Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

ČTYŘI ZÁKLADNÍ FÁZE HOSPODÁŘSKÉHO CYKLU

ad 1.
- konjunkturálně rozjeté hospodářství → překročení únosné míry převisu AS firmy nerozpoznají

ad 2.
- země přesáhne hranice nových produkčních možností → čerpání chybějících výrobních faktorů na dluh ze zahraničí → „přehřátí“ ekonomiky

ad 3.
- finanční a následně i hospodářská krize → tj. návrat k potenciálnímu produktu, ale setrvačnost ekonomiky → řetězová reakce bankrotů
- k recesi dochází, jestliže HDP klesá po dvě po sobě následující čtvrtletí
- deprese je označení pro zvláště hlubokou recesi
- výrazně roste míra nezaměstnanosti= „cyklická nezaměstnanost“

ad 4.
- země se dostává pod hranici svých produkčních možností (nevyužívá plně své výrobní faktory), ale D nikdy neklesne na nulu
- označováno jako dolní bod obratu

Hospodářský cyklus, agregátní poptávka a agregátní nabídka

hospodářský cyklus

Typy hospodářských cyklů podle dělby trvání a příčin vzniku:
(nejdůležitější roli hrají investice)
- krátkodobé (Kichinovy cykly) – 3 roky – příčina vlnění je spojována se změnami cyklu zásob a rozpracované výroby)
- střednědobé (Juglarovy cykly) – 10 – 12 let – příčina spojována se změnami investičního cyklu ( investice rovněž podléhají vlnám)
- dlouhodobé (Kondratěvovy dlouhé vlny) – 50 let – bývají spojovány se zásadními změnami výrobních technologií, monetárními jevy a významnými politickými událostmi

agregátní poptávka a agregátní nabídka

V mikroekonomii si pod pojmem poptávka představíme spotřebitele ( domácnosti ) a nabídka je představována výrobci ( firmy )

V makroekonomie musíme myslet komplexněji a postihnout všechny, kdo v dané ekonomice něco poptávají nebo nabízejí.

ALE Hospodářský růst nevede vždy ke zvyšování kvality života ( průvodní jevy):

ALE Hospodářský růst nevede vždy ke zvyšování kvality života ( průvodní jevy):
- nadměrné znečišťování ŽP
- neúměrné vyčerpávání neobnovitelných přírodních zdrojů
- zvyšování rozdílů mezi bohatými a chudými vrstvami obyvatelstva

Nelze prosazovat dosahování maximálně možného tempa růstu, ale pouze takového, které vytváří předpoklady pro zvyšování kvality života.

Absolutní hodnota = udává ekonomickou sílu hospodářství
1% = 50 mil. domácností → příjmy vyšší než 24 tis. dolarů ročně = nejbohatší domácnosti na světě → vydělávají víc než 60% nejchudší domácnosti → ČR 7088 dolarů ročně → jsme na hranici chudoby

Ekonomické dění ve společnosti je trvalým pohybem, kolísáním

výkonnost tržního hospodářství v čase se vyvíjí nerovnoměrně

základní tendence dosažení ekonomické rovnováhy jako nejefektivnějšího stavu je dosahována posloupností dílčích nerovnováh
JE ZÁKONITÁ

CYKLICKÝ VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ

CYKLICKÝ VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ
(cykličnost se nedotýká jen národních ekonomik, ale často zasahuje světovou ekonomiku jako celek – velká hospodářská krize 1924 – 1933)

Hospodářský cyklus je opakující se nesoulad mezi potenciálním produktem a skutečným produktem národního hospodářství.

skutečný HDP <> potenciální HDP → NH přetěžuje disponibilní zdroje

cyklické kolísání skutečného produktu okolo potenciálního vykazuje určitou pravidelnost

ČTYŘI ZÁKLADNÍ FÁZE HOSPODÁŘSKÉHO CYKLU
1. expanze (rozvoj, konjunktura, rozmach D i S)
2. vrchol (převis S nad D)
3. krize (recese, deprese, pokles S i D)
4. sedlo (dno, vyrovnání a oživení D i S)

Ekonomický růst, hospodářský cyklus

ekonomický růst, hospodářský cyklus

Vývoj hospodářství s tržním a smíšeným ekonomickým systémem probíhá v cyklech, ekonomika se ALE nevrací k původní výkonnosti.

základního kladného tempa růstu („trend tempa růstu“)

z dlouhodobého hlediska roste reálný HDP (HND)

Hospodářský (ekonomický) růst je procesem, jímž se zvyšuje schopnost národního hospodářství vyrábět statky a služby.

Ekonomický růst úzce souvisí s posuzováním hranic produkčních možností země.

Ekonomický růst chápeme jako zvyšování množství statků a služeb, které ekonomika vyrábí.

Vyjadřujeme ho pomocí reálných NE nominálních makroekonomických ukazatelů.

Hospodářský růst např. vyjadřujeme jako přírůstek reálného HDP na jednoho obyvatele (je-li přírůstek obyvatelstva vyšší než tempo hospodářského růstu, může dojít k poklesu životní úrovně)

Hlavní faktory, které určují schopnost národního hospodářství dosahovat ekonomického růstu:

Hlavní faktory, které určují schopnost národního hospodářství dosahovat ekonomického růstu:
- disponibilní ekonomické zdroje
- schopnost využití těchto zdrojů

Schopnost využití ekonomických zdrojů je dána:
- vlastnickou strukturou
- rozvinutostí tržní ekonomiky a jejich institucí
- právním systémem, atd.

