ZBABĚLOST PŘED NEPŘÍTELEM – § 289; NESPLNĚNÍ BOJOVÉHO ÚKOLU – § 290

– objekt – řádné a odvážné plnění úkolů vojenské služby za bojové situace, bez ohledu na osobní nebezpečí

– objektivní stránka podle § 289 – voják se za bojové situace vzdá do zajetí; podmínkou je, že k tomu nebyl donucen průběhem a výsledky bojové činnosti, zraněním či jinými skutečnostmi, které mu objektivně znemožnily pokračovat v boji

– objektivní stránka podle § 290 odst. 1 – voják se bojové situace vzdálí bez povolení z určeného místa, kde má plnit služební úkoly – jde o zvláštní případ svépomocného vzdálení; nezáleží na době vzdálení, ani na motivaci pachatele

– objektivní stránka podle § 290 odst. 2 - voják se za bojové situace vyhýbá povinnosti splnit bojový úkol nebo odepře použít zbraně

– pachatelem může být každý voják

– subjektivní stránka předpokládá úmysl; TČ podle § 289 lze spáchat jen ze zbabělosti nebo malomyslnosti

– OPUŠTĚNÍ BOJOVÝCH PROSTŘEDKŮ – § 291, VYDÁNÍ BOJOVÝCH PRO-STŘEDKŮ NEPŘÍTELI – § 292

– objekt – bojeschopnost jednotky i jednotlivého vojáka, pokud závisí na válečném materiálu

– objektivní stránka podle § 291 – pachatel za bojové situace odhodí, opustí nebo učiní neupotřebitelnou zbraň nebo jiný válečný materiál

– objektivní stránka podle § 292 – velitel dobrovolně vydá nepříteli vojenské síly nebo mu přenechá opevnění, bojovou techniku nebo jiné bojové prostředky – aniž to bylo objektivně podmíněno bojovou situací

– pachatel podle § 291 může být každý voják; podle § 292 jen velitel

– subjektivní stránka podle § 291 předpokládá úmysl; podle § 292 postačí i nedbalost

UBLÍŽENÍ PARLAMENTÁŘI – § 293

– objekt – bezpečnost a čest funkce parlamentáře a členů jeho průvodu

– objektivní stránka – urážka parlamentáře nebo člena jeho průvodu, nebo jejich neopráv-něné zadržení; tento čin lze spáchat jen za války

– parlamentář a osoby v jeho průvodu pozbývají ochrany mezinárodního práva válečného, pokud své poslání zneužijí k výzvědné či bojové činnosti

– pachatelem může být jen voják

– subjektivní stránka – úmysl, který musí pokrývat i skutečnost, že uražená nebo zadržená osoba je parlamentář nebo člen jeho průvodu

ZBĚHNUTÍ – § 282, SVÉMOCNÉ ODLOUČENÍ – § 284

– objekt – povinnost vojáka být přítomen ve stanovené době v místě služebního určení, což je základním předpokladem řádného výkonu vojenské služby

– objektivní stránka – voják se svévolně vzdaluje:

– po jakoukoli dobu, činí-li tak v úmyslu vyhnout se vojenské službě – § 282

– po dobu delší než 24 hodin – § 284 odst. 1

– soustavně nebo po dobu delší než 6 dnů / anebo po dobu delší než 2 dny v době plnění zvlášť důležitých úkolů nebo cvičení – § 284 odst. 2

– po dobu delší než 14 dnů / nebo delší než 6 dnů v době plnění zvlášť důležitých úkolů nebo cvičení – § 284 odst. 3

– v obou případech jde o TČ trvající

– pachatelem může být každý voják kromě vojáků mimo činnou službu

– subjektivní stránka – úmysl

– C/ trestné činy proti povinnostem strážní a dozorčí služby:

– PORUŠOVÁNÍ POVINNOSTÍ STRÁŽNÍ SLUŽBY – § 285, PORUŠOVÁNÍ POVIN-NOSTÍ DOZORČÍ SLUŽBY – § 286, PORUŠOVÁNÍ POVINNOSTÍ SLUŽBY PŘI OBRANĚ VZDUŠNÉHO PROSTORU – § 287

– objekt – řádný výkon příslušného druhu služby – jde o výkon specifické činnosti urče-nými příslušníky ozbrojených sil a sborů podle zvláštních pravidel

– objektivní stránka:

– porušení předpisů nebo pravidel strážní služby nebo jiné obdobné služby či zvláštních nařízení podle nich vydaných – § 285

– porušení předpisů nebo pravidel dozorčí nebo jiné služby závažným způsobem – § 286

– porušení pravidel služby na radiotechnických hláskách, v hotovostních jednotkách nebo jiných zařízeních určených k zajištění vzdušného prostoru – § 287

– předpisem se zde myslí Základní řád ozbrojených sil; pravidla jsou vydávána příslušnými funkcionáři k bližšímu provedení služebních předpisů; zvláštní nařízení vydanými podle předpisů a pravidel jsou rozhodnutí funkcionářů oprávněných ukládat úkoly příslušníkům stráže nebo vojákům vykonávajícím službu obdobnou

– pachatelem může být jen voják, který takovou službu vykonává

– subjektivní stránka všech tří skutkových podstat může být naplněna úmyslem i nedbalostí

D/ Trestné činy ohrožující bojeschopnost:

– OHROŽOVÁNÍ MORÁLNÍHO STAVU JEDNOTKY – § 288

– objekt – morální stav a kázeň vojenské jednotky

– objektivní stránka spočívá:

– v popuzování vojáků proti vojenské službě nebo proti nadřízenému

– v šíření malomyslnosti nebo

– v jiném soustavném rozvracení kázně

– není třeba, aby pachatel dosáhl svého cíle

– pachatelem může být kterýkoli voják bez ohledu na funkci a hodnost

– subjektivní stránka – úmysl

– PORUŠOVÁNÍ SLUŽEBNÍCH POVINNOSTÍ – § 288a

– objekt – osobní svoboda vojáků, která je zde chráněna proti zneužití služební nadřízenosti k ukládání mimoslužebních úkonů; dále také věcné prostředky ozbrojených sil a sborů, které jsou tu chráněny proti nedostatečné údržbě a proti zneužití

– objektivní stránka spočívá:

– v neplnění uložených služebních povinností, což má za následek podstatné snížení použitelnosti výzbroje, výstroje,… – § 288a odst. 1

– v neoprávněném užití takového věcného prostředku větší hodnoty k účelu, pro který není určen / nebo svolení k takovému užití – § 288a odst. 2 alinea 1

– ve zneužití nebo umožnění zneužití podřízených k mimoslužebním úkonům – § 288a odst. 2 alinea 2

– pachatelem podle § 288a odst. 1 může být pouze voják mající uložené povinnosti vztahující se k údržbě výzbroje,…; podle § 288a odst. 2 alinea 1 může být každý voják – zejména ale vyšší velitel; podle § 288a odst. 2 alinea 2 mohou být pouze nadřízení

– subjektivní stránka předpokládá u § 288a odst. 2 úmysl; u § 288a odst. 1 stačí nedbalost

PORUŠOVÁNÍ PRÁV A CHRÁNĚNÝCH ZÁJMŮ VOJÁKŮ – § 279a, 279b

– objekt – osobní svoboda vojáka, jeho důstojnost, tělesná integrita, svoboda rozhodování a výkon dalších práv a zájmů zaručených mu právními a jinými předpisy

– objektivní stránka – jakákoli forma šikany ve vztazích:

– mezi vojáky stejné hodnosti – § 279a

– vůči podřízenému nebo nižšímu – § 279b

– takovým jednáním se myslí použití intenzivnějších forem nátlaku na poškozené, kterým jsou poškozeni nuceni k osobním úsluhám, jsou omezováni v právech, nebo je jim svévolně ztěžován výkon služby

