2. Ukazatele aktivity - schopnost využ. své zdroje
- efektivnost využití kapitálu
a) obrat zásob
- počet obrátek ve sled. období
= tržby/zásoby
- u zásob je vhodné kalkulovat se zásobami na uskut. tržby
b) průměrná doba inkasa
= skutečná doba splatnosti faktur = doba od fakturace do splatnosti
= pohledávky*360/tržby
c) obrat fixních aktiv
- využití fixních aktiv
- vyšší odpis zvyšuje hodnotu ukazatele
= tržby/fixní aktiva
d) obrat celkových aktiv
= tržby/celková aktiva
e) obrat oběžných aktiv
= tržby/oběžná aktiva
3. Ukazatele zadluženosti - míra financování cizím kapitálem
- můžeme vycházet z rozvahy a počítat jak dluhy financují aktiva
a) zadluženost
= celkový dluh/celková aktiva
- můžeme vycházet z výsledovky a počítáme krytí nákladů na cizí kapitál
b) krytí úroků
= zisk před úroky a zdaněním (hrubý zisk)/úroky
- kolikrát může podnik snížit zisk, než se stane neschopným platit náklady na cizí kapitál
c) krytí fixních poplatků
= zisk před úroky a zdaněním + leas. poplatky/úroky + leas. poplatky
Další druhy poměrových ukazatelů
4. Ukazatele výnosnosti - účinnosti řízení podniku
- vyjadřují čistý výsledek podniku
- kombinace likvidity, aktivity a zadluženosti na podnik. zisk
a) rentabilita tržeb
= zisk/tržby
- nízký ukazatel charakt. nízké ceny
b) výnosnost podniku
= zisk/aktiva
- pro srovnávání různě zdaněných a zadlužených fy
- nebere v úvahu daně a úroky
c) výnosnost celkových aktiv
= čistý zisk/aktiva
d) výnosnost vlastního jmění
= čistý zisk/vlastní jmění
e) výnosnost kapitálu investorů
= čistý zisk + úroky/vlastní kapitál + dluhy
- modif. ukazatel výnosnosti vl. jmění
5. Ukazatele tržní hodnoty podniku - měří cenu akcií a majetku fy
- ukazuje hodnocení podniku burzou a jeho výhled z hled. burzy
a) P/E ukazatel
= cena akcie/čistý zisk na akcii
- kolik jsou investoři ochotni zaplatit za jednotku zisku
b) kurs akcie
= tržní cena/nominální hodnota
Trendová analýza
= směr vývoj jednotlivých fin. ukazatelů
- ukazuje zlepšování či zhoršov. fin. situace
- zpravidla se používá graf. znázornění
- vyjadřují čistý výsledek podniku
- kombinace likvidity, aktivity a zadluženosti na podnik. zisk
a) rentabilita tržeb
= zisk/tržby
- nízký ukazatel charakt. nízké ceny
b) výnosnost podniku
= zisk/aktiva
- pro srovnávání různě zdaněných a zadlužených fy
- nebere v úvahu daně a úroky
c) výnosnost celkových aktiv
= čistý zisk/aktiva
d) výnosnost vlastního jmění
= čistý zisk/vlastní jmění
e) výnosnost kapitálu investorů
= čistý zisk + úroky/vlastní kapitál + dluhy
- modif. ukazatel výnosnosti vl. jmění
5. Ukazatele tržní hodnoty podniku - měří cenu akcií a majetku fy
- ukazuje hodnocení podniku burzou a jeho výhled z hled. burzy
a) P/E ukazatel
= cena akcie/čistý zisk na akcii
- kolik jsou investoři ochotni zaplatit za jednotku zisku
b) kurs akcie
= tržní cena/nominální hodnota
Trendová analýza
= směr vývoj jednotlivých fin. ukazatelů
- ukazuje zlepšování či zhoršov. fin. situace
- zpravidla se používá graf. znázornění
10. Charakterizujte nástroje ekonomické analýzy
Každé rozhodování vychází z finanční analýzy.
Zdroje fin. analýzy:
1. Rozvaha
2. Výsledovka
3. Cash - flow
Postup analýzy:
1. Výpočet poměrových ukazatelů
2. Srovnání ukazatelů s odvětvovými průměry
3. Hodnocení poměr. ukazatelů
4. Hodnocení vztahů mezi pom. ukazateli
5. Návrh na opatření
Poměrové ukazatele
- pro srovnání podniků s jinými
- srovnávání v čase
- jednotlivé položky A a P se dělí celkovými A a P = technika procentního rozboru
Druhy poměrových ukazatelů:
1. Ukazatele likvidity - schopnost uspokojit
své běžné závazky
- měří likviditu k určitému datu
- k zajištění průb. plat. schopnosti slouží splátkový kalendář
a) běžná likvidita
= oběžný majetek/krátkodobé závazky
- rozdíl mezi čitatelem a jmenovatelem tvoří provozní kapitál
- hodnota 2.5
b) rychlá likvidita
= oběžný majetek - zásoby/krátkodobé závazky
- hodnota 1
Zdroje fin. analýzy:
1. Rozvaha
2. Výsledovka
3. Cash - flow
Postup analýzy:
1. Výpočet poměrových ukazatelů
2. Srovnání ukazatelů s odvětvovými průměry
3. Hodnocení poměr. ukazatelů
4. Hodnocení vztahů mezi pom. ukazateli
5. Návrh na opatření
Poměrové ukazatele
- pro srovnání podniků s jinými
- srovnávání v čase
- jednotlivé položky A a P se dělí celkovými A a P = technika procentního rozboru
Druhy poměrových ukazatelů:
1. Ukazatele likvidity - schopnost uspokojit
své běžné závazky
- měří likviditu k určitému datu
- k zajištění průb. plat. schopnosti slouží splátkový kalendář
a) běžná likvidita
= oběžný majetek/krátkodobé závazky
- rozdíl mezi čitatelem a jmenovatelem tvoří provozní kapitál
- hodnota 2.5
b) rychlá likvidita
= oběžný majetek - zásoby/krátkodobé závazky
- hodnota 1
Metody hodnocení investic
- různé metody
- předpoklady: - stejná IR při vypůjčení
- pen. toky probíhají na zač. či konci čas. období
- výnosy jsou bez rizika
1. Metoda výnosnosti (rentability) investic
Rentabilita investice = prům. roční čistý zis/inves. náklady
2. Metoda doby splacení
- doba splatnosti = období, za které čistý CF přinese hodnotu rovnající se původním nákladům na investici
- výhodnější investice má kratší dobu splatnosti
- ukazuje informaci o riziku a likviditě
Doba splatnosti = náklady na investici/roční cash - flow
3. Metoda čisté současné hodnoty
ČSHI = CHCF - IN
Index výnosnosti (současné hodnoty) = SHCF/IN
Je-li větší než 1, investici lze přijmout
4. Metoda vnitřního výnosového procenta
- hledám IR, při které se SHCF = IN
SHCF-IN = 0
- předpoklady: - stejná IR při vypůjčení
- pen. toky probíhají na zač. či konci čas. období
- výnosy jsou bez rizika
1. Metoda výnosnosti (rentability) investic
Rentabilita investice = prům. roční čistý zis/inves. náklady
2. Metoda doby splacení
- doba splatnosti = období, za které čistý CF přinese hodnotu rovnající se původním nákladům na investici
- výhodnější investice má kratší dobu splatnosti
- ukazuje informaci o riziku a likviditě
Doba splatnosti = náklady na investici/roční cash - flow
3. Metoda čisté současné hodnoty
ČSHI = CHCF - IN
Index výnosnosti (současné hodnoty) = SHCF/IN
Je-li větší než 1, investici lze přijmout
4. Metoda vnitřního výnosového procenta
- hledám IR, při které se SHCF = IN
SHCF-IN = 0
Srovnávání investičních variant
1. Výběr ze zaměnitelných vzájemně se vyluč. variant
- takové, které uspok. stejný účel, ale může být real. pouze jedna
- srovnávám provozní a jednorázové náklady
Koef. efektivnosti
= prov. náklady A - prov. náklady B/jednor. N B - jednor. N A
Doba návratnosti dodat. invest. nákladů
= 1/koef. efektivnosti
Pokud jsou invest. náklady přibližně shodné, hodnotíme podle:
a) VVP
- porovnání s náklady na kapitál nebo s podnik. diskontní sazbou
b) ČSHI
- musí být větší než 0
- vybíráme akci s nejvyšší ČSHI
2. Výběr z investičních možností - stanovení pořadí akce
- vypočteme VVP, ČSHI, IV
- podle VVP stanovíme pořadí invest. možností
************************************************
Hodnocení investiční možnosti
1. Zjistím náklady na kapitál, dobu životnosti, disk. výnosy (cash-flow)
Mohu použít:
a) metoda ČSHI - přijmu pokud je větší než nula
- při výběru přijímám tu s větší ČSHI
b) metoda VVP - porovnávám s náklady na kapitál
- takové, které uspok. stejný účel, ale může být real. pouze jedna
- srovnávám provozní a jednorázové náklady
Koef. efektivnosti
= prov. náklady A - prov. náklady B/jednor. N B - jednor. N A
Doba návratnosti dodat. invest. nákladů
= 1/koef. efektivnosti
Pokud jsou invest. náklady přibližně shodné, hodnotíme podle:
a) VVP
- porovnání s náklady na kapitál nebo s podnik. diskontní sazbou
b) ČSHI
- musí být větší než 0
- vybíráme akci s nejvyšší ČSHI
2. Výběr z investičních možností - stanovení pořadí akce
- vypočteme VVP, ČSHI, IV
- podle VVP stanovíme pořadí invest. možností
************************************************
Hodnocení investiční možnosti
1. Zjistím náklady na kapitál, dobu životnosti, disk. výnosy (cash-flow)
Mohu použít:
a) metoda ČSHI - přijmu pokud je větší než nula
- při výběru přijímám tu s větší ČSHI
b) metoda VVP - porovnávám s náklady na kapitál
9. Jak byste postupoval(a) při hodnocení investiční akce?
Druhy investic
1. Finanční - cenné papíry, uložení peněz v bance, půjčka peněz
2. Kapitálové investice - rozšiřují výrobní kapacitu podniku
= celkové náklady vynaložené na výstavbu, rekonstrukci, modernizaci, obnovu majetku
3. Nehmotné investice - know-how, výzkum, vzdělání
Zdroje financování investic
1. Vlastní = samofinancování (odpisy, nerozd. zisk, tržby, nové akcie)
2. Cizí = invest. úvěr, emise obligací, leasing
Plánování investic
1. Věcné hledisko - technický, výrobní charakter, výrobní kapacity, výběr dodavatele, časový průběh
2. Finanční hledisko - zdroje úhrady investic (vlastní, cizí)
- posuzuji výnosnost, rizikovost, splacení investice
Investiční výstavba
= proces vzniku rozsáhlých investic
- investor
- projektant
- dodavatel
- musí být zajištěna technicky, organizačně a ekonomicky
1. Finanční - cenné papíry, uložení peněz v bance, půjčka peněz
2. Kapitálové investice - rozšiřují výrobní kapacitu podniku
= celkové náklady vynaložené na výstavbu, rekonstrukci, modernizaci, obnovu majetku
3. Nehmotné investice - know-how, výzkum, vzdělání
Zdroje financování investic
1. Vlastní = samofinancování (odpisy, nerozd. zisk, tržby, nové akcie)
2. Cizí = invest. úvěr, emise obligací, leasing
Plánování investic
1. Věcné hledisko - technický, výrobní charakter, výrobní kapacity, výběr dodavatele, časový průběh
2. Finanční hledisko - zdroje úhrady investic (vlastní, cizí)
- posuzuji výnosnost, rizikovost, splacení investice
Investiční výstavba
= proces vzniku rozsáhlých investic
- investor
- projektant
- dodavatel
- musí být zajištěna technicky, organizačně a ekonomicky
Hodnocení efektivnosti investic
= porovnávání nákladů na investici s výnosy, které přinese
- výnos z investice = přírůstek zisku a odpisů = cash-flow
Postup hodnocení investic:
1. Určení jednorázových nákladů
2. Odhadnutí bud. výnosů a rizik
3. Určení nákladů na kapitál
4. Výpočet současné hodnoty oček. výnosu (cash-flow)
1. Určení jednorázových N na inveestici
- odhad je přesný u investičních nákladů (stroje)
- odhad nepřesný u ost. N - výzkum, vývoj, školení, - skutečnost často jiná než plán
2. Odhad budoucích výnosů a rizik
- hl. složky čistý zisk + odpisy
- výpočet: odhad bud. tržeb
odhad nákladů - fixních, variabilních, oportunitních
- provozní kapitál = přírůstek prov. aktiv - přírůstek prov. pasiv
- ukazuje nutné další fin. zdroje
3. Určení nákladů na kapitál
- u vlastního kapitálu - dividendy
- u cizího kapitálu - úrok
- prům. míra kap. nákladů = WD KD (1-T) + WP KP + WS KS
- WD, WP, WS - váhy jednotl. kap. složek určené procentem z celkových zdrojů
- KD - úroková míra pro úvěry před zdaněním
- T - zdanění v procentech
- KP - náklady na preferenční akcie (= pref. dividendy)
- KS - náklady na zadržený zisk a kmenové jmění (dividendy)
4. Výpočet současné hodnoty oček. výnosů
- vychází z měnlivosti časové hodnoty peněz
- investice musí za dobu své činnosti přinést alespoň takové cash-flow, kolik sama investice stála(IN menší či = SHCF)
- SHCF = sum CFt/(1+k)t
- výnos z investice = přírůstek zisku a odpisů = cash-flow
Postup hodnocení investic:
1. Určení jednorázových nákladů
2. Odhadnutí bud. výnosů a rizik
3. Určení nákladů na kapitál
4. Výpočet současné hodnoty oček. výnosu (cash-flow)
1. Určení jednorázových N na inveestici
- odhad je přesný u investičních nákladů (stroje)
- odhad nepřesný u ost. N - výzkum, vývoj, školení, - skutečnost často jiná než plán
2. Odhad budoucích výnosů a rizik
- hl. složky čistý zisk + odpisy
- výpočet: odhad bud. tržeb
odhad nákladů - fixních, variabilních, oportunitních
- provozní kapitál = přírůstek prov. aktiv - přírůstek prov. pasiv
- ukazuje nutné další fin. zdroje
3. Určení nákladů na kapitál
- u vlastního kapitálu - dividendy
- u cizího kapitálu - úrok
- prům. míra kap. nákladů = WD KD (1-T) + WP KP + WS KS
- WD, WP, WS - váhy jednotl. kap. složek určené procentem z celkových zdrojů
- KD - úroková míra pro úvěry před zdaněním
- T - zdanění v procentech
- KP - náklady na preferenční akcie (= pref. dividendy)
- KS - náklady na zadržený zisk a kmenové jmění (dividendy)
4. Výpočet současné hodnoty oček. výnosů
- vychází z měnlivosti časové hodnoty peněz
- investice musí za dobu své činnosti přinést alespoň takové cash-flow, kolik sama investice stála(IN menší či = SHCF)
- SHCF = sum CFt/(1+k)t
Manažerské pojetí nákladů
1. Pracuje se skutečnými relevantními náklady, které zahrnují i alternativní oportunitní náklady
Oportunitní náklady
- částka peněz, která je ztracena, když zdroje nejsou použity na nejlepší možnou alternativu
a) explicitní - placené fy, (nájemné, nakoupené zásoby ...)
b) implicitní - nejsou pen. výdaji (výnosy, které by fy získala investováním do jiného projektu ...)
- lze je pouze těžko vyčíslit
2. Bere v úvahu přírůstkové náklady
Přírůstkové náklady
- náklady, které jsou ovlivněny rozhodnutím, ostatní jsou tzv. utopené
3. Rozlišuje krátkodobý a dlouhodobý pohled na náklady
a) krátkodobý - existuje část nákladů fixních a část variabilních
b) dlouhodobý - všechny náklady jsou variabilní
Nákladové funkce
= vztah mezi náklady a objemem výroby
- ovlivňovány náklady, cenou vstupů
1. Funkce proporciálních nákladů
- náklady rostou s objemem produkce lineárně
2. Funkce progresivních nákladů
- náklady rostou rychleji než objem výroby
3. Funkce degresivních nákladů
- náklady rostou pomaleji než objem výroby
4. Funkce celkových nákladů
- náklady jsou z počátku klesající ale později rostoucí
5. Funkce mezních nákladů
Nákladové funkce v krátkém období
- část nákladů je fixní, část variabilní
- objem výroby je limitován vybudovanou výrobní kapacitou, která je určena fixními náklady
- fixní činitelé vyvolávají fixní náklady, variabilní činitelé variabilní náklady
Nákladové funkce v dlouhém období
- bere v úvahu náklady průměrné a mezní, nikoliv fixní
- dlouhodobá nákladová funkce je součtem krátkodobých nákladových funkcí, které vyjadřují průběh nákladů pro určitý rozsah výroby
- zpočátku klesá, od určitého bodu v důsledku nadměrného počtu řídících pracovníků, řízení ...roste
- využívají se pro plánování velikosti podniku, výr. zařízení ...
Oportunitní náklady
- částka peněz, která je ztracena, když zdroje nejsou použity na nejlepší možnou alternativu
a) explicitní - placené fy, (nájemné, nakoupené zásoby ...)
b) implicitní - nejsou pen. výdaji (výnosy, které by fy získala investováním do jiného projektu ...)
- lze je pouze těžko vyčíslit
2. Bere v úvahu přírůstkové náklady
Přírůstkové náklady
- náklady, které jsou ovlivněny rozhodnutím, ostatní jsou tzv. utopené
3. Rozlišuje krátkodobý a dlouhodobý pohled na náklady
a) krátkodobý - existuje část nákladů fixních a část variabilních
b) dlouhodobý - všechny náklady jsou variabilní
Nákladové funkce
= vztah mezi náklady a objemem výroby
- ovlivňovány náklady, cenou vstupů
1. Funkce proporciálních nákladů
- náklady rostou s objemem produkce lineárně
2. Funkce progresivních nákladů
- náklady rostou rychleji než objem výroby
3. Funkce degresivních nákladů
- náklady rostou pomaleji než objem výroby
4. Funkce celkových nákladů
- náklady jsou z počátku klesající ale později rostoucí
5. Funkce mezních nákladů
Nákladové funkce v krátkém období
- část nákladů je fixní, část variabilní
- objem výroby je limitován vybudovanou výrobní kapacitou, která je určena fixními náklady
- fixní činitelé vyvolávají fixní náklady, variabilní činitelé variabilní náklady
Nákladové funkce v dlouhém období
- bere v úvahu náklady průměrné a mezní, nikoliv fixní
- dlouhodobá nákladová funkce je součtem krátkodobých nákladových funkcí, které vyjadřují průběh nákladů pro určitý rozsah výroby
- zpočátku klesá, od určitého bodu v důsledku nadměrného počtu řídících pracovníků, řízení ...roste
- využívají se pro plánování velikosti podniku, výr. zařízení ...
Metody stanovení nákladových funkcí
1. Klasifikační analýza - členění nákladů na fixní a variabilní
2. Metoda regresní a korelační analýzy - pro odhad lineárních a nelineárních nákladových funkcí
3. Grafická metoda - bodový diagram
4. Metoda dvou období - pro hodnocení variant
5. Technologická metoda - stanovení závislosti nákladů na činitelích technického charakteru
Nástroje řízení nákladů
1. Technickohospodářské normy
2. Kalkulace - předběžná, výsledná, normová, postupná, průběžná
plánová, operativní, průběžná, s úplnými či neúplnými náklady
3. Rozpočetnictví
Hospodářský výsledek podniku
Funkce HV:
1. kritérium rozhodování o otázkách podniku
2. akumuluje fin. zdroje
3. rozděluje důchody
4. motivuje podnikání
Způsoby zvyšování HV:
1. snižování nákladů
2. zvyšování výnosů
Poměrové ukazatele počítané ze zisku
- rentabilita nákladů, výnosů, vlastního kapitálu, podniku
2. Metoda regresní a korelační analýzy - pro odhad lineárních a nelineárních nákladových funkcí
3. Grafická metoda - bodový diagram
4. Metoda dvou období - pro hodnocení variant
5. Technologická metoda - stanovení závislosti nákladů na činitelích technického charakteru
Nástroje řízení nákladů
1. Technickohospodářské normy
2. Kalkulace - předběžná, výsledná, normová, postupná, průběžná
plánová, operativní, průběžná, s úplnými či neúplnými náklady
3. Rozpočetnictví
Hospodářský výsledek podniku
Funkce HV:
1. kritérium rozhodování o otázkách podniku
2. akumuluje fin. zdroje
3. rozděluje důchody
4. motivuje podnikání
Způsoby zvyšování HV:
1. snižování nákladů
2. zvyšování výnosů
Poměrové ukazatele počítané ze zisku
- rentabilita nákladů, výnosů, vlastního kapitálu, podniku
Cena
= produkt trhu, kde se střetává nabídka a poptávka
- rovnovážná cena jako výsledek vztahu poptávky a nabídky
Poptávková funkce
= vztah mezi poptávkou a cenou
Nabídková funkce
= vztah mezi nabídkou a cenou
Cena v dokonalé konkurenci
- nezávisí na množství nabízeném výrobci
- tržby rostou s růstem objemu prodeje
- optimalizace tržeb nemá smysl
- fy maximalizuje zisk, nikoliv tržby
Cena v monopolu
- závisí na množství prodaných výrobků (s růstem klesá)
- monopol může na rozdíl od dok. konkurence ovlivňovat cenu
- monopol max. zisk - to je tehdy, když mezní náklady = mezní tržby
- rovnovážná cena jako výsledek vztahu poptávky a nabídky
Poptávková funkce
= vztah mezi poptávkou a cenou
Nabídková funkce
= vztah mezi nabídkou a cenou
Cena v dokonalé konkurenci
- nezávisí na množství nabízeném výrobci
- tržby rostou s růstem objemu prodeje
- optimalizace tržeb nemá smysl
- fy maximalizuje zisk, nikoliv tržby
Cena v monopolu
- závisí na množství prodaných výrobků (s růstem klesá)
- monopol může na rozdíl od dok. konkurence ovlivňovat cenu
- monopol max. zisk - to je tehdy, když mezní náklady = mezní tržby
7. Jaké jsou úkoly finančního řízení podniku?
Finance
= makrofinance (peněžní a kapitálové trhy) + investování + podnikové finance
Financování
= získávání a rozdělování fondů (kapitálu)
Úkoly finančního řízení podniku (finančního managementu)
1. získávání kapitálu
- pro běžné a budoucí potřeby
- rozhodování o jeho struktuře
- (úvěry, akcie, obligace)
2. Alokace finančních zdrojů
- financování běžné činnosti
- financování krátkodobé a dlouhodobé činnosti
- financování nových výrobků, technologií,
- investice do pozemků ...
3. Rozdělování zisku a dividendová politika
- rozhodování o použití kapitálu - reinvestice či výplata dividend
4. Zpracování, analýza, kontrola hospodářské činnosti podniku
- rozvaha
- výsledovka
- cash - flow
Faktory, které je třeba brát v úvahu při fin. řízení:
a) faktor času
b) faktor rizika - * riziko vnější * riziko vnitřní
- nutná diverzifikace rizika
Obecná pravidla pro finanční rozhodování
1. Preferuji větší výnos před menším
2. Preferuji menší riziko před větším
3. Preferuji peníze obdržené dnes než za určité čas. období
4. Za větší riziko požaduji větší výnos
5. Investuji, protože očekávám větší zhodnocení kapitálu, než investice do jiné akce
6. Investuji, protože chci zvětšit majetek
= makrofinance (peněžní a kapitálové trhy) + investování + podnikové finance
Financování
= získávání a rozdělování fondů (kapitálu)
Úkoly finančního řízení podniku (finančního managementu)
1. získávání kapitálu
- pro běžné a budoucí potřeby
- rozhodování o jeho struktuře
- (úvěry, akcie, obligace)
2. Alokace finančních zdrojů
- financování běžné činnosti
- financování krátkodobé a dlouhodobé činnosti
- financování nových výrobků, technologií,
- investice do pozemků ...
