení. PŘÍSTUP WO
-opatrný podnikatelský přístup
-posilování pozice
-sdílet přílež. se spolehl. spojencem
NEBEZPEČÍ (T)
-silná konkurence
-diskriminační opatření
-riziko nestabil. situace PŘÍSTUP ST
-využít pozice síly k blokování nebezpečí .....
2. METODA: BCG (vypracováno Boston Consulting Group)
- bostonská matice
perspektivnost
výrobků ? *
+ + $$
0 % podílu na trhu
„otazníky“ – na začátku výroby – ještě se neví, jak úspěšný bude výrobek
„hvězdy“ – růst výroby (podílu na trhu), ještě ale nejsou na svých možnostech, nutno investovat
„dojné krávy“ – zralé výrobky, které hodně vydělávají, prostě nádhera :-)
„ztracení psi“ – ztrácení pozici na trhu, jsou na odchodu, nutno vyřadit a nahradit.
Životní cyklus výrobku
tržby
fáze fáze
růstu zralosti
fáze fáze
zrodu poklesu
0
čas od zavedení
příště: téma Implementace – podívat se na to..
Interní faktory
Externí faktory SILNÉ STRÁNKY (S)
-podnikatelské řízení
-zdrojové zajištění
-technologická úroveň SLABÉ STRÁNKY (W)
-kvalita kádrů
-kvalita výrobků
-špatná pověst
PŘÍLEŽITOSTI (O)
-podmínky trhu
-chyby konkurence
-politic. situace
-mezistátní smlouvy PŘÍSTUP SO
-ofenzivní podnikatelský přístup z pozice síly
-využít všechny příležitosti silného postavení. PŘÍSTUP WO
-opatrný podnikatelský přístup
-posilování pozice
-sdílet přílež. se spolehl. spojencem
NEBEZPEČÍ (T)
-silná konkurence
-diskriminační opatření
-riziko nestabil. situace PŘÍSTUP ST
-využít pozice síly k blokování nebezpečí .....
2. METODA: BCG (vypracováno Boston Consulting Group)
- bostonská matice
perspektivnost
výrobků ? *
+ + $$
0 % podílu na trhu
„otazníky“ – na začátku výroby – ještě se neví, jak úspěšný bude výrobek
„hvězdy“ – růst výroby (podílu na trhu), ještě ale nejsou na svých možnostech, nutno investovat
„dojné krávy“ – zralé výrobky, které hodně vydělávají, prostě nádhera :-)
„ztracení psi“ – ztrácení pozici na trhu, jsou na odchodu, nutno vyřadit a nahradit.
Životní cyklus výrobku
tržby
fáze fáze
růstu zralosti
fáze fáze
zrodu poklesu
0
čas od zavedení
příště: téma Implementace – podívat se na to..
„Mission“ = poslání firmy
př.: IBM – means service
Mc Donalds – Quality, service, cleanlines and value
Polaroid – innovation
General Electric – progress is our most important product
Průzkum trhu a marketing někdy nefunguje, zákazník není schopen vidět do budoucna, neví přesně co chce, co má požadovat.
Zákazník není schopen překonat bariéru vlastního poznání.
V některých odvětvích (móda) firmy „nadiktují“ zákazníkům, co si mají koupit a donutí je k tomu.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
↓ Náklady ↑ cena
Jak zvýšit zisk ==> ↑ Výnosy ↑ objem
(výnosy – náklady) ↑V + ↓N ↑ objem + ↓mírně ceny (Baťa)
příklady:
↑V + ↓N snaha Mc. Donalds; Ford – 20.léta – „Tiny Lizzy“ – plechová Líza, jen černá barva => sníž. náklady => dostupnost pro široké vrstvy lidí => vysoký zájem.
Hromadná výroba: grafy fixních a variabilních nákladů; graf pro jeden výrobek (náklady na 1 výr. klesají, protože fixní n. se rozpočítají do většího množství výrobků; variabilní jsou pro každý výrobek stejné – konstantní).
*Možné je to za situace, kdy poptávka převyšuje nabídku (nenasycený trh); např. v pováleč. období Volkswagen „Brouk“.
Mc Donalds – Quality, service, cleanlines and value
Polaroid – innovation
General Electric – progress is our most important product
Průzkum trhu a marketing někdy nefunguje, zákazník není schopen vidět do budoucna, neví přesně co chce, co má požadovat.
Zákazník není schopen překonat bariéru vlastního poznání.
V některých odvětvích (móda) firmy „nadiktují“ zákazníkům, co si mají koupit a donutí je k tomu.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
↓ Náklady ↑ cena
Jak zvýšit zisk ==> ↑ Výnosy ↑ objem
(výnosy – náklady) ↑V + ↓N ↑ objem + ↓mírně ceny (Baťa)
příklady:
↑V + ↓N snaha Mc. Donalds; Ford – 20.léta – „Tiny Lizzy“ – plechová Líza, jen černá barva => sníž. náklady => dostupnost pro široké vrstvy lidí => vysoký zájem.
Hromadná výroba: grafy fixních a variabilních nákladů; graf pro jeden výrobek (náklady na 1 výr. klesají, protože fixní n. se rozpočítají do většího množství výrobků; variabilní jsou pro každý výrobek stejné – konstantní).
*Možné je to za situace, kdy poptávka převyšuje nabídku (nenasycený trh); např. v pováleč. období Volkswagen „Brouk“.
JAK (dosáhnout cílů)? => program
aktivity – postupy směřující k dosažení budoucích stavů, změn, cílů – určení variant a výběr nejvhodnější varianty
zdroje – omezení, která se musí respektovat – materiální X informační
- lidé
- materiál BILANCE
- kapacity
- peníze ROZPOČTY
termíny – do kdy má být cílů dosaženo
o dílčí
o celkové
odpovědnost – určení pracovníků odpovědných za realizaci
o dílčí
o celková
PLÁNY:
Poslání firmy
průlomové marketing. výrobní strategie investiční personální finanční
cíle strategie strategie tech. rozvoje strategie strategie strategie
roč. finanční
ad hoc roční plán roční plán roční úkoly roční plán roční plán plán
zlep. týmy obchodu výroby tech. rozvo. investic personál.vývoje
operativní operativní
plán plán
prodeje výroby
Cíle, které se v podniku vyskytují (celkový => roční => čtvrtletní plány; rozpracování do podrobnějších a konkrétnějších úrovní)
zdroje – omezení, která se musí respektovat – materiální X informační
- lidé
- materiál BILANCE
- kapacity
- peníze ROZPOČTY
termíny – do kdy má být cílů dosaženo
o dílčí
o celkové
odpovědnost – určení pracovníků odpovědných za realizaci
o dílčí
o celková
PLÁNY:
Poslání firmy
průlomové marketing. výrobní strategie investiční personální finanční
cíle strategie strategie tech. rozvoje strategie strategie strategie
roč. finanční
ad hoc roční plán roční plán roční úkoly roční plán roční plán plán
zlep. týmy obchodu výroby tech. rozvo. investic personál.vývoje
operativní operativní
plán plán
prodeje výroby
Cíle, které se v podniku vyskytují (celkový => roční => čtvrtletní plány; rozpracování do podrobnějších a konkrétnějších úrovní)
Administrativní model
- neznám přesné výsledky, varianty, důsledky
- volby nejsou konzistentní (srovnatelné)
- rozhodnutá varianta není optimální, ale uspokojuje cíle manažera (viz str.46)
Postoj manažera k riziku:
Averze k riziku (opatrný)
Neutrální postoj k riziku (průměr)
Sklon k riziku (hazardér)
Rozhodování dle teorie užitku:
Teorie kardinálního užitku: každé variantě přiřazuji kvantitativně měřený užitek
Teorie marginálního užitku – stupeň užitečnosti poslední jednotky souboru (např. když při zkoušce dostanu za 3 – hranice)
Teorie ordinálního užitku: pořadí variant, preference jedné před druhou (stanovíme pořadí výhodnosti variant)
Vývoj v rozhodování
od dobře strukturovaných problémů ke špatně strukturovaným problémům (rozhodování se stává složitějším a hůře lze předvídat důsledky)
původně
sledovaná
hodnota nedávno
dnes
čas
Metody rozhodování
Metoda Oblast použití
Influenční diagram Analýza rozhodovacího problému
Kognitivní mapy (schopnost Identifikace prvků a vzájemné závislosti
rozlišovat) prvků
Metody operační analýzy (matem. Stanovení důsledků variant, tvorba a výběr optim. var.
programování)
Metody vícekriteriálního hodnoc. Hodnocení variant, preferenční uspořádání var.
Rozhodovací matice (pravidla Podpora rozhodování(u diskrétních faktorů
rozhod. za rizika a nejistoty, rozhodování)
pravděpodobnostní stromy, rozho-
dovací stromy.
Metoda Monte Carlo U spojitých faktorů rozhodování
- volby nejsou konzistentní (srovnatelné)
- rozhodnutá varianta není optimální, ale uspokojuje cíle manažera (viz str.46)
Postoj manažera k riziku:
Averze k riziku (opatrný)
Neutrální postoj k riziku (průměr)
Sklon k riziku (hazardér)
Rozhodování dle teorie užitku:
Teorie kardinálního užitku: každé variantě přiřazuji kvantitativně měřený užitek
Teorie marginálního užitku – stupeň užitečnosti poslední jednotky souboru (např. když při zkoušce dostanu za 3 – hranice)
Teorie ordinálního užitku: pořadí variant, preference jedné před druhou (stanovíme pořadí výhodnosti variant)
Vývoj v rozhodování
od dobře strukturovaných problémů ke špatně strukturovaným problémům (rozhodování se stává složitějším a hůře lze předvídat důsledky)
původně
sledovaná
hodnota nedávno
dnes
čas
Metody rozhodování
Metoda Oblast použití
Influenční diagram Analýza rozhodovacího problému
Kognitivní mapy (schopnost Identifikace prvků a vzájemné závislosti
rozlišovat) prvků
Metody operační analýzy (matem. Stanovení důsledků variant, tvorba a výběr optim. var.
programování)
Metody vícekriteriálního hodnoc. Hodnocení variant, preferenční uspořádání var.
Rozhodovací matice (pravidla Podpora rozhodování(u diskrétních faktorů
rozhod. za rizika a nejistoty, rozhodování)
pravděpodobnostní stromy, rozho-
dovací stromy.
Metoda Monte Carlo U spojitých faktorů rozhodování
Schéma rozhodovací matice:
tabulka, kde sloupce tvoří rizikové faktory; řádky představují rizikové varianty.
příklad schématu: (zvažuji varianty vybudování malého závodu, středního závodu, velkého závodu; faktorem je zde předpokládaný bud. vývoj obratu (a zisk z toho dosažený-viz číselné hodnoty v tabulce).:
stagnace obratu malé zvýš. obr. stř. zvýš. obratu velk. zvýš. obr.
malý závod -1 3 3 3
střední závod -2 2 5 5
velký závod -4 -2 2 8
pravděp. vývoje 0,2 0,35 0,30 0,15
LA PLACEOVO PRAVIDLO – neznám-li pravděpodobnost, zvolím ji vždy stejnou (0,25);
na příště si přinést čtvrtku papíru (??).
PLÁNOVÁNÍ
- manažerská aktivita zaměřená na budoucí vývoj firmy, určující co a jak má být dosaženo; určení co se má stát, nikoliv reakce na to, co se stalo.
CO? => stanovení cílů
- určení priorit
- specifikace budoucích stavů
- nástroj dosahování změn
- nástroj realizace, koordinace
- nástroj hodnocení výsledků/výkonů
CÍLE – problematika
• měřitelnost cílů, neužívat indiferentní cíle: mělo by se, bylo by žádoucí...
• kaskáda cílů: rozpracování cílů pro jednotlivé úrovně
CÍLE – zaměření
• postavení na trhu (JAP) => inovace (JAP)
• rentabilita (USA) => manažerský výkon
• produktivita (JAP) => výkonnost pracovníků
• spotřeba zdrojů...
příklad schématu: (zvažuji varianty vybudování malého závodu, středního závodu, velkého závodu; faktorem je zde předpokládaný bud. vývoj obratu (a zisk z toho dosažený-viz číselné hodnoty v tabulce).:
stagnace obratu malé zvýš. obr. stř. zvýš. obratu velk. zvýš. obr.
malý závod -1 3 3 3
střední závod -2 2 5 5
velký závod -4 -2 2 8
pravděp. vývoje 0,2 0,35 0,30 0,15
LA PLACEOVO PRAVIDLO – neznám-li pravděpodobnost, zvolím ji vždy stejnou (0,25);
na příště si přinést čtvrtku papíru (??).
PLÁNOVÁNÍ
- manažerská aktivita zaměřená na budoucí vývoj firmy, určující co a jak má být dosaženo; určení co se má stát, nikoliv reakce na to, co se stalo.
CO? => stanovení cílů
- určení priorit
- specifikace budoucích stavů
- nástroj dosahování změn
- nástroj realizace, koordinace
- nástroj hodnocení výsledků/výkonů
CÍLE – problematika
• měřitelnost cílů, neužívat indiferentní cíle: mělo by se, bylo by žádoucí...
• kaskáda cílů: rozpracování cílů pro jednotlivé úrovně
CÍLE – zaměření
• postavení na trhu (JAP) => inovace (JAP)
• rentabilita (USA) => manažerský výkon
• produktivita (JAP) => výkonnost pracovníků
• spotřeba zdrojů...
Herbert Simon tento proces zredukoval:
1) analýza okolí
2) návrh řešení
3) volba řešení
4) kontrola výsledků
Rozhodovací procesy za jistoty, rizika, nejistoty, neurčitosti
Nejistota = nemožnost stanovení hodnot rizikových faktorů (ovlivňujících tvorbu variant)
Riziko = odchylky skutečných výsledků volby rozhodnutí od výsledků předpokládaných
Stav světa – nastane nějaký jev (je více možností jaký to bude)
Atributy:
Rozhodování za: Stavy světa Pravděpodobnost Důsledky stavů světa(variant)
Jistota A A (P=1) A
Riziko A A (0
Nejistota A N A
Neurčitost N N N
při jistotě: známe stav světa, důsledky variant, pravděpodobnost 1
při riziku: známe pravděpodobný stav světa, důsledky variant
při nejistotě: neznáme pravděpodobnost, s.s. známe, d.v. známe
neurčitost: neznáme nic
Manažer podstupuje rozhodování za rizika, popř. za nejistoty
Křivka osobního rizika
opatrný manažer
100%
pravděpodobnost
statistická
pravděpo-
dobnost hazardér manažer
úspěchu
obyčejný člověk
velikost závazku
Racionálně ekonomický model rozhodování
- plná informovanost manažera
- znám všechny důsledky variant
- mohu použít princip optimalizace a rozhodnout se nejlépe
- často se nevyskytuje
2) návrh řešení
3) volba řešení
4) kontrola výsledků
Rozhodovací procesy za jistoty, rizika, nejistoty, neurčitosti
Nejistota = nemožnost stanovení hodnot rizikových faktorů (ovlivňujících tvorbu variant)
Riziko = odchylky skutečných výsledků volby rozhodnutí od výsledků předpokládaných
Stav světa – nastane nějaký jev (je více možností jaký to bude)
Atributy:
Rozhodování za: Stavy světa Pravděpodobnost Důsledky stavů světa(variant)
Jistota A A (P=1) A
Riziko A A (0
Nejistota A N A
Neurčitost N N N
při jistotě: známe stav světa, důsledky variant, pravděpodobnost 1
při riziku: známe pravděpodobný stav světa, důsledky variant
při nejistotě: neznáme pravděpodobnost, s.s. známe, d.v. známe
neurčitost: neznáme nic
Manažer podstupuje rozhodování za rizika, popř. za nejistoty
Křivka osobního rizika
opatrný manažer
100%
pravděpodobnost
statistická
pravděpo-
dobnost hazardér manažer
úspěchu
obyčejný člověk
velikost závazku
Racionálně ekonomický model rozhodování
- plná informovanost manažera
- znám všechny důsledky variant
- mohu použít princip optimalizace a rozhodnout se nejlépe
- často se nevyskytuje
Management a podnikání
- organizace - podnikatelské
- neziskové
- podnikatel – definice – viz obch. zák., učebnice
Možnosti použití zisku (alokátory) – alokace disponibilních zdrojů:
1) použít pro vlastní spotřebu
2) použít na investice v podniku (rozvoj podniku)
Typologie manažerů
podle způsobu rozdělení alokátorů
Efekt
manažer pravý podnikatel
hobbyista misionář
Riziko
hobbyista – drží se při zemi, nízký efekt, nízké riziko (malý podnikatel-dělá to pro potěšení)
manažer – snaží se o maximalizaci efektu při minimálním riziku,přenáší riziko na vlastníka
pravý podnikatel – nebojí se rizika, když to vynese velký zisk
misionář – špatný, rozdal by se-ale přitom nemá z čeho (sociální zázemí pro zaměstnance atp)
Základem managementu je tzv. metoda 4E
- Efectiveness (účelnost)
- Efficiency (účinnost)
- Economy (hospodárnost)
- Equity (rovnost, odpovědnost)
dokončení 4E – předpoklady správného fungování podniku
Rozhodování
účelnost – manažer dělá správné věci, má dobrou vizi, plní potřeby zákazníků
účinnost – provádí svou činnost efektivně, nejlepším způsobem, velká produktivita práce (odlehčení: když hledá správnou cestu lesem – vyleze na strom a rozhodne se, která je nejlepší místo toho aby tam věčnost bloumal)
hospodárnost – provádí činnost s minimálními náklady
firma Škoda (Mladá Boleslav) – má větší podíl lidské práce než Wolkswagen důvod: u nás jsou nižší mzdy než v Německu a tak se to vyplatí. (ve Volkswagenu – měli by vysoké mzdové náklady, tak raději co nejvíc využívají mechanizace výroby).
odpovědnost – dodržování legislativních předpisů, splnění etických a morálních předpokladů.
- neziskové
- podnikatel – definice – viz obch. zák., učebnice
Možnosti použití zisku (alokátory) – alokace disponibilních zdrojů:
1) použít pro vlastní spotřebu
2) použít na investice v podniku (rozvoj podniku)
Typologie manažerů
podle způsobu rozdělení alokátorů
Efekt
manažer pravý podnikatel
hobbyista misionář
Riziko
hobbyista – drží se při zemi, nízký efekt, nízké riziko (malý podnikatel-dělá to pro potěšení)
manažer – snaží se o maximalizaci efektu při minimálním riziku,přenáší riziko na vlastníka
pravý podnikatel – nebojí se rizika, když to vynese velký zisk
misionář – špatný, rozdal by se-ale přitom nemá z čeho (sociální zázemí pro zaměstnance atp)
Základem managementu je tzv. metoda 4E
- Efectiveness (účelnost)
- Efficiency (účinnost)
- Economy (hospodárnost)
- Equity (rovnost, odpovědnost)
dokončení 4E – předpoklady správného fungování podniku
Rozhodování
účelnost – manažer dělá správné věci, má dobrou vizi, plní potřeby zákazníků
účinnost – provádí svou činnost efektivně, nejlepším způsobem, velká produktivita práce (odlehčení: když hledá správnou cestu lesem – vyleze na strom a rozhodne se, která je nejlepší místo toho aby tam věčnost bloumal)
hospodárnost – provádí činnost s minimálními náklady
firma Škoda (Mladá Boleslav) – má větší podíl lidské práce než Wolkswagen důvod: u nás jsou nižší mzdy než v Německu a tak se to vyplatí. (ve Volkswagenu – měli by vysoké mzdové náklady, tak raději co nejvíc využívají mechanizace výroby).
odpovědnost – dodržování legislativních předpisů, splnění etických a morálních předpokladů.
Rozhodování
- je jednou z částí řízení
- je to proces výběru řešení ze všech možných podle stanovených kritérií
- při rozhodování existuje možnost volby alespoň ze dvou řešení
Rozhodovací proces
- proces řešení rozhodovacího problému
Rozhodovací problém
obecně: odchylka od žádoucího stavu
(pokud se objeví rozhodovací problém, nastupuje rozhodovací proces)
Rozhodovací proces
- věcná stránka (obsahová, meritorní) – odráží obsahové odlišnosti různých rozh. procesů
- formálně logická stránka – společné vlastnosti a rysy rozhodovacích procesů (postupy řešení, uplatnění metody, nástroje (též procedurální str.)