– pachatelem podle § 279a může být každý voják stejné hodnosti; podle § 279b jen voják, který je ve vztahu k poškozenému nadřízený nebo hodnostně vyšší

– subjektivní stránka – úmysl

– B/ trestné činy proti povinnosti konat vojenskou službu:

– VYHÝBÁNÍ SE SLUŽEBNÍMU ÚKONU A VÝKONU VOJENSKÉ SLUŽBY – § 280, 281

– objekt podle § 280 – povinnost vykonávat vojenskou službu ve stanovenou dobu a na určitém místě a plnit všechny vojenské povinnosti a služební úkony z ní plynoucí; podle § 281 je to povinnost každého vojáka být za bojové situace neustále připraven vykonávat určenou službu

– objektivní stránka spočívá v tom, že:

– pachatel použije jakéhokoli úskoku – v úmyslu vyhnout se plnění služebního úkonu, výkonu vojenské služby nebo plnění vojenských povinností – § 280 odst. 1, odst. 2 alinea 1

– pachatel odpírá konat vojenskou službu nebo plnit vojenské povinnosti – § 280 odst. 2 alinea 2

– pachatel se učiní (z nedbalosti) za bojové situace nezpůsobilým vykonávat službu zneužitím návykové látky – § 281

– čin je dokonán již použitím úskoku

– pachatelem může být kterýkoli voják, který je povinen vykonávat vojenskou službu

– subjektivní stránka u § 280 předpokládá úmysl; u § 281 jen nedbalost

URÁŽKA MEZI VOJÁKY – § 276 až 278

– objekt – čest, vážnost a lidská důstojnost vojáků, které jsou chráněny proti útokům jiných vojáků nerespektujících nebo zneužívajících subordinace nebo jiného nerovného postave-ní vojáků

– objektivní stránka – urážlivé jednání, kterým pachatel urazí:

– nadřízeného nebo vyššího – § 276 a); § 277 odst. 1 a)

– podřízeného nebo nižšího – § 276 b); § 27 odst. 1 b)

– vojáka stejné hodnosti v době, kdy sám nebo uražený vykonává službu – § 276 c); § 278

– může se tak stát ústním nebo písemným projevem, posuňkem, násilím nepatrné intenzity nebo pohrůžkou takového násilí, nebo i pohrůžkou násilí vyšší intenzity, jež má být použito bezprostředně – § 276 // násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí – § 277 a § 278

– pachatelem může být jen voják – uražený musí být rovněž vojákem

– subjektivní stránka – úmysl, který musí zahrnovat i existenci vztahu nadřízenosti a podřízenosti / nebo vztahu mezi vyšším a nižším

– NÁSILÍ VŮČI NADŘÍZENÉMU – § 279

– objekt – nerušený výkon vojenských povinností nadřízeným vojákem – je zabezpečován ochranou nadřízeného proti násilným útokům ze strany podřízených vojáků v souvislosti s výkonem jeho vojenských povinností

– objektivní stránka – užití násilí vůči nadřízenému

– pachatelem může být jen voják, který je podřízeným poškozeného vojáka v době spáchá-ní činu, nebo jím byl alespoň dříve X takový vztah nemůže vzniknout mezi příslušníky různých ozbrojených složek

– subjektivní stránka – úmysl

PORUŠOVÁNÍ OSOBNÍCH A VĚCNÝCH POVINNOSTÍ – § 272

– objekt – zájem na plnění osobních a věcných povinností uložených pro obranu vlasti

– objektivní stránka spočívá alternativně v tom, že pachatel:

– nesplní osobní nebo věcnou povinnost pro obranu vlasti – zahrnuje nesplnění vůbec nebo splnění nedostatečné, neúplné, nekvalitní či opožděné

– vyhýbá se plnění takové povinnosti – spočívá v podvodném jednání směřujícím k tomu, aby tato povinnost nemohla být vůbec uložena / nebo v jednání, kdy se pachatel snaží povinnosti jinak uniknout (vymyslí si nepojízdné auto,…)

– maří nebo ztěžuje plnění takové povinnosti jinou osobou

– osobní povinnosti – jsou to hlavně pracovní povinnost a pracovní výpomoc

– věcná povinnost – hlavně povinnost odevzdat nebo poskytnout věcné prostředky pro po-třeby ozbrojených sil ve prospěch zajišťování obrany státu

– pachatelem může být v prvních dvou případech jen osoba, která je nositelem povinnosti pro obranu vlasti; ve třetím případě kdokoliv mimo osoby, jejíž povinnost je mařena či ztěžována

– subjektivní stránka – vyžaduje úmysl jen u druhé alternativy; o ostatních dvou postačí nedbalost

– TRESTNÉ ČINY VOJENSKÉ

– méně závažné činy ve vztazích v ozbrojených složkách jsou řešeny v rámci kázeňské pravomoci funkcionářů è podle hlavy XII. zvláštní části TZ jsou řešeny jen nejzávažnější případy narušení těchto vztahů

– u TČ vojenských je odchylně vyjádřena materiální stránka (stupeň nebezpečnosti) – § 294

– pachatelem a spolupachatelem vojenského TČ může být jen voják => speciální subjekt X účastníkem může být kdokoli

– v TZ definici pojmu voják obsahuje § 90 odst. 4

– vojenských TČ se mohou uvedené osoby dopustit jen za předpokladu, že v době spáchání činu měli toto postavení

– druhový objekt – soubor zvláštních vztahů uvnitř ozbrojených sil a ozbrojených sborů, které zde existují v souvislosti s plněním jejich specifických úkolů

– hlava XII. se člení na pět dílů

A/ Trestné činy proti vojenské podřízenosti:

– NEUPOSLECHNUTÍ ROZKAZU – § 273, 274

– objekt – vztah vojenské nadřízenosti a podřízenosti (subordinace)

– objektivní stránka spočívá alternativně v tom, že pachatel:

– odepře provést rozkaz

– neprovede rozkaz

– neprovede rozkaz a tím zmaří nebo podstatně ztíží splnění důležitého služebního úkolu

– z hlediska obsahu se může rozkaz týkat jen plnění úkolů ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů a lze jím ukládat jen povinnosti z těchto úkolů vyplývající nebo s nimi související

– pachatelem může být každý voják, jemuž byl vydán rozkaz

– subjektivní stránka předpokládá v § 273 úmysl (postačí nepřímý); v § 274 nedbalost

– ZPROTIVENÍ A DONUCENÍ K PORUŠENÍ VOJENSKÉ POVINNOSTI – § 275

– objekt – nerušené plnění konkrétních vojenských povinností, které je chráněno před útoky ze strany vojáků, vůči nimž jiný voják při plnění svých povinností zakročuje, nebo proti jiným útokům dalších vojáků

– objektivní stránka:

– pachatel klade odpor vojákovi, který plní vojenské povinnosti, nebo

– donutí takového vojáka k porušení vojenské povinnosti

– pro dokonání činu se nevyžaduje, aby odporem bylo ve splnění vojenských povinností opravdu zabráněno – postačí projev odporu k tomu způsobilý

– pachatelem může být pouze voják

– subjektivní stránka – úmysl

NEPLNĚNÍ ODVODNÍ POVINNOSTI – § 267

– objekt – zájem na řádném plnění odvodní povinnosti jako jedné ze součástí branné povinnosti

– objektivní stránka – opominutí povinnosti dostavit se k odvodu, přezkoušení, k nemoc-ničnímu nebo k výběrovému vyšetření => úkony nezbytné pro vydání rozhodnutí o odvodu nebo pro jeho přezkoumání

