PIERE DE BOISQUILLEBERT
RICHARD CANTILLLOU
Fyziokraté
FRANCOIS QUESNAY
ANNE ROBERT TURGOT
DUFONT DE NEMOURS
VICTOR MIRABEAU
Zlaté období (poč. 19. stol.)
ADAM SMITH (1723 – 1790)
ekonom, historik, morální filozof, sociolog a politolog
zakladatel ek. jako vědy
Teorie morálních citů
Pojednání o podstatě a původu bohatství národů
skládá se z pěti knih, z nichž kniha první je nejvýznamnější z hlediska ekonomické analýzy. Ačkoli je to dílo velmi rozsáhlé a tematicky bohaté.
Smith hledal systém, jenž by chránil spotřebitele – a nalézal jej v systému laissez faire
ovlivněno dobou osvícenství (myšlenky svobody)
kritika merkantilismu (osm kapitol čtvrté knihy)
obsahuje čtyři ústřední témata, které se stala stěžejními tématy pro KPE. Je to neviditelná ruka trhu, růst národního bohatství a teorie hodnoty a rozdělování
laissez faire a neviditelná ruka trhu
proti merk. doktrínám stavěl S. ideu přirozeného řádu (systém přirozené svobody), pokusil se o analýzu ekonomického chování lidí
ideu systému přirozené svobody – dovedl ji do hloubky (představa neviditelné ruky trhu – tj. mocná myšlenka spontánní harmonie individuálního a spol. zájmu, třídních zájmů (ztělesňuje soulad mezi vlastním zájmem jednotlivce a zájmem společnosti, soulad, který je docilován bez zásahu státu
národní bohatství je souhrn individuálních bohatství (růst národního bohatství díky sledování prospěchu jednotlivců a jejich akumulace bohatství pro svůj prospěch). Morálka individuálního sobectví není v rozporu s morálkou vzájemné pomoci (tj. dělba práce a směny a je důsledkem sledování vlastních zájmů)
S. považoval etiku vlastního prospěchu za nejsilnější přirozenou vlastnost
neviditelná ruka trhu je proces konkurence
laissez faire – zdržení se státních intervencí do ekonomiky
obával se monopolu – tj. „spiknutí“ proti spotřebiteli
vedle laissez faire spočívá S. systém přirozené svobody na institucích, které zajišťují spravedlnost (i ochrana volné konk. před zájmovými skupinami výrobců)
velký trh je daleko odolnější proti dohodám výrobců než trhy malé
obhajoba laissez faire = obhajoba svobody obchodu a odpor vůči velkým výdajům státu (tj. břemeno a brzda soukromé iniciativy a tím i hosp. růstu)
argumenty ve prospěch navigačních akt (pokud slouží bezpečnosti státu), arg. ve prospěch dovozních cel (pokud jsou odvetou za obdobná cla zahraničních partnerů, nebo pokud slouží k rozvoji dosud nerozvinutých odvětví)
ideu systému přirozené svobody – dovedl ji do hloubky (představa neviditelné ruky trhu – tj. mocná myšlenka spontánní harmonie individuálního a spol. zájmu, třídních zájmů (ztělesňuje soulad mezi vlastním zájmem jednotlivce a zájmem společnosti, soulad, který je docilován bez zásahu státu
národní bohatství je souhrn individuálních bohatství (růst národního bohatství díky sledování prospěchu jednotlivců a jejich akumulace bohatství pro svůj prospěch). Morálka individuálního sobectví není v rozporu s morálkou vzájemné pomoci (tj. dělba práce a směny a je důsledkem sledování vlastních zájmů)
S. považoval etiku vlastního prospěchu za nejsilnější přirozenou vlastnost
neviditelná ruka trhu je proces konkurence
laissez faire – zdržení se státních intervencí do ekonomiky
obával se monopolu – tj. „spiknutí“ proti spotřebiteli
vedle laissez faire spočívá S. systém přirozené svobody na institucích, které zajišťují spravedlnost (i ochrana volné konk. před zájmovými skupinami výrobců)
velký trh je daleko odolnější proti dohodám výrobců než trhy malé
obhajoba laissez faire = obhajoba svobody obchodu a odpor vůči velkým výdajům státu (tj. břemeno a brzda soukromé iniciativy a tím i hosp. růstu)
argumenty ve prospěch navigačních akt (pokud slouží bezpečnosti státu), arg. ve prospěch dovozních cel (pokud jsou odvetou za obdobná cla zahraničních partnerů, nebo pokud slouží k rozvoji dosud nerozvinutých odvětví)
teorie rozdělování – ...
teorie rozdělování – vysvětlování tří hlavních spol. tříd – mzdy, zisky a pozemkové renty
KE se rozvíjela hl. v Anglii a ve Fr.
Rozdíly mezi merkantilismem a KE
M KE
BOHATSTVÍ drahé kovy statky
ZDROJ BOHATSTVÍ obchod výroba
PŘÍSTUP K HOSPODÁŘSTVÍ státní regulace liberalismus
OBCHOD dotrína obchodní bilance dotrína svobodného obchodu
Formativní období
Předchůdci KE
Anglie
WILLIAM PETTY
1. autor, který se pokusil aplikovat kvantitativní metody v ekonomii
pojednání o daních a poplatcích
politická anatomie Irska
KE se rozvíjela hl. v Anglii a ve Fr.
Rozdíly mezi merkantilismem a KE
M KE
BOHATSTVÍ drahé kovy statky
ZDROJ BOHATSTVÍ obchod výroba
PŘÍSTUP K HOSPODÁŘSTVÍ státní regulace liberalismus
OBCHOD dotrína obchodní bilance dotrína svobodného obchodu
Formativní období
Předchůdci KE
Anglie
WILLIAM PETTY
1. autor, který se pokusil aplikovat kvantitativní metody v ekonomii
pojednání o daních a poplatcích
politická anatomie Irska
něco o penězích
něco o penězích
základy vědecké abstraktní metody politické ekonomie
přechází od zkoumání oběhu ke zkoumání výroby
položil základy k pracovní teorii hodnoty: pro jeho pojetí charakteristické:
běžná cena je vyjádřena peněžní hodnotou
hodnota je báze oscilující kolem tržní ceny
směna založena na principu ekvivalence směny
peníze = zboží, hodnota peněz je určována prací
vynaložena na jeho výrobu
mzda – určena hodnotou existence minima, determinovaná exit. min.
reálná mzda – měla tíhnout k existenčnímu minimu
nominální mzda- měla růst, spojeno s živ. náklady
renta – přebytek hodnoty nad materiální náklady a mzdu, nikoliv za náklad
pozemková renta – přebytek hodnoty zem produktu, vyrábějí na půdě lepší než nejhorší
určení o ceně půdy
zisk jako samostatnou složku neuznává
JOHN LOCKE
DUDLEY NORTH
DAVID HUME
základy vědecké abstraktní metody politické ekonomie
přechází od zkoumání oběhu ke zkoumání výroby
položil základy k pracovní teorii hodnoty: pro jeho pojetí charakteristické:
běžná cena je vyjádřena peněžní hodnotou
hodnota je báze oscilující kolem tržní ceny
směna založena na principu ekvivalence směny
peníze = zboží, hodnota peněz je určována prací
vynaložena na jeho výrobu
mzda – určena hodnotou existence minima, determinovaná exit. min.
reálná mzda – měla tíhnout k existenčnímu minimu
nominální mzda- měla růst, spojeno s živ. náklady
renta – přebytek hodnoty nad materiální náklady a mzdu, nikoliv za náklad
pozemková renta – přebytek hodnoty zem produktu, vyrábějí na půdě lepší než nejhorší
určení o ceně půdy
zisk jako samostatnou složku neuznává
JOHN LOCKE
DUDLEY NORTH
DAVID HUME
- třída neproduktivní (sterilní)
- kupují potraviny od zemědělců a potřebují suroviny od produktivních zemědělců
- pokud kupují suroviny a potraviny, vytvoří produkt a vše utratí
- vlastníci půd
- kupují potraviny od zemědělců a kupují výrobky od sterilních
- celou rentu utratí (nejsou produktivní)
- návrh jediné daně – daň z pozemkové renty
- ANNE ROBERT TURGOT (1727 – 1781)
- ministr financí Ludvíka XVI.
- Úvahy o tvorbě a rozdělování bohatství
- teorie úroku - kriticky proti scholastikům v otázce lichvy, když tvrdil, že úrok je morálně ospravedlnitelný, je-li placen bez přinucení, na bázi dobrovolné smlouvy mezi dlužníkem a věřitelem
Klasická škola politické ekonomie
Důvody vzniku klasické ekonomie
1776 – 1871 (vznik marginalistické rev.)
vývoj prokázal omezenou použitelnost merk., značný vývoj kapitalistických výrobních vztahů
víra merkantilistů v drahé kovy byla zpochybněna v 17. stol.
vlna odporu proti vládnoucím absolutistickým režimům
- pokud kupují suroviny a potraviny, vytvoří produkt a vše utratí
- vlastníci půd
- kupují potraviny od zemědělců a kupují výrobky od sterilních
- celou rentu utratí (nejsou produktivní)
- návrh jediné daně – daň z pozemkové renty
- ANNE ROBERT TURGOT (1727 – 1781)
- ministr financí Ludvíka XVI.
- Úvahy o tvorbě a rozdělování bohatství
- teorie úroku - kriticky proti scholastikům v otázce lichvy, když tvrdil, že úrok je morálně ospravedlnitelný, je-li placen bez přinucení, na bázi dobrovolné smlouvy mezi dlužníkem a věřitelem
Klasická škola politické ekonomie
Důvody vzniku klasické ekonomie
1776 – 1871 (vznik marginalistické rev.)
vývoj prokázal omezenou použitelnost merk., značný vývoj kapitalistických výrobních vztahů
víra merkantilistů v drahé kovy byla zpochybněna v 17. stol.
vlna odporu proti vládnoucím absolutistickým režimům
vědecké objevy, technologické směny
vědecké objevy, technologické směny
značný rozvoj kapitalistických výrobních vztahů
posílení ek. a politické pozice buržoazie
klesá vliv obchodního kapitálu
roste vliv průmyslového kapitálu
překonání merkan. politiky (reaguje na merkantilismus)
Charakteristika KE
ekonomie – samostatná věda
vyhraněná protimerkantilistická doktrína
politickou filozofií KE byl liberalismus
filozofický základ – idea přirozených zákonů a řádů
ek. systém založený na svobodné tržní konkurenci, svobodě obchodu, laissez faire a Smithova představa neviditelné ruky
předmět – vznik a rozdělování národního bohatství
věda o tvorbě a rozdělování bohatství
zabýval se národním bohatstvím
zkoumání ekonomické role velkých společenských tříd – kapitalistů, dělníků a pozemkových vlastníků
teorie hodnoty (teorie poměrných cen) – u angl. klasiků měla podobu nákladové teorie (z principu užitečnosti)
značný rozvoj kapitalistických výrobních vztahů
posílení ek. a politické pozice buržoazie
klesá vliv obchodního kapitálu
roste vliv průmyslového kapitálu
překonání merkan. politiky (reaguje na merkantilismus)
Charakteristika KE
ekonomie – samostatná věda
vyhraněná protimerkantilistická doktrína
politickou filozofií KE byl liberalismus
filozofický základ – idea přirozených zákonů a řádů
ek. systém založený na svobodné tržní konkurenci, svobodě obchodu, laissez faire a Smithova představa neviditelné ruky
předmět – vznik a rozdělování národního bohatství
věda o tvorbě a rozdělování bohatství
zabýval se národním bohatstvím
zkoumání ekonomické role velkých společenských tříd – kapitalistů, dělníků a pozemkových vlastníků
teorie hodnoty (teorie poměrných cen) – u angl. klasiků měla podobu nákladové teorie (z principu užitečnosti)
- náklady chápali fyz. jako reprodukci ...
- náklady chápali fyz. jako reprodukci (obnovu) kapitálu a zahrnovali do nich jednak opotřebení fixního kapitálu a jednak nákupy surovin, osiva a mezd
- Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye
- největší vynález fyziokratů, významný metodologický přínos, protože poprvé ukázala ekonomiku jako proces reprodukce – jako neustále se opakující kruhový tok zboží a peněz
- první ekonomický model, značně zjednodušený, popisoval vazby mezi sektory ekonomiky a mezi hlavními spol.-eko. třídami lidí
- Quesnay prezentoval tabulku jako numerický příklad prosté reprodukce (kde nedochází k ekonomickému růstu)
- implikuje představu, že spol. a její ekonomika jsou v permanentním a přirozeném koloběhu, který udržuje sám sebe a zajišťuje tak rovnováhu a harmonii podobnou té, jakou nalézáme v přírodě.
- třída produktivní (zemědělství)
- kupují nástroje od sterilních a platí rentu
- zbudou jim finanční prostředky (jsou produktivní)
- aby byla zachovaná reprodukce výroby, tak celková produkce zemědělství se musí minimálně rovnat celkové částce nájemného + vstup ze zpracování
- příjmy do zem. by neměly být zdaňovány, zdanit až renty (vlastníky půd)
- Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye
- největší vynález fyziokratů, významný metodologický přínos, protože poprvé ukázala ekonomiku jako proces reprodukce – jako neustále se opakující kruhový tok zboží a peněz
- první ekonomický model, značně zjednodušený, popisoval vazby mezi sektory ekonomiky a mezi hlavními spol.-eko. třídami lidí
- Quesnay prezentoval tabulku jako numerický příklad prosté reprodukce (kde nedochází k ekonomickému růstu)
- implikuje představu, že spol. a její ekonomika jsou v permanentním a přirozeném koloběhu, který udržuje sám sebe a zajišťuje tak rovnováhu a harmonii podobnou té, jakou nalézáme v přírodě.
- třída produktivní (zemědělství)
- kupují nástroje od sterilních a platí rentu
- zbudou jim finanční prostředky (jsou produktivní)
- aby byla zachovaná reprodukce výroby, tak celková produkce zemědělství se musí minimálně rovnat celkové částce nájemného + vstup ze zpracování
- příjmy do zem. by neměly být zdaňovány, zdanit až renty (vlastníky půd)
- kritika merkantilismu byla založena ...
- kritika merkantilismu byla založena na myšlence ekvivalence směny: má-li země aktivní obchodní bilanci, získává zahraniční zlato, ale výměnou za své zboží. Protože je směna ekvivalentní, je hodnota získaného zahraničního zlata stejná jako hodnota vyvezeného zboží. Proto není možné, aby zahraniční obchod zvyšoval bohatství národa.
- věřili, že bohatství pochází pouze z práce na půdě. Bylo ústřední myšlenkou fyziokratismu, že zemědělství je jediným odvětvím, které je produktivní (vytváří větší hodnotu, než jakou samo spotřebovává). Produktivnost zemědělství odvozovali z toho, že pouze zem. je zdrojem renty, z níž může žít nečinná třída vlastníků půdy.
- Fyziokraté viděli, že konkurence na trhu práce srazí mzdy na úroveň existenčního minima postačujícího jen na reprodukci pracovní síly.
- Zemědělství dokázalo vytvářet větší hodnotu, než jakou samo spotřebovávalo – dokázalo vytvářet čistý produkt (nabývá podobu rent, které dostávají vlastníci půdy). Tento produkt představoval pro fyz. dostatečné bohatství.
- průmysl a obchod nazývali sterilním sektorem – vytváří stejnou hodnotu, jakou spotřebuje
- fyziokraté chápali kapitál jako zálohy. Z této představy vycházela celá klasická teorie kapitálu.
- Quesnay rozlišoval tři druhy kapitálových záloh do zemědělství
a) zálohy do půdy – původní vklady kapitálu, uskutečněné samotnými vlastníky půdy
b) fixní zálohy – např. budovy, dobytek
c) roční zálohy – roční zálohy na mzdy, suroviny a osivo
- věřili, že bohatství pochází pouze z práce na půdě. Bylo ústřední myšlenkou fyziokratismu, že zemědělství je jediným odvětvím, které je produktivní (vytváří větší hodnotu, než jakou samo spotřebovává). Produktivnost zemědělství odvozovali z toho, že pouze zem. je zdrojem renty, z níž může žít nečinná třída vlastníků půdy.
- Fyziokraté viděli, že konkurence na trhu práce srazí mzdy na úroveň existenčního minima postačujícího jen na reprodukci pracovní síly.
- Zemědělství dokázalo vytvářet větší hodnotu, než jakou samo spotřebovávalo – dokázalo vytvářet čistý produkt (nabývá podobu rent, které dostávají vlastníci půdy). Tento produkt představoval pro fyz. dostatečné bohatství.
- průmysl a obchod nazývali sterilním sektorem – vytváří stejnou hodnotu, jakou spotřebuje
- fyziokraté chápali kapitál jako zálohy. Z této představy vycházela celá klasická teorie kapitálu.
- Quesnay rozlišoval tři druhy kapitálových záloh do zemědělství
a) zálohy do půdy – původní vklady kapitálu, uskutečněné samotnými vlastníky půdy
b) fixní zálohy – např. budovy, dobytek
c) roční zálohy – roční zálohy na mzdy, suroviny a osivo
- merkantilisté byli přesvědčeni, ...
- merkantilisté byli přesvědčeni, že je obchodní bilance důležitá, že má zásadní význam pro ekonomiku země, Humův zákon ukazoval, že důležitá není, a že všechna obchodně-politická opatření, namířená na podněcování exportu a potlačování importu, nemohou přinést efekt – nemohou zvýšit podíl země na světové zásobě drahých kovů. Přirozená rovnováha se vždy sama prosadí.
- obhajoval svobodu obchodu a to na základě přirozené výhody, kterou má každý národ v jiných hospodářských činnostech a to mu dává příležitost specializovat se a obchodovat s jinými národy ku prospěchu všech.
- dokázal odlišit reálné jevy od peněžních jevů a zdůraznil prioritu reálných jevů před jevy peněžními
- pochopil, že úrok není peněžním jevem, nýbrž že je reálným jevem
- FRANCOIS QUESNAY
- vytvořil schéma mezi třídou vlastníků, dělníků
- TURGOT
- chtěl snížit cechy, robotu
- bohatství = statky, zdrojem je výroba (tvorba bohatství)
- zkoumají výrobu, rozdělování a jejich mechanismy
- obhajoval svobodu obchodu a to na základě přirozené výhody, kterou má každý národ v jiných hospodářských činnostech a to mu dává příležitost specializovat se a obchodovat s jinými národy ku prospěchu všech.
- dokázal odlišit reálné jevy od peněžních jevů a zdůraznil prioritu reálných jevů před jevy peněžními
- pochopil, že úrok není peněžním jevem, nýbrž že je reálným jevem
- FRANCOIS QUESNAY
- vytvořil schéma mezi třídou vlastníků, dělníků
- TURGOT
- chtěl snížit cechy, robotu
- bohatství = statky, zdrojem je výroba (tvorba bohatství)
- zkoumají výrobu, rozdělování a jejich mechanismy
Fyziokratismus
- pol. 18. stol. ve Francii a ostře kontrastoval s merkantilismem
- svého druhu první ekonomická škola (tj. kompaktní skupina lidí a názorů, odlišujících se zřetelně od jiných myslitelů)
- reakce na merkantilistickou politiku J. Collberta ve Francii, který otevřel fr. zemědělský trh levnému zahraničnímu obilí a uvalil cla na export domácího obilí. Tím dosáhl přebytečné nabídky a nízké ceny obilí na fr. trhu.
- na ekonomický spol. systém pohlíží jako na přirozený řád (spol. se řídí stejnými zákony jako příroda)
- předmět zkoumání přenesly z výroby do spotřeby
- zemědělství jediné vyrobí nadhodnotu
- fyziokraté byli stoupenci ekonomického liberalismu včetně svobody obchodu
- „Laissez faire, laisses pssser!“ – „Nechte být, nechte plynout!“
- fyziokraté byli předchůdci anglických klasiků, zejména Smítne
- snažili se o oddělení ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny
- trvali na tom, že politik má hledat zdůvodnění každé své ekonomické politiky v ekonomické teorii, a proto se také snažili vytvořit teoretický systém, který by byl základem pro hospodářskou politiku státu.
- svého druhu první ekonomická škola (tj. kompaktní skupina lidí a názorů, odlišujících se zřetelně od jiných myslitelů)
- reakce na merkantilistickou politiku J. Collberta ve Francii, který otevřel fr. zemědělský trh levnému zahraničnímu obilí a uvalil cla na export domácího obilí. Tím dosáhl přebytečné nabídky a nízké ceny obilí na fr. trhu.
- na ekonomický spol. systém pohlíží jako na přirozený řád (spol. se řídí stejnými zákony jako příroda)
- předmět zkoumání přenesly z výroby do spotřeby
- zemědělství jediné vyrobí nadhodnotu
- fyziokraté byli stoupenci ekonomického liberalismu včetně svobody obchodu
- „Laissez faire, laisses pssser!“ – „Nechte být, nechte plynout!“
- fyziokraté byli předchůdci anglických klasiků, zejména Smítne
- snažili se o oddělení ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny
- trvali na tom, že politik má hledat zdůvodnění každé své ekonomické politiky v ekonomické teorii, a proto se také snažili vytvořit teoretický systém, který by byl základem pro hospodářskou politiku státu.
- JOHN LOCKE (1623 – 1704)
- učinil pokus vysvětlit a obhájit soukromé vlastnictví jako přirozené právo člověka.
- O občanské vládě
- obsahuje kapitolu o vlastnictví, kde se říká, že všichni lidé jsou si rovni a že tudíž půdu a jiné zdroje přírody mají všichni sdílet rovným díle. Zároveň však má člověk výlučné právo na plody své práce. Pokud jeho vlastnictví vzniklo z jeho práce, má přirozeně patřit jen jemu.
- přínos k teorii peněz – uvědomoval si vztah mezi množstvím peněz v oběhu a cenovou hladinou a vyjádřil základní tvrzení kvalitativní teorie peněz: zvýší-li se množství peněz v oběhu, zvýší se cenová hladina ve stejném poměru. To znamenalo, že hodnota peněz závisní nepřímo úměrně na jejich množství v zemi.
- kvantitativní teorie peněz byla útokem na merkantilistickou doktrínu obchodní bilance. Říkala totiž, že příliv peněz do země nemůže zvětšit bohatství země, protože snižuje hodnotu peněz v této zemi.
- Locke a Hume nepopírali, že růst množství peněz v oběhu může stimulovat nabídku. Tvrdili pouze, že nakonec povede pouze k růstu cenové hladiny. Oba připouštěli, že v přechodném (krátkém) období je příznivý dopad zvýšení peněžní zásoby na nabídku možný.
- O občanské vládě
- obsahuje kapitolu o vlastnictví, kde se říká, že všichni lidé jsou si rovni a že tudíž půdu a jiné zdroje přírody mají všichni sdílet rovným díle. Zároveň však má člověk výlučné právo na plody své práce. Pokud jeho vlastnictví vzniklo z jeho práce, má přirozeně patřit jen jemu.
- přínos k teorii peněz – uvědomoval si vztah mezi množstvím peněz v oběhu a cenovou hladinou a vyjádřil základní tvrzení kvalitativní teorie peněz: zvýší-li se množství peněz v oběhu, zvýší se cenová hladina ve stejném poměru. To znamenalo, že hodnota peněz závisní nepřímo úměrně na jejich množství v zemi.
- kvantitativní teorie peněz byla útokem na merkantilistickou doktrínu obchodní bilance. Říkala totiž, že příliv peněz do země nemůže zvětšit bohatství země, protože snižuje hodnotu peněz v této zemi.