Teorie rozhodování
Teorie utility (užitku): Sociálně psycholog. Kvantitativně orient. Omezené schopnos.
max.užitek(kritérium), teorie: (operační analýza, rozh. subjektu
snaha dosáhnout max. chování člověka, teorie her, rozhodov. (omez. racionalita-
zisku motivace, reakce analýza. Přesné návody manažer hledá sub-
(?? spíše normativ.) (deskriptivní) na řešení problémů optimální variantu
(normativní) (spíše deskriptivní)
Teorie rozhodování:
- normativní – návody jak rozhodovat
- deskriptivní – analyzují skutečný průběh procesu rozhodování (již proběhlých)
Struktura rozhodovacích procesů (etapy rozhodování)
1) Identifikace rozhodovacího problému (v čem je problém) – str.35
2) Analýza a formulace
3) Tvorba variant (snaha najít cesty řešení problému-varianty řešení)
4) Stanovení kritérií hodnocení – kvalitativní, kvantitativní (podle čeho se rozhodnout, co budeme realizovat)
5) Stanovení výsledků variant (zpracuji výsledky variant)
6) Hodnocení a výběr varianty určené k realizaci
7) Realizace zvolené varianty
8) Kontrola výsledků (+ korekce, zpětná vazba)
- je to proces výběru řešení ze všech možných podle stanovených kritérií
- při rozhodování existuje možnost volby alespoň ze dvou řešení
Rozhodovací proces
- proces řešení rozhodovacího problému
Rozhodovací problém
obecně: odchylka od žádoucího stavu
(pokud se objeví rozhodovací problém, nastupuje rozhodovací proces)
Rozhodovací proces
- věcná stránka (obsahová, meritorní) – odráží obsahové odlišnosti různých rozh. procesů
- formálně logická stránka – společné vlastnosti a rysy rozhodovacích procesů (postupy řešení, uplatnění metody, nástroje (též procedurální str.)
Teorie rozhodování
Teorie utility (užitku): Sociálně psycholog. Kvantitativně orient. Omezené schopnos.
max.užitek(kritérium), teorie: (operační analýza, rozh. subjektu
snaha dosáhnout max. chování člověka, teorie her, rozhodov. (omez. racionalita-
zisku motivace, reakce analýza. Přesné návody manažer hledá sub-
(?? spíše normativ.) (deskriptivní) na řešení problémů optimální variantu
(normativní) (spíše deskriptivní)
Teorie rozhodování:
- normativní – návody jak rozhodovat
- deskriptivní – analyzují skutečný průběh procesu rozhodování (již proběhlých)
Struktura rozhodovacích procesů (etapy rozhodování)
1) Identifikace rozhodovacího problému (v čem je problém) – str.35
2) Analýza a formulace
3) Tvorba variant (snaha najít cesty řešení problému-varianty řešení)
4) Stanovení kritérií hodnocení – kvalitativní, kvantitativní (podle čeho se rozhodnout, co budeme realizovat)
5) Stanovení výsledků variant (zpracuji výsledky variant)
6) Hodnocení a výběr varianty určené k realizaci
7) Realizace zvolené varianty
8) Kontrola výsledků (+ korekce, zpětná vazba)
Definice - Management jako
1) specifická aktivita
2) skupina vedoucích pracovníků
3) vědní disciplina
Spec. aktivita vyjmenování činností
(…různé způsoby definování)
F.W. Taylor – základy „scientific managementu“
empirický + vědecký přístup
(zkušenosti)+ (exaktnost)
(ad Postavení manažera v organizaci)
Tři skupiny lidí v podniku:
Zaměstnanci
Vlastníci
Manažeři – zastupují vlastníky v řídících funkcích
Manažeři stojí mezi vlastníky a zaměstnanci
vlastníci požadují – maximální výkon, minimální náklady
zaměstnanci požadují – minimální výkon, maximální mzdy
manažer musí najít kompromis, udržet rovnováhu mezi zájmy vlastníků a zaměstnanců, jinak je jeho funkce ohrožena.
(manažer je jako fotbalový trenér)
- když dojde ke stávce, vlastníci spíše vymění manažera než všechny zaměstnance, když se mají zaměstnanci dobře ale podnik je ve ztrátě-vlastníci jsou nespokojení a manažer letí…
ad Prostředí managementu
vnitřní vlivy na ekonomiku podniku
vnější
Vnější vlivy:
- politické
- ekonomické
- sociální
- technicko-technologické…
Vnitřní - tvrdé prvky (hmotné, hmatatelné – výrobky, zásoby, finance)
- měkké prvky – nehmotné (reakce na podněty, impulzy – chování, jednání pracovníků, přístup)
2) skupina vedoucích pracovníků
3) vědní disciplina
Spec. aktivita vyjmenování činností
(…různé způsoby definování)
F.W. Taylor – základy „scientific managementu“
empirický + vědecký přístup
(zkušenosti)+ (exaktnost)
(ad Postavení manažera v organizaci)
Tři skupiny lidí v podniku:
Zaměstnanci
Vlastníci
Manažeři – zastupují vlastníky v řídících funkcích
Manažeři stojí mezi vlastníky a zaměstnanci
vlastníci požadují – maximální výkon, minimální náklady
zaměstnanci požadují – minimální výkon, maximální mzdy
manažer musí najít kompromis, udržet rovnováhu mezi zájmy vlastníků a zaměstnanců, jinak je jeho funkce ohrožena.
(manažer je jako fotbalový trenér)
- když dojde ke stávce, vlastníci spíše vymění manažera než všechny zaměstnance, když se mají zaměstnanci dobře ale podnik je ve ztrátě-vlastníci jsou nespokojení a manažer letí…
ad Prostředí managementu
vnitřní vlivy na ekonomiku podniku
vnější
Vnější vlivy:
- politické
- ekonomické
- sociální
- technicko-technologické…
Vnitřní - tvrdé prvky (hmotné, hmatatelné – výrobky, zásoby, finance)
- měkké prvky – nehmotné (reakce na podněty, impulzy – chování, jednání pracovníků, přístup)
Základy managementu
1) Pojem managementu
2) Postavení manažera v organizaci
3) Prostředí managementu
4) Management a podnikání
………………………………………………………………………………
management (manage – vést, řídit)
rozvoj v souvislosti s podnikáním, když začalo záležet na hospodářské úspěšnosti X centrální plánování.
Centrálně plánovaná ekonomika
Plánovací komise
Ministerstva
Deetatizace (po r.89)
Státní správa
Dotace Zisk
Podniky: ztrátové; ziskové
Po roce 1989 se sféry rozdělily, každý podnik získal plnou odpovědnost za výsledky svého podnikání.
Synergický efekt (od Kantoroviče)
- synerg. efekt při zásazích z vyšších sfér je větší než při zásazích z nižší úrovně
- ale přesto centrál. plán. hospodářství v praxi nefungovalo
Centrální plánování – vždy bude mít nedostatek zdrojů
zdroje výstupy
problém centrálního plánování vyrobit v tržní eko.-problém prodat za ceny
(nedostatek zboží, fronty, prázdné obchody) přijatelné z hlediska nákladů
Manažer – tento pojem se používá v produktivní sféře. Manažer je teoreticky schopen vykonávat svou funkci ve všech odvětvích (jde o vedení lidí, není nutné aby přesně znal veškeré podrobnosti jejich činnosti) X vedoucí pracovník (např. vedoucí dílny – mistr).
2) Postavení manažera v organizaci
3) Prostředí managementu
4) Management a podnikání
………………………………………………………………………………
management (manage – vést, řídit)
rozvoj v souvislosti s podnikáním, když začalo záležet na hospodářské úspěšnosti X centrální plánování.
Centrálně plánovaná ekonomika
Plánovací komise
Ministerstva
Deetatizace (po r.89)
Státní správa
Dotace Zisk
Podniky: ztrátové; ziskové
Po roce 1989 se sféry rozdělily, každý podnik získal plnou odpovědnost za výsledky svého podnikání.
Synergický efekt (od Kantoroviče)
- synerg. efekt při zásazích z vyšších sfér je větší než při zásazích z nižší úrovně
- ale přesto centrál. plán. hospodářství v praxi nefungovalo
Centrální plánování – vždy bude mít nedostatek zdrojů
zdroje výstupy
problém centrálního plánování vyrobit v tržní eko.-problém prodat za ceny
(nedostatek zboží, fronty, prázdné obchody) přijatelné z hlediska nákladů
Manažer – tento pojem se používá v produktivní sféře. Manažer je teoreticky schopen vykonávat svou funkci ve všech odvětvích (jde o vedení lidí, není nutné aby přesně znal veškeré podrobnosti jejich činnosti) X vedoucí pracovník (např. vedoucí dílny – mistr).
Strany a politická hnutí
Vznik - přípravný výbor podá návrh na její registraci + stanovy ministerstvu vnitra, návrh může podat i jednotlivec s peticí o 1000 podpisech, ke které musí ještě přiložit stanovy.
Po sdělení a odstranění připomínek min. vnitra stranu zaregistruje. Registraci stran a hnutí vede Statistický úřad.
Zánik - výmazem z Statistického úřadu
bez likvidace - v případě sloučení s jinou stranou
s likvidací - dobrovolné rozhodnutí strany => strana určí likvidátora
rozhodnutím MV => likvidátora určí min. vnitra
Občanská sdružení
Občanská sdružení - občané mají právo zakládat kluby, spolky... i včetně odborových organizací
Členy mohou být jednotlivci i právnické osoby.
Sdružení je právnická osoba nezávislá na státě.
Nikdo nesmí být nucen ke vstupu ani perzekuován za vstup.
Sdružení musí mít demokratické stanovy...
Vznik - přípravný výbor ( alespoň 3 lidé starší 18 let ) vypracuje stanovy a zažádá o registraci u min. vnitra.
V případě odmítnutí registrace má výbor možnost obrátit se na krajský soud ( platí i pro strany a hnutí ).
Zánik - jako u strany
v případě rozpuštění ministerstvem vnitra může sdružení podat odvolání k Nejvyššímu soudu ČR.
Po sdělení a odstranění připomínek min. vnitra stranu zaregistruje. Registraci stran a hnutí vede Statistický úřad.
Zánik - výmazem z Statistického úřadu
bez likvidace - v případě sloučení s jinou stranou
s likvidací - dobrovolné rozhodnutí strany => strana určí likvidátora
rozhodnutím MV => likvidátora určí min. vnitra
Občanská sdružení
Občanská sdružení - občané mají právo zakládat kluby, spolky... i včetně odborových organizací
Členy mohou být jednotlivci i právnické osoby.
Sdružení je právnická osoba nezávislá na státě.
Nikdo nesmí být nucen ke vstupu ani perzekuován za vstup.
Sdružení musí mít demokratické stanovy...
Vznik - přípravný výbor ( alespoň 3 lidé starší 18 let ) vypracuje stanovy a zažádá o registraci u min. vnitra.
V případě odmítnutí registrace má výbor možnost obrátit se na krajský soud ( platí i pro strany a hnutí ).
Zánik - jako u strany
v případě rozpuštění ministerstvem vnitra může sdružení podat odvolání k Nejvyššímu soudu ČR.
Náležitosti oznámení:
kdo svolává
kdy to bude
kde to bude
konec i začátek
počet pořadatelů a předpokládaný počet účastníků
souhlas majitele pozemku
Svolavatel může požádat o policejní ochranu.
Jsou-li na jedno místo ohlášeny dvě akce současně, postupuje se:
dohodou
kdo dříve požádal
los
PRÁVO SPOLČOVACÍ ( SDRUŽOVACÍ ), SPOLKY, POLITICKÉ STRANY.
občan má právo sdružovat se ve spolcích společnostech a jiných sdruženích, dále v politických stranách a politických hnutích, které:
- jsou odděleny od státu - neukládají úkoly státním orgánům
- nesmí být ozbrojeny a mít ozbrojené složky
- ustavují se na územním principu - nesmí mít základní organizace v podnicích a zařízeních
se zakazují, když:
nejsou založeny na demokratických principech
nemají demokraticky zvolené orgány
směřují k odstranění demokratického zřízení
diskriminují obyvatele
jsou právnickými osobami, ručí neomezeně celým svým majetkem, jejich členové neručí za majetek
je jim zakázána podnikatelská činnost, vyjma přádání kulturních a propagačních akcí.
členství nesmí být vynuceno, ani nesmí zvýhodňovat
stát je nefinancuje, vyjma volebního příspěvku
je-li hospodaření ziskové, nesmí zisk rozdělit mezi členy. Musí zpracovat výroční finanční zprávu a předložit ji Parlamentu.
kdy to bude
kde to bude
konec i začátek
počet pořadatelů a předpokládaný počet účastníků
souhlas majitele pozemku
Svolavatel může požádat o policejní ochranu.
Jsou-li na jedno místo ohlášeny dvě akce současně, postupuje se:
dohodou
kdo dříve požádal
los
PRÁVO SPOLČOVACÍ ( SDRUŽOVACÍ ), SPOLKY, POLITICKÉ STRANY.
občan má právo sdružovat se ve spolcích společnostech a jiných sdruženích, dále v politických stranách a politických hnutích, které:
- jsou odděleny od státu - neukládají úkoly státním orgánům
- nesmí být ozbrojeny a mít ozbrojené složky
- ustavují se na územním principu - nesmí mít základní organizace v podnicích a zařízeních
se zakazují, když:
nejsou založeny na demokratických principech
nemají demokraticky zvolené orgány
směřují k odstranění demokratického zřízení
diskriminují obyvatele
jsou právnickými osobami, ručí neomezeně celým svým majetkem, jejich členové neručí za majetek
je jim zakázána podnikatelská činnost, vyjma přádání kulturních a propagačních akcí.
členství nesmí být vynuceno, ani nesmí zvýhodňovat
stát je nefinancuje, vyjma volebního příspěvku
je-li hospodaření ziskové, nesmí zisk rozdělit mezi členy. Musí zpracovat výroční finanční zprávu a předložit ji Parlamentu.
Hospodářská, sociální a kulturní práva
právo na svobodnou volbu povolání
právo na spravedlivou odměnu za práci
právo na přiměřené zabezpečení ve stáří a nemoci
právo na ochranu zdraví
právo na ochranu rodiny
právo na vzdělání
právo na příznivé životní prostředí.
32. LZPS – politická práva
Tyto práva upravuje Ústava CR v článcích 17 - 23
Základem právního řádu demokratického státu je tzv. ústavní pořádek, který upravuje jednak hlavní instituty státního zřízení, ale také základní práva a povinnosti..
Ústavní pořádek u nás zakotvuje Ústava ČR a další ústavní zákony. Součástí tohoto pořádku je i listina základních práv a svobod.
Mezi politická práva patří:
svoboda projevu a právo na informace
petiční právo
shromaždovací právo
právo sdružovací
právo volební
Právo shromažďovací
patří mezi tzv. politická práva deklarovaná v Listině základních lidských práv a svobod
občané mají právo se pokojně shromažďovat ( i průvody i manifestace ) bez nutnosti povolení od státního orgánu.
Zakázat lze jen případy stanovené v zákoně:
např. na místě méně než 100 m od zasedání zákonodárného sboru
shromáždění směřující k odstranění demokratického zřízení
shromáždění diskriminující občany
Za shromáždění se nepovažují sportovní a kulturní akce.
Shromáždění svolává Svolavatel, který to musí oznámit Obecnímu úřadu, ale nemusí mít jeho souhlas, vyjma výše uvedených případů.
právo na spravedlivou odměnu za práci
právo na přiměřené zabezpečení ve stáří a nemoci
právo na ochranu zdraví
právo na ochranu rodiny
právo na vzdělání
právo na příznivé životní prostředí.
32. LZPS – politická práva
Tyto práva upravuje Ústava CR v článcích 17 - 23
Základem právního řádu demokratického státu je tzv. ústavní pořádek, který upravuje jednak hlavní instituty státního zřízení, ale také základní práva a povinnosti..
Ústavní pořádek u nás zakotvuje Ústava ČR a další ústavní zákony. Součástí tohoto pořádku je i listina základních práv a svobod.
Mezi politická práva patří:
svoboda projevu a právo na informace
petiční právo
shromaždovací právo
právo sdružovací
právo volební
Právo shromažďovací
patří mezi tzv. politická práva deklarovaná v Listině základních lidských práv a svobod
občané mají právo se pokojně shromažďovat ( i průvody i manifestace ) bez nutnosti povolení od státního orgánu.
Zakázat lze jen případy stanovené v zákoně:
např. na místě méně než 100 m od zasedání zákonodárného sboru
shromáždění směřující k odstranění demokratického zřízení
shromáždění diskriminující občany
Za shromáždění se nepovažují sportovní a kulturní akce.
Shromáždění svolává Svolavatel, který to musí oznámit Obecnímu úřadu, ale nemusí mít jeho souhlas, vyjma výše uvedených případů.
30. Věcná práva v českém právním řádu
z římského práva
vlastnictví, držba
spoluvlastnictví
společné jmění manželů
práva k věci cizí
zástavní
podzástavní
zadržovací
věcná břemena
služebnosti
slouží k zajištění závazků
právo = míra možnosti chování subjektů daná právem objektivním
působí proti všem
nejsilnějším právem je právo vlastnické
Blíže k jednotlivým pojmům v otázkách č. 27, 28 a 29
31., 33. Občanská a sociální práva občanů
- upravuje Ústava ČR v článcích číslo 5 - 16 a 26 - 35
Základní lidská práva a svobody
1) způsobilost mít práva
2) právo na život
3) nedotknutelnost osoby a obydlí
4) osobní svoboda
5) právo na důstojnost
6) čest a jméno
7) právo mít majetek
8) svoboda pobytu a pohybu
9) svoboda myšlení, svědomí, náboženského vyznání,
vědeckého bádání.
vlastnictví, držba
spoluvlastnictví
společné jmění manželů
práva k věci cizí
zástavní
podzástavní
zadržovací
věcná břemena
služebnosti
slouží k zajištění závazků
právo = míra možnosti chování subjektů daná právem objektivním
působí proti všem
nejsilnějším právem je právo vlastnické
Blíže k jednotlivým pojmům v otázkách č. 27, 28 a 29
31., 33. Občanská a sociální práva občanů
- upravuje Ústava ČR v článcích číslo 5 - 16 a 26 - 35
Základní lidská práva a svobody
1) způsobilost mít práva
2) právo na život
3) nedotknutelnost osoby a obydlí
4) osobní svoboda
5) právo na důstojnost
6) čest a jméno
7) právo mít majetek
8) svoboda pobytu a pohybu
9) svoboda myšlení, svědomí, náboženského vyznání,
vědeckého bádání.
29. Spoluvlastnictví a formy – obsah pojmu
Spoluvlastnictví
podílové spoluvlastnictví
společné jmění manželů
Podílové spoluvlastnictví
vzniká stejným způsobem jako vzniká vlastnictví
(vytvořením, vydržením, nabytím ze zákona, zpracováním vlastní věci s věcí
cizí, převodem, přechodem)
jsou zde důležité 3 druhy právních vztahů:
právní vztah mezi spoluvlastníky navzájem
- je dán podílem každého na společné věci
- zákon říká pokud nejsou podíly určeny, jsou stejné
- podíl je vyjádřen % nebo zlomkem
- platí zde princip majority menšina se musí podřídit většině
(neplatí to jen v případě, že jde o podstatný zásah do charakteru věci
3 vlastníci domu, 2 ho chtějí prodat, třetí ne obrátí se na soud)
všichni vystupují navenek jako jeden vlastník, platí zde zásada solidarity vůči 3. osobám
vztah každého spoluvlastníka vůci 3. osobám ohledně svého podílu
- předkupní právo při prodeji podílů ostatních spoluvlastníků neplatí
pouze tehdy, když svůj podíl převádějí na osoby blízké
(ascendenti = předci prarodiče, rodiče; descendenti = potomci děti,
vnoučata, pravnoučata; pobočná linie sourozenci, sestřenice, bratranci)
kromě zániku musí dojít k vypořádání (spoluvlastnictví zanikne vypořádáním
pokud nedojde k dohodě soud se musí pokusit:
věc rozdělit
přikáže věc do vlastnictví
1 spoluvlastníka a ostatní se vypořádaji
prodej věci rozdělení výtězku mezi spoluvlastníky podle výše jejich podílu
podílové spoluvlastnictví
společné jmění manželů
Podílové spoluvlastnictví
vzniká stejným způsobem jako vzniká vlastnictví
(vytvořením, vydržením, nabytím ze zákona, zpracováním vlastní věci s věcí
cizí, převodem, přechodem)
jsou zde důležité 3 druhy právních vztahů:
právní vztah mezi spoluvlastníky navzájem
- je dán podílem každého na společné věci
- zákon říká pokud nejsou podíly určeny, jsou stejné
- podíl je vyjádřen % nebo zlomkem
- platí zde princip majority menšina se musí podřídit většině
(neplatí to jen v případě, že jde o podstatný zásah do charakteru věci
3 vlastníci domu, 2 ho chtějí prodat, třetí ne obrátí se na soud)
všichni vystupují navenek jako jeden vlastník, platí zde zásada solidarity vůči 3. osobám
vztah každého spoluvlastníka vůci 3. osobám ohledně svého podílu
- předkupní právo při prodeji podílů ostatních spoluvlastníků neplatí
pouze tehdy, když svůj podíl převádějí na osoby blízké
(ascendenti = předci prarodiče, rodiče; descendenti = potomci děti,
vnoučata, pravnoučata; pobočná linie sourozenci, sestřenice, bratranci)
kromě zániku musí dojít k vypořádání (spoluvlastnictví zanikne vypořádáním
pokud nedojde k dohodě soud se musí pokusit:
věc rozdělit
přikáže věc do vlastnictví
1 spoluvlastníka a ostatní se vypořádaji
prodej věci rozdělení výtězku mezi spoluvlastníky podle výše jejich podílu
Společné jmění manželů
může vzniknout pouze mezi manžely
v době existence manželství neexistují podíly
při zániku manželství zánik spoluvlastnictví manželů podíly jsou stejné
stav se jeví navenek jako jedna osoba vůči 3. osobám
zákonné zastoupení manželů v běžných věcech
pokud chce jeden z manželů podnikat, chce použít společný majetek, musí poprvé získat povolení (lépe písemné)
1 z manželů může požádat o zúžení na obvyklé vybavení domácnosti (soud je povinen vyhovět v případě účasti manžela v s.r.o.)