– nevyžaduje se opakované nedostavení se, postačí i jedno opominutí

– pachatelem může být jen branec – tedy osoba, která má odvodní povinnost, kterou ještě nesplnila

– subjektivní stránka – úmyslné nedostavení se i úmysl odvodní povinnost nesplnit nebo ji oddálit

– OBCHÁZENÍ BRANNÉ POVINNOSTI – § 268

– objekt – zájem na řádném plnění branné povinnosti

– objektivní stránka – pachatel se dopustí pletich è podvodné jednání, kterým mají být příslušné orgány uvedeny v omyl

– dokonání činu nevyžaduje dosažení úlev ani vyhnutí se branné povinnosti – postačí provedení pletich v tomto úmyslu

– pachatel – kdokoliv, nemusí jít jen o osobu, která má plnit některou povinnost vyplývající z branné povinnosti

– subjektivní stránka – úmysl => musí směřovat k dosažení úlev /nebo k tomu, aby se pachatel / nebo jiná osoba vyhnula zčásti nebo zcela plnění branné povinnosti

NENASTOUPENÍ SLUŽBY V OZBROJENÝCH SILÁCH – § 269 až 271

– objekt – zájem na řádném plnění služební povinnosti, pokud spočívá v řádném a včasném nastoupení povinné osoby k výkonu příslušného druhu vojenské služby

– objektivní stránka – předpokládá omisivní jednání pachatele è nepřítomnost pachatele v době a na místě výkonu vojenské služby; nesplnění povinnosti má formu:

– nenastoupení služby v ozbrojených silách do 24 hodin po uplynutí lhůty stano-vené v povolávacím rozkaze, i když pachateli v nastoupení nebránila žádná zákonná překážka

– u vojákům kteří jsou v době vyhlášení mobilizace v cizině:

– neprodlené nedostavení se do vlasti k nastoupení vojenské činné služby, nebo

– neuposlechnutí výzvy ke vstupu do vojenské služby spojeneckého státu

– pachatelem může být jen osoba, která je nositelem povinnosti nastoupit a vykonávat některou službu v ozbrojených silách, a která byla k jejímu výkonu řádně povolána

– subjektivní stránka – podle § 269 se vyžaduje úmysl; u § 270 nedbalost; podle § 271 se vyžaduje alternativně úmysl nebo nedbalost

– stupeň nebezpečnosti pro společnost se vyžaduje vyšší než malý

16. Trestné činy proti brannosti a trestné činy vojenské

– TRESTNÉ ČINY PROTI BRANNOSTI

– 585/2004 – branný zákon

– branná povinnost – souhrnné označení pro veřejnoprávní povinnost státního občana ČR plnit úkoly ozbrojených sil ČR è zahrnuje povinnost občana podrobit se odvodnímu řízení, vykonávat vojenskou činnou službu a plnit další povinnosti stanovené branným zákonem

– vzniká dosažením věku 18ti let a zaniká dosažením věku 60ti let – dobrovolně ji lze převzít i dříve a ukončit později

– druhový objekt – zájem na osobním a věcném zabezpečení obrany státu proti útokům, které spočívají v maření způsobilosti k výkonu vojenské služby nebo v tom, že pachatel obchází, porušuje nebo odmítá plnit zákonem stanovené povinnosti při obraně státu

– hlava XI. zvláštní části TZ

– MAŘENÍ ZPŮSOBILOSTI K SLUŽBĚ – § 266

– objekt – zájem na zajištění způsobilosti osob k plnění kterékoli součásti branné povin-nosti nebo jiných úkolů nezbytných pro zajištění obrany státu

– objektivní stránka – různorodé jednání zaměřené na snížení nebo úplnou ztrátu zejména zdravotní způsobilosti povinné osoby k plnění úkolů vyplývajících z branné povinnosti nebo z jiné povinnosti pro obranu státu è způsobení ztráty nebo zhoršení tělesných nebo duševních schopností v takovém rozsahu, že takto postižená povinná osoba nemůže plnit trvale nebo dočasně požadované úkoly, anebo je toho schopna jen v podstatně menší míře než před jednáním pachatele

– činnost pachatele může záležet v sebepoškození či poškození jiné osoby è jednorázový násilný akt / jednorázový nenásilný akt / dlouhodobý, nenásilný útok (nadměrné užívání alkoholických nápojů)

– pachatelem může být jak povinná osoba, jejíž způsobilost je mařena / tak kdokoli jiný, kdo takovou osobu učiní nezpůsobilou nebo méně způsobilou k plnění úkolů pro obranu vlasti

– subjektivní stránka – úmysl

Trestný čin proti míru:

– je uveden v zákoně 165/1950 – na ochranu míru, je však poznamenán ideologickým pří-stupem a je nutné k této okolnosti přihlížet

– objektem je (jak uvádí zákon) mírové soužití národů è ve skutečnosti je objektem zájem na ochraně míru mezi státy a na ochraně mezinárodní bezpečnosti

– objektivní stránka – i zde je jen malá určitost => jednání, kterým se jakýmkoli způsobem podněcuje k válce, válka propaguje anebo válečná propaganda jinak podporuje

– je zřejmé, že musí jít o jednání větší závažnosti; tato formulace staví pokus na úroveň dokonanému TČ

– zákon má na mysli válku útočnou

– subjektivní stránka vyžaduje úmyslné zavinění – pachatel musí vědomě podněcovat k válce, válku propagovat nebo válečnou propagandu jinak podporovat – v úmyslu rozrušit mírové soužití národů

– pachatelem může být kdokoli

– jednočinný souběh s TČ vlastizrady a TČ rozvracení republiky je možný

PLENĚNÍ V PROSTORU VÁLEČNÝCH OPERACÍ – § 264

– objektem jsou vlastnická práva k majetku, včetně věcí padlých, který se nachází v místech, kde je v důsledku válečného konfliktu ochrana vlastnických práv narušena

– MP nepřipouští svévolnou rekviraci (= zabírání cizího majetku pro válečnou potřebu), ani svévolné ničení cizího majetku ve prospěch jednotlivce

– objektivní stránka se v prostoru válečných operací, na bojišti, v místech postižených vá-lečnými operacemi nebo na obsazeném území:

– zmocní cizí věci využívaje něčí tísně – a)

– cizí majetek svévolně zničí – b)

– cizí majetek svévolně pod záminkou válečné potřeby odnímá – b)

– okrádá padlé – c)

– pachatelem může být kdokoli

– subjektivní stránka vyžaduje úmysl

– ZNEUŽÍVÁNÍ MEZINÁRODNĚ UZNÁVANÝCH A STÁTNÍCH ZNAKŮ – § 265

– objektem je zájem na dodržování norem mezinárodního práva válečného, poskytujících ochranu zdravotnickým zařízením a zdravotnickým dopravním prostředkům, ochranu životům a zdraví jejich personálu, životům a zdraví raněných a nemocných osob válčících stran a osobám nepatřících k válčícím stranám (hlavně personálu OSN a neutrálních států)

– jedním z prostředků ochrany je výrazné označení mezinárodně uznávanými symboly

– objektivní stránka spočívá v neoprávněném užití:

– označení Červeného kříže nebo jiných rozlišovacích znaků nebo barev uznáva-ných mezinárodním právem pro označení zdravotnických institucí nebo doprav-ních prostředků zdravotnické pomoci nebo evakuace – za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu nebo za války

– znaku OSN – za války

– vlajky nebo státního nebo vojenského znaku, insignie nebo stejnokroje neutrálního nebo jiného státu, který není stranou konfliktu – za války

– pachatelem může být kdokoli

– subjektivní stránka vyžaduje úmysl

VÁLEČNÁ KRUTOST – § 263

– objektem je život, zdraví a důstojnost bezbranných civilních obyvatel, zejména žen a dětí, utečenců, raněných, válečných zajatců a příslušníků ozbrojených sil, kteří již složili zbraně

