1) První domněnka: otcovství svědčící manželu matky
domněnka ze všech nejdůležitější
předpoklad, že otcem dítěte je manžel a do 300 dnů po rozvodu bývalý manžel
manželství má pro určení otcovství zásadní význam
domněnka se uplatňuje automaticky – otcovství je zapsáno do matriky
k uplatnění této domněnky patří .
a) otcem je muž, který je manželem matky a dítě se narodí v době od uzavření manželství až po uplynutí 300 dne po zániku manželství nebo po jeho prohlášení za neplatné (§51); zaniklo-li manželství v důsledku prohlášení manžela za mrtvého, počítá se uvedená lhůta ode dne, který byl v rozhodnutí o prohlášení za mrtvého určen jako den smrti
b) jestliže se rozvedená žena znovu provdala a narodilo se jí dítě, mohla by tato pr. domněnka svědčit více manželům-otcům => zákon ji ale řeší tak, že otcem dítěte je muž, který v době narození dítěte je manželem matky, rozhodující je tedy poslední manželství. Když tento muž své otcovství popře, přechází otcovství manželu bývalému
c) narodí-li se dítě vdově, rozvedené ženě anebo ženě, jejíž manželství bylo prohlášeno za neplatné později než 300 dní po zaniknutí manželství , nemá už tato právní domněnka místa – za otce dítěte se už nepovažuje manžel. Otcovství pak bude určeno na základě 2. nebo 3. domněnky
d) tato domněnka se od ostatních 2 liší tím, že má automatický účinek ze zákona – nezjišťuje se jestli je manžel opravdu otcem – zabraňuje se tomu, aby bylo určeno otcovství jiného muže k témuž dítěti. teprve znevážení této zákonné domněnky, tj. pravomocné rozhodnutí o popření otcovství manžela matky odstraňuje tento zákonný vztah a umožňuje uplatnění domněnek dalších
Druhá domněnka : otcovství určené souhlasným prohlášením rodičů
2) Druhá domněnka : otcovství určené souhlasným prohlášením rodičů
- používá se když první domněnka nemá místa : dítě se narodilo neprovdané ženě, otcovství manžela matky bylo úspěšně popřeno, dítě se narodilo až po 300. dnu po zániku manželství nebo jeho prohlášení za neplatné
- nejsou-li rodiče manžely – je nejspolehlivějším prostředkem k určení otcovství jejich souhlasné prohlášení
a) souhlasné prohlášení rodičů se musí stát před soudem nebo před orgánem, který vede matriku (§52) – je třeba požadovat prohlášení ústní, nestačí jen písemné, není přípustné zastoupení, prohlášení nelze odvolat, k prohlášení nemusí dojít současně; iniciativa k uplatnění druhé domněnka spočívá na rodičích samých – možno učinit prohlášení k ještě nenarozenému dítěti
b) Prohlášení matky není třeba (k určení otcovství stačí prohlášení muže), nemůže-li matka pro duševní chorobu posoudit význam svého jednání, nebo jestliže by opatření jejího souhlasu bylo spojeno s těžko překonatelnou překážkou. Problém nastane je-li rodič nezletilý – prohlášení musí být před soudem se souhlasem rodičů
3) Třetí domněnka : otcovství určené soudem
- pokud nebyly použity první 2 domněnky, otcovství určí soud (§54)
- za otce dítěte se považuje muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo od narození dítěte 180 a více než 300 dní, pokud jeho otcovství závažné okolnosti nevylučují – domněnka vyvratitelná
- zahájení o urč. otcovství je vždy podmíněno návrhem – oprávnění k podání návrhu (aktivní legitimaci) dává zákon dítěti i matce, jestliže navrhovatel v průběhu řízení zemře, může v řízení pokračovat druhý, k návrhu oprávněný. do 6 měsíců po smrti dítěte mohou podat návrh na určení též potomci navrhovatele
- uplatnění třetí zákonné domněnka nemá místa před narozením dítěte
- aby soud mohl návrhu vyhovět, musí být v řízení o takovém návrhu prokázáno, že
a) žalovaný muž souložil s matkou dítěte v rozhodné době
b) že tu nejsou závažné okolnosti, které by otcovství tohoto muže vylučovaly – tvrzení žalovaného muže, že matka souložila v té době s více muži není důkazem vylučujícím otcovství žalovaného; soud se opírá o lékařské expertízy (hematologická ex., antropologická ex.- genetika, gynekologie a sexuologie); pokud dokazování nevedlo k dostatečnému závěru, že jeho otcovství je vyloučeno,tato domněnka mu svědčí
třetí domněnka se okamžikem nabytí právní moci stává domněnka nevyvratitelnou
- používá se když první domněnka nemá místa : dítě se narodilo neprovdané ženě, otcovství manžela matky bylo úspěšně popřeno, dítě se narodilo až po 300. dnu po zániku manželství nebo jeho prohlášení za neplatné
- nejsou-li rodiče manžely – je nejspolehlivějším prostředkem k určení otcovství jejich souhlasné prohlášení
a) souhlasné prohlášení rodičů se musí stát před soudem nebo před orgánem, který vede matriku (§52) – je třeba požadovat prohlášení ústní, nestačí jen písemné, není přípustné zastoupení, prohlášení nelze odvolat, k prohlášení nemusí dojít současně; iniciativa k uplatnění druhé domněnka spočívá na rodičích samých – možno učinit prohlášení k ještě nenarozenému dítěti
b) Prohlášení matky není třeba (k určení otcovství stačí prohlášení muže), nemůže-li matka pro duševní chorobu posoudit význam svého jednání, nebo jestliže by opatření jejího souhlasu bylo spojeno s těžko překonatelnou překážkou. Problém nastane je-li rodič nezletilý – prohlášení musí být před soudem se souhlasem rodičů
3) Třetí domněnka : otcovství určené soudem
- pokud nebyly použity první 2 domněnky, otcovství určí soud (§54)
- za otce dítěte se považuje muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo od narození dítěte 180 a více než 300 dní, pokud jeho otcovství závažné okolnosti nevylučují – domněnka vyvratitelná
- zahájení o urč. otcovství je vždy podmíněno návrhem – oprávnění k podání návrhu (aktivní legitimaci) dává zákon dítěti i matce, jestliže navrhovatel v průběhu řízení zemře, může v řízení pokračovat druhý, k návrhu oprávněný. do 6 měsíců po smrti dítěte mohou podat návrh na určení též potomci navrhovatele
- uplatnění třetí zákonné domněnka nemá místa před narozením dítěte
- aby soud mohl návrhu vyhovět, musí být v řízení o takovém návrhu prokázáno, že
a) žalovaný muž souložil s matkou dítěte v rozhodné době
b) že tu nejsou závažné okolnosti, které by otcovství tohoto muže vylučovaly – tvrzení žalovaného muže, že matka souložila v té době s více muži není důkazem vylučujícím otcovství žalovaného; soud se opírá o lékařské expertízy (hematologická ex., antropologická ex.- genetika, gynekologie a sexuologie); pokud dokazování nevedlo k dostatečnému závěru, že jeho otcovství je vyloučeno,tato domněnka mu svědčí
třetí domněnka se okamžikem nabytí právní moci stává domněnka nevyvratitelnou
URČOVÁNÍ OTCOVTSÍ
URČOVÁNÍ OTCOVTSÍ
rodiče dítěte - matka a otec
ke vzniku pr. vztahu rodičovství vede zrození či zplození dítěte
dítě má právo na určení, kdo jsou jeho rodiče (především určení otcovství)
§51-62
Právní prostředky (požadavky) k urč. otcovství :
a) pr. vztah by se měl co nejvíce ztotožňovat se vztahem biologickým
b) aby vztah byl určen v co nejkratší době po narození dítěte
jde především o ochranu zájmů nezletilých dětí
snaha určit za otce dítěte toho muže, který je nejspíše zplodil
ale také poskytnout právní možnost, jak vyvrátit otcovství urč. muže zákon konstruuje právní domněnky k včasnému určení otcovství
a) domněnka prvá : za otce dítěte se považuje manžel matky (§51). nemá-li tato domněnka místa, anebo byla-li vyvrácena, nastupuje
b) domněnka druhá : za otce se považuje muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů (§52-53), nejde-le ani o tento případ, nastupuje
c) domněnka třetí : za otce se považuje muž, který s matkou dítěte souložil v rozhodné době, tj. v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než 180 a více než 300 dnů, pokud jeho otcovství závažné okolnosti nevylučují (§54)
rodiče dítěte - matka a otec
ke vzniku pr. vztahu rodičovství vede zrození či zplození dítěte
dítě má právo na určení, kdo jsou jeho rodiče (především určení otcovství)
§51-62
Právní prostředky (požadavky) k urč. otcovství :
a) pr. vztah by se měl co nejvíce ztotožňovat se vztahem biologickým
b) aby vztah byl určen v co nejkratší době po narození dítěte
jde především o ochranu zájmů nezletilých dětí
snaha určit za otce dítěte toho muže, který je nejspíše zplodil
ale také poskytnout právní možnost, jak vyvrátit otcovství urč. muže zákon konstruuje právní domněnky k včasnému určení otcovství
a) domněnka prvá : za otce dítěte se považuje manžel matky (§51). nemá-li tato domněnka místa, anebo byla-li vyvrácena, nastupuje
b) domněnka druhá : za otce se považuje muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů (§52-53), nejde-le ani o tento případ, nastupuje
c) domněnka třetí : za otce se považuje muž, který s matkou dítěte souložil v rozhodné době, tj. v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než 180 a více než 300 dnů, pokud jeho otcovství závažné okolnosti nevylučují (§54)
Vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví
Vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví
- vypořádat lze pouze bezpodílové vlastnictví, které zaniklo
- manželé si mezi sebou rozdělí nejen věci, ale i všechny pohledávky a dluhy
Zásady vypořádání :
a) zásada stejnosti – rovnosti podílu
b) hledisko péče o rodinu a hledisko zásluhy o nabytí a udržení společných věcí zásady, které mohou ovlivnit výši podílu každého manžela; větší zásluhu na nabytí majetku nemůže mít jenom ten manžel, který vydělával, když druhý tu možnost neměl, když pečoval o domácnost; naopak ke snížení podílu vede alkoholismus, drogová závislost atd.
c) potřeby nezletilých dětí – je významné, který z manželů má dítě do výchovy, aby osobní věci sloužící dětem byly přikázány tomu rodiči, který bude pečovat o jejich výchovu
d) za trvání manželství podléhají věci manželů různému vlastnickému režimu – každý z manželů je konkrétně oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno to, co ze svého samostatného majetku vynaložil na společný majetek, a naopak je povinen nahradit to, co bylo ze společného majetku vynaloženo na jeho samostatný majetek
- vypořádat lze pouze bezpodílové vlastnictví, které zaniklo
- manželé si mezi sebou rozdělí nejen věci, ale i všechny pohledávky a dluhy
Zásady vypořádání :
a) zásada stejnosti – rovnosti podílu
b) hledisko péče o rodinu a hledisko zásluhy o nabytí a udržení společných věcí zásady, které mohou ovlivnit výši podílu každého manžela; větší zásluhu na nabytí majetku nemůže mít jenom ten manžel, který vydělával, když druhý tu možnost neměl, když pečoval o domácnost; naopak ke snížení podílu vede alkoholismus, drogová závislost atd.