vznik: uzavřením manželstvi
(dnes je možné uzavřít majetkové poměry mezi manžely nebo budoucími
manžely jinak pomocí předmanželské smlouvy)
Předmět
Pozitivní definice (co tam patří):
majetek nabytí jedním nebo oběma manžely za trvání manželství
závazky, které jednomu nebo oběma manželům vznikly za trvání manželství
Negativní definice (co tam nepatří):
věci nabyté dědictvím nebo darem
majetek nabytý v rámci restitucí jedním z manželů
věci, které slouží výhradně osobní potřebě jen jednoho z manželů
závazky, které se týkají majetku odděleného
a závazky, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, za předpokladu, že je převzal bez souhlasu druhého)
jestliže se jeden manžel stane společníkem obchodní společnosti, nestane se i druhý, to neplatí v případě bytových družstev
Zánik
rozvod
smrt
prohlášení za mrtvého
rozhodnutím soudu prohlášení manželství za neplatné
Vypořádání
Dohoda nebo soud musí se vypořádat do 3 let od zrušení manželství
(pokud se to znovu nedá k soudu)
ohledně nemovitostí se stávají spoluvlastníky
věcí movité nechá si je ten, kdo je častějí používal
v době existence manželství neexistují podíly
při zániku manželství zánik spoluvlastnictví manželů podíly jsou stejné
stav se jeví navenek jako jedna osoba vůči 3. osobám
zákonné zastoupení manželů v běžných věcech
pokud chce jeden z manželů podnikat, chce použít společný majetek, musí poprvé získat povolení (lépe písemné)
1 z manželů může požádat o zúžení na obvyklé vybavení domácnosti (soud je povinen vyhovět v případě účasti manžela v s.r.o.)
vznik: uzavřením manželstvi
(dnes je možné uzavřít majetkové poměry mezi manžely nebo budoucími
manžely jinak pomocí předmanželské smlouvy)
Předmět
Pozitivní definice (co tam patří):
majetek nabytí jedním nebo oběma manžely za trvání manželství
závazky, které jednomu nebo oběma manželům vznikly za trvání manželství
Negativní definice (co tam nepatří):
věci nabyté dědictvím nebo darem
majetek nabytý v rámci restitucí jedním z manželů
věci, které slouží výhradně osobní potřebě jen jednoho z manželů
závazky, které se týkají majetku odděleného
a závazky, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, za předpokladu, že je převzal bez souhlasu druhého)
jestliže se jeden manžel stane společníkem obchodní společnosti, nestane se i druhý, to neplatí v případě bytových družstev
Zánik
rozvod
smrt
prohlášení za mrtvého
rozhodnutím soudu prohlášení manželství za neplatné
Vypořádání
Dohoda nebo soud musí se vypořádat do 3 let od zrušení manželství
(pokud se to znovu nedá k soudu)
ohledně nemovitostí se stávají spoluvlastníky
věcí movité nechá si je ten, kdo je častějí používal
28. Vznik a zánik vlastnického práva
Nejsilnějším věcným právem je právo vlastnické.
obsah práva je pro všechny stejný
nemůže dojít k jeho promlčení
omezit nebo zbavit někoho vlastnického práva lze jen v mezích zákona
vlastnická triáda 3 oprávnění vlastníka:
věc držet (IUS POSSIDENDI)
- mít ji ve své moci právní panství nad věcí
užívat a brát z ní plody a užitky
nakládat, disponovat s věcí
- zničit, pronajmout …
Nabývání vlastnického práva:
původní (originární) nabytí vlastnického práva
- vzniká nezávisle na vůli předchozí ho vlastníka:
vytvoření nové věci
vydržení
- držba oprávněný vlastník si myslí, že je vlastníkem a chová se k věci,
jako ke své
- držba musí být oprávněná, nepřetržitá, nejméně 3 roky u věcí movitých
a 10 let u věcí nemovitých
zpracování vlastní věcí s cizí = specifikace
nabytí ze zákona
- každá věc má svého majitele
- ztráta = právní akt
nálezce je povinen vydat věc vlastníkovi, je-li znám, nebo
Obecnímu úřadu když se vlastník do roku nepřihlásí
majitelem se stává stát (nálezce má právo na úhradu nákladů
spojených s odevzdáním + 10 % z věci (částka)
vlastníkem skrytých věcí (poklady, archeologické nálezy,…) je stát, pokud není znám vlastník
vyvlastnění = rozhodnutí správního orgánu, může ho vydat jen na základě
zákona, jen v nezbytné míře, za náhrádu, pokud nelze věc
řešit jinak
obsah práva je pro všechny stejný
nemůže dojít k jeho promlčení
omezit nebo zbavit někoho vlastnického práva lze jen v mezích zákona
vlastnická triáda 3 oprávnění vlastníka:
věc držet (IUS POSSIDENDI)
- mít ji ve své moci právní panství nad věcí
užívat a brát z ní plody a užitky
nakládat, disponovat s věcí
- zničit, pronajmout …
Nabývání vlastnického práva:
původní (originární) nabytí vlastnického práva
- vzniká nezávisle na vůli předchozí ho vlastníka:
vytvoření nové věci
vydržení
- držba oprávněný vlastník si myslí, že je vlastníkem a chová se k věci,
jako ke své
- držba musí být oprávněná, nepřetržitá, nejméně 3 roky u věcí movitých
a 10 let u věcí nemovitých
zpracování vlastní věcí s cizí = specifikace
nabytí ze zákona
- každá věc má svého majitele
- ztráta = právní akt
nálezce je povinen vydat věc vlastníkovi, je-li znám, nebo
Obecnímu úřadu když se vlastník do roku nepřihlásí
majitelem se stává stát (nálezce má právo na úhradu nákladů
spojených s odevzdáním + 10 % z věci (částka)
vlastníkem skrytých věcí (poklady, archeologické nálezy,…) je stát, pokud není znám vlastník
vyvlastnění = rozhodnutí správního orgánu, může ho vydat jen na základě
zákona, jen v nezbytné míře, za náhrádu, pokud nelze věc
řešit jinak
Derivativní:
(odvozené) způsoby nabytí vlastnického práva
- odvozuje se od vlastnického práva bývalého vlastníka
převod
- na základě projevu vůle smlouvy
- u hmotných věcí musí být věc předána, právním důvodem je smlouva
- u nehmotných věěcí je opět právním důvodem smlouva, ale účinky
převodu nastávají až při podání návrhu do katastru nemovitostí na základě smlouvy : - kupní, - o prodeji podniku, - darovací,
- směnné, - o koupi najaté věci, - o půjčce
přechod
- v případě smrti (dědictví ze zákona nebo ze závěti)
- okamžik nabytí = okamžik smrti
- splynutí nebo sloučení právnických osob
Zánik vlastníckého práva
absolutní
- zanikne věc, která je předmětem vlastnictví
relativní
- zanikne vlastnické právo a současně vznikne vlastnického právo jiného
vlastníka k stejné věci
- odvozuje se od vlastnického práva bývalého vlastníka
převod
- na základě projevu vůle smlouvy
- u hmotných věcí musí být věc předána, právním důvodem je smlouva
- u nehmotných věěcí je opět právním důvodem smlouva, ale účinky
převodu nastávají až při podání návrhu do katastru nemovitostí na základě smlouvy : - kupní, - o prodeji podniku, - darovací,
- směnné, - o koupi najaté věci, - o půjčce
přechod
- v případě smrti (dědictví ze zákona nebo ze závěti)
- okamžik nabytí = okamžik smrti
- splynutí nebo sloučení právnických osob
Zánik vlastníckého práva
absolutní
- zanikne věc, která je předmětem vlastnictví
relativní
- zanikne vlastnické právo a současně vznikne vlastnického právo jiného
vlastníka k stejné věci
Omezení vlastnického práva
imise – vlastník nesmí nad míru obtěžovat své sousedy hlukem, prachem,
odpadem
- nesmí výkonem vlastnického práva zasahovat k sousedovi
v naléhavém veřejném zájmu, za úplatu a když to nelze řešit jinak, lze použít věc bez souhlasu vlastníka
vyvlastnění nebo jiné omezení je možné jen za splnění těchto předpokladů:
- veřejný zájem
- na základě zákona
v nezbytné míře, za náhradu, děje se tak ve správním řízení na základě
rozhodnutí správního org. V situaci, kdy to nelze řešit jinak, např. dohodou.
věcná břemena
Ochrana vlastnického práva
poskytuje ji celý řád, zejména trestní řád
§ 6 Občanského zákoníku svépomoc = bezprostřední zásah, neoprávněný zásah, zakročení musí být přiměřené
žaloba na vydání věci (reivindikační žaloba), kterou jiná osoba neoprávněně zadržuje
žaloba popírací (negatorní), kterou se vlastník domáhá, aby bylo upuštěno od zásahu do jeho vlastnického práva
případ, kdy dojde ke zřejmému zásahu do pokojného stavu obecní úřad to může rozhodnout (zakázat) do rozhodnutí soudu
odpadem
- nesmí výkonem vlastnického práva zasahovat k sousedovi
v naléhavém veřejném zájmu, za úplatu a když to nelze řešit jinak, lze použít věc bez souhlasu vlastníka
vyvlastnění nebo jiné omezení je možné jen za splnění těchto předpokladů:
- veřejný zájem
- na základě zákona
v nezbytné míře, za náhradu, děje se tak ve správním řízení na základě
rozhodnutí správního org. V situaci, kdy to nelze řešit jinak, např. dohodou.
věcná břemena
Ochrana vlastnického práva
poskytuje ji celý řád, zejména trestní řád
§ 6 Občanského zákoníku svépomoc = bezprostřední zásah, neoprávněný zásah, zakročení musí být přiměřené
žaloba na vydání věci (reivindikační žaloba), kterou jiná osoba neoprávněně zadržuje
žaloba popírací (negatorní), kterou se vlastník domáhá, aby bylo upuštěno od zásahu do jeho vlastnického práva
případ, kdy dojde ke zřejmému zásahu do pokojného stavu obecní úřad to může rozhodnout (zakázat) do rozhodnutí soudu
1) Řádné
odvolání – zřejmě to potom jde k jinému orgánu
rozklad
- v prvním stupni rozhoduje ústřední orgán státní správy (ministerstvo),
v dalším stupni rozhoduje opět ministerstvo rozkladová komise v čele
s ministrem
autoremedura = samooprava
- o odvolání rozhoduje stejný orgán, který rozhodnutí vydal,
pokud mi chce vyhovět a týká se to té samé osoby změní rozhodnutí
pokud nechce vyhovět jde to k jiné osobě
mimořádné
obnova řízení
přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení
- pouze z rozhodnutí samotného orgánu
27. Vlastnictví – pojem, obsah, omezení vlastnického práva
Nejsilnějším věcným právem je právo vlastnické.
obsah práva je pro všechny stejný
nemůže dojít k jeho promlčení
omezit nebo zbavit někoho vlastnického práva lze jen v mezích zákona
vlastnická triáda 3 oprávnění vlastníka:
věc držet (IUS POSSIDENDI)
- mít ji ve své moci právní panství nad věcí
užívat a brát z ní plody a užitky
nakládat, disponovat s věcí
- zničit, pronajmout …
rozklad
- v prvním stupni rozhoduje ústřední orgán státní správy (ministerstvo),
v dalším stupni rozhoduje opět ministerstvo rozkladová komise v čele
s ministrem
autoremedura = samooprava
- o odvolání rozhoduje stejný orgán, který rozhodnutí vydal,
pokud mi chce vyhovět a týká se to té samé osoby změní rozhodnutí
pokud nechce vyhovět jde to k jiné osobě
mimořádné
obnova řízení
přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení
- pouze z rozhodnutí samotného orgánu
27. Vlastnictví – pojem, obsah, omezení vlastnického práva
Nejsilnějším věcným právem je právo vlastnické.
obsah práva je pro všechny stejný
nemůže dojít k jeho promlčení
omezit nebo zbavit někoho vlastnického práva lze jen v mezích zákona
vlastnická triáda 3 oprávnění vlastníka:
věc držet (IUS POSSIDENDI)
- mít ji ve své moci právní panství nad věcí
užívat a brát z ní plody a užitky
nakládat, disponovat s věcí
- zničit, pronajmout …
26. Zásady, průběh správního řízení
Správní řízení představuje postup, ve kterém orgány státní správy rozhodují o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyz. nebo práv. osob.
Správní řízení je upraveno:
obecným předpisem, tj. správním řádem
zvláštními předpisy, např. živnostenským zákonem, stavebním zákonem …
- zvláštní předpis má přednost před obecným předpisem
správní úřad řeší konkrétní záležitost jmenovitě určených osob (např. J.Novák)
fyz. nebo práv. osoby mají ve správním řízení procesní práva a procesní povinnosti (např. nahlížet do spisů, právo vyjádřit se k důkazům, povinnost dostavit se na předvolání správního orgánu k jednání)
výsledkem správního řízení je vydání správního rozhodnutí individuálního právního aktu, ve kterém správní úřad vyslovuje určitou povinnost (zaplatit pokutu) nebo právo (stavět rodinný dům)
Subjekty správního řízení
orgány státní správy
- správní řád a další speciální zákony určují, který orgán je k řízení příslušný
- důležitá je věcná, místní a funkční příslušnost
účastníci správního řízení
fyz. nebo práv. osoba, o jejíž právech nebo povinnostech se v řízení jedná
fyz. nebo práv. osoba, u které by vydání správního rozhodnutí mohlo dojít k zásahu do jejích práv nebo povinností
fyz. nebo práv. osoba, která tvrdí, že správní rozhodnutí by mohlo ovlivnit její práva nebo povinnosti
fyz. nebo práv. osoba, o které to stanoví zvláštní zákon
Správní řízení je upraveno:
obecným předpisem, tj. správním řádem
zvláštními předpisy, např. živnostenským zákonem, stavebním zákonem …
- zvláštní předpis má přednost před obecným předpisem
správní úřad řeší konkrétní záležitost jmenovitě určených osob (např. J.Novák)
fyz. nebo práv. osoby mají ve správním řízení procesní práva a procesní povinnosti (např. nahlížet do spisů, právo vyjádřit se k důkazům, povinnost dostavit se na předvolání správního orgánu k jednání)
výsledkem správního řízení je vydání správního rozhodnutí individuálního právního aktu, ve kterém správní úřad vyslovuje určitou povinnost (zaplatit pokutu) nebo právo (stavět rodinný dům)
Subjekty správního řízení
orgány státní správy
- správní řád a další speciální zákony určují, který orgán je k řízení příslušný
- důležitá je věcná, místní a funkční příslušnost
účastníci správního řízení
fyz. nebo práv. osoba, o jejíž právech nebo povinnostech se v řízení jedná
fyz. nebo práv. osoba, u které by vydání správního rozhodnutí mohlo dojít k zásahu do jejích práv nebo povinností
fyz. nebo práv. osoba, která tvrdí, že správní rozhodnutí by mohlo ovlivnit její práva nebo povinnosti
fyz. nebo práv. osoba, o které to stanoví zvláštní zákon
Fáze správního řízení
zahájení řízení
- zahajuje se buď na základě návrhu nebo z podnětu správního orgánu
- návrh musí obsahovat údaje:
- o osobě, která návrh podává
- o věci, která má být projednána
- co účastník řízení požaduje
- jestliže nemá návrh předepsané náležitosti, správní orgán zpravidla řízení
přeruší a vyzve účastníky, aby nedostatky v podání odstranili
průběh řízení
- dokazování (výslech svědků, znalecký posudek,…)
- nebo čestné prohlášení, pokud to dovoluje zákon ( účastník jím
prohlašuje, že jeho sdělení odpovídá skutečnosti)
- v průběhu řízení přijímá správní úřad zpravidla dílčí procesní rozhodnutí
(rozhodnutí o přerušení, zastavení…)
vydání rozhodnutí
rozhodnutí obsahuje:
- výrok (např. právo stavět)
- odůvodnění
- poučení o odvolání (zda se může účastník odvolat a ke kterému orgánu)
Opravné prostředky
- zahajuje se buď na základě návrhu nebo z podnětu správního orgánu
- návrh musí obsahovat údaje:
- o osobě, která návrh podává
- o věci, která má být projednána
- co účastník řízení požaduje
- jestliže nemá návrh předepsané náležitosti, správní orgán zpravidla řízení
přeruší a vyzve účastníky, aby nedostatky v podání odstranili
průběh řízení
- dokazování (výslech svědků, znalecký posudek,…)
- nebo čestné prohlášení, pokud to dovoluje zákon ( účastník jím
prohlašuje, že jeho sdělení odpovídá skutečnosti)
- v průběhu řízení přijímá správní úřad zpravidla dílčí procesní rozhodnutí
(rozhodnutí o přerušení, zastavení…)
vydání rozhodnutí
rozhodnutí obsahuje:
- výrok (např. právo stavět)
- odůvodnění
- poučení o odvolání (zda se může účastník odvolat a ke kterému orgánu)
Opravné prostředky
1) Exekuce (výkon rozhodnutí)
části rozsudku v trestním řízení:
část úvodní
- jména soudců, přísedících …
enunciáty (výroky)
rozsudek o vině – vinen nebo zprošťen obžaloby
b) rozsudek o trestu
c) rozsudek o náhradě škody způsobené trestním činem
škoda se zjišťuje v adhézním řízení, může se vymáhat v obč.soudním ř.
odůvodnění o poučení ořádných opravných prostředcích = odvolání
(8 dnů od doručení)
Mimořádné opravné prostředky
- směřuje proti pravomocnému rozhodnutí
obnova řízení
možná jen v případě, kdy to stanoví zákon ( vyšly najevo nové skutečnosti, které mohou přinést příznivé rozhodnutí), nebyly známy nebo je nebylo možné dokázat řízení o povolení obnovy – končí rozsudkem,
který ruší původní
nebo řízení obnovené = nové (končí rozsudkem a
je možno se odvolat)
stížnost pro porušení zákona
může ji podat jen ministr spravedlnosti
podmínky podání stížnosti se týkají předchozího rozsudku
V trestním právu nejsou subjektivní ani objektivní lhůty.
část úvodní
- jména soudců, přísedících …
enunciáty (výroky)
rozsudek o vině – vinen nebo zprošťen obžaloby
b) rozsudek o trestu
c) rozsudek o náhradě škody způsobené trestním činem
škoda se zjišťuje v adhézním řízení, může se vymáhat v obč.soudním ř.
odůvodnění o poučení ořádných opravných prostředcích = odvolání
(8 dnů od doručení)
Mimořádné opravné prostředky
- směřuje proti pravomocnému rozhodnutí
obnova řízení
možná jen v případě, kdy to stanoví zákon ( vyšly najevo nové skutečnosti, které mohou přinést příznivé rozhodnutí), nebyly známy nebo je nebylo možné dokázat řízení o povolení obnovy – končí rozsudkem,
který ruší původní
nebo řízení obnovené = nové (končí rozsudkem a
je možno se odvolat)
stížnost pro porušení zákona
může ji podat jen ministr spravedlnosti
podmínky podání stížnosti se týkají předchozího rozsudku
V trestním právu nejsou subjektivní ani objektivní lhůty.
25. Státní správa, samospráva, pojem, orgány státní správy, orgány samosprávy
Státní orgány jsou orgány státu, které vykonávají státní správu. Státní správa je jednou z činností státu, prostřednictvím které realizuje stát svou výkonnou moc.
Státní správu vykonávají:
orgány státní správy
další subjekty stanovené zákonem, např. obce
Dělení orgánů státní správy
A) podle způsobu rozhodování a odpovědnosti
kolektivní
např. vláda
přijímají rozhodnutí ve sboru a nesou za ně odpovědnost jako celek
monokratické
např. ministerstvo
v čele stojí osoba, která za rozhodnování a další činnost odpovídá
B) podle rozsahu věcné působnosti
se všeobecnou působností
- např. vláda
se speciální působností
např. Ministerstvo práce a sociálních věcí
C) podle rozsahu územní působnosti
ústřední
- vláda – vrcholný orgán výkonné moci se všeobecnou platností
- ministerstva
- jiné
místní
- okresní úřad
Obec
- obec je základní územní samosprávní jednotka
- je to právnická osoba
- působí na vymezeném území
- vykonává samostatnou činnost
- podílí se na výkonu státní správy, pokud to vyplývá ze zákona
- obec samostatně hospodaří se svým majetkem, pečuje o veřejné komunikace,
zřizuje obecní policii, mateřské školy
- vydává obecně závazné vyhlášky s místní působností
Obce vykonávají svou činnost prostřednictvím svých orgánů (obecní zastupitelstvo, obecní rada, obecní úřad).