Jako zdroje hospodářského růstu je možné identifikovat tyto hlavní faktory:
1. přírůstek nabídky pracovních sil ( vývoj obyvatelstva, imigrace, zlepšování zdraví
2. přírůstek fyzického kapitálu (lepší vybavenost práce kapitálem →vyšší PP)
3. zvyšování investic do lidského kapitálu
4. technický pokrok ( efektivnější využivání lidských a kapitálových zdrojů)
5. řízení a organizace výroby
6. úspory z rozsahu výroby a ze specializace (zvláštní faktor)

Neexistuje jednoduchá křivka nabídky ← monopol v závislosti na posunu poptávkové křivky může:

- neexistuje jednoduchá křivka nabídky ← monopol v závislosti na posunu poptávkové křivky může:
1. nabízet různá množství při stejné ceně
2. nabízet stejné množství při různých cenách
- firmy nemusí sledovat jeden cíl, kterým je maximalizace zisku (← vydělení pozic vlastník x vedení)

- maximalizace obratu = spíše cíl vedení (managementu) → jejich platy a další odměny závisí spíše na výnosech než na ziscích

snaha rozšiřovat výrobu až do bodu maximálních výnosů, tzn. za hranici maximalizace zisku

NEW = čisté ekonomické bohatství
= makroekonomický ukazatel

NEW = HNP + šedá a černá ekonomika + produkce pro vlastní potřebu – negativní dopady hospodářské činnosti (záporné externality trhu)

těžko měřitelné a sledovatelné veličiny (fáze teoretických úvah)

ŠEDÁ EKONOMIKA

ŠEDÁ EKONOMIKA
= nezdaněná práce a příjmy
= ekonomické vztahy porušující běžné etické a morální normy společnosti
= většinou na hranici zákona → těžko právně postižitelné

Např. korupce
= narušuje hospodářskou soutěž
= vede k neefektivnosti
= úplatek vystupuje v dalším procesu směny jako inflační peníze

ČERNÁ EKONOMIKA
= příjmy z trestné činnosti, prodeje drog, hazardních her, apod.
= souhrn ekonomických vztahů, které porušují zákony dané země

Např.
= hospodářská kriminalita jednotlivců
= organizovaný zločin →nelegální peníze vracené do legálního oběhu

OLIGOPOL

1 - způsob vyhnutí se přímé konkurenci (ta snižuje zisky)
- vytváří smluvní oligopol, kartely (oficiálně nejsou legální)
- dohoda směřuje k omezení celkového výstupu → zvýšení cen + rozdělení trhu a bariérám vstupu na trh

kartel se tak efektivně stává monopolem

firmy chtějí maximalizovat své společné zisky

ALE nelze maximalizovat výnosy bez ohledu na to, jak bude ovlivněn zisk → OMEZENÁ maximalizace výnosů = výnosy z prodeje jsou maximalizovány dodatečným ziskem pro vlastníka

- maximalizace růstu = předpokládaný cíl vedení i vlastníka
ALE vlastník nemusí akceptovat požadavek na velký podíl reinvestovaných zisků nutných ke zvýšení firemních aktivit
= zvětšení jmění firmy → kapitálové zisky ze vrůstající ceny podílů vlastníka (vlastníků)
- maximalizace zisku = jednoznačný cíl vlastníka
= dlouhodobě primárním cílem
( nutnost zvětšování dlouhodobého kapitálu potřebného k financování růstu firmy)

Monopolista

Monopolista bude maximalizovat své zisky stanovením výstupu v bodě, v němž MC = MR (mezní náklady = mezní příjem)
Protože monopolista má klesající poptávkovou křivku, znamená to, že P > MR → musí snížit cenu všech předchozích jednotek výstupu, aby prodal poslední jednotku výstupu → MR je nižší než cena v důsledku této ztráty
a zároveň P je nad MC → MONOPOL VYVOLÁVÁ NEEFEKTIVNOST, protože produkuje menší než optimální množství

monopolista může vydělat více, než kdyby byl nucen vystupovat na trhu jako dokonalý konkurent.
síla diferenciace může být velká, ale rozhodující úlohu ve volbě spotřebitele má nakonec cena produktu
(nejlepší služba = vysoce kvalitní statky za nízké ceny)
= extrém, tzv. výlučný monopol → vzácný→ v dlouhém období není žádná firma zcela zabezpečena před útokem konkurentů

- představuje vysoký stupeň koncentrace

OLIGOPOL

OLIGOPOL

dva typy oligopolů:
- několik prodávajících s identickým (téměř identickým produktem)
- několik prodávajících s diferencovanými produkty

- ve všech oligopolních odvětvích je počet výrobců tak malý, že každý z nich musí při rozhodování brát ohled na možné reakce každého z ostatních → oligopolní firma si nikdy není jistá, jak se zachovají její soupeří → riziko podnikání

nelze vyvodit obecné závěry o ceně a objemu výstupu

existuje „dolní“ a „horní“ hranice (mantinely) oligopol
1 = tajná dohoda (neformální) = smluvní oligopol
2 = konkurence = konkurenční oligopol

Bariéry vstupu na trh:

Bariéry vstupu na trh:
- ze zákona = monopoly ze zákona (znárodněná odvětví)
- úspory z rozsahu % rozšíření rozsahu výstupu na základě nižších C → P→ zbavení se konkurence přirozenou cestou = PŘIROZENÝ MONOPOL
= všichni potenciální konkurenti mohou být udrženi vně odvětví skutečným nebo hrozícím snížením P
- umělé bariéry = např. dočasné snížení cen jako varování (dravčí cenotvorba → ztráty konkurence v cenové válce)
= spojení prodejce a distributorů
= neustálý vývoj nových výrobků a inovace

uplatníme analýzu monopolu maximalizujícího své zisky

společný výstup stanoví kartel na základě vztahu MR=MC

firmy společně inkasují nadnormální zisky

Podmínky úspěšnosti kartelu:

Podmínky úspěšnosti kartelu:
1. čím méně firem jedná, tím větší je naděje pro dosažení dohody o ceně a výstupu (otázka dodržování a nákladnosti kontrol dohodnutých „kvót“ = podílů na trhu)
2. tržní poptávka po produktu by měla vykazovat malou pružnost (výstup omezen v malém množství → proporcionálně velký nárůst cen a výnosů)
3. do kartelu musí vstoupit všichni hlavní výrobci
4. vstup do odvětví by měl být obtížný nebo nákladný

mezi 1 a 2 → oligopol s dominantní firmou
- využívá se tam, kde je pro silnou firmu výhodné přenechat část trhu slabším konkurentům → silná firma se na části trhu chová jako monopol

cenové vůdcovství = malé firmy respektují cenu, kterou určitá dominantní firma

1. vzhledem ke své velikosti nerealizují úspory z rozsahu
2. jejich C podmínky jsou pro ve srovnání s dominantní firmou horší
3. P nemohou stanovit vyšší → ztráta zákazníků
4. P nemohou stanovit nižší horší nákladové podmínky

Osobní důchod

Osobní důchod
= čistý ND – zisky firem – nepřímé daně – (důchody domácností) daně sociálního pojištění – úroky firem + transferové platby domácnostem = hrubý ukazatel

Disponibilní důchod
= osobní důchod – daně z osobních příjmů (tj. přímé daně)
= hodnocení vývoje spotřeby domácností, jejich majetku, úspor

HDP (HND) často užíván k porovnávání příjmů nebo výdajů v konkrétní věci

r. 1999 – odhad C na JE Temelín 100 mld. Kč běžných cenách
r. 1999 – HDP 1870 mld. Kč

r. 1999 – osobní majetek Billa Matese 60 mld. USD
= 2280 mld. Kč (38 Kč/USD)

Skutečný (reálný) HDP

Skutečný (reálný) HDP
= pomocí produktové nebo důchodové metody vypočítaný skutečně dosažený HDP dané ekonomiky

Potenciální HDP
= teoretická úroveň HDP při využití všech výrobních zdrojů dané ekonomiky (hranice produkčních možností země)

HNP + HDP
= pouze statky a služby, které prošly legálním trhem

zboží s určitou cenou, prodejem kterého došlo k realizaci příjmů všech účastníků hospodářského procesu

nejsme do HNP a HDP schopni zachytit
- statky a služby, které si lidé ve sledovaném období vyráběli pro vlastní potřebu
- statky a služby, které prošly nelegálním trhem (šedá a černá ekonomika)

2, představuje 2 možnosti:
a - konkurence cenová u produktu homogenního = ceny budou sníženy na úroveň normálních zisků mezní firmy (s C) jako v dokonalé konkurenci
b – necenová konkurence u produktů diferenciovaných = výsledek konkurence je nejistý kvůli vzájemné závislosti firem (substituce)

KAŽDÝ SKUTEČNÝ OLIGOPOL JE TŘEBA ANALYZOVAT ZVLÁŠŤ

Injekce

injekce ( kompenzace úniků , mají povahu výdajů na domácí výstup, ale nemají původ v sektoru domácností )
- investice ( L ) → jejich zdrojem jsou nerozdělené zisky firem a vklady domácností do finančních aktiv

čisté investice = hrubé investice – odpisy

- státní výdaje ( G ) → nákupy „ z daní“
- export ( Ex ) → platby získané vývozem

Všechny ukazatele ( makroekonomické veličiny ) je možné konstruovat pouze jako peněžní ukazatele
problém inflace ( deflace )
( existující ceny statků a služeb x vývoj cenové hladiny )

nutnost vyloučení změn cen hladiny

očištění makroekonomických ukazatelů

→ běžné ceny = aktuální ceny daného roku ( nemožnost srovnání )
→ stálé ceny = přepočet běžných cen podle cen výchozího vybraného roku )
→ cenový deflátor (v %) = odráží změny cen všech statků a služeb na trhu (čím více je do tohoto indexu zahrnuto cen, tím obtížněji se konstruují = cena celého HDP (u HDP)

cenový deflátor HDP = nominální HDP/reálný HDP

- nominální HDP = HDP vyjádřený v běžných cenách
- reálný HDP = HDP vyjádřený ve stálých cenách

Důchodová metoda

důchodová metoda
- vychází z fáze hospodářského procesu – rozdělování
- sčítá všechny důchody směřující ke každému účastníku výroby jako odměna
za vynaložení svých výrobních faktorů ( → název národní důchod )
- představuje hodnotu výstupu měřeného cenami výrobních faktorů + odpisy +
nepřímé daně ( nestávají se důchodem )

HNP = mzdy + renty + zisky + úroky + opotřebení investic + nepřímé daně

HNP = ND + opotřebení investic + nepřímé dně

- u této metody nezahrnujeme:
- transferové platby ( nejsou odměnou za služby → pouze přerozdělení
důchodu )
- platby firem jiným firmám ( duplicity při nákupech meziproduktů →
metoda přidané hodnoty = rozdíl mezi tržbami z prodejů statků a
služeb a výdaji firmy na pořízení mezistatků od jiných firem →
zahrnujeme C firem, které mají charakter nákladů na nákup výrobních
činitelů s vyloučením C s povahou plateb jiným firmám )

HDP a HND

HDP a HND jsou základem soustavy národních účtů
( přičemž „čisté“ jsou mnohem přesnějším odrazem výkonnosti NH v daném roce, ale obtíže se zjišťováním výše odpisů při statistickém výkaznictví )

možnost srovnávání makroekonomických ukazatelů jednotlivých zemí ( výkonnosti ekonomik )

HDP a HND na jednoho obyvatele

důchodová ( nákladová ) metoda

1. mzdy a jiné platby zaměstnancům 2684
2. čistý úrok 354
3. retní důchod osob 18
4. nepřímé podnikové daně, úpravy 369
( vykazovány jako výdaje na výrobu )
5. znehodnocení kapitálu ( odpisy ) 479
6. zisky ( před zdaněním )
4527
HNP
minus znehodnocení kapitálu ( tj. odpisy z kapitál. spotřeby ) 480
rovná se čistý NP 4047