c) potřeby nezletilých dětí – je významné, který z manželů má dítě do výchovy, aby osobní věci sloužící dětem byly přikázány tomu rodiči, který bude pečovat o jejich výchovu
d) za trvání manželství podléhají věci manželů různému vlastnickému režimu – každý z manželů je konkrétně oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno to, co ze svého samostatného majetku vynaložil na společný majetek, a naopak je povinen nahradit to, co bylo ze společného majetku vynaloženo na jeho samostatný majetek
Způsoby vypořádání
Způsoby vypořádání :
1) dohodou bývalých manželů – nejčastější případ vypořádání mezi manžely; došlo-li k zániku bezpodílového vlastnictví uložením trestu propadnutí majetku jednoho z manželů, provádí se vypořádání mezi finančním orgánem a druhým manželem; po rozvodu vypořádají dohodou bsm oba manželé – pokud se dohoda týká i nemovité věci, nabývá účinnosti až vkladem do katastru nemovitostí – dohoda o vypořádání musí mít písemnou formu
2) vypořádání soudním rozhodnutím – způsob nejobecnější, bude požit vždy, když nedojde k dohodě mezi manžely; reálné rozdělení věcí může soud za účelem spravedlivého vyrovnání zákonných podílů kombinovat s peněžitými částkami; při úmrtí jednoho z manželů připraví všechny potřebné doklady notář projednávající dědictví – soud určí, co patří do dědictví a co do bsm
3) způsob vypořádání bsm, jehož podstata spočívá v uplatnění zákonné domněnky, brání trvání nevypořádání bsm po časově neomezenou dobu – touto úpravou se v zájmu jistoty a bezpečnosti obč.pr. vztahů čelí nežádoucím majetkovým situacím mezi bývalými manžely spojeným vzhledem k uplynutí delší doby s obtížným dokazováním potřebných skutečností; lhůta 3 roky od zániku manželství - do té doby učinit dohodu, nebo podat návrh k soudu; mají-li právní účinky této tříleté lhůty nastat, musí být splněny tyto podmínky
a) musí existovat nevypořádaný majetek
b) oba manželé musí být naživu anebo od zániku bsm od úmrtí jednoho z nich musí uplynout tříletá lhůta
c) manželství musí zaniknout rozvodem nebo bsm musí být zrušeno soudem, či zaniknout propadnutím majetku (nevztahuje se na vyhlášení konkurzu)
=> právní účinky :
a) movité věci – platí nevyvratitelná právní domněnka, že manželé se vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich výlučně jako vlastník užívá věci z bsm pro svou potřebu, své rodiny a své domácnosti – užívá-li proto nějakou movitou věc na konci tříleté lhůty, lze uzavřít, že tento manžel užívá věc výlučně jako vlastník pro svou potřebu
b) nemovité věci – stávají se předmětem podílového spoluvlastnictví bývalých manželů a podíly jsou rovné a totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společným
1) dohodou bývalých manželů – nejčastější případ vypořádání mezi manžely; došlo-li k zániku bezpodílového vlastnictví uložením trestu propadnutí majetku jednoho z manželů, provádí se vypořádání mezi finančním orgánem a druhým manželem; po rozvodu vypořádají dohodou bsm oba manželé – pokud se dohoda týká i nemovité věci, nabývá účinnosti až vkladem do katastru nemovitostí – dohoda o vypořádání musí mít písemnou formu
2) vypořádání soudním rozhodnutím – způsob nejobecnější, bude požit vždy, když nedojde k dohodě mezi manžely; reálné rozdělení věcí může soud za účelem spravedlivého vyrovnání zákonných podílů kombinovat s peněžitými částkami; při úmrtí jednoho z manželů připraví všechny potřebné doklady notář projednávající dědictví – soud určí, co patří do dědictví a co do bsm
3) způsob vypořádání bsm, jehož podstata spočívá v uplatnění zákonné domněnky, brání trvání nevypořádání bsm po časově neomezenou dobu – touto úpravou se v zájmu jistoty a bezpečnosti obč.pr. vztahů čelí nežádoucím majetkovým situacím mezi bývalými manžely spojeným vzhledem k uplynutí delší doby s obtížným dokazováním potřebných skutečností; lhůta 3 roky od zániku manželství - do té doby učinit dohodu, nebo podat návrh k soudu; mají-li právní účinky této tříleté lhůty nastat, musí být splněny tyto podmínky
a) musí existovat nevypořádaný majetek
b) oba manželé musí být naživu anebo od zániku bsm od úmrtí jednoho z nich musí uplynout tříletá lhůta
c) manželství musí zaniknout rozvodem nebo bsm musí být zrušeno soudem, či zaniknout propadnutím majetku (nevztahuje se na vyhlášení konkurzu)
=> právní účinky :
a) movité věci – platí nevyvratitelná právní domněnka, že manželé se vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich výlučně jako vlastník užívá věci z bsm pro svou potřebu, své rodiny a své domácnosti – užívá-li proto nějakou movitou věc na konci tříleté lhůty, lze uzavřít, že tento manžel užívá věc výlučně jako vlastník pro svou potřebu
b) nemovité věci – stávají se předmětem podílového spoluvlastnictví bývalých manželů a podíly jsou rovné a totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společným
Obsah bezpodílového vlastnictví
Obsah bezpodílového vlastnictví
- míra účasti obou manželů na něm není vyjádřena podílem
- každý z manželů je úplným vlastníkem společné věci
- práva a povinnosti manželů jsou vymezena :
a) v jejich vzájemném vnitřním poměru
b) v poměru ke třetím osobám
- práva a povinnosti vykonávají manželé společně (užívají, hradí náklady, udržují)
- dohoda upravující bsm musí mít notářský zápis
- právní vztah bezpodílových spoluvlastníků je v §145
a) obvyklou správu majetku může vykonávat každý z manželů
b) v ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou – jinak pr. úkon neplatný (není stanoveno, jakým způsobem má vyjádřit souhlas a ani kdy, tudíž stačí dodatečný souhlas)
- §146 – při prvním použití majetku ve společném jmění manželů nebo jeho části je potřeba souhlasu manžela. K dalším pr. úkonům souvisejícím s podnikáním již souhlas druhého manžela není třeba
Zánik bezpodílového spoluvlastnictví
1) spolu se zánikem manželství (obligatorně)
2) vyjímečně za trvání manželství - zákonem taxativně vymezené důvody
a) soud zruší bsm na návrh jednoho z manželů ze závažných důvodů, jestliže by další trvání bsm odporovalo dobrým mravům §3 (nehospodárné nakládání s majetkem, alkoholismus, manžel trvale nežije s rodinou atd.)
b) § 148 - jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti a druhý manžel, který takovéto oprávnění nezískal, se domáhá návrhem zrušení bsm; je-li podnikatelská činnost po rozhodnutí soudu vykonávána podnikatelem společně nebo za pomoci manžela, který není podnikatelem, rozdělí se mezi ně příjmy z podnikání v poměru stanoveném písemnou smlouvou, pokud není smlouva pak rovným dílem.
c) důvodem zániku bsm je uložení trestu propadnutí majetku v trestním řízení – může propadnout jenom část majetku, aby byl ochráněn druhý manžel
d) prohlášení konkurzu – spadá jen ta část, s kterou manžel podnikal
- míra účasti obou manželů na něm není vyjádřena podílem
- každý z manželů je úplným vlastníkem společné věci
- práva a povinnosti manželů jsou vymezena :
a) v jejich vzájemném vnitřním poměru
b) v poměru ke třetím osobám
- práva a povinnosti vykonávají manželé společně (užívají, hradí náklady, udržují)
- dohoda upravující bsm musí mít notářský zápis
- právní vztah bezpodílových spoluvlastníků je v §145
a) obvyklou správu majetku může vykonávat každý z manželů
b) v ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou – jinak pr. úkon neplatný (není stanoveno, jakým způsobem má vyjádřit souhlas a ani kdy, tudíž stačí dodatečný souhlas)
- §146 – při prvním použití majetku ve společném jmění manželů nebo jeho části je potřeba souhlasu manžela. K dalším pr. úkonům souvisejícím s podnikáním již souhlas druhého manžela není třeba
Zánik bezpodílového spoluvlastnictví
1) spolu se zánikem manželství (obligatorně)
2) vyjímečně za trvání manželství - zákonem taxativně vymezené důvody
a) soud zruší bsm na návrh jednoho z manželů ze závažných důvodů, jestliže by další trvání bsm odporovalo dobrým mravům §3 (nehospodárné nakládání s majetkem, alkoholismus, manžel trvale nežije s rodinou atd.)
b) § 148 - jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti a druhý manžel, který takovéto oprávnění nezískal, se domáhá návrhem zrušení bsm; je-li podnikatelská činnost po rozhodnutí soudu vykonávána podnikatelem společně nebo za pomoci manžela, který není podnikatelem, rozdělí se mezi ně příjmy z podnikání v poměru stanoveném písemnou smlouvou, pokud není smlouva pak rovným dílem.
c) důvodem zániku bsm je uložení trestu propadnutí majetku v trestním řízení – může propadnout jenom část majetku, aby byl ochráněn druhý manžel
d) prohlášení konkurzu – spadá jen ta část, s kterou manžel podnikal
Předmět bezpodílového spoluvlastnictví
Předmět bezpodílového spoluvlastnictví
- předmět je vymezen v §143 OZ, ledaže by manželé svou dohodou vymezili jinak
- vše co může být předmětem vlastnictví a co bylo nabyto za trvání manželství některým z manželů => bezpodílové spoluvlastnictví
- vyjímku tvoří věci nabyté – i když za trvání manželství – děděním či darem, dále věci prokazatelně sloužící podle své povahy osobní potřebě jednoho z manželů či výkonu jeho povolání a věci vydané podle předpisů o restituci majetku
- věci nabyté některým z manželů před uzavřením manželství nepatří do bsm
- základní předmět bsm : příjem a jiné zdroje (výhry, pojistná plnění)
- kromě hotových peněz patří do bsm i cenné papíry a násl. vše co je za ně nově získáno
- do bsm patří i věci pořízené z výnosů peněz, které patřili jednomu z manželů
- do bsm nepatří : věci, které byli manželům darovány za dobu trvání manželství (i věci, které společně zdědili) => patří do podílového spoluvlastnictví
- do bsm nepaří věci trestně nabyté
- manželé mohou dohodou bsm rozšířit (vše co každý vlastní osobně i před manželstvím) nebo zúžit
Vznik bezpodílového vlastnictví
Rozeznáváme :
1) právní důvod vzniku práv a povinností v právním vztahu bsm
a) zákon §143 – vzniká jen mezi manžely; za trvání manželství může zaniknout jen z důvodů v zákoně uvedených – pouze se zánikem manželství
b) soudní rozhodnutí §151 – obnovení zaniklého pr. vztahu bsm za trvání manželství je možné jen na základě soudního rozhodnutí
2) právní důvod nabytí konkrétní věci do tohoto vlastnictví – vzniká týmž okamžikem, kterým se k nim nabývá vlastnictví (převzetím, nálezem, zpracováním atd.)
- předmět je vymezen v §143 OZ, ledaže by manželé svou dohodou vymezili jinak
- vše co může být předmětem vlastnictví a co bylo nabyto za trvání manželství některým z manželů => bezpodílové spoluvlastnictví
- vyjímku tvoří věci nabyté – i když za trvání manželství – děděním či darem, dále věci prokazatelně sloužící podle své povahy osobní potřebě jednoho z manželů či výkonu jeho povolání a věci vydané podle předpisů o restituci majetku
- věci nabyté některým z manželů před uzavřením manželství nepatří do bsm
- základní předmět bsm : příjem a jiné zdroje (výhry, pojistná plnění)
- kromě hotových peněz patří do bsm i cenné papíry a násl. vše co je za ně nově získáno
- do bsm patří i věci pořízené z výnosů peněz, které patřili jednomu z manželů
- do bsm nepatří : věci, které byli manželům darovány za dobu trvání manželství (i věci, které společně zdědili) => patří do podílového spoluvlastnictví
- do bsm nepaří věci trestně nabyté
- manželé mohou dohodou bsm rozšířit (vše co každý vlastní osobně i před manželstvím) nebo zúžit
Vznik bezpodílového vlastnictví
Rozeznáváme :
1) právní důvod vzniku práv a povinností v právním vztahu bsm
a) zákon §143 – vzniká jen mezi manžely; za trvání manželství může zaniknout jen z důvodů v zákoně uvedených – pouze se zánikem manželství
b) soudní rozhodnutí §151 – obnovení zaniklého pr. vztahu bsm za trvání manželství je možné jen na základě soudního rozhodnutí
2) právní důvod nabytí konkrétní věci do tohoto vlastnictví – vzniká týmž okamžikem, kterým se k nim nabývá vlastnictví (převzetím, nálezem, zpracováním atd.)