– k pojmu váleční zajatci – viz str. 142

– civilní obyvatelstvo – všechny civilní osoby bez rozlišení státní příslušnosti, rasy, národnosti, náboženství, které se nacházejí na území válčícího státu / nebo na území, které je vojskem obsazeno

– ranění – vojenské i civilní osoby, které pro zranění potřebují lékařskou péči nebo pomoc a které se zdržují nepřátelské činnosti

– objektivní stránka:

– porušení předpisů MP nelidským zacházením s těmito osobami – odst. 1

– úmyslné opominutí provést účinná opatření k ochraně osob, které takovou pomoc potřebují, zejména žen, dětí a raněných, anebo v bránění takovým opatře-ním – odst. 2 a)

– zamezení nebo bránění organizacím civilní obrany nepřítele, neutrálního nebo jiného státu v plnění jejich humanitárních úkolů – odst. 2 b)

– pachatelem může být kdokoli

– subjektivní stránka předpokládá úmyslné zavinění, úmysl musí zahrnovat i porušení MP

PERSEKUCE OBYVATELSTVA – § 263a

– objektem je život, zdraví, důstojnost a rovnoprávnost civilního obyvatelstva a dalších osob, které se nezúčastňují válečných operací, právo civilního obyvatelstva na pobyt na vlastním území a právo civilního obyvatelstva a válečných zajatců na nestranné soudní řízení

– objektivní stránka spočívá v jednání, kterým pachatel za války:

– uplatňuje apartheid nebo páchá jiné nelidské činy vyplývající z rasové diskriminace

– terorizuje bezbranné civilní obyvatelstvo násilím nebo hrozbou jeho užití – toto i předchozí v odst. 1

– zničí nebo vážně naruší zdroj základních životních potřeb civilního obyvatelstva na obsazeném území nebo v dotykové zóně nebo svévolně neposkytne pomoc takovému obyvatelstvu, které ji nezbytně potřebuje pro přežití – odst. 2 a)

– bezdůvodně oddaluje návrat civilního obyvatelstva nebo válečných zajatců – b)

– bezdůvodně přesídluje civilní obyvatelstvo obsazeného území – c)

– osídluje obsazené území obyvatelstvem vlastní země – d)

– svévolně znemožní civilnímu obyvatelstvu nebo válečným zajatcům, aby se o jejich provinění rozhodovalo v nestranném soudním řízení – e)

– pachatelem může být kdokoli

– subjektivní stránka spočívá v úmyslném zavinění

POUŽÍVÁNÍ ZAKÁZANÉHO BOJOVÉHO PROSTŘEDKU A NEDOVOLENÉ VEDENÍ BOJE – § 262

– objektem je zájem lidstva na dodržování dohodnutých a obecně uznávaných válečných pravidel, jejichž cílem je relativně minimalizovat ztráty na lidských životech, poskytnout ochranu civilnímu obyvatelstvu a obětem války, i významným kulturním a přírodním památkám

– objektivní stránka spočívá:

– u odst. 1 v použití zakázaného bojového prostředku nebo materiálu anebo ve vydání příkazu k jejich použití // nebo ve vedení boje zakázaným způsobem anebo vydání příkazu k takovému vedení boje => musí k tomu dojít za války nebo za bojové situace è pachatelem může být kdokoli – voják i civilní osoba

– u odst. 2 představuje objektivní stránku vedení útoku na objekty nebo FO, které požívají ochrany podle mezinárodního práva válečného (civilní obyvatelstvo, nebráněná místa, přehrady, jaderné elektrárny,…) è pachatelem může být jen velitel, který akci nařídil

– válka – ozbrojený konflikt mezi státy; bojová situace – stav, kdy se bojová jednotka nachází bezprostředně před střetem s nepřítelem,a trvá do konce střetu – může vzniknout za války i mimo dobu války – z hlediska § 262 je významná jen druhá varianta

– zakázané bojové prostředky – střely způsobující zbytečné útrapy, dusivé a otravné plyny, bakteriologické, biologické a toxinové zbraně,…; materiál obdobné povahy – je účinky srovnatelný s některým ze zakázaných bojových prostředků

– zakázaný způsob vedení boje – poškozující raněné, zajatce, civilní obyvatelstvo,…

– subjektivní stránka vyžaduje úmyslné zavinění, které musí zahrnout i nedovolenost bojového prostředku, způsobu vedení boje nebo války

MUČENÍ A JINÉ NELIDSKÉ A KRUTÉ ZACHÁZENÍ – § 259a

– Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení

– objektem je nedotknutelnost osoby, její život, zdraví a lidská důstojnost, jakož i zájem na bezpodmínečném respektování právního řádu (hlavně lidských práv a svobod) při výkonu pravomoci státních orgánů a orgánů územní samosprávy

– objektivní stránka – mučení nebo jiné nelidské a kruté zacházení, k němuž musí dojít v souvislosti s výkonem pravomoci státního orgánu / nebo orgánu územní samosprávy, a kterým je působeno tělesné nebo duševní utrpení

– pachatelem může být jak veřejný činitel, tak i jiná osoba jednající v souvislosti s výkonem pravomoci státního orgánu / orgánu územní samosprávy

– subjektivní stránka vyžaduje úmysl zahrnující jak mučení (nebo jiné nelidské a kruté zacházení), tak i souvislost jednání s výkonem pravomoci státního orgánu / orgánu územní samosprávy

– PODPORA A PROPAGACE HNUTÍ SMĚŘUJÍCÍCH K POTLAČENÍ PRÁV A SVOBOD ČLOVĚKA – § 260 – 261a

– objektem všech tří TČ jsou základní lidská a občanská práva a svobody, rovnoprávnost všech lidí bez rozdílu rasy, národnosti, náboženské příslušnosti nebo původu

– objektivní stránka spočívá:

– v § 260 v podpoře nebo propagaci hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, rasovou, třídní nebo náboženskou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob => podpora musí směřovat ke konkrét-nímu, existujícímu hnutí působícímu v době činu, což je však sporný požadavek

– v § 261 ve veřejném projevování sympatií k takovémuto hnutí

– v § 261a ve veřejném popírání, zpochybňování, schvalování, nebo ve snaze ospravedlnit nacistické nebo komunistické genocidium nebo jiné zločiny nacistů nebo komunistů proti lidskosti

– subjektivní stránka vyžaduje úmysl, který musí zahrnovat nejen jednání pachatele, ale i fakt, že tímto jednáním podporuje či propaguje hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka / nebo hlásající národnostní, rasovou, třídní či náboženskou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob

– u § 261 musí úmysl zahrnovat i skutečnost, že svým jednáním veřejně projevuje sympatie k hnutí v § 260

– ve vztahu k § 260 se § 261 uplatní pouze subsidiárně

Trestné činy proti lidskosti:

– GENOCIDIUM – § 259

– Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia

– objektem je právo národů, národností, všech ras a etnik lidského rodu a náboženských skupin na existenci a současně právo na život a svobodný rozvoj osobnosti bez ohledu na národní, rasovou, etnickou nebo náboženskou příslušnost

– předmětem útoku je vždy národní, etnická, rasová či náboženská skupina jako celek, i když konkrétní útok může směřovat bezprostředně jen vůči jednotlivci

– objektivní stránka – takové formy jednání, které jsou způsobilé úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu vyhladit (přímá fyzická likvidace; úmyslné vytváření životních podmínek pro členy této skupiny, které jsou objektivně způsobilé přivodit jejich zničení)

– objektivní stránku naplňují i jednání, která lze u jiných TČ posoudit pouze jako účastenství