3. Rozdělování zisku a dividendová politika
- rozhodování o použití kapitálu - reinvestice či výplata dividend
4. Zpracování, analýza, kontrola hospodářské činnosti podniku
- rozvaha
- výsledovka
- cash - flow
Faktory, které je třeba brát v úvahu při fin. řízení:
a) faktor času
b) faktor rizika - * riziko vnější * riziko vnitřní
- nutná diverzifikace rizika
Obecná pravidla pro finanční rozhodování
1. Preferuji větší výnos před menším
2. Preferuji menší riziko před větším
3. Preferuji peníze obdržené dnes než za určité čas. období
4. Za větší riziko požaduji větší výnos
5. Investuji, protože očekávám větší zhodnocení kapitálu, než investice do jiné akce
6. Investuji, protože chci zvětšit majetek
Druhy fin. rozhodnutí:
1. Taktická
- vyžadují malé pen. částky
- nemění dosavadní činnost podniku
- chybné taktické rozhodnutí podnik zpravidla neohrozí
2. Strategická
- kapitálově náročné
- změny do činnosti podniku
Financování
- běžné
- mimořádné
Možnosti financování
- vl. kapitálem
- cizím kap.
- samofinancováním
Vzorce:
360
Doba obratu zásob = ------------------------------
roční tržby / prům. zásoba
pohledávky
Doba inkasa pohledávek= ---------------------------------------
roční tržby / 360
Obratový cyklus peněz = DOZ + DIP - Doba odkladu plateb
Potřeba peněz= Denní potřeba x Obr. cyklus peněz
- vyžadují malé pen. částky
- nemění dosavadní činnost podniku
- chybné taktické rozhodnutí podnik zpravidla neohrozí
2. Strategická
- kapitálově náročné
- změny do činnosti podniku
Financování
- běžné
- mimořádné
Možnosti financování
- vl. kapitálem
- cizím kap.
- samofinancováním
Vzorce:
360
Doba obratu zásob = ------------------------------
roční tržby / prům. zásoba
pohledávky
Doba inkasa pohledávek= ---------------------------------------
roční tržby / 360
Obratový cyklus peněz = DOZ + DIP - Doba odkladu plateb
Potřeba peněz= Denní potřeba x Obr. cyklus peněz
8. Vysvětlete podstatu nákladů, výnosů a hospodářského výsledku
Výnosy
- peníze, které podnik získal za své činnosti ve stanoveném období, bez ohledu na to, zda došlo k jejich úhradě
Formy výnosů:
a) tržby
b) obchodní rozpětí
c) úroky
Náklady
- účelně vynaložené pen. prostředky podniku pro dosažení výnosů
Hospodářský výsledek
- zisk, ztráta
Druhy HV:
1. Provozní - tržby, změna stavu zásob, aktivace, ostatní
materiál, mzdy, pojištění, odpisy
2. Finanční - jiné činnosti, účasti, fin. investice, úroky
úroky, jiné náklady
3. Mimořádný - mimoř. výnosy
mimořádné náklady
Provozněhospodářská činnost podniku = činnost, pro kterou byl podnik založen (výroba, přeprava, soustř. kapitálu ...)
HV 1. + 2. = HV za běžnou činnost
Výkaz zisků a ztrát
= přehled o nákladech a výnosech sestavovaný na stupňovitém principu
Tržby
- hlavní složka výnosů většiny podniků
- částka získaná prodejem svých výrobků, zboží a služeb
- ovlivněny objemem výroby, cenami, strukturou sortimentu, způsobem odbytu, fakturace, dobou úhrady
- peníze, které podnik získal za své činnosti ve stanoveném období, bez ohledu na to, zda došlo k jejich úhradě
Formy výnosů:
a) tržby
b) obchodní rozpětí
c) úroky
Náklady
- účelně vynaložené pen. prostředky podniku pro dosažení výnosů
Hospodářský výsledek
- zisk, ztráta
Druhy HV:
1. Provozní - tržby, změna stavu zásob, aktivace, ostatní
materiál, mzdy, pojištění, odpisy
2. Finanční - jiné činnosti, účasti, fin. investice, úroky
úroky, jiné náklady
3. Mimořádný - mimoř. výnosy
mimořádné náklady
Provozněhospodářská činnost podniku = činnost, pro kterou byl podnik založen (výroba, přeprava, soustř. kapitálu ...)
HV 1. + 2. = HV za běžnou činnost
Výkaz zisků a ztrát
= přehled o nákladech a výnosech sestavovaný na stupňovitém principu
Tržby
- hlavní složka výnosů většiny podniků
- částka získaná prodejem svých výrobků, zboží a služeb
- ovlivněny objemem výroby, cenami, strukturou sortimentu, způsobem odbytu, fakturace, dobou úhrady
Výpočet výrobní kapacity
a) Vk v nat. jednotkách (u jednoho druhu výrobků, výrobků převoditelných)
QP = TP * VP
TP .............využ. čas. fond v hodinách
VP .............výkon za jednu hodinu
b) Pomocí kap. normy pracnosti (u strojírenských výrob, mechanické obrábění)
Tk = T(k1*k2)
Tk ..............kap. norma pracnosti
T ...............norma pracnosti v normohodinách
k1 ..............koef. plnění norem
k2 ..............koef. progrese (vyjadřuje růst produktivity práce)
QP = TP/Tk
c) Výrobní kapacita výrobních ploch
QP = (M/m) * (TP/Tk)
M ....................celková výrobní plocha v m2
m ....................kap. norma plochy na výrobu 1 výrobku v m2
Tk ....................kap. norma pracnosti
d) Využití výrobní kapacity - koeficient využití výrobní kapacity
kc = QS/QP
QS ......................skut. výrobní kapacita
Qp ......................plánovaná výrobní kapacita
e) Kapacitní rezerva
QP - QS
f) Koeficient extenzivního a intenzivního využití kapacity
TS * VS
kc = QS/QP = -------- = ke * ki
TP * VP
ke ...............koef. extenzivního - časového využ.
ki ...............koef. intenzivního - výkonového využ.
------------------------ nebo -----------------------
TS * tk
QS/QP = -------- = ke * ki (ki - tento měří stupeň plnění
TP * ts kap. normy pracnosti)
Jak lze zvyšovat extenzivní - časové využití výr. kapacity?
- vyšší směnnost
- zvýšení produktivity
Jak lze zvyšovat intenzivní - výkonové využití výr. kapacity?
- snižováním pracnosti
- zvyšováním kvalifikace prac.
- je dán techn. parametry stroje
-
QP = TP * VP
TP .............využ. čas. fond v hodinách
VP .............výkon za jednu hodinu
b) Pomocí kap. normy pracnosti (u strojírenských výrob, mechanické obrábění)
Tk = T(k1*k2)
Tk ..............kap. norma pracnosti
T ...............norma pracnosti v normohodinách
k1 ..............koef. plnění norem
k2 ..............koef. progrese (vyjadřuje růst produktivity práce)
QP = TP/Tk
c) Výrobní kapacita výrobních ploch
QP = (M/m) * (TP/Tk)
M ....................celková výrobní plocha v m2
m ....................kap. norma plochy na výrobu 1 výrobku v m2
Tk ....................kap. norma pracnosti
d) Využití výrobní kapacity - koeficient využití výrobní kapacity
kc = QS/QP
QS ......................skut. výrobní kapacita
Qp ......................plánovaná výrobní kapacita
e) Kapacitní rezerva
QP - QS
f) Koeficient extenzivního a intenzivního využití kapacity
TS * VS
kc = QS/QP = -------- = ke * ki
TP * VP
ke ...............koef. extenzivního - časového využ.
ki ...............koef. intenzivního - výkonového využ.
------------------------ nebo -----------------------
TS * tk
QS/QP = -------- = ke * ki (ki - tento měří stupeň plnění
TP * ts kap. normy pracnosti)
Jak lze zvyšovat extenzivní - časové využití výr. kapacity?
- vyšší směnnost
- zvýšení produktivity
Jak lze zvyšovat intenzivní - výkonové využití výr. kapacity?
- snižováním pracnosti
- zvyšováním kvalifikace prac.
- je dán techn. parametry stroje
-
Druhy výroby
1. Hlavní
2. Vedlejší (výroba polotovarů, náhr. díly)
3. Přidružená (liší se charakterem)
4. Doplňková (odpad ...)
Co, jak a pro koho?
CO
= zjištění potřeb spotřebitelů je úkolem marketingu
- výrobní kapacita = max. možné množství výrobků, které lze vyrobit za optimálních podmínek
- optimální množství výroby = takové, kdy mezní tržby = mezní náklady
JAK
= určit způsob, technologii, suroviny, materiál
- hledání kombinace výrobních faktorů
Produkční funkce podniku = výrobní kapacita
= max. objem produkce, které může fy vyrobit za daných výr. faktorů
- předpokladem je max. efektivnost
- matematické vyjádření produkční funkce:
Q = f(x,y)
- nahrazení jednoho výr. faktoru druhým je základem pro stanovení mezní míry technické substituce
Y
MMTS = -------
X
2. Vedlejší (výroba polotovarů, náhr. díly)
3. Přidružená (liší se charakterem)
4. Doplňková (odpad ...)
Co, jak a pro koho?
CO
= zjištění potřeb spotřebitelů je úkolem marketingu
- výrobní kapacita = max. možné množství výrobků, které lze vyrobit za optimálních podmínek
- optimální množství výroby = takové, kdy mezní tržby = mezní náklady
JAK
= určit způsob, technologii, suroviny, materiál
- hledání kombinace výrobních faktorů
Produkční funkce podniku = výrobní kapacita
= max. objem produkce, které může fy vyrobit za daných výr. faktorů
- předpokladem je max. efektivnost
- matematické vyjádření produkční funkce:
Q = f(x,y)
- nahrazení jednoho výr. faktoru druhým je základem pro stanovení mezní míry technické substituce
Y
MMTS = -------
X
Výrobní kapacita
- předpokládá optimální kombinaci plného využití výrobních faktorů
- nevyužití výr. kapacity může vést ke zvýšení prům. nákladů a tím ke zhoršení HV
= max. objem produkce, který může výrobní jednotka vyrobit za stanovené období
= výkon * doba činnosti
Na čem závisí výr. kapacita?
- technická úroveň výr. zařízení
- doba činnosti
- organizace práce
- kvalifikace prac. sil
Výkon výr. zařízení
= max. výrobnost za jednotku času (štítkový výkon)
- stanoví se pomocí kap. norem výrobnosti
= max. množství produkce za stanovené období
ČASOVÉ FONDY
Výrobní zařízení
a) Časový fond výrobního zařízení
= plánovaný počet dnů (hodin) činnosti za rok
- ovlivněn prac. a přírodními podmínkami
b) Kalendářní časový fond (TK)
- pro výpočet kapacity v nepřetržitých provoozech
- jinak základ pro výpočet nom. fondu
= počet dní v roce (365)
c) Nominální časový fond (TN)
= TK - soboty, neděle, svátky, celoz. dovolená
d) Využitelný časový fond (TP)
= TN - plánované prostoje (opravy, přemístění)
TP = TK * koef. plán. prostojů (KZ)
TP = dny * hodiny *(1 - plán. prostoje v % z TN/100)
- nevyužití výr. kapacity může vést ke zvýšení prům. nákladů a tím ke zhoršení HV
= max. objem produkce, který může výrobní jednotka vyrobit za stanovené období
= výkon * doba činnosti
Na čem závisí výr. kapacita?
- technická úroveň výr. zařízení
- doba činnosti
- organizace práce
- kvalifikace prac. sil
Výkon výr. zařízení
= max. výrobnost za jednotku času (štítkový výkon)
- stanoví se pomocí kap. norem výrobnosti
= max. množství produkce za stanovené období
ČASOVÉ FONDY
Výrobní zařízení
a) Časový fond výrobního zařízení
= plánovaný počet dnů (hodin) činnosti za rok
- ovlivněn prac. a přírodními podmínkami
b) Kalendářní časový fond (TK)
- pro výpočet kapacity v nepřetržitých provoozech
- jinak základ pro výpočet nom. fondu
= počet dní v roce (365)
c) Nominální časový fond (TN)
= TK - soboty, neděle, svátky, celoz. dovolená
d) Využitelný časový fond (TP)
= TN - plánované prostoje (opravy, přemístění)
TP = TK * koef. plán. prostojů (KZ)
TP = dny * hodiny *(1 - plán. prostoje v % z TN/100)
6. Charakterizujte výrobní činitele podniku
Výrobní činnost podniku
= přeměna výrobních faktorů - vstupů ve výrobky
= výrobní proces, který je složen z procesů: pracovních
přírodních
automatických
Výrobní činitelé
1. Práce
= cílevědomá lidská činnost, která za pomoci věcných výrobních činitelů přetváří přírodu k prospěchu lidí
- "vázanost práce" - stav zaměstnanců, kteří jsou v podniku v daném období zaměstnáni
2. Přírodní činitelé
- nejen půda, ale i přírodní zdroje a síly, které člověk při výrobě využívá
- různá dle charakteru podniku
- různá výhodnost
3. Kapitál
- soubor věcných činitelů, které jsou pro podnik zdrojem zisku
- různé formy - majetek
- sekundární výrobní činitel
4. Podnikatelská aktivita
= přeměna výrobních faktorů - vstupů ve výrobky
= výrobní proces, který je složen z procesů: pracovních
přírodních
automatických
Výrobní činitelé
1. Práce
= cílevědomá lidská činnost, která za pomoci věcných výrobních činitelů přetváří přírodu k prospěchu lidí
- "vázanost práce" - stav zaměstnanců, kteří jsou v podniku v daném období zaměstnáni
2. Přírodní činitelé
- nejen půda, ale i přírodní zdroje a síly, které člověk při výrobě využívá
- různá dle charakteru podniku
- různá výhodnost
3. Kapitál
- soubor věcných činitelů, které jsou pro podnik zdrojem zisku
- různé formy - majetek
- sekundární výrobní činitel
4. Podnikatelská aktivita
Náležitosti pro ohlášení živnosti PO
- obch. jméno, sídlo
- předmět
- provozovna + souhlas s umístěním
- IČO
- doba ukončení podnikání
- výpis z OR
- výpis z trestního rejstříku odpovědného zástupce
- doklad o založení PO
Zakladatelský rozpočet
- pro jednorázové fin. zdroje potřebné při zakládání podniku a do doby než podnik obdržní první úhrady od svých zákazníků
= rozpočtová výsledovka + rozpočtová rozvaha + propočty výnosnosti a efektivnosti
1. Rozpočtová výsledovka
- vycházím z předpokl. objemu prodeje, nákladů
- hledají se způsoby snižování nákladů, zvyšování výnosů
- sledujeme oček. CF
2. Rozpočtová rozvaha
- zjišťujeme potřebnou výši majetku a zdrojů jeho krytí
- vychází se z ocenění majetku
- probíhá provázaně se sestavováním rozpočtové výsledovky
3. Ukazatele výnosnosti a efektivnosti
- výnosnost vlastního kapitálu
- výnosnost celkového kapitálu
- předmět
- provozovna + souhlas s umístěním
- IČO
- doba ukončení podnikání
- výpis z OR
- výpis z trestního rejstříku odpovědného zástupce
- doklad o založení PO
Zakladatelský rozpočet
- pro jednorázové fin. zdroje potřebné při zakládání podniku a do doby než podnik obdržní první úhrady od svých zákazníků
= rozpočtová výsledovka + rozpočtová rozvaha + propočty výnosnosti a efektivnosti
1. Rozpočtová výsledovka
- vycházím z předpokl. objemu prodeje, nákladů
- hledají se způsoby snižování nákladů, zvyšování výnosů
- sledujeme oček. CF
2. Rozpočtová rozvaha
- zjišťujeme potřebnou výši majetku a zdrojů jeho krytí
- vychází se z ocenění majetku
- probíhá provázaně se sestavováním rozpočtové výsledovky
3. Ukazatele výnosnosti a efektivnosti
- výnosnost vlastního kapitálu
- výnosnost celkového kapitálu
Růst podniku
a) interní - spojený s výrobky a odbytišti
b) externí - jeden podnik získává druhý podnik
- fúze, rozštěpení, vklady aktiv, kontroly
- fúze - horizontální, vertikální, konglomerátní (trust, holding, kartel, koncern)
Sanace podniku
- viz NOP 014
Zánik podniku
1. dobrovolný (uplynutí doby,transformace, dosaž. účelu ...)
2. nucený (rozhodnutí soudu, prohl. konkursu)
Prodej podniku
Likvidace podniku
- vypořádání podílů společnosti po jejím zrušení, je předpokladem zániku podniku
- upravena OZ
- vstup se zapisuje do OR
- likvidátor jmenovaný stat. orgánem
- úkolem likv. je likvidovat majetek s cílem plnit závazky, uplatňovat pohledávky a přijímat plnění, zastupuje spol. před soudy, uzavírá dohody o smíru a dohody o změně a zániku práv a závazků, podá návrh na prohlášení konkursu, sestavuje účetní závěrku + zprávu o průběhu likvidace, výmaz z OR
Konkurs
- za účelem zpeněžení majetkové podstaty a poměrné uspokojení věřitelů
Nucené vyrovnání
- v rámci i mimo konkurs
- všichni věřitelé nemusí být plně uspokojeni
b) externí - jeden podnik získává druhý podnik
- fúze, rozštěpení, vklady aktiv, kontroly
- fúze - horizontální, vertikální, konglomerátní (trust, holding, kartel, koncern)
Sanace podniku
- viz NOP 014
Zánik podniku
1. dobrovolný (uplynutí doby,transformace, dosaž. účelu ...)
2. nucený (rozhodnutí soudu, prohl. konkursu)
Prodej podniku
Likvidace podniku
- vypořádání podílů společnosti po jejím zrušení, je předpokladem zániku podniku
- upravena OZ
- vstup se zapisuje do OR
- likvidátor jmenovaný stat. orgánem
- úkolem likv. je likvidovat majetek s cílem plnit závazky, uplatňovat pohledávky a přijímat plnění, zastupuje spol. před soudy, uzavírá dohody o smíru a dohody o změně a zániku práv a závazků, podá návrh na prohlášení konkursu, sestavuje účetní závěrku + zprávu o průběhu likvidace, výmaz z OR
Konkurs
- za účelem zpeněžení majetkové podstaty a poměrné uspokojení věřitelů
Nucené vyrovnání
- v rámci i mimo konkurs
- všichni věřitelé nemusí být plně uspokojeni
Správce majetkové podstaty
- jmenovaný min. spravedlnosti
- pohled. musí být přihlášeny u soudu
- majetková podstata musí být zpeněžena dražbou či mimo dražbu
- pořadí uspokojení věřitelů
4. Co rozumíte rentabilitou a likviditou podniku? viz NOP010
5. K čemu slouží analýza bodu zvratu?
1. Stanovení min. množství výroby, které zabezpečí rentabilní výrobu
2. Min. využití výr. kapacity, při které není výroba ztrátová
3. Max. objem nákladů, při kterých není výroba ztrátová
4. Bod, kdy fy dosahuje max. zisku
Výchozí veličiny:
P - cena
b - variabilní náklady
q - objem výroby
FN - fixní náklady
Tržby = náklady ....................nevzniká zisk ani ztráta
P * q = FN + q * b ...............q - bod zvratu, kdy T = N
FN
q = ------------
p - b (příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku - tzv. hrubé rozpětí)
2. Určení bodu zvratu a max. zisku při měnící se ceně a nelin. nákladech
- teoreticky existují dva body zvratu, při kterých začíná být výroba ztrátová
- cílem je najít bod, ve kterém je dosahováno max. zisku
- pohled. musí být přihlášeny u soudu
- majetková podstata musí být zpeněžena dražbou či mimo dražbu
- pořadí uspokojení věřitelů
4. Co rozumíte rentabilitou a likviditou podniku? viz NOP010
5. K čemu slouží analýza bodu zvratu?
1. Stanovení min. množství výroby, které zabezpečí rentabilní výrobu
2. Min. využití výr. kapacity, při které není výroba ztrátová
3. Max. objem nákladů, při kterých není výroba ztrátová
4. Bod, kdy fy dosahuje max. zisku
Výchozí veličiny:
P - cena
b - variabilní náklady
q - objem výroby
FN - fixní náklady
Tržby = náklady ....................nevzniká zisk ani ztráta
P * q = FN + q * b ...............q - bod zvratu, kdy T = N
FN
q = ------------
p - b (příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku - tzv. hrubé rozpětí)
2. Určení bodu zvratu a max. zisku při měnící se ceně a nelin. nákladech
- teoreticky existují dva body zvratu, při kterých začíná být výroba ztrátová
- cílem je najít bod, ve kterém je dosahováno max. zisku
Postup založení obchodní společnosti
A. Založení VOS, KOS, SRO
1. Společ. smlouva
2. Složení základního jmění
3. Výpis z OR
4. Žádost o udělení souhlasu s umístěním provozovny
5. Registrace u OR
B. Založení AS
1. Zakladatelská smlouva, zakladatelská listina
- obch. jméno, sídlo
- předmět podnikání
- navrhované ZJ
- počet akcií + jmenovitá hodnota
- upisované vklady
- ocenění nep. vkladu
+
- dobu a místo upis. akcií
- místo a dobu splacení
- způsob svolání ustavující VH
2.Stanovy
- obch. jméno, sídlo
- předmět podnikání
- výši ZJ
- způsob sprácení akcií
- počet akcií, jmen. hodnota s uvedením druhů akcií
- způsob svolávání VH
- počet členů předst. a jiných orgánů s vymez. jejich působnosti
- RF
- zvyš. sniž. ZJ
- postup změny stanov
- způsoby vydávání akcií či dluhopisů
3. Ustavující VH
- rozhoduje o založ. AS
- schvaluje stanovy
- volí orgány
4. Zápis do OR
1. Společ. smlouva
2. Složení základního jmění
3. Výpis z OR
4. Žádost o udělení souhlasu s umístěním provozovny
5. Registrace u OR
B. Založení AS
1. Zakladatelská smlouva, zakladatelská listina
- obch. jméno, sídlo
- předmět podnikání
- navrhované ZJ
- počet akcií + jmenovitá hodnota
- upisované vklady
- ocenění nep. vkladu
+
- dobu a místo upis. akcií
- místo a dobu splacení
- způsob svolání ustavující VH
2.Stanovy
- obch. jméno, sídlo
- předmět podnikání
- výši ZJ
- způsob sprácení akcií
- počet akcií, jmen. hodnota s uvedením druhů akcií
- způsob svolávání VH
- počet členů předst. a jiných orgánů s vymez. jejich působnosti
- RF
- zvyš. sniž. ZJ
- postup změny stanov
- způsoby vydávání akcií či dluhopisů
3. Ustavující VH
- rozhoduje o založ. AS
- schvaluje stanovy
- volí orgány
4. Zápis do OR
Kritéria zvažovaná při volbě právní formy:
1. Rozsah a způsob ručení - omezené, neomezené
2. Oprávnění k řízení
3. Počet zakladatelů
4. Nároky na počáteční kapitál
5. Admin. náročnost při založení
- tj. úprava podmínek, za kterých podnik vzniká
- u AS - ustavující VH, zaklad. listina, stanovy, not. ověřený vznik společnosti, úpis a koupě akcií,
- u živnostníků - živnostenské oprávnění
- všeobecně - povolení živnosti, společ. smlouva, zápis do OR
6. Účast na zisku
7. Finanční možnosti
8. Daňové zatížení - FO, PO
9. Zveřejňovací povinnost - audit
Postup při zakládání podniku
- závisí na zvolené formě podnikání
- rozdíl je obecně v zakládání živnosti a obchodní společnosti
Postup při zakládání živnosti
Živnost
= soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku za podmínek stanovených tímto zákonem
- může provozovat FO, PO
Všeobecné podmínky pro prov. živnosti
- 18 let
- způsobilost k právním úkonům
- bezúhonnost
Zvláštní podmínky provozování živnosti
- odborná či jiná způsobilost vyžadovaná zákonem
2. Oprávnění k řízení
3. Počet zakladatelů
4. Nároky na počáteční kapitál
5. Admin. náročnost při založení
- tj. úprava podmínek, za kterých podnik vzniká
- u AS - ustavující VH, zaklad. listina, stanovy, not. ověřený vznik společnosti, úpis a koupě akcií,
- u živnostníků - živnostenské oprávnění
- všeobecně - povolení živnosti, společ. smlouva, zápis do OR
6. Účast na zisku
7. Finanční možnosti
8. Daňové zatížení - FO, PO
9. Zveřejňovací povinnost - audit
Postup při zakládání podniku
- závisí na zvolené formě podnikání
- rozdíl je obecně v zakládání živnosti a obchodní společnosti
Postup při zakládání živnosti
Živnost
= soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku za podmínek stanovených tímto zákonem
- může provozovat FO, PO
Všeobecné podmínky pro prov. živnosti
- 18 let
- způsobilost k právním úkonům
- bezúhonnost
Zvláštní podmínky provozování živnosti
- odborná či jiná způsobilost vyžadovaná zákonem
Překážky provozování živnosti
- FO, PO, na jejíž majetek byl vyhlášen konkurs po dobu 3 let od jeho ukončení
- trvají zákaz provádění živnosti
Osoby vyloučené z podnikání
- soudci, vojáci, zam. st. správy, úz. samosprávy v příslušných fcí
- ved. pracovníci st. podniků, st. AS pokud jde o živnost ve stejném oboru
Druhy živností
a) hledisko odborné způsobilosti
aa) ohlašovací
* řemeslnné
* vázané
* volné
ab) koncesované - provoz až po udělení koncese, na kterou není právní nárok, vyž. odb. způsobilost, spolehlivost
b) hledisko předmětu podnikání
ba) obchodní - koupě zboží, ubyt., hostinská činnost, CK, ...
bb) výrobní - nákup za účelem dalšího prodeje, výroba a potisk obalů, pronájem, montáž, seřizování, údržba
bc) poskyt. služby - opravy, údržby, přeprava ...