- Locke a Hume nepopírali, že růst množství peněz v oběhu může stimulovat nabídku. Tvrdili pouze, že nakonec povede pouze k růstu cenové hladiny. Oba připouštěli, že v přechodném (krátkém) období je příznivý dopad zvýšení peněžní zásoby na nabídku možný.
- DAVID HUME
- Politické rozpravy
- formuloval zde své ekonomické názory
- O penězích
- O žárlivosti obchodu
- důležité eseje
- navazoval na svého předchůdce Locka
- rozpracovával kvantitativní teorii peněz a je často pokládán za jejího hlavního autora
- domníval se, že zvýšení peněz v oběhu se nakonec vždy promítne do zvýšení cen
- teorém o neutralitě peněz – říká, že růst peněz v oběhu má vliv pouze na cenovou hladinu a nemá žádný vliv na reálnou ekonomiku – na produkci ani na relativní ceny
- mechanismus toku drahých kovů – odhalení klamnosti merkantilistické doktríny obchodní bilance. Předpokládejme, že má země aktivní obchodní bilanci, která vede k přílivu měnového kovu ze zahraničí. Množství peněz v oběhu roste a s ním roste cenová hladina. Ale vyšší ceny domácího zboží sníží jeho konkurenceschopnost na světovém trhu, takže export klesá, import se zvyšuje a obchodní přebytek země se rozplyne.
- Hume ukázal, že není možné dosáhnout toho, oč merkantilistům opravdu šlo – totiž zvýšit relativní podíl země na světové zásobě drahých kovů.
- Humův zákon – dokud je podíl M(světová zásoba zlata)/T(roční světový produkt) v každé zemi stejný, neexistuje rozdíl mezi jejich cenovými hladinami.
- formuloval zde své ekonomické názory
- O penězích
- O žárlivosti obchodu
- důležité eseje
- navazoval na svého předchůdce Locka
- rozpracovával kvantitativní teorii peněz a je často pokládán za jejího hlavního autora
- domníval se, že zvýšení peněz v oběhu se nakonec vždy promítne do zvýšení cen
- teorém o neutralitě peněz – říká, že růst peněz v oběhu má vliv pouze na cenovou hladinu a nemá žádný vliv na reálnou ekonomiku – na produkci ani na relativní ceny
- mechanismus toku drahých kovů – odhalení klamnosti merkantilistické doktríny obchodní bilance. Předpokládejme, že má země aktivní obchodní bilanci, která vede k přílivu měnového kovu ze zahraničí. Množství peněz v oběhu roste a s ním roste cenová hladina. Ale vyšší ceny domácího zboží sníží jeho konkurenceschopnost na světovém trhu, takže export klesá, import se zvyšuje a obchodní přebytek země se rozplyne.
- Hume ukázal, že není možné dosáhnout toho, oč merkantilistům opravdu šlo – totiž zvýšit relativní podíl země na světové zásobě drahých kovů.
- Humův zákon – dokud je podíl M(světová zásoba zlata)/T(roční světový produkt) v každé zemi stejný, neexistuje rozdíl mezi jejich cenovými hladinami.
- řemesla a obchod mohly vyrůstat ...
- řemesla a obchod mohly vyrůstat jen na prosperujícím zemědělství
- důraz na zemědělství vycházel částečně z ideálu samozásobitelské ekonomiky, která není závislá na zahraničí a kde je domácí zemědělství základnou pro dodávky surovin a potravin
- kameralisté byli znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem
- kameralisté navrhovali zemědělskou reformu spočívající v parcelaci velkostatkářské půdy
- byli přesvědčeni, že parcelace velkostatků v menší zem. usedlosti zvýší počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu
- chtěli odstranit zbytky „robotních povinností“ a posílit osobní zainteresovanost rolníků pracujících „na svém“. (tím poštvali proti sobě velkostatkářskou šlechtu)
- kam. měli podobný pohled na význam peněz jako merkantilisté. Domnívali se, že zvýšení peněz v oběhu zlevní úvěr, a tím přispěje k oživení ekonomiky. Přitom věřili, že papírové peníze budou stejně blahodárný účinek jako plnohodnotné (zlatem kryté) peníze
Colbertismus
- merkantilismus ve Francii
- ANTOINE DE MONTCHNEDIEN
- zahraniční obchod, nepřeceňuje význam peněz
- důraz na zemědělství vycházel částečně z ideálu samozásobitelské ekonomiky, která není závislá na zahraničí a kde je domácí zemědělství základnou pro dodávky surovin a potravin
- kameralisté byli znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem
- kameralisté navrhovali zemědělskou reformu spočívající v parcelaci velkostatkářské půdy
- byli přesvědčeni, že parcelace velkostatků v menší zem. usedlosti zvýší počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu
- chtěli odstranit zbytky „robotních povinností“ a posílit osobní zainteresovanost rolníků pracujících „na svém“. (tím poštvali proti sobě velkostatkářskou šlechtu)
- kam. měli podobný pohled na význam peněz jako merkantilisté. Domnívali se, že zvýšení peněz v oběhu zlevní úvěr, a tím přispěje k oživení ekonomiky. Přitom věřili, že papírové peníze budou stejně blahodárný účinek jako plnohodnotné (zlatem kryté) peníze
Colbertismus
- merkantilismus ve Francii
- ANTOINE DE MONTCHNEDIEN
- zahraniční obchod, nepřeceňuje význam peněz
- JEAN BATISTE COLBERT
- Ministr financí
Filozofové přírodních (přirozených) zákonů
- formování klasické politické ekonomie
- filosofové přirozených zákonů se snažili o vytvoření takové ucelené společenské vědy (tím navázali na aristotelsko tradici scholastiků)
- byli schopni vymanit své myšlenky z rámce ryze etického a uvažovat více analyticky.
- u novověkých filosofů objevujeme již pozitivní význam tohoto pojmu – přirozené znamená normální (ve významu rovnováhy)
- nahlíželi na lidskou společnost jako na organismus, jako na přirozený řád, který je ovládán zákony (podobně jako příroda), jež jsou věčné a nezměnitelné, protože mají své kořeny v lidské povaze. Představovali si, že tak jako příroda je i lidská společnost ovládána přirozenými zákony, které jsou nezávislé na vůli panovníka které automaticky obnovují její rovnováhu.
- věřili, že přirozené zákony lidské společnosti mají stejný charakter jako zákony přírody – jsou věčné, jde tedy o ahistorický přístup ke společnosti (i k ekonomice)
Filozofové přírodních (přirozených) zákonů
- formování klasické politické ekonomie
- filosofové přirozených zákonů se snažili o vytvoření takové ucelené společenské vědy (tím navázali na aristotelsko tradici scholastiků)
- byli schopni vymanit své myšlenky z rámce ryze etického a uvažovat více analyticky.
- u novověkých filosofů objevujeme již pozitivní význam tohoto pojmu – přirozené znamená normální (ve významu rovnováhy)
- nahlíželi na lidskou společnost jako na organismus, jako na přirozený řád, který je ovládán zákony (podobně jako příroda), jež jsou věčné a nezměnitelné, protože mají své kořeny v lidské povaze. Představovali si, že tak jako příroda je i lidská společnost ovládána přirozenými zákony, které jsou nezávislé na vůli panovníka které automaticky obnovují její rovnováhu.
- věřili, že přirozené zákony lidské společnosti mají stejný charakter jako zákony přírody – jsou věčné, jde tedy o ahistorický přístup ke společnosti (i k ekonomice)
Zatím co merk. toužili po přílivu zlata ...
- zatím co merk. toužili po přílivu zlata a stříbra, kameralisté viděli v aktivní obchodní bilanci peněz, nýbrž bilanci práce.Aktivní obchodní bilance tedy zvyšuje v zemi zaměstnanost. Druhým důsledkem růstu zaměstnanosti je růst populace, protože lidé reagují na lepší výdělky zvyšováním počtu svých dětí.
- aktivní obchod bilancí
- vývoz zvyšuje na domácím trhu poptávku po zboží
- nauka o zásazích řešení administrativy, financí, hospodářství
- JOHAN VON JUST
- zakladatel kamerálních věd, stoupence silného státu, který má odpovědnost za obecné blaho, zastánce kamerálních věd na rakouských univerzitách
- JOSEPH VON SONNENFELS
- němec usídlený ve Vídni, profesor a vlivný rádce císaře Josefa II.
- stoupence osvícenského absolutismu a josefínských reforem
- lze mluvit o Sonnerfelsově škole (měl žáky přijímající a šířící jeho myšlenky)
- JOSEPH BUTSCHEK
- žák Sonnenfelse, prof. na univerzitě v Praze, díky němu se v Praze 80 let vyučovaly kamerální vědy podle Sonnenfelsovy učebnice
- pokusy hierarchizovat národohospodářská odvětví podle významu a rozlišovat práci produktivní a neproduktivní (práce služebnictva a jiné služby)
- za páteř národního hospodářství považovali zemědělství
- aktivní obchod bilancí
- vývoz zvyšuje na domácím trhu poptávku po zboží
- nauka o zásazích řešení administrativy, financí, hospodářství
- JOHAN VON JUST
- zakladatel kamerálních věd, stoupence silného státu, který má odpovědnost za obecné blaho, zastánce kamerálních věd na rakouských univerzitách
- JOSEPH VON SONNENFELS
- němec usídlený ve Vídni, profesor a vlivný rádce císaře Josefa II.
- stoupence osvícenského absolutismu a josefínských reforem
- lze mluvit o Sonnerfelsově škole (měl žáky přijímající a šířící jeho myšlenky)
- JOSEPH BUTSCHEK
- žák Sonnenfelse, prof. na univerzitě v Praze, díky němu se v Praze 80 let vyučovaly kamerální vědy podle Sonnenfelsovy učebnice
- pokusy hierarchizovat národohospodářská odvětví podle významu a rozlišovat práci produktivní a neproduktivní (práce služebnictva a jiné služby)
- za páteř národního hospodářství považovali zemědělství
- RICHARD CANTILLON (1680 – 1734)
- pařížský bankéř
- Esej o povaze obchodu
- první systematické pojednání o politické ekonomii
- nepovažoval aktivní obchodní bilanci samu o sobě za zdroj národního bohatství, přesto ji oceňoval a státní regulaci zahraničního obchodu pokládal za potřebnou. Považoval drahé kovy za nejlepší rezervní zásobu státu, která zvětšuje relativní sílu země.
- viděl ekonomiku jako organický systém v v němž jsou vztahy mezi lidmi přirozeným způsobem propojeny a který sám udržuje svou rovnováhu.
- pokusil se o teorii ceny – odlišoval normální cenu (Pettyho „přirozená cena“) do tržní ceny. Popsal, jak se tržní cena odchyluje od normální ceny a opět se k ní vrací. Výši normální ceny odvozoval od množství práce a půdy nutné k výrobě zboží.
- teorie peněz – uvědomoval si účinky množství peněz v oběhu na cenovou hladinu. Cantillon zkoumal cesty, kterými se peníze dostávají do ekonomiky, jeho poznatek je znám jako Cantillonův efekt: účinek peněz na cenovou hladinu závisí na tom, do čích rukou peníze přicházejí.
- Esej o povaze obchodu
- první systematické pojednání o politické ekonomii
- nepovažoval aktivní obchodní bilanci samu o sobě za zdroj národního bohatství, přesto ji oceňoval a státní regulaci zahraničního obchodu pokládal za potřebnou. Považoval drahé kovy za nejlepší rezervní zásobu státu, která zvětšuje relativní sílu země.
- viděl ekonomiku jako organický systém v v němž jsou vztahy mezi lidmi přirozeným způsobem propojeny a který sám udržuje svou rovnováhu.
- pokusil se o teorii ceny – odlišoval normální cenu (Pettyho „přirozená cena“) do tržní ceny. Popsal, jak se tržní cena odchyluje od normální ceny a opět se k ní vrací. Výši normální ceny odvozoval od množství práce a půdy nutné k výrobě zboží.
- teorie peněz – uvědomoval si účinky množství peněz v oběhu na cenovou hladinu. Cantillon zkoumal cesty, kterými se peníze dostávají do ekonomiky, jeho poznatek je znám jako Cantillonův efekt: účinek peněz na cenovou hladinu závisí na tom, do čích rukou peníze přicházejí.
Kameralismus
- pol. 18. – pol. 19. stol.
- střední Evropa (Německo, Rakousko)
- v mnoha ohledech podobný západoevropskému merkantilismu, s nímž sdílel zejména doktrínu obchodní bilance a ideu silného státu.
- ideálem kameralistů byl osvícený panovník, který prostřednictvím dobře vybudované a organizované státní správy pečuje o blaho svých poddaných
- nedocenili význam teorie a soustředili se spíše na praktické otázky hospodářské politiky.
- významní kameralisté byli univerzitními profesory a založili na univerzitách výuku tzv. kamerálních věd, z nichž se vyvinula národohospodářská výuka
- hlavním znakem kameralismu byl důraz na populační růst. Jejich hl. cílem byla snaha zvýšit počet obyvatel.
- Daleko větší důraz na růst populace
- mocenské zájmy – více lidí znamená více armády
- fiskální – více lidí, více daňových poplatníků,
- poptávkový – čím více lidí, tím větší poptávka, tím větší trh a tím větší výroba
- neztotožňovat peníze a bohatství. Za zdroj růstu národního bohatství považovali výrobu, především zemědělství.
- střední Evropa (Německo, Rakousko)
- v mnoha ohledech podobný západoevropskému merkantilismu, s nímž sdílel zejména doktrínu obchodní bilance a ideu silného státu.
- ideálem kameralistů byl osvícený panovník, který prostřednictvím dobře vybudované a organizované státní správy pečuje o blaho svých poddaných
- nedocenili význam teorie a soustředili se spíše na praktické otázky hospodářské politiky.
- významní kameralisté byli univerzitními profesory a založili na univerzitách výuku tzv. kamerálních věd, z nichž se vyvinula národohospodářská výuka
- hlavním znakem kameralismu byl důraz na populační růst. Jejich hl. cílem byla snaha zvýšit počet obyvatel.
- Daleko větší důraz na růst populace
- mocenské zájmy – více lidí znamená více armády
- fiskální – více lidí, více daňových poplatníků,
- poptávkový – čím více lidí, tím větší poptávka, tím větší trh a tím větší výroba
- neztotožňovat peníze a bohatství. Za zdroj růstu národního bohatství považovali výrobu, především zemědělství.
- Doktrína obchodní bilance ...
- Doktrína obchodní bilance (obchod z B A něco tam prodat, ale ty peníze tam taky utratit)
- hlavní cíl je růst národního bohatství
- hlavním zdrojem bohatství je zahraniční obchod
- poměřovali bohatství s různými státy
- měli negativní vliv na rozvoj mezinárodního obchodu – vysoká dovozní cla, vývozní cla
- kladem bohatého národa – exportní monopol
Předchůdci klasické ekonomie
- poslední třetina 17. stol. – 1. pol. 18. stol.
- významné postavy, jejichž přiřazení k merk. je poněkud problematické, ale i ke klasikům pol. ek.
- plně neakceptovali neutralitu peněz (názor, že peníze nemohou ovlivnit reálnou ekonomiku)
- považujeme je za předchůdce klasické politické ekonomie, zejména pro metodu uvažování, která již byla do značné míry analytická
- hlavní cíl je růst národního bohatství
- hlavním zdrojem bohatství je zahraniční obchod
- poměřovali bohatství s různými státy
- měli negativní vliv na rozvoj mezinárodního obchodu – vysoká dovozní cla, vývozní cla
- kladem bohatého národa – exportní monopol
Předchůdci klasické ekonomie
- poslední třetina 17. stol. – 1. pol. 18. stol.
- významné postavy, jejichž přiřazení k merk. je poněkud problematické, ale i ke klasikům pol. ek.
- plně neakceptovali neutralitu peněz (názor, že peníze nemohou ovlivnit reálnou ekonomiku)
- považujeme je za předchůdce klasické politické ekonomie, zejména pro metodu uvažování, která již byla do značné míry analytická
- WILLIAM PETTY (1623 – 1687)
- oceňoval aktivní obchodní bilanci jako přínos pro národní bohatství, ale jeho analytické myšlení a zejména jeho hledání přirozených jevů pod povrchem jevů monetárních jej již řadí mezi předchůdci klasiků
- přínos v metodologii politické ekonomie
- pokládáme jej za předchůdce moderní statistiky
- Politická aritmetika
- byl jedním z předchůdců pracovní teorie hodnoty, kterou rozpracoval v zárodečné podobě
- přirozená cena – základ, ke kterému dlouhodobě tíhne tržní cena
- zboží má jakousi vnitřní hodnotu, jejíž velikost je dána délkou pracovního času nutného k jeho výrobě a dopravě na trh
- argumentoval ekvivalencí směny: směňují se ekvivalentní kvanta pracovního času vloženého do zboží
- vnitřní hodnota se navenek projevuje v penězích
- později pracovní teorii opustil, podle něj práce není jediným zdrojem hodnoty, že tyto zdroje jsou přinejmenším dva
- úrok – snažil se zjistit, čím je determinována velikost úroku. Domníval se že úrok je odvozen od pozemkové renty, jde o tržní pohled na úrok (velmi vzdálen etickému pohledu scholastiků). Snažil se objasnit tržní tendence k rovnováze, nejde o skutečnou teorií úroku, která by vysvětlila jeho podstatu a velikost. Petty nedospěl ani k poznatku, že úrok je reálnou, nikoli monetární veličinou.
- přínos v metodologii politické ekonomie
- pokládáme jej za předchůdce moderní statistiky
- Politická aritmetika
- byl jedním z předchůdců pracovní teorie hodnoty, kterou rozpracoval v zárodečné podobě
- přirozená cena – základ, ke kterému dlouhodobě tíhne tržní cena
- zboží má jakousi vnitřní hodnotu, jejíž velikost je dána délkou pracovního času nutného k jeho výrobě a dopravě na trh
- argumentoval ekvivalencí směny: směňují se ekvivalentní kvanta pracovního času vloženého do zboží
- vnitřní hodnota se navenek projevuje v penězích
- později pracovní teorii opustil, podle něj práce není jediným zdrojem hodnoty, že tyto zdroje jsou přinejmenším dva
- úrok – snažil se zjistit, čím je determinována velikost úroku. Domníval se že úrok je odvozen od pozemkové renty, jde o tržní pohled na úrok (velmi vzdálen etickému pohledu scholastiků). Snažil se objasnit tržní tendence k rovnováze, nejde o skutečnou teorií úroku, která by vysvětlila jeho podstatu a velikost. Petty nedospěl ani k poznatku, že úrok je reálnou, nikoli monetární veličinou.
- DUDLEJ NORTH
- se označení „merkantilista“ příliš nehodí, protože byl stoupencem volného obchodu. Domníval se (jako většina merkantilistů), že pro ekonomický růst země je klíčová poptávka. Spotřeba byla v té době považována svým způsobem za „neřest“, protože snižovala exportní schopnost země.
- JOHN LAW
- dospěl k názoru, že funkce likvidity mohou plnit papírové peníze stejně dobře jako plnohodnotné peníze. Law založil v roce 1716 v Francii Banque Génerale, která začala poskytovat rozsáhlé půjčky na základě emise nekrytých bankovek. Jeho experiment dopadl špatně, protože důvěra v jeho bankovky se brzy zhroutila, s nimi se zhroutila i banka a Law musel před věřiteli uprchnout ze země.
- JAMES STEUART
- Poslední merkantilistickým myslitele
- Úvod do zásad politické ekonomie - prvním skutečně komplexním a systematickým merkantilistickým dílem, které shrnovalo všechny základní merkantilistické názory a argumenty.
- JOHN LAW
- dospěl k názoru, že funkce likvidity mohou plnit papírové peníze stejně dobře jako plnohodnotné peníze. Law založil v roce 1716 v Francii Banque Génerale, která začala poskytovat rozsáhlé půjčky na základě emise nekrytých bankovek. Jeho experiment dopadl špatně, protože důvěra v jeho bankovky se brzy zhroutila, s nimi se zhroutila i banka a Law musel před věřiteli uprchnout ze země.
- JAMES STEUART
- Poslední merkantilistickým myslitele
- Úvod do zásad politické ekonomie - prvním skutečně komplexním a systematickým merkantilistickým dílem, které shrnovalo všechny základní merkantilistické názory a argumenty.
- společné znaky obou fází:
- omezení luxusního zboží (jeho dovoz) – lidé za něj utratí spoustu peněz
- zabraňování vývozu ze země nezpracovaného zemědělského produktu
- podpora domácího zboží
- požadavek růstu populace
- omezení spotřeby
- hospodářská politika státu od konce 13. stol. do pol. 18. stol., hromadění drahých kovů ve státě, je potřeba zlata
- zákaz dovozu zboží na britské ostrovy
- doba vzniku a upevňování centralizovaného národa států (budování impérií)
- první tržně orientovaná soustava názorů
- soustava založená na ztotožnění bohatství a jeho peněžní formu
- soustava doporučení praktické politice
- zvyšovat bohatství = zvyšovat množství drahého kovu v zemi
- ek. nacionalismus = zvýrazňuje národ
- nalezeny souvislosti mezi ekonomikou a politikou
- produktivní pracovníci = zvyšuje bohatství národa
- obecní blaho – růst národního bohatství (zvětšují ho peníze – mezinárodní obchod)
- omezovali dovoz, podporovali vývoz – existence exportních monopolů
- zabraňování vývozu ze země nezpracovaného zemědělského produktu
- podpora domácího zboží
- požadavek růstu populace
- omezení spotřeby
- hospodářská politika státu od konce 13. stol. do pol. 18. stol., hromadění drahých kovů ve státě, je potřeba zlata
- zákaz dovozu zboží na britské ostrovy
- doba vzniku a upevňování centralizovaného národa států (budování impérií)
- první tržně orientovaná soustava názorů
- soustava založená na ztotožnění bohatství a jeho peněžní formu
- soustava doporučení praktické politice
- zvyšovat bohatství = zvyšovat množství drahého kovu v zemi
- ek. nacionalismus = zvýrazňuje národ
- nalezeny souvislosti mezi ekonomikou a politikou
- produktivní pracovníci = zvyšuje bohatství národa
- obecní blaho – růst národního bohatství (zvětšují ho peníze – mezinárodní obchod)
- omezovali dovoz, podporovali vývoz – existence exportních monopolů
- Mun rovněž odmítal bullionistické ...
- Mun rovněž odmítal bullionistické zákazy vývozu zlata ze země. Použil důležitý argument reexportu: Je užitečné, aby země platila do zahraničí zlatem za takové zboží, které může doma zpracovat a zpracované je pak vyvážet za vyšší ceny
- Rozvinutý merkantilismus (pol. 16. stol. – pol. 18. stol.)
- Rané myšlení postrádalo teoretickou analýzu a správnou metodologii. Ale v poslední čtvrtině 17. století se začala kvalita merkantilistické literatury zlepšovat. Na tomto pozitivním obratu měl svůj podíl úspěšný rozvoj přírodních věd.
- JOSIAH CHILD
- zabýval otázkou, co je příčinou bohatství Holandska a jak by mohla Anglie dosáhnout jeho úrovně. Dospěl k závěru, že Holanďané vděčili za svou prosperitu nízké úrokové míře.