– subjektivní stránka vyžaduje, aby se pachatel dopustil takového jednání v úmyslu vyhla-dit zcela / částečně konkrétní národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu X pachatele nezbavuje odpovědnosti, že jednal v souladu s vnitrostátním právem, které je v rozporu s uznávaným MP a právem naším

– subjektem genocidia může být kdokoliv

Mezinárodní trestní soud

– o mezinárodních zločinech pojednává i řada dalších MS a dokumentů (Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia; Ženevské úmluvy na ochranu obětí války;…)

– české trestní právo vychází z mezinárodního práva trestního – většinou jde o provedení MS, jimiž je ČR vázána (kromě § 260 a 261a, jejichž trestnost nevyplývá přímo z meziná-rodního práva trestního)

– chráněnými objekty jsou hlavně základní zájmy mezinárodního společenství

– mezinárodní právo válečné – omezuje prostředky, které mohou válčící strany na dosažení svých cílů použít

– podle MP může válečný zločin spáchat jen příslušník ozbrojených sil válčící strany X podle naší vnitrostátní úpravy se všech TČ proti lidskosti a TČ proti míru může dopustit vojenská i civilní osoba

– u všech TČ proti lidskosti a proti míru, s výjimkou § 259a až 261a, se uplatňuje zásada univerzality è stát tyto TČ stíhá, i když se nedotýkají přímo jeho zájmů a jsou spáchány v cizině cizincem nebo osobou bez státní příslušnosti, jež nemá na území ČR trvalý pobyt

– trestnost všech TČ proti lidskosti a proti míru, kromě TČ podle § 261, nezaniká promlčením a nepromlčuje se ani výkon trestu

§ 252a – legalizace výnosů z trestné činnosti

– objektem je zájem na čistotě majetkových vztahů – a to, pokud jde o původ peněz a jiných majetkových hodnot používaných k obchodování na veřejných trzích

– v jednání jde o dvě samostatné skutkové podstaty:

– zastření původu nebo znemožnění původu věci nebo jiného majetkového pro-spěchu získaných trestnou činností – především jde o „praní špinavých peněz“, ale týká se i jiných věcí či majetkových hodnot než pouze peněz è pachatelem může být kdokoli – i pachatel základního TČ

– pachatel jinému spáchání takového TČ umožní – zvláštní případ účastenství – lze spáchat i neplněním některých povinností stanovených zákonem č. 61/1996 – o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti è pachatelem může být jen ten, kdo nespáchal základní TČ

– subjektivní stránka vyžaduje úmyslné zavinění; u první skutkové podstaty jde o přímý úmysl (pachatel musí jednat s cílem vzbudit zdání, že věc nebo majetkový prospěch byly nabyty v souladu se zákonem), u druhé skutkové podstaty je nezbytné, aby pachatel jednal s vědomím, že jinému umožňuje dosažení uvedeného cíle

15. Trestné činy proti lidskosti a proti míru

– Dohoda o stíhání a potrestání hlavních válečných zločinců evropských zemí Osy – 1945 è na jejím základě byl zřízen Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku a jeho Statut byl k Dohodě připojen jako její část

– Statut definuje tři kategorie mezinárodních zločinů:

– zločiny proti míru – osnování, příprava, podněcování nebo podniknutí útočné války nebo války porušující MS, dohody nebo záruky, anebo účast na společném plánu nebo i spiknutí k provedení některého z těchto činů

– válečné zločiny – porušení zákonů války nebo válečných zvyklostí (zejména vražda, zlé nakládání nebo deportace civilního obyvatelstva z obsazeného území nebo k otrocké práci nebo pro jakýkoli jiný účel; vražda válečných zajatců nebo zlé nakládání s nimi; zabíjení rukojmí,…)

– zločiny proti lidskosti – vražda, vyhlazování, zotročování, deportace nebo jiné nelidské činy spáchané proti civilnímu obyvatelstvu před válkou nebo za války,…

– Statut i rozsudek Norimberského soudu se staly pramenem mezinárodního práva

– na základě mezinárodního trestního práva proběhl po 2. sv. válce i proces s válečnými zločinci před Mezinárodním vojenským tribunálem v Tokiu; dále Mezinárodní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu stíhá vážná porušení mezinárodního humanitárního práva spáchaná na území Jugoslávie od r. 1991; a Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu ve městě Arusha stíhá vážná porušení mezinárodního humanitárního práva spáchaná ve Rwandě a sousedních státech v roce 1994 è ve všech případech jde o trestní tribunály ad hoc X v Haagu již byl vytvořen

PODÍLNICTVÍ – § 251, 252, LEGALIZACE VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI – § 252a

– v těchto případech jde o kořistění z trestného činu jiné osoby è tyto TČ lze zařadit do forem trestné součinnosti – viz č. 6

– objektem podílnictví je cizí majetek

– předmětem útoku je cizí věc získaná trestným činem spáchaným jinou osobou; u úmyslného podílnictví i to, co bylo za takovou věc opatřeno X kulpózní podílnictví je omezeno buď na věc větší hodnoty / anebo na umožnění zastření původu nebo zjištění původu věci získané trestnou činností

– základním TČ může být jakýkoli trestný čin

– jednání má čtyři formy:

– pachatel věc získanou TČ spáchaným jinou osobou ukryje – zejména odstranění této věci ze sféry pachatele, u něhož by byla pravděpodobně hledána

– pachatel takovou věc převede na sebe nebo na jiného – každá dispozice, kterou se mění držitel věci

– pachatel takovou věc užívá, nebo

– umožní zastřít původ nebo zjištění původu věci získané trestným činem – tím se rozumí „praní špinavých peněz“ => podstatou je utajení nebo zkreslení infor-mace o původu věci

– pachatelem podílnictví je osoba rozdílná od pachatele základního TČ, nemůže to být ani účastník na základním TČ; kdo se o takové součinnosti předem dohodl, je trestný jako pomocník

– subjektivní stránkou v § 251 je úmysl X v § 252 je to nedbalost

– pokud ten, kdo věc ukryje nebo převede na jiného, veden úmyslem umožnit pachateli uniknout trestnímu stíhání è jde o nadržování podle § 166

– jednočinný souběh podílnictví je vyloučen se základními TČ, jimiž byla věc získána

ZNEUŽÍVÁNÍ VLASTNICTVÍ – § 258

– objektem je důležitý kulturní nebo jiný důležitý obecný zájem

– jednání – pachatel poškodí důležitý kulturní nebo jiný důležitý obecný zájem tím, že zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnou nebo zašantročí vlastní věc, která požívá ochrany podle zvláštních předpisů (např. jako kulturní památka, jako součást živé či neživé přírody,…)

– jednání může spočívat v jednání i opominutí

– pachatelem je tu jen vlastník věci

– subjektivní stránka – úmysl, který musí pokrývat skutečnost, že věc požívá zvýšené ochrany

– NEOPRÁVNĚNÉ UŽÍVÁNÍ CIZÍ VĚCI – § 249

– jde o dočasné užívání cizí věci X obohacovací jednání směřují k trvalému / předem neomezenému přisvojení cizí věci

– odst. 1 alinea 1 je furtum usus, a odst. 1 alinea 2 je poškozovací jednání

– nejčastějším případem furtum usus je zmocnění se cizího vozidla s úmyslem svézt se a pak je opustit

– objektem je výkon některých oprávnění vlastníka (ius utendi, ius possidendi)

– předmětem útoku je cizí věc nikoli malé hodnoty (alespoň 25 000 Kč), nebo motorové vozidlo bez tohoto cenového omezení

– jednání má dvě formy:

– pachatel se věci zmocní (v úmyslu ji přechodně užívat) – k přechodnému užívání zde směřuje úmysl è pachatelem může být kdokoli

– pachatel neoprávněně užívá věci svěřené, a to přechodně – přechodné užívání je zde znak skutkové podstaty è pachatelem je ten, kdo měl věc svěřenu – i tehdy, jestliže svěřený předmět neoprávněně předal další osobě

– škoda, která byla na cizím majetku způsobena neoprávněným užíváním cizí věci, není hodnota této věci, ale jen to, o co se cizí majetek v důsledku jejího neoprávněného užívání zmenšil

– subjektivní stránka – v obou případech jde o úmyslné jednání; úmysl se musí vztahovat na přechodné užívání věci i na způsobení škody nikoli malé

– jednočinný souběh je možný hlavně s ublížením na zdraví a s ohrožením pod vlivem návykové látky

NEOPRÁVNĚNÝ ZÁSAH DO PRÁVA K DOMU, BYTU NEBO NEBYTOVÉMU PROSTORU – § 249a

– tento TČ souvisí s furtum usus

– zatímco § 249 se týká movitých věcí X v § 249a jde o nemovitosti

– objektem je výkon užívacích a dispozičních práv vlastníka a užívacích práv nájemce nebo jiného oprávněného uživatele domu, bytu nebo nebytového prostoru

– předmětem útoku je jen dům, byt nebo nebytový prostor X tímto ustanovením není chráněn např. pozemek, i když ohrazený

– jednání v § 249a odst. 1 – neoprávněné obsazení nemovitosti / nebo neoprávněné užívání nemovitosti => jde o obdobu dvou forem neoprávněného užívání cizí věci è pachatelem zde může být kdokoli

– jednání v § 249a odst. 2 – bránění ve výkonu užívacího práva – především tím, že se oprávněné osobě zamezí přístup do domu, bytu nebo nebytového prostoru (např. zazdění vchodu, výměna zámku) / nebo se jí jinak znemožňuje nebo podstatně ztěžuje řádně a obvyklým způsobem tato místa užívat (např. k vaření, praní); patří sem i odpojení přívodu vody, elektřiny,…; oprávněnou osobou je zejména vlastník domu, bytu či nebytového prostoru, je-li zároveň uživatelem, nebo jejich dosavadní oprávněný nájemce è pachatelem bude zpravidla vlastník domu, bytu či nebytového prostoru, který se chce protiprávním postupem zbavit nájemce nebo jiné oprávněné osoby; může jím být i nájemce bránící v užívání jinému nájemci

– subjektivní stránka – v obou případech se vyžaduje úmysl

– jednočinný souběh je možný hlavně s porušováním domovní svobody

POŠKOZOVÁNÍ VĚŘITELE – § 256, ZVÝHODŇOVÁNÍ VĚŘITELE – § 256a, PLETICHY PŘI ŘÍZENÍ KONKURZNÍM A VYROVNÁVACÍM – § 256b, PŘEDLUŽENÍ – § 256c

– objektem v § 256 a § 256c odst. 1 je právo věřitele na uspokojení jeho pohledávky; u TČ v § 256a, 256b a 256c odst. 2 je to právo věřitele na uspokojení, odpovídající zásadám konkurzního a vyrovnacího řízení

– objektivní stránka v § 256 zahrnuje:

– poškozování vlastního věřitele (odst. 1) se dopustí ten, kdo i jen částečně zmaří uspokojení svého věřitele tím, že:

– zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou nebo odstraní část svého majetku (zmenšení aktiv)

– předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek

– svůj majetek zdánlivě zmenšuje (u tohoto i předchozího jde o fingování pasiv)

– v řízení před soudem odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o svém majetku nebo o majetku PO, za kterou je oprávněn jednat, nebo v takovém prohlášení uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje

– poškozování cizího věřitele (odst. 2) se dopustí ten, kdo i jen částečně zmaří uspokojení věřitele jiné osoby tím, že:

– zničí, poškodí, zatají, zcizí nebo odstraní část majetku dlužníka (zmenšení aktiv)

– nebo k majetku dlužníka uplatní neexistující právo / pohledávku

– zákonným znakem není mnohost věřitelů

– pachatelem může být v případě odst. 1 jen dlužník – jde o konkrétní subjekt ve smyslu § 90 odst. 1 (je-li dlužníkem PO, uplatní se § 90 odst. 2); pachatelem u odst. 2 je může být kdokoli jiný než dlužník

– subjektivní stránka – vyžaduje se úmysl

– jednočinný souběh je možný hlavně s mařením výkonu úředního rozhodnutí

§ 256a – zvýhodňování věřitele

– objektivní stránka – dlužník zmaří, třeba i jen částečně, uspokojení svého věřitele tím, že zvýhodní jiného věřitele è zvýhodnění spočívá v tom, že se mu dostane od dlužníka plnění neodpovídající zásadě poměrného uspokojení, a tím je zmařeno uspokojení pohle-dávek ostatních věřitelů téhož dlužníka

– předpokladem zde je mnohost věřitelů a situace, kdy dlužník není schopen plnit své splatné závazky

– pachatelem je jen dlužník, který není schopen plnit své splatné závazky – opět jde o konkrétní subjekt podle § 90 odst. 2; je-li dlužníkem PO, uplatní se § 90 odst. 2

– zvýhodněný věřitel může být trestně odpovědný jako návodce k TČ dlužníka, je-li tu potřebný stupeň nebezpečnosti pro společnost

– subjektivní stránka – je třeba úmyslu; úmysl se musí vztahovat i na záměr vyhnout se poměrnému uspokojení ostatních věřitelů

– § 256b – pletichy při řízení konkurzním a vyrovnacím

– objektivní stránka – spočívá v pasivním (odst. 1 a 3) nebo aktivním (odst. 2) úplatkářství v souvislosti s hlasováním podle zákona o konkurzu a vyrovnání (odst. 1 a 2) nebo s výkonem funkce správce konkurzní podstaty, člena věřitelského výboru nebo vyrovna-cího správce (odst. 3)

– pachatelem je podle odst. 1 konkurzní věřitel; opět je to konkrétní subjekt podle § 90 odst. 1; v případech podle odst. 2 může být pachatelem kdokoli mimo upláceného věřitele; podle odst. 3 je pachatelem v řízení o konkurzu – správce konkurzní podstaty nebo člen věřitelského výboru / a v řízení o vyrovnání – vyrovnací správce

– subjektivní stránka – ve všech alternativách jde o úmyslný TČ

– jednočinný souběh s úplatkářstvím je vyloučen; u správce konkurzní podstaty a vyrovna-cího správce nepřichází v úvahu ani jednočinný souběh se zneužíváním pravomoci veřej-ného činitele

– § 256c – předlužení

– objektivní stránka – dvě skutkové podstaty:

– pachatel si přivodí předlužení některým z taxativně stanovených způsobů – odst. 1 a) až c) è pachatelem může být kterýkoli dlužník

– pachatel, ač ví, že je již předlužen, přijme nový závazek / nebo zřídí zástavu (odst. 2) è pachatelem může být jen dlužník, který je předlužen

– k trestnosti činu se nevyžaduje, aby došlo ke zkrácení věřitelů nebo ke způsobení škody

– subjektivní stránka – vyžaduje se alternativně buď úmysl nebo vědomá nedbalost

PORUŠOVÁNÍ POVINNOSTI PŘI SPRÁVĚ CIZÍHO MAJETKU – § 255 – 255a

– subsidiární ustanovení ke zpronevěře – uplatní se tehdy, kdy se osobám, jimž byla svěřena správa cizího majetku, nedá prokázat, že by ve své funkci sebe nebo jiného obohatily,a prokáže se jen způsobení škody