Náležitosti pro ohlášení živnosti FO
- jméno, příjmení, bydliště, RČ
- obch. jméno
- předmět podnikání
- sídlo
- IČO
- provozovna
- výpis z OR
- trvají zákaz provádění živnosti
Osoby vyloučené z podnikání
- soudci, vojáci, zam. st. správy, úz. samosprávy v příslušných fcí
- ved. pracovníci st. podniků, st. AS pokud jde o živnost ve stejném oboru
Druhy živností
a) hledisko odborné způsobilosti
aa) ohlašovací
* řemeslnné
* vázané
* volné
ab) koncesované - provoz až po udělení koncese, na kterou není právní nárok, vyž. odb. způsobilost, spolehlivost
b) hledisko předmětu podnikání
ba) obchodní - koupě zboží, ubyt., hostinská činnost, CK, ...
bb) výrobní - nákup za účelem dalšího prodeje, výroba a potisk obalů, pronájem, montáž, seřizování, údržba
bc) poskyt. služby - opravy, údržby, přeprava ...
Náležitosti pro ohlášení živnosti FO
- jméno, příjmení, bydliště, RČ
- obch. jméno
- předmět podnikání
- sídlo
- IČO
- provozovna
- výpis z OR
Schéma koloběhu hospodářství
Domácnost
----trh výrobních------- trh zboží zdrojů a služeb
Výrobci zboží a služeb
Domácnost a její cíle
- uspokojování vlastních potřeb
- protipól výrobců zboží a služeb
- základem naturální směna
Stát a jeho cíle
- organizování činnosti v daném okruhu
- uspokojovat cizí potřeby s cílem uspokojit i potřeby podnikatel
- tvorba pravidel hry a jejich kontrola
- v případě potřeby založení "státních akciových společností"
Podnik a jeho cíle
- poslání podnikatele - uspokojovat cizí potřeby
- cíl podnikatele - dosáhnout co největší zisk
- stanovení cílů vychází ze zvážení vlivů podstatného okolí
- nutno vzít v úvahu vlastní podmínky, slabiny
- strategické cíle a celková hierarchie cílů
- nutno zvážit situaci na trhu, umístění podniku, potřebný kapitál, volba právní formy, právní úprava, zpětná vazba
- cíle např. max. běžný zisk, tržby, růstu prodeje
- nutno dodržovat "hospodárnost" = dosahovat co nejlepší výsledky s co nejmenšími náklady
----trh výrobních------- trh zboží zdrojů a služeb
Výrobci zboží a služeb
Domácnost a její cíle
- uspokojování vlastních potřeb
- protipól výrobců zboží a služeb
- základem naturální směna
Stát a jeho cíle
- organizování činnosti v daném okruhu
- uspokojovat cizí potřeby s cílem uspokojit i potřeby podnikatel
- tvorba pravidel hry a jejich kontrola
- v případě potřeby založení "státních akciových společností"
Podnik a jeho cíle
- poslání podnikatele - uspokojovat cizí potřeby
- cíl podnikatele - dosáhnout co největší zisk
- stanovení cílů vychází ze zvážení vlivů podstatného okolí
- nutno vzít v úvahu vlastní podmínky, slabiny
- strategické cíle a celková hierarchie cílů
- nutno zvážit situaci na trhu, umístění podniku, potřebný kapitál, volba právní formy, právní úprava, zpětná vazba
- cíle např. max. běžný zisk, tržby, růstu prodeje
- nutno dodržovat "hospodárnost" = dosahovat co nejlepší výsledky s co nejmenšími náklady
2. Jaké právní formy podnikatelské činnosti (typy podniků) znáte?
Členění podniků
- lze vysledovat mnoho hledisek (vlastnictví, velikost, činnost, právní forma, struktura nabídky, poptávky ...)
Členění podniků v ČR podle hlediska právní formy
1. státní podniky
2. obchodní společnosti a družstva
3. živnosti
1. státní podniky
- chybí přímý vlastnický vztah (který je základem plýtvání)
- snaha vytvářet tlak na stát, aby z různých důvodů kryl případnou ztrátu z podnikání
- určité oblasti, které nedovolují jinou formu podnikání (infrastruktura)
- cílem není zpravidla maximalizace zisku, ale jenom úhrada provozních nákladů
2. obchodní společnosti a družstva
a) veřejná obchodní společnost
- alespoň dvě osoby se dohodnou, že budou podnikat pod společným jménem
- ručí společně a nerozdílně veškerým svým majetkem (osobní společnost)
b) komanditní společnost
- komanditista a komplementář
- alespoň jeden komplementář ručí za závazky společnosti celým svým majetkem a alespoň jeden komanditista ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného do OR
- využívá se zde nedostatek kapitálu komplementáře, který poskytuje komanditista
c) společnost s ručením omezeným
- kapitálová spol., kdy FO či PO vytváří SRO svým vkladem při jejím vzniku
- společníci ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu v OR
d) akciová společnost
- kapitálová spol.
- jmění rozvrženo na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě
- AS ručí za závazky celým svým majetkem, akcionáři však za závazky společnosti neručí
e) družstvo
- společenství neuzavřeného počtu osob, které bylo založeno pro společné podnikání nebo pro zajišťování potřeb svých členů
- lze vysledovat mnoho hledisek (vlastnictví, velikost, činnost, právní forma, struktura nabídky, poptávky ...)
Členění podniků v ČR podle hlediska právní formy
1. státní podniky
2. obchodní společnosti a družstva
3. živnosti
1. státní podniky
- chybí přímý vlastnický vztah (který je základem plýtvání)
- snaha vytvářet tlak na stát, aby z různých důvodů kryl případnou ztrátu z podnikání
- určité oblasti, které nedovolují jinou formu podnikání (infrastruktura)
- cílem není zpravidla maximalizace zisku, ale jenom úhrada provozních nákladů
2. obchodní společnosti a družstva
a) veřejná obchodní společnost
- alespoň dvě osoby se dohodnou, že budou podnikat pod společným jménem
- ručí společně a nerozdílně veškerým svým majetkem (osobní společnost)
b) komanditní společnost
- komanditista a komplementář
- alespoň jeden komplementář ručí za závazky společnosti celým svým majetkem a alespoň jeden komanditista ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného do OR
- využívá se zde nedostatek kapitálu komplementáře, který poskytuje komanditista
c) společnost s ručením omezeným
- kapitálová spol., kdy FO či PO vytváří SRO svým vkladem při jejím vzniku
- společníci ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu v OR
d) akciová společnost
- kapitálová spol.
- jmění rozvrženo na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě
- AS ručí za závazky celým svým majetkem, akcionáři však za závazky společnosti neručí
e) družstvo
- společenství neuzavřeného počtu osob, které bylo založeno pro společné podnikání nebo pro zajišťování potřeb svých členů
3. Živnost
= soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku
- podmínky stanovuje živnostenský zákon
A) podle nutných podmínek
a) koncesované
b) ohlašovací
* řemeslnné
* vázané
* volné
B) podle předmětu podnikání
a) obchodní
b) výrobní
c) poskytující služby
Vliv právní formy na zakládání podniku - viz NOP003
3. Charakterizujte život podniku (založení, růst, sanace, zánik)
Založení podniku
- se založením podniku souvisí následující činnosti:
1. Obchodní 2. Ekonomické 3. Sociálně psychologické 4. Právní
1. Obchodní
- vymezení předmětu činnosti
- info o trhu
- info o zákaznících
- kvalita konkurence, její posouzení
- zdroje pracovních sil
- surovinové zdroje
- možnosti odbytu
- ekologie
2. Ekonomické
- spočívá ve zpracování strateg. plánu, který vymezuje okruh výrobků, financí, podrobnou specifikaci N a V
3. Sociálně psychologické aspekty
- podnik může silná, cílevědomá osobnost, která dokáže realizovat
myšlenky
- umění pracovat s lidmi
4. Právní
- výběr vhodné právní formy
- antimonopolní zákon
- právní předpisy, které regulují příslušnou oblast podnikání
- zvážení míry a rozsahu podnik. rizika
Vliv právní formy na založení podniku
- všeob. upraveny obchodním zákoníkem
- transformace = převod z jedné právní formy na druhou
- podmínky stanovuje živnostenský zákon
A) podle nutných podmínek
a) koncesované
b) ohlašovací
* řemeslnné
* vázané
* volné
B) podle předmětu podnikání
a) obchodní
b) výrobní
c) poskytující služby
Vliv právní formy na zakládání podniku - viz NOP003
3. Charakterizujte život podniku (založení, růst, sanace, zánik)
Založení podniku
- se založením podniku souvisí následující činnosti:
1. Obchodní 2. Ekonomické 3. Sociálně psychologické 4. Právní
1. Obchodní
- vymezení předmětu činnosti
- info o trhu
- info o zákaznících
- kvalita konkurence, její posouzení
- zdroje pracovních sil
- surovinové zdroje
- možnosti odbytu
- ekologie
2. Ekonomické
- spočívá ve zpracování strateg. plánu, který vymezuje okruh výrobků, financí, podrobnou specifikaci N a V
3. Sociálně psychologické aspekty
- podnik může silná, cílevědomá osobnost, která dokáže realizovat
myšlenky
- umění pracovat s lidmi
4. Právní
- výběr vhodné právní formy
- antimonopolní zákon
- právní předpisy, které regulují příslušnou oblast podnikání
- zvážení míry a rozsahu podnik. rizika
Vliv právní formy na založení podniku
- všeob. upraveny obchodním zákoníkem
- transformace = převod z jedné právní formy na druhou
1. Co je podstatou podnikání a jaké jsou jeho hlavní cíle?
Podnikání
= soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku
Podnikatel
1. osoba zapsaná v obchodním rejstříku
2. osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění
3. osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů
4. fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu
Podnikání
- prostředek uspokojování lidských potřeb (výrobou zboží, služeb)
- uspokojujeme cizí potřeby, přičemž se snažíme dosáhnout zisk a uspokojit i potřeby vlastní
- riskování
- realizace inovací (změny ve vnitřní struktuře)
Podstata podnikání
1. účel podnikání
- v jaké oblasti podnikat, jaké potřeby, skupiny zákazníků, zdroje, předpoklady, zkušenosti
2. cíl podnikání
- zhodnocení vloženého kapitálu
- dílčí cíle
- proniknout na trh, přežít ...
= soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku
Podnikatel
1. osoba zapsaná v obchodním rejstříku
2. osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění
3. osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů
4. fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu
Podnikání
- prostředek uspokojování lidských potřeb (výrobou zboží, služeb)
- uspokojujeme cizí potřeby, přičemž se snažíme dosáhnout zisk a uspokojit i potřeby vlastní
- riskování
- realizace inovací (změny ve vnitřní struktuře)
Podstata podnikání
1. účel podnikání
- v jaké oblasti podnikat, jaké potřeby, skupiny zákazníků, zdroje, předpoklady, zkušenosti
2. cíl podnikání
- zhodnocení vloženého kapitálu
- dílčí cíle
- proniknout na trh, přežít ...
kombinace multiplikačního a akceleračního principu
kombinace multiplikačního a akceleračního principu:
- předpokládejme růst produktu – ten vyvolá na základě akceleračního principu nové (indukované) investice
- tyto nové indukované investice spolu s multiplikačním efektem podnítí další růst produktu
- produkt roste až do okamžiku, kdy dosáhne potencionálního produktu a potom začne tempo růstu produktu klesat až se zastaví
- při poklesu tempa růstu začnou působit akcelerátor a multiplikátor v opačném směru – reálný produkt proto v důsledku jejich působení klesá až do okamžiku, kdy dosáhne sedlového bodu (dna) = decelerační princip
- v souladu s deceleračním principem mělo dojít k disinvesticím, ale protože se celkové investice skládají nejen z indukovaných investic, ale i z obnovovacích, slouží tyto obnovovací (restituční) jako dolní hranice poklesu investic – jakmile tyto investice dosáhnout této spodní hranice, pokles se zastaví a zastaví se i pokles produktu
- restituční investice podnítí s multiplikačním efektem růst produktu (vyšší produkt ovlivní na základě akcelerátoru růst investic) – růst bude pokračovat, dokud opět nenarazí …. – cyklus se opakuje
3) kombinace příčin:
- vychází z názorů, že prvotní příčinou vzniku cyklu jsou faktory externí (např. války, nové technické objevy...), po tomto impulsu začnou proticyklicky působit i faktory interní
- předpokládejme růst produktu – ten vyvolá na základě akceleračního principu nové (indukované) investice
- tyto nové indukované investice spolu s multiplikačním efektem podnítí další růst produktu
- produkt roste až do okamžiku, kdy dosáhne potencionálního produktu a potom začne tempo růstu produktu klesat až se zastaví
- při poklesu tempa růstu začnou působit akcelerátor a multiplikátor v opačném směru – reálný produkt proto v důsledku jejich působení klesá až do okamžiku, kdy dosáhne sedlového bodu (dna) = decelerační princip
- v souladu s deceleračním principem mělo dojít k disinvesticím, ale protože se celkové investice skládají nejen z indukovaných investic, ale i z obnovovacích, slouží tyto obnovovací (restituční) jako dolní hranice poklesu investic – jakmile tyto investice dosáhnout této spodní hranice, pokles se zastaví a zastaví se i pokles produktu
- restituční investice podnítí s multiplikačním efektem růst produktu (vyšší produkt ovlivní na základě akcelerátoru růst investic) – růst bude pokračovat, dokud opět nenarazí …. – cyklus se opakuje
3) kombinace příčin:
- vychází z názorů, že prvotní příčinou vzniku cyklu jsou faktory externí (např. války, nové technické objevy...), po tomto impulsu začnou proticyklicky působit i faktory interní
hospodářský cyklus spjatý s multiplikátorem a akcelerátorem
hospodářský cyklus spjatý s multiplikátorem a akcelerátorem
- zaměříme se na střednědobý Juglarův cyklus – při zkoumání Juglarova cyklu předpokládáme, že velikost skutečného produktu závisí na velikosti investičního multiplikátoru a na objemu investičních výdajů
- platí však i zpětná vazba – a to, že velikost investic závisí do určité míry na velikosti skutečného (reálného) produktu (jde o akcelerační princip)
autonomní investice:
- tzn. že část investičních výdajů nezávisí na velikosti reálného národního důchodu
- velikost autonomních investic je podmíněna tempem růstu obyvatelstva, rychlostí s níž se realizuje technický pokrok, odvahou investorů, apod.
vyvolané (indukované) investice:
- jsou určeny velikostí národního důchodu
- indukované investice nereagují na změnu důchodu v přesně stejném rozsahu, jak se vyvíjí důchod
- zaměříme se na střednědobý Juglarův cyklus – při zkoumání Juglarova cyklu předpokládáme, že velikost skutečného produktu závisí na velikosti investičního multiplikátoru a na objemu investičních výdajů
- platí však i zpětná vazba – a to, že velikost investic závisí do určité míry na velikosti skutečného (reálného) produktu (jde o akcelerační princip)
autonomní investice:
- tzn. že část investičních výdajů nezávisí na velikosti reálného národního důchodu
- velikost autonomních investic je podmíněna tempem růstu obyvatelstva, rychlostí s níž se realizuje technický pokrok, odvahou investorů, apod.
vyvolané (indukované) investice:
- jsou určeny velikostí národního důchodu
- indukované investice nereagují na změnu důchodu v přesně stejném rozsahu, jak se vyvíjí důchod
akcelerační princip
akcelerační princip:
- vyjadřuje skutečnost, že čisté indukované investice (In) jsou funkcí míry změny reálného produktu (Y)
In = a . Y
čisté indukované investice pak budou:
a) větší než nula, pokud reálný produkt roste (In = 0 pokud Y )
b) nulové (nebo menší než nula), jestliže se velikost reálného produktu nemění (nebo klesá) (In = 0 pokud Y je stejný) nebo (In 0 pokud Y )
- indukované investice reagují na vývoj důchodu v souladu s akceleračním principem, zpětně však stejně jako autonomní investice působí na velikost reálného produktu
- obě investice (autonomní i indukované) působí s multiplikačním efektem
- vyjadřuje skutečnost, že čisté indukované investice (In) jsou funkcí míry změny reálného produktu (Y)
In = a . Y
čisté indukované investice pak budou:
a) větší než nula, pokud reálný produkt roste (In = 0 pokud Y )
b) nulové (nebo menší než nula), jestliže se velikost reálného produktu nemění (nebo klesá) (In = 0 pokud Y je stejný) nebo (In 0 pokud Y )
- indukované investice reagují na vývoj důchodu v souladu s akceleračním principem, zpětně však stejně jako autonomní investice působí na velikost reálného produktu
- obě investice (autonomní i indukované) působí s multiplikačním efektem
MECHANISMUS CYKLU
MECHANISMUS CYKLU:
= střídání (opakování) jednotlivých fází hospodářského cyklu
vysvětlení mechanismu cyklu vychází z kolísání agregátní poptávky nebo agregátní nabídky, tedy z příčin jednotlivých poptávkových a nabídkových šoků (poptávka a nabídka jsou tradičním vysvětlením příčin kolísání)
1) teorie externích příčin:
- část ekonomů se domnívá, že příčiny kolísání agregátní poptávky a nabídky stojí mimo národní hospodářství, příčiny pak spatřují např. v:
- nerovnoměrném tempu, ve kterém se objevují nové vynálezy a objevy
- nedostatečných informacích, kterými disponují tržní subjekty
- politických příčinách (jako např. války, revoluce, opakování voleb v pravidelných intervalech…)
- korelaci mezi výskytem slunečních skvrn a objemem zemědělské produkce
- určité hospodářské politické států
- typická pro monetaristickou teorie cyklu – příčinou kolísání je nevhodná monetární politika státu (střídání růstu množství peněz v oběhu a poklesu množství peněz v oběhu vede i k růstu a poklesu cenové aktivity)
= střídání (opakování) jednotlivých fází hospodářského cyklu
vysvětlení mechanismu cyklu vychází z kolísání agregátní poptávky nebo agregátní nabídky, tedy z příčin jednotlivých poptávkových a nabídkových šoků (poptávka a nabídka jsou tradičním vysvětlením příčin kolísání)
1) teorie externích příčin:
- část ekonomů se domnívá, že příčiny kolísání agregátní poptávky a nabídky stojí mimo národní hospodářství, příčiny pak spatřují např. v:
- nerovnoměrném tempu, ve kterém se objevují nové vynálezy a objevy
- nedostatečných informacích, kterými disponují tržní subjekty
- politických příčinách (jako např. války, revoluce, opakování voleb v pravidelných intervalech…)
- korelaci mezi výskytem slunečních skvrn a objemem zemědělské produkce
- určité hospodářské politické států
- typická pro monetaristickou teorie cyklu – příčinou kolísání je nevhodná monetární politika státu (střídání růstu množství peněz v oběhu a poklesu množství peněz v oběhu vede i k růstu a poklesu cenové aktivity)
MECHANISMUS CYKLU
2) teorie interních příčin:
- hledají příčiny cyklu uvnitř hospodářství, např.
- ve snaze firem maximalizovat zisk úsporami mzdových nákladů – tzn. úspory mezd vyvolají zaostávání poptávky za nabídkou
- v nestabilitě investičních výdajů, kterou vyvolávají výkyvy v agregátní poptávce, nestabilita je dána střídáním optimistických a pesimistických odhadů podnikatelů o budoucích výnosech investic (tzv. investiční vlny)
- v tom, že bohatí nebo šetrní lidé získávají příliš velké příjmy v relaci k možným investicím ve společnosti
- typická např. pro keynesiánskou teorii cyklu – podle této teorie jsou cykly způsobeny výkyvy celkové agregátní poptávky, zejména ale výkyvy investic, průběh cyklu tato teorie vysvětluje pomocí působení multiplikátoru a akcelerátoru
- hledají příčiny cyklu uvnitř hospodářství, např.