Státní správu vykonávají:
orgány státní správy
další subjekty stanovené zákonem, např. obce
Dělení orgánů státní správy
A) podle způsobu rozhodování a odpovědnosti
kolektivní
např. vláda
přijímají rozhodnutí ve sboru a nesou za ně odpovědnost jako celek
monokratické
např. ministerstvo
v čele stojí osoba, která za rozhodnování a další činnost odpovídá
B) podle rozsahu věcné působnosti
se všeobecnou působností
- např. vláda
se speciální působností
např. Ministerstvo práce a sociálních věcí
C) podle rozsahu územní působnosti
ústřední
- vláda – vrcholný orgán výkonné moci se všeobecnou platností
- ministerstva
- jiné
místní
- okresní úřad
Obec
- obec je základní územní samosprávní jednotka
- je to právnická osoba
- působí na vymezeném území
- vykonává samostatnou činnost
- podílí se na výkonu státní správy, pokud to vyplývá ze zákona
- obec samostatně hospodaří se svým majetkem, pečuje o veřejné komunikace,
zřizuje obecní policii, mateřské školy
- vydává obecně závazné vyhlášky s místní působností
Obce vykonávají svou činnost prostřednictvím svých orgánů (obecní zastupitelstvo, obecní rada, obecní úřad).
Trestní řízení má 3 fáze:
řízení přípravné
na přípravné řízení dohlíží státní zástupce
příslušnost soudu je dána místem spáchání trestného činu
závažnější činy projednávají v 1. instanci krajské soudy, rozhodují vrchní
méně závažné činy 1. stupeň okresní soud, 2. stupeň krajský soud (v případě odvolání)
končí podáním obžaloby u soudu, nebo se v průběhu nezjistí, kdo to spáchal odklad zjištění, že nejde o trestní čin zastavení, když je obžalovaný nemocný přerušení
obžalobu podává státní zástupce (co bylo spácháno, kdo, navrhne trest)
osoba, proti které se vede řízení obviněný, po obžalobě obžalovaný
je možné podat stížnost proti rozhodnutí v přípravném řízení
řízení před soudem
doložení důkazů, ohledání věci …
platí zásady, které se týkají osoby, proti níž se vede řízení
presumpce neviny – až do okamžiku, kdy nabude rozsudek o vině právnímoci nevinný
IN DUBIO PRO REO – v pochybnostech ve prospěch obviněného
právo na tlumočníka
právo na obhajobu – obhajoba nutná, obhájce nutný už v přípravném
řízení, jinak stanoví obhájce ex offo
právo vyjádřit se ke všem skutečnostem a důkazům
právo mlčet
právo navrhovat
zásady, které se týkají řízení před soudem
- zásada veřejnosti – ochrana svědků ( veřejnost se vyloučí)
- rozsudek musí být vyhlášen veřejně
- zásada ústnosti
- zásada oficiality – povinnost stíhat všechny činy
- zásada akuzační – řízení se zahajuje na základě obžaloby stát. zástupce
- přímosti (bezprostřednosti) – rozhodne na zákl. bezprostředních důkazů
- materiální pravdy
na přípravné řízení dohlíží státní zástupce
příslušnost soudu je dána místem spáchání trestného činu
závažnější činy projednávají v 1. instanci krajské soudy, rozhodují vrchní
méně závažné činy 1. stupeň okresní soud, 2. stupeň krajský soud (v případě odvolání)
končí podáním obžaloby u soudu, nebo se v průběhu nezjistí, kdo to spáchal odklad zjištění, že nejde o trestní čin zastavení, když je obžalovaný nemocný přerušení
obžalobu podává státní zástupce (co bylo spácháno, kdo, navrhne trest)
osoba, proti které se vede řízení obviněný, po obžalobě obžalovaný
je možné podat stížnost proti rozhodnutí v přípravném řízení
řízení před soudem
doložení důkazů, ohledání věci …
platí zásady, které se týkají osoby, proti níž se vede řízení
presumpce neviny – až do okamžiku, kdy nabude rozsudek o vině právnímoci nevinný
IN DUBIO PRO REO – v pochybnostech ve prospěch obviněného
právo na tlumočníka
právo na obhajobu – obhajoba nutná, obhájce nutný už v přípravném
řízení, jinak stanoví obhájce ex offo
právo vyjádřit se ke všem skutečnostem a důkazům
právo mlčet
právo navrhovat
zásady, které se týkají řízení před soudem
- zásada veřejnosti – ochrana svědků ( veřejnost se vyloučí)
- rozsudek musí být vyhlášen veřejně
- zásada ústnosti
- zásada oficiality – povinnost stíhat všechny činy
- zásada akuzační – řízení se zahajuje na základě obžaloby stát. zástupce
- přímosti (bezprostřednosti) – rozhodne na zákl. bezprostředních důkazů
- materiální pravdy
1) Neexistence překážky věci rozsouzené
- nebylo o té věci předtím rozhodnuto (stejní účastníci, stejný předmět)
neexistence překážky věci zahájené
- o téže věci už nebylo zahájeno řízení u jiného soudu
10) aktivní a pasivní legitimace
- aktivní leg. – určitá osoba má právo se domáhat práv pouze svým jménem
- pasivní leg. – přesné označení odpůrce (kdo má povinnost)
Principy soudního řízení
rovnost před soudem
řízení je veřejné
vyhlášení rozsudku je veřejné
jednání ústní v mateřském jazyce
presumpce neviny
právo na obhájce
nestrannost soudce
právo odepřít svědectví v případě příbuzenství
právo na náhradu škody způsobenou řízením
24. Zásady a fáze trestního řízení
Trestní řízení je upraveno trestním řádem,
což je procesní norma k trestnímu zákoníku.
Trestní řád upravuje postup orgánů činných v trestním řízení při zjišťování trestních činů a uvalování trestů.
neexistence překážky věci zahájené
- o téže věci už nebylo zahájeno řízení u jiného soudu
10) aktivní a pasivní legitimace
- aktivní leg. – určitá osoba má právo se domáhat práv pouze svým jménem
- pasivní leg. – přesné označení odpůrce (kdo má povinnost)
Principy soudního řízení
rovnost před soudem
řízení je veřejné
vyhlášení rozsudku je veřejné
jednání ústní v mateřském jazyce
presumpce neviny
právo na obhájce
nestrannost soudce
právo odepřít svědectví v případě příbuzenství
právo na náhradu škody způsobenou řízením
24. Zásady a fáze trestního řízení
Trestní řízení je upraveno trestním řádem,
což je procesní norma k trestnímu zákoníku.
Trestní řád upravuje postup orgánů činných v trestním řízení při zjišťování trestních činů a uvalování trestů.
1) Návrh na zahájení řízení:
- musí ho někdo podat u sporného řízení (obchodní spory)
u nesporného řízení (např. osvojení dítěte), soud může řízení zahájit i bez
návrhu
- náležitosti návrhu (žaloby):
označení soudu
označení účastníků řízení
(žalobce a žalovaný ve sporném říz, navrhovatel a odpůrce v nesporném)
označení projednávané věci
(např. o zaplacení 100000,-)
označení důkazu k vylíčeným skutečnostem
(listiny, výslech svědků)
žalobní petit
- tj. jak si představuji, že by soud měl rozhodnout
- musí být podpis a datum
Žaloba se podává tolikrát, kolik je účastníků řízení + 1 soudu.
Řízení je zahájeno v den, kdy dojde žaloba soudu.
zaplacení soudního poplatku – pevná částka
- % z hodnoty sporu
- do 5000,- se platí kolkem, převodem
u nesporného řízení (např. osvojení dítěte), soud může řízení zahájit i bez
návrhu
- náležitosti návrhu (žaloby):
označení soudu
označení účastníků řízení
(žalobce a žalovaný ve sporném říz, navrhovatel a odpůrce v nesporném)
označení projednávané věci
(např. o zaplacení 100000,-)
označení důkazu k vylíčeným skutečnostem
(listiny, výslech svědků)
žalobní petit
- tj. jak si představuji, že by soud měl rozhodnout
- musí být podpis a datum
Žaloba se podává tolikrát, kolik je účastníků řízení + 1 soudu.
Řízení je zahájeno v den, kdy dojde žaloba soudu.
zaplacení soudního poplatku – pevná částka
- % z hodnoty sporu
- do 5000,- se platí kolkem, převodem
Podmínky řízení:
pravomoc soudu
- osoba má možnost se pro ochranu svých práv obrátit na soud
příslušnost soudu
- musíme určit, u kterého soudu se budeme dovolávat svých práv
věcná – není-li stanoveno zákonem jinak, v 1. stupni rozhoduje okresní soud
(v obchodních sporech rozhodují v 1. stupni krajské soudy)
b) místní – obecná místní příslušnost obecný soud odpůrce (osoba, proti
které směřuje návrh na zahájení řízení), soud, v jehož obvodu má
odpůrce bydliště, sídlo nebo místo podnikání
- zvláštní místní příslušnost pokud se jedná o nemovitost soud,
v jehož obvodu se nemovitost nachází
c) funkční – stanoví, kdo je oprávněn rozhodnout o opravných prostředcích
rozhodnutí soudu (např. o rozhodnutí krajského s. Vrchní soud)
způsobilost být účastníkem řízení
- právní subjektivita
procesní způsobilost
- způsobilost k právním úkonům, kdo ji nemá, musí být zastoupen (zákonný
zástupce, advokát musí mít plnou moc)
plná moc
- osoba má možnost se pro ochranu svých práv obrátit na soud
příslušnost soudu
- musíme určit, u kterého soudu se budeme dovolávat svých práv
věcná – není-li stanoveno zákonem jinak, v 1. stupni rozhoduje okresní soud
(v obchodních sporech rozhodují v 1. stupni krajské soudy)
b) místní – obecná místní příslušnost obecný soud odpůrce (osoba, proti
které směřuje návrh na zahájení řízení), soud, v jehož obvodu má
odpůrce bydliště, sídlo nebo místo podnikání
- zvláštní místní příslušnost pokud se jedná o nemovitost soud,
v jehož obvodu se nemovitost nachází
c) funkční – stanoví, kdo je oprávněn rozhodnout o opravných prostředcích
rozhodnutí soudu (např. o rozhodnutí krajského s. Vrchní soud)
způsobilost být účastníkem řízení
- právní subjektivita
procesní způsobilost
- způsobilost k právním úkonům, kdo ji nemá, musí být zastoupen (zákonný
zástupce, advokát musí mít plnou moc)
plná moc
23. Struktura obecních soudů v ČR, pravomoc soudů a příslušnost a další podmínky řízení podle občanského soudního řádu
Soustava soudů v ČR:
- soustavu soudu v České republice tvoří : - Nejvyšší soud
Vrchní soud
Krajské soudy
Okresní soudy
Městské soudy (v Praze)
Obvodní soudy (v Praze)
Ústavní soud
- je soudním orgánem ochrany ústavnosti
- skládá se z 15 soudců jmenovaných na 10 let presidentem se souhlasem Senátu
- soudci skládají do rukou presidenta slib, čímž se ujímají funkce
- jsou vázáni ústavními zákony, mezinárodními smlouvami a zákonem
- proti jeho rozhodnutí se není možné odvolat
Soudní moc v ČR
- soudní moc v ČR vykonávají jménem republiky nezávislé soudy.
- soudci jsou ve výkonu své funkce nezávislí
- soudce je jmenován presidentem ČR bez časového omezeníf
- funkce se ujímá složením slibu
- soudce je při rozhodování vázán zákonem.
Jednotlivé soudy tvoří soudci, přísedící a justiční čekatelé
Účastníci mají rovné postavení. Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti.
K řízení v 1. stupni jsou příslušné okresní soudy (mimo taxativně jmenovaných případů pro krajské soudy).
Vrchní soudy
existují dva - v Praze a v Olomouci
Nejvyšší soud
- je nejvyšším stupněm soudní soustavy
- sleduje pravomocná rozhodnutí vrchních soudů a rozhoduje o odvolání od
vrchního soudu
- rozhoduje v senátu tvořeném předsedou a dvěma ( výjimečně čtyřmi ) soudci
- soustavu soudu v České republice tvoří : - Nejvyšší soud
Vrchní soud
Krajské soudy
Okresní soudy
Městské soudy (v Praze)
Obvodní soudy (v Praze)
Ústavní soud
- je soudním orgánem ochrany ústavnosti
- skládá se z 15 soudců jmenovaných na 10 let presidentem se souhlasem Senátu
- soudci skládají do rukou presidenta slib, čímž se ujímají funkce
- jsou vázáni ústavními zákony, mezinárodními smlouvami a zákonem
- proti jeho rozhodnutí se není možné odvolat
Soudní moc v ČR
- soudní moc v ČR vykonávají jménem republiky nezávislé soudy.
- soudci jsou ve výkonu své funkce nezávislí
- soudce je jmenován presidentem ČR bez časového omezeníf
- funkce se ujímá složením slibu
- soudce je při rozhodování vázán zákonem.
Jednotlivé soudy tvoří soudci, přísedící a justiční čekatelé
Účastníci mají rovné postavení. Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti.
K řízení v 1. stupni jsou příslušné okresní soudy (mimo taxativně jmenovaných případů pro krajské soudy).
Vrchní soudy
existují dva - v Praze a v Olomouci
Nejvyšší soud
- je nejvyšším stupněm soudní soustavy
- sleduje pravomocná rozhodnutí vrchních soudů a rozhoduje o odvolání od
vrchního soudu
- rozhoduje v senátu tvořeném předsedou a dvěma ( výjimečně čtyřmi ) soudci
Soudci
může být každý, kdo je způsobilý k právním úkonům, je bezúhonný, starší 25 let a souhlasí se svým ustanovením. Musí mít vysokoškolské právnické vzdělání a odbornou justiční zkoušku.
soudce jmenuje prezident doživotně
Přísedící
přísedícím ( soudcem ) může být zvolen občan ČR, který splňuje požadavky pro zvolení soudcem ( nemusí mít vysokoškolské právnické vzdělání a odbornou justiční zkoušku ).
jednotliví přísedící nesmí zasedat více než 20 dnů v roce.
musí mít v místě fungování trvalý pobyt.
Justiční čekatelé
každý adept na soudce musí projít po vysoké škole čekatelskou praxí, která trvá 3 roky.
Na konci je třeba složit justiční zkoušku
Státní zastupitelství
nahradilo státní prokuraturu
tvoří ho soustava státních úřadů, které v zákonem stanovených případech zastupují v soudním řízení stát. Většinou jako veřejní žalobci v oblasti trestního řízení.
Soustava státních zastupitelství
Nejvyšší státní zastupitelství
Vrchní státní zastupitelství
Krajské státní zastupitelství
Okresní státní zastupitelství
soudce jmenuje prezident doživotně
Přísedící
přísedícím ( soudcem ) může být zvolen občan ČR, který splňuje požadavky pro zvolení soudcem ( nemusí mít vysokoškolské právnické vzdělání a odbornou justiční zkoušku ).
jednotliví přísedící nesmí zasedat více než 20 dnů v roce.
musí mít v místě fungování trvalý pobyt.
Justiční čekatelé
každý adept na soudce musí projít po vysoké škole čekatelskou praxí, která trvá 3 roky.
Na konci je třeba složit justiční zkoušku
Státní zastupitelství
nahradilo státní prokuraturu
tvoří ho soustava státních úřadů, které v zákonem stanovených případech zastupují v soudním řízení stát. Většinou jako veřejní žalobci v oblasti trestního řízení.
Soustava státních zastupitelství
Nejvyšší státní zastupitelství
Vrchní státní zastupitelství
Krajské státní zastupitelství
Okresní státní zastupitelství
Průběh občanského soudního řízení
zahájení – soudní řízení je u sporných řízení zahájeno doručením návrhu
(žaloby) soudu, u nesporných řízení dnem, kdy soud vydá usnesení
o zahájení řízení
soud pozve účastníky, svědky …
důkazy (veřejná listina – má zvláštní právní sílu, to co je v ní uvedeno platí za
prokázané, pokud je vydána příslušným státním orgánem občanský průkaz,
oddací list …, pokud není prokázán opak soud to bere jako pravdu)
výslech účastníka - je to jen podpůrný důkazní prostředek (může lhát)
výslech svědka – co svými smysly viděl
výslech znalce – vyjadřuje se odborně ke skutečnostem, musí být nestranný,
nesmí to být svědek
řízení proběhlo v 1. stupni
soud vydá rozhodnutí
formy: 1) rozsudek
2) usnesení
3) platební rozkaz
4) směnečný a šekový platební rozkaz
(žaloby) soudu, u nesporných řízení dnem, kdy soud vydá usnesení
o zahájení řízení
soud pozve účastníky, svědky …
důkazy (veřejná listina – má zvláštní právní sílu, to co je v ní uvedeno platí za
prokázané, pokud je vydána příslušným státním orgánem občanský průkaz,
oddací list …, pokud není prokázán opak soud to bere jako pravdu)
výslech účastníka - je to jen podpůrný důkazní prostředek (může lhát)
výslech svědka – co svými smysly viděl
výslech znalce – vyjadřuje se odborně ke skutečnostem, musí být nestranný,
nesmí to být svědek
řízení proběhlo v 1. stupni
soud vydá rozhodnutí
formy: 1) rozsudek
2) usnesení
3) platební rozkaz
4) směnečný a šekový platební rozkaz
1) Způsobilost být účastníkem řízení
- právní subjektivita
procesní způsobilost
- způsobilost k právním úkonům, kdo ji nemá, musí být zastoupen (zákonný
zástupce, advokát musí mít plnou moc)
plná moc
návrh na zahájení řízení
- musí ho někdo podat u sporného řízení (obchodní spory)
u nesporného řízení (např. osvojení dítěte), soud může řízení zahájit i bez
návrhu
- náležitosti návrhu (žaloby):
označení soudu
označení účastníků řízení
(žalobce a žalovaný ve sporném říz, navrhovatel a odpůrce v nesporném)
označení projednávané věci
(např. o zaplacení 100000,-)
označení důkazu k vylíčeným skutečnostem
(listiny, výslech svědků)
žalobní petit
- tj. jak si představuji, že by soud měl rozhodnout
- musí být podpis a datum
Žaloba se podává tolikrát, kolik je účastníků řízení + 1 soudu.
Řízení je zahájeno v den, kdy dojde žaloba soudu.
zaplacení soudního poplatku – pevná částka
- % z hodnoty sporu
- do 5000,- se platí kolkem, převodem
neexistence překážky věci rozsouzené
- nebylo o té věci předtím rozhodnuto (stejní účastníci, stejný předmět)
neexistence překážky věci zahájené
- o téže věci už nebylo zahájeno řízení u jiného soudu
10) aktivní a pasivní legitimace
- aktivní leg. – určitá osoba má právo se domáhat práv pouze svým jménem
- pasivní leg. – přesné označení odpůrce (kdo má povinnost)
procesní způsobilost
- způsobilost k právním úkonům, kdo ji nemá, musí být zastoupen (zákonný
zástupce, advokát musí mít plnou moc)
plná moc
návrh na zahájení řízení
- musí ho někdo podat u sporného řízení (obchodní spory)
u nesporného řízení (např. osvojení dítěte), soud může řízení zahájit i bez
návrhu
- náležitosti návrhu (žaloby):
označení soudu
označení účastníků řízení
(žalobce a žalovaný ve sporném říz, navrhovatel a odpůrce v nesporném)
označení projednávané věci
(např. o zaplacení 100000,-)
označení důkazu k vylíčeným skutečnostem
(listiny, výslech svědků)
žalobní petit
- tj. jak si představuji, že by soud měl rozhodnout
- musí být podpis a datum
Žaloba se podává tolikrát, kolik je účastníků řízení + 1 soudu.
Řízení je zahájeno v den, kdy dojde žaloba soudu.
zaplacení soudního poplatku – pevná částka
- % z hodnoty sporu
- do 5000,- se platí kolkem, převodem
neexistence překážky věci rozsouzené
- nebylo o té věci předtím rozhodnuto (stejní účastníci, stejný předmět)
neexistence překážky věci zahájené
- o téže věci už nebylo zahájeno řízení u jiného soudu
10) aktivní a pasivní legitimace
- aktivní leg. – určitá osoba má právo se domáhat práv pouze svým jménem
- pasivní leg. – přesné označení odpůrce (kdo má povinnost)
Nesplnění podmínek
kdykoli soud zjistí, že nějaká podmínka není v pořádku zastavení řízení
lhůta nápravy ( přerušení soudního řízení)
neodstranitelné (ad 1 a 2)
Zásady občanského soudního řízení
1) dispoziční – žalobce určuje, co bude petitem, nebo může vzít návrh zpět, soud
nesmí přisoudit víc, než je v petitu
2) projednací – soud projedná jen ty důkazy, které mu předložíme
3) formální pravdy – pravda je to, co prokážu
4) objektivní pravdy – soud se stará, aby vyšla v řízení najevo pravda
5) oficiality
6) legality
7) veřejnosti
8) bezprostřednosti
9) přímosti
10) rychlosti a hospodárnosti řízení
11) arbitrálního pořádku – soud musí postupovat dle zákona
lhůta nápravy ( přerušení soudního řízení)
neodstranitelné (ad 1 a 2)
Zásady občanského soudního řízení
1) dispoziční – žalobce určuje, co bude petitem, nebo může vzít návrh zpět, soud
nesmí přisoudit víc, než je v petitu
2) projednací – soud projedná jen ty důkazy, které mu předložíme
3) formální pravdy – pravda je to, co prokážu
4) objektivní pravdy – soud se stará, aby vyšla v řízení najevo pravda
5) oficiality
6) legality
7) veřejnosti
8) bezprostřednosti
9) přímosti
10) rychlosti a hospodárnosti řízení
11) arbitrálního pořádku – soud musí postupovat dle zákona
19. Trestní odpovědnost – pojem, trestný čin, znaky
Trestní odpovědností se rozumí odpovědnost za trestné činy. Jejich spáchání je právní skutečností zakládajicí trestněprávní vztah mezi pachatelem a státem.