úniky ( projevily by se poklesem důchodu )

- úspory (Es) → únik kupní síly z koloběhu
- zdanění ( T ) → část důchodů pocházejícího z výrobní činnosti se nevrací
zpět jako výdaj
- dovoz ( Im ) → při „ otevřené “ ekonomice se část výdajů nevrací zpět
domácím firmám

Čistý vývoz

čistý vývoz = export – import

výdajová metoda
v mld. USD
1) osobní výdaje na spotřebu 3012
- statky dlouhodobého užití 442
- statky krátkodobého užití 998
- služby 1592

2) hrubé soukromé domácí investice 713
- fixní do bytové výstavby 227
- fixní investice firem 447
- změny stavu zásob 39

3) vládní nákupy statků a služeb 925

4) čisté vývozy - 123
- vývozy 428
- dovozy 551

HDP 4527
mínus znehodnocení kapitálu ( tj. odpisy z kap. spotřeby ) - 480

= čistý DP 4047

HDP

obecná HDP = HNP + odtok – přítok = HNP – ( přítok – odtok )
srovnatelnost HDP = HNP – čistý přítok


odtok = důchody ( zisk, dividendy, renty a úroky )
z „cizího“ majetku a investic v dané zemi

přítok = důchody z „národního“ majetku a investic občanů dané
země v zahraničí

koloběh důchodů výdajů s úniky a injekcemi

měření domácího produktu zahrnuje pouze nově vyrobené statky

Pro výpočet HDP používáme dvě rovnocenné metody
a) produktovou ( tok produktů ) – pohled výroby a následné spotřeby
b) důchodovou ( nákladovou ) – pohled rozdělování a vlastnictví výrob. faktorů
c) výdajová = zrcadlový obraz metod produktové

ad a) produktová metoda
- vychází z fáze hospodářského procesu – výroby
- sčítá všechny hodnoty finálních výstupů za dané období ( → název domácí produkt )

Výdajová metoda

výdajová metoda
- tato hodnota je určována podle tržních cen produktů a služeb, které firmy za dané období prodaly domácnostem, vládě, jiným firmám + čisté vývozy

tržní cena statku není stejná jako cen, kterou obdrží prodávající tohoto statku ( nepřímé daně )
čistá cena = tržní cena – nepřímé daně = náklady výrobních faktorů

HDP = C + I + G + X
X= Ex – Im

HDP = spotřeba domácností + investice soukromých domácích firem + vládní nákupy + čistý vývoz

1) spotřeba domácností = výdaje za finální produkci uskutečněné občany za daný
rok ( NE mezistatky → duplicity )
= tvoří zpravidla 2/3 HDP

2) soukromých domácích firem = koupě nových bytů, výdaje za stroje, budovy, technologie + změny stavu zásob ( odráží výrobu firem pro potřeby jiných firem )

3) vládní nákupy = výdaje na infrastrukturu, obranu státu, školství, zdravotnictví, apod.
= nezahrnují se sem transferové platby ( spotřeba
v domácnostech → duplicity )

Celkový produkt ( výkonnost NH )

Pod pojmem celkový produkt ( výkonnost NH ) většinou chápeme množství statků a služeb, kterou ekonomika vyprodukovala za určité období ( většinou jeden rok )

Tento produkt vzniká v důsledku využití služeb různých výrobních faktorů

Důchody pocházejí z prodeje výstupu ( tj. zboží a služeb ) a zároveň vytvářejí i kupní sílu nezbytnou k nákupu tohoto výstupu

Nejdůležitějšími konkrétními ukazateli měření celkového produktu jsou:

1)hrubý domácí produkt – ( HDP – GDP ) = souhrn statků a služeb vyjádřený v penězích vytvořený za určité období ( zpravidla 1 rok ) výrobními faktory NH bez ohledu na to, jsou-li vlastněny občany státu nebo cizinci

HDP je počítám na územním principu = území státu ( preferují ho evropské země )

2)hrubý národní produkt ( HNP v GNP ) = souhrn státků a služeb vyjádřený v penězích vytvořený za určité období výrobními faktory ve vlastnictví občanů příslušené země, bez ohledu na to, zda tyto statky vyrobili na území dané země nebo v zahraničí.

HNP je počítán na národním principu ( používán především v USA )

HDP a HNP můžeme vzájemně přepočítat, pokud známe hodnotu čistého příjmu z majetku v zahraničí

hospodářská politika vlády

ab 1 ) vládní výdaje – ovlivňují relativní rozsah kolektivní spotřeby ve srovnání se
soukromou spotřebu
zdanění: odčerpává část důchodů a omezuje soukromé výdaje.
Zároveň ovlivňuje investice a potenciální produkt
Fiskální politika ovlivňuje celkové výdaje a tím působí minimálně krátkodobě
na reálný HNP ( HDP ) a na inflaci

ad 2) důchodová politika je souhrn opatření vlády, která usilují o zmírnění inflace
pomocí přímých kroků směrem ke mzdám a cenám ( v nemilosti v období nízké
inflace – 80. léta )

ad 3) monetární politika je uskutečňována centrální bankou a vymezuje nabídku
peněz. Změny v nabídce peněz pohybují úrokovými sazbami ↑ a ↓ a ovlivňují
tak výdaje na fyzický kapitál ( investice ). Monetární politika má významný vliv
na reálný i potenciální HNP ( HDP )

ad 4) zahraniční ekonomická politika – obchodní politika, usiluje o udržení dovozů v souladu s vývozy a o stabilizaci měnových kurzů → jednání v zájmu koordinace makroekonomických cílů a hospodářsko – politických opatření mezi jednotlivými vládami.