Právní následky zániku manželství
Právní následky zániku manželství
Právní následky společné pro 3 různé druhy zániku manželství :
- zánik vzájemné vyživovací povinnosti manželů
- zánik jejich práva společného nájmu bytu manželi
1) Právní následky zániku manželství smrtí některého z manželů
a) Pozůstalému zůstává nadále jméno z manželství - nemůže si vzít zpět své předešlé příjmení
b) vykonává sám rodičovská práva; když není schopen vyživovat sám dítě, vyživovací povinnost mají prarodiče §88,89
c) zaniká BSM – žijící manžel se stává jediným vlastníkem svého podílu na tomto vlastnictví; soud určí co náleží do dědictví, dědění podle obč. zákoníku; jsou-li vedle pozůstalého manžela též nezletilé děti, je třeba ustanovit opatrovníka (§83,37)
d) nájem bytu – právo přechází na pozůstalého
2) právní následky zániku manželství prohlášením některého z manželů za mrtvého (téměř stejné jako u předešlého)
a) zaniká bsm
b) nájem bytu
c) §22 – jestli bude zrušeno prohlášení za mrtvého, neobnoví se zaniklé manželství, pokud se pozůstalý vdal/oženil; ale jestli pozůstalý neuzavřel nové manželství, hledí se na něj jako by nezaniklo
Právní následky společné pro 3 různé druhy zániku manželství :
- zánik vzájemné vyživovací povinnosti manželů
- zánik jejich práva společného nájmu bytu manželi
1) Právní následky zániku manželství smrtí některého z manželů
a) Pozůstalému zůstává nadále jméno z manželství - nemůže si vzít zpět své předešlé příjmení
b) vykonává sám rodičovská práva; když není schopen vyživovat sám dítě, vyživovací povinnost mají prarodiče §88,89
c) zaniká BSM – žijící manžel se stává jediným vlastníkem svého podílu na tomto vlastnictví; soud určí co náleží do dědictví, dědění podle obč. zákoníku; jsou-li vedle pozůstalého manžela též nezletilé děti, je třeba ustanovit opatrovníka (§83,37)
d) nájem bytu – právo přechází na pozůstalého
2) právní následky zániku manželství prohlášením některého z manželů za mrtvého (téměř stejné jako u předešlého)
a) zaniká bsm
b) nájem bytu
c) §22 – jestli bude zrušeno prohlášení za mrtvého, neobnoví se zaniklé manželství, pokud se pozůstalý vdal/oženil; ale jestli pozůstalý neuzavřel nové manželství, hledí se na něj jako by nezaniklo
Právní následky zániku manželství rozvodem
3) právní následky zániku manželství rozvodem
a) Rozvod manželství a bezpodílové vlastnictví manželů – manželé dnem rozvodu přestávají nabývat společný majetek, s nabytým majetkem dojde k vypořádání => obč. zákoník předpokládá, že k vypořádání dojde dohodou, musí si vydat písemné rozhodnutí, jak se vypořádali; nebo vypořádání na návrh jednoho provede soud – soudí podle obč. zákoníku
b) Rozvod manželství a právo společného nájmu manžely – zákon předpokládá, že se manželé dohodnou, nebo na návrh rozhodne soud, který z manželů bude nadále užívat byt
aa) družstevní byty – jestli vzniklo společné členství v družstvu (rozhodne soud kdo bude nadále užívat nebo se spolu manželé dohodnou) nebo zda je členem jenom jeden z nich ( právo manžela užívat byt po rozvodu)
bb) byty ve vlastních domech
c) příspěvek na výživu rozvedeného manžela - §92 – rozvedený manžel, který není schopný se sám živit, smí požádat bývalého manžela o příspěvek na výživu; §96 – výživné nelze přiznat, bylo-li by to v rozporu se zásadami morálky
d) Příjmení manželů po rozvodu - §29 – manžel. který přijaljméno druhého manžela, smí do 1 měsíce po rozvodu oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení – i bez souhlasu bývalého manžela, dětem jména zůstávají
- při úpravě majetkových vztahů mezi manžely se vychází ze zásady rovnoprávnosti manželů, ze zásady společné a stejné části na nabývání práv a ze zásady bezpodílové účasti na výkonu spoluvlastnických práv a povinností (právní jednota a nedělitelnost tohoto druhu majetkového společenství manželů)
- bezpodílové spoluvlastnictví je zvláštní druh spoluvlastnictví - §143-151 OZ – odlišné od podílového spoluvlastnictví => liší se : subjekty, předmětem, vznikem, úpravou vzájemných vztahů mezi spoluvlastníky, způsoby zániku a vypořádání
- uzavřením manželství vždy vznikne bsm => teprve poté připouští zákon, aby manželé za trvání manželství buď dohodou modifikovali jeho rozsah, jeho správu anebo jeho vznik posunuli až ke dni zániku manželství
- subjekty : můžou být pouze manželé
- bsm vzniká i u neplatného manželství, ale ne u zdánlivého manželství
- bsm nevzniká mezi osobami, které spolu žijí, vedou společnou domácnost, poskytují si výživu, avšak manželi nejsou
a) Rozvod manželství a bezpodílové vlastnictví manželů – manželé dnem rozvodu přestávají nabývat společný majetek, s nabytým majetkem dojde k vypořádání => obč. zákoník předpokládá, že k vypořádání dojde dohodou, musí si vydat písemné rozhodnutí, jak se vypořádali; nebo vypořádání na návrh jednoho provede soud – soudí podle obč. zákoníku
b) Rozvod manželství a právo společného nájmu manžely – zákon předpokládá, že se manželé dohodnou, nebo na návrh rozhodne soud, který z manželů bude nadále užívat byt
aa) družstevní byty – jestli vzniklo společné členství v družstvu (rozhodne soud kdo bude nadále užívat nebo se spolu manželé dohodnou) nebo zda je členem jenom jeden z nich ( právo manžela užívat byt po rozvodu)
bb) byty ve vlastních domech
c) příspěvek na výživu rozvedeného manžela - §92 – rozvedený manžel, který není schopný se sám živit, smí požádat bývalého manžela o příspěvek na výživu; §96 – výživné nelze přiznat, bylo-li by to v rozporu se zásadami morálky
d) Příjmení manželů po rozvodu - §29 – manžel. který přijaljméno druhého manžela, smí do 1 měsíce po rozvodu oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení – i bez souhlasu bývalého manžela, dětem jména zůstávají
- při úpravě majetkových vztahů mezi manžely se vychází ze zásady rovnoprávnosti manželů, ze zásady společné a stejné části na nabývání práv a ze zásady bezpodílové účasti na výkonu spoluvlastnických práv a povinností (právní jednota a nedělitelnost tohoto druhu majetkového společenství manželů)
- bezpodílové spoluvlastnictví je zvláštní druh spoluvlastnictví - §143-151 OZ – odlišné od podílového spoluvlastnictví => liší se : subjekty, předmětem, vznikem, úpravou vzájemných vztahů mezi spoluvlastníky, způsoby zániku a vypořádání
- uzavřením manželství vždy vznikne bsm => teprve poté připouští zákon, aby manželé za trvání manželství buď dohodou modifikovali jeho rozsah, jeho správu anebo jeho vznik posunuli až ke dni zániku manželství
- subjekty : můžou být pouze manželé
- bsm vzniká i u neplatného manželství, ale ne u zdánlivého manželství
- bsm nevzniká mezi osobami, které spolu žijí, vedou společnou domácnost, poskytují si výživu, avšak manželi nejsou
Rozvod manželství a zájem nezletilých dětí
Rozvod manželství a zájem nezletilých dětí
- ZR chrání zájmy dětí
- manželství je základem rodiny a její rozvrat se dotýká především dětí
1) zabezpečování zájmu nezl. dětí přímo při rozhodování o rozvodu
zájem na zabezpečení dobré rodinné výchovy dětí se nadřazuje snaze manželů rozvést se pro nastalý rozvrat v jejich vzájemných vztazích
2) v rozhodnutí o rozvodu soudem budou uvedena práva a povinnosti k dítěti po dobu po rozvodu – zejména otázka zastupování dítěte a správa jeho majetku; dohoda o styku rodičů s dítětem §27, upraví soud jen když si to vyžaduje zájem na výchově dítěte
a) rozhodnutí otázky komu se dítě svěří do výchovy – subj. a objekt. okolnosti; pokud jsou sourozenci, děti se nedělí mezi rodiče => ale vždy to musí být psychologicky podrobně prozkoumáno – vážná psychologická otázka, vždy je potřeba rozhodnout v co největší prospěch dítěte => velice odpovědná činnost soudu
b) rozhodnutí otázky, jak má každý z rodičů přispívat na výživu nezletilých dětí - §85 – vyživovací povinnost k dětem – každý přispívá podle svých možností a schopností; když je jednomu z rodičů dítě svěřeno, taky je mu vyměřena vyživovací povinnost, ale odečte se z ní hodnota osobní péče
c) styk rozvedených rodičů s dítětem - §27 – je-li to v zájmu dítěte zdraví dítěte, soud jeho styk s rodičem omezí a nebo i zakáže => jen ve výjimečných případech
- ZR chrání zájmy dětí
- manželství je základem rodiny a její rozvrat se dotýká především dětí
1) zabezpečování zájmu nezl. dětí přímo při rozhodování o rozvodu
zájem na zabezpečení dobré rodinné výchovy dětí se nadřazuje snaze manželů rozvést se pro nastalý rozvrat v jejich vzájemných vztazích
2) v rozhodnutí o rozvodu soudem budou uvedena práva a povinnosti k dítěti po dobu po rozvodu – zejména otázka zastupování dítěte a správa jeho majetku; dohoda o styku rodičů s dítětem §27, upraví soud jen když si to vyžaduje zájem na výchově dítěte
a) rozhodnutí otázky komu se dítě svěří do výchovy – subj. a objekt. okolnosti; pokud jsou sourozenci, děti se nedělí mezi rodiče => ale vždy to musí být psychologicky podrobně prozkoumáno – vážná psychologická otázka, vždy je potřeba rozhodnout v co největší prospěch dítěte => velice odpovědná činnost soudu
b) rozhodnutí otázky, jak má každý z rodičů přispívat na výživu nezletilých dětí - §85 – vyživovací povinnost k dětem – každý přispívá podle svých možností a schopností; když je jednomu z rodičů dítě svěřeno, taky je mu vyměřena vyživovací povinnost, ale odečte se z ní hodnota osobní péče
c) styk rozvedených rodičů s dítětem - §27 – je-li to v zájmu dítěte zdraví dítěte, soud jeho styk s rodičem omezí a nebo i zakáže => jen ve výjimečných případech
Tři způsoby zániku manželství
3 způsoby zániku manželství
1) smrtí některého z manželů
2) prohlášením některého z manžela za mrtvého
3) rozvodem manželství
zánik manželství má za následek zánik práv a povinností manželů nejsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně si pomáhat a vytvářet zdravé rodinné prostředí, zaniká vzájemná vyživovací povinnost, BSM, zaniká právo společného užívání bytu a pozemku platí pro všechny 3 případy
zánik manželství vyvolá i nová práva a povinnosti, protože manželství dříve existovalo (třeba právo na příspěvek na výživu rozvedeného manžela, práva vůči společným dětem)
ad1) Smrt některého z manželů
§22 – pozůstalý má právo, ale i povinnost užívat příjmení z manželství (jenom rozvedený si smí vzít své předešlé jméno)
pozůstalý je nositelem rodičovských práv
pokud pozůstalý uzavře znovu manželství, děti z předešlého manželství si ponechávají svá jména
ad2) Prohlášení jednoho z manželů za mrtvého
tento způsob je výjimečný
podmínky prohlášení za mrtvého upravuje obč. zákoník
druhý manžel může na návrh zahájit řízení
manželství zaniká dnem nabytí pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení manžela za mrtvého
pokud soud zjistí, že manžel žije, rozhodnutí o prohlášení za mrtvého zruší a jedná se tak, jako kdyby nikdy nebyl za mrtvého prohlášen
manželství se neobnoví, jestliže druhý manžel již uzavřel nové manželství; ani v případě, že by toto nové manželství zaniklo
manželství se obnoví, jenom jestli druhý manžel neuzavřel zatím manželství nové
jinak zánik manželství vyvolá stejné právní následky jako zánik manželství smrtí jednoho z manželů
1) smrtí některého z manželů
2) prohlášením některého z manžela za mrtvého
3) rozvodem manželství
zánik manželství má za následek zánik práv a povinností manželů nejsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně si pomáhat a vytvářet zdravé rodinné prostředí, zaniká vzájemná vyživovací povinnost, BSM, zaniká právo společného užívání bytu a pozemku platí pro všechny 3 případy
zánik manželství vyvolá i nová práva a povinnosti, protože manželství dříve existovalo (třeba právo na příspěvek na výživu rozvedeného manžela, práva vůči společným dětem)
ad1) Smrt některého z manželů
§22 – pozůstalý má právo, ale i povinnost užívat příjmení z manželství (jenom rozvedený si smí vzít své předešlé jméno)
pozůstalý je nositelem rodičovských práv
pokud pozůstalý uzavře znovu manželství, děti z předešlého manželství si ponechávají svá jména
ad2) Prohlášení jednoho z manželů za mrtvého
tento způsob je výjimečný
podmínky prohlášení za mrtvého upravuje obč. zákoník
druhý manžel může na návrh zahájit řízení
manželství zaniká dnem nabytí pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení manžela za mrtvého
pokud soud zjistí, že manžel žije, rozhodnutí o prohlášení za mrtvého zruší a jedná se tak, jako kdyby nikdy nebyl za mrtvého prohlášen
manželství se neobnoví, jestliže druhý manžel již uzavřel nové manželství; ani v případě, že by toto nové manželství zaniklo
manželství se obnoví, jenom jestli druhý manžel neuzavřel zatím manželství nové
jinak zánik manželství vyvolá stejné právní následky jako zánik manželství smrtí jednoho z manželů
Zrušení manželství rozvodem
ad3) Zrušení manželství rozvodem
§24-29
= zrušení manželství soudem za života manželů
- soud pouze rozhodne, zda je manželství tak rozvrácené, že nemůže nadále plnit svou funkci
- soud nikdy neurčuje viníka, pouze příčiny rozvodu
- přihlíženo především k zájmu nezletilých dětí, o jejich péči mohou rodiče rozhodnout dohodou nebo rozhodne soud (v ČR jsou u rozvodů zvýhodňovány matky)
§23 – vypuštěn
§24 - novelizován
soud může manželství na návrh některého z manželů rozvést, jestliže je manželství tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití, bere přitom v úvahu příčiny rozvratu manželství, musí brát ohled na nezletilé děti
předpoklady :
a) manželství lze rozvést jenom na návrh
b) ani souhlasné stanovisko obou manželů o rozvodu nemusí znamenat, že soud je rozvede – soud posoudí sám vážnost rozvratu
c) soud přihlíží především na hlavní úkol manželství - na výchovu dětí, jestli je nezbytné, aby manželé zůstali spolu kvůli dítěti, manželství nerozvede; §26 – soud upraví práva a povinnosti k dítěti po rozvodu – určí komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý přispívat na jeho výživu; soud také přihlíží na dlouhodobé manželství, kde se jedná o poskytování osobní a jiné pomoci tomu z manželů, který je na takovou pomoc odkázán (§91 a 92) trvání manželství má význam z hlediska hmotné a kulturní úrovně manželů
d) §25 – soud je povinen zjistit příčiny, které vedly k vážnému rozvrácení manželství. Svá zjištění uvede soud v odůvodnění rozhodnutí. Příčiny mohou být objektivní (nemoc, neplodnost) nebo subjektivní (porušení věrnosti)
Procesněprávní podmínky rozvodu jsou upraveny v občanském soudním řádu.