– objektem je cizí majetek, chráněn je tu i zvláštní vztah důvěry

– jednání – § 255 (úmyslná alternativa tohoto TČ) – pachatel jinému způsobí škodu nikoli malou tím, že poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek

– podstatou je konání nebo opominutí pachatele, kterým vznikla škoda X nevyžaduje se obohacení nebo jiná výhoda pro pachatele

– povinnost uložená podle zákona může jít např. o rodiče ve vztahu k majetku nezletilých dětí, správce dědictví, člen statutárního orgánu obchodní společnosti nebo družstva ve vztahu k majetku této společnosti nebo družstva,…

– smluvně převzatá povinnost – např. u advokáta, notáře, prokuristy,…

– u škody nikoli malé jde o částku nejméně 25 000 Kč

– pachatelem může být jen ten, kdo je nositelem zákonem uložené nebo smluvně převzaté povinnosti opatrovat nebo spravovat cizí majetek

– je-li nositelem takové povinnosti PO, uplatní se § 90 odst. 2

– subjektivní stránka – je třeba úmyslu; úmysl se musí vztahovat jak na porušení povinnosti opatrovat a spravovat majetek, tak i na způsobení škody v určité výši

– jednočinný souběh je možný např. se zkreslováním údajů o stavu hospodaření a jmění, s porušováním závazných pravidel hospodářského styku,…

– § 255a – nedbalostní alternativa § 255

– objektivní stránka se liší od té v § 255, tím, že je sankcionováno porušení jen důležité povinnosti; dále tím, že musí být způsobena značná škoda, což je nejméně 500 000 Kč

– subjektivní stránka – zákon požaduje vědomou nedbalost

§ 257a – poškození a zneužití záznamu na nosiči informací

– řadí se i k obohacovacím majetkovým TČ

– objektem je zájem na ochraně dat uložených na nosiči informací a na ochraně počítače nebo telekomunikačního zařízení před neoprávněnými zásahy; chráněn je i nehmotný obsah informací před zničením, zneužitím, poškozením, změnou,… è tím se zpro-středkovaně chrání další zájmy – projevy osobní povahy, obchodní tajemství,…

– předmětem útoku je nosič informací, jeho obsah, technické a programové vybavení počí-tače nebo telekomunikačního zařízení

– jednání spočívá v tom, že pachatel získá přístup k nosiči informací a za této situace se dále počíná tak, že:

– neoprávněně užije informace uložené na tomto nosiči – § 257a odst. 1 a)

– takové informace zničí, poškodí, změní nebo je učiní neupotřebitelnými – b)

– učiní zásah do technického nebo programového vybavení počítače nebo jiného telekomunikačního zařízení – c)

– přístup pachatele k nosiči informací může být oprávněný i neoprávněný, lze ho učinit i na dálku

– neoprávněné užití je např. použití projevů osobní povahy v rozporu s § 12 ObčZ, porušení obchodního tajemství, užití díla, jež je chráněno autorským právem,…

– zničení či poškození, změna informací nebo jejich učinění neupotřebitelnými – jde o úplné nebo částečné znehodnocení informačního obsahu nosiče informací

– nosičem informací se myslí nosič informací majících elektronickou podobu (např. pevný disk, operační paměť, diskety,…)

– subjektivní stránkou je úmyslné zavinění; pachatel také musí mít úmysl způsobit jinému škodu nebo jinou újmu nebo získat sobě nebo jinému prospěch X ke škodě, jiné újmě či prospěchu nemusí dojít

– jednočinný souběh je možný hlavně s vyzvědačstvím, ohrožením utajované skutečnosti, zneužíváním informací v obchodním styku, nekalou soutěží,…

14. Trestné činy proti majetku (poškozovací)

– POŠKOZOVÁNÍ CIZÍ VĚCI – § 257, 257b, POŠKOZENÍ A ZNEUŽITÍ ZÁZNAMU NA NOSIČI INFORMACÍ – § 257a

– objektem podle § 257 je vlastnictví, chráněna je neporušenost i použitelnost věci

– předmětem útoku je cizí věc, může být i nemovitá; může jít i o cizí zvíře; ve vztahu k některému z manželů nemůže jít o věc ve společném jmění; předmětem útoku by mohly být i res derelictae nebo res nullius, jestliže jsou ještě užitečné a mají nějakou hodnotu

– jednáním je zničení, poškození nebo učinění věci neupotřebitelnou; to lze způsobit i opominutím zvláštní činnosti

– u zničení a poškození věci jde o porušení hmotné podstaty věci X učinění věci neupotřebitelnou není porušením hmotné podstaty věci – vztahuje se k účelu, k němuž věc slouží

– opět musí jít o škodu nikoli nepatrnou

– subjektivní stránka – vyžaduje se úmysl

– v § 257 odst. 2 d) u věcí požívajících ochrany podle zvláštních předpisů jde např. o kulturní památky, sbírky muzejní povahy a chráněné části přírody

– jednočinný souběh je možný s krádeží, porušováním domovní svobody, s týráním zvířat,… X je vyloučen jednočinný souběh s TČ, které jsou zvláštními případy poškozování cizí věci (záškodnictví; ohrožování oběhu tuzemských peněz; poškozování lesa těžbou; nakládání s nebezpečnými odpady;…)

– § 257b – jde o zvláštní případ poškozování cizí věci

– objektem je rovněž vlastnictví; předmětem ochrany je hlavně neporušenost povrchu věci a její vzhled => chráněny i jiné než majetkové hodnoty – estetické a kulturní

– objektivní stránka:

– k poškození cizí věci musí dojít specifickým způsobem è postříkání, pomalování nebo popsání barvou nebo jinou látkou

– v základní skutkové podstatě v § 257a odst. 1 se nevyžaduje způsobení škody v určité výši => výše škody má význam až u kvalifikovaných skutkových podstat

– předmětem útoku je povrch některých cizích věcí – zejména budov, jiných objektů, veřejných prostor, dopravních prostředků

– subjektivní stránka spočívá v úmyslu

– jednočinný souběh je možný např. s výtržnictvím

LICHVA – § 253

– objektem je majetek a možnost správného rozhodování v majetkových záležitostech

– objektivní stránka – dvě formy jednání:

– pachatel zneužívaje něčí tísně, nezkušenosti nebo rozumové slabosti nebo něčího rozrušení dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru è pachatelem může být kdokoli

– pachatel takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede è pachatelem je osoba rozdílná od toho, kdo lichvářskou pohledávku sjednal – protože kdyby ji sjednal ten, kdo by ji následně uplatnil => přičítalo by se mu jednání podle odst. 1 alinea 1

– subjektivní stránka – lichva je úmyslný TČ; úmysl musí zahrnovat lichvářskou povahu poskytnutého nebo slíbeného plnění, popř. lichvářskou povahu uplatněné pohledávky

– rozdíl od podvodu – lichvář neuvádí jiného v omyl

– kde jsou naplněny znaky obou, je ustanovení o lichvě speciální k ustanovení o útisku podle § 237

Úvěrový podvod – § 250b – objektivní stránka:

– pachatel při sjednávání úvěrové smlouvy či v žádosti o poskytnutí subvence nebo dotace uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí (odst. 1) è TČ je dokonán již samotným uvedením nepravdivých n. hrubě zkreslených údajů nebo zamlčením podstatných údajů, aniž došlo k poskytnutí úvěru, dotace či subvence

– pachatel bez souhlasu věřitele nebo jiné oprávněné osoby použije úvěr, subvenci nebo dotaci na jiný než určený účel (odst. 2) è TČ může být dokonán až poté, co byly úvěr, dotace nebo subvence poskytnuty

– ani zde se na rozdíl od obecného podvodu nevyžaduje způsobení škody nebo získání prospěchu