- ve snaze firem maximalizovat zisk úsporami mzdových nákladů – tzn. úspory mezd vyvolají zaostávání poptávky za nabídkou
- v nestabilitě investičních výdajů, kterou vyvolávají výkyvy v agregátní poptávce, nestabilita je dána střídáním optimistických a pesimistických odhadů podnikatelů o budoucích výnosech investic (tzv. investiční vlny)
- v tom, že bohatí nebo šetrní lidé získávají příliš velké příjmy v relaci k možným investicím ve společnosti
- typická např. pro keynesiánskou teorii cyklu – podle této teorie jsou cykly způsobeny výkyvy celkové agregátní poptávky, zejména ale výkyvy investic, průběh cyklu tato teorie vysvětluje pomocí působení multiplikátoru a akcelerátoru
HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS
v této fázi dochází k poklesu poptávaného množství na základě:
a) negativního poptávkového šoku
- jde o pokles agregátní poptávky a to má za následek pokles cenové hladiny (praxe – spíše pokles míry inflace)
b) negativního nabídkového šoku
- pokles agregátní nabídky (je způsoben růstem cen vstupů – např. cena ropy na světových trzích) je spojen s růstem cenové hladiny (tzn. růst míry inflace)
- pokud se k tomu přidá vysoká nezaměstnanost jde o stagflaci
3) vzestup (expanze):
- je typická tím, že skutečný (reálný) produkt roste rychleji než potencionální produkt
- protože mluvíme o ekonomice s růstovým trendem, platí, že vrchol následujícího vzestupu je vžena vyšší úrovni než vrchol předchozího vzestupu
- proto vzestupná fáze cyklu zahrnuje dvě období:
a) období, ve kterém skutečný (reálný) produkt roste až do bodu, kterého již bylo dosaženo před minulým poklesem – tzn. zotavení, resp. obnova
b) období, kdy skutečný (reálný) produkt převyšuje úroveň dosaženou v předchozím cyklu – jde o období konjunktury
a) negativního poptávkového šoku
- jde o pokles agregátní poptávky a to má za následek pokles cenové hladiny (praxe – spíše pokles míry inflace)
b) negativního nabídkového šoku
- pokles agregátní nabídky (je způsoben růstem cen vstupů – např. cena ropy na světových trzích) je spojen s růstem cenové hladiny (tzn. růst míry inflace)
- pokud se k tomu přidá vysoká nezaměstnanost jde o stagflaci
3) vzestup (expanze):
- je typická tím, že skutečný (reálný) produkt roste rychleji než potencionální produkt
- protože mluvíme o ekonomice s růstovým trendem, platí, že vrchol následujícího vzestupu je vžena vyšší úrovni než vrchol předchozího vzestupu
- proto vzestupná fáze cyklu zahrnuje dvě období:
a) období, ve kterém skutečný (reálný) produkt roste až do bodu, kterého již bylo dosaženo před minulým poklesem – tzn. zotavení, resp. obnova
b) období, kdy skutečný (reálný) produkt převyšuje úroveň dosaženou v předchozím cyklu – jde o období konjunktury
HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS
4) vrchol:
- je bod, ve kterém skutečný (reálný) produkt dosahuje maxima (horní bod zvratu)
fáze expanze – (rozmach, vzestup) – tzn. růst reálného produktu, na konci této fáze dochází k hornímu bodu obratu (vrchol)
- je doprovázena analogickými jevy, ale v opačném směru – tzn. roste zaměstnanost a produkt atd.
dvě možnosti vývoje cenové hladiny (resp. míry inflace) v této fázi na základě:
a) pozitivního poptávkového šoku
- agregátní poptávka roste
- expanze stimulovaná růstem agregátní poptávky je obvykle doprovázena růstem cenové hladiny (tato situace je typická v ekonomice, kde je dosaženo plné zaměstnanosti) – situace se nazývá přehřátí konjunktury
b) pozitivního nabídkového šoku
- růst agregátní nabídky je spojen s poklesem cenové hladiny (resp. míry inflace)
- je bod, ve kterém skutečný (reálný) produkt dosahuje maxima (horní bod zvratu)
fáze expanze – (rozmach, vzestup) – tzn. růst reálného produktu, na konci této fáze dochází k hornímu bodu obratu (vrchol)
- je doprovázena analogickými jevy, ale v opačném směru – tzn. roste zaměstnanost a produkt atd.
dvě možnosti vývoje cenové hladiny (resp. míry inflace) v této fázi na základě:
a) pozitivního poptávkového šoku
- agregátní poptávka roste
- expanze stimulovaná růstem agregátní poptávky je obvykle doprovázena růstem cenové hladiny (tato situace je typická v ekonomice, kde je dosaženo plné zaměstnanosti) – situace se nazývá přehřátí konjunktury
b) pozitivního nabídkového šoku
- růst agregátní nabídky je spojen s poklesem cenové hladiny (resp. míry inflace)
TYPY CYKLŮ
TYPY CYKLŮ:
- skutečný (reálný) produkt kolísá kolem potencionálního produktu s jistou pravidelností během níž se střídají jednotlivé fáze cyklu
periodičnost cyklu:
- je doba trvání jednoho cyklu, tzn. opakování cyklu po určité době
z hlediska délky trvání lze cykly rozdělit do tří typů:
1) Kitchinovy cykly:
- jde o krátkodobé cykly, které trvají 36 – 40 měsíců
- cyklus je spojován s výkyvy v zásobách a rozpracované výrobě
2) Juglarovy cykly:
- jde o střednědobé cykly trvající 10 až 11 let
- cyklus je spojen s investicemi do strojů a zařízení
3) Kondratěvovy (Kuznetsovy) cykly:
- jde o dlouhodobé cykly trvající cca 50 – 60 let
- Kondratěv je spojoval se změnami ve výrobních technologiích, s monetárními jevy a s politickými událostmi
- skutečný (reálný) produkt kolísá kolem potencionálního produktu s jistou pravidelností během níž se střídají jednotlivé fáze cyklu
periodičnost cyklu:
- je doba trvání jednoho cyklu, tzn. opakování cyklu po určité době
z hlediska délky trvání lze cykly rozdělit do tří typů:
1) Kitchinovy cykly:
- jde o krátkodobé cykly, které trvají 36 – 40 měsíců
- cyklus je spojován s výkyvy v zásobách a rozpracované výrobě
2) Juglarovy cykly:
- jde o střednědobé cykly trvající 10 až 11 let
- cyklus je spojen s investicemi do strojů a zařízení
3) Kondratěvovy (Kuznetsovy) cykly:
- jde o dlouhodobé cykly trvající cca 50 – 60 let
- Kondratěv je spojoval se změnami ve výrobních technologiích, s monetárními jevy a s politickými událostmi
HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS
HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS SE SKLÁDÁ ZE 4 FÁZÍ :
1) kontrakce:
- je charakterizována poklesem skutečného (reálného) produktu
- pokud se ekonomika nachází v této fázi cyklu – jde o recesi či o depresi
- recese je situace, kdy produkt klesá po dobu nejméně šesti měsíců
- velice dlouhodobý a hluboký pokles se nazývá deprese
- období, kdy produkt vykazuje nulové přírůstky je obdobím stagnace
2) dno (sedlo):
- je bod, ve kterém skutečný (reálný) produkt dosahuje minima (dolní bod zvratu)
fáze kontrakce: smršťování (pokles) reálného produktu, která je zakončena dolním bodem obratu (sedlo, dno)
ve fázi kontrakce (recese) dochází:
- k odbytovým potížím a k růstu zásob
- k poklesu zisků podniků
- zkracuje se pracovní doba, roste nezaměstnanost
- klesá reálný produkt
- podniky omezují investování
1) kontrakce:
- je charakterizována poklesem skutečného (reálného) produktu
- pokud se ekonomika nachází v této fázi cyklu – jde o recesi či o depresi
- recese je situace, kdy produkt klesá po dobu nejméně šesti měsíců
- velice dlouhodobý a hluboký pokles se nazývá deprese
- období, kdy produkt vykazuje nulové přírůstky je obdobím stagnace
2) dno (sedlo):
- je bod, ve kterém skutečný (reálný) produkt dosahuje minima (dolní bod zvratu)
fáze kontrakce: smršťování (pokles) reálného produktu, která je zakončena dolním bodem obratu (sedlo, dno)
ve fázi kontrakce (recese) dochází:
- k odbytovým potížím a k růstu zásob
- k poklesu zisků podniků
- zkracuje se pracovní doba, roste nezaměstnanost
- klesá reálný produkt
- podniky omezují investování
Stabilizační politika. prorůstová politika
Stabilizační politika. prorůstová politika
• V intervencionistickém pojetí je stabilizační politika použita jako aktivní nástroj k usměrňování ekonomiky – jde o tzv. aktivistickou politiku.
• Ani liberální přístup nezpochybňuje existenci např. státního rozpočtu nebo regulace množství peněz v ekonomice, ale v tomhle případě nejde o nástroje aktivního usměrňování makroekonomického vývoje, ale o stanovení pravidel nereagujících ad hoc na měnící se podmínky v ekonomice – jde o tzv. pravidlo pasivní politiky
V rámci makroekonomické vládní regulace je možné se setkat (vedle stabilizační politiky) i s prorůstovou a strukturální politikou.
prorůstová politika:
- jde o opatření, která jsou explicitně zaměřená na podporu ekonomického růstu
jde o politiku:
- stimulující zapojení výrobních faktorů
- podporující technologický rozvoj včetně investic do lidského kapitálu a investic do infrastruktury (dopravní, rozvodné, telekomunikační sítě…)
strukturální politika:
- jde o opatření, která jsou explicitně zaměřená na podporu ekonomického růstu
• V intervencionistickém pojetí je stabilizační politika použita jako aktivní nástroj k usměrňování ekonomiky – jde o tzv. aktivistickou politiku.
• Ani liberální přístup nezpochybňuje existenci např. státního rozpočtu nebo regulace množství peněz v ekonomice, ale v tomhle případě nejde o nástroje aktivního usměrňování makroekonomického vývoje, ale o stanovení pravidel nereagujících ad hoc na měnící se podmínky v ekonomice – jde o tzv. pravidlo pasivní politiky
V rámci makroekonomické vládní regulace je možné se setkat (vedle stabilizační politiky) i s prorůstovou a strukturální politikou.
prorůstová politika:
- jde o opatření, která jsou explicitně zaměřená na podporu ekonomického růstu
jde o politiku:
- stimulující zapojení výrobních faktorů
- podporující technologický rozvoj včetně investic do lidského kapitálu a investic do infrastruktury (dopravní, rozvodné, telekomunikační sítě…)
strukturální politika:
- jde o opatření, která jsou explicitně zaměřená na podporu ekonomického růstu
HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS
HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS
- v obecném smyslu je možno hospodářské cykly charakterizovat jako výkyvy (fluktuace) v ekonomické aktivitě v podobě opakovaného kolísání reálného produktu, zaměstnanosti, investic, zisků a jiných veličin
- při praktickém sledování hospodářských cyklů se pozornost soustředí obvykle pouze na výkyvy aktuálního reálného produktu
teorie hospodářských cyklů se zabývá těmito otázkami:
o čím jsou výkyvy velikosti reálného produktu způsobeny?
o jaký je průběh těchto výkyvů?
o lze tyto výkyvy předpokládat?
- hospodářský cyklus je víceméně pravidelné kolísání skutečného (reálného) produktu kolem potenciálního produktu, resp. růstového trendu
- s kolísáním produktu (HDP) je spojeno i kolísání zaměstnanosti a cen (míry inflace) a jiných veličin
- tržní ekonomika podléhá ekonomickým výkyvům
o strukturální výkyvy – některá odvětví se smršťují jiná expandují
o cyklické výkyvy - všeobecný pokles a poté zase všeobecný růst výroby a zaměstnanosti ve všech odvětvích
cyklické výkyvy = hospodářské cykly
- v obecném smyslu je možno hospodářské cykly charakterizovat jako výkyvy (fluktuace) v ekonomické aktivitě v podobě opakovaného kolísání reálného produktu, zaměstnanosti, investic, zisků a jiných veličin
- při praktickém sledování hospodářských cyklů se pozornost soustředí obvykle pouze na výkyvy aktuálního reálného produktu
teorie hospodářských cyklů se zabývá těmito otázkami:
o čím jsou výkyvy velikosti reálného produktu způsobeny?
o jaký je průběh těchto výkyvů?
o lze tyto výkyvy předpokládat?
- hospodářský cyklus je víceméně pravidelné kolísání skutečného (reálného) produktu kolem potenciálního produktu, resp. růstového trendu
- s kolísáním produktu (HDP) je spojeno i kolísání zaměstnanosti a cen (míry inflace) a jiných veličin
- tržní ekonomika podléhá ekonomickým výkyvům
o strukturální výkyvy – některá odvětví se smršťují jiná expandují
o cyklické výkyvy - všeobecný pokles a poté zase všeobecný růst výroby a zaměstnanosti ve všech odvětvích
cyklické výkyvy = hospodářské cykly
Rozdílné názory na regulaci ze strany autorit
Rozdílné názory na regulaci ze strany autorit:
1) liberalismus
- vychází z předpokladu, že trhy se pružně přizpůsobí změnám v poptávce a nabídce změnou cen
- jsou přesvědčeni, že tržní ekonomika je schopna samočinně udržovat vysokou zaměstnanost nebo mírnou inflaci – tzn. jsou přesvědčeni, že tržní ekonomika automaticky udržuje přirozený stupeň využití výrobních faktorů
- odchylky jsou způsobeny neekonomickými příčinami, zejména nevhodnými zásahy autorit (tzn. jde o vládní selhání)
- vláda podle tohoto přístupu nemá nárazově usměrňovat vývoj makroekonomických veličin, její úloha v ekonomice má být velmi omezená, a to maximálně:
o vytvářet právní rámec podnikání
o vytvářet právní podmínky pro stimulaci konkurence (protikartelové zákony, aj.)
o zabezpečovat produkci některých veřejných statků (obrana apod.)
o zabezpečovat stabilní vývoj množství peněz v ekonomice
o tzn. vlády a centrální banky by měly pouze vytvářet obecná pravidla fungování ekonomiky (viz. Právní rámec podnikání – stabilní vývoj množství peněz v ekonomice)
1) liberalismus
- vychází z předpokladu, že trhy se pružně přizpůsobí změnám v poptávce a nabídce změnou cen
- jsou přesvědčeni, že tržní ekonomika je schopna samočinně udržovat vysokou zaměstnanost nebo mírnou inflaci – tzn. jsou přesvědčeni, že tržní ekonomika automaticky udržuje přirozený stupeň využití výrobních faktorů
- odchylky jsou způsobeny neekonomickými příčinami, zejména nevhodnými zásahy autorit (tzn. jde o vládní selhání)
- vláda podle tohoto přístupu nemá nárazově usměrňovat vývoj makroekonomických veličin, její úloha v ekonomice má být velmi omezená, a to maximálně:
o vytvářet právní rámec podnikání
o vytvářet právní podmínky pro stimulaci konkurence (protikartelové zákony, aj.)
o zabezpečovat produkci některých veřejných statků (obrana apod.)
o zabezpečovat stabilní vývoj množství peněz v ekonomice
o tzn. vlády a centrální banky by měly pouze vytvářet obecná pravidla fungování ekonomiky (viz. Právní rámec podnikání – stabilní vývoj množství peněz v ekonomice)
Rozdílné názory na regulaci ze strany autorit, stabilizační politika
2) intervencionismus
- vychází z předpokladu o nepružnosti trhů a to zejména nepružnosti trhů práce a dochází k závěru, že automatické udržování vysoké úrovně využití výrobních faktorů je nemožné
- jsou přesvědčeni, že makroekonomické poruchy, jako vysoká nezaměstnanost a cyklické kolísání úrovně produktu jsou tržním selháním
- požadují intenzivní zásahy autorit (vlády) zejména pomocí fiskální a měnové politiky (s cílem dosáhnout alespoň některých z uvedených stabilit)
stabilizační politika:
k udržení makroekonomické stability může být použita řada dílčích politika, rozlišených podle nástrojů:
- fiskální politika je uskutečňována prostřednictvím veřejných rozpočtů – vláda by měla svou fiskální politikou zejména doplňovat nedostatečnou poptávku soukromého sektoru
- další formou stimulace agregátní poptávky je měnová politika centrální banky – spočívá nejčastěji v tom, že centrální banka ovlivňuje množství peněz v ekonomice, tím taky úrokovou sazbu a tím i podnikatelskou aktivitu
- vláda může využívat taky obchodní politiku k rozšíření domácí výroby podporou exportu nebo omezením importu (cla, kvóty a jiné nástroje)
- regulace měnových kursů je taky významným nástrojem ovlivňování domácí ekonomické aktivity (zaměstnanosti, produktu), cen i vnější ekonomické pozice
- protiinflačně může působit důchodová politika (regulace cen a mezd)
- vychází z předpokladu o nepružnosti trhů a to zejména nepružnosti trhů práce a dochází k závěru, že automatické udržování vysoké úrovně využití výrobních faktorů je nemožné
- jsou přesvědčeni, že makroekonomické poruchy, jako vysoká nezaměstnanost a cyklické kolísání úrovně produktu jsou tržním selháním
- požadují intenzivní zásahy autorit (vlády) zejména pomocí fiskální a měnové politiky (s cílem dosáhnout alespoň některých z uvedených stabilit)
stabilizační politika:
k udržení makroekonomické stability může být použita řada dílčích politika, rozlišených podle nástrojů:
- fiskální politika je uskutečňována prostřednictvím veřejných rozpočtů – vláda by měla svou fiskální politikou zejména doplňovat nedostatečnou poptávku soukromého sektoru
- další formou stimulace agregátní poptávky je měnová politika centrální banky – spočívá nejčastěji v tom, že centrální banka ovlivňuje množství peněz v ekonomice, tím taky úrokovou sazbu a tím i podnikatelskou aktivitu
- vláda může využívat taky obchodní politiku k rozšíření domácí výroby podporou exportu nebo omezením importu (cla, kvóty a jiné nástroje)
- regulace měnových kursů je taky významným nástrojem ovlivňování domácí ekonomické aktivity (zaměstnanosti, produktu), cen i vnější ekonomické pozice
- protiinflačně může působit důchodová politika (regulace cen a mezd)
MAKROEKONOMICKÝ KOLOBĚH
2) zaměstnanost:
- tzn. že k vytvoření makroekonomického produktu je potřeba určité množství výrobních faktorů (půda, práce a kapitál), z nichž je věnována největší pozornost práci
- tzn. že s určitým objemem produktu je spojena určitá úroveň zaměstnanosti
3) cenová hladina:
- produkty (tzn. jednotlivé výrobky a služby) mají svou peněžní hodnotu, vyjádřenou cenami
- tyto ceny se neustále mění, zpravidla rostou (výjimečně klesají) a to většinou rozdílným tempem
- všeobecný vývoj cen statků je vyjádřen všeobecnou cenovou hladinou (další makroeko. veličina) a to v podobě různých cenových indexů
- při růstu cenové hladiny dojde k růstu cen produktů a to odlišně – některé vzrostou více, některé méně a některé dokonce klesnou
4) vnější ekonomická pozice dané země:
vyjadřuje pozici dané národní ekonomiky vůči zbytku světa
bývá vyjadřována různě, obecně však souvisí s platební bilancí dané země, pokud je platební bilance v nerovnováze, přináší to sebou její přebytek nebo schodek a ty mají závažné dopady na vnitřní ekonomické situace
- tzn. že k vytvoření makroekonomického produktu je potřeba určité množství výrobních faktorů (půda, práce a kapitál), z nichž je věnována největší pozornost práci
- tzn. že s určitým objemem produktu je spojena určitá úroveň zaměstnanosti
3) cenová hladina:
- produkty (tzn. jednotlivé výrobky a služby) mají svou peněžní hodnotu, vyjádřenou cenami
- tyto ceny se neustále mění, zpravidla rostou (výjimečně klesají) a to většinou rozdílným tempem
- všeobecný vývoj cen statků je vyjádřen všeobecnou cenovou hladinou (další makroeko. veličina) a to v podobě různých cenových indexů
- při růstu cenové hladiny dojde k růstu cen produktů a to odlišně – některé vzrostou více, některé méně a některé dokonce klesnou
4) vnější ekonomická pozice dané země:
vyjadřuje pozici dané národní ekonomiky vůči zbytku světa
bývá vyjadřována různě, obecně však souvisí s platební bilancí dané země, pokud je platební bilance v nerovnováze, přináší to sebou její přebytek nebo schodek a ty mají závažné dopady na vnitřní ekonomické situace
STABILIZAČNÍ MAKROEKONOMICKÁ POLITIKA
STABILIZAČNÍ MAKROEKONOMICKÁ POLITIKA
stabilita:
- je stav klidu nebo setrvačnosti, kdy neexistují tlaky na změnu dané veličiny, tzn.lze říct, že jde o naplnění (uskutečnění) plánů ekonomických subjektů
- tato rovnováha může být stabilní – tzn. systém se do ní vrací
labilní – tzn. systém se od ní vzdaluje
makroekonomická stabilita:
- pojetí makroekonomické stability není jednotné
proto budeme vycházet z představy, že makroekonomickou stabilitu představuje:
- tempo růstu reálného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu
- nízká míra nezaměstnanosti na úrovni tzv. přirozené míry nezaměstnanosti
- nízká míra inflace v rámci tzv. mírné inflace
- vnější ekonomická rovnováha jako vyrovnaná platební bilance ve smyslu kompenzace přebytků a deficitů jejích jednotlivých součástí
- vývoj těchto makroekonomických veličin se velmi často v realitě vyznačuje nestabilitou v podobě cyklického kolísání produktu, rostoucí mírou nezaměstnanosti a rostoucí mírou inflace, deficitu nebo přebytku platební bilance
- tyto makroekonomické nestability (fluktuace) makroekonomických veličin je možné označit taky jako poruchy
- jejich příčiny a z nich plynoucí ne/potřebnost regulace ze strany autorit jsou rozdílné
stabilita:
- je stav klidu nebo setrvačnosti, kdy neexistují tlaky na změnu dané veličiny, tzn.lze říct, že jde o naplnění (uskutečnění) plánů ekonomických subjektů
- tato rovnováha může být stabilní – tzn. systém se do ní vrací
labilní – tzn. systém se od ní vzdaluje
makroekonomická stabilita:
- pojetí makroekonomické stability není jednotné
proto budeme vycházet z představy, že makroekonomickou stabilitu představuje:
- tempo růstu reálného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu
- nízká míra nezaměstnanosti na úrovni tzv. přirozené míry nezaměstnanosti
- nízká míra inflace v rámci tzv. mírné inflace
- vnější ekonomická rovnováha jako vyrovnaná platební bilance ve smyslu kompenzace přebytků a deficitů jejích jednotlivých součástí
- vývoj těchto makroekonomických veličin se velmi často v realitě vyznačuje nestabilitou v podobě cyklického kolísání produktu, rostoucí mírou nezaměstnanosti a rostoucí mírou inflace, deficitu nebo přebytku platební bilance
- tyto makroekonomické nestability (fluktuace) makroekonomických veličin je možné označit taky jako poruchy
- jejich příčiny a z nich plynoucí ne/potřebnost regulace ze strany autorit jsou rozdílné
MAKROEKONOMICKÝ KOLOBĚH
MAKROEKONOMICKÝ KOLOBĚH
- znázorňuje vztahy mezi subjekty 4 uvedených sektorů (domácností, podniků, vlády a zahraničí) v podobě toků
o statků
o služeb výrobních faktorů
o důchodů
o výdajů
- je to uzavřený systém, kde souhrn vstupujících toků musí odpovídat vycházejícím tokům
- vyjadřuje postavení čtyř makroekonomických subjektů v tocích služeb výrobních faktorů a statků a v tocích důchodů a výdajů
Základními makroekonomickými veličinami jsou:
1) produkt:
- makroekonomický koloběh vyjadřuje pohyb výchozí makroekonomické veličiny – produktu
produkt má dvojí vymezení:
a) je celková hodnota vyrobených statků (agregátní nabídka)
b) je to suma všech důchodů, vynaložených na nákup vyrobené produkce (označujeme jako agregátní poptávka)
- znázorňuje vztahy mezi subjekty 4 uvedených sektorů (domácností, podniků, vlády a zahraničí) v podobě toků
o statků
o služeb výrobních faktorů
o důchodů
o výdajů
- je to uzavřený systém, kde souhrn vstupujících toků musí odpovídat vycházejícím tokům
- vyjadřuje postavení čtyř makroekonomických subjektů v tocích služeb výrobních faktorů a statků a v tocích důchodů a výdajů
Základními makroekonomickými veličinami jsou:
1) produkt:
- makroekonomický koloběh vyjadřuje pohyb výchozí makroekonomické veličiny – produktu
produkt má dvojí vymezení:
a) je celková hodnota vyrobených statků (agregátní nabídka)
b) je to suma všech důchodů, vynaložených na nákup vyrobené produkce (označujeme jako agregátní poptávka)
důchody podniků
důchody podniků jsou využity:
a) na úhradu nákladů za výrobní faktory – tzn. na mzdy, renty, úroky, vyplacení dividend a podobných podílů na zisku, včetně nákladů na suroviny, energii, …(tzn. včetně tzv. meziproduktů)
b) na zaplacení daní
c) v podnicích zůstávají tzv. hrubé úspory podniků, které mají podobu jednak důchodů ve výši opotřebení fixního kapitálu a jednak zadržených (nevyplacených) zisků – tzv. čistých úspor podniku
Do sektoru firma patří materiální výrobní sféra i sféra služeb, veřejné i soukromé vlastnictví, tržní i netržní podniky a jednotlivci.
stát (vláda):
- příjmy vlády jsou tvořeny zejména daněmi a povinnými platbami na sociální a zdravotní zabezpečení, resp. pojištění
- za tyto prostředky stát nakupuje výrobky a služby nebo vyplácí transfery (tzn. celkové výdaje vlády můžeme rozdělit na vládní nákupy výrobků a služeb (G) a na vládní transferové platby (TR)
a) na úhradu nákladů za výrobní faktory – tzn. na mzdy, renty, úroky, vyplacení dividend a podobných podílů na zisku, včetně nákladů na suroviny, energii, …(tzn. včetně tzv. meziproduktů)
b) na zaplacení daní
c) v podnicích zůstávají tzv. hrubé úspory podniků, které mají podobu jednak důchodů ve výši opotřebení fixního kapitálu a jednak zadržených (nevyplacených) zisků – tzv. čistých úspor podniku
Do sektoru firma patří materiální výrobní sféra i sféra služeb, veřejné i soukromé vlastnictví, tržní i netržní podniky a jednotlivci.