- neexistuje právní nárok na rozvod, musí být splněny podmínky rozvodu (§24)
- návrh k okresnímu soudu, proti rozsudku soud se lze odvolat
§24-29
= zrušení manželství soudem za života manželů
- soud pouze rozhodne, zda je manželství tak rozvrácené, že nemůže nadále plnit svou funkci
- soud nikdy neurčuje viníka, pouze příčiny rozvodu
- přihlíženo především k zájmu nezletilých dětí, o jejich péči mohou rodiče rozhodnout dohodou nebo rozhodne soud (v ČR jsou u rozvodů zvýhodňovány matky)
§23 – vypuštěn
§24 - novelizován
soud může manželství na návrh některého z manželů rozvést, jestliže je manželství tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití, bere přitom v úvahu příčiny rozvratu manželství, musí brát ohled na nezletilé děti
předpoklady :
a) manželství lze rozvést jenom na návrh
b) ani souhlasné stanovisko obou manželů o rozvodu nemusí znamenat, že soud je rozvede – soud posoudí sám vážnost rozvratu
c) soud přihlíží především na hlavní úkol manželství - na výchovu dětí, jestli je nezbytné, aby manželé zůstali spolu kvůli dítěti, manželství nerozvede; §26 – soud upraví práva a povinnosti k dítěti po rozvodu – určí komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý přispívat na jeho výživu; soud také přihlíží na dlouhodobé manželství, kde se jedná o poskytování osobní a jiné pomoci tomu z manželů, který je na takovou pomoc odkázán (§91 a 92) trvání manželství má význam z hlediska hmotné a kulturní úrovně manželů
d) §25 – soud je povinen zjistit příčiny, které vedly k vážnému rozvrácení manželství. Svá zjištění uvede soud v odůvodnění rozhodnutí. Příčiny mohou být objektivní (nemoc, neplodnost) nebo subjektivní (porušení věrnosti)
Procesněprávní podmínky rozvodu jsou upraveny v občanském soudním řádu.
- neexistuje právní nárok na rozvod, musí být splněny podmínky rozvodu (§24)
- návrh k okresnímu soudu, proti rozsudku soud se lze odvolat
Prohlášení manželství za neplatné a jeho následky
Prohlášení manželství za neplatné a jeho následky
neplatnost manželství může prohlásit pouze soud
Okolnosti vylučující platnost manželství :
A) Bez návrhu : prohlásí soud neplatnost manželství
a) s porušením zásady monogamie
b) mezi osobami v přímém pokolení nebo mezi sourozenci
c) osobou nezletilou
B) Jenom na návrh : některého z manželů prohlásí soud za neplatné manželství uzavřené osobou stiženou duš. chorobou, jíž nebylo dáno povolení k uzavření manželství
Manželství nelze prohlásit za neplatné, jestliže již manželství zaniklo (smrt, rozvod) vyjímka – prohlásí se za neplatné i po zániku, když manželství bylo uzavřeno se ženatým/vdanou, příbuzným
Následky :
Následky prohlášení manželství za neplatné nastávají právní mocí rozsudku soudu.
manželství prohlášené za neplatné se považuje za neuzavřené (§17)
O následcích spojených s vyslovením neplatnosti manželství platí ustanovení :
a) o poměru rozvedených manželů ke spol. dítěti
b) o majetkových poměrech mezi rozvedenými manžely
Ruší se dohody o společném příjmení manželů, nikoliv však jejich dětí
neplatnost manželství může prohlásit pouze soud
Okolnosti vylučující platnost manželství :
A) Bez návrhu : prohlásí soud neplatnost manželství
a) s porušením zásady monogamie
b) mezi osobami v přímém pokolení nebo mezi sourozenci
c) osobou nezletilou
B) Jenom na návrh : některého z manželů prohlásí soud za neplatné manželství uzavřené osobou stiženou duš. chorobou, jíž nebylo dáno povolení k uzavření manželství
Manželství nelze prohlásit za neplatné, jestliže již manželství zaniklo (smrt, rozvod) vyjímka – prohlásí se za neplatné i po zániku, když manželství bylo uzavřeno se ženatým/vdanou, příbuzným
Následky :
Následky prohlášení manželství za neplatné nastávají právní mocí rozsudku soudu.
manželství prohlášené za neplatné se považuje za neuzavřené (§17)
O následcích spojených s vyslovením neplatnosti manželství platí ustanovení :
a) o poměru rozvedených manželů ke spol. dítěti
b) o majetkových poměrech mezi rozvedenými manžely
Ruší se dohody o společném příjmení manželů, nikoliv však jejich dětí
Manželství zdánlivé
Manželství zdánlivé
na rozdíl od neplatného nevyvolává žádné právní následky a není potřeba rozhodnutí soudu
a) když chybí souhlasné prohlášení o vstupu do manželství (snoubenec neučiní prohlášení, nebo řekne „ne“, nebo prohlášení učiní zástupce bez plné moci)
b) když manželství uzavře nezletilý mladší 16 let
c) když je manželství uzavřeno jinde než před příslušným státní orgánem nebo před orgánem církve
d) když manželství uzavřou osoby stejného pohlaví
vznikají přímo ze zákona uzavřením manželství a zanikají se zánikem manželství.
a) osobní povaha
b) majetková povaha - v ZR pouze vyživovací povinnost, ostatní majetková práva a povinnosti v občanském zákoníku (bezpodílové vlastnictví manželů atd.)
1) Základní práva a povinnosti manželů
žít spolu, být si věrni, vzájemně si pomáhat a vytvářet zdravé rodinné prostředí – ale toto chování není vynutitelné soudní cestou mravní obsah
2) Uspokojování potřeb rodiny
jsou povinni obstarávat společně ústavní zásada rovnoprávnosti muže a ženy
zejména osobní péče o děti a společnou domácnost (§19)
každý plní svou povinnost podle svých schopností a možností
jestliže se manželé nedohodnou o podstatných věcech, určí soud (§20)
3) Zákonné zastupování mezi manželi
právo vzájemně se zastupovat v běžných věcech (§21) => úkony spojené s běžnou správou majetku, přijímání běžných úhrad (ale ne přijetí mzdy druhého manžela
4) Solidární závaznost manželů
jednání jednoho z manželů při obstarávání běžných věcí rodiny zavazuje oba manžely společně a nerozdílně (§21)
běžné věci rodiny : běžné nákupy do domácnosti, objednávání drobných oprav a úprav v bytě atd.
pokud jedná manžel o jiných věcech, tak to není pro oba závazné
na rozdíl od neplatného nevyvolává žádné právní následky a není potřeba rozhodnutí soudu
a) když chybí souhlasné prohlášení o vstupu do manželství (snoubenec neučiní prohlášení, nebo řekne „ne“, nebo prohlášení učiní zástupce bez plné moci)
b) když manželství uzavře nezletilý mladší 16 let
c) když je manželství uzavřeno jinde než před příslušným státní orgánem nebo před orgánem církve
d) když manželství uzavřou osoby stejného pohlaví
vznikají přímo ze zákona uzavřením manželství a zanikají se zánikem manželství.
a) osobní povaha
b) majetková povaha - v ZR pouze vyživovací povinnost, ostatní majetková práva a povinnosti v občanském zákoníku (bezpodílové vlastnictví manželů atd.)
1) Základní práva a povinnosti manželů
žít spolu, být si věrni, vzájemně si pomáhat a vytvářet zdravé rodinné prostředí – ale toto chování není vynutitelné soudní cestou mravní obsah
2) Uspokojování potřeb rodiny
jsou povinni obstarávat společně ústavní zásada rovnoprávnosti muže a ženy
zejména osobní péče o děti a společnou domácnost (§19)
každý plní svou povinnost podle svých schopností a možností
jestliže se manželé nedohodnou o podstatných věcech, určí soud (§20)
3) Zákonné zastupování mezi manželi
právo vzájemně se zastupovat v běžných věcech (§21) => úkony spojené s běžnou správou majetku, přijímání běžných úhrad (ale ne přijetí mzdy druhého manžela
4) Solidární závaznost manželů
jednání jednoho z manželů při obstarávání běžných věcí rodiny zavazuje oba manžely společně a nerozdílně (§21)
běžné věci rodiny : běžné nákupy do domácnosti, objednávání drobných oprav a úprav v bytě atd.
pokud jedná manžel o jiných věcech, tak to není pro oba závazné
Uzavření manželství prostřednictvím zástupce
Uzavření manželství prostřednictvím zástupce
§9
- z důležitých důvodů může okr. úřad dovolit, aby prohl. jednoho ze snoubenců učinil zástupce
- zast. musí vystavit písemnou plnou moc – musí být přesně označen občan, s nímž má být manželství uzavřeno a popis musí být notářsky ověřený
Tzv. konzulární sňatky
§5
v cizině může náš občan uzavřít manželství před zastupitelským úřadem ČR – řídí se českým právem
Okolnosti vylučující manželství
§11-§14
řazeny podle stupně společenské závažnosti
a) jiné manželství - princip monogamie
b) příbuzenství – a také osvojení vylučují vznik manželství (mezi osvojitelem a osvojencem, pokud ale osvojení zanikne automaticky zaniká i příbuzenský vztah); mezi předky, sourozenci a potomky – ale mezi bratrancem a sestřenicí ano
c) nedostatek věku – zletilost – 18 let => manželství nemůže uzavřít nezletilý (§13); vyjímka : soud může povolit sňatek osobě starší 16 let (i pokud jsou oba snoubenci nezletilí) => tímto se nezletilý stává zletilým a to i po zániku manželství
d) duševní porucha – zájem spol. na zdravých manželských svazcích – manželství nemůže uzavřít osoba zbavená způsobilosti k pr. úkonům; posouzení duševní choroby se musí použít hlediska uvedená v §10 OZ => zdravotní stav postiženého snoubence je slučitelný s účelem manželství - může soud povolit
§9
- z důležitých důvodů může okr. úřad dovolit, aby prohl. jednoho ze snoubenců učinil zástupce
- zast. musí vystavit písemnou plnou moc – musí být přesně označen občan, s nímž má být manželství uzavřeno a popis musí být notářsky ověřený
Tzv. konzulární sňatky
§5
v cizině může náš občan uzavřít manželství před zastupitelským úřadem ČR – řídí se českým právem
Okolnosti vylučující manželství
§11-§14
řazeny podle stupně společenské závažnosti
a) jiné manželství - princip monogamie
b) příbuzenství – a také osvojení vylučují vznik manželství (mezi osvojitelem a osvojencem, pokud ale osvojení zanikne automaticky zaniká i příbuzenský vztah); mezi předky, sourozenci a potomky – ale mezi bratrancem a sestřenicí ano
c) nedostatek věku – zletilost – 18 let => manželství nemůže uzavřít nezletilý (§13); vyjímka : soud může povolit sňatek osobě starší 16 let (i pokud jsou oba snoubenci nezletilí) => tímto se nezletilý stává zletilým a to i po zániku manželství
d) duševní porucha – zájem spol. na zdravých manželských svazcích – manželství nemůže uzavřít osoba zbavená způsobilosti k pr. úkonům; posouzení duševní choroby se musí použít hlediska uvedená v §10 OZ => zdravotní stav postiženého snoubence je slučitelný s účelem manželství - může soud povolit
Uzavření manželství
Uzavření manželství
2 zákl. podmínky pro vznik manželství :
a) souhlasné projevy vůle muže a ženy uzavřít manželství
b) učiněné před určeným orgánem
nelze napadnout platnost uzavření manželství pro nedostatek svobody vůle nebo pro omyl v osobě (nelze použít nikdy obč. zákoník)
K žádosti o sňatek musí snoubenci předložit :
a) rodný list
b) občanský průkaz
c) doklad o tom, že předchozí manželství zaniklo :
1) úmrtní list nebo pravomocné soudní rozhodnutí o prohlášení manžela za mrtvého
2) pravomocný soudní rozsudek o rozvodu předchozího manželství
d) jde-li o osobu nezletilou starší 16ti let – pravomocné soud. rozh. o povolení uzavřít manželství
e) jde-li o cizince – vysvědčení o pr. způsobilosti k uzavření manželství a doklad totožnosti
Snoubenci mají povinnost prohlásit :
mají pro snoubence závažné právní následky
a) že jim nejsou známy okolnosti vylučující uzavření manželství (§6)
b) že jim je znám zdravotní stav jich obou (§6)
c) zda příjmení jednoho z nich bude jejich společným, či zda si ponechají svá dosavadní příjmení (§8)
d) které z jejich příjmení bude příjmením společných dětí (§8) – pokud si nechají svá jména
ZR vyžaduje, aby bylo manželství uzavřeno za přítomnosti 2 zletilých svědků se způsobilostmi k pr. úkonům
2 zákl. podmínky pro vznik manželství :
a) souhlasné projevy vůle muže a ženy uzavřít manželství
b) učiněné před určeným orgánem
nelze napadnout platnost uzavření manželství pro nedostatek svobody vůle nebo pro omyl v osobě (nelze použít nikdy obč. zákoník)
K žádosti o sňatek musí snoubenci předložit :
a) rodný list
b) občanský průkaz
c) doklad o tom, že předchozí manželství zaniklo :
1) úmrtní list nebo pravomocné soudní rozhodnutí o prohlášení manžela za mrtvého
2) pravomocný soudní rozsudek o rozvodu předchozího manželství
d) jde-li o osobu nezletilou starší 16ti let – pravomocné soud. rozh. o povolení uzavřít manželství
e) jde-li o cizince – vysvědčení o pr. způsobilosti k uzavření manželství a doklad totožnosti
Snoubenci mají povinnost prohlásit :
mají pro snoubence závažné právní následky
a) že jim nejsou známy okolnosti vylučující uzavření manželství (§6)
b) že jim je znám zdravotní stav jich obou (§6)
c) zda příjmení jednoho z nich bude jejich společným, či zda si ponechají svá dosavadní příjmení (§8)
d) které z jejich příjmení bude příjmením společných dětí (§8) – pokud si nechají svá jména
ZR vyžaduje, aby bylo manželství uzavřeno za přítomnosti 2 zletilých svědků se způsobilostmi k pr. úkonům
Uzavření manželství před orgánem státu – občanský sňatek
Uzavření manželství před orgánem státu – občanský sňatek
§4 – novelizován
(1) Prohlášení o uzavření manželství učiní snoubenci před starostou, zástupcem starosty nebo pověřeným členem obecního zastupitelstva matričního úřadu, v jehož obvodu je jeden ze snoubenců přihlášen k trvalému pobytu
Prohlášení o uzavření lze také učinit i před starostou, nebo zástupcem starosty obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, které patří do správního obvodu matričního úřadu a nejsou matričním úřadem.