– pachatelem podle odst. 1 může být kterýkoli účastník úvěrové smlouvy, jiné osoby mohou být účastníky; pachatelem podle odst. 2 může být v případě účelového úvěru zásadně dlužník, u dotace a subvence jejich příjemce

– subjektivní stránka – úmyslné zavinění; nevyžaduje se úmysl způsobit škodu

– provozování nepoctivých her a sázek – § 257c – zvláštní případ blízký podvodu

– objektem je zájem na poctivém provozování her a sázek; nepřímo je tak chráněn rovněž cizí majetek

– jednání – někdo provozuje peněžní nebo jinou podobnou hru nebo sázku, jejíž pravidla nezaručují rovné možnosti výhry všem účastníkům

– sázka je příslib plnění pod podmínkou, že dojde k určité události, nebo že se určité tvrzení ukáže jako pravdivé; hra je druhem sázky – plnění je závislé na výsledku hry

– peněžní hrou je jakákoli hra, které se dobrovolně účastní alespoň jedna osoba rozdílná od provozovatele hry, pokud zaplatí peněžní vklad, jehož návratnost se nezaručuje; jinou podobnou hrou může být hra založená na stejném principu, pokud je vkladem jiná hod-nota než peníze

– vyvolání či využití omylu není znakem tohoto TČ, proto použije-li se ho zde => jde o podvod; také se nevyžaduje způsobení škody ani získání prospěchu

– nespadají sem hazardní hry (jde o hry, jejichž výsledek závisí výlučně nebo převážně na náhodě) – jejich neoprávněné provozování je postižitelné podle § 118a

– pachatelem je jen provozovatel hry, nikoli účastník hry (ten je poškozeným)

– subjektivní stránka spočívá v úmyslném zavinění

NEOPRÁVNĚNÉ DRŽENÍ PLATEBNÍ KARTY – § 249b

– objektem je majetek – hlavně peníze na bankovním účtu či jiné peněžní prostředky, k nimž lze získat přístup prostřednictvím platebních karet, apod.; nepřímo je chráněn i řádný průběh platebního styku

– jednání spočívá v tom, že pachatel si neoprávněně opatří nepřenosnou plateb-ní kartu jiného identifikovatelnou podle jména nebo čísla, nebo předmět způsobilý plnit její funkci => trestné je tedy opatření si, nikoli další držení a použití (to může být vyjádřeno souběhem s jiným poruchovým TČ)

– jde o jednání, které by mohlo být přípravou k TČ proti majetku (krádež, podvod)

– jde o ohrožovací TČ => takže k jeho dokonání není třeba způsobení škody ani získání neoprávněného majetkového prospěchu

– subjektivní stránka – je třeba úmyslu; úmysl zahrnuje jen neoprávněnost opatření si platební karty, nevztahuje se na její pozdější použití

– jednočinný souběh je možný hlavně s krádeží, s podvodem,…

– ZATAJENÍ VĚCI – § 254

– objektem je vlastnictví

– předmětem útoku je cizí věc, která se dostala do moci pachatele nálezem, omylem nebo jinak bez přivolení oprávněné osoby; může jít jen o věci movité

– v nálezu jde o věci ztracené, které jsou mimo dosah oprávněné osoby, předmětem útoku jsou i věci opuštěné a skryté

– omylem se dostane věc do moci pachatele, když je např. poštou doručena na nesprávnou adresu – předpokládá se, že pachatel v době, kdy věc dostává do moci, o omylu neví X kdyby si to hned uvědomil, byl by to podvod

– i zde je trestní odpovědnost omezena na věci nikoli nepatrné hodnoty

– jednání spočívá v tom, že si pachatel věc přisvojí

– subjektivní stránka – zavinění je úmyslné, úmysl se musí vztahovat i ke způsobu, jakým se věc do moci pachatele dostala

Pojistný podvod – § 250a – objektivní stránka:

– pachatel uvede při sjednávání pojistné smlouvy nebo při uplatnění nároku na plnění z takové smlouvy nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje / nebo podstatné údaje zamlží (odst. 1) è dopadá jen na smluvní pojištění (dobrovolné i povinné)

– pachatel vyvolá pojistnou událost / nebo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje v úmyslu zvýšit vzniklou škodu (odst. 2) è může být spáchán s jakýmkoli pojištěním (smluvním i zákonným)

– na rozdíl od obecného podvodu se zde nevyžaduje způsobení škody, ani získání prospěchu

– kromě § 250 a odst. 1, který je vázán na údaje poskytnuté k uplatnění nároku na plnění z pojistné smlouvy => je ve všech ostatních případech čin dokonán, aniž by byl uplatněn takový nárok

– pachatelem podle § 250a odst. 1 může být kterýkoli účastník pojistné smlouvy, zejména pak pojistník (ten, kdo s pojistitelem uzavřel smlouvu) nebo pojištěný (ten, na jehož majetek, život či zdraví, anebo odpovědnost za škody se má pojištění vztahovat) X podle § 250a odst. 2 může být pachatelem kdokoli

– subjektivní stránka spočívá v úmyslném zavinění; nevyžaduje se úmysl vylákat pojistné plnění (jen u odst. 2 je třeba úmyslu směřujícího ke zvýšení způsobené škody)

– jednočinný souběh je možný v případě § 250a odst. 2 s TČ obecného ohrožení, ublížení na zdraví, poškozování cizí věci, zneužívání vlastnictví

ZPRONEVĚRA – § 248

– objektem je vlastnictví věci

– předmětem útoku je cizí věc, která byla pachateli svěřena; není zcela vyloučené, aby to byla nemovitá věc; zpravidla je to věc individuálně určená X věci zastupitelné mohou být zpronevěřeny, pokud má držitel povinnost vrátit tytéž věci (ne jen téhož druhu a množství), nebo zbaví-li se pachatel jejich přisvojením možnosti je vrátit – např. u svěřených peněz (utratí je a nemůže je včas vrátit)

– věc je svěřena, je-li odevzdána do výlučné faktické moci jiného – podmínkou není písem-ná smlouva, stačí faktické předání věci; svěřitel nemusí být vlastníkem věci

– předmětem zpronevěry není věc, která sice je ve faktické moci jiného, ale moc dosavad-ního držitele je zachována

– svěřené věci jsou např. peníze, které má doručit poštovní doručovatel, zavazadla v úschovně zavazadel, motorové vozidlo dané do opravy,…

– jednáním je přisvojení si věci – každá dispozice s věcí, která má trvale vyloučit dosavadního vlastníka z dispozice s věcí (např. neoprávněný prodej, darování, spotřebo-vání, předání do zastavárny,…) X každou dispozici se svěřenou věcí proti příkazu svěřitele však nelze považovat za zpronevěru –např. užívání odporující dohodě

– zničení svěřené věci je trestné podle § 257

– na rozdíl od krádeže se pachatel věci nezmocňuje – má ji už před přisvojením ve své moci

– na rozdíl od podvodu získá pachatel moc nad věcí bez vyvolání / využití omylu nebo neznalosti podstatných skutečností

– zpronevěra je TČ, pokud je způsobena škoda nikoli nepatrná X jinak jde o přestupek

– pachatelem je ten, komu byla věc svěřen a kdo si ji neoprávněně přisvojil; jiné osoby mohou být jen účastníky

– pachatel, který si na základě dohody přisvojuje cizí věci společně s osobou, jíž byly svěřeny, se účastní na zpronevěře => není spolupachatelem, ale účastníkem

– subjektivní stránka – je třeba úmyslu

– jednočinný souběh je možný zejména se zneužíváním pravomoci veřejného činitele, s poškozováním lesa těžbou, s nedovoleným ozbrojováním,…