stát (vláda):
- příjmy vlády jsou tvořeny zejména daněmi a povinnými platbami na sociální a zdravotní zabezpečení, resp. pojištění
- za tyto prostředky stát nakupuje výrobky a služby nebo vyplácí transfery (tzn. celkové výdaje vlády můžeme rozdělit na vládní nákupy výrobků a služeb (G) a na vládní transferové platby (TR)
vládní nákupy výrobků a služeb
vládní nákupy výrobků a služeb
- jde o výdaje veřejných rozpočtů, za které vláda získává odpovídající ekvivalent
- vláda nakupuje zejména produkci podniků, jejichž hospodaření je napojeno na rozpočet a které jsou zpravidla ve veřejném vlastnictví, př. podniky ve zdravotnictví, školství…
- vláda financuje výdaje těchto podniků (zejména běžné provozní náklady - mzdy, energie…) a jejich produkci tím nakupuje a následně poskytuje domácnostem (zdánlivě bezplatně, ve skutečnosti za část důchodů v podobě daní)
vládní výdaje na transfery
- platby, za které není získána odpovídající protihodnota (viz. vysvětleno u domácností)
příjmy vlády mohou být:
a) vyšší než její výdaje:
=> vláda má pozitivní úspory, které může umístit na finančních trzích
b) nižší než její výdaje:
=> vláda má negativní úspory a prostřednictvím finančních trhů se zadlužuje u podnikatelského nebo spotřebitelského sektoru
sektory 1 až 3 označují domácí subjekty (= rezidenty), mají sídlo v dané zemi
- jde o výdaje veřejných rozpočtů, za které vláda získává odpovídající ekvivalent
- vláda nakupuje zejména produkci podniků, jejichž hospodaření je napojeno na rozpočet a které jsou zpravidla ve veřejném vlastnictví, př. podniky ve zdravotnictví, školství…
- vláda financuje výdaje těchto podniků (zejména běžné provozní náklady - mzdy, energie…) a jejich produkci tím nakupuje a následně poskytuje domácnostem (zdánlivě bezplatně, ve skutečnosti za část důchodů v podobě daní)
vládní výdaje na transfery
- platby, za které není získána odpovídající protihodnota (viz. vysvětleno u domácností)
příjmy vlády mohou být:
a) vyšší než její výdaje:
=> vláda má pozitivní úspory, které může umístit na finančních trzích
b) nižší než její výdaje:
=> vláda má negativní úspory a prostřednictvím finančních trhů se zadlužuje u podnikatelského nebo spotřebitelského sektoru
sektory 1 až 3 označují domácí subjekty (= rezidenty), mají sídlo v dané zemi
) ekonomické aktivity země se mohou účastnit i zahraniční subjekty (domácnosti, firmy, vlády, mezinárodní organizace) tzn. sektor zahraničí:
ekonomické aktivity země se mohou účastnit i zahraniční subjekty (domácnosti, firmy, vlády, mezinárodní organizace) tzn. sektor zahraničí:
- zahraničí bývá důležitým odběratelem domácích výrobků a služeb a zároveň domácí podniky dovážejí výrobky a služby ze zahraničí
- v makroekonomii budeme sledovat většinou saldo tohoto obchodu (tzn. export – import = čistý export
zahraniční zájemci mohou:
a) nakupovat na trzích finální produkce v zemi vyrobené výrobky a služby
=> v tomto případě do země přicházejí platby plynoucí z exportu (vývozu) národní produkce
b) na trzích finální produkce prodávat svou produkci
=> v tomto případě ze země odplývají platby za tento import (dovoz)
pokud jsou platby za dovoz > platby za vývoz
=> zahraničním subjektům se vytvářejí úspory z rozdílu mezi dovozy a vývozy, které mohou umístit na finančních trzích dané země (příliv kapitálu do země)
pokud jsou platby za dovoz < platby za vývoz:
=> v tomto případě by byly vyšší platby z vývozu a země by mohla vyvážet svůj kapitál do zahraničí
- zahraničí bývá důležitým odběratelem domácích výrobků a služeb a zároveň domácí podniky dovážejí výrobky a služby ze zahraničí
- v makroekonomii budeme sledovat většinou saldo tohoto obchodu (tzn. export – import = čistý export
zahraniční zájemci mohou:
a) nakupovat na trzích finální produkce v zemi vyrobené výrobky a služby
=> v tomto případě do země přicházejí platby plynoucí z exportu (vývozu) národní produkce
b) na trzích finální produkce prodávat svou produkci
=> v tomto případě ze země odplývají platby za tento import (dovoz)
pokud jsou platby za dovoz > platby za vývoz
=> zahraničním subjektům se vytvářejí úspory z rozdílu mezi dovozy a vývozy, které mohou umístit na finančních trzích dané země (příliv kapitálu do země)
pokud jsou platby za dovoz < platby za vývoz:
=> v tomto případě by byly vyšší platby z vývozu a země by mohla vyvážet svůj kapitál do zahraničí
podniky (firmy):
podniky (firmy):
- platí domácnostem za použití jejich výrobních faktorů a získávají tržby z prodané produkce
- na finančních trzích získávají umístěné úspory a přeměňují je v investiční výdaje
- podniky využívají služby výrobních faktorů k výrobě statků (výrobků a služeb) a tyto statky poskytují (zpravidla prodávají) všem zbývajícím sektorům (subjektům), přičemž část statků koluje v rámci podnikového sektoru (tzv. meziprodukty)
- podniky získávají své důchody na základě výdajů ostatních sektorů vynaložených na nákup produkce podniků (podniky získávají tržby z prodané produkce jiným sektorům)
- získávají také transferové důchody zejména v podobě subvencí z vládního rozpočtu
- platí domácnostem za použití jejich výrobních faktorů a získávají tržby z prodané produkce
- na finančních trzích získávají umístěné úspory a přeměňují je v investiční výdaje
- podniky využívají služby výrobních faktorů k výrobě statků (výrobků a služeb) a tyto statky poskytují (zpravidla prodávají) všem zbývajícím sektorům (subjektům), přičemž část statků koluje v rámci podnikového sektoru (tzv. meziprodukty)
- podniky získávají své důchody na základě výdajů ostatních sektorů vynaložených na nákup produkce podniků (podniky získávají tržby z prodané produkce jiným sektorům)
- získávají také transferové důchody zejména v podobě subvencí z vládního rozpočtu
MAKROEKONOMICKÉ SUBJEKTY
MAKROEKONOMICKÉ SUBJEKTY
Makroekonomie zkoumá rozhodování subjektů na úrovni celého národního hospodářství, proto tyto subjekty můžeme klasifikovat z různých hledisek např. z hlediska jejich zapojení do makroekonomického koloběhu statků, služeb výrobních faktorů, důchodů a výdajů jako čtyři sektory:
1. domácnosti
2. podniky
3. vláda
4. zahraničí
1) domácnosti:
- jsou vlastníky výrobních faktorů (tzn. půdy, práce a kapitálových statků), které jsou v podnicích využívány k výrobě statků
- z vlastnictví výrobních faktorů plynou domácnostem z podniků příslušné důchody – mzdy, renty, zisky, dividendy, nájemné, atd.
- kromě příjmů z vlastnictví výrobních faktorů mohou domácnosti na základě přerozdělování důchodů získávat od státu transferové platby (důchody)
Makroekonomie zkoumá rozhodování subjektů na úrovni celého národního hospodářství, proto tyto subjekty můžeme klasifikovat z různých hledisek např. z hlediska jejich zapojení do makroekonomického koloběhu statků, služeb výrobních faktorů, důchodů a výdajů jako čtyři sektory:
1. domácnosti
2. podniky
3. vláda
4. zahraničí
1) domácnosti:
- jsou vlastníky výrobních faktorů (tzn. půdy, práce a kapitálových statků), které jsou v podnicích využívány k výrobě statků
- z vlastnictví výrobních faktorů plynou domácnostem z podniků příslušné důchody – mzdy, renty, zisky, dividendy, nájemné, atd.
- kromě příjmů z vlastnictví výrobních faktorů mohou domácnosti na základě přerozdělování důchodů získávat od státu transferové platby (důchody)
transfery
transfery:
- jsou platby vlády jiným subjektům, za které vláda nezískává jako protihodnotu služby výrobních faktorů, kterými tyto subjekty disponují
- mezi transferové platby patří: např. výplaty starobních důchodů, dávek státního pojištění, v nezaměstnanosti…
rozdíl mezi transfery a daněmi, které platí domácnosti označíme jako čisté daně:
- pokud jsou čisté daně vyšší než transfery, stát snižuje o čisté daně příjmy domácností z vlastnictví výrobních faktorů
domácnosti rozdělují své příjmy z vlastnictví výrobních faktorů rozdělují na:
a) spotřební výdaje (C) – tzn. že za ně domácnosti nakupují od podniků spotřební statky v podobě výrobků a služeb na trzích finální produkce
b) tvorbu osobních úspor - úspory
c) zaplacení daní
Do sektoru domácnosti jsou zahrnovány zejména domácnosti osob, kromě nich existují i tzv. ústavní domácnosti, jako domovy důchodců, sirotčince apod.
- jsou platby vlády jiným subjektům, za které vláda nezískává jako protihodnotu služby výrobních faktorů, kterými tyto subjekty disponují
- mezi transferové platby patří: např. výplaty starobních důchodů, dávek státního pojištění, v nezaměstnanosti…
rozdíl mezi transfery a daněmi, které platí domácnosti označíme jako čisté daně:
- pokud jsou čisté daně vyšší než transfery, stát snižuje o čisté daně příjmy domácností z vlastnictví výrobních faktorů
domácnosti rozdělují své příjmy z vlastnictví výrobních faktorů rozdělují na:
a) spotřební výdaje (C) – tzn. že za ně domácnosti nakupují od podniků spotřební statky v podobě výrobků a služeb na trzích finální produkce
b) tvorbu osobních úspor - úspory
c) zaplacení daní
Do sektoru domácnosti jsou zahrnovány zejména domácnosti osob, kromě nich existují i tzv. ústavní domácnosti, jako domovy důchodců, sirotčince apod.
EKONOMICKÉ DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI
důsledky nezaměstnanosti:
- lze rozdělit na důsledky ekonomické a sociální
EKONOMICKÉ DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI:
- jsou představovány ztrátou produkce (nevytvořením části produktu) v podobě rozdílu skutečného a potenciálního produktu (jde o dopad cyklické nezaměstnanosti, nikoliv přirozené míry nezaměstnanosti)
- tzn. vyrábí se méně, než by se mělo a tím dochází k poklesu HDP.
- rozdíl mezi dopadem cyklické nezaměstnanosti a přirozené míry nezaměstnanosti vyjadřuje. tzv. okunův zákon
okunův zákon
- vychází z toho, že pokud je skutečná nezaměstnanost (u) vyšší než přirozená míra nezaměstnanosti, potom skutečný produkt klesá pod potenciální produkt, což znamená že ekonomika nevyužívá své potenciální možnosti, které jsou slučitelné se stabilní cenovou hladinou (resp. mírou inflace)
- říká, že růst skutečné nezaměstnanosti nad přirozenou míru nezaměstnanosti o 1 procentní bod je spojen s poklesem skutečného produktu pod potenciální produkt o 2%
- dalším ekonomickým dopadem je snížení případně ztráta kvalifikace pracovníků – což je jeden ze zdrojů ekonomického růstu
- projeví se zmenšením možnosti výběru a omezením celkové spotřeby
- nezaměstnaný upadá na nižší úroveň, nemůže si dovolit to, co mají lidé z jeho sociální vrstvy
- lze rozdělit na důsledky ekonomické a sociální
EKONOMICKÉ DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI:
- jsou představovány ztrátou produkce (nevytvořením části produktu) v podobě rozdílu skutečného a potenciálního produktu (jde o dopad cyklické nezaměstnanosti, nikoliv přirozené míry nezaměstnanosti)
- tzn. vyrábí se méně, než by se mělo a tím dochází k poklesu HDP.
- rozdíl mezi dopadem cyklické nezaměstnanosti a přirozené míry nezaměstnanosti vyjadřuje. tzv. okunův zákon
okunův zákon
- vychází z toho, že pokud je skutečná nezaměstnanost (u) vyšší než přirozená míra nezaměstnanosti, potom skutečný produkt klesá pod potenciální produkt, což znamená že ekonomika nevyužívá své potenciální možnosti, které jsou slučitelné se stabilní cenovou hladinou (resp. mírou inflace)
- říká, že růst skutečné nezaměstnanosti nad přirozenou míru nezaměstnanosti o 1 procentní bod je spojen s poklesem skutečného produktu pod potenciální produkt o 2%
- dalším ekonomickým dopadem je snížení případně ztráta kvalifikace pracovníků – což je jeden ze zdrojů ekonomického růstu
- projeví se zmenšením možnosti výběru a omezením celkové spotřeby
- nezaměstnaný upadá na nižší úroveň, nemůže si dovolit to, co mají lidé z jeho sociální vrstvy
SOCIÁLNÍ DOPADY NEZAMĚSTNANOSTI
SOCIÁLNÍ DOPADY NEZAMĚSTNANOSTI:
- psychické zatížení vyvolané nezaměstnaností a s ním související růst nemocnosti, rozpady rodin, atd. - vyplývající jednak ze ztráty pracovního příjmu, jednak z narušení dosavadních společenských vztahů
- dopad na fyzické a psychické zdraví nezaměstnaného, např. ztráta důvěry ve vlastní schopnosti, stres, negativní pohled na život apod.
- destrukce etických hodnot a s ní spojené patologické jevy jako kriminalita, alkoholismus, závislosti, patologické hráčství, prostituce apod.
- změna životního stylu dlouhodobě nezaměstnaných lidí se mění životní styl soc. izolace,..
- snížení životní úrovně v důsledku ztráty příjmu
- postavení nezaměstnaného člena rodiny se změní = snižuje se jeho autorita
- posun ve vnímání času a je ovlivněna celková struktura režimu dne
- nezaměstnaný ztrácí svou kvalifikaci (ztrácí zkušenosti se svou prací, nezískává nové dovednosti a neupevňuje je, čímž dochází k tzv. „dekvalifikaci“
- nezaměstnaný ztrácí pracovní návyky (vstávání, pracovní tempo) nezaměstnaný může získat návyk žít ze sociálních dávek = „chycení se do sociální pasti“ (Pozn.: Stát se snaží zvýšit motivaci lidí k práci tím, že stále navyšuje minimální mzdu tak, aby byla vyšší než podpora v nezaměstnanosti)
- psychické zatížení vyvolané nezaměstnaností a s ním související růst nemocnosti, rozpady rodin, atd. - vyplývající jednak ze ztráty pracovního příjmu, jednak z narušení dosavadních společenských vztahů
- dopad na fyzické a psychické zdraví nezaměstnaného, např. ztráta důvěry ve vlastní schopnosti, stres, negativní pohled na život apod.
- destrukce etických hodnot a s ní spojené patologické jevy jako kriminalita, alkoholismus, závislosti, patologické hráčství, prostituce apod.
- změna životního stylu dlouhodobě nezaměstnaných lidí se mění životní styl soc. izolace,..
- snížení životní úrovně v důsledku ztráty příjmu
- postavení nezaměstnaného člena rodiny se změní = snižuje se jeho autorita
- posun ve vnímání času a je ovlivněna celková struktura režimu dne
- nezaměstnaný ztrácí svou kvalifikaci (ztrácí zkušenosti se svou prací, nezískává nové dovednosti a neupevňuje je, čímž dochází k tzv. „dekvalifikaci“
- nezaměstnaný ztrácí pracovní návyky (vstávání, pracovní tempo) nezaměstnaný může získat návyk žít ze sociálních dávek = „chycení se do sociální pasti“ (Pozn.: Stát se snaží zvýšit motivaci lidí k práci tím, že stále navyšuje minimální mzdu tak, aby byla vyšší než podpora v nezaměstnanosti)
snižování nezaměstnanosti
snižování nezaměstnanosti:
přístup vlády k problematice nezaměstnanosti:
1) pasivní politika zaměstnanosti:
- tzn., že vláda může zmírnit dopady nezaměstnanosti dávkami v nezaměstnanosti (podpory a pomoc v nezaměstnanosti)
2) aktivní politika zaměstnanosti spočívá ve:
snižování cyklické nezaměstnanosti:
- probíhá v rámci proticyklické politiky – tzn. politika stimulující růst zaměstnanosti a produktu
jak ji odstranit:
- pomocí stimulace agregátní poptávky – tvorbou nových pracovních míst
- využitím obchodní a kursové politiky – ta však může narazit na reakci ze zahraničí – mezinárodní konflikty
snižování přirozené míry nezaměstnanosti:
- má podobu dlouhodobého snižování frikční a strukturální nezaměstnanosti
k jejich snižování může přispět opatření zvyšující pružnost trhů práce, např.
- zlepšení informací o volných pracovních místech
- vládou financovaná rekvalifikace
- podpora migrace lidí za prací (př. příspěvky na dopravu za zaměstnáním)
- redukce sociálních dávek může vést ke snížení frikční nezaměstnanosti
přístup vlády k problematice nezaměstnanosti:
1) pasivní politika zaměstnanosti:
- tzn., že vláda může zmírnit dopady nezaměstnanosti dávkami v nezaměstnanosti (podpory a pomoc v nezaměstnanosti)
2) aktivní politika zaměstnanosti spočívá ve:
snižování cyklické nezaměstnanosti:
- probíhá v rámci proticyklické politiky – tzn. politika stimulující růst zaměstnanosti a produktu
jak ji odstranit:
- pomocí stimulace agregátní poptávky – tvorbou nových pracovních míst
- využitím obchodní a kursové politiky – ta však může narazit na reakci ze zahraničí – mezinárodní konflikty
snižování přirozené míry nezaměstnanosti:
- má podobu dlouhodobého snižování frikční a strukturální nezaměstnanosti
k jejich snižování může přispět opatření zvyšující pružnost trhů práce, např.
- zlepšení informací o volných pracovních místech
- vládou financovaná rekvalifikace
- podpora migrace lidí za prací (př. příspěvky na dopravu za zaměstnáním)
- redukce sociálních dávek může vést ke snížení frikční nezaměstnanosti
plná zaměstnanost
plná zaměstnanost:
- znamená globální rovnováhu na trzích práce
- je spojena pouze s frikční a strukturální nezaměstnaností (cyklická při ní neexistuje)
- plné zaměstnanosti odpovídá přirozená míra nezaměstnanosti
přirozená míra nezaměstnanosti:
- je založena na předpokladu, že v každém období ztrácí 1% pracovníků své zaměstnání a 15% nezaměstnaných v každém období práci opět nachází = potom jde o čistou změnu v počtu zaměstnaných, vypočítá se:
∆L = 15% U - 1%L
kde: ∆L = přírůstek počtu pracujících
L = počet pracujících
U = počet nezaměstnaných zaevidovaných na ÚP
- změna v počtu nezaměstnaných je negativní změnou v počtu zaměstnaných
- jakmile se počet těch co práci ztrácejí a těch co práci nacházejí rovná, potom se ∆L = 0 a hovoříme o přirozené míře nezaměstnanosti (un)
přirozená míra nezaměstnanosti (un)
- un = s : (s + س)
kde s = míra ztráty pracovních příležitostí
س = míra tvorby nových pracovních příležitostí
z rovnice přirozené míry nezaměstnanosti vyplývá:
- vyšší míra ztráty pracovní příležitosti zvyšuje přirozenou míru nezaměstnanosti
- vyšší míra tvorby nových pracovních příležitostní snižuje přirozenou míru nezaměstnanosti
- znamená globální rovnováhu na trzích práce
- je spojena pouze s frikční a strukturální nezaměstnaností (cyklická při ní neexistuje)
- plné zaměstnanosti odpovídá přirozená míra nezaměstnanosti
přirozená míra nezaměstnanosti:
- je založena na předpokladu, že v každém období ztrácí 1% pracovníků své zaměstnání a 15% nezaměstnaných v každém období práci opět nachází = potom jde o čistou změnu v počtu zaměstnaných, vypočítá se:
∆L = 15% U - 1%L
kde: ∆L = přírůstek počtu pracujících
L = počet pracujících
U = počet nezaměstnaných zaevidovaných na ÚP
- změna v počtu nezaměstnaných je negativní změnou v počtu zaměstnaných
- jakmile se počet těch co práci ztrácejí a těch co práci nacházejí rovná, potom se ∆L = 0 a hovoříme o přirozené míře nezaměstnanosti (un)
přirozená míra nezaměstnanosti (un)
- un = s : (s + س)
kde s = míra ztráty pracovních příležitostí
س = míra tvorby nových pracovních příležitostí
z rovnice přirozené míry nezaměstnanosti vyplývá:
- vyšší míra ztráty pracovní příležitosti zvyšuje přirozenou míru nezaměstnanosti
- vyšší míra tvorby nových pracovních příležitostní snižuje přirozenou míru nezaměstnanosti
příčiny a formy nezaměstnanosti
příčiny a formy nezaměstnanosti:
- v průběhu času určitá část počtu pracovníků ztrácí své pracovní místo, příčin je mnoho
- nezaměstnanost vzniká z různých příčin a podle toho, o jakou příčinu jde rozlišujeme frikční, strukturální a cyklickou nezaměstnanost
ZÁKLADNÍ FORMY NEZAMĚSTNANOSTI:
1. frikční nezaměstnanost:
- lidé přecházejí z jednoho zaměstnání do druhého se stejnou nebo podobnou kvalifikací – vzniká na základě pohybu pracovníků
- nezaměstnanost je způsobena běžnými přesuny v nabídce a poptávce po výrobcích a službách
- je to přechodná nezaměstnanost, trvá několik dní, maximálně několik týdnů
vždy existuje větší či menší počet osob, které jsou nezaměstnané buď proto, že:
- ztratili práci na základě propouštění
- dobrovolně opustili své zaměstnání a hledají jinou práci, např. lépe placenou, nebo kvůli tomu, že se stěhují
- nebo proto, že vstupují do pracovní síly maldí lidé, kteří opouštějí školy a hledají první zaměstnání, ženy po mateřské dovolené jdou do práce atd.
- v případě frikční nezaměstnanosti nejde o nedostatek volných pracovních míst, ale o hledání existujících neobsazených pracovních míst – odtud také jiný název této formy – vyhledávací nezaměstnanost
- v průběhu času určitá část počtu pracovníků ztrácí své pracovní místo, příčin je mnoho
- nezaměstnanost vzniká z různých příčin a podle toho, o jakou příčinu jde rozlišujeme frikční, strukturální a cyklickou nezaměstnanost
ZÁKLADNÍ FORMY NEZAMĚSTNANOSTI:
1. frikční nezaměstnanost:
- lidé přecházejí z jednoho zaměstnání do druhého se stejnou nebo podobnou kvalifikací – vzniká na základě pohybu pracovníků
- nezaměstnanost je způsobena běžnými přesuny v nabídce a poptávce po výrobcích a službách
- je to přechodná nezaměstnanost, trvá několik dní, maximálně několik týdnů
vždy existuje větší či menší počet osob, které jsou nezaměstnané buď proto, že:
- ztratili práci na základě propouštění
- dobrovolně opustili své zaměstnání a hledají jinou práci, např. lépe placenou, nebo kvůli tomu, že se stěhují
- nebo proto, že vstupují do pracovní síly maldí lidé, kteří opouštějí školy a hledají první zaměstnání, ženy po mateřské dovolené jdou do práce atd.