Podstatou trestní odpovědnosti je povinnost pachatele podrobit se trestu.
Trestný čin
jednání, které pro společnost nebezpečné a jehož znaky jsou uvedeny v Trestním zákoně (nebo v Zákoně na ochranu míru)
nebezpečnost musí být větší než nepatrná
co není popsáno v Trestním zákoně, není trestním činem
Podmínky vzniku trestní odpovědnosti:
(4 znaky skutkové podstaty trestného činu)
subjekt
pouze osoba fyzická
dovršení 15 let a příčetnost v době spáchání trestného činu
subjektivní stránka
je zavinění (psychický stav subjektu k jednání a k následku)
A) úmyslné a) přímé – zahrnuje jak složku volní, tak intelektuální
(přímý úmysl)
b) nepřímé – plně zahrnuta složka intelektuální, méně už
volní, s následkem je srozuměn
(vyloupení banky jdu krást, ne vraždit, ale
zabiju vrátného)
B) nedbalostní a) vědomé – chybí složka volní, nechtěl způsobit
následek, ale věděl, že ho způsobit může
(náledí jedu rychle bouračka)
b) nevědomé – nechtěl, nevěděl, ale vědět to měl
- opět chybí složka volní
v trestním zákoně musí jít o úmysl, vyjímečně stačí prokázat nedbalost
objekt
jsou to zájmy chráněné společností
trestné činy proti zdraví, majetku …
objektivní stránka
objektivní stránku objektu tvoří protiprávní jednání, následek a příčinný vztah mezi jednáním a příčinnou kauzální nexus
např. nehoda, všechno v pořádku, po dvou hodinách spadne spolujezdec někde ze schodů, ale nevíme, zda za to může nehoda, nebo si dal panáka
Podstatou trestní odpovědnosti je povinnost pachatele podrobit se trestu.
Trestný čin
jednání, které pro společnost nebezpečné a jehož znaky jsou uvedeny v Trestním zákoně (nebo v Zákoně na ochranu míru)
nebezpečnost musí být větší než nepatrná
co není popsáno v Trestním zákoně, není trestním činem
Podmínky vzniku trestní odpovědnosti:
(4 znaky skutkové podstaty trestného činu)
subjekt
pouze osoba fyzická
dovršení 15 let a příčetnost v době spáchání trestného činu
subjektivní stránka
je zavinění (psychický stav subjektu k jednání a k následku)
A) úmyslné a) přímé – zahrnuje jak složku volní, tak intelektuální
(přímý úmysl)
b) nepřímé – plně zahrnuta složka intelektuální, méně už
volní, s následkem je srozuměn
(vyloupení banky jdu krást, ne vraždit, ale
zabiju vrátného)
B) nedbalostní a) vědomé – chybí složka volní, nechtěl způsobit
následek, ale věděl, že ho způsobit může
(náledí jedu rychle bouračka)
b) nevědomé – nechtěl, nevěděl, ale vědět to měl
- opět chybí složka volní
v trestním zákoně musí jít o úmysl, vyjímečně stačí prokázat nedbalost
objekt
jsou to zájmy chráněné společností
trestné činy proti zdraví, majetku …
objektivní stránka
objektivní stránku objektu tvoří protiprávní jednání, následek a příčinný vztah mezi jednáním a příčinnou kauzální nexus
např. nehoda, všechno v pořádku, po dvou hodinách spadne spolujezdec někde ze schodů, ale nevíme, zda za to může nehoda, nebo si dal panáka
20. Okolnosti vylučující trestní odpovědnost, vývojová stádia trestného činu
Okolnosti vylučující trestné postihy:
nutná obrana
odvrací se útok pachatele na zájmy chráněné trestním zákonem
útok hrozí nebo trvá
je k ní oprávněn každý (nejen osoba, na kterou je útočeno)
nesmí být zřejmě nepřiměřená (na první pohled) povaze a nezpečnosti útoku, je však silnější než útok (např. soused mi krade jablka a já na něj nemůžu vzít pušku a střílet po něm)
kdo jedná a dopoští se nutné obrany není to trestný čin
krajní nouze
odvrací se nebezpečí, které hrozí nebo trvá, a to bezprostředně
k jednání je oprávněn kdokoli
následek způsobený jednáním v krajní nouzi nesmí být zřejmě stejně závažný, ani závaznější, než následek, který hrozí
dovolené riziko
např. výroba léků (efekt účinný i škodlivé účinky)
výkon povolání
amputace končetiny (nutný souhlas poškozeného)
výkon práva
souvisí s povoláním (policie stanoveno, kdy může použít zbraň)
Vývojová stádia trestného činu
příprava – koupím jed, domlouvání trestného činu
- je trestná stejně
pokus – pachatel začal uskutečňovat jednání, které tvoří podstatu trestného
činu, pakliže k dokonání nedošlo
ad 1) a 2) pouze u úmyslného trestního činu
3) dokonání
nutná obrana
odvrací se útok pachatele na zájmy chráněné trestním zákonem
útok hrozí nebo trvá
je k ní oprávněn každý (nejen osoba, na kterou je útočeno)
nesmí být zřejmě nepřiměřená (na první pohled) povaze a nezpečnosti útoku, je však silnější než útok (např. soused mi krade jablka a já na něj nemůžu vzít pušku a střílet po něm)
kdo jedná a dopoští se nutné obrany není to trestný čin
krajní nouze
odvrací se nebezpečí, které hrozí nebo trvá, a to bezprostředně
k jednání je oprávněn kdokoli
následek způsobený jednáním v krajní nouzi nesmí být zřejmě stejně závažný, ani závaznější, než následek, který hrozí
dovolené riziko
např. výroba léků (efekt účinný i škodlivé účinky)
výkon povolání
amputace končetiny (nutný souhlas poškozeného)
výkon práva
souvisí s povoláním (policie stanoveno, kdy může použít zbraň)
Vývojová stádia trestného činu
příprava – koupím jed, domlouvání trestného činu
- je trestná stejně
pokus – pachatel začal uskutečňovat jednání, které tvoří podstatu trestného
činu, pakliže k dokonání nedošlo
ad 1) a 2) pouze u úmyslného trestního činu
3) dokonání
21. Zásady a průběh občanského soudního řízení
Občanské soudní řízení
je upraveno občanským soudní řádem
zákon z roku 1963 s několika novelami, poslední, třicátá, z roku 2000
stanoví postup soudu a účastníku soudního řízení při ochraně jejich práv a právem chráněných zájmů
Podmínky řízení:
pravomoc soudu
- osoba má možnost se pro ochranu svých práv obrátit na soud
příslušnost soudu
- musíme určit, u kterého soudu se budeme dovolávat svých práv
věcná – není-li stanoveno zákonem jinak, v 1. stupni rozhoduje okresní soud
(v obchodních sporech rozhodují v 1. stupni krajské soudy)
b) místní – obecná místní příslušnost obecný soud odpůrce (osoba, proti
které směřuje návrh na zahájení řízení), soud, v jehož obvodu má
odpůrce bydliště, sídlo nebo místo podnikání
- zvláštní místní příslušnost pokud se jedná o nemovitost soud,
v jehož obvodu se nemovitost nachází
c) funkční – stanoví, kdo je oprávněn rozhodnout o opravných prostředcích
rozhodnutí soudu (např. o rozhodnutí krajského s. Vrchní soud)
je upraveno občanským soudní řádem
zákon z roku 1963 s několika novelami, poslední, třicátá, z roku 2000
stanoví postup soudu a účastníku soudního řízení při ochraně jejich práv a právem chráněných zájmů
Podmínky řízení:
pravomoc soudu
- osoba má možnost se pro ochranu svých práv obrátit na soud
příslušnost soudu
- musíme určit, u kterého soudu se budeme dovolávat svých práv
věcná – není-li stanoveno zákonem jinak, v 1. stupni rozhoduje okresní soud
(v obchodních sporech rozhodují v 1. stupni krajské soudy)
b) místní – obecná místní příslušnost obecný soud odpůrce (osoba, proti
které směřuje návrh na zahájení řízení), soud, v jehož obvodu má
odpůrce bydliště, sídlo nebo místo podnikání
- zvláštní místní příslušnost pokud se jedná o nemovitost soud,
v jehož obvodu se nemovitost nachází
c) funkční – stanoví, kdo je oprávněn rozhodnout o opravných prostředcích
rozhodnutí soudu (např. o rozhodnutí krajského s. Vrchní soud)
1) Disciplinární
spočívá v porušení disciplíny, určité kázně založené na plnění zvláštníhc právních povinností vyplývajících ze zvláštních právních vztahů (lékaři, advokáti, soudci)
soukromoprávní
vzniká tu odpovědnostní vztah mezi tím, kdo nesplnil povinnost (delikventem) na jedné straně a subjektem, jemuž vznikla újma
oprávnění z odpovědnostního vztahu tu vzniká tomu subjektu, kterému bylo protiprávním jednáním porušeno právo (tím se liší od veřejnopr. odpovědnosti, kde vzniká odpovědnostní vztah mezi státem a tím, kdo nesplnil povinnosti i od disciplinární odpovědnosti zde vzniká vztah mezi delikventem a tím, kdo na základě zákona odpovědnost uplatňuje)
rušiteli vzniká povinnost nést sankci (nahradit způsobenou škodu, zaplatit úroky…)
protiprávní stav
stav, který je v rozporu s objektivním právem, a proto ukládá subjektu, který takový stav vyvolal, aby jej odstranil
např. nemoc z povolání, pracovní úraz
2) kauzální nexus
příčinný vztah mezi jednáním a následkem
autonehoda spolujezdec spadne ze schodů
3) újma
majetkového charakteru (škoda)
nemajetkového charakteru (újma na cti)
soukromoprávní
vzniká tu odpovědnostní vztah mezi tím, kdo nesplnil povinnost (delikventem) na jedné straně a subjektem, jemuž vznikla újma
oprávnění z odpovědnostního vztahu tu vzniká tomu subjektu, kterému bylo protiprávním jednáním porušeno právo (tím se liší od veřejnopr. odpovědnosti, kde vzniká odpovědnostní vztah mezi státem a tím, kdo nesplnil povinnosti i od disciplinární odpovědnosti zde vzniká vztah mezi delikventem a tím, kdo na základě zákona odpovědnost uplatňuje)
rušiteli vzniká povinnost nést sankci (nahradit způsobenou škodu, zaplatit úroky…)
protiprávní stav
stav, který je v rozporu s objektivním právem, a proto ukládá subjektu, který takový stav vyvolal, aby jej odstranil
např. nemoc z povolání, pracovní úraz
2) kauzální nexus
příčinný vztah mezi jednáním a následkem
autonehoda spolujezdec spadne ze schodů
3) újma
majetkového charakteru (škoda)
nemajetkového charakteru (újma na cti)
Zavinění:
je psychický stav subjektu k jednání a k následku
A) úmyslné a) přímé – zahrnuje jak složku volní, tak intelektuální
(přímý úmysl)
b) nepřímé – plně zahrnuta složka intelektuální, méně už
volní, s následkem je srozuměn
(vyloupení banky jdu krást, ne vraždit, ale
zabiju vrátného)
B) nedbalostní a) vědomé – chybí složka volní, nechtěl způsobit
následek, ale věděl, že ho způsobit může
(náledí jedu rychle bouračka)
b) nevědomé – nechtěl, nevěděl, ale vědět to měl
- opět chybí složka volní
Druhy právní odpovědnosti
podle charakteru společenských vztahů
trestní
správní
občanskoprávní
pracovněprávní …
podle předpokladů jejího vzniku
subjektivní
objektivní
podle toho, kdo nese nepříznivé právní následky
vlastní
cizí (u nezletilé osoby)
podle způsobu realizace
vyžaduje se akt aplikace práva
nevyžaduje se akt aplikace práva
5) - závazková (odpovědnost za vady)
- mimozávazková (trestní odpovědnost)
A) úmyslné a) přímé – zahrnuje jak složku volní, tak intelektuální
(přímý úmysl)
b) nepřímé – plně zahrnuta složka intelektuální, méně už
volní, s následkem je srozuměn
(vyloupení banky jdu krást, ne vraždit, ale
zabiju vrátného)
B) nedbalostní a) vědomé – chybí složka volní, nechtěl způsobit
následek, ale věděl, že ho způsobit může
(náledí jedu rychle bouračka)
b) nevědomé – nechtěl, nevěděl, ale vědět to měl
- opět chybí složka volní
Druhy právní odpovědnosti
podle charakteru společenských vztahů
trestní
správní
občanskoprávní
pracovněprávní …
podle předpokladů jejího vzniku
subjektivní
objektivní
podle toho, kdo nese nepříznivé právní následky
vlastní
cizí (u nezletilé osoby)
podle způsobu realizace
vyžaduje se akt aplikace práva
nevyžaduje se akt aplikace práva
5) - závazková (odpovědnost za vady)
- mimozávazková (trestní odpovědnost)
1.Právní odpovědnost
- je to specifická metoda nepřímého donucení, specifický důsledek porušení
právních povinností
- blíže otázka č.18
18. Právní odpovědnost – pojem, předpoklady vzniku, druhy
Právní odpovědnost je jedním druhem odpovědnosti. Může být uplatňována jen v případech a v mezích stanovených zákonem. Hranice mezi odpovědností právní a jinými druhy odpovědnosti jsou vymezené.
Právní odpovědnost je jedním z nástrojů zajišťování realizace právních norem a tím i dodržování zákonnosti. Můžeme ji charakterizovat jako vznik nové právní povinnosti (sekundární, sankční, odpovědnostní), kterou subjekt dosud neměl, vzniká v důsledku porušení povinnosti původní.
Nová právní povinnost může existovat velde původní právní povinnosti nebo místo ní (např. odstranit vadu vadného plnění).
Odpovědným subjektem je ten, komu nepříznivé právní následky vznikají. Nepříznivé právní následky zpravidla vznikají tomu, kdo se protiprávního jednání dopustil.
právních povinností
- blíže otázka č.18
18. Právní odpovědnost – pojem, předpoklady vzniku, druhy
Právní odpovědnost je jedním druhem odpovědnosti. Může být uplatňována jen v případech a v mezích stanovených zákonem. Hranice mezi odpovědností právní a jinými druhy odpovědnosti jsou vymezené.
Právní odpovědnost je jedním z nástrojů zajišťování realizace právních norem a tím i dodržování zákonnosti. Můžeme ji charakterizovat jako vznik nové právní povinnosti (sekundární, sankční, odpovědnostní), kterou subjekt dosud neměl, vzniká v důsledku porušení povinnosti původní.
Nová právní povinnost může existovat velde původní právní povinnosti nebo místo ní (např. odstranit vadu vadného plnění).
Odpovědným subjektem je ten, komu nepříznivé právní následky vznikají. Nepříznivé právní následky zpravidla vznikají tomu, kdo se protiprávního jednání dopustil.