- NICHOLAS BARBON
- obchodník, stavební podnikatel a hypoteční bankéř, dospěl ještě dále než Child. Podle Barbona byl úrok ve své podstatě nikoli cenou za používání peněz, nýbrž cenou za používání zásob zboží. Přirovnal úrok k rentě z půdy, proto si ji najímají a platí z ní rentu. Obdobně obchodníci potřebují ke svému obchodování udržovat zásoby zboží. Půjčují si proto peníze, ale ne aby je drželi v hotovosti, nýbrž aby za ně mohli pořídit a udržovat nezbytné zásoby zboží.
- Rozvinutý merkantilismus (pol. 16. stol. – pol. 18. stol.)
- Rané myšlení postrádalo teoretickou analýzu a správnou metodologii. Ale v poslední čtvrtině 17. století se začala kvalita merkantilistické literatury zlepšovat. Na tomto pozitivním obratu měl svůj podíl úspěšný rozvoj přírodních věd.
- JOSIAH CHILD
- zabýval otázkou, co je příčinou bohatství Holandska a jak by mohla Anglie dosáhnout jeho úrovně. Dospěl k závěru, že Holanďané vděčili za svou prosperitu nízké úrokové míře.
- NICHOLAS BARBON
- obchodník, stavební podnikatel a hypoteční bankéř, dospěl ještě dále než Child. Podle Barbona byl úrok ve své podstatě nikoli cenou za používání peněz, nýbrž cenou za používání zásob zboží. Přirovnal úrok k rentě z půdy, proto si ji najímají a platí z ní rentu. Obdobně obchodníci potřebují ke svému obchodování udržovat zásoby zboží. Půjčují si proto peníze, ale ne aby je drželi v hotovosti, nýbrž aby za ně mohli pořídit a udržovat nezbytné zásoby zboží.
- představitelé antického Říma
- MARCUS PORTIUS CATO starší (234 – 179 př. Kr.)
- O zemědělství – vyzdvihuje zde zemědělství jako základ hospodářství, ideálem je středně velký statek, práce otroku (jak ji co nejefektivnější využit)
- NARDUS TERENTIUS VARRO (116 – 27 př. Kr.)
- O zemědělství – pojednával o otrokářských produkcích pro trh, doporučoval aby byli najímání i dělníci, protože jsou levnější než otroci
- O zemědělské výrobě – pracovní prostředí, rozděluje nástroje – mluvící (otroci), zvučící (dobytek), mlčící (motyky)
- LUCIUS MODERATUS COLUMELLA (24 př. Kr. – 65 n. l.)
- O zemědělství – nastínil problém upadající otrokářské ekonomie, nabádá k péči o otroky, navrhuje od otroctví osvobodit matky s více dětmi
- AURELIUS AUGUSTUS (354 – 430 n. l)
- O státě Božím – všichni mají pracovat, všichni jsou si před Bohem rovni, vlastnictví má být ve světských rukách
Ekonomické myšlení feudalismu
- 13. století
- úpadek logického myšlení
- hl. poptávka po luxusním zboží z Asie (v 11. stol.) – roste obchod
- církev = kultivováno intelektuální myšlení (jediní filozofové té doby)
- scholastikové = soustředění na etické hodnoty
- O zemědělství – vyzdvihuje zde zemědělství jako základ hospodářství, ideálem je středně velký statek, práce otroku (jak ji co nejefektivnější využit)
- NARDUS TERENTIUS VARRO (116 – 27 př. Kr.)
- O zemědělství – pojednával o otrokářských produkcích pro trh, doporučoval aby byli najímání i dělníci, protože jsou levnější než otroci
- O zemědělské výrobě – pracovní prostředí, rozděluje nástroje – mluvící (otroci), zvučící (dobytek), mlčící (motyky)
- LUCIUS MODERATUS COLUMELLA (24 př. Kr. – 65 n. l.)
- O zemědělství – nastínil problém upadající otrokářské ekonomie, nabádá k péči o otroky, navrhuje od otroctví osvobodit matky s více dětmi
- AURELIUS AUGUSTUS (354 – 430 n. l)
- O státě Božím – všichni mají pracovat, všichni jsou si před Bohem rovni, vlastnictví má být ve světských rukách
Ekonomické myšlení feudalismu
- 13. století
- úpadek logického myšlení
- hl. poptávka po luxusním zboží z Asie (v 11. stol.) – roste obchod
- církev = kultivováno intelektuální myšlení (jediní filozofové té doby)
- scholastikové = soustředění na etické hodnoty
- Kanonisté – vychází ze dvou pramenů:
a) myšlenky Aristotela
b) církevní dogmata – Tomistická syntéza
- zemědělství je považováno za nejprospěšnější činnost z hospodářství
- odmítá tržní hospodářství
- přijímán pouze obchod splňující podmínku spravedlivého zisku
- odpor – lichva
- TOMÁŠ AKVINSKÝ (1225 – 1274)
- scholastik, vychází ze tří zdrojů: svaté písmo, církevní dogma, učení Aristotela
- cílem státu je státní blaho
- obhajoval soukromé vlastnictví a byl si vědom jeho významu
- připouštěl obchod tak, že byl užitečný pro společnost
- lichva – nemorální a hříšná
- „spravedlivá cena“ – (princip Aristotela), výrobní náklady, náklady na výrobu a dopravu, daně a poplatky
- Suma teologika – jasně postavené názory na státu, vytváří encyklopedické shrnutí oficiální křesťanské ideologie (obhajoba církevních dogmat)
b) církevní dogmata – Tomistická syntéza
- zemědělství je považováno za nejprospěšnější činnost z hospodářství
- odmítá tržní hospodářství
- přijímán pouze obchod splňující podmínku spravedlivého zisku
- odpor – lichva
- TOMÁŠ AKVINSKÝ (1225 – 1274)
- scholastik, vychází ze tří zdrojů: svaté písmo, církevní dogma, učení Aristotela
- cílem státu je státní blaho
- obhajoval soukromé vlastnictví a byl si vědom jeho významu
- připouštěl obchod tak, že byl užitečný pro společnost
- lichva – nemorální a hříšná
- „spravedlivá cena“ – (princip Aristotela), výrobní náklady, náklady na výrobu a dopravu, daně a poplatky
- Suma teologika – jasně postavené názory na státu, vytváří encyklopedické shrnutí oficiální křesťanské ideologie (obhajoba církevních dogmat)
- MIKULÁŠ ORESTE
- středověký teoretik peněz, právo razit mince má jen společnost,peníze byly plnohodnotné, proti znehodnocování mincí
- BURIDANUS
- hodnota je význam, který člověk přiřazuje danému státu
- SCOTUS
- užitostní pohled na cenu
Merkantilismus
- v Anglii
- Ranný merkantilismus (konec 14. stol. – pol. 16. stol.)
- ANTONIO SERRA
- Skutečné pojednání o příčinách, které mohou zvětšit množství zlata a stříbra v zemích, které nemají doly – první skutečně merk. dílo
- THOMAS MUN (1571 – 1641)
- Patřil k největším postavám zlaté éry merkantilismu
- Bohatství Anglie v zahraničním obchodě
- Byl jedním z ředitelů Východoindické společnosti, která se stala terčem kritiky bullionistů pro sovu pasivní obchodní bilanci s Indií. předně dokazoval, že není důležité, aby měla Anglie příznivou obchodní bilancí s každou zemí, nýbrž stačí, aby měla příznivou celkovou bilanci
- BURIDANUS
- hodnota je význam, který člověk přiřazuje danému státu
- SCOTUS
- užitostní pohled na cenu
Merkantilismus
- v Anglii
- Ranný merkantilismus (konec 14. stol. – pol. 16. stol.)
- ANTONIO SERRA
- Skutečné pojednání o příčinách, které mohou zvětšit množství zlata a stříbra v zemích, které nemají doly – první skutečně merk. dílo
- THOMAS MUN (1571 – 1641)
- Patřil k největším postavám zlaté éry merkantilismu
- Bohatství Anglie v zahraničním obchodě
- Byl jedním z ředitelů Východoindické společnosti, která se stala terčem kritiky bullionistů pro sovu pasivní obchodní bilanci s Indií. předně dokazoval, že není důležité, aby měla Anglie příznivou obchodní bilancí s každou zemí, nýbrž stačí, aby měla příznivou celkovou bilanci
- PLATÓN (427 – 347 př. Kr.)
- řecký filozof, učitel Aristotela, ideolog otrokářské aristokracie, zakladatel objektivního idealismu, přispěl k rozvoji dialektiky a logiky
- model ideálního otrokářského státu
- přirozeným základem ideálního státu je dělba práce
- hospodářství má naturální charakter, zaměřeno na výrobu užitečných hodnot
- peníze chápe ve dvou funkcích
a) oběživa
b) míra hodnot
- preferoval společenské vlastnictví
- doporučuje, aby stát zakázal shromáždění peněz
- Ústava
- Zákony – realističtější obraz „ideálního státu“, představa ideálního státu, ponechává soukromé vlastnictví, půda je vlastnictvím státu, ekonomickým základem je zemědělská výroba
- Republika – názory na uspořádání společnosti, představa ideálního státu (vládci, strážci…)
- model ideálního otrokářského státu
- přirozeným základem ideálního státu je dělba práce
- hospodářství má naturální charakter, zaměřeno na výrobu užitečných hodnot
- peníze chápe ve dvou funkcích
a) oběživa
b) míra hodnot
- preferoval společenské vlastnictví
- doporučuje, aby stát zakázal shromáždění peněz
- Ústava
- Zákony – realističtější obraz „ideálního státu“, představa ideálního státu, ponechává soukromé vlastnictví, půda je vlastnictvím státu, ekonomickým základem je zemědělská výroba
- Republika – názory na uspořádání společnosti, představa ideálního státu (vládci, strážci…)
- ARISTOTELES (384 – 322 př. Kr.)
- nejvýznamnější filozof, zakladatel logiky, ekonomiky
- ke směně by neexistovala spol., bez rovnosti směna a rovnost bez vzájemné měřitelnosti
- ekonomika – přirozená forma (zemědělství, lov zvířat, rybolov) – zisk státu ze spotřeby, výroba, sběr
- chrematistika – nepřirozená forma (bohatství v peněžní formě, veškerá činnost zaměřená na získávání peněz a jejich rozmnožování)
- odmítal úvahy o společném vlastnictví, kterému vytýkal, že:
- podlamuje osobní iniciativu a zájem na výsledcích práce
- vyvolává změny v hodnotovém systému
- otroctví obhajoval jako přirozenou instituci
- neodmítal demokracii a neobával se spontánní společenské změny – pokrok, uvědomoval si význam obchodu
- spravedlivá cena – směna (nejvyšší ctnost) má být ekvivalentní což znamená, že se má směňovat „stejné za stejné“
- metalistické pojetí peněz – ne pouze symbol, nýbrž vlastní hodnota
- rozlišoval přirozené a nepřirozené používání peněz
- odsuzování lichvy, zde nedokázal odlišit peníze od kapitálu
- Politika
- Etika Nikomachova – podstata vztahu vlastnictví – směna ceny, peníze, úrok
- ke směně by neexistovala spol., bez rovnosti směna a rovnost bez vzájemné měřitelnosti
- ekonomika – přirozená forma (zemědělství, lov zvířat, rybolov) – zisk státu ze spotřeby, výroba, sběr
- chrematistika – nepřirozená forma (bohatství v peněžní formě, veškerá činnost zaměřená na získávání peněz a jejich rozmnožování)
- odmítal úvahy o společném vlastnictví, kterému vytýkal, že:
- podlamuje osobní iniciativu a zájem na výsledcích práce
- vyvolává změny v hodnotovém systému
- otroctví obhajoval jako přirozenou instituci
- neodmítal demokracii a neobával se spontánní společenské změny – pokrok, uvědomoval si význam obchodu
- spravedlivá cena – směna (nejvyšší ctnost) má být ekvivalentní což znamená, že se má směňovat „stejné za stejné“
- metalistické pojetí peněz – ne pouze symbol, nýbrž vlastní hodnota
- rozlišoval přirozené a nepřirozené používání peněz
- odsuzování lichvy, zde nedokázal odlišit peníze od kapitálu
- Politika
- Etika Nikomachova – podstata vztahu vlastnictví – směna ceny, peníze, úrok
Ekonomické učení do vzniku klasické politické ekonomie
Ekonomické myšlení antického světa
- ekonomie vzniká až ve zrodu kapitalistického způsobu výroby
- zemědělství je hybná síla ekonomického myšlení
- naturální hospodářství bylo chápáno jako jediná přirozená forma
- fyzická práce je vnímána jako méněcenná
- obchod je obecně nevhodný, obchod pro zisk je škodlivý
- výroba pro trh běžné hospodářství vnímána jako soustava nepřirozená
- neuvažovali o směně, penězích, vlastnictví, aniž by tyto úvahy nespojovali s morálkou, politikou a společenským uspořádáním
- nenajdeme pozitivní analýzu toho, proč a jak ekonomický systém funguje
- převládají hodnotící soudy o ekonomickém chování
- neexistuje řádná škola ekonomie, nejsou to ekonomové
- řešili otázku: „Jak spravovat stát?“
- 3 důvody: dělba práce, lidé si přisvojovali majetek, vznik prvních civilizací – států
- řeší, co je a co není morální
- ekonomie vzniká až ve zrodu kapitalistického způsobu výroby
- zemědělství je hybná síla ekonomického myšlení
- naturální hospodářství bylo chápáno jako jediná přirozená forma
- fyzická práce je vnímána jako méněcenná
- obchod je obecně nevhodný, obchod pro zisk je škodlivý
- výroba pro trh běžné hospodářství vnímána jako soustava nepřirozená
- neuvažovali o směně, penězích, vlastnictví, aniž by tyto úvahy nespojovali s morálkou, politikou a společenským uspořádáním
- nenajdeme pozitivní analýzu toho, proč a jak ekonomický systém funguje
- převládají hodnotící soudy o ekonomickém chování
- neexistuje řádná škola ekonomie, nejsou to ekonomové
- řešili otázku: „Jak spravovat stát?“
- 3 důvody: dělba práce, lidé si přisvojovali majetek, vznik prvních civilizací – států
- řeší, co je a co není morální
- představitelé antického Řecka
- XENOFÓN (asi 430 – 355 př. Kr.)
- vyzvedává zemědělství jako „matku živitelku“ ostatních umění
- rozlišoval práci duševní a fyzickou
- vyzdvihoval význam dělby práce (na velikost nebral zřetel)
- hospodářství – relativně izolovaná, soběstačná jednotka
- řemesla a obchod nepovažuje za podstatu ekonomických vztahů
- z obchodu schvaloval jen obchod s obilím pozemkové aristokracie a drobný obchod soužící k zemědělství
- obhajuje naturální hospodářství
- peníze oceňuje jako koncentrované bohatství a nástroj směny
- úlohu peněz spatřoval v jejich akumulaci, zejména pro případ neúrody, války nebo pro rozšíření hospodářství
- odsuzoval oběh peněz jako obchodního a lichvářského kapitálu
- vyslovil pojem hodnota – něco, z čeho lze vytěžit užitek
- zboží (má-li být směněno) musí mít dvě vlastnosti
a) musí být užitečné
b) musí mít směnnou hodnotu
- Oikonomikos – spis, název budoucí vědy, učení o budoucím hospodářství a zemědělském podnikání, poprvé použil tento výraz
- Jakým způsobem má být vedena domácnost – spis
- vyzvedává zemědělství jako „matku živitelku“ ostatních umění
- rozlišoval práci duševní a fyzickou
- vyzdvihoval význam dělby práce (na velikost nebral zřetel)
- hospodářství – relativně izolovaná, soběstačná jednotka
- řemesla a obchod nepovažuje za podstatu ekonomických vztahů
- z obchodu schvaloval jen obchod s obilím pozemkové aristokracie a drobný obchod soužící k zemědělství
- obhajuje naturální hospodářství
- peníze oceňuje jako koncentrované bohatství a nástroj směny
- úlohu peněz spatřoval v jejich akumulaci, zejména pro případ neúrody, války nebo pro rozšíření hospodářství
- odsuzoval oběh peněz jako obchodního a lichvářského kapitálu
- vyslovil pojem hodnota – něco, z čeho lze vytěžit užitek
- zboží (má-li být směněno) musí mít dvě vlastnosti
a) musí být užitečné
b) musí mít směnnou hodnotu
- Oikonomikos – spis, název budoucí vědy, učení o budoucím hospodářství a zemědělském podnikání, poprvé použil tento výraz
- Jakým způsobem má být vedena domácnost – spis
Konkrétním hodnotám mezního a průměrného ...
Konkrétním hodnotám mezního a průměrného příjmu z použitého příkladu ve výše uvedeném textu by odpovídala situace znázorněna na následujícím obrázku
Kč
10
MR AR
3 6 Q
obr. 10.9.Průměrný a mezní příjem
Kč
10
MR AR
3 6 Q
obr. 10.9.Průměrný a mezní příjem
Ad b) Druhá metoda umožňuje určit ...
Ad b) Druhá metoda umožňuje určit mezní veličinu přímo v bodě křivky znázorňující celkovou funkci. Je to derivace dy/dx a její hodnota vyjádřuje sklon tečny v určitém bodě uvažované křivky vyjadřující funkci y=f(x).V našem příkladu mezního příjmu, pak MR= dTR/dQ. Velikost mezního příjmu při prodeji 2 jednotek bude dána sklonem funkce celkového příjmu v bodě B, viz obrázek
Kč
18
17 B
A
11
TR
1 2 3 Q
obr.10.7.
Kč
18
17 B
A
11
TR
1 2 3 Q
obr.10.7.
Pro Q=2 potom platí y´=dTR/ ...
Pro Q=2 potom platí y´=dTR/dQ=12-4Q= 12-4.2=4.
Nulový mezní příjem, který uplatňujeme při hledání maxima funkce TR je vyjádřen výrazem y´=12-4Q=0 a nastane při Q=3.
Průměrné veličiny
Průměrné veličiny jsou podobně jako mezní veličiny veličinami jednotkovými. V případě
průměrného příjmu jde o příjem na jednotku prodané produkce. Můžeme je znázorňovat společně s mezními veličinami.
Zatímco mezní veličina je graficky sklonem celkové funkce, průměrná veličina je sklonem přímky vedené z počátku do bodu na křivce znázorňující celkovou funkci.
Jako příklad uveďme průměrný příjem (Average Revenue, AR), který vypočítáme: AR=TR/Q
Grafické vyjádření průměrného příjmu ukazuje obrázek
Kč
18
17 B
A
11 TR
Q TR
1 2 3 Q
Obr.10.8.
Nulový mezní příjem, který uplatňujeme při hledání maxima funkce TR je vyjádřen výrazem y´=12-4Q=0 a nastane při Q=3.
Průměrné veličiny
Průměrné veličiny jsou podobně jako mezní veličiny veličinami jednotkovými. V případě
průměrného příjmu jde o příjem na jednotku prodané produkce. Můžeme je znázorňovat společně s mezními veličinami.
Zatímco mezní veličina je graficky sklonem celkové funkce, průměrná veličina je sklonem přímky vedené z počátku do bodu na křivce znázorňující celkovou funkci.
Jako příklad uveďme průměrný příjem (Average Revenue, AR), který vypočítáme: AR=TR/Q
Grafické vyjádření průměrného příjmu ukazuje obrázek
Kč
18
17 B
A
11 TR
Q TR
1 2 3 Q
Obr.10.8.
Platí- li, že TR=12Q-2Q2 , ...
Platí- li, že TR=12Q-2Q2 , pak při Q=1 je TR=11 a při Q=2 je TR=12. Mezní příjem vypočítáme podle vztahu: MR= TR/Q=6/1=6.
Kč
18
17 B
A TR
11 Q
12 TR
1 2 3 Q
obr.10.6.
Mezní příjem mezi Q=1 a Q=2 je vyjádřen sklonem úsečky AB, která je tětivou oblouku znázorňujícího funkci TR při prodeji 1 a2 jednotek. Vznikl tak pravoúhlý trojúhelník ACB, jehož přepona je AB, výška = TR a základna = Q. Sklon spojnice AB vypočítáme jako poměr výšky k základně, tj. TR/Q a to je definice mezního příjmu.
Kč
18
17 B
A TR
11 Q
12 TR
1 2 3 Q
obr.10.6.
Mezní příjem mezi Q=1 a Q=2 je vyjádřen sklonem úsečky AB, která je tětivou oblouku znázorňujícího funkci TR při prodeji 1 a2 jednotek. Vznikl tak pravoúhlý trojúhelník ACB, jehož přepona je AB, výška = TR a základna = Q. Sklon spojnice AB vypočítáme jako poměr výšky k základně, tj. TR/Q a to je definice mezního příjmu.
Ad b) Směrnice a sklon křivky mezi dvěma body lze vyjádřit pomocí spojnice těchto bodů. Směrnice této spojnice je průměrnou směrnicí křivky mezi dvěma body.
Y
B
A
X
Obr.10.5. Směrnice křivky mezi dvěma body
Mezní veličiny
Ekonomická teorie často používá tzv. mezní přístup, který spočívá ve zkoumání vlivu velmi malých změn nezávisle proměnné x na změnu závisle proměnné y.
Y
B
A
X
Obr.10.5. Směrnice křivky mezi dvěma body
Mezní veličiny
Ekonomická teorie často používá tzv. mezní přístup, který spočívá ve zkoumání vlivu velmi malých změn nezávisle proměnné x na změnu závisle proměnné y.
Konkrétní hodnotu dané mezní veličiny ...
Konkrétní hodnotu dané mezní veličiny můžeme zjistit dvěma způsoby:
a) metodou založenou na geometrické interpretaci mezní veličiny a s použitím jednoduché algebry.
b) metodou založenou na diferenciálním počtu, která vede ke zjištění přesné hodnoty mezní veličiny. Mezní veličina se v tomto případě vyjádří první derivací příslušné funkce y, tj. y´= dy/dx.
Aplikace metod výpočtu mezní veličiny
Ad a) Jako konkrétní příklad vezmeme výpočet mezního příjmu. Mezní příjem definujeme jako změnu celkového příjmu (Total Revenue, TR) v důsledku změny objemu prodané produkce Q o jednotku:
MR= TR/Q
Při grafické znázornění na svislé ose znázorníme velikost celkového příjmu (TR), na vodorovné ose množství prodané produkce (Q), viz obrázek. Zajímá nás jak se změní celkový příjem, vzroste- li prodané množství například z 1 na 2 jednotky .
a) metodou založenou na geometrické interpretaci mezní veličiny a s použitím jednoduché algebry.
b) metodou založenou na diferenciálním počtu, která vede ke zjištění přesné hodnoty mezní veličiny. Mezní veličina se v tomto případě vyjádří první derivací příslušné funkce y, tj. y´= dy/dx.
Aplikace metod výpočtu mezní veličiny
Ad a) Jako konkrétní příklad vezmeme výpočet mezního příjmu. Mezní příjem definujeme jako změnu celkového příjmu (Total Revenue, TR) v důsledku změny objemu prodané produkce Q o jednotku:
MR= TR/Q
Při grafické znázornění na svislé ose znázorníme velikost celkového příjmu (TR), na vodorovné ose množství prodané produkce (Q), viz obrázek. Zajímá nás jak se změní celkový příjem, vzroste- li prodané množství například z 1 na 2 jednotky .
Kladná směrnice přímky je ilustrována ...
Kladná směrnice přímky je ilustrována na obrázku 6-3 a). Jde o přímý vztah mezi proměnnými, což znamená, že obě proměnné se pohybují stejnosměrně, jinak řečeno obě společně rostou nebo klesají.