- v případě frikční nezaměstnanosti nejde o nedostatek volných pracovních míst, ale o hledání existujících neobsazených pracovních míst – odtud také jiný název této formy – vyhledávací nezaměstnanost
strukturální nezaměstnanost, cyklická nezaměstnanost:
strukturální nezaměstnanost:
- je způsobena zejména změnami v požadované kvalifikaci u pracovníků, protože se změnily technologické podmínky výroby nebo došlo ke změnám v relativní konkurenční schopnosti jednotlivých odvětví
- vzniká na základě nedostatečné poptávky po statcích a tudíž i po pracovnících v určitých odvětvích, v jejichž vývoji probíhá útlum
- útlum těchto odvětví je způsoben rozmachem jiných odvětví (zejména elektronika, telekomunikace, vývoj technologií,…)
- jde o nezaměstnanost vyvolanou strukturálními změnami v národním hospodářství a vyznačuje se tím že lidé na jedné straně přicházejí o zaměstnání, ale na druhé straně jsou vytvářena nová pracovní místa, ale s odlišnými kvalifikačními požadavky na pracovníka, proto je tato nez. spojena s rekvalifikací pracovníků
- může trvat i několik let
cyklická nezaměstnanost:
- je způsobena poklesem v hospodářském cyklu (tzn. snížením celkové úrovně výdajů v ekonomice)
- trvá zpravidla několik měsíců, dokud opět nezačne růst národní produkce a dokud se nezvýší poptávka po práci
- cyklická nezaměstnanost je podmíněna nepružností nominálních mzdových sazeb (směrem dolů) při klesající agregátní poptávce (keynesiánský výklad) nebo mylnými informacemi pracovníků o reálných mzdách (monetaristický výklad)
- je NEDOBROVOLNÁ
- je způsobena zejména změnami v požadované kvalifikaci u pracovníků, protože se změnily technologické podmínky výroby nebo došlo ke změnám v relativní konkurenční schopnosti jednotlivých odvětví
- vzniká na základě nedostatečné poptávky po statcích a tudíž i po pracovnících v určitých odvětvích, v jejichž vývoji probíhá útlum
- útlum těchto odvětví je způsoben rozmachem jiných odvětví (zejména elektronika, telekomunikace, vývoj technologií,…)
- jde o nezaměstnanost vyvolanou strukturálními změnami v národním hospodářství a vyznačuje se tím že lidé na jedné straně přicházejí o zaměstnání, ale na druhé straně jsou vytvářena nová pracovní místa, ale s odlišnými kvalifikačními požadavky na pracovníka, proto je tato nez. spojena s rekvalifikací pracovníků
- může trvat i několik let
cyklická nezaměstnanost:
- je způsobena poklesem v hospodářském cyklu (tzn. snížením celkové úrovně výdajů v ekonomice)
- trvá zpravidla několik měsíců, dokud opět nezačne růst národní produkce a dokud se nezvýší poptávka po práci
- cyklická nezaměstnanost je podmíněna nepružností nominálních mzdových sazeb (směrem dolů) při klesající agregátní poptávce (keynesiánský výklad) nebo mylnými informacemi pracovníků o reálných mzdách (monetaristický výklad)
- je NEDOBROVOLNÁ
Nezaměstnanost - definice nezaměstnanosti, její formy, příčiny, důsledky
Jedním z klíčových problémů ve vývoji ekonomiky jako celku je situace na trhu práce. Makroekonomie tak potřebuje (vědět) popsat stav a vývoj trhu práce. Jedním z hlavních ukazatelů používaných ke sledování trhu práce na makroekonomické úrovni patří míra nezaměstnanosti.
Obyvatelstvo od určité věkové hranice (např. 15 let) je možno rozdělit do tří skupin, a to mezi zaměstnané, nezaměstnané a ostatní:
1) zaměstnaní:
- tj. obyvatelstvo, které má placené zaměstnání nebo sebezaměstnání (včetně osob dočasně v práci nepřítomných, ale s formální vazbou k zaměstnání, jako např. ve stavu nemocných nebo na mateřské dovolené)
2) nezaměstnaní:
- jsou osoby, které splňují tři podmínky (tzv. standardizované pojetí nezaměstnanosti)
- nemají placené zaměstnání ani sebezaměstnání
- přitom práci aktivně hledají
- jsou ochotní během určité doby (např. 14 dní) nastoupit do zaměstnání
- jde tedy o osoby schopné a ochotné pracovat, představují potenciální výrobní faktor
- tyto 2 skupiny (zaměstnaní a nezaměstnaní) vytvářejí dohromady tzv. ekonomicky aktivní obyvatelstvo neboli pracovní sílu dané země
3) ostatní:
- studenti, penzisté, invalidé, ženy v domácnosti, na mateřské dovolené atd. a pokud nesplňují podmínky pro zaměstnané a nezaměstnané – jde o ekonomicky neaktivní obyvatelstvo
Obyvatelstvo od určité věkové hranice (např. 15 let) je možno rozdělit do tří skupin, a to mezi zaměstnané, nezaměstnané a ostatní:
1) zaměstnaní:
- tj. obyvatelstvo, které má placené zaměstnání nebo sebezaměstnání (včetně osob dočasně v práci nepřítomných, ale s formální vazbou k zaměstnání, jako např. ve stavu nemocných nebo na mateřské dovolené)
2) nezaměstnaní:
- jsou osoby, které splňují tři podmínky (tzv. standardizované pojetí nezaměstnanosti)
- nemají placené zaměstnání ani sebezaměstnání
- přitom práci aktivně hledají
- jsou ochotní během určité doby (např. 14 dní) nastoupit do zaměstnání
- jde tedy o osoby schopné a ochotné pracovat, představují potenciální výrobní faktor
- tyto 2 skupiny (zaměstnaní a nezaměstnaní) vytvářejí dohromady tzv. ekonomicky aktivní obyvatelstvo neboli pracovní sílu dané země
3) ostatní:
- studenti, penzisté, invalidé, ženy v domácnosti, na mateřské dovolené atd. a pokud nesplňují podmínky pro zaměstnané a nezaměstnané – jde o ekonomicky neaktivní obyvatelstvo
míra nezaměstnanosti
míra nezaměstnanosti:
- pro výpočet míry nezaměstnanosti musíme být schopni určit počet nezaměstnaných (tzn. rozsah nezaměstnanosti)
- za nezaměstnaného budeme považovat člověka, který se aktivně uchází o zaměstnání
počet nezaměstnaných (U):
- se zjišťuje počtem zaevidovaných uchazečů o práci na ÚP (úřadech práce) – zapsání se do evidence a plnění případných dalších podmínek se považuje za aktivitu při hledání práce
- pokud označím počet lidí, kteří pracují (ekonomicky aktivní obyvatelstvo) jako L, pak vypočtu míru nezaměstnanosti
u = U / (U + L)
u = počet nezaměstnaných/celkový počet pracovních sil
- míra nezaměstnanosti (u) je definována jako poměr počtu nezaměstnaných (U) k celkovému počtu pracovních sil (U + L) (v procentech)
Standardizované pojetí nezaměstnanosti nezachycuje určité skupiny lidí, u kterých není jasné, zda by měli být zohledněni jako nezaměstnaní – tím vytvářejí skrytou nezaměstnanost, tvoří ji:
- pracovníci s nuceným zkráceným pracovním úvazkem (zahrnutí mezi zaměstnané)
- osoby vyloučené z pracovní síly, jako tzv. odrazení (frustrovaní) pracovníci, tzn. pracovníci, kteří po dlouhodobé nezaměstnanosti ztratili naději, že práci najdou a přestali ji hledat
- je sporné jestli do nezaměstnaných patří také lidé, kteří z různých důvodů nemůžou v krátké době nastoupit do zaměstnání a osoby, které práci již našly, ale nastoupí později, jejich započtením by se skutečná míra nezaměstnanosti zvýšila x údaje o míře nezaměstnanosti jsou zkresleny osobami, které fakticky nezaměstnaní nejsou, ale z důvodu pobírání podpor tak vystupují
- pro výpočet míry nezaměstnanosti musíme být schopni určit počet nezaměstnaných (tzn. rozsah nezaměstnanosti)
- za nezaměstnaného budeme považovat člověka, který se aktivně uchází o zaměstnání
počet nezaměstnaných (U):
- se zjišťuje počtem zaevidovaných uchazečů o práci na ÚP (úřadech práce) – zapsání se do evidence a plnění případných dalších podmínek se považuje za aktivitu při hledání práce
- pokud označím počet lidí, kteří pracují (ekonomicky aktivní obyvatelstvo) jako L, pak vypočtu míru nezaměstnanosti
u = U / (U + L)
u = počet nezaměstnaných/celkový počet pracovních sil
- míra nezaměstnanosti (u) je definována jako poměr počtu nezaměstnaných (U) k celkovému počtu pracovních sil (U + L) (v procentech)
Standardizované pojetí nezaměstnanosti nezachycuje určité skupiny lidí, u kterých není jasné, zda by měli být zohledněni jako nezaměstnaní – tím vytvářejí skrytou nezaměstnanost, tvoří ji:
- pracovníci s nuceným zkráceným pracovním úvazkem (zahrnutí mezi zaměstnané)
- osoby vyloučené z pracovní síly, jako tzv. odrazení (frustrovaní) pracovníci, tzn. pracovníci, kteří po dlouhodobé nezaměstnanosti ztratili naději, že práci najdou a přestali ji hledat
- je sporné jestli do nezaměstnaných patří také lidé, kteří z různých důvodů nemůžou v krátké době nastoupit do zaměstnání a osoby, které práci již našly, ale nastoupí později, jejich započtením by se skutečná míra nezaměstnanosti zvýšila x údaje o míře nezaměstnanosti jsou zkresleny osobami, které fakticky nezaměstnaní nejsou, ale z důvodu pobírání podpor tak vystupují
peněžní trh
peněžní trh
- vytváří ho poptávka po penězích a nabídka peněz
- předmětem obchodování jsou peníze – jsou poskytovány úvěry – tzn. jedná se o krátkodobé úvěry
=> trh peněz je trhem krátkodobých peněz, kdežto trhem dlouhodobých peněz je trh kapitálu
střetnutím poptávky a nabídky na peněžním trhu dochází k určení tržní úrokové sazby při určitém množství peněz (neboli peněžní zásobě) => jde o tzv. rovnovážnou úrokovou sazbu
ke změně rovnovážné úrokové sazby dochází
- při změně poptávky po penězích, nebo nabídky peněz => tzn. při změně rovnováhy na peněžním trhu
- graficky je vyjádřena změnou křivky MD (poptávky po penězích) nebo MS (nabídky peněz)
- vytváří ho poptávka po penězích a nabídka peněz
- předmětem obchodování jsou peníze – jsou poskytovány úvěry – tzn. jedná se o krátkodobé úvěry
=> trh peněz je trhem krátkodobých peněz, kdežto trhem dlouhodobých peněz je trh kapitálu
střetnutím poptávky a nabídky na peněžním trhu dochází k určení tržní úrokové sazby při určitém množství peněz (neboli peněžní zásobě) => jde o tzv. rovnovážnou úrokovou sazbu
ke změně rovnovážné úrokové sazby dochází
- při změně poptávky po penězích, nebo nabídky peněz => tzn. při změně rovnováhy na peněžním trhu
- graficky je vyjádřena změnou křivky MD (poptávky po penězích) nebo MS (nabídky peněz)
mezinárodní trh peněz
mezinárodní trh peněz
devizové trhy
- mezinárodní platby se v současnosti uskutečňují prostřednictvím národních měn a to pomocí:
• volně směnitelných měn – to jsou měny, při jejichž využívání v běžných (ne kapitálových) mezinárodních platbách nejsou kladeny žádné závažnější překážky a které se zároveň v mezinárodních vztazích takticky intenzivně využívají, př. euro, jeny, USD
• jiné než volně směnitelné měny vystupují v mezinárodních vztazích v menší míře
předpoklad pro využívání národní měny v mezinárodních vztazích:
- je přístup cizinců k národní měně
tento přístup se uskutečňuje na mezinárodním trhu peněz
- kde dochází ke střetávání nabídky a poptávky po měnových prostředcích
na mezinárodním trhu peněz se obchoduje s:
• valutami – hotovostní peníze v cizí měně
• devizami – pohledávky, které znějí na cizí měnu a v cizí měně jsou také splatné
- mezinárodní trh je institucionálně představován bankami, které realizují devizové obchody a v řadě zemí existují specializované devizové burzy
součástí devizového trhu jsou:
• euroměnové trhy
- jsou to trhy národních měn, se kterými se obchoduje mimo území, na kterém tyto měny představují národní měnu
• za součást devizového trhu bývají označovány i mezinárodní trhy drahých kovů – především zlata
devizové trhy
- mezinárodní platby se v současnosti uskutečňují prostřednictvím národních měn a to pomocí:
• volně směnitelných měn – to jsou měny, při jejichž využívání v běžných (ne kapitálových) mezinárodních platbách nejsou kladeny žádné závažnější překážky a které se zároveň v mezinárodních vztazích takticky intenzivně využívají, př. euro, jeny, USD
• jiné než volně směnitelné měny vystupují v mezinárodních vztazích v menší míře
předpoklad pro využívání národní měny v mezinárodních vztazích:
- je přístup cizinců k národní měně
tento přístup se uskutečňuje na mezinárodním trhu peněz
- kde dochází ke střetávání nabídky a poptávky po měnových prostředcích
na mezinárodním trhu peněz se obchoduje s:
• valutami – hotovostní peníze v cizí měně
• devizami – pohledávky, které znějí na cizí měnu a v cizí měně jsou také splatné
- mezinárodní trh je institucionálně představován bankami, které realizují devizové obchody a v řadě zemí existují specializované devizové burzy
součástí devizového trhu jsou:
• euroměnové trhy
- jsou to trhy národních měn, se kterými se obchoduje mimo území, na kterém tyto měny představují národní měnu
• za součást devizového trhu bývají označovány i mezinárodní trhy drahých kovů – především zlata
jak banky tvoří peníze
jak banky tvoří peníze:
- za normálních okolností je vyloučeno, že by všichni vkladatelé naráz vyzvedli své vklady, z toho vyplývá, že banka může se svěřenými vklady disponovat
- část z těchto vkladů musí však banka držet jako povinnou minimální rezervu u CB, jde o míru rezerv (podíl rezerv na depozitech)
- multiplikovaná expanze bankovních depozit: je proces, ve kterém roste celkový objem depozit, stejný proces probíhá u bank v dalších stádiích a to až do okamžiku, kdy bude celková suma vyčerpaná
vztah mezi přírůstkem depozitních peněz a přírůstkem rezerv
- je vyjádřen multiplikátorem nabídky peněz
multiplikátor nabídky peněz
- vyjadřuje jaký je přírůstek depozit (D) v souvislosti s přírůstkem rezerv (R) o jednotku
tzn. multiplikátor nabídky peněz = 1/míra rezerv
míra rezerv:
- je určovaná CB a hraje velkou roli, protože jiný by byl přírůstek depozitních peněz při r = 7% a jiný při r = 15%
snižování nabídky peněz znamená, že:
- vkladatelé vybírají svá depozita
- a k tomu banka musí použít
• jednak část svých rezerv
• jednak splátky dříve poskytnutých úvěrů a prodejů CP
=> tím se depozita stahují i z ostatních bank
- za normálních okolností je vyloučeno, že by všichni vkladatelé naráz vyzvedli své vklady, z toho vyplývá, že banka může se svěřenými vklady disponovat
- část z těchto vkladů musí však banka držet jako povinnou minimální rezervu u CB, jde o míru rezerv (podíl rezerv na depozitech)
- multiplikovaná expanze bankovních depozit: je proces, ve kterém roste celkový objem depozit, stejný proces probíhá u bank v dalších stádiích a to až do okamžiku, kdy bude celková suma vyčerpaná
vztah mezi přírůstkem depozitních peněz a přírůstkem rezerv
- je vyjádřen multiplikátorem nabídky peněz
multiplikátor nabídky peněz
- vyjadřuje jaký je přírůstek depozit (D) v souvislosti s přírůstkem rezerv (R) o jednotku
tzn. multiplikátor nabídky peněz = 1/míra rezerv
míra rezerv:
- je určovaná CB a hraje velkou roli, protože jiný by byl přírůstek depozitních peněz při r = 7% a jiný při r = 15%
snižování nabídky peněz znamená, že:
- vkladatelé vybírají svá depozita
- a k tomu banka musí použít
• jednak část svých rezerv
• jednak splátky dříve poskytnutých úvěrů a prodejů CP
=> tím se depozita stahují i z ostatních bank
proces multiplikace depozitních peněz
proces multiplikace depozitních peněz může být v praxi omezen okolnostmi, kdy:
- část peněz uniká do oběhu mimo bankovní soustavu => ne všechny peníze se vracejí do bank v podobě depozit
- nebo banky mohou udržovat bankovní rezervy nad stanovenou povinnou minimální výší
za peněžní základnu neboli „mocné peníze“:
- bývají označovány oběživa spolu s rezervami v CB
- na jejich vývoji závisí i vývoj nabídky peněz
graf nabídky peněz
nabídka je málo citlivá na výši úrokové sazby nebo necitlivá na výši úrokové sazby
křivka nabídky peněz:
- je buď málo citlivá na výši úrokové sazby
- nebo je necitlivá vůči výši úrokové sazby
- změna křivky nabídky peněz při stejné úrokové sazbě je způsobena změnou monetární politiky CB
pokud CB uskutečňuje:
1) expanzivní monetární (měnovou) politiku
- je stimulována tvorba peněz – tzn. křivka se posune doprava
2) restriktivní monetární (měnovou) politiku
- je snižována tvorba peněz (je méně stimulována) – tzn. křivka se posune doleva
- část peněz uniká do oběhu mimo bankovní soustavu => ne všechny peníze se vracejí do bank v podobě depozit
- nebo banky mohou udržovat bankovní rezervy nad stanovenou povinnou minimální výší
za peněžní základnu neboli „mocné peníze“:
- bývají označovány oběživa spolu s rezervami v CB
- na jejich vývoji závisí i vývoj nabídky peněz
graf nabídky peněz
nabídka je málo citlivá na výši úrokové sazby nebo necitlivá na výši úrokové sazby
křivka nabídky peněz:
- je buď málo citlivá na výši úrokové sazby
- nebo je necitlivá vůči výši úrokové sazby
- změna křivky nabídky peněz při stejné úrokové sazbě je způsobena změnou monetární politiky CB
pokud CB uskutečňuje:
1) expanzivní monetární (měnovou) politiku
- je stimulována tvorba peněz – tzn. křivka se posune doprava
2) restriktivní monetární (měnovou) politiku
- je snižována tvorba peněz (je méně stimulována) – tzn. křivka se posune doleva
bankovní soustava
2) obchodní (komerční) banky (KB)
- KB jsou zpravidla soukromé podniky hospodařící podle ziskového kritéria
mezi funkce KB patří:
- vykonávat aktivní operace – KB poskytuje úvěry
- vykonávat pasivní operace – KB přijímají vklady, vydávají obligace a akcie
- vykonávat zprostředkovatelské operace – jde o různé služby klientům, př. vedení účtů, směnárenské služby, správa CP
činnosti KB je výrazně ovlivňována ze strany vlády a CB a to za účelem:
1) zabezpečení stability bankovní soustavy:
- smyslem této regulace je vytvořit jistotu vkladatelům, zabránit „masovým“ výběrům a hromadným bankovním bankrotům
nástroje k zabezpečování stability bankovní soustavy jsou:
- předpisy o vzniku banky
- povinné pojištění depozit do určité výše
- a zákonem určené minimální rezervy, které povinně drží KB u CB
2) regulace tvorby bankovních (depozitních) peněz:
- významnou funkci při této regulaci mají právě povinné rezervy
nabídka peněz je tvořena zejména KB a zahrnuje především depozitní peníze
- KB jsou zpravidla soukromé podniky hospodařící podle ziskového kritéria
mezi funkce KB patří:
- vykonávat aktivní operace – KB poskytuje úvěry
- vykonávat pasivní operace – KB přijímají vklady, vydávají obligace a akcie
- vykonávat zprostředkovatelské operace – jde o různé služby klientům, př. vedení účtů, směnárenské služby, správa CP
činnosti KB je výrazně ovlivňována ze strany vlády a CB a to za účelem:
1) zabezpečení stability bankovní soustavy:
- smyslem této regulace je vytvořit jistotu vkladatelům, zabránit „masovým“ výběrům a hromadným bankovním bankrotům
nástroje k zabezpečování stability bankovní soustavy jsou:
- předpisy o vzniku banky
- povinné pojištění depozit do určité výše
- a zákonem určené minimální rezervy, které povinně drží KB u CB
2) regulace tvorby bankovních (depozitních) peněz:
- významnou funkci při této regulaci mají právě povinné rezervy
nabídka peněz je tvořena zejména KB a zahrnuje především depozitní peníze
Úroková sazba, nabídka peněz
Úroková sazba
- bereme ji v širším pojetí (míra výnosu alternativních fin. aktiv) x užší pojetí (poměr úroku k vypůjčené sumě peněz - jistině)
nominální (iN) – procentní přírůstek dané sumy peněz (N)
iN = úrok / N
reálná (iR) – přírůstek kupní síly dané sumy peněz (vliv inflace Π)
iR = iN - Π
nabídka peněz:
- jde o tvorbu peněz
a) o tvorbu papírových peněz (bankovek)
b) o depozitní (bankovní) peníze
- k vysvětlení jejich tvorby je třeba znát hlavní charakteristiky bankovní soustavy
bankovní soustava
- má v tržní ekonomice 2 okruhy
1) centrální banka (CB)
- může mít podobu jedné banky nebo systému bank
- je to instituce zřízená vládou, ale v řadě zemí je ve svém rozhodování samostatná, nezávislá na vládě při realizaci své měnové politiky
mezi funkce CB patří:
- provádět finanční operace vlády
- emitovat bankovky
- poskytovat úvěry obchodním bankám (slouží tedy jako banka bank)
- spravovat měnové rezervy
- a zejména regulovat činnost obchodních (komerčních) bank
- bereme ji v širším pojetí (míra výnosu alternativních fin. aktiv) x užší pojetí (poměr úroku k vypůjčené sumě peněz - jistině)
nominální (iN) – procentní přírůstek dané sumy peněz (N)
iN = úrok / N
reálná (iR) – přírůstek kupní síly dané sumy peněz (vliv inflace Π)
iR = iN - Π
nabídka peněz:
- jde o tvorbu peněz
a) o tvorbu papírových peněz (bankovek)
b) o depozitní (bankovní) peníze
- k vysvětlení jejich tvorby je třeba znát hlavní charakteristiky bankovní soustavy
bankovní soustava
- má v tržní ekonomice 2 okruhy
1) centrální banka (CB)
- může mít podobu jedné banky nebo systému bank
- je to instituce zřízená vládou, ale v řadě zemí je ve svém rozhodování samostatná, nezávislá na vládě při realizaci své měnové politiky
mezi funkce CB patří:
- provádět finanční operace vlády
- emitovat bankovky
- poskytovat úvěry obchodním bankám (slouží tedy jako banka bank)
- spravovat měnové rezervy
- a zejména regulovat činnost obchodních (komerčních) bank
druhy poptávky po penězích
z peněžních funkcí odvodíme i druhy poptávky po penězích, rozlišujeme 2 druhy poptávek po penězích:
1) transakční poptávka
- vyplývá z funkce peněz jako prostředku směny – jednotlivé subjekty potřebují peníze na běžné nákupy výrobků a služeb, podniky na výplatu mezd…
2) majetková poptávka
- vyplývá z funkce peněz jako uchovatele hodnoty – tzn. že ekonomické subjekty drží určitou část svého majetku v podobě peněz jako vysoké likvidní formy majetku
- v obou případech je důležitý vztah poptávky po penězích a úrokové sazby, protože úrok znamená náklad na držbu peněz (tzn. budou-li úrokové sazby vysoké, je držba peněz nákladná, znamená ztrátu úroku které by přinesli)
S růstem úrokové sazby poptávka po penězích klesá, s poklesem i roste.