Hospodářská politika vlády

Jestliže oceňujeme výkonnost NH z makroekonomického hlediska, sledujeme tyto cíle

1) vysokou úroveň a tempo růstu celkového produktu
2) vysokou míru zaměstnanosti a nízkou míru nedobrovolného zaměstnanosti
3) nízkou míru inflace ( stability cenové hladiny )
4 ) vyrovnanou platební bilanci

hospodářská politika vlády


CÍLE

1) produkt
- vysoká úroveň, rychlé tempo růstu

2) zaměstnanost
- vysoká úroveň zaměstnanosti
- nízká nedobrovolná nezaměstnanost

3) stabilita cenové hladiny v podmínkách volných trhů
- optimální cenová hladina

4) bilance se zahraničím
- rovnováha vývozů a dovozů
- stabilita měnového kurzu



NÁSTROJE

1) fiskální politika
- vládní výdaje, zdanění

2) důchodové politiky
- od dobrovolných mzdových a cenových směrnic, povinnou regulaci

3) monetární politika
- regulace nabídky peněz ovlivňující úrokové sazby

4 ) ekonomie vnějších ekonomických vztahů
- obchodní politika, intervence do měnových kurzů

Národní důchod

národní důchod

Makroekonomie studuje ekonomiky jako celku zkoumá:
- úroveň celkového produktu národního hospodářství
- tempa růstu NH
- vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti
- cenové hladiny
- problematiku makroekonomické stabilizační hospodářské politiky - zahraničně ekonomické vztahy země

Vývoj NH odráží pomocí makroekonomických ukazatelů ( agregátů )
- hrubý domácí produkt
- národní důchod
- míra zaměstnanosti a nezaměstnanosti
- míra inflace

Základním měřítkem hospodářské úspěšnosti země je její schopnost vytvářet pro své obyvatelstvo vysokou úroveň výroby ekonomických statků a služeb

Elasticita

ΔQ
Q
elasticita : Ed
Δ P
P

Δ Q změna poptávkového množství
Q výchozí množství
Δ P změn ceny
P konečná cena

ΔQ = Q2 – Q1 Q = ( Q1 – Q2 ) : 2
ΔP = P2 – P1 P = ( P1 – P2 ) : 2

výnos

P . Q ( cena x zboží )

FC = fixní náklady
VC = variabilní náklady
TC = celkové náklady
MC = mezní náklady
AC = průměrné náklady
MR = mezní příjem
TR = celkový příjem
Z = zisk
TC = VC + FC

AC = TC
Q

MR = Δ TR
Δ Q

TR = P . Q ( výnos )

ZP = TR – TC

Privatizace

privatizace = převod ( prodej ) státem vlastněných společností do soukromých rukou

! proč ! v rámci srovnání se soukromým sektorem jednoznačně horší indikátory
- produktivita práce
- ekonomický růst
- výnosnost investovaných kapitálu
- ztráty ( kryty z daní )

Příčiny špatných výkonů státních firem:
→ monopolní síla - vede k neefektivnosti, nedostatku inovací, omezování
výběru spotřebitele
→ síla odborů - znárodněná odvětví vykazují vysoký stupeň členství
v odborech → nízká produktivita práce
→ nejasné cíle - vycházející z legislativy → malá motivace k udržování
nízkých C
→ problémy se sledováním výkonů - sledování naplňování jakéhokoliv záměru je
problematické, protože pouze st. podniky
vlastní informace potřebné k ověřování
( efektivnosti jejich činnosti )
→ nedostatečná motivace – jistota pracovních míst a postupu v kariéře ( nevázáno
na ekonomické výsledky )
→ zásahy státu do managementu - neočekávaná poškození ze strany státu
sledujícího momentální ekonomickou
politiku

Privatizace zahrnuje konflikt cíle:

Privatizace zahrnuje konflikt cíle:

1 ) podpora konkurence
2 ) rozvoj trhu pro řízení a. s. - burza cenných papírů → prodej a nákup akcií
→neustálý tlak na současné vedení ( ale problém =„zlatá akcie, velikost firmy ..)
3 ) snížení objemu půjček od veřejného sektoru nebo snížení daní – zisk financí pro
aktivity státu
4 ) omezení síly odborů ( ekonomické x politické pohnutky )
5) podpora vlastnictví akcií širokými vrstvami společnosti – rozšíření soukromého
vlastnictví → odvážnější postoj k investování ( demokracie = politické pohnutky
ekonomické )

konflikty např: mezi 3 a 1
5 a 2

poučení: rozsah selhání trhu může být zveličen → pouhá existence důvodů k zásahu neopravňuje vždy tento zásah provést v praxi

fixní náklady = stroje, pomůcky
variabilní faktory = práce
kvalifikace = fixní → na vyprodukovanou jednotku ( mzdový náklad 1 rektory )

Monopol maximalizující zisk

monopol maximalizující zisk = vyrábí Q, při němž P ( promítající MU ) převyšuje
MC

cílem státu snížit cenu a zvýšit výstup

zásahy:
→ opatření vedoucí ke zvýšení konkurence ( umělé bariéry vstupu a jejich odstranění,
prozkoumávání formálních i neformálních kartelů ) = rozbíjení koncentrace
→ znárodnění= vlastnění monopolů státem = společenská kontrola koncentrace
tržních sil
→ regulace = stanovení pravidel tvorby cen, úrovně výstupu, míry zisku apod.
→ daně a dotace = dotace na snížení MC → Q na optimum → vyšší zisky → paušální
daně ( daň z neočekávaných zisků, zvláštní daně )

nespravedlnost
- motivace pro zásahy státu = požadavek rovnosti
Zásahy měnící rozdělování důchodů mají vážné dopady na efektivnost
- monopol inkasuje nadnormální zisky na úkor spotřebitelů
- zvýšení zdanění – snížení motivace k práci
- diferenciace důchodů = vyšší průměrné úspory