Prohlášení o uzavření manželství musí být učiněno v přítomnosti zaměstnance obce splňujícího podmínky podle zvláštního právního předpisu (matrikář)
(2) Příslušný matriční úřad může povolit uzavření manželství před jiným matričním úřadem nebo na kterémkoliv vhodném místě.
(3) Je-li život snoubence přímo ohrožen, může se manželství uzavřít před kterýmkoliv obecním úřadem a na kterémkoliv místě.
Uzavření manželství církevní formou – církevní sňatek
manželé mají na výběr, jestli uzavřou obč. nebo církevní sňatek – stejné právní následky – rovnoprávné
§4a – novelizován
- prohlášení před osobou pověřenou oprávněnou církví nebo náboženskou společností
- v místě určeném předpisy církve pro nábož. obřady
- podmínky uzavření man. stejné jako pro obč. sňatek
- snoubenci předloží oddávajícímu osvědčení vydané matričním úřadem, že splnili všechny požadavky pro uzavř. manž.
- církev je povinna do 3 prac. dnů od uzavř. man. doručit protokol o uzavření manž. příslušnému matričnímu úřadu
§4 – novelizován
(1) Prohlášení o uzavření manželství učiní snoubenci před starostou, zástupcem starosty nebo pověřeným členem obecního zastupitelstva matričního úřadu, v jehož obvodu je jeden ze snoubenců přihlášen k trvalému pobytu
Prohlášení o uzavření lze také učinit i před starostou, nebo zástupcem starosty obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, které patří do správního obvodu matričního úřadu a nejsou matričním úřadem.
Prohlášení o uzavření manželství musí být učiněno v přítomnosti zaměstnance obce splňujícího podmínky podle zvláštního právního předpisu (matrikář)
(2) Příslušný matriční úřad může povolit uzavření manželství před jiným matričním úřadem nebo na kterémkoliv vhodném místě.
(3) Je-li život snoubence přímo ohrožen, může se manželství uzavřít před kterýmkoliv obecním úřadem a na kterémkoliv místě.
Uzavření manželství církevní formou – církevní sňatek
manželé mají na výběr, jestli uzavřou obč. nebo církevní sňatek – stejné právní následky – rovnoprávné
§4a – novelizován
- prohlášení před osobou pověřenou oprávněnou církví nebo náboženskou společností
- v místě určeném předpisy církve pro nábož. obřady
- podmínky uzavření man. stejné jako pro obč. sňatek
- snoubenci předloží oddávajícímu osvědčení vydané matričním úřadem, že splnili všechny požadavky pro uzavř. manž.
- církev je povinna do 3 prac. dnů od uzavř. man. doručit protokol o uzavření manž. příslušnému matričnímu úřadu
Základním pramenem rodinného práva je Zákon o rodině
Zákon o rodině :
Základním pramenem rodinného práva je Zákon o rodině č. 94/1963 Sb., novelizován č. 301/2000 Sb.
Rozdělen do 4 částí :
1. Manželství
Hlava první : Vznik manželství – občanský sňatek, církevní sňatek
Hlava druhá : Neplatnost a neexistence manželství
Hlava třetí : Vztahy mezi manžely
Hlava čtvrtá : Zánik manželství smrtí, prohlášením manžela za mrtvého
Hlava pátá : Rozvod
2. Vztahy mezi rodiči a dětmi
Hlava první : Rodičovská zodpovědnost
Hlava druhá : Výchovná opatření – pěstounská péče
Hlava třetí : Určení rodičovství
Hlava čtvrtá : Osvojení – osvojení nezrušitelné
Hlava pátá : Poručenství a opatrovnictví – poručenství, opatrovnictví
3. Výživné
Hlava první : Vzájemná vyživovací povinnost rodičů a dětí
Hlava druhá : Vyživovací povinnost mezi ostatními příbuznými
Hlava třetí : Vyživovací povinnost mezi manžely
Hlava čtvrtá : Výživné rozvedeného manžela
Hlava pátá : Příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce
Hlava šestá : Společná ustanovení
4. Závěrečná ustanovení
Další prameny rod. pr. :
- Zákon o pěstounské péči
- Občanský zákoník
- Ústava a Listina
- Mezinárodní smlouvy
Základním pramenem rodinného práva je Zákon o rodině č. 94/1963 Sb., novelizován č. 301/2000 Sb.
Rozdělen do 4 částí :
1. Manželství
Hlava první : Vznik manželství – občanský sňatek, církevní sňatek
Hlava druhá : Neplatnost a neexistence manželství
Hlava třetí : Vztahy mezi manžely
Hlava čtvrtá : Zánik manželství smrtí, prohlášením manžela za mrtvého
Hlava pátá : Rozvod
2. Vztahy mezi rodiči a dětmi
Hlava první : Rodičovská zodpovědnost
Hlava druhá : Výchovná opatření – pěstounská péče
Hlava třetí : Určení rodičovství
Hlava čtvrtá : Osvojení – osvojení nezrušitelné
Hlava pátá : Poručenství a opatrovnictví – poručenství, opatrovnictví
3. Výživné
Hlava první : Vzájemná vyživovací povinnost rodičů a dětí
Hlava druhá : Vyživovací povinnost mezi ostatními příbuznými
Hlava třetí : Vyživovací povinnost mezi manžely
Hlava čtvrtá : Výživné rozvedeného manžela
Hlava pátá : Příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce
Hlava šestá : Společná ustanovení
4. Závěrečná ustanovení
Další prameny rod. pr. :
- Zákon o pěstounské péči
- Občanský zákoník
- Ústava a Listina
- Mezinárodní smlouvy
MANŽELSTVÍ
MANŽELSTVÍ
právní úprava manželství v ČR :
- harmonické , pevné a trvalé životní společenství muže a ženy (§1 ZR)
- odlišnosti od vztahů občanskoprávních (§104ZR) na uzavření manželství se nehledí jako na smlouvu
Manželství
- vztah vzájemné citové náklonnosti předpoklad dlouhodobosti trvání harmonického manželství
- důležitý právní vztah významné právní následky
- „manželství se uzavírá na základě dobrovolného rozhodnutí muže a ženy“ (§1) – smluvní projev přednesený před státním orgánem
- manželství nelze uzavřít:
1) s ženatým mužem nebo vdanou ženou = překážka bigamie
2) s osobou mladší 18 let = překážka nezletilosti (soud může povolit výjimku u osoby starší 16 let)
3) s osobou postiženou duševní chorobou = překážka duševní choroby
4) mezi předky, potomky a sourozenci = překážka příbuzenství
5) s osobou stejného pohlaví
- manželství zaniká:
a) smrtí jednoho z manželů
b) prohlášením jednoho z manželů za mrtvého
c) rozvodem - dohodou nebo soudním vyrovnáním, nejdůležitější je rozhodnutí o právech a povinnostech k dítěti
právní úprava manželství v ČR :
- harmonické , pevné a trvalé životní společenství muže a ženy (§1 ZR)
- odlišnosti od vztahů občanskoprávních (§104ZR) na uzavření manželství se nehledí jako na smlouvu
Manželství
- vztah vzájemné citové náklonnosti předpoklad dlouhodobosti trvání harmonického manželství
- důležitý právní vztah významné právní následky
- „manželství se uzavírá na základě dobrovolného rozhodnutí muže a ženy“ (§1) – smluvní projev přednesený před státním orgánem
- manželství nelze uzavřít:
1) s ženatým mužem nebo vdanou ženou = překážka bigamie
2) s osobou mladší 18 let = překážka nezletilosti (soud může povolit výjimku u osoby starší 16 let)
3) s osobou postiženou duševní chorobou = překážka duševní choroby
4) mezi předky, potomky a sourozenci = překážka příbuzenství
5) s osobou stejného pohlaví
- manželství zaniká:
a) smrtí jednoho z manželů
b) prohlášením jednoho z manželů za mrtvého
c) rozvodem - dohodou nebo soudním vyrovnáním, nejdůležitější je rozhodnutí o právech a povinnostech k dítěti
ZÁKON O RODINĚ
6. ZÁKON O RODINĚ
- patří do soukromého práva
Upravuje vztahy :
- mezi manžely
- mezi rodiči a dětmi a jejich prostřednictvím i vztahy mezi dalšími příbuznými
- tzv. náhradní rodinné výchovy
Principy rodinného práva
1. Princip blaha dítěte - bere se na vědomí zájem dítěte (výrazy : ochrana zájmů dítěte, potřeby dítěte, prospěch dítěte)
2. Princip rovnosti subjektů - stejně jako v právu občanském
3. Princip solidarity – rodinné právo se tímto odlišuje od občanského; všichni členové rodiny mají povinnost vzájemně si pomáhat a podle svých schopností a možností zabezpečovat zvyšování hmotné a kulturní úrovně rodiny
Právní úprava rodinněprávních vztahů
1. Osobní, resp. emocionální prvek – subjekty jsou spolu navzájem spojeny osobním vztahem; př. manželství je uzavíráno z citových důvodů; pokud je vztah rodiče k dítěti negativní může zasáhnout soud
2. Morální normy – mají významné místo při realizaci r.pr.vztahů, ale neobsahují žádné sankce ( imperfektní normy); př. manželé mají povinnost žít spolu a být si věrní
3. Fakticita .pr. vztahů – pr. normy regulují rod. vztahy již vzniklé; př. faktický rodinný vztah již vznikl (narodilo se dítě), nebo zanikl (manželé spolu fakticky delší dobu nežijí)
4. Dlouhodobost r.pr. vztahů – důležitá zejména při výchově dítěte; př. manželství je pevné a trvalé společenství
5. Subjekty – pouze fyzické osoby
6. Nezcizitelnost – subjekty nemohou převádět svá subjektivní práva a povinnosti; př. rodiče nemohou přenést vyživovací povinnost k dítěti na jiný subjekt
- patří do soukromého práva
Upravuje vztahy :
- mezi manžely
- mezi rodiči a dětmi a jejich prostřednictvím i vztahy mezi dalšími příbuznými
- tzv. náhradní rodinné výchovy
Principy rodinného práva
1. Princip blaha dítěte - bere se na vědomí zájem dítěte (výrazy : ochrana zájmů dítěte, potřeby dítěte, prospěch dítěte)
2. Princip rovnosti subjektů - stejně jako v právu občanském
3. Princip solidarity – rodinné právo se tímto odlišuje od občanského; všichni členové rodiny mají povinnost vzájemně si pomáhat a podle svých schopností a možností zabezpečovat zvyšování hmotné a kulturní úrovně rodiny
Právní úprava rodinněprávních vztahů
1. Osobní, resp. emocionální prvek – subjekty jsou spolu navzájem spojeny osobním vztahem; př. manželství je uzavíráno z citových důvodů; pokud je vztah rodiče k dítěti negativní může zasáhnout soud
2. Morální normy – mají významné místo při realizaci r.pr.vztahů, ale neobsahují žádné sankce ( imperfektní normy); př. manželé mají povinnost žít spolu a být si věrní
3. Fakticita .pr. vztahů – pr. normy regulují rod. vztahy již vzniklé; př. faktický rodinný vztah již vznikl (narodilo se dítě), nebo zanikl (manželé spolu fakticky delší dobu nežijí)
4. Dlouhodobost r.pr. vztahů – důležitá zejména při výchově dítěte; př. manželství je pevné a trvalé společenství
5. Subjekty – pouze fyzické osoby
6. Nezcizitelnost – subjekty nemohou převádět svá subjektivní práva a povinnosti; př. rodiče nemohou přenést vyživovací povinnost k dítěti na jiný subjekt
Zánik závazku - Uložením do úřední úschovy
10. Uložením do úřední úschovy
– možné za splnění několika podmínek
– předmět plnění je možné takto splnit (např. peníze, cenné papíry, nemohu takto např. složit kamión cihel)
– věřitel je v prodlení
– věřitel není znám či není jistý
– věřitel je neznámého pobytu
– pokud se smluvní strany takto dohodly (jako určitá pojistka. U notáře uložím peníze, která je uvolní až po splnění. Něco jako dokumentární inkaso a dokumentární akreditiv)
11. Prominutím dluhu a vzdání se práva
– vždy je třeba písemné smlouvy
– dlužník má nejen povinnosti, ale i právo plnit
12. Uplynutím doby
– zaniká závazek sjednaný na dobu určitou
13. Prekluzí
– k uplynutí doby ještě přistoupí neuplatnění práva (např. vypořádání společného jmění manželů – 3 roky, pak nastupuje domněnka, že se vlastníkem věci movité stává ten, kdo věc užíval, u nemovitosti jsou pak spoluvlastníky)
14. Splynutím
– věřitel a dlužník splynou v jednu osobu (př. půjčím si od svého dědečka, který zemře a já se stanu jediným dědicem)
– možné za splnění několika podmínek
– předmět plnění je možné takto splnit (např. peníze, cenné papíry, nemohu takto např. složit kamión cihel)
– věřitel je v prodlení
– věřitel není znám či není jistý
– věřitel je neznámého pobytu
– pokud se smluvní strany takto dohodly (jako určitá pojistka. U notáře uložím peníze, která je uvolní až po splnění. Něco jako dokumentární inkaso a dokumentární akreditiv)
11. Prominutím dluhu a vzdání se práva
– vždy je třeba písemné smlouvy
– dlužník má nejen povinnosti, ale i právo plnit
12. Uplynutím doby
– zaniká závazek sjednaný na dobu určitou
13. Prekluzí
– k uplynutí doby ještě přistoupí neuplatnění práva (např. vypořádání společného jmění manželů – 3 roky, pak nastupuje domněnka, že se vlastníkem věci movité stává ten, kdo věc užíval, u nemovitosti jsou pak spoluvlastníky)
14. Splynutím
– věřitel a dlužník splynou v jednu osobu (př. půjčím si od svého dědečka, který zemře a já se stanu jediným dědicem)
Zánik závazku - Zmařením účely smlouvy
6. Zmařením účely smlouvy
– lze použít jen výjimečně
– je nutné, aby účel smlouvy byl přímo vyjádřen ve smlouvě
– účel smlouvy musí být zmařen, zmaření musí být oznámeno druhé straně
– předpokládá se podstatná změna okolností, jejímž důsledkem je odstoupení od smlouvy
– Př. Uzavřu smlouvu u přepravě účastníků summitu NATO, ale ten se nakonec nebude konat. Ve smlouvě ale musí být uvedeno, Smlouva o přepravě účastníků summitu NATO v Praze.