• s růstem úrokové sazby poptávka po penězích klesá
• s poklesem úrokové sazby poptávka po penězích roste
křivka poptávky po penězích (MD) vyjadřuje:
- nepřímo úměrný vztah mezi úrokovými sazbami a velikostí poptávky po penězích
- poptávka po penězích je citlivá na změny úrokových sazeb
změnu poptávky po penězích při stejné úrokové sazbě způsobují:
- především změny ve velikosti důchodu (změna reálného produktu)
- a změna v úrovni cenové hladiny
platí
- rostou-li tyto veličiny, roste poptávka po penězích
- klesají-li tyto veličiny, klesá poptávka po penězích
1) transakční poptávka
- vyplývá z funkce peněz jako prostředku směny – jednotlivé subjekty potřebují peníze na běžné nákupy výrobků a služeb, podniky na výplatu mezd…
2) majetková poptávka
- vyplývá z funkce peněz jako uchovatele hodnoty – tzn. že ekonomické subjekty drží určitou část svého majetku v podobě peněz jako vysoké likvidní formy majetku
- v obou případech je důležitý vztah poptávky po penězích a úrokové sazby, protože úrok znamená náklad na držbu peněz (tzn. budou-li úrokové sazby vysoké, je držba peněz nákladná, znamená ztrátu úroku které by přinesli)
S růstem úrokové sazby poptávka po penězích klesá, s poklesem i roste.
• s růstem úrokové sazby poptávka po penězích klesá
• s poklesem úrokové sazby poptávka po penězích roste
křivka poptávky po penězích (MD) vyjadřuje:
- nepřímo úměrný vztah mezi úrokovými sazbami a velikostí poptávky po penězích
- poptávka po penězích je citlivá na změny úrokových sazeb
změnu poptávky po penězích při stejné úrokové sazbě způsobují:
- především změny ve velikosti důchodu (změna reálného produktu)
- a změna v úrovni cenové hladiny
platí
- rostou-li tyto veličiny, roste poptávka po penězích
- klesají-li tyto veličiny, klesá poptávka po penězích
úroveň cenové hladiny, peněžní trh
úroveň cenové hladiny (P) závisí:
- přímo úměrně na množství peněz v ekonomice (M) a rychlosti obratu peněz (V)
- nepřímo závisí na objemu reálného produktu (Y)
úroveň množství peněz (M) závisí:
M = P x Y
V
- přímo úměrně na úrovni cenové hladiny (P) a objemu reálného produktu (Y) = na nominálním produktu
- nepřímo závisí na rychlosti objemu peněz (V)
peněžní trh
poptávka po penězích:
- je dána množstvím peněz, které mají zájem ekonomické subjekty (domácnosti, firmy, vlády) vlastnit (držet)
velikost poptávky po penězích vyplývá z peněžních funkcí:
- z peněžních funkcí odvozujeme motivy pro držbu peněz
peníze plní 3 funkce:
1) peníze jako prostředek směny
- kdy peníze zprostředkovávají koupě a prodeje zboží
2) peníze jako zúčtovací jednotka
- kdy peníze slouží k vyjádření cen směňovaných zboží a k vyjádření pohledávek a závazků
3) peníze jako uchovatel hodnoty
- v tomto případě jsou peníze drženy jako jedna z forem majetku
- přímo úměrně na množství peněz v ekonomice (M) a rychlosti obratu peněz (V)
- nepřímo závisí na objemu reálného produktu (Y)
úroveň množství peněz (M) závisí:
M = P x Y
V
- přímo úměrně na úrovni cenové hladiny (P) a objemu reálného produktu (Y) = na nominálním produktu
- nepřímo závisí na rychlosti objemu peněz (V)
peněžní trh
poptávka po penězích:
- je dána množstvím peněz, které mají zájem ekonomické subjekty (domácnosti, firmy, vlády) vlastnit (držet)
velikost poptávky po penězích vyplývá z peněžních funkcí:
- z peněžních funkcí odvozujeme motivy pro držbu peněz
peníze plní 3 funkce:
1) peníze jako prostředek směny
- kdy peníze zprostředkovávají koupě a prodeje zboží
2) peníze jako zúčtovací jednotka
- kdy peníze slouží k vyjádření cen směňovaných zboží a k vyjádření pohledávek a závazků
3) peníze jako uchovatel hodnoty
- v tomto případě jsou peníze drženy jako jedna z forem majetku
peněžní agregáty
peněžní agregáty
- rozložení různých forem peněz, které umožňuje vyjádřit nabídku peněz pomocí peněžních agregátů (M1, M2, M3)
- jde o souhrn peněžních prostředků s určitým stupněm likvidity, tzn. jak rychle je můžu získat (agregáty se navzájem odlišují mírou likvidity forem peněz, které se do nich započítávají)
- veličiny, kterými se měří velikost produktu, které vyprodukuje společnost během určitého období
- budeme zkoumat pohyb peněžních toků (protože pohyb produktu je zprostředkován pohybem peněžních toků)
- používají se v makroekonomii k měření velikosti peněžních toků, které v ekonomice probíhají
charakteristické rysy peněžních agregátů:
- všechny označujeme jako velké písmeno M (0-3)
- jsou seřazeny podle stupně likvidity
- agregát s vyšším číslem představuje předchozí agregát + něco navíc
- v jednotlivých zemích se agregáty mohou lišit
peněžní agregáty ČNB:
M1 – mince a papírové peníze v oběhu, šekové účty
M2 – M1 + termínovaná depozita do urč. výše
M3 – M2 + velká termínovaná depozita (nad 100.000 USD)
peněžní agregát L = M2 + státní pokladniční poukázky + P (cenová hladina ČNB) ČNB
- rozložení různých forem peněz, které umožňuje vyjádřit nabídku peněz pomocí peněžních agregátů (M1, M2, M3)
- jde o souhrn peněžních prostředků s určitým stupněm likvidity, tzn. jak rychle je můžu získat (agregáty se navzájem odlišují mírou likvidity forem peněz, které se do nich započítávají)
- veličiny, kterými se měří velikost produktu, které vyprodukuje společnost během určitého období
- budeme zkoumat pohyb peněžních toků (protože pohyb produktu je zprostředkován pohybem peněžních toků)
- používají se v makroekonomii k měření velikosti peněžních toků, které v ekonomice probíhají
charakteristické rysy peněžních agregátů:
- všechny označujeme jako velké písmeno M (0-3)
- jsou seřazeny podle stupně likvidity
- agregát s vyšším číslem představuje předchozí agregát + něco navíc
- v jednotlivých zemích se agregáty mohou lišit
peněžní agregáty ČNB:
M1 – mince a papírové peníze v oběhu, šekové účty
M2 – M1 + termínovaná depozita do urč. výše
M3 – M2 + velká termínovaná depozita (nad 100.000 USD)
peněžní agregát L = M2 + státní pokladniční poukázky + P (cenová hladina ČNB) ČNB
rovnost (rovnice) směny
rovnost (rovnice) směny:
- vyjadřuje vztah domácího (respektive národního) produktu k peněžním agregátům
- vyjadřuje skutečnost, že se na trzích vyrovnávají toky výrobků a služeb s tokem peněz, které jsou určeny na jejich nákup
P x Y = M x V
kde: P = úroveň cenové hladiny
Y = reálný produkt
M = množství peněž v oběhu
V = rychlost obratu 1 peněžní jednotky
rychlost obratu peněz (V) vyjadřuje:
- kolik koupí a prodejů zprostředkuje za určité období jedna peněžní jednotka
- jestliže vynásobíme úroveň cenové hladiny P s reálným produktem Y získáme nominální produkt
P x Y = nominální produkt
- rychlost obratu V získám dělením (poměrem) nominálního produktu s množstvím peněz v oběhu
V = P x Y
M
z rovnice směny lze odvodit na čem závisí úroveň cenové hladiny P a ke kterým základním veličinám musíme přihlížet, chceme-li zjistit množství peněz potřebné k hladkému chodu ekonomiky
- vyjadřuje vztah domácího (respektive národního) produktu k peněžním agregátům
- vyjadřuje skutečnost, že se na trzích vyrovnávají toky výrobků a služeb s tokem peněz, které jsou určeny na jejich nákup
P x Y = M x V
kde: P = úroveň cenové hladiny
Y = reálný produkt
M = množství peněž v oběhu
V = rychlost obratu 1 peněžní jednotky
rychlost obratu peněz (V) vyjadřuje:
- kolik koupí a prodejů zprostředkuje za určité období jedna peněžní jednotka
- jestliže vynásobíme úroveň cenové hladiny P s reálným produktem Y získáme nominální produkt
P x Y = nominální produkt
- rychlost obratu V získám dělením (poměrem) nominálního produktu s množstvím peněz v oběhu
V = P x Y
M
z rovnice směny lze odvodit na čem závisí úroveň cenové hladiny P a ke kterým základním veličinám musíme přihlížet, chceme-li zjistit množství peněz potřebné k hladkému chodu ekonomiky
klasická podoba zlatého standardu
klasická podoba zlatého standardu:
- obíhají zlaté mince
- bankovky neomezeně směnitelné za zlato
- mezinárodní pohyb zlata nepodléhal kontrole
- klasická forma zlatého standardu byla postupně modifikována
v modifikované formě zlatého standardu je vymezeno např.:
- minimální množství při směnitelnosti zlata za bankovky
- nepřímá směnitelnost zlata – prostřednictvím zahraniční měny
zánik zlatého standardu:
- díky nedostatku zlata ve srovnání s rozvoje výroby a směny
- nerovnoměrným rozdělením zlata mezi zeměmi
- potřebou regulace peněžního oběhu státem
- potřebou centralizace zlata do rukou státu
- na soudobé peníze zlato již žádnou vazbu nemá
- obíhají zlaté mince
- bankovky neomezeně směnitelné za zlato
- mezinárodní pohyb zlata nepodléhal kontrole
- klasická forma zlatého standardu byla postupně modifikována
v modifikované formě zlatého standardu je vymezeno např.:
- minimální množství při směnitelnosti zlata za bankovky
- nepřímá směnitelnost zlata – prostřednictvím zahraniční měny
zánik zlatého standardu:
- díky nedostatku zlata ve srovnání s rozvoje výroby a směny
- nerovnoměrným rozdělením zlata mezi zeměmi
- potřebou regulace peněžního oběhu státem
- potřebou centralizace zlata do rukou státu
- na soudobé peníze zlato již žádnou vazbu nemá
soudobé peněžní formy
soudobé peněžní formy mají 3 podoby:
1) drobné mince
- mají stejný ekonomický charakter jako státovky
2) bankovky
- emise probíhá tak, že centrální banka (CB)
• buď poskytne úvěr komerční bance
• nebo od komerční banky odkoupí dluhopis, který předtím komerční banka koupila (eskontovala od svého klienta)
- výlučným emitentem je CB
- není nutné krytí zlatem jako v minulosti, stačí krytí ostatními aktivy
3) bankovní (depozitní) peníze
- mají formu bezhotovostních peněz
- kvantitativně převládají v peněžním oběhu
součástí bankovních peněž jsou tzv.:
a) depozita na požádanou
- jsou to peněžní fondy v bankách, které je možné bez omezení kdykoliv čerpat a převádět, např. pomocí šeků (bývají označována také jako šeková depozita)
b) vklady s určitou výpovědní lhůtou
- bývají označovány jako „skoro-peníze“
c) určité druhy likvidních CP
- zařazení těchto CP k peněžním prostředkům nás vede to, že jejich vlastník
• s nimi sice nemůžeme vykonávat běžné platební operace, ale můžeme je snadno přeměnit na hotové nebo depozitní peníze tak, že je může předložit k proplacení nebo prodat na volném trhu
1) drobné mince
- mají stejný ekonomický charakter jako státovky
2) bankovky
- emise probíhá tak, že centrální banka (CB)
• buď poskytne úvěr komerční bance
• nebo od komerční banky odkoupí dluhopis, který předtím komerční banka koupila (eskontovala od svého klienta)
- výlučným emitentem je CB
- není nutné krytí zlatem jako v minulosti, stačí krytí ostatními aktivy
3) bankovní (depozitní) peníze
- mají formu bezhotovostních peněz
- kvantitativně převládají v peněžním oběhu
součástí bankovních peněž jsou tzv.:
a) depozita na požádanou
- jsou to peněžní fondy v bankách, které je možné bez omezení kdykoliv čerpat a převádět, např. pomocí šeků (bývají označována také jako šeková depozita)
b) vklady s určitou výpovědní lhůtou
- bývají označovány jako „skoro-peníze“
c) určité druhy likvidních CP
- zařazení těchto CP k peněžním prostředkům nás vede to, že jejich vlastník
• s nimi sice nemůžeme vykonávat běžné platební operace, ale můžeme je snadno přeměnit na hotové nebo depozitní peníze tak, že je může předložit k proplacení nebo prodat na volném trhu
historické formy peněz
3) cca. od 17. století začaly fungovat souběžně s drahými kovy i papírové peníze – bankovky
- bankovky se vyvinuly z dlužních úpisů, kdy banky začaly vydávat své speciální dlužné úpisy (bankovky) a to:
• jednak na základě prodeje (eskontu) obchodních směnek bance
• jednak na základě vkladů zlata do banky
- bankovky byly původně emitovány řadou soukromých bank, byly směnitelné za zlato, podmínkou bylo alespoň částečné krytí emise bankovek zlatem => bankovky byly rovnocenným zástupcem zlata
4) další formou peněz byly státovky
- jde o peníze emitované z rozhodnutí státu a slouží ke krytí jeho finančních potřeb
- státovky jsou za zlato nesměnitelné, a nejsou kryté zlatem
- vydávány v době válek či hospodářských krizí
- v současnosti je jejich emise výjimečná
- v současnosti existují papírové peníze (bankovky), ale jejich charakter je jiný než dříve, to souvisí se změnami ve fungování zlata
5) vyspělou podobu peněžního oběhu se zlatem nazýváme zlatý standard, fungovala do 30.
let 20 století (do 1933)
- určitá podoba zlatého standardu se udržela v mezinárodních ekonomických vztazích do 70. let 20. století
- bankovky se vyvinuly z dlužních úpisů, kdy banky začaly vydávat své speciální dlužné úpisy (bankovky) a to:
• jednak na základě prodeje (eskontu) obchodních směnek bance
• jednak na základě vkladů zlata do banky
- bankovky byly původně emitovány řadou soukromých bank, byly směnitelné za zlato, podmínkou bylo alespoň částečné krytí emise bankovek zlatem => bankovky byly rovnocenným zástupcem zlata
4) další formou peněz byly státovky
- jde o peníze emitované z rozhodnutí státu a slouží ke krytí jeho finančních potřeb
- státovky jsou za zlato nesměnitelné, a nejsou kryté zlatem
- vydávány v době válek či hospodářských krizí
- v současnosti je jejich emise výjimečná
- v současnosti existují papírové peníze (bankovky), ale jejich charakter je jiný než dříve, to souvisí se změnami ve fungování zlata
5) vyspělou podobu peněžního oběhu se zlatem nazýváme zlatý standard, fungovala do 30.
let 20 století (do 1933)
- určitá podoba zlatého standardu se udržela v mezinárodních ekonomických vztazích do 70. let 20. století
Důsledky inflace
Důsledky inflace:
- peněžní toky propojují celé hospodářství, inflace narušuje jejich rovnováhu a svými důsledky tak zasahuje všechny části ekonomiky
Hlavní důsledky inflace:
a) Vyvolává přerozdělovací efekt:
- postihuje příjemce fixních důchodů (ale nominální výše starobních důchodů, stipendií, úroků z obligací a podobných příjmů se nemění, ale jejich reálná kupní síla klesá)
- inflace nepříznivě ovlivňuje mzdy a platy – reálné mzdy obvykle v mírné inflaci rostou, ale za cválající inflace se prosazuje tendence k poklesu reálných mezd
- je-li míra inflace vyšší než nominální úroková míra, potom klesá absolutně hodnota vkladů a půjček – tzn. ztrácejí věřitelé a získávají dlužníci
b) Přináší negativní sociální dopady:¨
- životní úroveň sociálně slabší skupiny obyvatelstva závisí na peněžních důchodech (často fixních)
- inflaci proto pociťují výrazněji než majetkově a příjmově silné skupiny obyvatelstva
c) Narušuje ekonomickou rovnováhu země
- tzn. že inflace mění strukturu spotřeby – rychlejší růst cen základních životních potřeb snižuje zdroje důchodů použitelných na jiné výrobky a služby
- změny ve struktuře spotřeby vyvolávají strukturální přesuny ve výrobě, které mohou narušit rovnováhu hospodářství
- pádivá inflace nestimuluje ekonomickou aktivitu
- mírná a očekávaná inflace působí na rovnováhu a růst pozitivně
- problém je udržet stabilní míru inflace
- další problém je odhadnout správně budoucí tempo růstu výroby a udržet míru inflace na nižší úrovni než je tempo růstu výroby
- peněžní toky propojují celé hospodářství, inflace narušuje jejich rovnováhu a svými důsledky tak zasahuje všechny části ekonomiky
Hlavní důsledky inflace:
a) Vyvolává přerozdělovací efekt:
- postihuje příjemce fixních důchodů (ale nominální výše starobních důchodů, stipendií, úroků z obligací a podobných příjmů se nemění, ale jejich reálná kupní síla klesá)
- inflace nepříznivě ovlivňuje mzdy a platy – reálné mzdy obvykle v mírné inflaci rostou, ale za cválající inflace se prosazuje tendence k poklesu reálných mezd
- je-li míra inflace vyšší než nominální úroková míra, potom klesá absolutně hodnota vkladů a půjček – tzn. ztrácejí věřitelé a získávají dlužníci
b) Přináší negativní sociální dopady:¨
- životní úroveň sociálně slabší skupiny obyvatelstva závisí na peněžních důchodech (často fixních)
- inflaci proto pociťují výrazněji než majetkově a příjmově silné skupiny obyvatelstva
c) Narušuje ekonomickou rovnováhu země
- tzn. že inflace mění strukturu spotřeby – rychlejší růst cen základních životních potřeb snižuje zdroje důchodů použitelných na jiné výrobky a služby
- změny ve struktuře spotřeby vyvolávají strukturální přesuny ve výrobě, které mohou narušit rovnováhu hospodářství
- pádivá inflace nestimuluje ekonomickou aktivitu
- mírná a očekávaná inflace působí na rovnováhu a růst pozitivně
- problém je udržet stabilní míru inflace
- další problém je odhadnout správně budoucí tempo růstu výroby a udržet míru inflace na nižší úrovni než je tempo růstu výroby
Peníze a peněžní trh - Formy a funkce peněz
Vznik peněz byl podmíněn rozvojem dělby práce a směny. Přičemž platí, že samy peníze rozvoj směny a tím i rozvoj výroby dále podporují, protože odstraňují nevýhody prosté výměny zboží za zboží, tzv. barteru.
Formy peněz:
- vznik peněž byl podmíněn rozvojem dělby práce směny
- přičemž peníze podporují rozvoj směny a tím i rozvoj výroby, protože odstraňují nevýhody prosté výměny zboží za zboží
Historické formy peněz
Peníze:
- jsou všeobecně uznávaný prostředek směny a platební prostředek
1) nejprve měly peníze podobu (formu) zbožových (komoditních peněz) – tzn. funkci peněz
plnil určitý druh zboží, který byl všeobecně uznávaný jako směnný prostředek, př. plátno,
dobytek, kovy… z řady těchto různých zboží nakonec vystoupilo to zboží, které svými vlastnosti odpovídalo požadavkům kladeným na zbožové peníze – tzn. bylo trvanlivé, snadno přenositelné, dělitelné, atd., tomu odpovídalo zlato a stříbro, tzn. drahé kovy
- tento proces probíhal po několik tisíciletí a to nestejnoměrně v různých oblastech, rozšířené využívání peněž nastupuje teprve po zániku feudální společnosti ( i když samotné peníze jsou mnohem starší)
- peníze z drahých kovů v podobě mincí se objevily zřejmě poprvé až v 6. až 7. století před n. l. – oba kovy byly v peněžním oběhu využívány s různou intenzitou, počátkem 19. století dominovalo stříbro (v té době se však zlaté peníze již nevyskytují v oběhu)
Formy peněz:
- vznik peněž byl podmíněn rozvojem dělby práce směny
- přičemž peníze podporují rozvoj směny a tím i rozvoj výroby, protože odstraňují nevýhody prosté výměny zboží za zboží
Historické formy peněz
Peníze:
- jsou všeobecně uznávaný prostředek směny a platební prostředek
1) nejprve měly peníze podobu (formu) zbožových (komoditních peněz) – tzn. funkci peněz
plnil určitý druh zboží, který byl všeobecně uznávaný jako směnný prostředek, př. plátno,
dobytek, kovy… z řady těchto různých zboží nakonec vystoupilo to zboží, které svými vlastnosti odpovídalo požadavkům kladeným na zbožové peníze – tzn. bylo trvanlivé, snadno přenositelné, dělitelné, atd., tomu odpovídalo zlato a stříbro, tzn. drahé kovy
- tento proces probíhal po několik tisíciletí a to nestejnoměrně v různých oblastech, rozšířené využívání peněž nastupuje teprve po zániku feudální společnosti ( i když samotné peníze jsou mnohem starší)
- peníze z drahých kovů v podobě mincí se objevily zřejmě poprvé až v 6. až 7. století před n. l. – oba kovy byly v peněžním oběhu využívány s různou intenzitou, počátkem 19. století dominovalo stříbro (v té době se však zlaté peníze již nevyskytují v oběhu)
formy (druhy) inflace
formy (druhy) inflace:
očekávaná (setrvačná) inflace:
- posun agregátní poptávky nebo nabídky bývá pro tržní subjekty nečekaný, což domácnosti a firmy pociťují v podobě náhlých cenových šoků
- ne všechny změny způsobené v agregátní poptávce či nabídce jsou neočekávané, protože domácnosti a firmy předpokládají určitou míru inflace
- očekávání růstu cen, které je vyvolané inflací v předchozích obdobích, se projevují v růstu nákladů, domácnosti či firmy očekávají určitý růst cen a tato očekávání promítají do svých požadavků na růst nominálních mezd, atd.
- pokud v ekonomice působí pouze setrvačná inflace, křivky agregátní nabídky a poptávky se posunují vzhůru ve stejné míře
a) zjevná (otevřená) inflace:
- pokud je ekonomická nerovnováha spojena s růstem cenové hladiny
b) potlačená (blokovaná) inflace:
- znamená, že státní orgány mají možnost pomocí administrativních opatření brzdit či dokonce zastavit růst cen
- státní orgány však nejsou schopny administrativně odstranit příčiny inflace a vzniká potlačená inflace
- projevy této inflace – vynucený růst úspor, existence nedostatkových zboží, rozvoj černého trhu atd.
- trvají-li příčiny inflace a dosáhnou-li určitého rozsahu, je nutný po určité době administrativní ceny přizpůsobit a obnovit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou
- potlačená inflace se přemění nakonec v otevřenou
očekávaná (setrvačná) inflace:
- posun agregátní poptávky nebo nabídky bývá pro tržní subjekty nečekaný, což domácnosti a firmy pociťují v podobě náhlých cenových šoků
- ne všechny změny způsobené v agregátní poptávce či nabídce jsou neočekávané, protože domácnosti a firmy předpokládají určitou míru inflace
- očekávání růstu cen, které je vyvolané inflací v předchozích obdobích, se projevují v růstu nákladů, domácnosti či firmy očekávají určitý růst cen a tato očekávání promítají do svých požadavků na růst nominálních mezd, atd.
- pokud v ekonomice působí pouze setrvačná inflace, křivky agregátní nabídky a poptávky se posunují vzhůru ve stejné míře
a) zjevná (otevřená) inflace:
- pokud je ekonomická nerovnováha spojena s růstem cenové hladiny
b) potlačená (blokovaná) inflace:
- znamená, že státní orgány mají možnost pomocí administrativních opatření brzdit či dokonce zastavit růst cen
- státní orgány však nejsou schopny administrativně odstranit příčiny inflace a vzniká potlačená inflace
- projevy této inflace – vynucený růst úspor, existence nedostatkových zboží, rozvoj černého trhu atd.