Zápornou směrnici přímky znázorňuje obrázek 6-3 b). Jde o nepřímý vztah mezi proměnnými, znamená to tedy, že veličiny se pohybují v opačných směrech. Když hodnota proměnné na ose x roste, hodnota proměnné na ose y klesá.
Extrémní případy směrnice přímky jsou přímky rovnoběžné s osou x nebo s osou y.
a) směrnice rovnoběžky s osou x b) směrnice rovnoběžky s osou y
Y Y
směrnice=0 směrnice = ∞
X X
Obr.10.4.
V ekonomické teorií se používá také pojem sklon přímky, který je dán absolutní hodnotou směrnice přímky.
Zápornou směrnici přímky znázorňuje obrázek 6-3 b). Jde o nepřímý vztah mezi proměnnými, znamená to tedy, že veličiny se pohybují v opačných směrech. Když hodnota proměnné na ose x roste, hodnota proměnné na ose y klesá.
Extrémní případy směrnice přímky jsou přímky rovnoběžné s osou x nebo s osou y.
a) směrnice rovnoběžky s osou x b) směrnice rovnoběžky s osou y
Y Y
směrnice=0 směrnice = ∞
X X
Obr.10.4.
V ekonomické teorií se používá také pojem sklon přímky, který je dán absolutní hodnotou směrnice přímky.
Směrnice křivky
Pomocí křivek vyjadřujeme nelineární vztahy mezi ekonomickými proměnnými. Směrnice křivky na rozdíl od směrnice přímky se v průběhu křivky mění. Absolutní hodnota směrnice křivky udává sklon křivky. Je nutno rozlišovat:
a) směrnici a sklon křivky v bodě
b) směrnici a sklon křivky mezi body.
Ad a) Směrnice a sklon křivky v bodě určíme pomocí tečny v daném bodě. Směrnice tečny vyjadřuje směrnici křivky v tomto bodě. Absolutní hodnota směrnice tečny v daném bodě vyjadřuje sklon křivky v tomto bodě. Situaci znázorňuje obrázek 6-4.
Y
A
X
Obr.10.5. 4 Směrnice křivky v bodě
a) směrnici a sklon křivky v bodě
b) směrnici a sklon křivky mezi body.
Ad a) Směrnice a sklon křivky v bodě určíme pomocí tečny v daném bodě. Směrnice tečny vyjadřuje směrnici křivky v tomto bodě. Absolutní hodnota směrnice tečny v daném bodě vyjadřuje sklon křivky v tomto bodě. Situaci znázorňuje obrázek 6-4.
Y
A
X
Obr.10.5. 4 Směrnice křivky v bodě
Směrnice přímky představuje změnu, ...
Směrnice přímky představuje změnu, ke které dochází u jedné proměnné, jestliže se další proměnná mění. Jinak řečeno, je to změna proměnné na vertikální ose (ose y)ku změně proměnné na horizontální ose (ose x). Znamená to tedy, že:
směrnice přímky= změna y/změna x
Směrnice přímky může být kladná nebo záporná a je konstantní v průběhu celé přímky.
a) záporná směrnice přímky b) kladná směrnice přímky
Y Y
A 1 C E
B s s
D 1 C
X X
Obr. 10.3.
směrnice přímky= změna y/změna x
Směrnice přímky může být kladná nebo záporná a je konstantní v průběhu celé přímky.
a) záporná směrnice přímky b) kladná směrnice přímky
Y Y
A 1 C E
B s s
D 1 C
X X
Obr. 10.3.
Grafickým znázorněním lineárního funkčního vztahu mezi proměnnými je přímka.
Y Y
Y=2x y=x y=1+x
1
X X
Obr.10.1. Lineární funkční závislost
b) nelineární (např. y=3x2 ,y=10- x2 atd.) Grafickým znázorněním nelineárního funkčního vztahu je křivka. Průběh některých znázorňuje následující obrázek
Y Y
Y=a+bx2
Y=a/x
X X
Obr.10.2. Nelineární funkční závislost
Y=2x y=x y=1+x
1
X X
Obr.10.1. Lineární funkční závislost
b) nelineární (např. y=3x2 ,y=10- x2 atd.) Grafickým znázorněním nelineárního funkčního vztahu je křivka. Průběh některých znázorňuje následující obrázek
Y Y
Y=a+bx2
Y=a/x
X X
Obr.10.2. Nelineární funkční závislost
8.Firma zjistí, že její případná ...
8.Firma zjistí, že její případná kapitálová investice ve výší 50 000 Kč by mohla nést roční celkový výnos 15000 Kč. Firma dále kalkuluje, že roční celkové provozní náklady nepřesáhnou 10000 Kč. Za jakých podmínek si tato firma bude ochotna na předpokládanou investici vzít bankovní úvěr?
9. Koupíte výrobní zařízení za 40000 Kč a pronajmete ho za nájemné 50000 Kč ročně. Roční náklady na jeho provoz činí 32000 Kč. Jaká je míra výnosu tohoto kapitálového aktiva za dobu nájmu 10 let?
Náměty k diskusi
1) Posuďte výši reálné úrokové míry v ČR a její vývojové tendence.
2) Jaké jsou aktuální investiční možnosti v ČR pro obyvatelstvo?
3) Vysvětlete rozdíl mezi mírou výnosu z kapitálu, úrokovou mírou a mírou zisku.
10) Matematické nástroje používané v mikroekonomii
Funkce je určité pravidlo, které zachycuje vztah mezi dvěma veličinami. Pro každou hodnotu x přiřazuje funkce v závislosti na určitém pravidle jedinou hodnotu y.
9. Koupíte výrobní zařízení za 40000 Kč a pronajmete ho za nájemné 50000 Kč ročně. Roční náklady na jeho provoz činí 32000 Kč. Jaká je míra výnosu tohoto kapitálového aktiva za dobu nájmu 10 let?
Náměty k diskusi
1) Posuďte výši reálné úrokové míry v ČR a její vývojové tendence.
2) Jaké jsou aktuální investiční možnosti v ČR pro obyvatelstvo?
3) Vysvětlete rozdíl mezi mírou výnosu z kapitálu, úrokovou mírou a mírou zisku.
10) Matematické nástroje používané v mikroekonomii
Funkce je určité pravidlo, které zachycuje vztah mezi dvěma veličinami. Pro každou hodnotu x přiřazuje funkce v závislosti na určitém pravidle jedinou hodnotu y.
Obecně můžeme funkční ...
Obecně můžeme funkční vztah vyjádřit jako:
Y = f (x)
což znamená, že proměnná y závisí na proměnné x podle pravidla f.
Při dané funkci y = f(x):
• proměnná x se často nazývá nezávisle proměnná
• proměnná y se nazývá závisle proměnná
Tato funkce může nabýt nejrůznějšího tvaru:
a) může být lineární ( např. y=3x, y=10-3x atd.) Znamená to, že pokud roste hodnota proměnné x roste i proměnná y anebo hodnota y klesá pokud hodnota x roste. Jako typický příklad v ekonomii můžeme uvést rostoucí funkci nabídky: „ s růstem ceny roste i nabízené množství“ a klesající funkci poptávky: “s růstem ceny poptávané množství klesá“.
Y = f (x)
což znamená, že proměnná y závisí na proměnné x podle pravidla f.
Při dané funkci y = f(x):
• proměnná x se často nazývá nezávisle proměnná
• proměnná y se nazývá závisle proměnná
Tato funkce může nabýt nejrůznějšího tvaru:
a) může být lineární ( např. y=3x, y=10-3x atd.) Znamená to, že pokud roste hodnota proměnné x roste i proměnná y anebo hodnota y klesá pokud hodnota x roste. Jako typický příklad v ekonomii můžeme uvést rostoucí funkci nabídky: „ s růstem ceny roste i nabízené množství“ a klesající funkci poptávky: “s růstem ceny poptávané množství klesá“.
2. Předpokládejme, že investor má v současné ...
2. Předpokládejme, že investor má v současné době volné prostředky ve výši 30 000 Kč. Není si však jistý, za jak dlouhou dobu bude prostředky potřebovat. Jisté je, že to nebude dříve než za 9 měsíců. Má na výběr tyto varianty:
I.varianta: nákup vkladového certifikátu na 9 měsíců, při úrokové sazbě 11% p.a.
II. varianta: termínovaný vklad na 1 rok při úrokové sazbě 12,4% p.a. V případě předčasného výběru peněz je povinen zaplatit náhradu. Náhrada je stanovena ve výši úrokové sazby méně 2.
Která z uvedených variant je výhodnější?
3. Předpokládejme možnost nákupu vkladového certifikátu na 1 rok za úrokovou sazbu 12% a termínovaný vklad na 1 rok za úrokovou sazbu pohyblivou formou odchylky od základní sazby ve výši 12,4% p.a., úročeno čtvrtletně. Částka vkladu je v obou případech 50 000 Kč.
Jak se výnosy z vkladů změní při pohybu úrokových sazeb, když:
I.varianta: po 3 měsících dojde ke snížení úrokové sazby z termín. Vkladu o 2%.
II. varianta: po 3 měsících dojde ke zvýšení úrokové sazby z termínovaného vkladu o 2% p.a. Je výhodnější koupit vkladový certifikát, nebo uložit peníze na termínovaný vklad?
I.varianta: nákup vkladového certifikátu na 9 měsíců, při úrokové sazbě 11% p.a.
II. varianta: termínovaný vklad na 1 rok při úrokové sazbě 12,4% p.a. V případě předčasného výběru peněz je povinen zaplatit náhradu. Náhrada je stanovena ve výši úrokové sazby méně 2.
Která z uvedených variant je výhodnější?
3. Předpokládejme možnost nákupu vkladového certifikátu na 1 rok za úrokovou sazbu 12% a termínovaný vklad na 1 rok za úrokovou sazbu pohyblivou formou odchylky od základní sazby ve výši 12,4% p.a., úročeno čtvrtletně. Částka vkladu je v obou případech 50 000 Kč.
Jak se výnosy z vkladů změní při pohybu úrokových sazeb, když:
I.varianta: po 3 měsících dojde ke snížení úrokové sazby z termín. Vkladu o 2%.
II. varianta: po 3 měsících dojde ke zvýšení úrokové sazby z termínovaného vkladu o 2% p.a. Je výhodnější koupit vkladový certifikát, nebo uložit peníze na termínovaný vklad?
4.Určete prodejní cenu garáže ...
4.Určete prodejní cenu garáže a roční výnosnost tohoto kapitálu, pokud je pronajímána za 850,- Kč měsíčně, roční náklady spojené s údržbou činí 5 000,-Kč, úroková míra na roční vklad je 9%. Kupní cena garáže byla 40 000,- Kč.
5. Spočítejte cenu nemovitostí, víte-li, že: V domě jsou dva byty s měsíčním nájmem po 1500,-Kč, jeden nebytový prostor, který je pronajímán za 10 000,- Kč měsíčně. Náklady spojené a provozem domu činí 50 000,-Kč ročně. V domě bydlí sám majitel s rodinou v bytě jako zbývající dva. Vycházejte z roční úrokové míry ve výši 10%.
6. Nákladem 40 mil. Kč lze postavit sportovní areál, který při 20ti leté životnosti vynese čistý zisk celkem 90 mil. Kč. Vypočítejte roční výnosovou míru a porovnejte výhodnost investice, pokud úroková míra na vklad činí 12 %p.a.
7. Poraďte známému , za kolik má prodat svou obligaci České spořitelny, pokud roční výnos za poslední tři roky činil průměrně 235 Kč, nominální hodnota je 10 000 Kč a byla zakoupena za 13 500 Kč. Vycházejte z roční úrokové míry 11%.
5. Spočítejte cenu nemovitostí, víte-li, že: V domě jsou dva byty s měsíčním nájmem po 1500,-Kč, jeden nebytový prostor, který je pronajímán za 10 000,- Kč měsíčně. Náklady spojené a provozem domu činí 50 000,-Kč ročně. V domě bydlí sám majitel s rodinou v bytě jako zbývající dva. Vycházejte z roční úrokové míry ve výši 10%.
6. Nákladem 40 mil. Kč lze postavit sportovní areál, který při 20ti leté životnosti vynese čistý zisk celkem 90 mil. Kč. Vypočítejte roční výnosovou míru a porovnejte výhodnost investice, pokud úroková míra na vklad činí 12 %p.a.
7. Poraďte známému , za kolik má prodat svou obligaci České spořitelny, pokud roční výnos za poslední tři roky činil průměrně 235 Kč, nominální hodnota je 10 000 Kč a byla zakoupena za 13 500 Kč. Vycházejte z roční úrokové míry 11%.
Nabídku na trhu kapitálu tvoří úspory ...
Nabídku na trhu kapitálu tvoří úspory ekonomických subjektů. Úspory představují část disponibilního důchodu domácnosti, která nebyla vydána na spotřebu, ale byla přeměněna na nabídku dočasně volných úvěrových prostředků na trhu kapitálu. Velikost nabídky kapitálu (resp. úspor) závisí na velikosti úrokové míry, tj. poměru čistého úroku z uspořené částky za určité časové období (zpravidla jeden rok) k této uspořené částce.
Úroková míra představuje cenu kapitálu. Při jejím růstu úspory rostou a investice firem klesají a naopak. V rovnovážném stavu se poptávka po kapitálu rovná nabídce. Rovnovážná úroková míra podněcuje firmy k investicím rovnajícím se úsporám, ke kterým jsou při rovnovážné úrokové míře podněcováni střadatelé.
Cvičení
1. Uložená částka k 1.10 prvního roku je 60 000 Kč na vkladní knížku bez výpovědní lhůty s úrokovou sazbou 2% p. a.a úrokovacím obdobím 1 rok. Vklad bude vybrán na konci druhého roku. Kolik peněz bude na konci období na vkladní knížce?
Úroková míra představuje cenu kapitálu. Při jejím růstu úspory rostou a investice firem klesají a naopak. V rovnovážném stavu se poptávka po kapitálu rovná nabídce. Rovnovážná úroková míra podněcuje firmy k investicím rovnajícím se úsporám, ke kterým jsou při rovnovážné úrokové míře podněcováni střadatelé.
Cvičení
1. Uložená částka k 1.10 prvního roku je 60 000 Kč na vkladní knížku bez výpovědní lhůty s úrokovou sazbou 2% p. a.a úrokovacím obdobím 1 rok. Vklad bude vybrán na konci druhého roku. Kolik peněz bude na konci období na vkladní knížce?
8. Doplňte chybějící údaje v následující tabulce:
Počet pracovníků Celkový produkt (ks) Mezní produkt
(ks) Cena jednotky produktu
(tis. Kč) Celkový příjem
(tis. Kč) Příjem z mezního produktu
(tis. Kč) Mezní naklady
(tis. Kč)
1 17 20 170
2 31 20 150
3 43 20 175
4 53 20 190
5 60 20 220
6 65 20 250
Dále určete:
a) optimální počet pracovníků
b) optimální počet pracovníků za předpokladu, že cena bude u každé další vyrobené a prodané jednotky klesat o 10%.
(ks) Cena jednotky produktu
(tis. Kč) Celkový příjem
(tis. Kč) Příjem z mezního produktu
(tis. Kč) Mezní naklady
(tis. Kč)
1 17 20 170
2 31 20 150
3 43 20 175
4 53 20 190
5 60 20 220
6 65 20 250
Dále určete:
a) optimální počet pracovníků
b) optimální počet pracovníků za předpokladu, že cena bude u každé další vyrobené a prodané jednotky klesat o 10%.
Náměty k diskusi
1) Jak podle vašeho názoru ovlivní pracovní trh v naši republice opatření zavedení školného na vysokých školách?
2) Proč jsou odborové svazy schopny disponovat monopolní silou?
3) Čím je dána úroveň reálných mezd?
4) Vysvětlete, jak se posune skutečná důchodová Lorenzova křivka, jestliže vzroste daňové zatížení domácností ?
9 ) Trh kapitálu
Trh kapitálu je součástí trhu peněz. Jde o část trhu peněz, na níž se uskutečňují operace spojené s prodejem a nákupem dlouhodobých peněžních prostředků, jako jsou úvěry a cenné papíry s lhůtami splatnosti delšími jak jeden rok.
Poptávka je na trhu kapitálu určována stejnými principy jako u ostatních výrobních faktorů. Firma porovnává mezní náklady mezní náklady na kapitál(MFCk) s příjmem z mezního produktu kapitálu (MRPK). Náklady na kapitál jsou reprezentovány úrokovou mírou. Je li úroková míra nižší než příjem z mezního produktu firma se snaží získat další jednotku kapitálu, rozšiřuje výrobu až do okamžiku vyrovnání obou sledovaných veličin.
2) Proč jsou odborové svazy schopny disponovat monopolní silou?
3) Čím je dána úroveň reálných mezd?
4) Vysvětlete, jak se posune skutečná důchodová Lorenzova křivka, jestliže vzroste daňové zatížení domácností ?
9 ) Trh kapitálu
Trh kapitálu je součástí trhu peněz. Jde o část trhu peněz, na níž se uskutečňují operace spojené s prodejem a nákupem dlouhodobých peněžních prostředků, jako jsou úvěry a cenné papíry s lhůtami splatnosti delšími jak jeden rok.
Poptávka je na trhu kapitálu určována stejnými principy jako u ostatních výrobních faktorů. Firma porovnává mezní náklady mezní náklady na kapitál(MFCk) s příjmem z mezního produktu kapitálu (MRPK). Náklady na kapitál jsou reprezentovány úrokovou mírou. Je li úroková míra nižší než příjem z mezního produktu firma se snaží získat další jednotku kapitálu, rozšiřuje výrobu až do okamžiku vyrovnání obou sledovaných veličin.
4. Níže uvedený obrázek zachycuje trh práce ...
4. Níže uvedený obrázek zachycuje trh práce určité profese. Počet lidí schopných ji vykonávat je 100 000. Vypočtěte:
a) mzdu a zaměstnanost
b) velikost nezaměstnanosti za předpokladu, že trh práce není nijak regulován.
Bude li uzákoněna minimální mzda 3250 Kč, pak určete:
a) zaměstnanost
b) velikost nezaměstnanosti
w SL
3250
2500
1500
DL
900
45 65 75 100 QL (tis.)
obr. 2-3
a) mzdu a zaměstnanost
b) velikost nezaměstnanosti za předpokladu, že trh práce není nijak regulován.
Bude li uzákoněna minimální mzda 3250 Kč, pak určete:
a) zaměstnanost
b) velikost nezaměstnanosti
w SL
3250
2500
1500
DL
900
45 65 75 100 QL (tis.)
obr. 2-3
5. Tvrdí se, domorodí sběrači kaučuku v Africe ...
5. Tvrdí se, domorodí sběrači kaučuku v Africe se nechají najmout do práce při sazbě 1 až 1,5 USD za hodinu. Jestliže však mzda dosáhne výše 2 USD za hodinu, jejich zájem o práci se sníží. Myslíte si, že obstojí vysvětlení, že jsou příliš líní?
6. Následující tabulku nabídky a poptávky za určité období u stejného druhu práce
využijte k následujícím úkolům:
Mzdová sazba 100 110 120 130 140 150
Poptávané množství 1000 800 600 400 200 0
Nabízené množství 0 300 600 1000 1200 1500
a) nakreslete křivku nabídky a poptávky a určete rovnovážnou mzdu
b) vypočtěte celkovou mzdu při rovnovážné situaci a vyznačte ekonomickou rentu
7. Firma je jediným zaměstnavatelem v dané lokalitě a víme o ní následující údaje:
L 62 63 64
W 7 8 9
MRPL 84 78 72
a) určete MFCL této firmy,
b) určete optimální úroveň zaměstnanosti.
6. Následující tabulku nabídky a poptávky za určité období u stejného druhu práce
využijte k následujícím úkolům:
Mzdová sazba 100 110 120 130 140 150
Poptávané množství 1000 800 600 400 200 0
Nabízené množství 0 300 600 1000 1200 1500
a) nakreslete křivku nabídky a poptávky a určete rovnovážnou mzdu
b) vypočtěte celkovou mzdu při rovnovážné situaci a vyznačte ekonomickou rentu
7. Firma je jediným zaměstnavatelem v dané lokalitě a víme o ní následující údaje:
L 62 63 64
W 7 8 9
MRPL 84 78 72
a) určete MFCL této firmy,
b) určete optimální úroveň zaměstnanosti.
Projevy nedokonalé konkurence na trhu práce ...
Projevy nedokonalé konkurence na trhu práce jsou spojeny zejména s monopolní výhodou na straně poptávky nebo nabídky práce:
1) monopson – monopolní síla na trhu práce je na straně kupujícího
2) Působení odborových organizací – monopolní síla na trhu práce je na straně prodávajícího
Cvičení
1. K řešení úkolu použijte následující tabulku:
Počet dělníků MPPL
10 15
11 12
12 10
13 9
14 8
Uvažujte pohyb v rámci dokonale konkurenčního trhu:
a) jestliže je cena produktu 5 Kč za jednotku a firma musí zaplatit 40 Kč za zaměstnaného dělníka, kolik dělníku najme za předpokladu maximalizace zisku?
b) jestliže se cena produkce nezmění a cena práce vzroste o 10 Kč na dělníka, kolik dělníku
firma najme nyní?
c) co se děje s křivkou poptávky po práci v případě ad)2?
1) monopson – monopolní síla na trhu práce je na straně kupujícího
2) Působení odborových organizací – monopolní síla na trhu práce je na straně prodávajícího
Cvičení
1. K řešení úkolu použijte následující tabulku:
Počet dělníků MPPL
10 15
11 12
12 10
13 9
14 8
Uvažujte pohyb v rámci dokonale konkurenčního trhu:
a) jestliže je cena produktu 5 Kč za jednotku a firma musí zaplatit 40 Kč za zaměstnaného dělníka, kolik dělníku najme za předpokladu maximalizace zisku?
b) jestliže se cena produkce nezmění a cena práce vzroste o 10 Kč na dělníka, kolik dělníku
firma najme nyní?
c) co se děje s křivkou poptávky po práci v případě ad)2?
2. Na trhu práce a na trhu ...
2. Na trhu práce a na trhu finální produkce předpokládejme situaci dokonalé konkurence. Cena jednotky produkce je 20 Kč. Dále známe tyto údaje:
Počet dělníků TPPL
0 0
1 7
2 17
3 25
4 27
5 28
Určete:
a) kolik dělníků firma najme při denní mzdě sazbě 160 Kč?
b) jaké důsledky bude mít pokles ceny produkce na polovinu?
3. Určete optimum zaměstnanosti u dokonale konkurenční firmy, pokud máte následující informace:
krátkodobá produkční funkce: Q = 100L – 0,375 L2
cena produkce: P = 4 Kč
mzdová sazba: w = 103 Kč
Počet dělníků TPPL
0 0
1 7
2 17
3 25
4 27
5 28
Určete:
a) kolik dělníků firma najme při denní mzdě sazbě 160 Kč?
b) jaké důsledky bude mít pokles ceny produkce na polovinu?
3. Určete optimum zaměstnanosti u dokonale konkurenční firmy, pokud máte následující informace:
krátkodobá produkční funkce: Q = 100L – 0,375 L2
cena produkce: P = 4 Kč
mzdová sazba: w = 103 Kč
4) Podmínka MFC =MRP platná ...
4) Podmínka MFC =MRP platná pro hledání rovnováhy firmy při nákupu výrobních faktorů při aplikaci v praxi bývá často narušena. Je toto tvrzení pravdivé? Vysvětlete vaši odpověď.