Funkce právní odpovědnosti:
preventivní
pod tlakem hrozby sankce volí subjekt takové chování,
které je v souladu s právem
reparační
musí být odstraněna újma tomu, komu byla protiprávním jednáním způsobena
represivní
postih odpovědného subjektu
Předpoklady vzniku právní odpovědnosti
Právní odpovědnost vzniká, jsou-li splněny předpoklady stanovené pr.normami
u objektivní právní odpovědnosti
porušení právní povinnosti
příčinný vztah mezi porušením a újmou (kauzální nexus)
vznik újmy
u subjektivní právní odpovědnosti
vše, co u objektivní
zavinění
Porušení právní povinnosti
protiprávní jednání
chování, které je v rozporu s právem a porušuje nebo ohrožuje právem chráněné zájmy a vztahy
Druhy právní odpovědnosti
veřejnoprávní
odpovědnost za trestný čin
jednání, které pro společnost nebezpečné a jehož znaky jsou uvedeny v Trestním zákoně (nebo v Zákoně na ochranu míru),
nebezpečnost musí být větší než nepatrná
co není popsáno v Trestním zákoně, není trestním činem
odpovědnost za správní delikt
protiprávní jednání, společenská nebezpečnost je větší než nepatrná, jehož znaky jsou stanoveny zákonem
přestupky, jiné správní delikty fyz. nebo práv. osob postihované na základě nebo i bez zavinění
pod tlakem hrozby sankce volí subjekt takové chování,
které je v souladu s právem
reparační
musí být odstraněna újma tomu, komu byla protiprávním jednáním způsobena
represivní
postih odpovědného subjektu
Předpoklady vzniku právní odpovědnosti
Právní odpovědnost vzniká, jsou-li splněny předpoklady stanovené pr.normami
u objektivní právní odpovědnosti
porušení právní povinnosti
příčinný vztah mezi porušením a újmou (kauzální nexus)
vznik újmy
u subjektivní právní odpovědnosti
vše, co u objektivní
zavinění
Porušení právní povinnosti
protiprávní jednání
chování, které je v rozporu s právem a porušuje nebo ohrožuje právem chráněné zájmy a vztahy
Druhy právní odpovědnosti
veřejnoprávní
odpovědnost za trestný čin
jednání, které pro společnost nebezpečné a jehož znaky jsou uvedeny v Trestním zákoně (nebo v Zákoně na ochranu míru),
nebezpečnost musí být větší než nepatrná
co není popsáno v Trestním zákoně, není trestním činem
odpovědnost za správní delikt
protiprávní jednání, společenská nebezpečnost je větší než nepatrná, jehož znaky jsou stanoveny zákonem
přestupky, jiné správní delikty fyz. nebo práv. osob postihované na základě nebo i bez zavinění
Správní řád
odvolání
- rozklad v 1. stupni rozhoduje ústřední orgán
(ministerstvo) a pak opět rozhoduje ministerstvo
rozkladová komise v čele s ministrem
- autoremedura = samooprava,
o odvolání rozhoduje stejný orgán, který
rozhodnutí vydal, pokud mi dotyčná osoba chce
vyhovět změní své rozhodnutí, pokud ne
jde to k jiné osobě
- trestní řád
- odvolání – do 8 dnů od doručení
- mimořádné – obč.soudní řád
směřuje proti pravomocnému rozhodnutí soudu
- obnova řízení – návrh se musí podat
v subjektivní lhůtě 3 měsíců, kdy se oprávněná
osoba dozví o nových důkazech nebo o důk.,
které nemohly být použity,
objektivní lhůta je 3 letá,
soud zkoumá, zda nastaly důvody a lhůty
usnesení zrušení rozhodnutí říz.obnovené
- dovolání – směřuje proti rozhodnutí soudu
2.instance (o odvolání)
lhůta 2 měsíce od právní moci
např. porušení zákonnosti v předch. řízení
nebo soud špatně právně posoudil věc
povinnost nechat se zastoupit advokátem
- žaloba pro zmatečnost – porušení některé
z podmínek řízení, při kterémkoli rozhodnutí,
- rozklad v 1. stupni rozhoduje ústřední orgán
(ministerstvo) a pak opět rozhoduje ministerstvo
rozkladová komise v čele s ministrem
- autoremedura = samooprava,
o odvolání rozhoduje stejný orgán, který
rozhodnutí vydal, pokud mi dotyčná osoba chce
vyhovět změní své rozhodnutí, pokud ne
jde to k jiné osobě
- trestní řád
- odvolání – do 8 dnů od doručení
- mimořádné – obč.soudní řád
směřuje proti pravomocnému rozhodnutí soudu
- obnova řízení – návrh se musí podat
v subjektivní lhůtě 3 měsíců, kdy se oprávněná
osoba dozví o nových důkazech nebo o důk.,
které nemohly být použity,
objektivní lhůta je 3 letá,
soud zkoumá, zda nastaly důvody a lhůty
usnesení zrušení rozhodnutí říz.obnovené
- dovolání – směřuje proti rozhodnutí soudu
2.instance (o odvolání)
lhůta 2 měsíce od právní moci
např. porušení zákonnosti v předch. řízení
nebo soud špatně právně posoudil věc
povinnost nechat se zastoupit advokátem
- žaloba pro zmatečnost – porušení některé
z podmínek řízení, při kterémkoli rozhodnutí,
Objektivní lhůta tři měsíce
- správní řád
- obnova řízení
- přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení
pouze z rozhodnutí samotného orgánu
Neplatnost právních úkonů
a) absolutní - účinky tohoto pr. úkonu vůbec nenastanou (neplatnost od počátku)
- neplatnosti se může dovolat každý
- není omezena lhůtou
b) relativní - této neplatnosti se může dovolat pouze ten účastník pr. vztahu, na
jehož obranu je důvod neplatnosti stanoven
- musí to učinit pouze ve lhůtě omezené zákonem (až do doby, kdy
namítne neplatnost, má tento právní úkon platnost)
- účinky tohoto právního úkonu se ruší od počátku
Dozor a kontrola
kontrolu provádí Nejvyšší kontrolní úřad ČR, vyšší soudy vůči činnosti nižších soudů
Rozhodování sporů
zajišťuje zákonnost tak, že orgán nezávisly na účastnících sporu autoritativně zajišťuje existující právní stav nebo stanoví vznik, změnu či zánik právního vztahu
Donucení
- jde o realizaci sankcí
- přímé – má za následek bezprostřední nucené splnění povinnosti
= výkon rozhodnutí ve veřejnoprávních věcech
a exekuce v soukromoprávních věcech
nepřímé – má zabrání v dalším porušení práva
- např. tresty za trestné činy
- obnova řízení
- přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení
pouze z rozhodnutí samotného orgánu
Neplatnost právních úkonů
a) absolutní - účinky tohoto pr. úkonu vůbec nenastanou (neplatnost od počátku)
- neplatnosti se může dovolat každý
- není omezena lhůtou
b) relativní - této neplatnosti se může dovolat pouze ten účastník pr. vztahu, na
jehož obranu je důvod neplatnosti stanoven
- musí to učinit pouze ve lhůtě omezené zákonem (až do doby, kdy
namítne neplatnost, má tento právní úkon platnost)
- účinky tohoto právního úkonu se ruší od počátku
Dozor a kontrola
kontrolu provádí Nejvyšší kontrolní úřad ČR, vyšší soudy vůči činnosti nižších soudů
Rozhodování sporů
zajišťuje zákonnost tak, že orgán nezávisly na účastnících sporu autoritativně zajišťuje existující právní stav nebo stanoví vznik, změnu či zánik právního vztahu
Donucení
- jde o realizaci sankcí
- přímé – má za následek bezprostřední nucené splnění povinnosti
= výkon rozhodnutí ve veřejnoprávních věcech
a exekuce v soukromoprávních věcech
nepřímé – má zabrání v dalším porušení práva
- např. tresty za trestné činy
16. Čas – právní skutečnost
Lhůta
je to časový úsek, přesně ohraničený, dán začátek a konec
Dělení:
1) lhůta zákonná - A) lhůta hmotněprávní
- B) lhůta procesní
2) lhůty smluvní (ostatní) – jsou to lhůty k plnění ze smlouvy
Hmotněprávní lhůty
- končí doručením dotyčnému
- promlčecí - uplynutím promlčecí lhůty nastane promlčení
s právem se nic nestane, ale vzniká právo nové a to dlužníkovi,
namítnout v případě soudního sporu námitku promlčení, soud
v takovémto případě právo nepřizná
státní orgány k promlčení nepřihlížejí z úřední povinnosti
- lze plnit dobrovolně, lze uznat závazek
- promlčují se všechna majetková práva, ne však právo vlastnické
- promlčecí lhůta v občansko-právních vztazích 3 roky
obchodně-právních vztazích 4 roky
- prekluzivní – uplynutím prekluzivní lhůty nastane prekluze (zánik práva)
k prekluzi musí státní orgány přihlížet
- po uplynutí prekluzivní lhůty nelze plnit dobrovolně, bylo by to
bezdůvodné obohacení
- např. povinnost vypořádat majetek manželů do 3 let po rozvodu
- přerušení promlčecí lhůty – lhůta začne běžet znovu a k té minulé se nepřihlíží
- stavení promlčecí lhůty
(např. záruční lhůta – oprava stavení promlčecí lhůty)
po odstranění překážek lhůta pokračuje
Lhůty subjektivní
běží od okamžiku, kdy se oprávněná osoba dozví o skutečnosti, která je důležitá pro její počátek
Lhůty objektivní
běží od okamžiku, kdy nastala skutečnost, od kdy se lhůta počítá
uplynutím lhůty objektivní končí lhůta subjektivní
Procesní lhůty
- končí podáním na poštu
je to časový úsek, přesně ohraničený, dán začátek a konec
Dělení:
1) lhůta zákonná - A) lhůta hmotněprávní
- B) lhůta procesní
2) lhůty smluvní (ostatní) – jsou to lhůty k plnění ze smlouvy
Hmotněprávní lhůty
- končí doručením dotyčnému
- promlčecí - uplynutím promlčecí lhůty nastane promlčení
s právem se nic nestane, ale vzniká právo nové a to dlužníkovi,
namítnout v případě soudního sporu námitku promlčení, soud
v takovémto případě právo nepřizná
státní orgány k promlčení nepřihlížejí z úřední povinnosti
- lze plnit dobrovolně, lze uznat závazek
- promlčují se všechna majetková práva, ne však právo vlastnické
- promlčecí lhůta v občansko-právních vztazích 3 roky
obchodně-právních vztazích 4 roky
- prekluzivní – uplynutím prekluzivní lhůty nastane prekluze (zánik práva)
k prekluzi musí státní orgány přihlížet
- po uplynutí prekluzivní lhůty nelze plnit dobrovolně, bylo by to
bezdůvodné obohacení
- např. povinnost vypořádat majetek manželů do 3 let po rozvodu
- přerušení promlčecí lhůty – lhůta začne běžet znovu a k té minulé se nepřihlíží
- stavení promlčecí lhůty
(např. záruční lhůta – oprava stavení promlčecí lhůty)
po odstranění překážek lhůta pokračuje
Lhůty subjektivní
běží od okamžiku, kdy se oprávněná osoba dozví o skutečnosti, která je důležitá pro její počátek
Lhůty objektivní
běží od okamžiku, kdy nastala skutečnost, od kdy se lhůta počítá
uplynutím lhůty objektivní končí lhůta subjektivní
Procesní lhůty
- končí podáním na poštu
17. Zákonnost a její záruky
Zákonnost
je metoda vládnutí prostřednictvím práva, kdy státní orgány jsou při tvorbě práva i při realizaci práva vázány zákonem
každý může dělat vše, co není zákonem výslovně zakázáno a nikdo nesmí být nucen dělat to, co mu zákon nepřikazuje
Záruky zákonnosti
politické – demokratická forma státu
- dělba moci a systém vzájemných brzd
právní – 1. Náprava vadných právních aktů
2. Neplatnost právních úkonů
3. Dozor a kontrola
4. Rozhodování sporů
5. Donucení
6. Právní odpovědnost
Náprava vadných právních aktů
normativních právních aktů
- pomocí Ústavního soudu
individuálních právních aktů
- pomocí opravných prostředků
- řádných – občanský soudní řád
- odvolání – opravný prostředek k rozsudku
1. stupně
- 15 dnů od doručení
- účinky: a) suspensivní
- odklad právní moci a
většinou i vykonatelnosti
b) devolutivní
- o odvolání rozhoduje vyšší
soud
je metoda vládnutí prostřednictvím práva, kdy státní orgány jsou při tvorbě práva i při realizaci práva vázány zákonem
každý může dělat vše, co není zákonem výslovně zakázáno a nikdo nesmí být nucen dělat to, co mu zákon nepřikazuje
Záruky zákonnosti
politické – demokratická forma státu
- dělba moci a systém vzájemných brzd
právní – 1. Náprava vadných právních aktů
2. Neplatnost právních úkonů
3. Dozor a kontrola
4. Rozhodování sporů
5. Donucení
6. Právní odpovědnost
Náprava vadných právních aktů
normativních právních aktů
- pomocí Ústavního soudu
individuálních právních aktů
- pomocí opravných prostředků
- řádných – občanský soudní řád
- odvolání – opravný prostředek k rozsudku
1. stupně
- 15 dnů od doručení
- účinky: a) suspensivní
- odklad právní moci a
většinou i vykonatelnosti
b) devolutivní
- o odvolání rozhoduje vyšší
soud
Protiprávní jednání
lze charakterizovat jako lidské chování, které je v rozporu s právem
- dělení : a) veřejnoprávní - trestné činy
- přestupky
- jiné správní delikty
b) soukromoprávní
- jednání, v jehož důsledku vzniká - škoda
- prodlení
- vady
- bezdůvodné obohacení
Trestný čin
jednání, které pro společnost nebezpečné a jehož znaky jsou uvedeny v Trestním zákoně (nebo v Zákoně na ochranu míru)
nebezpečnost musí být větší než nepatrná
co není popsáno v Trestním zákoně, není trestním činem
Přestupky
společenská nebezpečnost je nižší než u trestného činu
k naplnění se vyžaduje nedbalost (vyjímečně úmysl)
- dělení : a) veřejnoprávní - trestné činy
- přestupky
- jiné správní delikty
b) soukromoprávní
- jednání, v jehož důsledku vzniká - škoda
- prodlení
- vady
- bezdůvodné obohacení
Trestný čin
jednání, které pro společnost nebezpečné a jehož znaky jsou uvedeny v Trestním zákoně (nebo v Zákoně na ochranu míru)
nebezpečnost musí být větší než nepatrná
co není popsáno v Trestním zákoně, není trestním činem
Přestupky
společenská nebezpečnost je nižší než u trestného činu
k naplnění se vyžaduje nedbalost (vyjímečně úmysl)
Právní úkony, pojem, náležitosti, neplatnost právních úkonů, odporovatelnost
Právní úkony
jsou nejčastějsí právní skutečnosti
je to projev vůle, který směřuje ke vzniku, změně nebo zániku těch práv a povinností, které právní norma s takovým projevem spojuje
náležitosti právních úkonů jsou požadavky kladené právními normami na určitý právní úkon, týkají se:
subjektu
- právní subjektivity, způsobilosti k právním úkonům
vůle
- musí být vážná a svobodná
projevu vůle
- musí být určitý a srozumitelný
formy projevu vůle
- zásada neformálnosti můžeme učinit 1) výslovně (konkludentně)
- ústně
- písemně
- formou notářského zápisu
2) tacitně (mlčky)
letáky ve schránce (nějaká
nabídka vyhodím)
- můžu pouze neuzavřít smlou
obsahu
- práva a povinnosti
podstatné náležitosti (musí být)
pravidelné náležitosti ( např. rozdělení zisku u v.o.s.)
nahodilé složky – odkládací podmínka
- rozvazovací podmínka
předmětu
- náležitostí předmětu je jeho dovolenost
Další obecné náležitosti: - každý právní úkon musí být v souladu s právem
- nesmí být v rozporu s právem
- nesmí obcházet zákon
- nesmí se příčit dobrým mravům
V případě, že všechny tyto náležitosti nejsou splněny právní úkon je neplatný sankce za nedodržení právních náležitostí.
jsou nejčastějsí právní skutečnosti
je to projev vůle, který směřuje ke vzniku, změně nebo zániku těch práv a povinností, které právní norma s takovým projevem spojuje
náležitosti právních úkonů jsou požadavky kladené právními normami na určitý právní úkon, týkají se:
subjektu
- právní subjektivity, způsobilosti k právním úkonům
vůle
- musí být vážná a svobodná
projevu vůle
- musí být určitý a srozumitelný
formy projevu vůle
- zásada neformálnosti můžeme učinit 1) výslovně (konkludentně)
- ústně
- písemně
- formou notářského zápisu
2) tacitně (mlčky)
letáky ve schránce (nějaká
nabídka vyhodím)
- můžu pouze neuzavřít smlou
obsahu
- práva a povinnosti
podstatné náležitosti (musí být)
pravidelné náležitosti ( např. rozdělení zisku u v.o.s.)
nahodilé složky – odkládací podmínka
- rozvazovací podmínka
předmětu
- náležitostí předmětu je jeho dovolenost
Další obecné náležitosti: - každý právní úkon musí být v souladu s právem
- nesmí být v rozporu s právem
- nesmí obcházet zákon
- nesmí se příčit dobrým mravům
V případě, že všechny tyto náležitosti nejsou splněny právní úkon je neplatný sankce za nedodržení právních náležitostí.
Neplatnost právních úkonů (jedna ze zákonností)
absolutní - účinky tohoto pr. úkonu vůbec nenastanou (neplatnost od počátku)
- neplatnosti se může dovolat každý
- není omezena lhůtou
2) relativní - této neplatnosti se může dovolat pouze ten účastník pr. vztahu, na
jehož obranu je důvod neplatnosti stanoven
- musí to učinit pouze ve lhůtě omezené zákonem (až do doby, kdy
namítne neplatnost, má tento právní úkon platnost)
- účinky tohoto právního úkonu se ruší od počátku
Nesplnění náležitostí právního úkonu vyhlášení neplatnosti
Důvody: - rozpor se zákonem
- obcházení zákona
- nesmí obcházet věřitele věřitel má institut = odporovatelnost
obrana věřitele proti právním úkonům dlužníka, kterými se dlužník
zbavuje svého majetku, aby nemusel plnit své závazky. U soudu lze
žádat, aby soud prohlásil takové právní úkony neplatnými vůči věřiteli
(3 letá lhůta na podání odporu). Věřitel se může domáhat vůči osobě,
na kterou byl majetek převeden. U osoby blízké není nutno dokazovat,
že osoba věděla o důvodu převodu. U 3.osob je dokazování nutné a
náročné.
Druhy právních úkonů:
jednostranné (závěť, uznání dluhu)
dvojstranné (smlouvy) – účastníci se zavazují vzájemně
- vznik návrh (oferta) a přijetí návrhu
(navrhovatel = oferent, adresát návrhu = oblát,
přijme-li akceptant)
mnohostranné (mezinárodní smlouvy)
Právní následky, které mají nastat, jsou:
adresované (např. reklamace) a neadresované (veřejný příslib)
reálné a volné – rozlišují se podle toho, zda mají nastat právní následky a je-
li nutné vedle projevu vůle reálné chování či nikoliv
(např. odevzdání věci u přepravní smlouvy)
formální a neformální
úplatné (na zákl. toho úkonu má obdržet majetkovou hodnotu), či nikoli
bezplatné (např. darovací smlouva)
pojmenované (upravené pr.normou) a nepojmenované (inominátní)
- neplatnosti se může dovolat každý
- není omezena lhůtou
2) relativní - této neplatnosti se může dovolat pouze ten účastník pr. vztahu, na
jehož obranu je důvod neplatnosti stanoven
- musí to učinit pouze ve lhůtě omezené zákonem (až do doby, kdy
namítne neplatnost, má tento právní úkon platnost)
- účinky tohoto právního úkonu se ruší od počátku
Nesplnění náležitostí právního úkonu vyhlášení neplatnosti
Důvody: - rozpor se zákonem
- obcházení zákona
- nesmí obcházet věřitele věřitel má institut = odporovatelnost
obrana věřitele proti právním úkonům dlužníka, kterými se dlužník
zbavuje svého majetku, aby nemusel plnit své závazky. U soudu lze
žádat, aby soud prohlásil takové právní úkony neplatnými vůči věřiteli
(3 letá lhůta na podání odporu). Věřitel se může domáhat vůči osobě,
na kterou byl majetek převeden. U osoby blízké není nutno dokazovat,
že osoba věděla o důvodu převodu. U 3.osob je dokazování nutné a
náročné.
Druhy právních úkonů:
jednostranné (závěť, uznání dluhu)
dvojstranné (smlouvy) – účastníci se zavazují vzájemně
- vznik návrh (oferta) a přijetí návrhu
(navrhovatel = oferent, adresát návrhu = oblát,
přijme-li akceptant)
mnohostranné (mezinárodní smlouvy)
Právní následky, které mají nastat, jsou:
adresované (např. reklamace) a neadresované (veřejný příslib)
reálné a volné – rozlišují se podle toho, zda mají nastat právní následky a je-
li nutné vedle projevu vůle reálné chování či nikoliv
(např. odevzdání věci u přepravní smlouvy)
formální a neformální
úplatné (na zákl. toho úkonu má obdržet majetkovou hodnotu), či nikoli
bezplatné (např. darovací smlouva)
pojmenované (upravené pr.normou) a nepojmenované (inominátní)
Právní události
můžeme je definovat jako právní skutečnosti, které existují bez vůle subjektu a jsou v souladu s právem
jsou to : 1) narození
2) dosažení 15 let vznik trestní odpovědnosti
3) dosažení 16 let možnost uzavřít manželství
4) dosažení 18 let aktivní volební právo
5) dosažení 21 let pasivní volební právo v PS
6) dosažení 40 let pasivní volební právo v Senátu, prezident,
soudce Ústavního soudu
7) smrt zánik právní subjektivity, zánik manželství
Protiprávní stavy
jsou výsledkem nezaviněného chování nebo události, které je v rozporu s právem, takže právní norma ukládá někomu povinnost takový stav napravit nebo odstranit
např. koupím nevědomky kradené ojeté auto
jsou to : 1) narození
2) dosažení 15 let vznik trestní odpovědnosti
3) dosažení 16 let možnost uzavřít manželství
4) dosažení 18 let aktivní volební právo
5) dosažení 21 let pasivní volební právo v PS
6) dosažení 40 let pasivní volební právo v Senátu, prezident,
soudce Ústavního soudu
7) smrt zánik právní subjektivity, zánik manželství
Protiprávní stavy
jsou výsledkem nezaviněného chování nebo události, které je v rozporu s právem, takže právní norma ukládá někomu povinnost takový stav napravit nebo odstranit
např. koupím nevědomky kradené ojeté auto
14. Právní události, protiprávní stay, protiprávní jednání
Právní události jsou objektivní právní skutečnosti, tzn. že jsou nezávislé na projevu vůle subjektu.
Právní skutečnosti
jsou to každé skutečnosti, které způsobují vznik, změnu nebo zánik právních vztahů
Dělení :
I. Právem aprobované (dovolené)
1) volní - na základě projevu vůle subjektu
právní úkony
rozhodnutí s konstitutivními účinky
2) objektivní = právní události - nezávislé na projevu vůle subjektu
II. Právem reprobované (zakázané)
volní = delikty
a) veřejnoprávní - trestné činy
- přestupky
- jiné správní delikty
b) soukromoprávní
- jednání, v jehož důsledku vzniká - škoda
- prodlení
- vady
- bezdůvodné obohacení
objektivní = protiprávní stavy
Právní skutečnosti
jsou to každé skutečnosti, které způsobují vznik, změnu nebo zánik právních vztahů
Dělení :
I. Právem aprobované (dovolené)
1) volní - na základě projevu vůle subjektu
právní úkony
rozhodnutí s konstitutivními účinky
2) objektivní = právní události - nezávislé na projevu vůle subjektu
II. Právem reprobované (zakázané)
volní = delikty
a) veřejnoprávní - trestné činy
- přestupky
- jiné správní delikty
b) soukromoprávní
- jednání, v jehož důsledku vzniká - škoda
- prodlení
- vady
- bezdůvodné obohacení
objektivní = protiprávní stavy
Způsobilost k protiprávním úkonům (deliktní způsobilost)
závisí na věku a duševním zdraví
je to způsobilost nést právní odpovědnost za vlastní protiprávní jednání
Trestní zákon a Zákon o přestupcích – věková hranice 15 let
13. Obsah a objekt právních vztahů
Obsahem právních vztahů
jsou práva a povinnosti
4 skupiny : DARE - dát (kupní smlouva)
FACERE - konat (smlouva o dílo)
OMMITERE - zdržet se (právo vlastníka)
PATI - strpět (věcná břemena, trest)
Objekt (předmět) právních vztahů
přímý předmět
- je to určité lidské chování, které má buď aktivní (dare, facere) nebo pasivní
podobu (ommitere, pati)
nepřímý předmět
- věci, práva a jiné majetkové hodnoty
věci - nemovité – pozemky, stavby spojené se zemí pevným základem
- movité - ostatní
- zastupitelné - cihly
- nezastupitelné – obraz (originál)
- věci určené podle druhu – jsou předmětem smlouvy o půjčce
(např. papír vracím jiný)
- věci určené individuálně – jsou předmětem smlouvy o výpůjčce
(vracím tutéž věc skripta nepřejde vlastnické právo)
- hromadné – např. podnik
součást – vše, co k věci podle její povahy náleží a nesmí být od ní odtrženo,
aniž by věc ztratila svou hodnotu (auto – volant)
příslušenství – jsou 2 věci – jedna je věc hlavní auto
- druhá je příslušenství řetězy,
která je trvale užívána s věcí hlavní, určuje to vlastník
!!! neplatí zásada, že kdo je vlastníkem pozemku, je i vlastníkem stavby.
Práva
subjektivní práva z jiného právního vztahu (např. pohledávka)
Jiné majetkové hodnoty
např. výsledky duševní činnosti (patenty, vynálezy, know-how)…
je to způsobilost nést právní odpovědnost za vlastní protiprávní jednání
Trestní zákon a Zákon o přestupcích – věková hranice 15 let
13. Obsah a objekt právních vztahů
Obsahem právních vztahů
jsou práva a povinnosti
4 skupiny : DARE - dát (kupní smlouva)
FACERE - konat (smlouva o dílo)
OMMITERE - zdržet se (právo vlastníka)
PATI - strpět (věcná břemena, trest)
Objekt (předmět) právních vztahů
přímý předmět
- je to určité lidské chování, které má buď aktivní (dare, facere) nebo pasivní
podobu (ommitere, pati)
nepřímý předmět
- věci, práva a jiné majetkové hodnoty
věci - nemovité – pozemky, stavby spojené se zemí pevným základem
- movité - ostatní
- zastupitelné - cihly
- nezastupitelné – obraz (originál)
- věci určené podle druhu – jsou předmětem smlouvy o půjčce
(např. papír vracím jiný)
- věci určené individuálně – jsou předmětem smlouvy o výpůjčce
(vracím tutéž věc skripta nepřejde vlastnické právo)
- hromadné – např. podnik
součást – vše, co k věci podle její povahy náleží a nesmí být od ní odtrženo,
aniž by věc ztratila svou hodnotu (auto – volant)
příslušenství – jsou 2 věci – jedna je věc hlavní auto
- druhá je příslušenství řetězy,
která je trvale užívána s věcí hlavní, určuje to vlastník
!!! neplatí zásada, že kdo je vlastníkem pozemku, je i vlastníkem stavby.