Nespravedlnost

zásahy:
→ progresivní důchodová daň = míra zdanění se zvyšuje s úrovní důchodů = forma přerozdělování ( pozor na nemotivační efekt )
→ peněžní transfery = systém peněžních podpor a dávek jednotlivcům a domácnostem
→ naturální transfery = pomoc chudým formou poskytování služeb a zboží zdarma nebo jejich dotováním ( nemá pro spotřebitele možnost volby )
→ přímé zásahy státu do mechanismu trhu = stát zasahuje do trhu zboží a služeb, aby udržel nízké ceny ( dochází k deformacím fungování trhů )
→ přerozdělování bohatství = ucelenější přístup k přerozdělování, zohledňující existující rozdělení bohatství + způsob jeho převodu na další generaci ( dědická daň x právní postupy jak se jí vyhnout )

selhání státu
= jednání státu (vlády ) pod vlivem nátlakových skupin a zájmových lobby → dopad zásahů na celkový ekonomický blahobyt může být negativní

ekonomická politika x účinné uplatňování
C na zásahy x získaný prospěch

Omezená suverenita spotřebitele

omezená suverenita spotřebitele
- vychází z omezení rozhodování se o rozdělování statků preferencemi spotřebitele =
svobodná volba

přirozené omezení = nezletilost + nezpůsobilost

nadřazené statky = statky, které by z hlediska státní politiky měli lidé konzumovat, ať
si to přejí nebo ne ( povinná školní docházka )
= zásahy – reklama
- dotace
- poskytování zdarma
- povinnost

podřazené statky = statky, jejichž spotřeba je nežádoucí ( drogy, tabák, alkohol ) = zásahy – reklama
- zdanění
- regulace prodeje

problém – „ospravedlnění“ zásahů států „pod rouškou zvláštních znalostí a vědomostí skrytých široké veřejnosti“ v případech prosazování dílčích zájmů na společnosti jako celku ( ideje, předsudky )

Ochrana spotřebitele

ochrana spotřebitele
před - potencionálně nebezpečnými výrobky
- výrobky s nebezpečnými vedlejšími účinky
- finanční riziky
- neobvyklými podmínkami

zásahy
- zákazy výrobků a služeb
- regulace nabídky
- zpřístupnění informací
- příkazy označování výroby

pozor – nebezpečí přehnaných zásahů → zbytečné C na výrobce a v konečném důsledku na spotřebitele

monopolní síla
- pokud má firma dominantní postavení na trhu, neb několik výrobců spolupracuje na stanovení cen nebo objem výroby ( legální či nelegální kartel) = trhy nezajišťují efektivní, tj. optimální alokaci zdrojů z hlediska společnosti jako celku

zásah státu
optimum = společenské MC = společenským MU na všech zúčastněných trzích ( v dlouhodobé rovnováze )

Externí náklady

externí náklady =
statky, které je nesou ve značné míře
jsou na volném trhu většinou nabízeny v nadměrném množství
( nadprodukce )
( náklady škod způsobených činností firmy „ostatním“ )

Stát může u externality volit možnosti zásahu:
→ přesvědčování ( propagační akce, běžné, levné – ale efekt ? )
→ zajišťování statku státem ( produkce statku prostřednictvím státních podniků )
→ regulace a kontrola ( zákazy, příkazy → motivace )
→ daně a dotace ( struktura pobídek a zábran → externí C = zdanění,
externí U = dotace = „záporné zdanění“ lze je používat alternativně )
→ přidělování vlastnických práv ( zamezení stavu „všechno všech“ → znečištění +
viník + náhrada za vznik externích C )

Statky nezmenšitelné, ale vylučitelné

Statky nezmenšitelné, ale vylučitelné = málo frekventovaná silnice s dopravním značením

Nezmenšitelnost + nevyléčitelnost ve výrazném poměru = čisté veřejné statky

Pouze nezmenšitelnost = kolektivní statky

! problém ! i když veřejných statků spotřebou neubývá, musí se hradit C vynaložené na jejich produkci

problém černého pasažéra = tendence ekonomických subjektů podílet e na spotřebě, ale neplatit za ni

veřejné blaho x báze sponzoringu

Poskytovatel veřejného statku nemusí být přímo stát

oddělení ( účelové ) „zakoupení a dodávky“

výběrová řízení ( veřejné soutěže )

→ externality
Na volném a konkurenčním trhu:

- křivka a poptávky = odráží MU statku pro spotřebitele a tím i jejich mezní ochotu za statek platit
- křivka nabídky = MC firmy na výrobu statku
- rovnovážná cena = stav, kdy MC = MU

optimální rozložení zdrojů

při porušení rovnováhy klesá celkový užitek z celkové výroby

Externality

Externality = nezamýšlené kladné či záporné efekty, které může mít výroba nebo spotřeba statku na třetí, tj. nezúčastněné strany, přičemž tyto efekty nejsou zohledněny v ceně statku

externí náklady ani externí užitky nejsou součástí cen, které stanoví a spotřebitelé zaplatí

ti, kdo náklady způsobí, ani ti, kdo užitky získají za mě neplatí

= společenské náklady a užitky výroby plynoucí ze soukromých nákladů a užitků

celkové množství statku poskytovaného určitou organizaci může být větší nebo menší

pozitivní externality = člověk může užívat a nemusí za danou věc platit

externí užitky = společenský užitek Θ soukromý užitek

Jestliže společenský užitek > soukromý užitek → trh nemusí statek nabízet v dostatečném množství ( podprodukce )

důvod pro zásah státu ( ↑ nabídky na optimální úroveň )
→ dotace lze „ospravedlnit“, existují-li externí užitky ze statku
→ stimulace výroby a spotřeby