7. Dodatečnou nemožností plnění
– po uzavření smlouvy se plnění stane nemožným pro každého, nejen pro dlužníka
– faktická nemožnost plnění – zanikne věc (např. mám restaurovat sochu, která než mi ji přivezou shoří)
– právní nemožnost plnění – např. stát vyhlásí na dané zboží embargo, změní se právní podmínky a předmět plnění se stane ilegálním
– dodatečná nemožnost plnění zakládá právo odstoupit od smlouvy
8. Smrtí věřitele nebo dlužníka
– pouze u smluv, které jsou vázány na konkrétní osobu (např. že mě někdo nafotí)
9. Zánikem PO
– lze použít jen výjimečně
– je nutné, aby účel smlouvy byl přímo vyjádřen ve smlouvě
– účel smlouvy musí být zmařen, zmaření musí být oznámeno druhé straně
– předpokládá se podstatná změna okolností, jejímž důsledkem je odstoupení od smlouvy
– Př. Uzavřu smlouvu u přepravě účastníků summitu NATO, ale ten se nakonec nebude konat. Ve smlouvě ale musí být uvedeno, Smlouva o přepravě účastníků summitu NATO v Praze.
7. Dodatečnou nemožností plnění
– po uzavření smlouvy se plnění stane nemožným pro každého, nejen pro dlužníka
– faktická nemožnost plnění – zanikne věc (např. mám restaurovat sochu, která než mi ji přivezou shoří)
– právní nemožnost plnění – např. stát vyhlásí na dané zboží embargo, změní se právní podmínky a předmět plnění se stane ilegálním
– dodatečná nemožnost plnění zakládá právo odstoupit od smlouvy
8. Smrtí věřitele nebo dlužníka
– pouze u smluv, které jsou vázány na konkrétní osobu (např. že mě někdo nafotí)
9. Zánikem PO
Zánik závazku
Zánik závazku
1. Splněním
– nejpřirozenější způsob; závazek zanikne (tj. dojde ke splnění) v okamžiku, kdy dlužník učiní to, k čemu se zavázal.
– učinit řádně – vztahuje se k předmětu plnění a místu plnění a jedná se o vlastnosti vyplývající ze smlouvy či o vlastnosti obvyklé.
– místo – je důležité, zda se jedná o peněžité či nepeněžité plnění:
– peněžité – platí zásada donosnosti, tj. bydliště či sídlo věřitele (přinesu mu dlužné peníze na stříbrném tácu). V případě, že plním přes peněžní ústav je okamžikem splnění až připsání na účet.
– nepeněžité – platí zásada odnosnosti –tj. bydliště či sídlo dlužníka (např. když prodávám auta, tak si pro auto přijedou na prodejnu)
– splnění včas – v době určené ve smlouvě, jinak na výzvu věřitele
– ke splnění závazku může dojít opožděně, nikdy ale ke splnění závazku nemůže dojít vadným splněním
– doba splnění ve prospěch dlužníka – dlužník může splnit i před stanovenou dobou, věřitel je povinen plnění přijmout ale nemůže jej požadovat dříve. (př. kontokorent)
– ve prospěch věřitele – věřitel může požadovat splnění před stanovenou dobu splatnosti a dlužník je povinen plnit, ale nemůže plnit před stanovenou dobou plnění.
– ve prospěch obou – ani jeden nemůže plnit ale i požadovat plnění dříve
– při splnění závazku požaduji kvitanci – tj. potvrzení o splnění dluhu
2. Dohodou
– Dohoda o zrušení smlouvy
– Dohoda o novaci (privativní novace) – zrušení jeho závazku a současně jeho nahrazení závazkem novým
– Dohoda o narovnání – dohoda smluvních stran, dochází k narovnání sporných či nejistých otázek
1. Splněním
– nejpřirozenější způsob; závazek zanikne (tj. dojde ke splnění) v okamžiku, kdy dlužník učiní to, k čemu se zavázal.
– učinit řádně – vztahuje se k předmětu plnění a místu plnění a jedná se o vlastnosti vyplývající ze smlouvy či o vlastnosti obvyklé.
– místo – je důležité, zda se jedná o peněžité či nepeněžité plnění:
– peněžité – platí zásada donosnosti, tj. bydliště či sídlo věřitele (přinesu mu dlužné peníze na stříbrném tácu). V případě, že plním přes peněžní ústav je okamžikem splnění až připsání na účet.
– nepeněžité – platí zásada odnosnosti –tj. bydliště či sídlo dlužníka (např. když prodávám auta, tak si pro auto přijedou na prodejnu)
– splnění včas – v době určené ve smlouvě, jinak na výzvu věřitele
– ke splnění závazku může dojít opožděně, nikdy ale ke splnění závazku nemůže dojít vadným splněním
– doba splnění ve prospěch dlužníka – dlužník může splnit i před stanovenou dobou, věřitel je povinen plnění přijmout ale nemůže jej požadovat dříve. (př. kontokorent)
– ve prospěch věřitele – věřitel může požadovat splnění před stanovenou dobu splatnosti a dlužník je povinen plnit, ale nemůže plnit před stanovenou dobou plnění.
– ve prospěch obou – ani jeden nemůže plnit ale i požadovat plnění dříve
– při splnění závazku požaduji kvitanci – tj. potvrzení o splnění dluhu
2. Dohodou
– Dohoda o zrušení smlouvy
– Dohoda o novaci (privativní novace) – zrušení jeho závazku a současně jeho nahrazení závazkem novým
– Dohoda o narovnání – dohoda smluvních stran, dochází k narovnání sporných či nejistých otázek
Zánik závazku - pokračování
3. Výpovědí
– k zániku dojde až na základě jednostranného písemného aktu (tj. výpovědi) + splnění výpovědní lhůty. Většinou se jedná o smlouvy na dobu neurčitou
– výpovědní lhůta je dána smlouvou, ze zákona platí tři měsíce od prvního dne následujícího čtvrtletí (tj. dám v únoru, platná ke konci června)
4. Započtením
– zákonné (jednostranné) – ke splnění dojde na základě zákonem daných podmínek:
– pohledávky musí být vzájemné
– stejného druhu (např. cihly a cihly, peníze a peníze)
– soudně vymahatelné
– splatná
– ke splnění dochází jednostranným započtením v rozsahu, ve kterém se pohledávky vzájemně kryjí a v okamžiku, kdy se setkají (tj. když se pozdější z nich stane splatnou)
– dohodou – možné započíst jakékoliv pohledávky
5. Odstoupením od smlouvy
– je možné pouze v případě, že to umožňuje smlouva nebo zákon
– pokud jedna strana odstoupí, učiní to jednostranným právním úkonem adresovaným druhé straně. K zániku závazku dojde okamžikem doručení
– všechny práva a povinnosti zanikají od počátku (tzv. ex tunc) (Existuje ještě ex nunc – tj. v okamžiku právního úkonu)
– nikdy nezaniká právo na náhradu škody
– nezaniká rovněž ani nárok na zaplacení smluvní pokuty
– k odstoupení musí být vždy důvod (tj. porušení povinnosti)
– pokud se jedná o porušení podstatné povinnosti (tj. takové povinnosti, která je takto ve smlouvě označena či je tak určena zákonem, který říká, že je to taková povinnost, že kdyby o jejím porušení druhá strana věděla v okamžiku uzavření smlouvy, smlouvu by vůbec neuzavírala) je třeba odstoupit ihned. Pokud neodstoupím ihned, musel bych druhé straně poskytnout přiměřenou lhůtu ke splnění povinnosti
– při porušení nepodstatné povinnosti druhá strana musí dát přiměřenou lhůtu ke splnění
– k zániku dojde až na základě jednostranného písemného aktu (tj. výpovědi) + splnění výpovědní lhůty. Většinou se jedná o smlouvy na dobu neurčitou
– výpovědní lhůta je dána smlouvou, ze zákona platí tři měsíce od prvního dne následujícího čtvrtletí (tj. dám v únoru, platná ke konci června)
4. Započtením
– zákonné (jednostranné) – ke splnění dojde na základě zákonem daných podmínek:
– pohledávky musí být vzájemné
– stejného druhu (např. cihly a cihly, peníze a peníze)
– soudně vymahatelné
– splatná
– ke splnění dochází jednostranným započtením v rozsahu, ve kterém se pohledávky vzájemně kryjí a v okamžiku, kdy se setkají (tj. když se pozdější z nich stane splatnou)
– dohodou – možné započíst jakékoliv pohledávky
5. Odstoupením od smlouvy
– je možné pouze v případě, že to umožňuje smlouva nebo zákon
– pokud jedna strana odstoupí, učiní to jednostranným právním úkonem adresovaným druhé straně. K zániku závazku dojde okamžikem doručení
– všechny práva a povinnosti zanikají od počátku (tzv. ex tunc) (Existuje ještě ex nunc – tj. v okamžiku právního úkonu)
– nikdy nezaniká právo na náhradu škody
– nezaniká rovněž ani nárok na zaplacení smluvní pokuty
– k odstoupení musí být vždy důvod (tj. porušení povinnosti)
– pokud se jedná o porušení podstatné povinnosti (tj. takové povinnosti, která je takto ve smlouvě označena či je tak určena zákonem, který říká, že je to taková povinnost, že kdyby o jejím porušení druhá strana věděla v okamžiku uzavření smlouvy, smlouvu by vůbec neuzavírala) je třeba odstoupit ihned. Pokud neodstoupím ihned, musel bych druhé straně poskytnout přiměřenou lhůtu ke splnění povinnosti
– při porušení nepodstatné povinnosti druhá strana musí dát přiměřenou lhůtu ke splnění
Zajištění závazku
Zajištění závazku
– právní instituty, které zlepšují postavení věřitele, tak, že zvyšují jeho jistotu, že jeho pohledávka za dlužníkem bude včas a řádně splněna
– tyto instituty mají akcesorickou povahu (zajišťují hlavní závazek – tj. s ním vznikají a zanikají – neexistují samostatně)
1. Věcně-právní zajišťovací instituty: právo zástavní, podzástavní, zadržovací, věcná břemena
2. Obligační: smluvní pokuta, ručení uznání závazku, zajištění závazku převodem práva, postoupení pohledávky, přistoupení k dluhu, jistota, směnka
Smluvní pokuta (§ 544)
– peněžitá částka, kterou je povinna zaplatit ta osoba, která porušila určitou povinnost ve smlouvě.