Práva
subjektivní práva z jiného právního vztahu (např. pohledávka)
Jiné majetkové hodnoty
např. výsledky duševní činnosti (patenty, vynálezy, know-how)…
PV podle vzájemného postavení subjektů
horizontální - subjekty mají navzájem rovné postavení
- vertikální - určitý subjekt má mocenské oprávnění
PV hmotněprávní a procesněprávní
procesněprávní vztahy vznikají v průběhu procesu aplikace práva ( např. správní nebo trestní řízení ), mezi orgánem aplikujícím právo a těmi o nichž orgán rozhoduje.
všechny ostatní vztahy označujeme jako hmotněprávní
PV z hlediska funkční vazby
sekundární PV slouží k ochraně a naplnění primárních vztahů.
jsou to odpovědnostní PV a procesněprávní PV.
PV absolutní a relativní
Absolutní – jeden z účastníků je konkrétní osoba, která má především
oprávnění
- na druhé straně stojí neurčitý počet subjektů, kteří mají
povinnosti zdržení se jakéhokoli zásahu do oprávnění toho
konkrétního subjektu
- vztahují se k věcem věcná práva
Relativní – subjekt oprávnění i subjekt povinnosti jsou určité konkrétní
Osoby, oprávnění i práva jsou vzájemná
- závazkový právní vztah (jedna osoba-dlužník, je povinna druhé
osobě-věřiteli, splnit určitý závazek a věřitel je oprávněn toto
plnění požadovat)
- vznikají zejména ze smluv
- závazky – jednoduché – 1 věřitel a 1 dlužník
- složené – více subjektů na straně
- vertikální - určitý subjekt má mocenské oprávnění
PV hmotněprávní a procesněprávní
procesněprávní vztahy vznikají v průběhu procesu aplikace práva ( např. správní nebo trestní řízení ), mezi orgánem aplikujícím právo a těmi o nichž orgán rozhoduje.
všechny ostatní vztahy označujeme jako hmotněprávní
PV z hlediska funkční vazby
sekundární PV slouží k ochraně a naplnění primárních vztahů.
jsou to odpovědnostní PV a procesněprávní PV.
PV absolutní a relativní
Absolutní – jeden z účastníků je konkrétní osoba, která má především
oprávnění
- na druhé straně stojí neurčitý počet subjektů, kteří mají
povinnosti zdržení se jakéhokoli zásahu do oprávnění toho
konkrétního subjektu
- vztahují se k věcem věcná práva
Relativní – subjekt oprávnění i subjekt povinnosti jsou určité konkrétní
Osoby, oprávnění i práva jsou vzájemná
- závazkový právní vztah (jedna osoba-dlužník, je povinna druhé
osobě-věřiteli, splnit určitý závazek a věřitel je oprávněn toto
plnění požadovat)
- vznikají zejména ze smluv
- závazky – jednoduché – 1 věřitel a 1 dlužník
- složené – více subjektů na straně
a) Dlužnické
solidární – jeví se z vnějšího pohledu
jeden právní vztah
- pokud jeden dlužník plnil,
zaniká dluh všech, ten který
plnil, má právo regresu vůči
těm, za které splnil
- př. spoluvlastnictví, majetek
ve spol.jmění manželů …
- dílčí - věřitel je povinen požadovat
na každém dlužníkovi jen tu
část, kterou dluží on sám
- nedílný závazek
- zaniká splněním všech
podle postavení subjektů
veřejnoprávní – vztahy vůči státu (1 ze subjektů je stát)
- stát má mocenské postavení
soukromoprávní – postavení účastníků je rovné
- občanskoprávní, odbchodněprávní vztahy
- v případě, že zde vystupuje stát vystupuje jako
právnická osoba
podle subjektů
vnitrostátní
s účastí mezinárodních subjektů
jeden právní vztah
- pokud jeden dlužník plnil,
zaniká dluh všech, ten který
plnil, má právo regresu vůči
těm, za které splnil
- př. spoluvlastnictví, majetek
ve spol.jmění manželů …
- dílčí - věřitel je povinen požadovat
na každém dlužníkovi jen tu
část, kterou dluží on sám
- nedílný závazek
- zaniká splněním všech
podle postavení subjektů
veřejnoprávní – vztahy vůči státu (1 ze subjektů je stát)
- stát má mocenské postavení
soukromoprávní – postavení účastníků je rovné
- občanskoprávní, odbchodněprávní vztahy
- v případě, že zde vystupuje stát vystupuje jako
právnická osoba
podle subjektů
vnitrostátní
s účastí mezinárodních subjektů
12. Subjekty právních vztahů
Způsobilost k právním úkonům
způsobilost vlastním jednáním brát na sebe práva a povinnosti
Fyzické osoby
vzniká v plném rozsahu v dosažení 18 let
je možno ji nabýt i před 18. rokem (např. uzavřením manželství, na základě rozhodnutí soudu, osoba starší 16 let, ani když se do 18. roku rozvede právní způsobilost nezaniká, ale nemůže volit, podnikat …)
nezletilí mají způsobilost k právním úkonům, které jsou přiměřené jejich věku
právní způsobilost může být omezena soudem (i zbavena), pro duševní poruchu, která není jen přechodná nebo pro nadměrné používání alkoholických nebo jiných omamných látek
příčetnost v době právního úkonu = schopnost posoudit následky svého
jednání a ovládnout je
právní způsobilost závisí na věku a duševním zdraví
Právnické osoby
právní úkony činí její statutární orgány, nejednají jako zástupci, ale jejich úkony jsou úkony právnické osoby
Zastoupení
zástupcem je ten, kdo činí právní úkony za jiného a to jeho jménem a s právními účinky pro něj
druhy: - zákonné – vyplývá ze zákona (rodiče, děti, mezi manžely)
také na základě rozhodnutí soudu (opatrovník)
- smluvní (zastoupení na základě plné moci)
generální – ke všem právním úkonům
- prokura zápis do Obchodního rejstříku
- musí být písemné
speciální – k určitému druhu právních úkonů
- obchodní zástupci
individuální – k jednomu účelu
- nemusí být uzavřeno písemně, písemná forma
nutná pouze, když je třeba, aby určitý právní
úkon měl písemnou formu
způsobilost vlastním jednáním brát na sebe práva a povinnosti
Fyzické osoby
vzniká v plném rozsahu v dosažení 18 let
je možno ji nabýt i před 18. rokem (např. uzavřením manželství, na základě rozhodnutí soudu, osoba starší 16 let, ani když se do 18. roku rozvede právní způsobilost nezaniká, ale nemůže volit, podnikat …)
nezletilí mají způsobilost k právním úkonům, které jsou přiměřené jejich věku
právní způsobilost může být omezena soudem (i zbavena), pro duševní poruchu, která není jen přechodná nebo pro nadměrné používání alkoholických nebo jiných omamných látek
příčetnost v době právního úkonu = schopnost posoudit následky svého
jednání a ovládnout je
právní způsobilost závisí na věku a duševním zdraví
Právnické osoby
právní úkony činí její statutární orgány, nejednají jako zástupci, ale jejich úkony jsou úkony právnické osoby
Zastoupení
zástupcem je ten, kdo činí právní úkony za jiného a to jeho jménem a s právními účinky pro něj
druhy: - zákonné – vyplývá ze zákona (rodiče, děti, mezi manžely)
také na základě rozhodnutí soudu (opatrovník)
- smluvní (zastoupení na základě plné moci)
generální – ke všem právním úkonům
- prokura zápis do Obchodního rejstříku
- musí být písemné
speciální – k určitému druhu právních úkonů
- obchodní zástupci
individuální – k jednomu účelu
- nemusí být uzavřeno písemně, písemná forma
nutná pouze, když je třeba, aby určitý právní
úkon měl písemnou formu
a)Výklad práva podle metody a způsobu výkladu
ozlišujeme: 1) jazykový
- text zákona je vyjadřován odborným, právním jazykem
- metodami jazykového výkladu dospívá k základním poznatkům
o smyslu slovního textu normativního aktu, v němž je
vyjádřena právní norma
2) logický
- spočívá v tom, že smysl normy zjišťuje pomocí vědeckých
poznatků a pravidel formální logiky
3) systematický
- zjišťuje se smysl normy srovnáním s jinými normami
4) teleogický
- úkolem výkladu na základě funkcionálních a teleologických
metod je vystihnout smysl a funkci právní normy v souvislosti
se sociálními podm a potřebami, v nichž se má norma realizovat
5) historický
- zakládá se na objasňování smyslu právní normy v souvislosti
s cílem, který byl sledován jejím vydáním
výklad práva podle poměru smyslu právní normy a jejího slovního vyjádření
rozlišujeme: 1) výklad doslovný
- v trestním zákoně
2) výklad zužující
3) výklad rozšiřující
- text zákona je vyjadřován odborným, právním jazykem
- metodami jazykového výkladu dospívá k základním poznatkům
o smyslu slovního textu normativního aktu, v němž je
vyjádřena právní norma
2) logický
- spočívá v tom, že smysl normy zjišťuje pomocí vědeckých
poznatků a pravidel formální logiky
3) systematický
- zjišťuje se smysl normy srovnáním s jinými normami
4) teleogický
- úkolem výkladu na základě funkcionálních a teleologických
metod je vystihnout smysl a funkci právní normy v souvislosti
se sociálními podm a potřebami, v nichž se má norma realizovat
5) historický
- zakládá se na objasňování smyslu právní normy v souvislosti
s cílem, který byl sledován jejím vydáním
výklad práva podle poměru smyslu právní normy a jejího slovního vyjádření
rozlišujeme: 1) výklad doslovný
- v trestním zákoně
2) výklad zužující
3) výklad rozšiřující
a) Výklad práva podle dosahu výkladu
rozlišujeme: 1) výklad obecný
- vztahuje se na celou oblast působnosti právní normy
2) výklad kasuistický
- vztahuje se na určitý druh případů upravených právní normou
3) výklad individuální
- vztahuje se k určitému individuálnímu případu
Analogie v právu
Při řešení některých konkrétních případů může nastat situace, že neexistují právní normy, které by daný případ upravovaly. Takové zjištění může sice vést někdy ke zdokonalení právní úpravy a vydání nových právních předpisů, avšak rozhodnutí v konkrétním případě musí být zpravidla vydáno dříve.
Soud nebo jiný orgán je přitom povinen věc řešit na základě právních zásad a právní metodou.
V některých právních odvětvích se proto připouští rozhodnutí věci výslovně právem neupravené na základě aplikace práva podle analogie.
Analogie zákona.
analogií zákona nazýváme postup, při kterém se použije právní normy, která je nejpodobnější tomuto připadu, odlišuje se jen některými druhotnými nepodstatnými znaky
Analogie práva
analogií práva se nazývá postup, při kterém se věc řeší na základě principů právního odvětví, popřípadě na základě obecných principů práva (neboť neexistuje ani taková norma, která by upravovala obdobné vztahy)
V platném českém právu je vyloučena aplikace podle analogie v oblasti trestního práva.
- vztahuje se na celou oblast působnosti právní normy
2) výklad kasuistický
- vztahuje se na určitý druh případů upravených právní normou
3) výklad individuální
- vztahuje se k určitému individuálnímu případu
Analogie v právu
Při řešení některých konkrétních případů může nastat situace, že neexistují právní normy, které by daný případ upravovaly. Takové zjištění může sice vést někdy ke zdokonalení právní úpravy a vydání nových právních předpisů, avšak rozhodnutí v konkrétním případě musí být zpravidla vydáno dříve.
Soud nebo jiný orgán je přitom povinen věc řešit na základě právních zásad a právní metodou.
V některých právních odvětvích se proto připouští rozhodnutí věci výslovně právem neupravené na základě aplikace práva podle analogie.
Analogie zákona.
analogií zákona nazýváme postup, při kterém se použije právní normy, která je nejpodobnější tomuto připadu, odlišuje se jen některými druhotnými nepodstatnými znaky
Analogie práva
analogií práva se nazývá postup, při kterém se věc řeší na základě principů právního odvětví, popřípadě na základě obecných principů práva (neboť neexistuje ani taková norma, která by upravovala obdobné vztahy)
V platném českém právu je vyloučena aplikace podle analogie v oblasti trestního práva.
11. Právní vztahy, pojem, předpoklady vzniku, druhy
Právní vztahy
jsou to vztahy mezi právními subjekty upravené právními normami
Předpoklady vzniku právních vztahů
existence právní normy
existence právní skutečnosti (např. si musím něco koupit)
Prvky právních vztahů tvoří:
subjekty právních vztahů (fyz.,právnická osoba, stát)
obsah právních vztahů
objekt (předmět) právních vztahů
Druhy právních vztahů
Právní vztahy můžeme rozlišit podle různých hledisek:
podle právních odvětví
podle vzájemného postavení subjektů
hmotněprávní a procesněprávní
podle funkční vazby
podle individualizace subjektů
podle postavení subjektů
podle subjektů
Druhy PV podle právních odvětví
- pracovněprávní
- občanskoprávní
- správněprávní atd.
jsou to vztahy mezi právními subjekty upravené právními normami
Předpoklady vzniku právních vztahů
existence právní normy
existence právní skutečnosti (např. si musím něco koupit)
Prvky právních vztahů tvoří:
subjekty právních vztahů (fyz.,právnická osoba, stát)
obsah právních vztahů
objekt (předmět) právních vztahů
Druhy právních vztahů
Právní vztahy můžeme rozlišit podle různých hledisek:
podle právních odvětví
podle vzájemného postavení subjektů
hmotněprávní a procesněprávní
podle funkční vazby
podle individualizace subjektů
podle postavení subjektů
podle subjektů
Druhy PV podle právních odvětví
- pracovněprávní
- občanskoprávní
- správněprávní atd.
1. Prostorová (místní)
působí na celém území ČR
je dána hranicemi (vzdušný prostor i podzemí)
dále v zahraničí, kde působí naše právo (velvyslanectví),
paluby lodí (letadel), které plují (letí) pod naší vlajkou (registrováno právo vlajky)
trestnost činu, který spáchal občan ČR v cizině se posuzuje podle našeho práva
padělání našich bankovek (kdekoli) posuzováno dle našeho práva
osobní
platí na všechny osoby, které se nalézají na území našeho státu
imunity - nejširší má prezident
- soudci, poslanci, senátoři (mohou být zadrženi, do 24 hod
musí předseda … rozhodnout, zda se má pokračovat
v zadržení), předseda nesmí být zadržen, imunitní výbor
navrhne plénu, jak postupovat
- diplomaté na ambasádách (členové dipl. sborů)
věcná
- okruh společenských vztahů, na které norma dopadá
je dána hranicemi (vzdušný prostor i podzemí)
dále v zahraničí, kde působí naše právo (velvyslanectví),
paluby lodí (letadel), které plují (letí) pod naší vlajkou (registrováno právo vlajky)
trestnost činu, který spáchal občan ČR v cizině se posuzuje podle našeho práva
padělání našich bankovek (kdekoli) posuzováno dle našeho práva
osobní
platí na všechny osoby, které se nalézají na území našeho státu
imunity - nejširší má prezident
- soudci, poslanci, senátoři (mohou být zadrženi, do 24 hod
musí předseda … rozhodnout, zda se má pokračovat
v zadržení), předseda nesmí být zadržen, imunitní výbor
navrhne plénu, jak postupovat
- diplomaté na ambasádách (členové dipl. sborů)
věcná
- okruh společenských vztahů, na které norma dopadá
10. Výklad práva, jeho druhy, analogie práva – analogie zákona
Výklad práva
výkladem práva rozumíme objasnění smyslu a obsahu právních norem, vyjádřených v normativních aktech, za účelem jejich pochopení a používání v souladu s principy zákonnosti
Výklad práva a metody výkladu můžeme dělit podle různých hledisek:
podle subjektu, který výklad provádí
podle metody a způsobu výkladu
podle poměru smyslu právní normy a jejího slovního vyjádření
podle dosahu výkladu
výklad práva podle subjektu, který výklad provádí
rozlišujeme: 1) výklad Ústavního soudu ČR podle Ústavy
- je obecně závazný
- dojde-li po provedení řízení ÚS k závěru, že zákon nebo jeho
jednotlivé ustanovení je v rozporu s úst.zákonem, nálezem
rozhodne, že takový zákon nebo jednotlivá ustanovení se
zrušují dnem, který v nálezu určí
2) výklad vyšších soudů, pokud je určen k sjednocování rozhodov.
činnosti soudů
- není právně závazný, přesto jej však nižší soudy zpravidla
berou v úvahu při řešení konkrétních případu
3) výklad orgánů aplikujících právo
- podávají orgány (soudy, orgány státní správy)
- je závazný pouze pro konkrétní řešený případ
4) výklad doktrinální
- je založen na vědeckém zkoumání platných právních norem
- není právně závazný, ale ve značné míře ovlivňuje praxi
5) výklad oficiální
- výklad nadřízeného orgánu podává státní orgán pro podřízené
orgány, organizace a pracovníky
- pro ně je závazný jako interní instrukce
výkladem práva rozumíme objasnění smyslu a obsahu právních norem, vyjádřených v normativních aktech, za účelem jejich pochopení a používání v souladu s principy zákonnosti
Výklad práva a metody výkladu můžeme dělit podle různých hledisek:
podle subjektu, který výklad provádí
podle metody a způsobu výkladu
podle poměru smyslu právní normy a jejího slovního vyjádření
podle dosahu výkladu
výklad práva podle subjektu, který výklad provádí
rozlišujeme: 1) výklad Ústavního soudu ČR podle Ústavy
- je obecně závazný
- dojde-li po provedení řízení ÚS k závěru, že zákon nebo jeho
jednotlivé ustanovení je v rozporu s úst.zákonem, nálezem
rozhodne, že takový zákon nebo jednotlivá ustanovení se
zrušují dnem, který v nálezu určí
2) výklad vyšších soudů, pokud je určen k sjednocování rozhodov.
činnosti soudů
- není právně závazný, přesto jej však nižší soudy zpravidla
berou v úvahu při řešení konkrétních případu
3) výklad orgánů aplikujících právo
- podávají orgány (soudy, orgány státní správy)
- je závazný pouze pro konkrétní řešený případ
4) výklad doktrinální
- je založen na vědeckém zkoumání platných právních norem
- není právně závazný, ale ve značné míře ovlivňuje praxi
5) výklad oficiální
- výklad nadřízeného orgánu podává státní orgán pro podřízené
orgány, organizace a pracovníky
- pro ně je závazný jako interní instrukce
8. Právní norma – struktura, druhy
Právní norma
je pravidlo chování, které je vynutitelné státní moc
má podobu pramene práva
upravuje právní vztahy
Struktura právní normy
Klasická
Hypotéza – stanoví podmínky, které musí nastat, aby platilo
vlastní pravidlo obsažené v dispozici
Dispozice – vlastní pravidlo chování, které tvoří konkrétní práva a povin.
Sankční hypotéza – stanoví podmínky, které musí být splněny, aby se
uplatnila sankce za nesplnění poviností daných dispoz
Sankce
Př. Kupní smlouva
Hypotézou je nějaká právní skutečnost = uzavření KS, mám práva a
Povinnosti stanovené dispozicí, vadný výrobek (sankční hypotéza)
sankce (výměna)
Normy s jinou než klasickou strukturou
definice – např. domácnost, osoba blízká
Kolizní normy (mezinárodní právo soukromé)
určují, které právo se použije v daném případě
Normy odkazující
odkazuje na jinou konkrétní normu (přesně určí na kterou)
Blanketová norma
také odkazuje, ale neurčuje přesně na kterou
Právní normy :
1. hmotné - Občanský zákoník Trestní zákon
2. procesní - občanský soudní řád trestní řád
- upravují postup vymáhání povinností daných právem hmotným
je pravidlo chování, které je vynutitelné státní moc
má podobu pramene práva
upravuje právní vztahy
Struktura právní normy
Klasická
Hypotéza – stanoví podmínky, které musí nastat, aby platilo
vlastní pravidlo obsažené v dispozici
Dispozice – vlastní pravidlo chování, které tvoří konkrétní práva a povin.