Mimoekonomická selhání

* mimoekonomická selhání = volné trhy nezaručují, že důchod a spotřeba nutně připadnou těm, co si to nejvíce potřebují nebo zasluhují
= zdroje tržního selhání je „neutrálnost“ k faktorům
„nespravedlnosti“ ( náhoda )

progresivní důchodové daně + přerozdělení bohatství transferovanými platbami, regulace ( přímé zásahy ), lze zasahovat v rámci makro i mikropolitiky

* veřejné statky ( x „soukromé“ ekonomické statky )
- neznamená, že je statek produkován státním podnikem, nebo přímo státem
- výhody z něj plynoucí nejsou určeny pouze jednomu jednotlivci nebo domácnosti

Má ekonomicky významné znaky:
- nezmenšitelnost = má-li jeden subjekt ze statku užitek, nebere tím nikomu jinému
možnost mít stejný užitek z téhož statku současně také
- nevylučitelnost ze spotřeby = jakmile je statek poskytnut, nelze nikomu zabránit,
aby ho používal

Selhání volného trhu

Selhání volného trhu lze rozdělit na:
- mikroekonomická = zejména neefektivní alokace zdrojů vedoucí k podprodukci nebo nadprodukci statků
příčinou je existence
- monopolní síly
- omezení suverenity spotřebitele
- externality
- veřejných statků

* makroekonomická = nepříznivý vývoj a nestabilita makroekonomických agregátů

* mimoekonomická = sociálně neúnosná nerovnoměrnost distribuce důchodů a bohatství, která není ve shodě s obecnou představou o „spravedlnosti“.

→ monopolní síly
= schopnost stanovit cenu vyšší než mezní náklady → mezní užitky nejsou v rovnováze s MC → subjekt s monopolní silou pobíhá ekonomickou rentu
= zdrojem tržního selhání je záměr subjektu nebo
objektivní podmínky panující na daném trhu

vhodná protimonopolní politika ( rozbíjení monopolů a usnadňování vstupu do odvětví )

Omezení suverenity spotřebitele

→ omezení suverenity spotřebitele
= spotřebiteli se nedostává úplných a objektivních informací ( manipulace vkusu )
= zdrojem tržního selhání
Je subjektivní nedostatek informací na straně spotřebitele

osvěta, regulace,zdaňování, dotace, zákazy, různé formy ochrany spotřebitele

→ veřejné statky a externality
= ceny neodrážejí skutečné společenské MC a společenské MU ← veřejné statky
vykazují přínosy, které jsou nekontrolovatelné rozptýleny mezi obyvatelstvem
← externality jako vedlejší efekty ekonomických aktivit trh neregistruje
= zdrojem tržního selhání je objektivní nedostatek informací nutných pro
správnou funkci tržního mechanizmu

* makroekonomická selhání = hospodářské cykly vyvolané v neřízených ekonomikách změnami objektivních podmínek na straně nabídky a poptávky ( přírodní katastrofy, války, technologické inovace )

stabilizace hospodářského růstu při optimálním využití zdrojů ( disponibilní zdroje → dosažitelný ekonomický blahobyt ) = makroekonomická politika státu

Tržní konkurence

tržní konkurence = je proces, ve kterém se střebávají různé zájmy různých subjektů trhu

konkurence mezi nabídkou a poptávkou = výrobci chtějí nabízet své zboží tak, aby měli co nejvyšší zisk x zákazníci chtějí uspokojit své potřeby nákupem tohoto zboží za co nejnižší cenu ( vzhledem k meznímu užitku )

konkurence na straně poptávky = konkurence mezi spotřebiteli.
Její význam roste především v případě, kdy nabídka převyšuje poptávku → jde o otázku přežití výrobců na trhu

selhávání trhů = možnosti vzniku různých druhů neefektivnosti na volných trzích

organizace sledující své zájmy nemusí vždy dosahovat společensky optimální výsledky

zásahy státu
do mechanismu trhu s cílem napravit a odstranit neefektivnosti

ale rovněž
→ zásahy i z „ jiných pohnutek“
→ zásahy v rámci problémů veřejného sektoru

TRH KAPITÁLU

TRH KAPITÁLU

= trh reálných aktiv

- souvisí s finančními trhy → finanční aktiva
Výroba ( vznik ) kapitálových statků je spojen s omezováním přítomné spotřeby = odložená spotřeba = úspory

( přeměna ) úspory → investice → vznik kapitálu

úrok = nájemní cena zapůjčených fondů

poptávka : firmy, které chtějí investovat → zvýšení budoucí spotřeby

nabídka: lidé spořící důchody a ukládající je v peněžních ústavech

trh zapůjčených fondů ( zprostředkovatelé )

Trhy obecně – fungují efektivněji než jiné ekonomické systémy

koordinace volby spotřebitelů na straně jedné a firem na straně druhé, za účelem maximalizace ekonomického blahobytu

Bariéry mobility

2 ) lidský kapitál
→ investice prostřednictvím vzdělání a zvyšování
odbornosti
→ vyšší celoživotní důchody ( mzdy ) motivují k základní
investici

3) omezení vstupu
→ různá restriktivní opatření = příslušnost k odborům
sdružení, zkoušky, osvědčení …

4) geografické bariéry
→ náklady na cestovná, ubytování, jazykové bariéry,
imigrační úřady

5 ) diskriminace
→ na základě rasy, barvy pleti, třídního postavení a
vyznání ( i pohlaví )

1 B) Trh práce

1 B)

vyjednávání mezi odbory a zaměstnavateli → závisí na vyjednávací síle zúčastněných stran

2)

monopol→ kartel nákupčích ( sdružení zaměstnavatelů ) → důsledkem snížení mezd pod úroveň konkurence

3)

vyjednávají monopolní odbory s monopolem zaměstnavatelů → nelze přesně předpovědět ani výši mezd ani úroveň zaměstnanosti