5) Vysvětlete, proč na obrázku 2-2 má daná firma v okamžiku rovnováhy mezi S a D vyšší náklady na MFC než kolik platí za jednotky dodatečného výrobního faktoru na trhu.
Kč
E MFC
S
D=MRP
Q (jednotek výrobního faktoru)
Obr. 6-2
5) Vysvětlete, proč na obrázku 2-2 má daná firma v okamžiku rovnováhy mezi S a D vyšší náklady na MFC než kolik platí za jednotky dodatečného výrobního faktoru na trhu.
Kč
E MFC
S
D=MRP
Q (jednotek výrobního faktoru)
Obr. 6-2
8) Trh práce
Poptávka po práci je v podmínkách dokonalé konkurence určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce, tzn. při různých mzdových sazbách. Firma poptávku po práci zvyšuje pokud mezní náklady na práci jsou nižší než příjmy z mezního produktu práce (MFCp< MRPp). Rovnováha firmy maximalizující zisk nastává v okamžiku, kdy se mezní náklady firmy resp. mzda rovnají příjmům z mezního produktu práce (MRPp=MFCp=w).
Nabídka práce je určována volbou lidí nabízejících práci, kteří porovnávají užitek z volného času s užitkem, který jim přinese případný prodej jejich práce. Nabídka práce je závislá na výši mzdové sazby. Dvojí účinek mzdové sazby na rozhodování mezi prací a volným časem označujeme jako substituční a důchodový efekt.
Substituční efekt změny mzdy (její růst) vede ke zvyšování nabízeného množství práce, jinak řečeno k tendenci více pracovat na úkor volného času.
Důchodový efekt změny mzdy vede ke snižování množství nabízené práce, k tendenci mít více volného času.
Nabídka práce je určována volbou lidí nabízejících práci, kteří porovnávají užitek z volného času s užitkem, který jim přinese případný prodej jejich práce. Nabídka práce je závislá na výši mzdové sazby. Dvojí účinek mzdové sazby na rozhodování mezi prací a volným časem označujeme jako substituční a důchodový efekt.
Substituční efekt změny mzdy (její růst) vede ke zvyšování nabízeného množství práce, jinak řečeno k tendenci více pracovat na úkor volného času.
Důchodový efekt změny mzdy vede ke snižování množství nabízené práce, k tendenci mít více volného času.
6.Předpokládejme, že firma má možnost ...
6.Předpokládejme, že firma má možnost použít ve výrobě nový stroj, který zvýši produkci o pět jednotek. Nákup stroje stojí 10 000 Kč. Každá jednotka produkce se může prodat za 5 000 Kč. Určete, která z odpovědí za daných podmínek platí:
a) MRP stroje je menší než cena a firma by tudíž stroj použít neměla
b) MPP stroje je roven ceně a firma by tudíž měla stroj pronajmout
c) MRP stroje je 5 000 Kč a firma by měla stroj používat
d) MPP stroje je totožný s MRP a firma by měla vyhlásit bankrot
e) Nic z uvedeného neplatí
7.Mezní fyzické produkty vstupů A, B a C jsou 12, 8 a 2. Ceny uvedených vstupů A, B a C jsou 6 Kč, 4 Kč, 1 Kč. Firma na dané úrovni výstupu maximalizuje zisk. MR z prodeje poslední jednotky musí být:
a) 8 Kč
b) 6 Kč
c) 2 Kč
d) 1 Kč
e) 0,5 Kč
a) MRP stroje je menší než cena a firma by tudíž stroj použít neměla
b) MPP stroje je roven ceně a firma by tudíž měla stroj pronajmout
c) MRP stroje je 5 000 Kč a firma by měla stroj používat
d) MPP stroje je totožný s MRP a firma by měla vyhlásit bankrot
e) Nic z uvedeného neplatí
7.Mezní fyzické produkty vstupů A, B a C jsou 12, 8 a 2. Ceny uvedených vstupů A, B a C jsou 6 Kč, 4 Kč, 1 Kč. Firma na dané úrovni výstupu maximalizuje zisk. MR z prodeje poslední jednotky musí být:
a) 8 Kč
b) 6 Kč
c) 2 Kč
d) 1 Kč
e) 0,5 Kč
8.Pro firmu, která na dané úrovni ...
8.Pro firmu, která na dané úrovni produkce maximalizuje zisk platí, že: mezní příjem je roven 3 Kč a ceny vstupů X, Y a Z jsou 9 Kč, 6 Kč a 12 Kč. Mezní fyzický produkt vstupu Y musí tedy být:
a) 1
b) 2
c) 3
d) 4
e) 5
Náměty k diskusi
1) Vysvětlete princip nastolení rovnováhy na trhu výrobních faktorů a demonstrujte je na vhodných příkladech ze skutečnosti.
2) Čím se liší formování nabídky půdy od formování nabídek ostatních výrobních faktorů?
3) Jaké změny ekonomických podmínek mohou ovlivnit posun po křivce a posun křivky poptávky po výrobním faktoru? Uveďte příklad.
a) 1
b) 2
c) 3
d) 4
e) 5
Náměty k diskusi
1) Vysvětlete princip nastolení rovnováhy na trhu výrobních faktorů a demonstrujte je na vhodných příkladech ze skutečnosti.
2) Čím se liší formování nabídky půdy od formování nabídek ostatních výrobních faktorů?
3) Jaké změny ekonomických podmínek mohou ovlivnit posun po křivce a posun křivky poptávky po výrobním faktoru? Uveďte příklad.
Cvičení
1.Na výrobu produktu A se používají tři jednotky práce a tři jednotky půdy při celkových nákladech 3 Kč. Na výrobu produktu B se používá jedna jednotka půdy a čtyři jednotky práce při celkových nákladech 34 Kč. Vypočtěte:
a) cenu práce (mzdovou sazbu)
b) cenu půdy (rentu)
2.Produkční funkce firmy je dán vztahem: Q = 12A – A2 . A představuje množství výrobního faktoru použitého za časovou jednotku a nabývá hodnot 1 až 6 . Q značí produkt vyrobený za tutéž časovou jednotku. Předpokládejte, že firma se pohybuje na dokonale konkurenčním trhu a sleduje maximalizaci zisku.
a) zakreslete křivku poptávky firmy po faktoru A, jestliže cena produktu je 10 Kč,
b) určete, kolik faktoru A tato firma najme, jestliže cena A je 40 Kč.
3. Pokud MFCx < MRPx, pak:
a) firma bude nakupovat příslušného faktoru méně
a) firma bude nakupovat příslušného faktoru více
a) cenu práce (mzdovou sazbu)
b) cenu půdy (rentu)
2.Produkční funkce firmy je dán vztahem: Q = 12A – A2 . A představuje množství výrobního faktoru použitého za časovou jednotku a nabývá hodnot 1 až 6 . Q značí produkt vyrobený za tutéž časovou jednotku. Předpokládejte, že firma se pohybuje na dokonale konkurenčním trhu a sleduje maximalizaci zisku.
a) zakreslete křivku poptávky firmy po faktoru A, jestliže cena produktu je 10 Kč,
b) určete, kolik faktoru A tato firma najme, jestliže cena A je 40 Kč.
3. Pokud MFCx < MRPx, pak:
a) firma bude nakupovat příslušného faktoru méně
a) firma bude nakupovat příslušného faktoru více
b) firma musí odejít z odvětví neboť ...
b) firma musí odejít z odvětví neboť AR neuhradí náklady na získání jednotky
výrobního faktoru
d) firma zákonitě vytlačí všechny konkurenty z odvětví
e) nelze jednoznačně rozhodnout, protože neznáme typ konkurence
4.Čemu je kvantitativně roven příjem z mezního fyzického produktu v případě nedokonalé konkurence na trhu finálního produktu?
a) MPP x MR, kde MPP > cena faktoru
b) MPP x MR, kde MR > cena produktu
c) MPP x MR, kde MR > cena faktoru
d) MPP x MR, kde MR < cena faktoru
f) MPP x MR, kde MR < cena produktu
5.Veličiny MRP a MR se rovnají:
a) pokud MPP je kladný
b) vždy v případě dokonalé konkurence na trhu produktu
c) pouze v případě nedokonalé konkurence trhu faktoru
d) pouze v případě, kdy nabídka příslušného výrobního faktoru je fixní
e) jedná se o dvě různé veličiny, které se rovnat nemusejí
výrobního faktoru
d) firma zákonitě vytlačí všechny konkurenty z odvětví
e) nelze jednoznačně rozhodnout, protože neznáme typ konkurence
4.Čemu je kvantitativně roven příjem z mezního fyzického produktu v případě nedokonalé konkurence na trhu finálního produktu?
a) MPP x MR, kde MPP > cena faktoru
b) MPP x MR, kde MR > cena produktu
c) MPP x MR, kde MR > cena faktoru
d) MPP x MR, kde MR < cena faktoru
f) MPP x MR, kde MR < cena produktu
5.Veličiny MRP a MR se rovnají:
a) pokud MPP je kladný
b) vždy v případě dokonalé konkurence na trhu produktu
c) pouze v případě nedokonalé konkurence trhu faktoru
d) pouze v případě, kdy nabídka příslušného výrobního faktoru je fixní
e) jedná se o dvě různé veličiny, které se rovnat nemusejí
7) Formování cen na trzích výrobních faktoru
Výrobními faktory označujeme zdroje používané v procesu výroby. Obvykle se rozlišují tři hlavní skupiny výrobních faktorů: půda, práce, kapitál. Stejně jako na trhu výrobků a služeb, také na trzích výrobních faktorů jsou určující poptávka a nabídka.
Poptávka po výrobních faktorech není poptávkou přímou nebo konečnou, ale poptávkou odvozenou – tzn. je závislá od poptávky po zboží, na jehož výrobu se výrobní faktor používá. Firmy poptávají výrobní faktory z důvodu, že chtějí vyrobit další zboží.
Nabídka výrobních faktorů je specifická tím, že vlastníkem výrobních faktorů jsou spotřebitelé (resp. domácnosti).
Ceny výrobních faktorů vznikají stejně jako ceny statků a služeb, tzn. na základě vzájemného působení nabídky a poptávky na trzích výrobních faktorů. Ceny výrobních faktorů můžeme chápat jako důchody plynoucí z jejich vlastnictví:
• z vlastnictví půdy plyne renta
• z vlastnictví lidského kapitálu plyne mzda
• z vlastnictví finančního kapitálu plyne úrok
Poptávka po výrobních faktorech není poptávkou přímou nebo konečnou, ale poptávkou odvozenou – tzn. je závislá od poptávky po zboží, na jehož výrobu se výrobní faktor používá. Firmy poptávají výrobní faktory z důvodu, že chtějí vyrobit další zboží.
Nabídka výrobních faktorů je specifická tím, že vlastníkem výrobních faktorů jsou spotřebitelé (resp. domácnosti).
Ceny výrobních faktorů vznikají stejně jako ceny statků a služeb, tzn. na základě vzájemného působení nabídky a poptávky na trzích výrobních faktorů. Ceny výrobních faktorů můžeme chápat jako důchody plynoucí z jejich vlastnictví:
• z vlastnictví půdy plyne renta
• z vlastnictví lidského kapitálu plyne mzda
• z vlastnictví finančního kapitálu plyne úrok
Rozhodování firmy na trhu výrobních faktorů ...
Rozhodování firmy na trhu výrobních faktorů je určováno cílem firmy maximalizovat zisk, co znamená vyrábět s co nejvyššími výnosy a s nejnižšími náklady. Firma maximalizující zisk bude najímat dodatečné množství vstupu, dokud ji bude přinášet vyšší dodatečné příjmy než náklady. Jinak řečeno dokud bude příjem z mezního produktu převyšovat náklady na faktor (MRP > MFC).
Příjem z mezního produktu je dodatečný příjem, který firma získává prodejem produktu, vytvořeného zapojením dodatečné jednotky vstupu do výroby, přičemž ostatní vstupy zůstávají konstantní.
Mezní náklady na výrobní faktor jsou dodatečné náklady, které vznikají při najmutí dodatečné jednotky výrobního faktoru.
Firma jako poptávající na trhu výrobních faktorů je v rovnováze, pokud se příjem z mezního produktu shoduje s mezními náklady na výrobní faktor (MRP = MFC).
V podmínkách dokonalé konkurence pro rovnovážný stav firmy platí, že:
MRP = MFC = PF
V nedokonalé konkurenci poptávku firmy po výrobním faktoru určuje také příjem z mezního produktu: MRP = MPP x p.
Příjem z mezního produktu je dodatečný příjem, který firma získává prodejem produktu, vytvořeného zapojením dodatečné jednotky vstupu do výroby, přičemž ostatní vstupy zůstávají konstantní.
Mezní náklady na výrobní faktor jsou dodatečné náklady, které vznikají při najmutí dodatečné jednotky výrobního faktoru.
Firma jako poptávající na trhu výrobních faktorů je v rovnováze, pokud se příjem z mezního produktu shoduje s mezními náklady na výrobní faktor (MRP = MFC).
V podmínkách dokonalé konkurence pro rovnovážný stav firmy platí, že:
MRP = MFC = PF
V nedokonalé konkurenci poptávku firmy po výrobním faktoru určuje také příjem z mezního produktu: MRP = MPP x p.
10. Individuální poptávková křivka ...
10. Individuální poptávková křivka po výstupu firmy vyrábějící v podmínkách monopolistické konkurence je dána vztahem P = 140 - 5Q a nákladová funkce je dána vztahem TC = 50 Q + 50. Vypočítejte:
a) množství a cenu produkce této firmy za předpokladu, že firma maximalizuje zisk
b) velikost celkového zisku této firmy za daných podmínek
11. Při řešení otázek 11-15 vyjděte z přiloženého grafu:
P
MC
38
23 AC
16
10 MR D
40 75 90 100 200 Q
obr. 2.2
a) množství a cenu produkce této firmy za předpokladu, že firma maximalizuje zisk
b) velikost celkového zisku této firmy za daných podmínek
11. Při řešení otázek 11-15 vyjděte z přiloženého grafu:
P
MC
38
23 AC
16
10 MR D
40 75 90 100 200 Q
obr. 2.2
Kolik kusů finální produkce bude nabízet ...
Kolik kusů finální produkce bude nabízet tato monopolní firma maximalizující svůj celkový zisk?
a) 40
b) 75
c) 90
d) 100
e) pro zodpovězení nemáme dostatek údajů
12. Rovnovážná cena v tomto případě bude:
a) 10 Kč
b) 16 Kč
c) 23 Kč
d) 38 Kč
e) pro zodpovězení nemáme dostatek údajů
13. Tato firma v bodě optima realizuje:
a) pouze normální zisk
b) menší než normální zisk
c) větší než normální zisk ( tj. monopolní zisk )
d) ztrátu
e) nemáme dostatek údajů pro zodpovězení
a) 40
b) 75
c) 90
d) 100
e) pro zodpovězení nemáme dostatek údajů
12. Rovnovážná cena v tomto případě bude:
a) 10 Kč
b) 16 Kč
c) 23 Kč
d) 38 Kč
e) pro zodpovězení nemáme dostatek údajů
13. Tato firma v bodě optima realizuje:
a) pouze normální zisk
b) menší než normální zisk
c) větší než normální zisk ( tj. monopolní zisk )
d) ztrátu
e) nemáme dostatek údajů pro zodpovězení
14. V bodě optima celkový zisk této firmy činí:
a) 600 Kč
b) 975 Kč
c) 1200 Kč
d) 2850 Kč
e) žádná z nabídek není správná
Náměty k diskusi
1) Která z forem nedokonalé konkurence je z hlediska společnosti nejpřijatelnější a proč?
2) Proč je situace, kdy v odvětví existuje velké množství firem vyrábějících diferencovaný produkt, označována jako monopolní konkurence?
3) Na jaké části poptávkové křivky má monopol zájem vyrábět: na elastické nebo neelastické? Vysvětlete proč.
4) Jaké jsou dva základní charakteristické rysy monopolistické konkurence? Co se stane s rovnovážnou cenou a množstvím v případě, že jedna firma přijde na trh s nový, zdokonaleným výrobkem?
5) Proč v případě monopolu neexistuje křivka nabídky?
6) Které faktory ovlivní velikost monopolní síly firmy? Stručně vysvětlete každý uvedený faktor.
b) 975 Kč
c) 1200 Kč
d) 2850 Kč
e) žádná z nabídek není správná
Náměty k diskusi
1) Která z forem nedokonalé konkurence je z hlediska společnosti nejpřijatelnější a proč?
2) Proč je situace, kdy v odvětví existuje velké množství firem vyrábějících diferencovaný produkt, označována jako monopolní konkurence?
3) Na jaké části poptávkové křivky má monopol zájem vyrábět: na elastické nebo neelastické? Vysvětlete proč.
4) Jaké jsou dva základní charakteristické rysy monopolistické konkurence? Co se stane s rovnovážnou cenou a množstvím v případě, že jedna firma přijde na trh s nový, zdokonaleným výrobkem?
5) Proč v případě monopolu neexistuje křivka nabídky?
6) Které faktory ovlivní velikost monopolní síly firmy? Stručně vysvětlete každý uvedený faktor.
4. Poptávková křivka monopolu má tvar:
4. Poptávková křivka monopolu má tvar: P = 50 Kč - 0,001Q. Celkové náklady jsou určeny rovnicí: TC = 100 000 +10 Q - 0,0002 Q2. Vypočtěte, cenu a množství, při kterém monopol maximalizuje celkový zisk.
5. Monopolní výrobce má MC=AVC=6 Kč (za předpokladu, že VC jsou lineární). Křivka tržní poptávky je dána vztahem: Q= 64 - P. Fixní náklady výrobce jsou 87. Vypočtěte:
a) objem produkce a cenu, při níž monopol maximalizuje celkový čistý ekonomický zisk
b) objem produkce a cenu dokonalé konkurence
c) přebytek spotřebitele v případě dokonale konkurence
d) přebytek spotřebitele v případě monopolní situace
e) monopolní nadzisk (tj. zisk nad úrovní zisku normálního)
6. Firma na výrobu počítačů má fixní výrobní náklady 200 000 Kč, přičemž každá jednotka stojí 600 Kč práce a 400 Kč materiálu a paliva. Za cenu 4000 Kč by spotřebitelé nekupovali žádné počítače, avšak při každém snížení ceny o 10 dolarů by se prodej počítačů zvýšil o 1000 jednotek.
5. Monopolní výrobce má MC=AVC=6 Kč (za předpokladu, že VC jsou lineární). Křivka tržní poptávky je dána vztahem: Q= 64 - P. Fixní náklady výrobce jsou 87. Vypočtěte:
a) objem produkce a cenu, při níž monopol maximalizuje celkový čistý ekonomický zisk
b) objem produkce a cenu dokonalé konkurence
c) přebytek spotřebitele v případě dokonale konkurence
d) přebytek spotřebitele v případě monopolní situace
e) monopolní nadzisk (tj. zisk nad úrovní zisku normálního)
6. Firma na výrobu počítačů má fixní výrobní náklady 200 000 Kč, přičemž každá jednotka stojí 600 Kč práce a 400 Kč materiálu a paliva. Za cenu 4000 Kč by spotřebitelé nekupovali žádné počítače, avšak při každém snížení ceny o 10 dolarů by se prodej počítačů zvýšil o 1000 jednotek.
Vypočtěte:
a) mezní náklady a mezní příjem firmy
b) určete její monopolní cenu a množství
c) monopolní nadzisk firmy
7. Předpokládejte, že se cena monopolní firmy nachází na neelastické části její poptávkové křivky. Jak by se měl změnit výstup a cena, pokud firma maximalizuje svůj celkový zisk?
8. Monopolně konkurenční firma sleduje maximalizaci zisku. Celkové náklady firmy vyjadřuje rovnice TC=3q2 + 2q+4 a průměrný příjem AR =98 - 5q. Vypočítejte:
a) jaká bude rovnovážná cena a rovnovážné množství firmy za daných podmínek?
b) určete velikost maximálního zisku při výše uvedených podmínkách.
c) lze určit fixní náklady této firmy? (Pokud ano, vypočtěte jejich velikost).
9. Křivka tržní poptávky je dána vztahem: P = -2Q + 60, část tržní poptávky, která připadá dominantní firmě, lze vyjádřit jako: p = -q + 30. Pro výši nákladů dominantní firmy platí, že: AVC = MC = 5 (za předpokladu lineárních VC). Všechny firmy v odvětví maximalizují celkový zisk. Vypočtěte:
a) objem a cenu produkce dominantní firmy
b) objem a cenu produkce malých firem tzv. ”konkurenčního lemu
c) uvedené úkoly vyřešte i graficky.
b) určete její monopolní cenu a množství
c) monopolní nadzisk firmy
7. Předpokládejte, že se cena monopolní firmy nachází na neelastické části její poptávkové křivky. Jak by se měl změnit výstup a cena, pokud firma maximalizuje svůj celkový zisk?
8. Monopolně konkurenční firma sleduje maximalizaci zisku. Celkové náklady firmy vyjadřuje rovnice TC=3q2 + 2q+4 a průměrný příjem AR =98 - 5q. Vypočítejte:
a) jaká bude rovnovážná cena a rovnovážné množství firmy za daných podmínek?
b) určete velikost maximálního zisku při výše uvedených podmínkách.
c) lze určit fixní náklady této firmy? (Pokud ano, vypočtěte jejich velikost).
9. Křivka tržní poptávky je dána vztahem: P = -2Q + 60, část tržní poptávky, která připadá dominantní firmě, lze vyjádřit jako: p = -q + 30. Pro výši nákladů dominantní firmy platí, že: AVC = MC = 5 (za předpokladu lineárních VC). Všechny firmy v odvětví maximalizují celkový zisk. Vypočtěte:
a) objem a cenu produkce dominantní firmy
b) objem a cenu produkce malých firem tzv. ”konkurenčního lemu
c) uvedené úkoly vyřešte i graficky.
Cvičení
1. Obr.6.1 znázorňuje nákladovou a příjmovou situaci firmy, která je jedinou firmou vyrábějící daný výrobek.
a) Vyznačte výši výstupu Q, které bude firma vyrábět a určete cenu P, za kterou bude výrobky prodávat.
b) Doplňte graf tak, aby bylo zřejmé, že pro firmu je výhodné pokračovat ve výrobě.
Kč/Q SMC
SAC
Q
Obr. 6.1
a) Vyznačte výši výstupu Q, které bude firma vyrábět a určete cenu P, za kterou bude výrobky prodávat.
b) Doplňte graf tak, aby bylo zřejmé, že pro firmu je výhodné pokračovat ve výrobě.
Kč/Q SMC
SAC
Q
Obr. 6.1
2. V tabulce jsou uvedeny údaje pro ...
2. V tabulce jsou uvedeny údaje pro poptávkovou křivku firmy v podmínkách nedokonalé konkurence. MC jsou konstantní ve výši 4,50 Kč.
Q (ks) 8 12 17 22 27
p (Kč) 5 4 3 2 1
Určete, na jaké úrovni ceny a množství firma maximalizuje zisk. ( Pozn.: firma může produkovat pouze uvedené kombinace.)
3. Poptávková křivka po měsíční produkci monopolního výrobce hodin je dána následující rovnicí: Q = 10 000-100 P. Jestliže MC výroby hodin jsou konstantní a rovny deseti peněžním jednotkám, určete:
a) kolik hodin vyrobí výrobce maximalizující zisk za měsíc a za jakou cenu je prodá?
b) jaká by byla produkce a cena hodin, kdyby byly prodávány na dokonale konkurenčním trhu?