Sankční hypotéza – stanoví podmínky, které musí být splněny, aby se
uplatnila sankce za nesplnění poviností daných dispoz
Sankce
Př. Kupní smlouva
Hypotézou je nějaká právní skutečnost = uzavření KS, mám práva a
Povinnosti stanovené dispozicí, vadný výrobek (sankční hypotéza)
sankce (výměna)
Normy s jinou než klasickou strukturou
definice – např. domácnost, osoba blízká
Kolizní normy (mezinárodní právo soukromé)
určují, které právo se použije v daném případě
Normy odkazující
odkazuje na jinou konkrétní normu (přesně určí na kterou)
Blanketová norma
také odkazuje, ale neurčuje přesně na kterou
Právní normy :
1. hmotné - Občanský zákoník Trestní zákon
2. procesní - občanský soudní řád trestní řád
- upravují postup vymáhání povinností daných právem hmotným
Hledisko třídění právních norem (systém práva)
Normy práva veřejného
jeden ze subjektů, na kterého tyto normy dopadají, je stát
trestní zákon, trestní řád, správní rád, zákon o dani z příjmu …
převažují zde kogentní právní normy = pr.norma, od které se není
možno odchýlit, účastníci pr.
jí musí respektovat, každé
odchýlení od pr.normy působí
neplatnost právního úkonu
Normy práva soukromého
řeší se vztahy mezi rovnými subjekty
účastníkem může být i stát, ale nemá mocenské postavení
dispozitivní právní normy = nabízejí možnost řešení, ale účastníci pr.
vztahu se mohou od nich odchýlit
(Obč.,Obchodní zákoník)
Právní normy podle odvětví práva
Normy práva ústavního
Normy práva občanského (normy práva obchodního)
Normy práva trestního
Normy práva správního
Normy práva pracovního
Normy práva finančního
jeden ze subjektů, na kterého tyto normy dopadají, je stát
trestní zákon, trestní řád, správní rád, zákon o dani z příjmu …
převažují zde kogentní právní normy = pr.norma, od které se není
možno odchýlit, účastníci pr.
jí musí respektovat, každé
odchýlení od pr.normy působí
neplatnost právního úkonu
Normy práva soukromého
řeší se vztahy mezi rovnými subjekty
účastníkem může být i stát, ale nemá mocenské postavení
dispozitivní právní normy = nabízejí možnost řešení, ale účastníci pr.
vztahu se mohou od nich odchýlit
(Obč.,Obchodní zákoník)
Právní normy podle odvětví práva
Normy práva ústavního
Normy práva občanského (normy práva obchodního)
Normy práva trestního
Normy práva správního
Normy práva pracovního
Normy práva finančního
9. Platnost a působnost právní normy
Platnost právní normy znamená, že byly splněny všechny předepsané náležitosti, má podobu některého z pramenů práva a byla řádně vyhlášena.
Zákon o Sbírce zákonů stanoví, které normy se zde vyhlašují.
Den platnosti = den vyhlášení = den, kdy byla Sbírka rozeslána.
Působnost právních norem
časová
se nazývá účinnost – bývá uvedena v posledním §, kdyby tam nebyla, tak
je norma účinná 15 dní po vyhlášení
- zásada nemůže platit nazpět (retroaktivita),
nastává min. v den vyhlášení, většinou dopředu
(vyjímka – nepravá zpětná účinnost před 1950
sňatky v kostele, trestnost činu se posuzuje dle
zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán,
vyjímka podle pozdějšího zákona, pokud je to
pro pachatele příznivější)
- nově vydaný zákon ruší předchozí
(lex posterior derogat priori)
- v závěru každého zákona derogační klauzule
generální – ruší celou bývalou normu
taxativní – přesně se vypočítávají normy, které se ruší (taxativně = přesně, úplně
X demonstrativně = příkladmo, zejména)
Zákon o Sbírce zákonů stanoví, které normy se zde vyhlašují.
Den platnosti = den vyhlášení = den, kdy byla Sbírka rozeslána.
Působnost právních norem
časová
se nazývá účinnost – bývá uvedena v posledním §, kdyby tam nebyla, tak
je norma účinná 15 dní po vyhlášení
- zásada nemůže platit nazpět (retroaktivita),
nastává min. v den vyhlášení, většinou dopředu
(vyjímka – nepravá zpětná účinnost před 1950
sňatky v kostele, trestnost činu se posuzuje dle
zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán,
vyjímka podle pozdějšího zákona, pokud je to
pro pachatele příznivější)
- nově vydaný zákon ruší předchozí
(lex posterior derogat priori)
- v závěru každého zákona derogační klauzule
generální – ruší celou bývalou normu
taxativní – přesně se vypočítávají normy, které se ruší (taxativně = přesně, úplně
X demonstrativně = příkladmo, zejména)
7. Prameny práva v ČR
Prameny práva v ČR jsou především normativní právní akty, některé mezinárodní smlouvy a rozhodnutí Ústavního soudu.
Normativní právní akty
jsou výsledkem legislativní činnosti orgánů státní moci.
legislativní proces = proce tvorby norm. právních aktů
Právní síla právní normy
pr. normu můžeme změnit nebo zrušit pouze normou stejné nebo vyšší pr.síly
určitá norma nesmí být v rozporu s normou vyšší právní síly
Stupně právní síly
Primární – upravují vztahy dosud neupravené
Ústavní zákony – Ústava, Listina základních práv a svobod
- liší se formou přijetí (3/5 všech poslanců, 3/5 přítomných senátorů)
- upravují základní vztahy, základní uspořádání moci
- ústava – rigidní – v ČR (způsob přijetí)
- flexibilní – ústavní zákon se přijímá stejně jako zákon
Mezinárodní smlouvy o základních lidských právech a svobodách
- přijímány stejnou procedurou jako ústavní zákon
Zákony
Mezinárodní smlouvy (v příp., že je potřebné přijmout zákon)
Zákonná opatření senátu
- mají stejnou právní sílu jako zákon, senát je může přijímat, když je rozpuštěna PS nebo se ještě nesešla. Je vázán návrhem vlády. Na 1.schůzi nově zvolení poslanci je musí přijmout. Senát nemůže přijímat ústavní zákony a volební zákony.
Nálezy Ústavního soudu
- rozhodnutí Ústavního soudu, které ruší určitou právní normu pro rozpor s Ústavou
Sekundární prameny práva (podzákonné)
- jsou odvozené od primárních
Normativní právní akty
jsou výsledkem legislativní činnosti orgánů státní moci.
legislativní proces = proce tvorby norm. právních aktů
Právní síla právní normy
pr. normu můžeme změnit nebo zrušit pouze normou stejné nebo vyšší pr.síly
určitá norma nesmí být v rozporu s normou vyšší právní síly
Stupně právní síly
Primární – upravují vztahy dosud neupravené
Ústavní zákony – Ústava, Listina základních práv a svobod
- liší se formou přijetí (3/5 všech poslanců, 3/5 přítomných senátorů)
- upravují základní vztahy, základní uspořádání moci
- ústava – rigidní – v ČR (způsob přijetí)
- flexibilní – ústavní zákon se přijímá stejně jako zákon
Mezinárodní smlouvy o základních lidských právech a svobodách
- přijímány stejnou procedurou jako ústavní zákon
Zákony
Mezinárodní smlouvy (v příp., že je potřebné přijmout zákon)
Zákonná opatření senátu
- mají stejnou právní sílu jako zákon, senát je může přijímat, když je rozpuštěna PS nebo se ještě nesešla. Je vázán návrhem vlády. Na 1.schůzi nově zvolení poslanci je musí přijmout. Senát nemůže přijímat ústavní zákony a volební zákony.
Nálezy Ústavního soudu
- rozhodnutí Ústavního soudu, které ruší určitou právní normu pro rozpor s Ústavou
Sekundární prameny práva (podzákonné)
- jsou odvozené od primárních
Nařízení vlády:
Nařízení vlády
- vláda vydává nařízení k provedení zákona v jeho mezích, nesmí být nad rámec zákona (na rozdíl od usnesení vlády, které není pramenem práva, je závazné pro subjekty, které jsou vládou řízení)
Vyhlášky ministerstev a jiných institučních orgánů státu
- též jsou pramenem práva, mají závaznost po publikaci ve Sbírce zákonů
Vyhlášky okresních úřadů
Vyhlášky obcí
- upravují si nezávisle své poměry
- žádný státní orgán nemá právo zasahovat do samosprávy obcí
ad 8) a 9) nepublikují se ve Sb. zákonů, musí být vyvěšeny na úřední
desce obecního (okresního) úřadu min. 15 dnů, až uplynutím
této doby se stávají závaznými
Event. přečíst str. 34 – 37a
- vláda vydává nařízení k provedení zákona v jeho mezích, nesmí být nad rámec zákona (na rozdíl od usnesení vlády, které není pramenem práva, je závazné pro subjekty, které jsou vládou řízení)
Vyhlášky ministerstev a jiných institučních orgánů státu
- též jsou pramenem práva, mají závaznost po publikaci ve Sbírce zákonů
Vyhlášky okresních úřadů
Vyhlášky obcí
- upravují si nezávisle své poměry
- žádný státní orgán nemá právo zasahovat do samosprávy obcí
ad 8) a 9) nepublikují se ve Sb. zákonů, musí být vyvěšeny na úřední
desce obecního (okresního) úřadu min. 15 dnů, až uplynutím
této doby se stávají závaznými
Event. přečíst str. 34 – 37a
Další pravomoci prezidenta
( jen s podpisem premiéra nebo jím pověřeného člena vlády )
zastupuje stát navenek
sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy (sjednávat za něj může i vláda)
je vrchním velitelem ozbrojených sil
vyhlašuje volby do Posl. sněmovny a Senátu
uděluje a propůjčuje státní vyznamenání
jmenuje soudce
provádí amnestii
President ČR má právo:
účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů i komisí a dostat slovo, kdykoli o to požádá
účastnit se schůzí vlády, vyžadovat od ní a jejích členů zprávy
projednávat s vládou a jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti
Presidenta ČR nelze zadržet, trestně stíhat ani stíhat ho pro přestupek a jiný právní delikt. Může být stíhán pouze pro velezradu před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu.
Vláda
je vrcholným orgánem státní moci
je složena z předsedy vlády, místopředsedů a ministrů.
vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně
předsedu vlády jmenuje president a na návrh předsedy jmenuje i ostatní členy
vláda předstoupí do 30 dnů po svém jmenování před PS a požádá o důvěru, návrh na vyslovení nedůvěry projedná PS jen je-li podán písemně nejméně 50 poslanci
vláda se usnáší nadpoloviční většinou všech členů
vydává vládní nařízení
zastupuje stát navenek
sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy (sjednávat za něj může i vláda)
je vrchním velitelem ozbrojených sil
vyhlašuje volby do Posl. sněmovny a Senátu
uděluje a propůjčuje státní vyznamenání
jmenuje soudce
provádí amnestii
President ČR má právo:
účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů i komisí a dostat slovo, kdykoli o to požádá
účastnit se schůzí vlády, vyžadovat od ní a jejích členů zprávy
projednávat s vládou a jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti
Presidenta ČR nelze zadržet, trestně stíhat ani stíhat ho pro přestupek a jiný právní delikt. Může být stíhán pouze pro velezradu před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu.
Vláda
je vrcholným orgánem státní moci
je složena z předsedy vlády, místopředsedů a ministrů.
vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně
předsedu vlády jmenuje president a na návrh předsedy jmenuje i ostatní členy
vláda předstoupí do 30 dnů po svém jmenování před PS a požádá o důvěru, návrh na vyslovení nedůvěry projedná PS jen je-li podán písemně nejméně 50 poslanci
vláda se usnáší nadpoloviční většinou všech členů
vydává vládní nařízení
6. Právo – pojem, prameny práva obecně
Právo
= soubor obecně závazných pravidel chování, které musí splňovat tyto podmínky: 1. jsou vydávány státem (zákonodárný proces = postup st. orgánů
při přijímání zákonů)
2. musí mít podobu pramene práva
3. jsou státem vynutitelně (stát sankcionuje toho, kdo je nedodržuje,
i ten, kdo má jiný subjektivní názor, je musí respektovat
právo objektivní)
Právo ve smyslu subjektivním je míra možného chování subjektu, který vyplývá z urč. obsahu konkrétního pr. vztahu. (např. zaměstnavatel je oprávněn požadovat po zaměstnanci výkon sjednané práce, zaměstnanec je povinen tuto práci konat.
Prameny práva jsou formy, ve kterých se právo nachází.
Dělíme je na : 1. normativní právní akty
2. právní obyčeje
3. precedenty
4. normativní smlouvy - jsou pramenem mezinárodního práva
5. obecné právní zásady a jurisprudence
Prameny práva ve světě (obecně)
Velké právní systémy: 1. Kontinentální právní systém
došlo zde k recepci římského práva
pramenem jsou normativní právní akty (=výsledek legislativní činnosti orgánů státní moci)
různé pojetí práva veřejného a práva soukromého
Evropa, ČR, kolonie po dřívějším vedením evr.států
2. Anglosaský právní systém (common law)
vychází ze starodávné Anglie
soudní precedenty (soudní precedens), tj. individuální právní akt = rozhodnutí soudu k určité konkrétní kauze stává se závazným pro ostatní soudy, v dalších případech se postupuje podle precedentu
právní obyčej
splnění znaků: - má konkrétní obsah
- vyžaduje dlouhodobé zachování
tohoto pravidla
v příp.porušení vynutitelnost st.orgány
= soubor obecně závazných pravidel chování, které musí splňovat tyto podmínky: 1. jsou vydávány státem (zákonodárný proces = postup st. orgánů
při přijímání zákonů)
2. musí mít podobu pramene práva
3. jsou státem vynutitelně (stát sankcionuje toho, kdo je nedodržuje,
i ten, kdo má jiný subjektivní názor, je musí respektovat
právo objektivní)
Právo ve smyslu subjektivním je míra možného chování subjektu, který vyplývá z urč. obsahu konkrétního pr. vztahu. (např. zaměstnavatel je oprávněn požadovat po zaměstnanci výkon sjednané práce, zaměstnanec je povinen tuto práci konat.
Prameny práva jsou formy, ve kterých se právo nachází.
Dělíme je na : 1. normativní právní akty
2. právní obyčeje
3. precedenty
4. normativní smlouvy - jsou pramenem mezinárodního práva
5. obecné právní zásady a jurisprudence
Prameny práva ve světě (obecně)
Velké právní systémy: 1. Kontinentální právní systém
došlo zde k recepci římského práva
pramenem jsou normativní právní akty (=výsledek legislativní činnosti orgánů státní moci)
různé pojetí práva veřejného a práva soukromého
Evropa, ČR, kolonie po dřívějším vedením evr.států
2. Anglosaský právní systém (common law)
vychází ze starodávné Anglie
soudní precedenty (soudní precedens), tj. individuální právní akt = rozhodnutí soudu k určité konkrétní kauze stává se závazným pro ostatní soudy, v dalších případech se postupuje podle precedentu
právní obyčej
splnění znaků: - má konkrétní obsah
- vyžaduje dlouhodobé zachování
tohoto pravidla
v příp.porušení vynutitelnost st.orgány
Senát
81 senátorů
musí to být občan ČR, starší 40 let
volení na 6 let, každé 2 roky se volí nová třetina senátorů
také mají velkou imunitu (mohou být zadrženi, do 24 hod musí předseda Senátu rozhodnout, zda se má pokračovat v zadržení, předseda nesmí být zadržen, imunitní výbor navrhne plénu, jak postupovat)
předsedy a místopředsedy volí plénum komory
Senát ma pravomoc ke jmenování soudců Ústavního soudu
senátoři jsou voleni na základě většinového systému (volen konkrétní kandidát, vítězí ten, kdo dostal nejvíce hlasů
Zákonodárná iniciativa
= právo navrhnout zákon Poslanecké sněmovně, Parlament má povinnost se tímto návrhem zabývat
- zákonodárnou iniciativu má: - vláda
- poslanec nebo skupina poslanců
- Senát jako celek
- zastupitelstvo vyššího územního
samosprávního celku
Vláda má právo se vyjádřit ke všem návrhům zákona, nevyjádří-li se do 30 dnů, platí, že se vyjádřila kladně.
Zákonodárný proces:
Legislativní záměr (návrh zákona) se zpracovává v legislativní radě vlády, legislativní rada vlády se může vyjádřit do 30 dnů, ke každému návrhu se vyjadřují rezorty souhlas vlády návrh zákona jde do parlamentu, spravodaj shromážďuje návrhy (dostává již vypracované § znění) dá to na pořad 1.čtení event. pozměňovací návrhy, zákon jde do výboru 2. čtení – hlasování. K přijetí zákona stačí nadpol.většina z 1/3 přítomných poslanců (u ústavního zákona – 3/5 všech poslanců a 3/5 přítomných senátorů).
Zákon je přijat jde do Senátu a ten ho:
přijme
zavrhne zpět do PS, znovu hlasování, může být přijat nadpoloviční většinou všech poslanců, tj. 101 poslanci
pozmění zpět do PS, znovu hlasování o znění se změnami, ke schválení stačí nadpol.většina z 1/3 ,
když nesouhlasí hlasování o původním znění, ke schválení nadpol. většina všech poslanců
- nevyjádří se do 30 dnů
- Senát hlasuje, že se tímto zákonem nebude zajímat
zákon přijat podpis předseda PS, předseda vlády a prezident – má se právo k němu do 15 dnů vyjádřit, event. Znovu hlasování (potřeba 101 hlasů)
musí to být občan ČR, starší 40 let
volení na 6 let, každé 2 roky se volí nová třetina senátorů
také mají velkou imunitu (mohou být zadrženi, do 24 hod musí předseda Senátu rozhodnout, zda se má pokračovat v zadržení, předseda nesmí být zadržen, imunitní výbor navrhne plénu, jak postupovat)
předsedy a místopředsedy volí plénum komory
Senát ma pravomoc ke jmenování soudců Ústavního soudu
senátoři jsou voleni na základě většinového systému (volen konkrétní kandidát, vítězí ten, kdo dostal nejvíce hlasů
Zákonodárná iniciativa
= právo navrhnout zákon Poslanecké sněmovně, Parlament má povinnost se tímto návrhem zabývat
- zákonodárnou iniciativu má: - vláda
- poslanec nebo skupina poslanců
- Senát jako celek
- zastupitelstvo vyššího územního
samosprávního celku
Vláda má právo se vyjádřit ke všem návrhům zákona, nevyjádří-li se do 30 dnů, platí, že se vyjádřila kladně.
Zákonodárný proces:
Legislativní záměr (návrh zákona) se zpracovává v legislativní radě vlády, legislativní rada vlády se může vyjádřit do 30 dnů, ke každému návrhu se vyjadřují rezorty souhlas vlády návrh zákona jde do parlamentu, spravodaj shromážďuje návrhy (dostává již vypracované § znění) dá to na pořad 1.čtení event. pozměňovací návrhy, zákon jde do výboru 2. čtení – hlasování. K přijetí zákona stačí nadpol.většina z 1/3 přítomných poslanců (u ústavního zákona – 3/5 všech poslanců a 3/5 přítomných senátorů).
Zákon je přijat jde do Senátu a ten ho:
přijme
zavrhne zpět do PS, znovu hlasování, může být přijat nadpoloviční většinou všech poslanců, tj. 101 poslanci
pozmění zpět do PS, znovu hlasování o znění se změnami, ke schválení stačí nadpol.většina z 1/3 ,
když nesouhlasí hlasování o původním znění, ke schválení nadpol. většina všech poslanců
- nevyjádří se do 30 dnů
- Senát hlasuje, že se tímto zákonem nebude zajímat
zákon přijat podpis předseda PS, předseda vlády a prezident – má se právo k němu do 15 dnů vyjádřit, event. Znovu hlasování (potřeba 101 hlasů)
5.Výkonná moc v ČR
Výkonná moc je dle Ustavy CR rozdelena mezi prezidenta a vládu
Postavení prezidenta
postavení prezidenta upravuje Ústava ČR v článcích č. 54 – 66
prezident republiky je hlavou státu
je volený Parlamentem na společné schůzi obou komor
volební období je 5 let. nesmí být zvolen více než dvakrát za sebou
úřadu se ujímá ( i vzdává ) složením slibu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny.
Prezident nemá zákonodárnou iniciativu.
Z výkonu své funkce není odpovědný - nemůže být odvolán.
Návrh na kandidáta je oprávněno podávat nejméně 10 poslanců nebo 10 senátorů. Kandidát musí být volitelný do senátu ( starší 40 let ) a musí mít právo volit.
Volba:
1. kolo
- musí získat nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i nadpoloviční
většinu hlasů všech senátorů
2. kolo
do 14 dnů, když není zvolen v 1. Kole
nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů
3. kolo
do 14 dnů, když není zvolen v 2. kole,
nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů a poslanců, pokud není zvolen ani ve třetím kole, konají se nové volby
Postavení prezidenta
postavení prezidenta upravuje Ústava ČR v článcích č. 54 – 66
prezident republiky je hlavou státu
je volený Parlamentem na společné schůzi obou komor
volební období je 5 let. nesmí být zvolen více než dvakrát za sebou
úřadu se ujímá ( i vzdává ) složením slibu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny.
Prezident nemá zákonodárnou iniciativu.
Z výkonu své funkce není odpovědný - nemůže být odvolán.
Návrh na kandidáta je oprávněno podávat nejméně 10 poslanců nebo 10 senátorů. Kandidát musí být volitelný do senátu ( starší 40 let ) a musí mít právo volit.
Volba:
1. kolo
- musí získat nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i nadpoloviční
většinu hlasů všech senátorů
2. kolo
do 14 dnů, když není zvolen v 1. Kole
nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů
3. kolo
do 14 dnů, když není zvolen v 2. kole,
nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů a poslanců, pokud není zvolen ani ve třetím kole, konají se nové volby
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)