– písemná; paušalizovaná náhrady škody (když je paušální náhrada škody, tak již není pokuta)
– zaplacením pokuty závazek nezaniká
Ručení (§ 546)
– dohodou účastníků lze zajistit pohledávku ručením třetí osoby
– vzniká prohlášením ručitele adresované věřiteli
– do splatnosti existuje pouze závazek dlužníka, po lhůtě musí věřitel vyzvat dlužníka ke splnění a dát dostatečně přiměřenou lhůtu, teprve pak může vyzvat ručitele
– ručitel se okamžikem plnění stává dlužníkovým věřitelem
– ručení může vzniknout přímo ze zákona (např. společníci ve v.o.s. – ručí solidárně a neomezeně)
– právní instituty, které zlepšují postavení věřitele, tak, že zvyšují jeho jistotu, že jeho pohledávka za dlužníkem bude včas a řádně splněna
– tyto instituty mají akcesorickou povahu (zajišťují hlavní závazek – tj. s ním vznikají a zanikají – neexistují samostatně)
1. Věcně-právní zajišťovací instituty: právo zástavní, podzástavní, zadržovací, věcná břemena
2. Obligační: smluvní pokuta, ručení uznání závazku, zajištění závazku převodem práva, postoupení pohledávky, přistoupení k dluhu, jistota, směnka
Smluvní pokuta (§ 544)
– peněžitá částka, kterou je povinna zaplatit ta osoba, která porušila určitou povinnost ve smlouvě.
– písemná; paušalizovaná náhrady škody (když je paušální náhrada škody, tak již není pokuta)
– zaplacením pokuty závazek nezaniká
Ručení (§ 546)
– dohodou účastníků lze zajistit pohledávku ručením třetí osoby
– vzniká prohlášením ručitele adresované věřiteli
– do splatnosti existuje pouze závazek dlužníka, po lhůtě musí věřitel vyzvat dlužníka ke splnění a dát dostatečně přiměřenou lhůtu, teprve pak může vyzvat ručitele
– ručitel se okamžikem plnění stává dlužníkovým věřitelem
– ručení může vzniknout přímo ze zákona (např. společníci ve v.o.s. – ručí solidárně a neomezeně)
Uznání dluhu (§ 558)
Uznání dluhu (§ 558)
– musí být v písemné podobě, dlužník v něm uznává svůj závazek co do důvodu, tak i do výše.
– jedná se o jednostranný písemný projev dlužníka adresovaný věřiteli. Prohlášení musí být datováno a podepsáno
1. domněnka: v době uznání již existoval právní závazek, tj. nemusím jeho existenci již dále nijak prokazovat.
2. uznáním dluhu dochází k přerušení 10 leté promlčecí lhůty a lhůta začíná běžet znovu
Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů (§ 551)
– písemná dohoda mezi věřitelem a dlužník o srážkách ze mzdy či jiných příjmů. Srážky nesmí být vyšší než činí výkon rozhodnutí (tj. požadavky exekuce).
– na rozdíl o exekuce se jedná o dobrovolný právní akt
Zajištění závazků převodem práva (§ 553)
– dlužník převede na věřiteli určité (nejčastěji však vlastnická) práva pro zajištění své pohledávky
– v případě, že by nebyl splnění závazek, je převeden majetek
Dání jistoty
– povinnost zajistit závazek alespoň jedním z výše uvedených způsobů.
– musí být v písemné podobě, dlužník v něm uznává svůj závazek co do důvodu, tak i do výše.
– jedná se o jednostranný písemný projev dlužníka adresovaný věřiteli. Prohlášení musí být datováno a podepsáno
1. domněnka: v době uznání již existoval právní závazek, tj. nemusím jeho existenci již dále nijak prokazovat.
2. uznáním dluhu dochází k přerušení 10 leté promlčecí lhůty a lhůta začíná běžet znovu
Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů (§ 551)
– písemná dohoda mezi věřitelem a dlužník o srážkách ze mzdy či jiných příjmů. Srážky nesmí být vyšší než činí výkon rozhodnutí (tj. požadavky exekuce).
– na rozdíl o exekuce se jedná o dobrovolný právní akt
Zajištění závazků převodem práva (§ 553)
– dlužník převede na věřiteli určité (nejčastěji však vlastnická) práva pro zajištění své pohledávky
– v případě, že by nebyl splnění závazek, je převeden majetek
Dání jistoty
– povinnost zajistit závazek alespoň jedním z výše uvedených způsobů.
Změna závazků
Změna závazků
– mění se prvky právního vztahu (§ 516 a další)
– předmět smlouvy (spíše ojedinělé)
– subjekty
– obsah (práva a povinnosti)
Závazky můžeme měnit přímo smlouvu, ze zákona či na základě rozhodnutí státního orgánu.
Změny subjektů
1. Změna na straně věřitele (postoupení pohledávky – cese)
– na základě písemné smlouvy mezi věřitelem a osobou třetí na jejíž základě se tato třetí osoba stává věřitelem namísto původního věřitele
– tato změna vyžaduje písemnou formu, souhlas dlužníka není zapotřebí, ale dlužník musí být o změně vyrozuměn buď původním věřitelem nebo novým věřitelem v případě plnění
– postupitel – původní věřitel
– postupník – nový věřitel
Vztah mezi postupitelem a postupníkem je dán tím, zda jde o postoupení za úplatu či bez úplaty.
Za úplatu – právní odpovědnost nese postupitel vůči postupníkovi za to, že pohledávka existuje (tj. její právní existenci) a dále, že dlužník nesplnil svůj závazek vůči postupiteli dříve, než vůči postupníkovi (tj. že už mu nezaplatil).
Postupitel dále nese odpovědnost za to, že pohledávka nezanikne započtením. Pokud se postupitel k tomu písemně zaváže, ručí i za dobytnost pohledávky. Postupitel ručí jen do výše přijaté úplaty.
Bez úplaty – odpovědnost ani ručení zde není.
Pohledávky, které nelze postoupit
– pokud by to odporovalo dohodě mezi věřitelem a dlužníkem (např. ve smlouvě bylo, že ji nelze postoupit)
– pohledávky z výkonu rozhodnutí (např. výživné)
– pohledávky, které zanikají nejpozději smrtí věřitele (např. bolestné)
– pohledávky, které jsou vázány na určitou osobu
– mění se prvky právního vztahu (§ 516 a další)
– předmět smlouvy (spíše ojedinělé)
– subjekty
– obsah (práva a povinnosti)
Závazky můžeme měnit přímo smlouvu, ze zákona či na základě rozhodnutí státního orgánu.
Změny subjektů
1. Změna na straně věřitele (postoupení pohledávky – cese)
– na základě písemné smlouvy mezi věřitelem a osobou třetí na jejíž základě se tato třetí osoba stává věřitelem namísto původního věřitele
– tato změna vyžaduje písemnou formu, souhlas dlužníka není zapotřebí, ale dlužník musí být o změně vyrozuměn buď původním věřitelem nebo novým věřitelem v případě plnění
– postupitel – původní věřitel
– postupník – nový věřitel
Vztah mezi postupitelem a postupníkem je dán tím, zda jde o postoupení za úplatu či bez úplaty.
Za úplatu – právní odpovědnost nese postupitel vůči postupníkovi za to, že pohledávka existuje (tj. její právní existenci) a dále, že dlužník nesplnil svůj závazek vůči postupiteli dříve, než vůči postupníkovi (tj. že už mu nezaplatil).
Postupitel dále nese odpovědnost za to, že pohledávka nezanikne započtením. Pokud se postupitel k tomu písemně zaváže, ručí i za dobytnost pohledávky. Postupitel ručí jen do výše přijaté úplaty.
Bez úplaty – odpovědnost ani ručení zde není.
Pohledávky, které nelze postoupit
– pokud by to odporovalo dohodě mezi věřitelem a dlužníkem (např. ve smlouvě bylo, že ji nelze postoupit)
– pohledávky z výkonu rozhodnutí (např. výživné)
– pohledávky, které zanikají nejpozději smrtí věřitele (např. bolestné)
– pohledávky, které jsou vázány na určitou osobu
Změny subjektů
2. Změna na straně dlužnické (přistoupení k závazku/dluhu – intercese kumulativní)
– na základě písemné smlouvy mezi věřitelem a osobou třetí na jejímž základě se stává třetí osoba dlužníkem vedle původního dlužníka a oba odpovídají věřiteli za splnění dluhu společně a nerozdílně (tj. přibude další dlužník – ručitel)
– jedná se o smlouvu mezi věřitelem a novým dlužníkem. (např. zajištění dluhu v bance)
3. Převzetí dluhu (intercese privativní)
– na základě písemné smlouvy mezi dlužníkem a osobou třetí, která se stává dlužníkem namísto původního dlužníka
– závazek prvního dlužníka zanikne
– převzetí dluhu vyžaduje souhlas věřitele
4. Poukázka
– poukázkou zmocňuje ten, kdo ji vydal (poukazatel) poukazníka, aby přijal nebo vybral plnění od poukázaného a zároveň zmocňuje poukázaného, aby plnil poukazníkovi na účet poukazatele (např. poštovní poukázka – pošta je poukázaný, ale i třeba šeky, stravenky apod.)
– vždy se jedná o plnění třetí osoby.
Obsah závazku (kumulativní novace)
– původní závazek zůstává, ale mění se jeho obsah.
1. ze smlouvy – jedná se o dodatky ke smlouvě
2. ze zákona (nový závazek, který jsem předtím neměl) – např. při reklamaci či opravě povinnost opravit
– na základě písemné smlouvy mezi věřitelem a osobou třetí na jejímž základě se stává třetí osoba dlužníkem vedle původního dlužníka a oba odpovídají věřiteli za splnění dluhu společně a nerozdílně (tj. přibude další dlužník – ručitel)
– jedná se o smlouvu mezi věřitelem a novým dlužníkem. (např. zajištění dluhu v bance)
3. Převzetí dluhu (intercese privativní)
– na základě písemné smlouvy mezi dlužníkem a osobou třetí, která se stává dlužníkem namísto původního dlužníka
– závazek prvního dlužníka zanikne
– převzetí dluhu vyžaduje souhlas věřitele
4. Poukázka
– poukázkou zmocňuje ten, kdo ji vydal (poukazatel) poukazníka, aby přijal nebo vybral plnění od poukázaného a zároveň zmocňuje poukázaného, aby plnil poukazníkovi na účet poukazatele (např. poštovní poukázka – pošta je poukázaný, ale i třeba šeky, stravenky apod.)
– vždy se jedná o plnění třetí osoby.
Obsah závazku (kumulativní novace)
– původní závazek zůstává, ale mění se jeho obsah.
1. ze smlouvy – jedná se o dodatky ke smlouvě
2. ze zákona (nový závazek, který jsem předtím neměl) – např. při reklamaci či opravě povinnost opravit
Druhy závazkových právních vztahů
– jednoduché – jeden věřitel a jeden dlužník
– společné – (věřitel je jeden, dlužníků je více)
o solidární - př. máme tři dlužníky, závazek se jeví ale jako jeden právní vztah. Věřitel může požadovat plnění na kterémkoliv z dlužníků. Pokud by ale plnil jen např. druhý dlužník, musí ostatní dlužníky vyzvat k plnění. Platí zde zásada jeden za všechny, všichni za jednoho. Dlužník, který plnil má pak ale tzv. právo následného regresu, tj. plnění té části dluhu, která připadá na ostatní dlužníky. Pokud není jasné, zda jde o závazek dílčí či solidární, má se za to, že se jedná o závazek solidární. Př. spoluvlastnictví. Ručit solidárně znamená ručit společně a nerozdílně!
o dílčí – věřitel může na každém dlužníku požadovat jen to, co je jeho díl Př. vklady do společnosti
o nedílné – závazky, které je možné splnit pouze nedílnou součástí všech (např. koncert filharmonie).