Q (ks) 8 12 17 22 27
p (Kč) 5 4 3 2 1
Určete, na jaké úrovni ceny a množství firma maximalizuje zisk. ( Pozn.: firma může produkovat pouze uvedené kombinace.)
3. Poptávková křivka po měsíční produkci monopolního výrobce hodin je dána následující rovnicí: Q = 10 000-100 P. Jestliže MC výroby hodin jsou konstantní a rovny deseti peněžním jednotkám, určete:
a) kolik hodin vyrobí výrobce maximalizující zisk za měsíc a za jakou cenu je prodá?
b) jaká by byla produkce a cena hodin, kdyby byly prodávány na dokonale konkurenčním trhu?
Oligopol v praxi naprosto převažuje.
Oligopol v praxi naprosto převažuje. Jde o situaci, kdy několik málo prodávajících podobného nebo diferencovaného produktu tvoří nabídku celého odvětví, přičemž každá firma je natolik silná, že může stanovit cenu vyšší než mezní náklady. Všechny firmy musejí zvažovat, jak svojí činností ovlivní konkurenty. Chování firem v oligopolu je ovlivněno jejich vzájemnou závislostí.
Při určení optimálního objemu produkce a jeho ceny se v případě oligopolu postupuje obdobně jako v podmínkách monopolu, s tím rozdílem, že cena se obvykle ustanovuje na nižší úrovni a objem vyráběné produkce je větší než u monopolu. Cena ale zůstává na úrovni vyšší než průměrné náklady, takže oligopol realizuje vyšší než normální zisk.
Monopolní konkurence představuje trh s mnoha výrobci, jejichž pohyb mezi odvětvími je zcela volný. Každá firma vyrábí natolik diferencovaný produkt, že může sama stanovit jeho cenu obdobným postupem jako v případě monopolu. Znamená to, že v rámci svého produktu má monopolní postavení, které je ale udržitelné pouze krátkodobě. V důsledku volného vstupu do odvětví a možností dosahování monopolního zisku přicházejí do odvětví nové firmy, objem nabízené produkce vzroste a poptávka po produkci každé jednotlivé firmy klesne. Nové firmy přicházejí do odvětví tak dlouho, dokud monopolní zisk není nulový. Dosahování nulového monopolního zisku monopolně konkurenční firmy se dlouhodobě odráží ve skutečnosti, že výroba je neefektivní, protože rovnovážný objem produkce nevyrábí monopolně s minimálními průměrnými náklady.
Při určení optimálního objemu produkce a jeho ceny se v případě oligopolu postupuje obdobně jako v podmínkách monopolu, s tím rozdílem, že cena se obvykle ustanovuje na nižší úrovni a objem vyráběné produkce je větší než u monopolu. Cena ale zůstává na úrovni vyšší než průměrné náklady, takže oligopol realizuje vyšší než normální zisk.
Monopolní konkurence představuje trh s mnoha výrobci, jejichž pohyb mezi odvětvími je zcela volný. Každá firma vyrábí natolik diferencovaný produkt, že může sama stanovit jeho cenu obdobným postupem jako v případě monopolu. Znamená to, že v rámci svého produktu má monopolní postavení, které je ale udržitelné pouze krátkodobě. V důsledku volného vstupu do odvětví a možností dosahování monopolního zisku přicházejí do odvětví nové firmy, objem nabízené produkce vzroste a poptávka po produkci každé jednotlivé firmy klesne. Nové firmy přicházejí do odvětví tak dlouho, dokud monopolní zisk není nulový. Dosahování nulového monopolního zisku monopolně konkurenční firmy se dlouhodobě odráží ve skutečnosti, že výroba je neefektivní, protože rovnovážný objem produkce nevyrábí monopolně s minimálními průměrnými náklady.
Náměty k diskusi
1) Proč je voda levná, i když je k životu nezbytná a kožichy drahé, i když jsou lehce nahraditelné?
2) Za jakých podmínek bude celé dokonale konkurenční odvětví v rovnováze v dlouhém období? Proč je požadavek volného vstupu do odvětví nezbytný pro mechanismus zajišťující rovnováhu dokonale konkurenčního trhu (odvětví)?
6) Nedokonalá konkurence
Reálný hospodářský svět ukazuje, že základní předpoklady modelu dokonalé konkurence většinou neexistují. Firmy vyrábějí v podmínkách, kdy je alespoň jeden předpoklad dokonalé konkurence porušen. A proto hovoříme o nedokonalé konkurenci. Jejími základními formami jsou: monopol, oligopol a monopolní konkurence.
Hlavním rysem nedokonalé konkurence je, že firma vyrábí diferencovaný produkt a může ovlivnit tržní cenu daného výrobku. Nedokonalou konkurenci proto můžeme charakterizovat jako trh, na kterém existuje alespoň jeden prodávající, který může ovlivnit tržní cenu. Hlavními příčinami jejího vzniku jsou nákladové podmínky v podobě úspor z rozsahu výroby a bariéry konkurence v podobě právních restrikcí (např. ochranná známka, patenty atd.), diferenciace produktu (odlišnosti výrobků různých výrobců a odlišnosti služeb s nimi spojených).
2) Za jakých podmínek bude celé dokonale konkurenční odvětví v rovnováze v dlouhém období? Proč je požadavek volného vstupu do odvětví nezbytný pro mechanismus zajišťující rovnováhu dokonale konkurenčního trhu (odvětví)?
6) Nedokonalá konkurence
Reálný hospodářský svět ukazuje, že základní předpoklady modelu dokonalé konkurence většinou neexistují. Firmy vyrábějí v podmínkách, kdy je alespoň jeden předpoklad dokonalé konkurence porušen. A proto hovoříme o nedokonalé konkurenci. Jejími základními formami jsou: monopol, oligopol a monopolní konkurence.
Hlavním rysem nedokonalé konkurence je, že firma vyrábí diferencovaný produkt a může ovlivnit tržní cenu daného výrobku. Nedokonalou konkurenci proto můžeme charakterizovat jako trh, na kterém existuje alespoň jeden prodávající, který může ovlivnit tržní cenu. Hlavními příčinami jejího vzniku jsou nákladové podmínky v podobě úspor z rozsahu výroby a bariéry konkurence v podobě právních restrikcí (např. ochranná známka, patenty atd.), diferenciace produktu (odlišnosti výrobků různých výrobců a odlišnosti služeb s nimi spojených).
Kromě hlavních příčin vzniku nedokonalé ...
Kromě hlavních příčin vzniku nedokonalé konkurence existují i další faktory vedoucí k nedokonalosti trhu, například:
• vlastnictví důležitého výrobního faktoru v rukou jedné firmy
• zásahy státu do tržního mechanizmu apod.
Rovnováha firmy v podmínkách nedokonalé konkurence
Monopol je nejvýraznější formou nedokonalé konkurence. Má absolutní kontrolu nad cenami, pokud ale chce zvýšit objem prodeje musí snížit cenu a to nejen poslední vyrobené jednotky, ale cenu všech nabízených výrobků. Toto chování je dáno klesající individuální křivkou poptávky, která je v případě monopolu totožná s klesající křivkou tržní poptávky. Rovnovážný objem produkce, který přináší maximální zisk monopol stanoví na základě stejné úvahy jako v případě firmy působící v dokonalé konkurenci, to znamená na úrovni, kdy mezní náklady jsou rovny mezním příjmům. Průsečík křivek (MR a MC). Pro monopol nelze odvodit nabídkovou křivku, protože jednoznačný vztah mezi cenou a množstvím produkce neexistuje. Monopol může stanovit cenu v pásmu, kterou shora limituje křivka tržní poptávky a zdola průsečík křivek MR a MC.
• vlastnictví důležitého výrobního faktoru v rukou jedné firmy
• zásahy státu do tržního mechanizmu apod.
Rovnováha firmy v podmínkách nedokonalé konkurence
Monopol je nejvýraznější formou nedokonalé konkurence. Má absolutní kontrolu nad cenami, pokud ale chce zvýšit objem prodeje musí snížit cenu a to nejen poslední vyrobené jednotky, ale cenu všech nabízených výrobků. Toto chování je dáno klesající individuální křivkou poptávky, která je v případě monopolu totožná s klesající křivkou tržní poptávky. Rovnovážný objem produkce, který přináší maximální zisk monopol stanoví na základě stejné úvahy jako v případě firmy působící v dokonalé konkurenci, to znamená na úrovni, kdy mezní náklady jsou rovny mezním příjmům. Průsečík křivek (MR a MC). Pro monopol nelze odvodit nabídkovou křivku, protože jednoznačný vztah mezi cenou a množstvím produkce neexistuje. Monopol může stanovit cenu v pásmu, kterou shora limituje křivka tržní poptávky a zdola průsečík křivek MR a MC.
Produkce ...
Produkce AFC AVC ATC MC
4 15 37,50 52,5 30
5 12 49 35
6 37,50 47,50 40
7 8,57 38,57 47,14
8 7,50 40,63 48,13 55
9 6,67 43,33 65
10 6 46,50 52,50 75
Tab. 5.2
6. Cena produktu, který vyrábí dokonale konkurenční firma je 90 Kč. Fixní náklady firmy jsou 40 Kč a variabilní náklady jsou v případě výroby jednoho výrobku 40 Kč, dvou výrobků 110 Kč, tří výrobků 160 Kč, čtyř výrobků 230 Kč, pěti výrobků 320 Kč, šesti výrobků 420 Kč. Jaký je optimální objem produkce?
7. Celkové příjmy z prodeje výrobků dokonale konkurenční firmy jsou 20 000 Kč týdně. Víme, že průměrné náklady firmy jsou 20 Kč a průměrné variabilní náklady jsou 10 Kč. Při jak velké produkci by firma nedosahovala ani zisk ani ztrátu?
4 15 37,50 52,5 30
5 12 49 35
6 37,50 47,50 40
7 8,57 38,57 47,14
8 7,50 40,63 48,13 55
9 6,67 43,33 65
10 6 46,50 52,50 75
Tab. 5.2
6. Cena produktu, který vyrábí dokonale konkurenční firma je 90 Kč. Fixní náklady firmy jsou 40 Kč a variabilní náklady jsou v případě výroby jednoho výrobku 40 Kč, dvou výrobků 110 Kč, tří výrobků 160 Kč, čtyř výrobků 230 Kč, pěti výrobků 320 Kč, šesti výrobků 420 Kč. Jaký je optimální objem produkce?
7. Celkové příjmy z prodeje výrobků dokonale konkurenční firmy jsou 20 000 Kč týdně. Víme, že průměrné náklady firmy jsou 20 Kč a průměrné variabilní náklady jsou 10 Kč. Při jak velké produkci by firma nedosahovala ani zisk ani ztrátu?
8. Firma se pohybuje na dokonale konkurenčním ...
8. Firma se pohybuje na dokonale konkurenčním trhu v krátkém období, vyrábí při průměrných fixních nákladech 38 Kč a průměrných variabilních nákladech 60 Kč. Svůj výrobek firma prodává za 95 Kč. Tato firma:
a) bude vyrábět, protože její zisk činí 35 Kč z výrobku
b) nebude vyrábět, protože průměrné fixní náklady jsou nižší než cena
c) nebude vyrábět, protože má ztrátu ve výši 3 Kč
d) bude vyrábět se ztrátou, protože cena je vyšší ne průměrné variabilní náklady
e) žádná z odpovědí není správná
9. Firma se pohybuje na dokonale konkurenčním trhu v dlouhém období, vyrábí při průměrných fixních nákladech 38 Kč a průměrných variabilních nákladech 60 Kč. Svůj výrobek firma prodává za 95 Kč. Tato firma:
a) bude vyrábět, protože její zisk činí 35 Kč z výrobku
b) nebude vyrábět, protože průměrné fixní náklady jsou nižší než cena
c) nebude vyrábět, protože má ztrátu ve výši 3 Kč
d) bude vyrábět se ztrátou, protože cena je vyšší ne průměrné variabilní náklady
e) žádná z odpovědí není správná
a) bude vyrábět, protože její zisk činí 35 Kč z výrobku
b) nebude vyrábět, protože průměrné fixní náklady jsou nižší než cena
c) nebude vyrábět, protože má ztrátu ve výši 3 Kč
d) bude vyrábět se ztrátou, protože cena je vyšší ne průměrné variabilní náklady
e) žádná z odpovědí není správná
9. Firma se pohybuje na dokonale konkurenčním trhu v dlouhém období, vyrábí při průměrných fixních nákladech 38 Kč a průměrných variabilních nákladech 60 Kč. Svůj výrobek firma prodává za 95 Kč. Tato firma:
a) bude vyrábět, protože její zisk činí 35 Kč z výrobku
b) nebude vyrábět, protože průměrné fixní náklady jsou nižší než cena
c) nebude vyrábět, protože má ztrátu ve výši 3 Kč
d) bude vyrábět se ztrátou, protože cena je vyšší ne průměrné variabilní náklady
e) žádná z odpovědí není správná
b) Vyznačte na grafu plochu, která ...
b) Vyznačte na grafu plochu, která představuje tento zisk
c) Kdyby bylo řečeno, že odvětví se nachází v rovnováze, jednalo by se o rovnováhu v krátkém nebo dlouhém období?
C, R MC Náklady MC
AC AC
D I M R
AVC
MR C H L P
B G K
A
Q O E J N Q
Obr. 5.1 Obr. 5.2
c) Kdyby bylo řečeno, že odvětví se nachází v rovnováze, jednalo by se o rovnováhu v krátkém nebo dlouhém období?
C, R MC Náklady MC
AC AC
D I M R
AVC
MR C H L P
B G K
A
Q O E J N Q
Obr. 5.1 Obr. 5.2
2. Na obr.5.2 jsou zakresleny nákladové ...
2. Na obr.5.2 jsou zakresleny nákladové křivky krátkého období dokonale konkurenční firmy.
a) Která cena představuje hranici pro ukončení činnosti firmy?
b) Při které ceně firma dosáhne pouze normálního zisku?
c) Která plocha představuje fixní náklady při této ceně?
d) V jakém cenovém rozpětí je firma ochotna v krátkém období vyrábět i se ztrátou?
e) Která křivka představuje nabídkovou křivku firmy v krátkém období?
f) Ve kterém cenovém rozpětí je firma schopna dosahovat mimořádných zisků?
3. Funkce celkových nákladů dokonale konkurenční firmy v odvětví výroby nábytku může být popsána rovnicí: TC = 2 000 + 2 q + 0,1 q2 + 0,005 q3 (měsíční náklady). Každá firma v odvětví maximalizuje zisk a vyrábí 100 ks nábytku měsíčně. Jaká je tržní cena nábytku vyráběného firmami?
4. Náklady u firmy vyrábějící prací prášek jsou následující:
AC ve dlouhém období 12 Kč/ks
AFC v krátkém období 6 Kč/ks
AVC v krátkém období 11 Kč/ks
V tab. 5.1 zaškrtněte vhodné rozhodnutí firmy v krátkém a dlouhém období při jednotlivých cenách prášku.
a) Která cena představuje hranici pro ukončení činnosti firmy?
b) Při které ceně firma dosáhne pouze normálního zisku?
c) Která plocha představuje fixní náklady při této ceně?
d) V jakém cenovém rozpětí je firma ochotna v krátkém období vyrábět i se ztrátou?
e) Která křivka představuje nabídkovou křivku firmy v krátkém období?
f) Ve kterém cenovém rozpětí je firma schopna dosahovat mimořádných zisků?
3. Funkce celkových nákladů dokonale konkurenční firmy v odvětví výroby nábytku může být popsána rovnicí: TC = 2 000 + 2 q + 0,1 q2 + 0,005 q3 (měsíční náklady). Každá firma v odvětví maximalizuje zisk a vyrábí 100 ks nábytku měsíčně. Jaká je tržní cena nábytku vyráběného firmami?
4. Náklady u firmy vyrábějící prací prášek jsou následující:
AC ve dlouhém období 12 Kč/ks
AFC v krátkém období 6 Kč/ks
AVC v krátkém období 11 Kč/ks
V tab. 5.1 zaškrtněte vhodné rozhodnutí firmy v krátkém a dlouhém období při jednotlivých cenách prášku.
Rozhodnutí v krátkém období ...
Rozhodnutí v krátkém období Rozhodnutí v dlouhém období
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výroba Výroba Ukončení Výroba Výroba Ukončení
Cena se ziskem se ztrátou výroby se ziskem se ztrátou výroby
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
18
5
7
13
11,50
Tab.5.1
5. V tab.5.2 jsou uvedeny údaje týkající se firmy na dokonale konkurenčním trhu.
a) Doplňte do tabulky všechny chybějící údaje.
b) Určete výši celkových fixních nákladů.
c) Jaké jsou TC při výrobě 9 jednotek?
d) Jaký objem produkce bude firma vyrábět, bude-li cena výrobku 35 Kč?
e) Jakou produkci bude firma vyrábět v krátkém období při ceně produktu 40 Kč?
f) Jakou produkci bude firma vyrábět v dlouhém období při ceně produktu 40 Kč?
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výroba Výroba Ukončení Výroba Výroba Ukončení
Cena se ziskem se ztrátou výroby se ziskem se ztrátou výroby
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
18
5
7
13
11,50
Tab.5.1
5. V tab.5.2 jsou uvedeny údaje týkající se firmy na dokonale konkurenčním trhu.
a) Doplňte do tabulky všechny chybějící údaje.
b) Určete výši celkových fixních nákladů.
c) Jaké jsou TC při výrobě 9 jednotek?
d) Jaký objem produkce bude firma vyrábět, bude-li cena výrobku 35 Kč?
e) Jakou produkci bude firma vyrábět v krátkém období při ceně produktu 40 Kč?
f) Jakou produkci bude firma vyrábět v dlouhém období při ceně produktu 40 Kč?
5) Dokonalá konkurence
Výše výstupu odvětví a cena výrobků je především závislá na struktuře trhu - od počtu firem, které v daném odvětví působí a od jejich vzájemného působení. V této kapitole se soustředíme na chování dokonale konkurenčních firem. Na dokonalém trhu působí mnoho výrobců a kupujících, přičemž žádný z nich nemůže ovlivnit tržní cenu výrobků. To znamená, že každá firma musí akceptovat cenu existující na trhu a poptávková křivka má horizontální průběh. Aby tento případ mohl existovat, musí být splněny tyto podmínky:
v daném odvětví musí existovat velký počet výrobců
firmy musí vyrábět standardizovaný výrobek, který se prodává za stejnou cenu
kupující musí být dokonale informováni
firmy musí mít volný vstup do odvětví i výstup z odvětví.
Dokonalý konkurent bude schopen prodat jakékoliv množství výrobků za platnou tržní cenu, protože za daných podmínek má každý výrobce zcela vodorovnou poptávkovou křivku. To znamená, že mezní příjem je rovný ceně a firma maximalizující zisk stanoví svou produkci na takové úrovni, při které se mezní náklady rovnají ceně. Vyjádřeno graficky to znamená, že křivka mezních nákladů je také její nabídkovou křivkou.
v daném odvětví musí existovat velký počet výrobců
firmy musí vyrábět standardizovaný výrobek, který se prodává za stejnou cenu
kupující musí být dokonale informováni
firmy musí mít volný vstup do odvětví i výstup z odvětví.
Dokonalý konkurent bude schopen prodat jakékoliv množství výrobků za platnou tržní cenu, protože za daných podmínek má každý výrobce zcela vodorovnou poptávkovou křivku. To znamená, že mezní příjem je rovný ceně a firma maximalizující zisk stanoví svou produkci na takové úrovni, při které se mezní náklady rovnají ceně. Vyjádřeno graficky to znamená, že křivka mezních nákladů je také její nabídkovou křivkou.
Firma by při nízké ceně na trhu mohla být postavena ...
Firma by při nízké ceně na trhu mohla být postavena před otázku, jestli by nebylo lepší danou činnost ukončit. V krátkém období, kdy zařízení a zdroje jsou fixní, firmě se neoplatí pokračovat v činnosti v případě, že nadále nemůže pokrýt své variabilní náklady. Cena, která se rovná průměrným variabilním nákladům představuje bod ukončení činnosti firmy. Množství vyráběné při každé ceně nad touto cenou představuje nabídkovou křivku firmy v krátkém období - danou krátkodobou křivkou mezních nákladů. Bod, ve kterém se cena rovná průměrným nákladům, se nazývá bodem vyrovnání. V krátkém období firmy mohou pokračovat v činnosti i když ztrácejí peníze tím, že prodávají za cenu nižší než průměrné náklady (ale vyšší než průměrné variabilní náklady). Kdyby totiž ukončily činnost, ztratily by ještě víc.
Pro odvětví dostaneme tržní nabídkovou křivku krátkého období daného statku sečtením křivek jednotlivých výrobců tohoto statku.
Cvičení
1. Firma působí v dokonale konkurenčním odvětví (viz obr.5.1).
a) Vyznačte na grafu úroveň produkce, při které firma maximalizuje zisk
Pro odvětví dostaneme tržní nabídkovou křivku krátkého období daného statku sečtením křivek jednotlivých výrobců tohoto statku.
Cvičení
1. Firma působí v dokonale konkurenčním odvětví (viz obr.5.1).
a) Vyznačte na grafu úroveň produkce, při které firma maximalizuje zisk
16. Soukromý obuvník dosáhl účetního zisku ...
16. Soukromý obuvník dosáhl účetního zisku za rok v hodnotě 40 000 Kč. Kdyby byl zaměstnán u státní firmy, pak by vydělal 30 000 Kč ročně a ještě by za 15 000 Kč ročně mohl pronajmout svoji dílnu. Jakého dosáhl obuvník čistého zisku?
17. Doplňte tab. 4.8.
Q (ks) P (Kč) FC VC AFC AVC zisk
1 50 30
2 45 5 30
3 60 35
4 30 17
Tab. 4.8
Náměty pro diskusi
1) Podmínky výroby jsou takové, že pro každou danou úroveň výstupu existuje je jedna efektivní kombinace vstupů - vstupy jsou dokonale komplementární. Jak bude vypadat odpovídající izokvanta produkce a jak se změní celkový fyzický produkt, když zvýšíme množství jednoho ze vstupů?
17. Doplňte tab. 4.8.
Q (ks) P (Kč) FC VC AFC AVC zisk
1 50 30
2 45 5 30
3 60 35
4 30 17
Tab. 4.8
Náměty pro diskusi
1) Podmínky výroby jsou takové, že pro každou danou úroveň výstupu existuje je jedna efektivní kombinace vstupů - vstupy jsou dokonale komplementární. Jak bude vypadat odpovídající izokvanta produkce a jak se změní celkový fyzický produkt, když zvýšíme množství jednoho ze vstupů?
2) Který z následujících výroků představuje ...