- trvají-li příčiny inflace a dosáhnou-li určitého rozsahu, je nutný po určité době administrativní ceny přizpůsobit a obnovit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou
- potlačená inflace se přemění nakonec v otevřenou
formy (druhy) inflace
c) skrytá inflace:
- v oficiálních cenových indexech není zachycen vývoj cen výrobků a služeb, které produkuje stínová ekonomika, nebo nemusí oficiální ekonomika vybrat koš výrobků, který přesně odpovídá struktuře spotřeby domácností, tzn. cenové indexy pak nevykazjí skutečný růst cenové hladiny
z hlediska kvantitativního může existovat:
a) mírná (plíživá) inflace:
- tzn. že tempo růstu cen v podstatě nepřekračuje tempo růstu výroby
- roste tudíž nominální i reálný produkt
- tato inflace je lidmi považována za přijatelnou – tzn. nezbavují se peněz ve prospěch reálného bohatství
b) pádivá (cválající) inflace:
- v případě, kdy tempo růstu výroby již zaostává za tempem růstu cen
- peníze ztrácejí svou kupní sílu a lidé se proto snaží jich držet co nejméně
- většina kontraktů je indexována cenovým indexem nebo je vyjádřena v zahraničních měnách
c) hyperinflace
- je extrémní případ pádivé (cválající) inflace
- tempo růst cen je vysoké, nemá žádnou souvislost s tempem růstu výroby a ceny jsou vysoce nestabilní a často se mění
- reálné mzdy kolísají nahoru a dolů – peníze tak přestávají vykonávat své funkce, částečně dochází k barteru (= přímá směna zboží za zboží bez použití peněz)
- v oficiálních cenových indexech není zachycen vývoj cen výrobků a služeb, které produkuje stínová ekonomika, nebo nemusí oficiální ekonomika vybrat koš výrobků, který přesně odpovídá struktuře spotřeby domácností, tzn. cenové indexy pak nevykazjí skutečný růst cenové hladiny
z hlediska kvantitativního může existovat:
a) mírná (plíživá) inflace:
- tzn. že tempo růstu cen v podstatě nepřekračuje tempo růstu výroby
- roste tudíž nominální i reálný produkt
- tato inflace je lidmi považována za přijatelnou – tzn. nezbavují se peněz ve prospěch reálného bohatství
b) pádivá (cválající) inflace:
- v případě, kdy tempo růstu výroby již zaostává za tempem růstu cen
- peníze ztrácejí svou kupní sílu a lidé se proto snaží jich držet co nejméně
- většina kontraktů je indexována cenovým indexem nebo je vyjádřena v zahraničních měnách
c) hyperinflace
- je extrémní případ pádivé (cválající) inflace
- tempo růst cen je vysoké, nemá žádnou souvislost s tempem růstu výroby a ceny jsou vysoce nestabilní a často se mění
- reálné mzdy kolísají nahoru a dolů – peníze tak přestávají vykonávat své funkce, částečně dochází k barteru (= přímá směna zboží za zboží bez použití peněz)
důvody poptávkové inflace
důvody poptávkové inflace:
1) investiční výdaje – které nepřinesly odpovídající růst nabídky, mohou vyvolat růst agregátní poptávky v takové míře, že se projeví poptávková inflace
2) mzdy – tvoří významnou složku spotřebních výdajů, k poptávkové inflaci dojde pokud růst nominálních mezd převýší růst produktivity (a tedy nabídky) při skutečném produktu, který odpovídá potenciálnímu dojde k inflaci
3) stát svými opatřeními může prosadit levný úvěr – zvýší tak spotřební a investiční výdaje a otevírá cestu poptávkové inflace
4) snížení daní zvyšuje poptávku a vytváří možnost, aby se projevila poptávková inflace
5) zvýšení státních výdajů může být větší než růst nabídky – zejména při deficitech státního rozpočtu
6) s čistým exportem souvisí importovaná inflace
agregátní poptávka AD1 protíná nabídku ve výchozím rovnovážném bodě E1. v této situaci se zvýší agregátní poptávka na AD2 a bod rovnováhy se přesune na E2. reálný produkt se téměř nezmění, zvýší se zejména cenová hladina z P1 na P2 – inflace tažená poptávkou
1) investiční výdaje – které nepřinesly odpovídající růst nabídky, mohou vyvolat růst agregátní poptávky v takové míře, že se projeví poptávková inflace
2) mzdy – tvoří významnou složku spotřebních výdajů, k poptávkové inflaci dojde pokud růst nominálních mezd převýší růst produktivity (a tedy nabídky) při skutečném produktu, který odpovídá potenciálnímu dojde k inflaci
3) stát svými opatřeními může prosadit levný úvěr – zvýší tak spotřební a investiční výdaje a otevírá cestu poptávkové inflace
4) snížení daní zvyšuje poptávku a vytváří možnost, aby se projevila poptávková inflace
5) zvýšení státních výdajů může být větší než růst nabídky – zejména při deficitech státního rozpočtu
6) s čistým exportem souvisí importovaná inflace
agregátní poptávka AD1 protíná nabídku ve výchozím rovnovážném bodě E1. v této situaci se zvýší agregátní poptávka na AD2 a bod rovnováhy se přesune na E2. reálný produkt se téměř nezmění, zvýší se zejména cenová hladina z P1 na P2 – inflace tažená poptávkou
nabídková inflace
nabídková inflace:
- může k ní dojít, i když skutečný produkt je nižší než potencionální
- zvýšení nákladů se projeví jako posun křivky agregátní nabídky nahoru
důvody nabídkové inflace:
1) nedokonalá konkurence – protože firmy v monopolním nebo oligopolním postavení mají vliv na tržní ceny, pokud některé z těchto firem zvýší ceny a jejich výrobky složí jako meziprodukty, zvýší se náklady ostatním výrobcům
2) mzdy – jsou důležitou složkou nákladů, pokud odbory prosadí zvýšení mezd, může se to odrazit i ve zvýšení celkových nákladů
3) politické události, které mohou např. vyvolat zdražení dovážených surovin a energetických zdrojů
4) náklady se zvýší i tehdy, je-li nutné přejít na méně kvalitní zdroje surovin nebo energií
- v realitě se obvykle oba typy inflačních podnětů kombinují
- graf nabídkové inflace zobrazuje důsledky růstu nákladů vůči cenové hladině a velikosti reálného produktu
- agregátní poptávka protíná protíná nabídku AS ve výchozím rovnovážném bodě E0
- skutečný produkt je stejně velký jako potenciální, výrobní faktory jsou plně využity
- zvýšené výrobní náklady posunou krátkodobou křivku agregátní nabídky nahoru AS, bod rovnováhy se přesune do bodu E1
- tím se sníží reálný produkt z Y0 na Y1a cenová hladina se zvýší
- může k ní dojít, i když skutečný produkt je nižší než potencionální
- zvýšení nákladů se projeví jako posun křivky agregátní nabídky nahoru
důvody nabídkové inflace:
1) nedokonalá konkurence – protože firmy v monopolním nebo oligopolním postavení mají vliv na tržní ceny, pokud některé z těchto firem zvýší ceny a jejich výrobky složí jako meziprodukty, zvýší se náklady ostatním výrobcům
2) mzdy – jsou důležitou složkou nákladů, pokud odbory prosadí zvýšení mezd, může se to odrazit i ve zvýšení celkových nákladů
3) politické události, které mohou např. vyvolat zdražení dovážených surovin a energetických zdrojů
4) náklady se zvýší i tehdy, je-li nutné přejít na méně kvalitní zdroje surovin nebo energií
- v realitě se obvykle oba typy inflačních podnětů kombinují
- graf nabídkové inflace zobrazuje důsledky růstu nákladů vůči cenové hladině a velikosti reálného produktu
- agregátní poptávka protíná protíná nabídku AS ve výchozím rovnovážném bodě E0
- skutečný produkt je stejně velký jako potenciální, výrobní faktory jsou plně využity
- zvýšené výrobní náklady posunou krátkodobou křivku agregátní nabídky nahoru AS, bod rovnováhy se přesune do bodu E1
- tím se sníží reálný produkt z Y0 na Y1a cenová hladina se zvýší
porovnání jednotlivých typů cenových indexů
porovnání jednotlivých typů cenových indexů
- nejužívanější je IPD hnp, je empirickým měřítkem všeobecné cenové úrovně
- index cen výrobců – je příliš úzký pro vymezení všeobecné cenové úrovně
- index spotřebitelských cen postihuje změny v cenách spotřebního koše, které nemusí být relevantní se spotřebním košem v delším období
- výhodou explicitních cenových indexů (CPI) je jednodušší a rychlejší získání dat, informací o vybraných zbožích než o veškerých produktech produkovaných v hospodářství => lze je zveřejňovat častěji a rychleji
konstrukce cenových indexů způsobuje, že nepřinášejí shodné výsledky
příčiny inflace:
- podněty k růstu cen mohou vycházet jak ze strany poptávky tak ze strany nabídky, rozlišujeme proto inflaci
a) poptávkovou
b) nabídkovou
poptávková inflace:
- může k ní dojít, pokud se skutečný produkt blíží svou velikostí produktu potencionálnímu
- možnost (hrozba) poptávkové inflace se promění ve skutečnost, když pokračuje růst agregátní poptávky a odpovídajícím způsobem neroste potenciální produkt
potenciální produkt
- je maximální úroveň HDP (HNP), které lze dosahovat při daném stavu technologie a počtu obyvatel, aniž dochází k urychlení inflace
- někdy se nazývá produktem vysoké zaměstnanosti
- dnes se chápe jako ekvivalent úrovně produktu, který odpovídá přirozené míře nezaměstnanosti
- představuje také dlouhodobě udržitelnou kapacitu ekonomiky
- nejužívanější je IPD hnp, je empirickým měřítkem všeobecné cenové úrovně
- index cen výrobců – je příliš úzký pro vymezení všeobecné cenové úrovně
- index spotřebitelských cen postihuje změny v cenách spotřebního koše, které nemusí být relevantní se spotřebním košem v delším období
- výhodou explicitních cenových indexů (CPI) je jednodušší a rychlejší získání dat, informací o vybraných zbožích než o veškerých produktech produkovaných v hospodářství => lze je zveřejňovat častěji a rychleji
konstrukce cenových indexů způsobuje, že nepřinášejí shodné výsledky
příčiny inflace:
- podněty k růstu cen mohou vycházet jak ze strany poptávky tak ze strany nabídky, rozlišujeme proto inflaci
a) poptávkovou
b) nabídkovou
poptávková inflace:
- může k ní dojít, pokud se skutečný produkt blíží svou velikostí produktu potencionálnímu
- možnost (hrozba) poptávkové inflace se promění ve skutečnost, když pokračuje růst agregátní poptávky a odpovídajícím způsobem neroste potenciální produkt
potenciální produkt
- je maximální úroveň HDP (HNP), které lze dosahovat při daném stavu technologie a počtu obyvatel, aniž dochází k urychlení inflace
- někdy se nazývá produktem vysoké zaměstnanosti
- dnes se chápe jako ekvivalent úrovně produktu, který odpovídá přirozené míře nezaměstnanosti
- představuje také dlouhodobě udržitelnou kapacitu ekonomiky
HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT
HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT:
- měří objem domácí produkce, který byl vytvořen za určité období výrobními faktory, které působily na území daného státu (přičemž se nepřihlíží k tomu, který národ výrobní faktor vlastní)
- celková peněžní hodnota finálních statků a služeb vyrobených během určitého období na území daného státu ať již tuzemskými občany nebo podniky nebo zahraničními subjekty.
- př. zisk Švédské firmy působící v USA se započítá do HDP – USA, ne Švédska, a do HNP – Švédska, ne USA
HRUBÝ NÁRODNÍ PRODUKT:
- představuje výsledek fungování výrobních faktorů ve vlastnictví rezidentů dané země
- celková peněžní hodnota finálních statků a služeb vyrobených během určitého období občany dané země v tuzemsku i v zahraničí. Je to součet peněžní hodnoty spotřeby, investic, vládních nákupů statků a služeb, a čistých vývozů.
- HNP tvoří všechny finální výrobky a služby, které byly vyrobeny za použití národních výrobních faktorů, za určité období bez ohledu na to, v jaké zemi se používají a jsou vyjádřeny v běžných tržních cenách
HDP + čistý příjem z majetku v zahraničí se rovná HNP
ČISTÝ PŘÍJEM Z MAJETKU V ZAHRANIČÍ (NPI):
- do země přicházejí důchody z výrobních faktorů, které byly použity v zahraničí
- a odplývají z ní výrobní faktory, které byly použity u nás, ale vyrobeny byly v zahraničí
=> jejich rozdílem získáme NPI
- měří objem domácí produkce, který byl vytvořen za určité období výrobními faktory, které působily na území daného státu (přičemž se nepřihlíží k tomu, který národ výrobní faktor vlastní)
- celková peněžní hodnota finálních statků a služeb vyrobených během určitého období na území daného státu ať již tuzemskými občany nebo podniky nebo zahraničními subjekty.
- př. zisk Švédské firmy působící v USA se započítá do HDP – USA, ne Švédska, a do HNP – Švédska, ne USA
HRUBÝ NÁRODNÍ PRODUKT:
- představuje výsledek fungování výrobních faktorů ve vlastnictví rezidentů dané země
- celková peněžní hodnota finálních statků a služeb vyrobených během určitého období občany dané země v tuzemsku i v zahraničí. Je to součet peněžní hodnoty spotřeby, investic, vládních nákupů statků a služeb, a čistých vývozů.
- HNP tvoří všechny finální výrobky a služby, které byly vyrobeny za použití národních výrobních faktorů, za určité období bez ohledu na to, v jaké zemi se používají a jsou vyjádřeny v běžných tržních cenách
HDP + čistý příjem z majetku v zahraničí se rovná HNP
ČISTÝ PŘÍJEM Z MAJETKU V ZAHRANIČÍ (NPI):
- do země přicházejí důchody z výrobních faktorů, které byly použity v zahraničí
- a odplývají z ní výrobní faktory, které byly použity u nás, ale vyrobeny byly v zahraničí
=> jejich rozdílem získáme NPI
nominální a reálný produkt
nominální a reálný produkt:
- podle toho v jakých cenách je vyjádřena tržní hodnota produktu
velikost nominálního produktu se mění v závislosti na:
- změnách tržních cen výrobků a služeb
- změnách objemu prodaných výrobků a služeb
reálný národní produkt:
- abychom získali informace, jaké množství výrobků a služeb bylo opravdu v ekonomice vyrobeno, musíme vyloučit změny v tržních cenách
- zvolíme tedy ceny některého roku a pomocí nich budeme oceňovat vyrobené zboží
velikost reálného produktu se mění jen v závislosti na:
- objemu a struktuře vyrobených výrobků a služeb
IPD = nominální HNP (GNP) x 100
reálný HNP (GNP)
nebo ho lze vyjádřit jako:
IPD = ∑ Y1 . P1 x 100
∑Y1 . P0
kde: Y1 = finální produkce v běžném roce
P1 = ceny v běžném roce
P0 = ceny ve výchozím roce
Y1 x P1 = nominální HNP
Y1 x P0 = reálný HNP
úpravou vzorce pro výpočet IPD lze získat vzorec reálného HNP:
REÁLNÝ HNP = nominální HNP x 100
IPDhnp
- podle toho v jakých cenách je vyjádřena tržní hodnota produktu
velikost nominálního produktu se mění v závislosti na:
- změnách tržních cen výrobků a služeb
- změnách objemu prodaných výrobků a služeb
reálný národní produkt:
- abychom získali informace, jaké množství výrobků a služeb bylo opravdu v ekonomice vyrobeno, musíme vyloučit změny v tržních cenách
- zvolíme tedy ceny některého roku a pomocí nich budeme oceňovat vyrobené zboží
velikost reálného produktu se mění jen v závislosti na:
- objemu a struktuře vyrobených výrobků a služeb
IPD = nominální HNP (GNP) x 100
reálný HNP (GNP)
nebo ho lze vyjádřit jako:
IPD = ∑ Y1 . P1 x 100
∑Y1 . P0
kde: Y1 = finální produkce v běžném roce
P1 = ceny v běžném roce
P0 = ceny ve výchozím roce
Y1 x P1 = nominální HNP
Y1 x P0 = reálný HNP
úpravou vzorce pro výpočet IPD lze získat vzorec reálného HNP:
REÁLNÝ HNP = nominální HNP x 100
IPDhnp
měření cenové hladiny
měření cenové hladiny:
- jedním z makroekonomických cílů je vysvětlit všeobecnou úroveň cen, tzn. cenovou hladinu a změny v cenové úrovni v průběhu času
nejčastěji používané indexy k vyjádření vývoje všeobecné cenové hladiny jsou:
1) explicitní cenové indexy
a) indexy spotřebitelských cen
b) index cen výrobců
2) deflátor HDP (neboli implicitní cenový deflátor)
1) explicitní cenové indexy
- explicitní cenové indexy vypočítáme přímo
- mezi základní typy explicitních indexů patří:
a) indexy spotřebitelských cen (CPI):
- vycházíme z fixního tržního koše spotřebních zboží (ten se skládá z řady položek výrobků a služeb, které jsou typické pro spotřebu obyvatelstva) – RS
- cenová hladina je v tomto indexu vyjádřena jako průměrná úroveň cen souboru (koše) spotřebních výrobků a služeb, spotřebovávaných průměrnou domácností – H
- každý reprezentant má v uvedeném koši svou váhu, která je určena jeho podílem výdajů na daný statek (pracuje s fixními vahami podle podílu na celkových výdajích)
- jsou zde problémy, že časem se faktické výdaje domácností odchylují od vah použitých v indexu – může dojít ke skryté inflaci.
CPI = ∑ Q0 . P1 x 100
∑Q0 . P0
kde: Q0 = vybraný výrobek
P1 = ceny v běžném roce
P0 = ceny ve výchozím roce
b) index cen výrobců (PPI):
- počítá se obdobně jako CPI, pracuje stejně jako CPI s fixními vahami, a to podle struktury tržeb - H
- měří ceny na prvním stupni výroby => tzn. že se tržní koš skládá zejména z položek výrobků prodávaných velkoobchodu - RS
- bývá specifikován pro různá odvětví a obory, jako např. index cen průmyslových výrobců, zemědělských výrobců, atd. – H
- všeobecně se má za to, že vývoj PPI signalizuje nadcházející změny v CPI
2) implicitní cenový deflátor (IPD) – deflátor HNP (HDP)
- IPD je označen implicitní, protože není vypočítán přímo, ale dělením (jako poměr) nominálního produktu v daném roce reálným produktem v daném roce- RS
- analyzuje cenovou hladinu a její změny v průběhu času – RS
- v případě IPD jsou spotřebním košem všechny statky obsažené v daném ukazateli produktu, vahami je zde podíl daného statku v produktu, váhy se každý rok mění – H
- jedním z makroekonomických cílů je vysvětlit všeobecnou úroveň cen, tzn. cenovou hladinu a změny v cenové úrovni v průběhu času
nejčastěji používané indexy k vyjádření vývoje všeobecné cenové hladiny jsou:
1) explicitní cenové indexy
a) indexy spotřebitelských cen
b) index cen výrobců
2) deflátor HDP (neboli implicitní cenový deflátor)
1) explicitní cenové indexy
- explicitní cenové indexy vypočítáme přímo
- mezi základní typy explicitních indexů patří:
a) indexy spotřebitelských cen (CPI):
- vycházíme z fixního tržního koše spotřebních zboží (ten se skládá z řady položek výrobků a služeb, které jsou typické pro spotřebu obyvatelstva) – RS
- cenová hladina je v tomto indexu vyjádřena jako průměrná úroveň cen souboru (koše) spotřebních výrobků a služeb, spotřebovávaných průměrnou domácností – H
- každý reprezentant má v uvedeném koši svou váhu, která je určena jeho podílem výdajů na daný statek (pracuje s fixními vahami podle podílu na celkových výdajích)
- jsou zde problémy, že časem se faktické výdaje domácností odchylují od vah použitých v indexu – může dojít ke skryté inflaci.
CPI = ∑ Q0 . P1 x 100
∑Q0 . P0
kde: Q0 = vybraný výrobek
P1 = ceny v běžném roce
P0 = ceny ve výchozím roce
b) index cen výrobců (PPI):
- počítá se obdobně jako CPI, pracuje stejně jako CPI s fixními vahami, a to podle struktury tržeb - H
- měří ceny na prvním stupni výroby => tzn. že se tržní koš skládá zejména z položek výrobků prodávaných velkoobchodu - RS
- bývá specifikován pro různá odvětví a obory, jako např. index cen průmyslových výrobců, zemědělských výrobců, atd. – H
- všeobecně se má za to, že vývoj PPI signalizuje nadcházející změny v CPI
2) implicitní cenový deflátor (IPD) – deflátor HNP (HDP)
- IPD je označen implicitní, protože není vypočítán přímo, ale dělením (jako poměr) nominálního produktu v daném roce reálným produktem v daném roce- RS
- analyzuje cenovou hladinu a její změny v průběhu času – RS
- v případě IPD jsou spotřebním košem všechny statky obsažené v daném ukazateli produktu, vahami je zde podíl daného statku v produktu, váhy se každý rok mění – H
definice inflace
definice inflace:
- znamená růst všeobecné (celkové) cenové hladiny
- inflace je definována jako projev ekonomické nerovnováhy, jehož vnějším znakem je právě růst cenové hladiny, současně s růstem cenové hladiny dochází k poklesu kupní sípy peněžní jednotky, tzn. k poklesu statků, které je možno s danou peněžní jednotkou nakoupit
- pokud dochází k poklesu cenové hladiny jde o deflaci (v současnosti je zvláštním jevem)
cenová hladina (P):
- představuje průměrnou úroveň cen určitého souboru statků v běžném období (Pt) ve srovnání s cenami určitého vybraného základního období (P0)
měření inflace:
- vývoj cenové hladiny může být vyjádřen uvedením indexů z jednotlivých období (P1, P2, P3,…) častěji se ale používá tempo jejich růstu, jde tedy o tempo růstu cenové hladiny neboli o míru inflace
t = Pt – Pt -1 x 100
Pt - 1
kde:
Pt = př. cenová hladina tohoto roku
Pt-1 = cenová hladina za minulý rok
- vzorec vyjadřuje o kolik procent vzrostla cenová hladina, vztahující se k období t, ve srovnání s cenovou hladinou, vztahující se k období t-1
- pokud dochází ke zrychlení tempa růstu cenové hladiny neboli ke zvýšení míry inflace – jde o akcelerující inflaci
- pokud dochází ke zpomalení tempa růstu cenové hladiny neboli ke snížení míry inflace – jde o dezinflaci
- znamená růst všeobecné (celkové) cenové hladiny
- inflace je definována jako projev ekonomické nerovnováhy, jehož vnějším znakem je právě růst cenové hladiny, současně s růstem cenové hladiny dochází k poklesu kupní sípy peněžní jednotky, tzn. k poklesu statků, které je možno s danou peněžní jednotkou nakoupit
- pokud dochází k poklesu cenové hladiny jde o deflaci (v současnosti je zvláštním jevem)
cenová hladina (P):
- představuje průměrnou úroveň cen určitého souboru statků v běžném období (Pt) ve srovnání s cenami určitého vybraného základního období (P0)
měření inflace:
- vývoj cenové hladiny může být vyjádřen uvedením indexů z jednotlivých období (P1, P2, P3,…) častěji se ale používá tempo jejich růstu, jde tedy o tempo růstu cenové hladiny neboli o míru inflace
t = Pt – Pt -1 x 100
Pt - 1
kde:
Pt = př. cenová hladina tohoto roku
Pt-1 = cenová hladina za minulý rok
- vzorec vyjadřuje o kolik procent vzrostla cenová hladina, vztahující se k období t, ve srovnání s cenovou hladinou, vztahující se k období t-1
- pokud dochází ke zrychlení tempa růstu cenové hladiny neboli ke zvýšení míry inflace – jde o akcelerující inflaci
- pokud dochází ke zpomalení tempa růstu cenové hladiny neboli ke snížení míry inflace – jde o dezinflaci
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)