Bariéry mobility
= objasňují velké rozdíly ve výdělcích
= mimoekonomické důvody rozdílů ve výdělcích ( postavení pracovní síly dle jiných měřítek )
1) nekonkurující s skupiny
→ nabídky práce je rozdělena do velkých navzájem si nekonkurujících skupin
→ lidé si konkurují na jednom nebo několika málo úzce
propojených dílčích trzích
→ ojedinělé dispozice ( nadání, schopnosti, dovednosti,
odbornost …)

Trh práce:

trh práce:
- výrobce porovnává peněžní mezní produkt práce se mzdou
- výrobce bere v úvahu čistý mezní produkt ( přidanou hodnotu práce )

trh kapitálu :
- obdobný princip jako trh práce
- fyzický kapitál by měl být instalován do výše, kdy peněžní mezní produkt stálých
aktiv je roven nákladům vynaloženým na poslední jednotku investice ( výnosová investiční míra x úroková míra na půjčky )


TRH PRÁCE

- existuje konkurence na straně poptávky i na straně nabídky

poptávka ( ze vztahu MRP = MPP . P )
- funkce poptávky po práci závisí na - ceně produktu
- faktorech ovlivňující mezní fyzický produkt
faktoru práce =
→ kvalifikovanost práce ( práce,
dovednosti, vzdělání ) → mezní produktivita ( MPP )ostatních
výrobních faktorů zapojených do výroby
→ úroveň řízení a technologie výroby

Nabídka ( z růstu mezd )

nabídka ( z růstu mezd )
- je odvozena od poptávky po volném čase = subjektivní hledisko vyvolávající substituční a důchodový efekt působící proti sobě
- zvýšení mezd zvýší míru partifiace = % potenciálně práceschopného obyvatelstva pracujícího nebo přejícího si pracovat

pozn: platí zde obdobné vztahy jako na dokonale konkurenčních tržních produktů

trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence → deformace E
1) strana nabídky ( S ) = vliv odborných svazů
a) minimální mzdy
b) kolektivní vyjednávání
2) strana poptávky ( D ) = vliv monopolní
3) působí-li současně 1. a 2. = vliv bilaterálního monopolu

1 A )

minimální mzda = mzda nad svou rovnovážnou úrovní

přebytek nabídky pracovních sil

nutnost hledání zaměstnání v konkurenčním odborově neorganizovaném sektoru s velmi nízkými platy

vznik čistého trhu práce

Zákon klesajících výnosů :

zákon klesajících výnosů :
zvyšuje-li množství vstupu při konstantní úrovni všech ostatních vstupů, bude mezní produkt každé jednotky vstupu klesat od určité úrovně.
( pozor – spíše pozorovaná empirická pravidelnost, nikoliv univerzální )

výrobní faktory - variabilní
- fixní při růstu variabilního faktoru ( ostatní zůstávají
fixní ) dochází postupně k poklesu vybavenosti variabilního faktoru fixními faktory → snižuje se schopnost zvyšovat produkci

Průměrný produkt výrobního faktoru ( APP ) = objem výstupu připadající na jednotku výrobního faktoru

Mezní produkt výrobní faktoru ( MPP ) = přírůstek výstupu způsobený využitím dodatečné jednotky proměnlivého výrobního faktoru ( při ostatních faktorech nezměněných )

Křivky MPP a APP se protínají v bodě maxima APP v tom bodě MPP = APP

Poptávka po výrobním faktoru závisí rovněž na nákladech nutných k zajištění výrobního faktoru.

Mezní náklady na výrobní faktor ( MFC )

Mezní náklady na výrobní faktor ( MFC ) = přírůstek celkových nákladů firmy při získání dodatečné jednotky výrobního faktoru.

MFC = MRP
tj. firma na trhu výrobních faktorů v rovnováze

MFC <> MRP
tj. firma bude poptávku po výrobním faktoru omezovat

Výnos z mezního produktu ( MRP ) celkový přírůstek výnosu firmy získá zapojením dodatečné jednotky výrobního faktoru.

MRP = MPP – P při dokonalé konkurenci
P = MR
( P = tržní cena )

Výnos z průměrného produktu ( ARP ) = výnos připadající na jednotku výrobního faktoru

ARP = APP x P

platí:

- výrobce při najímání výrobního faktoru porovnává jeho nájemní cenu s jeho mezním produktem. Najímá výrobní faktoru pouze do takového množství, kdy je jeho mezní produkt ≥ jeho nájemní ceně

Trh práce, trh kapitálu

platí

Výrobci si od vlastníků výrobních faktorů najímají výrobní faktory – vždy
Pokud je výrobce přímo vlastníkem rovněž si výrobní faktory najímá → odměnou je zisk ← výnos výrobních faktorů je ekonomický významný bez ohledu na to, kdo faktor vlastní ( implicitní nájemní ceny )

trhy výrobních faktorů = nájemní trhy

koupě ↔ prodej x nájem ↔ pronájem

nájemní ceny výrobních faktorů = náklady výrobců

Základní otázka poptávka po výrobním faktory =
kolik určitého výrobního faktoru si má firma najmout ?

Množství požadovaného faktoru je funkcí přínosu daného faktoru k výnosu firmy

Jedná se o poptávku odvozenou od produkční funkce, tj. ze závislostí produkce na množství výrobních faktorů ( x poptávky finální )

Trh práce, trh kapitálu

trh práce, trh kapitálu
obecné výrobní faktory

a) půda ( přírodní zdroje )
b) kapitál ( fyzický )
c) práce

specifické výrobní faktory = konkrétní
1) orná půda, pastvina, stavební parcely
2) nemovitosti, stroje, materiál. zásoby specializace na výrobu konkrétních
3) různé profese statků

Výrob produktů a poskytování služeb je možná pouze za předpokladu vstupu výrobce na trhy výrobních faktorů

Výrobce nepořizuje výrobní faktory pro využívání samotných služeb výrobních faktorů, ale pro jejich přispívání k výrobě finálního produktu nebo služby