2) Který z následujících výroků představuje působení zákona klesajících výnosů? Předpokládejte, že pracovní síla je variabilním faktorem a kapitál fixním. Při zvýšení práce o jednotku:
a) celková produkce klesne, protože další jednotka práce bude horší kvality než předcházející
b) relativní nedostatek kapitálu způsobí, že přírůstky celkové produkce se progresivně snižují
c) náklady produkce eventuálně vzrostou, protože mzdy vzrostou, protože pracovní síla je vzácnější
d) po nějakém čase bude potřeba méně pracovních sil v souvislosti se zvýšením produkce
e) mezní příjmy získané z každé další vyrobené jednotky klesnou
3) Co z následujícího musí platit, aby platil zákon klesajících výnosů?
a) ostatní faktory jsou konstantní
b) nezměnila se technologie
c) všechny jednotky variabilního faktoru jsou homogenní
a) celková produkce klesne, protože další jednotka práce bude horší kvality než předcházející
b) relativní nedostatek kapitálu způsobí, že přírůstky celkové produkce se progresivně snižují
c) náklady produkce eventuálně vzrostou, protože mzdy vzrostou, protože pracovní síla je vzácnější
d) po nějakém čase bude potřeba méně pracovních sil v souvislosti se zvýšením produkce
e) mezní příjmy získané z každé další vyrobené jednotky klesnou
3) Co z následujícího musí platit, aby platil zákon klesajících výnosů?
a) ostatní faktory jsou konstantní
b) nezměnila se technologie
c) všechny jednotky variabilního faktoru jsou homogenní
4) Musí pilaři zaplatit více za pivo, ...
4) Musí pilaři zaplatit více za pivo, které pijí, poněvadž pivovar platí ohromnou sumu peněz za jeho reklamu v televizi? Jakým způsobem jsou náklady na reklamu schopné ovlivnit cenu propagovaného statku, která respektuje maximalizaci čistého příjmu?
5) Proč činí prodavači nabídku typu: „Když si koupíte dvě mýdla, třetí dostanete zdarma“?
6) Které z následujících výroků o křivce mezních nákladů v krátkém období nejsou pravdivé?
a) Mezní náklady se rovnají průměrným nákladům, když průměrné náklady jsou na svém minimu.
b) Když průměrné náklady klesají, křivka mezních nákladů bude pod křivkou průměrných nákladů.
c) Mezní náklady jsou větší než průměrné náklady, když počet vyráběných výrobků je větší než je optimální produkce.
d) Mezní náklady rostou následkem působení zákona klesajících výnosů.
e) Mezní náklady nejsou ovlivněny růstem cen vstupů.
f) Mezní náklady částečně závisí na fixních nákladech.
5) Proč činí prodavači nabídku typu: „Když si koupíte dvě mýdla, třetí dostanete zdarma“?
6) Které z následujících výroků o křivce mezních nákladů v krátkém období nejsou pravdivé?
a) Mezní náklady se rovnají průměrným nákladům, když průměrné náklady jsou na svém minimu.
b) Když průměrné náklady klesají, křivka mezních nákladů bude pod křivkou průměrných nákladů.
c) Mezní náklady jsou větší než průměrné náklady, když počet vyráběných výrobků je větší než je optimální produkce.
d) Mezní náklady rostou následkem působení zákona klesajících výnosů.
e) Mezní náklady nejsou ovlivněny růstem cen vstupů.
f) Mezní náklady částečně závisí na fixních nákladech.
11. Vypočítejte chybějící údaj X v tab.4.6.
Q FC VC TC MC AC AFC AVC
0
1
2 60 20
3
4 X
Tab. 4.6
12. Řidič auta chce koupit benzín a nechat si umýt auto. Zjistí, že když koupí 19 l po 20 Kč za litr, za umytí zaplatí 50 Kč. Když však koupí 20 l, umytí vozu bude mít zdarma. Jaké jsou mezní náklady dvacátého litru benzínu?
a) 50 Kč e) – 20 Kč
b) 30 Kč f) – 30 Kč
c) 20 Kč g) –50 Kč
d) 0 Kč h) nelze určit
0
1
2 60 20
3
4 X
Tab. 4.6
12. Řidič auta chce koupit benzín a nechat si umýt auto. Zjistí, že když koupí 19 l po 20 Kč za litr, za umytí zaplatí 50 Kč. Když však koupí 20 l, umytí vozu bude mít zdarma. Jaké jsou mezní náklady dvacátého litru benzínu?
a) 50 Kč e) – 20 Kč
b) 30 Kč f) – 30 Kč
c) 20 Kč g) –50 Kč
d) 0 Kč h) nelze určit
13. Doplňte tab.4.7.
Q(ks) P(Kč) TR MR AR
1 200
2 190
3 180
4 170
Tab. 4.7
14. Průměrné variabilní náklady jsou 5 Kč při produkci 5 kusů, fixní náklady jsou 50 Kč. Mezní náklady na výrobu šesté jednotky budou:
a) menší než 10 Kč
b) 10 Kč
c) více než 15 Kč
d) 15 Kč
e) nelze přesně určit
15. Firma prodá za rok 5 000 výrobků. Cena jednoho výrobku je 50 Kč. Jaký bude průměrný příjem firmy?
a) 25 000 Kč b) 50 Kč c) 100 Kč d) 1000 Kč
e) nelze přesně určit
1 200
2 190
3 180
4 170
Tab. 4.7
14. Průměrné variabilní náklady jsou 5 Kč při produkci 5 kusů, fixní náklady jsou 50 Kč. Mezní náklady na výrobu šesté jednotky budou:
a) menší než 10 Kč
b) 10 Kč
c) více než 15 Kč
d) 15 Kč
e) nelze přesně určit
15. Firma prodá za rok 5 000 výrobků. Cena jednoho výrobku je 50 Kč. Jaký bude průměrný příjem firmy?
a) 25 000 Kč b) 50 Kč c) 100 Kč d) 1000 Kč
e) nelze přesně určit
g) Jakým způsobem by mohly být sníženy celkové ...
g) Jakým způsobem by mohly být sníženy celkové náklady na výrobu ?
h) Jaký by byl výstup v případě snížení využití kapitálu o 3 jednotky a zvýšení využití práce o 1 jednotku? Předpokládejte, že MPP kapitálu je konstantní.
i) Jak by se v případě h) změnily TC?
j) Jak by se měly změnit MPPB a MPPC, jestliže předpokládáme platnost pravidla minimálních nákladů a využití práce vzroste a kapitálu poklesne?
6. Produkce je definovaná produkční funkcí podle tab.4.4. Jaký je mezní fyzický produkt půdy při růstu množství půdy z 10 na 15 ha při daném množství práce ve velikosti šest jednotek?
a) 15 b) 12 c) 3 d) 2,4 e) nic z uvedeného neplatí
Půda
Práce 10 15 20
0 0 0 0
1 20 20,67 20,50
2 38 39,33 40
3 54 57 58,50
4 68 72,67 76
5 80 87,33 92,50
6 90 102 108
Tab.4.4
h) Jaký by byl výstup v případě snížení využití kapitálu o 3 jednotky a zvýšení využití práce o 1 jednotku? Předpokládejte, že MPP kapitálu je konstantní.
i) Jak by se v případě h) změnily TC?
j) Jak by se měly změnit MPPB a MPPC, jestliže předpokládáme platnost pravidla minimálních nákladů a využití práce vzroste a kapitálu poklesne?
6. Produkce je definovaná produkční funkcí podle tab.4.4. Jaký je mezní fyzický produkt půdy při růstu množství půdy z 10 na 15 ha při daném množství práce ve velikosti šest jednotek?
a) 15 b) 12 c) 3 d) 2,4 e) nic z uvedeného neplatí
Půda
Práce 10 15 20
0 0 0 0
1 20 20,67 20,50
2 38 39,33 40
3 54 57 58,50
4 68 72,67 76
5 80 87,33 92,50
6 90 102 108
Tab.4.4
7. Použijte údaje z tab.4.4. Mezní fyzický ...
7. Použijte údaje z tab.4.4. Mezní fyzický produkt čtvrté jednotky práce při použití 20 ha půdy je:
a) 15,5 b) 17,5 c) 19,0 d) 1,5 e) nic z uvedeného není správné
8. Produkce je definována produkční funkcí uvedenou v tab.4.4. Pak můžeme říci, že:
a) půda vykazuje klesající výnosy
b) práce vykazuje klesající výnosy
c) produkce vykazuje konstantní výnosy z rozsahu
d) vše výše uvedeno je správné
e) nic z uvedeného není správné
9. Aby tab.4.4 zachycovala klesající výnosy z rozsahu, celkový fyzický produkt odpovídající šesti jednotkám práce a čtyřiceti jednotkám půdy by musel být:
a) 115 b) 117 c) 119 d) 121 e) 125
10. Doplňte chybějící údaje v tab.4.5.
Q FC VC TC MC AC AFC AVC
0 10
1 20
2 28
3 34
4 42
Tab. 4.5
a) 15,5 b) 17,5 c) 19,0 d) 1,5 e) nic z uvedeného není správné
8. Produkce je definována produkční funkcí uvedenou v tab.4.4. Pak můžeme říci, že:
a) půda vykazuje klesající výnosy
b) práce vykazuje klesající výnosy
c) produkce vykazuje konstantní výnosy z rozsahu
d) vše výše uvedeno je správné
e) nic z uvedeného není správné
9. Aby tab.4.4 zachycovala klesající výnosy z rozsahu, celkový fyzický produkt odpovídající šesti jednotkám práce a čtyřiceti jednotkám půdy by musel být:
a) 115 b) 117 c) 119 d) 121 e) 125
10. Doplňte chybějící údaje v tab.4.5.
Q FC VC TC MC AC AFC AVC
0 10
1 20
2 28
3 34
4 42
Tab. 4.5
5. Předpokládejte, že firma vyrábí 200 jednotek zboží, ...
5. Předpokládejte, že firma vyrábí 200 jednotek zboží, které je produkováno pomocí vstupů – půdy, práce a kapitálu. Další údaje jsou obsaženy v tab. 4.3.
Vstup půda práce kapitál
Použitá množství vstupu 10 30 20
Cena 1 jednotky vstupu 2 1 3
MPP vstupu 2 3 1
Tab.4.3
a) Určete celkové výdaje na faktory (TC).
b) Je splněno pravidlo minimalizace nákladů? Proč?
Dále ponechejte stranou půdu a srovnávejte pouze práci a kapitál (použité množství půdy považujte za fixní):
c) O kolik se zvýší celkový fyzický produkt, jestliže přidáme 1 jednotku práce?
d) O kolik se zvýší produkce zboží, když přidáme poslední jednotku kapitálu?
e) Kolik stojí každá z dodatečně získaných jednotek produkce, jestliže uvažujeme cenu práce ve výši 1 Kč?
f) Kolik bude stát dodatečně získaná jednotka produkce, pokud přidáme jednotku kapitálu, jehož cena je rovna 3 Kč?
Vstup půda práce kapitál
Použitá množství vstupu 10 30 20
Cena 1 jednotky vstupu 2 1 3
MPP vstupu 2 3 1
Tab.4.3
a) Určete celkové výdaje na faktory (TC).
b) Je splněno pravidlo minimalizace nákladů? Proč?
Dále ponechejte stranou půdu a srovnávejte pouze práci a kapitál (použité množství půdy považujte za fixní):
c) O kolik se zvýší celkový fyzický produkt, jestliže přidáme 1 jednotku práce?
d) O kolik se zvýší produkce zboží, když přidáme poslední jednotku kapitálu?
e) Kolik stojí každá z dodatečně získaných jednotek produkce, jestliže uvažujeme cenu práce ve výši 1 Kč?
f) Kolik bude stát dodatečně získaná jednotka produkce, pokud přidáme jednotku kapitálu, jehož cena je rovna 3 Kč?
Cílem výrobce je maximalizace zisku.
Cílem výrobce je maximalizace zisku. Výrobce má tedy zájem na co nejvyšším mezním produktu používaných výrobních faktorů - hledá takovou kombinaci výrobních faktorů, při které se mezní produkt použitých výrobních faktorů bude rovnat. Všechny optimální kombinace výrobních faktorů můžeme zakreslit v podobě tzv. izokvant (křivek stejného produktu). Firma své náklady rozděluje mezi různé výrobní faktory, maximálně dostupné kombinace v rámci celkových nákladů představují přímky stejných nákladů. Kombinováním čar stejného produktu a stejných nákladů můžeme odvodit optimální pozici firmy - v bodě, kde se přímka stejných nákladů dotýká izokvanty.
Pro minimalizaci nákladů platí:
mezní produkt práce mezní produkt kapitálu
----------------------- = -------------------------------- = . . .
cena práce cena kapitálu
Firmy se rozhodují, kolik statku vyrábět a prodávat. Své rozhodnutí opírají o zjištění výše nákladů jejich produkce a cen, za které bude možné produkci realizovat. Celkové náklady firmy členíme na fixní náklady (jejich výše se nemění, mění-li se výstup) a variabilní náklady (jejich výše se mění s úrovni výstupu). Náklady potřebné na vyrobení jedné jednotky produkce nazýváme průměrné náklady. Klíčem k pochopení toho, kolik bude chtít firma vyrábět a prodávat, jsou její mezní náklady. Mezní náklady popisují dodatečné náklady na výrobu jedné dodatečné jednotky výstupu.
Pro minimalizaci nákladů platí:
mezní produkt práce mezní produkt kapitálu
----------------------- = -------------------------------- = . . .
cena práce cena kapitálu
Firmy se rozhodují, kolik statku vyrábět a prodávat. Své rozhodnutí opírají o zjištění výše nákladů jejich produkce a cen, za které bude možné produkci realizovat. Celkové náklady firmy členíme na fixní náklady (jejich výše se nemění, mění-li se výstup) a variabilní náklady (jejich výše se mění s úrovni výstupu). Náklady potřebné na vyrobení jedné jednotky produkce nazýváme průměrné náklady. Klíčem k pochopení toho, kolik bude chtít firma vyrábět a prodávat, jsou její mezní náklady. Mezní náklady popisují dodatečné náklady na výrobu jedné dodatečné jednotky výstupu.
Pro nalezení rovnováhy výrobce je nutné ...
Pro nalezení rovnováhy výrobce je nutné ještě vysvětlit pojem příjmů. Celkové příjmy jsou veškeré příjmy, které firma obdrží za prodané zboží. Matematicky je můžeme vyjádřit jako součin ceny a objemu produkce. Průměrné příjmy představují příjmy připadající na jednotku produkce. Důležitým pojmem jsou mezní příjmy vyvolané změnou produkce o jednotku. Rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady firmy představuje zisk. Pokud do nákladů zahrneme pouze explicitní náklady, půjde o zisk účetní, pokud zahrneme i implicitní náklady (alternativní náklady), půjde o ekonomický zisk.
Podmínkou rovnováhy firmy v krátkém období je potom rovnost mezních nákladů a mezních příjmů. Pokud by mezní náklady byly vyšší než mezní příjmy, znamenalo by to, že firma na výrobu další jednotky produkce vynakládá větší množství nákladů, než kolik příjmů z nich získá - firma by výrobu snížila. Snížení výroby vyvolá snížení mezních nákladů, MR = MC. Kdyby firma dále snižovala objem výroby, platilo by MR > MC a to by ji motivovalo k dalšímu rozšíření výroby, až by opět platilo, že MR = MC.
V dlouhém období je podmínkou rovnováhy rovnost průměrných nákladů a průměrných příjmů. Kdyby AC > AR, pak by z odvětví odcházely méně efektivní firmy. Pokud by AC < AR, přilákalo by to do odvětví další firmy.
Podmínkou rovnováhy firmy v krátkém období je potom rovnost mezních nákladů a mezních příjmů. Pokud by mezní náklady byly vyšší než mezní příjmy, znamenalo by to, že firma na výrobu další jednotky produkce vynakládá větší množství nákladů, než kolik příjmů z nich získá - firma by výrobu snížila. Snížení výroby vyvolá snížení mezních nákladů, MR = MC. Kdyby firma dále snižovala objem výroby, platilo by MR > MC a to by ji motivovalo k dalšímu rozšíření výroby, až by opět platilo, že MR = MC.
V dlouhém období je podmínkou rovnováhy rovnost průměrných nákladů a průměrných příjmů. Kdyby AC > AR, pak by z odvětví odcházely méně efektivní firmy. Pokud by AC < AR, přilákalo by to do odvětví další firmy.
Cenová elasticita, o které pojednávala předchozí ...
Cenová elasticita, o které pojednávala předchozí kapitola, se týká i strany nabídky. Platí pro ni analogické vztahy. Cenovou elasticitu nabídky určuje doba, kterou mají výrobci na reagování na změnu cen (rozlišujeme velmi krátké, krátké a dlouhé období) a rozsah, v jakém je možno zvýšit výrobu odvětví.
Cvičení
1. Vypočtěte mezní a průměrný produkt u farmáře produkujícího pšenici na dané parcele půdy v tab.4.1.
Počet pracovníků Celkový produkt Mezní produkt Průměrný produkt
0 0
1 2000
2 3000
3 3500
4 3800
Tab. 4.1
Cvičení
1. Vypočtěte mezní a průměrný produkt u farmáře produkujícího pšenici na dané parcele půdy v tab.4.1.
Počet pracovníků Celkový produkt Mezní produkt Průměrný produkt
0 0
1 2000
2 3000
3 3500
4 3800
Tab. 4.1
2. Firma má možnost volby mezi následujícími ...
2. Firma má možnost volby mezi následujícími kombinacemi práce a kapitálu, přitom zná poměry mezních fyzických produktů pro jednotlivé technologické kombinace (tab.4.2). Cena práce (pL) je 5 Kč, cena kapitálu (pK) pak 2 Kč.
a) Při jaké kombinaci vstupů firma maximalizuje zisk?
b) Určete, co se stane s optimální kombinací, pokud cena práce klesne na 4 Kč.
c) Zakreslete přímku stejných nákladů pro původní ceny a TC=100 Kč. Dále napište rovnici této přímky.
Kombinace A B C D E
MPPL/MPPK 5 4 3 2,5 2
Tab. 4.2
3. Mzda dělníka je 60 Kč/h, náklady na provoz stroje jsou 150 Kč/h. Mezní fyzický produkt práce je 120 kusů výrobků za hodinu. Jaký je mezní fyzický produkt stroje, pokud tato firma maximalizuje zisk?
4. Máme zadanou krátkodobou produkční funkci ve tvaru:
Q = 144 L + 30 L2 - 2 L3
a) Napište rovnici mezního produktu práce.
b) Napište rovnici průměrného produktu práce.
c) Určete hodnotu mezního produktu práce pro použitých 7 jednotek práce.
a) Při jaké kombinaci vstupů firma maximalizuje zisk?
b) Určete, co se stane s optimální kombinací, pokud cena práce klesne na 4 Kč.
c) Zakreslete přímku stejných nákladů pro původní ceny a TC=100 Kč. Dále napište rovnici této přímky.
Kombinace A B C D E
MPPL/MPPK 5 4 3 2,5 2
Tab. 4.2
3. Mzda dělníka je 60 Kč/h, náklady na provoz stroje jsou 150 Kč/h. Mezní fyzický produkt práce je 120 kusů výrobků za hodinu. Jaký je mezní fyzický produkt stroje, pokud tato firma maximalizuje zisk?
4. Máme zadanou krátkodobou produkční funkci ve tvaru:
Q = 144 L + 30 L2 - 2 L3
a) Napište rovnici mezního produktu práce.
b) Napište rovnici průměrného produktu práce.
c) Určete hodnotu mezního produktu práce pro použitých 7 jednotek práce.
22. V tab. 3.5 je uvedeno množství spotřebované ...
22. V tab. 3.5 je uvedeno množství spotřebované drůbeží šunky při určité výšce důchodů domácností.
Důchod (tis. Kč za rok) Poptávané množství šunky v kg za měsíc
200 2
300 3
400 3,5
500 4
600 4,3
700 4,4
800 4,5
Tab.3.5
a) Nakreslete graf závislosti spotřeby šunky na vertikální ose od důchodu na horizontální ose.
b) Posuďte z průběhu závislost, jestli se jedná o normální nebo podřadné zboží.
23. Uveďte příklady statků, které splňují následující podmínky:
a) vysoká cenová i důchodová elasticita
b) nízká cenová a vysoká důchodová elasticita
c) nízká cenová i důchodová elasticita
d) vysoká cenová a nízká důchodová elasticita
Důchod (tis. Kč za rok) Poptávané množství šunky v kg za měsíc
200 2
300 3
400 3,5
500 4
600 4,3
700 4,4
800 4,5
Tab.3.5
a) Nakreslete graf závislosti spotřeby šunky na vertikální ose od důchodu na horizontální ose.
b) Posuďte z průběhu závislost, jestli se jedná o normální nebo podřadné zboží.
23. Uveďte příklady statků, které splňují následující podmínky:
a) vysoká cenová i důchodová elasticita
b) nízká cenová a vysoká důchodová elasticita
c) nízká cenová i důchodová elasticita
d) vysoká cenová a nízká důchodová elasticita
Náměty pro diskusi
1) Pavel má rád máslo a domnívá se, že margarín chutná jako mýdlo. Martin v nich nevidí rozdíl. Čí poptávka po másle bude pravděpodobněji elastičtější?
2) Jaký bude celkový příjem farmářů při rekordní sklizni? Jaký bude celkový příjem spojů, když sníží sazby za dálkové telefonní hovory?
3) Pacient si musí kupovat určité množství léku a je ochoten za něj zaplatiti jakoukoliv cenu. Načrtněte tvar poptávkové křivky pacienta a určete hodnotu koeficientu cenové elasticity.
4) Proč jinak stejné vydání knihy se prodává za mnohem vyšší cenu v pevné vazbě než brožované? Budete očekávat, že cenová elasticita poptávky při každé určité ceně bude větší nebo menší pro vydání v pevné vazbě než pro vydání brožované?
5) Vysvětlete pomocí teorie mezního užitku klesání poptávkové křivky!
4) Nabídka, teorie výroby a nákladů
Podstatou firmy je nakupovat vstupy, používat je k výrobě výstupů a poté výstupy prodávat. Vztah mezi maximálním množstvím výstupu, které může být vyrobeno z daných vstupů, nazýváme produkční funkce. Funkce je definována pro daný stav technického poznání. Celkové množství vyrobeného výstupu ve fyzických jednotkách představuje celkový produkt. Dodatečný produkt neboli výstup přidaný jednou dodatečnou jednotkou tohoto vstupu, přičemž ostatní vstupy jsou udržovány na konstantní úrovni, nazýváme mezní produkt (mezní fyzický produkt) vstupu. Mezní produkt má klesající charakter, což je odrazem zákona klesajících výnosů.
2) Jaký bude celkový příjem farmářů při rekordní sklizni? Jaký bude celkový příjem spojů, když sníží sazby za dálkové telefonní hovory?
3) Pacient si musí kupovat určité množství léku a je ochoten za něj zaplatiti jakoukoliv cenu. Načrtněte tvar poptávkové křivky pacienta a určete hodnotu koeficientu cenové elasticity.
4) Proč jinak stejné vydání knihy se prodává za mnohem vyšší cenu v pevné vazbě než brožované? Budete očekávat, že cenová elasticita poptávky při každé určité ceně bude větší nebo menší pro vydání v pevné vazbě než pro vydání brožované?
5) Vysvětlete pomocí teorie mezního užitku klesání poptávkové křivky!
4) Nabídka, teorie výroby a nákladů
Podstatou firmy je nakupovat vstupy, používat je k výrobě výstupů a poté výstupy prodávat. Vztah mezi maximálním množstvím výstupu, které může být vyrobeno z daných vstupů, nazýváme produkční funkce. Funkce je definována pro daný stav technického poznání. Celkové množství vyrobeného výstupu ve fyzických jednotkách představuje celkový produkt. Dodatečný produkt neboli výstup přidaný jednou dodatečnou jednotkou tohoto vstupu, přičemž ostatní vstupy jsou udržovány na konstantní úrovni, nazýváme mezní produkt (mezní fyzický produkt) vstupu. Mezní produkt má klesající charakter, což je odrazem zákona klesajících výnosů.
16. Odhaduje se, že poptávka po ropě ...
16. Odhaduje se, že poptávka po ropě v krátkém období má cenovou elasticitu 0,05. Jestliže výchozí cena ropy byla 3 dolary za barel, jaký účinek na cenu a množství ropy mělo embargo, které by omezilo světovou nabídku ropy o 5%?
17. Pokud čaj a káva by byly považovány za dokonalé substituty, pak vztah mezi cenou jednoho a množstvím druhého nejlépe zachycuje obrázek:
a) b) c)
p (čaj) p (čaj) p (čaj)
Q(káva) Q(káva) Q(káva)
d) e)
p (čaj) p (čaj)
Q(káva) Q(káva)
17. Pokud čaj a káva by byly považovány za dokonalé substituty, pak vztah mezi cenou jednoho a množstvím druhého nejlépe zachycuje obrázek:
a) b) c)
p (čaj) p (čaj) p (čaj)
Q(káva) Q(káva) Q(káva)
d) e)
p (čaj) p (čaj)
Q(káva) Q(káva)
18. Pokud čaj a citrón budou považovány za ...
18. Pokud čaj a citrón budou považovány za dokonalé komplementy, pak vztah mezi cenou jednoho a množstvím druhého nejlépe zachycuje obrázek:
a) b) c)
p (čaj) p (čaj) p (čaj)
Q(citron) Q(citron) Q(citron)
d) e)
p (čaj) p (čaj)
Q(citron) Q(citron)
19. Určete znaménka křížové elasticity poptávky pro uvedené dvojice komodit a zdůvodněte:
a) magnetofon a magnetofonové pásky
b) Pepsi-Cola a Coca-Cola
c) salát a žárovky
a) b) c)
p (čaj) p (čaj) p (čaj)
Q(citron) Q(citron) Q(citron)
d) e)
p (čaj) p (čaj)
Q(citron) Q(citron)
19. Určete znaménka křížové elasticity poptávky pro uvedené dvojice komodit a zdůvodněte:
a) magnetofon a magnetofonové pásky
b) Pepsi-Cola a Coca-Cola
c) salát a žárovky
20. V případě, že máslo a margarín mají ...
20. V případě, že máslo a margarín mají křížovou elasticitu poptávky 2 a cena másla vzroste z 20 Kč na 30 Kč za čtvrt kilogramu, procentuální změna v poptávce po margarínu bude:
a) 20% b) 25% c) 75% d) 100% e)150%
21. Tab.3.4 představuje celkový důchod a spotřebu domácnosti v průběhu dvou let.
a) Vypočítejte procentuální podíl spotřeby jednotlivých výrobků v každém roce.
b) Vypočítejte důchodovou elasticitu poptávky pro každý výrobek.
c) Určete, jestli jde o výrobek „normální“ nebo „podřadný“.
d) Určete, jestli jde o výrobek luxusní nebo o výrobek denní spotřeby.
Rok 1 Rok 2
Důchod (v tis. Kč) 100 200
Výrobek A 30 50
Výrobek B 30 70
Výrobek C 25 20
Výrobek D 15 60
Tab.3.4
a) 20% b) 25% c) 75% d) 100% e)150%
21. Tab.3.4 představuje celkový důchod a spotřebu domácnosti v průběhu dvou let.
a) Vypočítejte procentuální podíl spotřeby jednotlivých výrobků v každém roce.
b) Vypočítejte důchodovou elasticitu poptávky pro každý výrobek.
c) Určete, jestli jde o výrobek „normální“ nebo „podřadný“.
d) Určete, jestli jde o výrobek luxusní nebo o výrobek denní spotřeby.
Rok 1 Rok 2
Důchod (v tis. Kč) 100 200
Výrobek A 30 50
Výrobek B 30 70
Výrobek C 25 20
Výrobek D 15 60
Tab.3.4
c) při nižší ceně
c) při nižší ceně
d) pokud se objeví dokonalejší substituty dané komodity
e) když se podíl daného statku na celkových výdajích spotřebitele sníží
12. Tab. 3.3 představuje poptávku po žvýkačkách při různých cenách.
a) Nakreslete křivku poptávky.
b) Spočítejte celkové příjmy při každé ceně.
c) Spočítejte cenovou elasticitu poptávky pro ceny mezi 0,60 a 2,10 Kč.
d) Nakreslete graf závislosti celkových příjmů od prodaného množství.
e) Při jaké ceně jsou celkové příjmy nejvyšší?
f) Při které ceně je elasticita poptávky rovna 1?
g) Ve kterém rozmezí cen je poptávka elastická a ve kterém neelastická?
Cena (Kč/ks) Poptávané množství (tis.ks) Celkový příjem (tis.Kč) Cenová
elasticita poptávky
2,10 10
1,80 20
1,50 30
1,20 40
0,90 50
0,60 60
0,30 70
Tab. 3.3
d) pokud se objeví dokonalejší substituty dané komodity
e) když se podíl daného statku na celkových výdajích spotřebitele sníží
12. Tab. 3.3 představuje poptávku po žvýkačkách při různých cenách.
a) Nakreslete křivku poptávky.
b) Spočítejte celkové příjmy při každé ceně.
c) Spočítejte cenovou elasticitu poptávky pro ceny mezi 0,60 a 2,10 Kč.
d) Nakreslete graf závislosti celkových příjmů od prodaného množství.
e) Při jaké ceně jsou celkové příjmy nejvyšší?
f) Při které ceně je elasticita poptávky rovna 1?
g) Ve kterém rozmezí cen je poptávka elastická a ve kterém neelastická?
Cena (Kč/ks) Poptávané množství (tis.ks) Celkový příjem (tis.Kč) Cenová
elasticita poptávky
2,10 10
1,80 20
1,50 30
1,20 40
0,90 50
0,60 60
0,30 70
Tab. 3.3
13. Poptávka po pizze „Speciál“ ...
13. Poptávka po pizze „Speciál“ v centru Prahy může být popsána rovnicí Q = 1800 - 15 P.
a) Jak velké jsou celkové výdaje spotřebitelů (resp. příjmy prodejce), pokud spotřebitelé nakoupí 300 ks této pizzy?
b) Jaká je cenová elasticita poptávky po pizze na úrovni 300 prodaných kusů?
c) Jak může prodejce pizzy zvýšit své celkové příjmy?
14.
15) Určete, která z dvojice komodit je cenově elastičtější a vysvětlete proč:
a) kožich a teplé boty
b) cigarety a knihy
c) alkohol a chleba
d) maso a telecí maso
e) zápalky a sůl
f) zápalky a pizza
g) benzín a cukr
h) rajčata a elektřina
a) Jak velké jsou celkové výdaje spotřebitelů (resp. příjmy prodejce), pokud spotřebitelé nakoupí 300 ks této pizzy?
b) Jaká je cenová elasticita poptávky po pizze na úrovni 300 prodaných kusů?
c) Jak může prodejce pizzy zvýšit své celkové příjmy?
14.
15) Určete, která z dvojice komodit je cenově elastičtější a vysvětlete proč:
a) kožich a teplé boty
b) cigarety a knihy
c) alkohol a chleba
d) maso a telecí maso
e) zápalky a sůl
f) zápalky a pizza
g) benzín a cukr
h) rajčata a elektřina
6. Věra chce rozdělit peníze mezi dva statky:
6. Věra chce rozdělit peníze mezi dva statky: desky a šaty. Na obr. 3.2 je znázorněna rozpočtová a indiferenční křivka pro tyto statky. Na grafu vyznačte pomocí písmen tyto situace:
A) Věra maximalizuje svůj užitek.
B) Věra kupuje jenom desky a nekupuje žádné šaty.
C) Kombinace nákupu desek a šatů, při které Věra nevyčerpá svůj rozpočet.
D) Kombinace přinášející stejné uspokojení jako v situaci A, ale nemůže si jej dovolit.
E) Věra kupuje jenom šaty, ale nekupuje žádné desky.
F) Kombinace zboží by Věře přinesla ještě větší uspokojení než v situaci A.
Šaty Y
40
Desky 50 X
Obr. 3.2 Obr. 3.3
A) Věra maximalizuje svůj užitek.
B) Věra kupuje jenom desky a nekupuje žádné šaty.
C) Kombinace nákupu desek a šatů, při které Věra nevyčerpá svůj rozpočet.
D) Kombinace přinášející stejné uspokojení jako v situaci A, ale nemůže si jej dovolit.
E) Věra kupuje jenom šaty, ale nekupuje žádné desky.
F) Kombinace zboží by Věře přinesla ještě větší uspokojení než v situaci A.
Šaty Y
40
Desky 50 X
Obr. 3.2 Obr. 3.3
7. Předpokládejme, že spotřebitel má ...
7. Předpokládejme, že spotřebitel má na útratu denně 100 Kč. Za každou jednotku potravin dá 10 Kč, za každou jednotku oděvů 25 Kč.
a) Nakreslete rozpočtovou přímku.
b) Nakreslete rozpočtovou přímku, když bude mít spotřebitel k dispozici denně jenom 75 Kč.
c) Nakreslete rozpočtovou přímku v případě, že cena oděvů klesne na 12,50 Kč a ostatní podmínky platí jako v případě a).
d) Nakreslete rozpočtovou přímku v případě, že spotřebitel má denně k dispozici 200 Kč, za jednotku potravin zaplatí 20 Kč a jednotku oděvů 50 Kč.
8. Na obr.3.3 je graf znázorňující indiferenční křivku a rozpočtovou přímku. P(X) = 20 Kč.
Určete:
a) důchod
b) P(Y)
c) rovnici rozpočtové přímky
d) rovnici této přímky v případě poklesu důchodu na polovinu.
a) Nakreslete rozpočtovou přímku.
b) Nakreslete rozpočtovou přímku, když bude mít spotřebitel k dispozici denně jenom 75 Kč.
c) Nakreslete rozpočtovou přímku v případě, že cena oděvů klesne na 12,50 Kč a ostatní podmínky platí jako v případě a).
d) Nakreslete rozpočtovou přímku v případě, že spotřebitel má denně k dispozici 200 Kč, za jednotku potravin zaplatí 20 Kč a jednotku oděvů 50 Kč.
8. Na obr.3.3 je graf znázorňující indiferenční křivku a rozpočtovou přímku. P(X) = 20 Kč.
Určete:
a) důchod
b) P(Y)
c) rovnici rozpočtové přímky
d) rovnici této přímky v případě poklesu důchodu na polovinu.
9. Která z poptávkových křivek DD nebo ...
9. Která z poptávkových křivek DD nebo dd na obr.3.4 reprezentuje poptávku po elektřině v dlouhém období? Vysvětlete svoji odpověď.
D
p d
D d
Q
Obr.3.4
10. Je-li poptávka po banánech cenově elastická, potom:
a) budou drahé
b) vzrůst jejich cen nebude výrazně redukovat jejich prodej
c) koeficient cenové elasticity je 0
d) jsou pravděpodobně velmi poptávané a žádané
e) pokles jejich ceny povede ke vzrůstu spotřebitelských výdajů na ně
11. Cenová elasticita poptávky bude mít tendenci růst:
a) pokud jde o větší množství nezbytné komodity
b) během kratšího časového úseku
D
p d
D d
Q
Obr.3.4
10. Je-li poptávka po banánech cenově elastická, potom:
a) budou drahé
b) vzrůst jejich cen nebude výrazně redukovat jejich prodej
c) koeficient cenové elasticity je 0
d) jsou pravděpodobně velmi poptávané a žádané
e) pokles jejich ceny povede ke vzrůstu spotřebitelských výdajů na ně
11. Cenová elasticita poptávky bude mít tendenci růst:
a) pokud jde o větší množství nezbytné komodity
b) během kratšího časového úseku
Cvičení
1. Jestliže cena jablek klesne, spotřebitel bude nakupovat:
a) méně jablek, takže jeho mezní užitek vzroste
b) méně jablek, takže jeho mezní užitek klesne
c) více jablek, takže jeho mezní užitek vzroste
d) více jablek, takže jeho mezní užitek klesne
e) neplatí žádná varianta
2. Určete mezní užitek při spotřebě osmé jednotky statku, pokud znáte funkci celkového užitku: TU = 15 Q - Q2 .
3. Máme danou funkci celkového užitku při spotřebě rohlíků ve tvaru TU = 12Q - Q2. (Q je množství spotřebovaných rohlíků za den).
a) Stanovte rovnici mezního užitku.
b) Při jaké úrovni spotřeby začne celkový užitek klesat?
c) Odvoďte a nakreslete křivky celkového a mezního užitku.
d) Cena rohlíku je 1,50 Kč. Při jaké spotřebě rohlíků bude spotřebitel maximalizovat užitek? (Víte, že poměr MU/P pro všechna ostatní kupovaná zboží je roven 2).
a) méně jablek, takže jeho mezní užitek vzroste
b) méně jablek, takže jeho mezní užitek klesne
c) více jablek, takže jeho mezní užitek vzroste
d) více jablek, takže jeho mezní užitek klesne
e) neplatí žádná varianta
2. Určete mezní užitek při spotřebě osmé jednotky statku, pokud znáte funkci celkového užitku: TU = 15 Q - Q2 .
3. Máme danou funkci celkového užitku při spotřebě rohlíků ve tvaru TU = 12Q - Q2. (Q je množství spotřebovaných rohlíků za den).
a) Stanovte rovnici mezního užitku.
b) Při jaké úrovni spotřeby začne celkový užitek klesat?
c) Odvoďte a nakreslete křivky celkového a mezního užitku.
d) Cena rohlíku je 1,50 Kč. Při jaké spotřebě rohlíků bude spotřebitel maximalizovat užitek? (Víte, že poměr MU/P pro všechna ostatní kupovaná zboží je roven 2).
4. Petr čte časopisy a poslouchá kazety.
4. Petr čte časopisy a poslouchá kazety. Tab.3.1 obsahuje informace o dosaženém užitku ze spotřeby různého množství těchto dvou statků. Cena časopisu je 15 Kč, cena kazety 75 Kč. Předpokládejme, že Petr si měsíčně běžně kupuje 2 kazety a 10 časopisů.
Počet spotřebovaných statků
Časopisy
Kazety
TU MU MU/p TU MU MU/p
1 60 360
2 111 630
3 156 810
4 196 945
5 232 1050
6 265 1140
7 295 1215
8 322 1275
9 347 1320
10 371 1350
Tab. 3.1
Počet spotřebovaných statků
Časopisy
Kazety
TU MU MU/p TU MU MU/p
1 60 360
2 111 630
3 156 810
4 196 945
5 232 1050
6 265 1140
7 295 1215
8 322 1275
9 347 1320
10 371 1350
Tab. 3.1
a) Kolik utratí Petr měsíčně ...
a) Kolik utratí Petr měsíčně za tyto dva statky celkem?
b) Jaký užitek dosáhne Petr spotřebou této kombinace statků?
c) Vypočítejte mezní užitek pro časopisy i kazety v tabulce.
d) Nakreslete průběh křivky mezního užitku pro kazety.
e) Můžeme říct, jestli Petr maximalizuje svůj užitek?
f) Jakého užitku Petr dosáhne v případě, že všechny peníze utratí na kazety?
g) Vypočítejte hodnotu MU/p pro časopisy i kazety.
h) Která kombinace maximalizuje Petrův užitek?
5. Tab.3.2 udává mezní užitečnost tří statků pro různá spotřebovávaná množství těchto statků. CD je diferencovaný produkt - co CD, to jiná nahrávka. Cena piva je 10 Kč, cena CD 100 Kč a cena hamburgeru je 20 Kč. Určete optimální skladbu nákupu, pokud chcete utratit dohromady přesně 300 Kč.
Množství MU(piva) MU(CD) MU(hamburgeru)
1 20 20 20
2 10 20 12
3 4 20 4
4 2 20 2
5 1 20 1
Tab. 3.2
b) Jaký užitek dosáhne Petr spotřebou této kombinace statků?
c) Vypočítejte mezní užitek pro časopisy i kazety v tabulce.
d) Nakreslete průběh křivky mezního užitku pro kazety.
e) Můžeme říct, jestli Petr maximalizuje svůj užitek?
f) Jakého užitku Petr dosáhne v případě, že všechny peníze utratí na kazety?
g) Vypočítejte hodnotu MU/p pro časopisy i kazety.
h) Která kombinace maximalizuje Petrův užitek?
5. Tab.3.2 udává mezní užitečnost tří statků pro různá spotřebovávaná množství těchto statků. CD je diferencovaný produkt - co CD, to jiná nahrávka. Cena piva je 10 Kč, cena CD 100 Kč a cena hamburgeru je 20 Kč. Určete optimální skladbu nákupu, pokud chcete utratit dohromady přesně 300 Kč.
Množství MU(piva) MU(CD) MU(hamburgeru)
1 20 20 20
2 10 20 12
3 4 20 4
4 2 20 2
5 1 20 1
Tab. 3.2
O kolik se změní poptávané množství, ...
O kolik se změní poptávané množství, změní-li se jeho cena nám říká cenová elasticita poptávky (ED):
procentuální změna poptávaného množství
ED = -------------------------------------------------------
procentuální změna ceny
Pokud je ED větší než 1, jedná se o elastickou poptávku, ED = 1 - jednotkovou elasticitu a ED menší než 1 - neelastickou poptávku.
Pro mnohá obchodní a ekonomická rozhodování má pochopení cenové elasticity velký význam, protože elasticita určuje účinek cenových změn na celkový příjem z prodeje daného výrobku.
K dalším důležitým typům elasticit patří důchodová elasticita a křížová elasticita. Důchodová elasticita měří citlivost poptávky na změnu důchodu. Křížová elasticita poptávky měří procentuální zvýšení nebo snížení poptávky po statku, vyvolané změnami cen jiných statků.
procentuální změna poptávaného množství
ED = -------------------------------------------------------
procentuální změna ceny
Pokud je ED větší než 1, jedná se o elastickou poptávku, ED = 1 - jednotkovou elasticitu a ED menší než 1 - neelastickou poptávku.
Pro mnohá obchodní a ekonomická rozhodování má pochopení cenové elasticity velký význam, protože elasticita určuje účinek cenových změn na celkový příjem z prodeje daného výrobku.
K dalším důležitým typům elasticit patří důchodová elasticita a křížová elasticita. Důchodová elasticita měří citlivost poptávky na změnu důchodu. Křížová elasticita poptávky měří procentuální zvýšení nebo snížení poptávky po statku, vyvolané změnami cen jiných statků.
Při vysvětlování chování spotřebitele se ...
Při vysvětlování chování spotřebitele se opíráme o základní předpoklad, že lidé dávají přednost statkům, které jim přinášejí největší užitek. Spotřebováváním určitého počtu jednotek zboží dosahujeme určitého celkového užitku. Důležitým pojmem v teorii chování spotřebitele je mezní užitek. Tento nám říká, o kolik se zvýšil celkový užitek spotřebováním další jednotky zboží. Roste-li množství spotřebovaného zboží, mezní užitek obvykle klesá.
Kdy bude spotřebitel se svým tržním košem spotřebních statků nejspokojenější? Když bude maximalizovat svůj užitek, to znamená, že bude každý statek poptávat do té doby, dokud je mezní užitek poslední koruny, která byla na něj vynaložena, přesně stejný jako mezní užitek poslední koruny vynaložené na jakýkoliv jiný statek.
Chování spotřebitele je předmětem zkoumání i jiných ekonomických teorií. Poptávkovou teorii bez použití pojmu užitku se zabývá také moderní teorie indiferenční analýzy. Tato teorie popisuje rovnováhu spotřebitele v bodě, ve kterém se rozpočtová přímka (vyjadřuje všechny možné kombinace rozdělení důchodu spotřebitele na nákup dvou statků) dotýká indiferenční křivky (všechny kombinace dvou statků, které přinášejí stejnou užitečnost). Rovnováhy je dosaženo, když se substituční poměr spotřebitele (neboli poměr relativních mezních užitků) přesně rovná poměru cen dvou statků.
Kdy bude spotřebitel se svým tržním košem spotřebních statků nejspokojenější? Když bude maximalizovat svůj užitek, to znamená, že bude každý statek poptávat do té doby, dokud je mezní užitek poslední koruny, která byla na něj vynaložena, přesně stejný jako mezní užitek poslední koruny vynaložené na jakýkoliv jiný statek.
Chování spotřebitele je předmětem zkoumání i jiných ekonomických teorií. Poptávkovou teorii bez použití pojmu užitku se zabývá také moderní teorie indiferenční analýzy. Tato teorie popisuje rovnováhu spotřebitele v bodě, ve kterém se rozpočtová přímka (vyjadřuje všechny možné kombinace rozdělení důchodu spotřebitele na nákup dvou statků) dotýká indiferenční křivky (všechny kombinace dvou statků, které přinášejí stejnou užitečnost). Rovnováhy je dosaženo, když se substituční poměr spotřebitele (neboli poměr relativních mezních užitků) přesně rovná poměru cen dvou statků.
9. Pokud je poptávka určena rovnicí ...
9. Pokud je poptávka určena rovnicí P = 100 - 4Q a nabídka rovnicí P = 40 + 2Q, jaké bude rovnovážné množství a cena daného zboží?
10. Jak ovlivní poptávku po:
a) citrónu
b) kávě
c) soli
d) mléku
růst ceny čaje?
11. Jak ovlivní poptávku po
a) rodinných domech
b) soli
c) margarínu
d) luxusních autech
růst důchodů domácností?
10. Jak ovlivní poptávku po:
a) citrónu
b) kávě
c) soli
d) mléku
růst ceny čaje?
11. Jak ovlivní poptávku po
a) rodinných domech
b) soli
c) margarínu
d) luxusních autech
růst důchodů domácností?
12. Rozhodněte pro každý z následujících případů, ...
12. Rozhodněte pro každý z následujících případů, zda se jedná o posun poptávkové křivky nebo posun po křivce?
a) následkem velkého sucha se snížil prodej švestkových povidel
b) propagace mateřského mléka přinesla snížení prodeje Sunaru
c) s omezením prodeje Sunaru souvisí i snížení prodeje kojeneckých sklenek
d) spotřební daň z benzínu sníží spotřebu benzínu
e) prodej kožichů stoupá s růstem důchodů
Náměty pro diskusi
1) Je možné, aby růst ceny byl doprovázen současně růstem poptávky po daném zboží?
2) Ceny za parkování v garážích v centru New Yorku se zvýšily, když předpisy federální vlády z důvodu ochrany životního prostředí omezily parkování na ulicích. Proč? Představitel svazu newyorských spotřebitelů vyzval k tvrdému zákroku vůči „vyděračským „ majitelům garáží. Co by se stalo, kdyby byly poplatky za parkování v garážích udržované ze zákona na nízké úrovni?
a) následkem velkého sucha se snížil prodej švestkových povidel
b) propagace mateřského mléka přinesla snížení prodeje Sunaru
c) s omezením prodeje Sunaru souvisí i snížení prodeje kojeneckých sklenek
d) spotřební daň z benzínu sníží spotřebu benzínu
e) prodej kožichů stoupá s růstem důchodů
Náměty pro diskusi
1) Je možné, aby růst ceny byl doprovázen současně růstem poptávky po daném zboží?
2) Ceny za parkování v garážích v centru New Yorku se zvýšily, když předpisy federální vlády z důvodu ochrany životního prostředí omezily parkování na ulicích. Proč? Představitel svazu newyorských spotřebitelů vyzval k tvrdému zákroku vůči „vyděračským „ majitelům garáží. Co by se stalo, kdyby byly poplatky za parkování v garážích udržované ze zákona na nízké úrovni?
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)