Společná práva (jeden dlužník, více věřitelů)
Závazky vznikají na základě
– smlouvy (např. kupní)
– z deliktu (z porušení práva – např. z protiprávních úkonů)
– ze zákona
-
– společné – (věřitel je jeden, dlužníků je více)
o solidární - př. máme tři dlužníky, závazek se jeví ale jako jeden právní vztah. Věřitel může požadovat plnění na kterémkoliv z dlužníků. Pokud by ale plnil jen např. druhý dlužník, musí ostatní dlužníky vyzvat k plnění. Platí zde zásada jeden za všechny, všichni za jednoho. Dlužník, který plnil má pak ale tzv. právo následného regresu, tj. plnění té části dluhu, která připadá na ostatní dlužníky. Pokud není jasné, zda jde o závazek dílčí či solidární, má se za to, že se jedná o závazek solidární. Př. spoluvlastnictví. Ručit solidárně znamená ručit společně a nerozdílně!
o dílčí – věřitel může na každém dlužníku požadovat jen to, co je jeho díl Př. vklady do společnosti
o nedílné – závazky, které je možné splnit pouze nedílnou součástí všech (např. koncert filharmonie).
Společná práva (jeden dlužník, více věřitelů)
Závazky vznikají na základě
– smlouvy (např. kupní)
– z deliktu (z porušení práva – např. z protiprávních úkonů)
– ze zákona
-
Smlouvy - uzavírání smluv
Smlouvy
Uzavírání smluv:
– postup uzavírání smluv je upraven Občanským zákoníkem
– smlouva je ujednání dvou či více stran o vzájemných právech a povinnostech
1. právní úkon – návrh smlouvy (objednávka, poptávka)
a. musí obsahovat podstatné náležitosti (např. musí být adresný)
b. musí vyplývat z vůle navrhovatele, který musí být vázán v případě přijetí
Neodvolatelný návrh smlouvy
– návrh musí být takto označen
– musí být uvedena akceptační lhůta
– nelze jej odvolat, lze jej pouze zrušit, ale jen pokud je zrušení dodáno současně s návrhem
– návrh zaniká uplynutím akceptační lhůty nebo pokud druhá strana pošle protinávrh či nesouhlasné stanovisko.
– protinávrh se pak stává novým návrhem
Odvolatelný návrh smlouvy
– lze odvolat, odvolání musí přijít druhé straně dřív, než se k němu druhá strana vyjádří
2. právní úkon (akceptace) – musí být shodné s návrhem a doručený druhé straně
Smlouva vznikne jen pokud je přijetí návrhu včasné (tj. ve lhůtě) a bezvýhradné. Smluvní strany se musí dohodnout o všech (tj. i nepodstatných) náležitostech.
Zásada neformálnosti smluv – většinu smluv v běžném životě neuzavíráme písemně, nikdy ale nemůžeme uzavřít smlouvu tacitně, tj. mlčky (tzn. tím, že mlčím projevím vůli). K uzavření smlouvy je potřeba aktivní projev vůle.
Písemnou podobu musí mít smlouva tehdy, pokud tak stanoví zákon či jedna ze smluvních stran.
Můžeme uzavřít jakoukoliv smlouvu, tj. i nepojmenovanou (innominální) smlouvu, jediná podmínka je, že nesmí být v rozporu se zákonem (např. prodej drog) a předmět musí být splnitelný.
Uzavírání smluv:
– postup uzavírání smluv je upraven Občanským zákoníkem
– smlouva je ujednání dvou či více stran o vzájemných právech a povinnostech
1. právní úkon – návrh smlouvy (objednávka, poptávka)
a. musí obsahovat podstatné náležitosti (např. musí být adresný)
b. musí vyplývat z vůle navrhovatele, který musí být vázán v případě přijetí
Neodvolatelný návrh smlouvy
– návrh musí být takto označen
– musí být uvedena akceptační lhůta
– nelze jej odvolat, lze jej pouze zrušit, ale jen pokud je zrušení dodáno současně s návrhem
– návrh zaniká uplynutím akceptační lhůty nebo pokud druhá strana pošle protinávrh či nesouhlasné stanovisko.
– protinávrh se pak stává novým návrhem
Odvolatelný návrh smlouvy
– lze odvolat, odvolání musí přijít druhé straně dřív, než se k němu druhá strana vyjádří
2. právní úkon (akceptace) – musí být shodné s návrhem a doručený druhé straně
Smlouva vznikne jen pokud je přijetí návrhu včasné (tj. ve lhůtě) a bezvýhradné. Smluvní strany se musí dohodnout o všech (tj. i nepodstatných) náležitostech.
Zásada neformálnosti smluv – většinu smluv v běžném životě neuzavíráme písemně, nikdy ale nemůžeme uzavřít smlouvu tacitně, tj. mlčky (tzn. tím, že mlčím projevím vůli). K uzavření smlouvy je potřeba aktivní projev vůle.
Písemnou podobu musí mít smlouva tehdy, pokud tak stanoví zákon či jedna ze smluvních stran.
Můžeme uzavřít jakoukoliv smlouvu, tj. i nepojmenovanou (innominální) smlouvu, jediná podmínka je, že nesmí být v rozporu se zákonem (např. prodej drog) a předmět musí být splnitelný.
Dědění ze závěti
Dědění ze závěti
– má přednost před děděním ze zákona
– rejstřík vedou Notářské komory ČR
– závěť mohu napsat zp. stanoveným zákonem
Vlastní rukou
– vlastní rukou napsaná
– datovaná
– podepsaná
– co a komu » závěť musí být určitá a musí mít způsobilost » např. „veškerý majetek odkazuji tomu a tomu“
– neopomenutelní dědicové – nesmím je opomenout – děti (§ 479) – předpoklad platnosti » zletilé mohu zkrátit v závěti o polovinu (jestliže dědí předek potomka, potom už není neopomenutelným dědicem)
– závětí mohu zřídit i nadaci
Jiná písemná forma
– je třeba 2 svědků a jejich podpisů (nesmí to být osoby blízké a dědicové)
Notářský zápis
– osoba nezletilá
Osoba, která umí číst a psát, ale nemůže – je třeba 3 svědků
Závěť nesmí obsahovat podmínky, jinak je neplatná
Relativní neplatnost - v závěti (osoba se může dovolat, je to stanoveno na její ochranu); i u spol. jmění manželů
×
Absolutní neplatnost - nikdy to nemělo žádné právní účinky a může se jí dovolat každý, není zde lhůta pro vyslovení neplatnosti
Neopomenutelní dědicové se musí neplatnosti dovolat!
Závěť pozdější ruší dřívější!
– dědicem může být i PO
– závěť stojí 1000,- Kč
Potvrzení dědictví a vypořádání dědiců
– § 481-484
Ochrana oprávněného dědice
– § 485-487
– má přednost před děděním ze zákona
– rejstřík vedou Notářské komory ČR
– závěť mohu napsat zp. stanoveným zákonem
Vlastní rukou
– vlastní rukou napsaná
– datovaná
– podepsaná
– co a komu » závěť musí být určitá a musí mít způsobilost » např. „veškerý majetek odkazuji tomu a tomu“
– neopomenutelní dědicové – nesmím je opomenout – děti (§ 479) – předpoklad platnosti » zletilé mohu zkrátit v závěti o polovinu (jestliže dědí předek potomka, potom už není neopomenutelným dědicem)
– závětí mohu zřídit i nadaci
Jiná písemná forma
– je třeba 2 svědků a jejich podpisů (nesmí to být osoby blízké a dědicové)
Notářský zápis
– osoba nezletilá
Osoba, která umí číst a psát, ale nemůže – je třeba 3 svědků
Závěť nesmí obsahovat podmínky, jinak je neplatná
Relativní neplatnost - v závěti (osoba se může dovolat, je to stanoveno na její ochranu); i u spol. jmění manželů
×
Absolutní neplatnost - nikdy to nemělo žádné právní účinky a může se jí dovolat každý, není zde lhůta pro vyslovení neplatnosti
Neopomenutelní dědicové se musí neplatnosti dovolat!
Závěť pozdější ruší dřívější!
– dědicem může být i PO
– závěť stojí 1000,- Kč
Potvrzení dědictví a vypořádání dědiců
– § 481-484
Ochrana oprávněného dědice
– § 485-487
5. ČÁST OSMÁ – ZÁVAZKOVÉ PRÁVNÍ VZTAHY
Relativní právní vztahy – smlouvy
Absolutní vztah
– jedna konkrétní (určitá) osoba, všechny osoby mají povinnost, tj. jsou neurčité – např. vlastnická práva a všechna práva zaručená listinou lidských práv a svobod (na život, zdraví, čest…)
Relativní vztah
– obě strany jsou určité, ten kdo má právo, i ten, kdo má povinnost
– práva a povinnosti jsou vzájemná (korelativní)
– práva a povinnosti jsou vzájemné
– př. kupující má právo na převedení vlastnického práva k věci, prodávající má povinnost po zaplacení kupní ceny převést vlastnická práva na kupujícího
Závazkový právní vztah
– představitel relativních právních vztahů, na jedné straně konkrétní věřitel, na druhé straně konkrétní dlužník
– věřitel má právo požadovat na dlužníkovi plnění (tj. pohledávku) a dlužník má povinnost toto plnění (tj. dluh nebo závazek poskytnout)
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
8. Základní zásady SP
7. Občanské právo závazkové
SYSTÉM PRÁVA
13. Občanskoprávní vztahy
22. Subjektivní práva a povinnosti - Obsah občanskoprávních vztahů
23. Předmět občanskoprávních vztahů
2. ČÁST DRUHÁ - VĚCNÁ PRÁVA 1
5. ČÁST OSMÁ – ZÁVAZKOVÉ PRÁVNÍ VZTAHY 2
Druhy závazkových právních vztahů 3
OBCHODNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY, PODSTATA OBCHODNÍCH ZÁVAZKOVÝCH VZTAHŮ
Články na hledaný výraz "Občanské právo" naleznete na bezuceni.cz
Absolutní vztah
– jedna konkrétní (určitá) osoba, všechny osoby mají povinnost, tj. jsou neurčité – např. vlastnická práva a všechna práva zaručená listinou lidských práv a svobod (na život, zdraví, čest…)
Relativní vztah
– obě strany jsou určité, ten kdo má právo, i ten, kdo má povinnost
– práva a povinnosti jsou vzájemná (korelativní)
– práva a povinnosti jsou vzájemné
– př. kupující má právo na převedení vlastnického práva k věci, prodávající má povinnost po zaplacení kupní ceny převést vlastnická práva na kupujícího
Závazkový právní vztah
– představitel relativních právních vztahů, na jedné straně konkrétní věřitel, na druhé straně konkrétní dlužník
– věřitel má právo požadovat na dlužníkovi plnění (tj. pohledávku) a dlužník má povinnost toto plnění (tj. dluh nebo závazek poskytnout)
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
8. Základní zásady SP
7. Občanské právo závazkové
SYSTÉM PRÁVA
13. Občanskoprávní vztahy
22. Subjektivní práva a povinnosti - Obsah občanskoprávních vztahů
23. Předmět občanskoprávních vztahů
2. ČÁST DRUHÁ - VĚCNÁ PRÁVA 1
5. ČÁST OSMÁ – ZÁVAZKOVÉ PRÁVNÍ VZTAHY 2
Druhy závazkových právních vztahů 3
OBCHODNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY, PODSTATA OBCHODNÍCH ZÁVAZKOVÝCH VZTAHŮ
Články na hledaný výraz "Občanské právo" naleznete na bezuceni.cz
DĚDĚNÍ
4. ČÁST SEDMÁ – DĚDĚNÍ
Předpoklady:
1. smrt
2. osoba zanechá majetek
3. pr. důvod dědění
4. dědická způsobilost
5. projev vůle dědice
1. smrt
– úmrtní list
– soudní prohlášení osoby za mrtvou
2. osoba zanechá majetek
– univerzální sukcese - nástupnictví
– přechází celé dědictví (majetek i závazky – aktiva i pasiva)
– některé práva nepřecházejí – ta, která mají osobnostní charakter (bolestné, ztížení spol. uplatnění » zanikají smrtí)
– některé závazky nepřecházejí – ty, které mají osobnostní charakter
– singulární sukcese (nároky založené restitučními normami) - speciální práva také nepřecházejí – přecházejí samostatně na osoby uvedené v zákoně – nemusí na dědice (pen. nároky na soc. zabezpečení – důchod)
3. pr. důvod dědění
– dědictví ze závěti má přednosti před děděním ze zákona
4. dědická způsobilost
– dědická nezpůsobilost nastává přímo ze zákona × vydědění
– dědit nemůže ten, kdo se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli nebo jeho blízké osobě
– dědit nemůže ten, kdo se dopustil zavrženíhodného jednání (falšování závěti, zatajení) – může nastat až po smrti
– nemůže dědit osoba vyděděná
– vydědění – listina, která má formu a náležitosti jako závěť – vydědit lze potomky až do 10. kolena (ostatní ne) » musím mít jeden ze zákonných důvodů a tento důvod musí být v listině uveden
Předpoklady:
1. smrt
2. osoba zanechá majetek
3. pr. důvod dědění
4. dědická způsobilost
5. projev vůle dědice
1. smrt
– úmrtní list
– soudní prohlášení osoby za mrtvou
2. osoba zanechá majetek
– univerzální sukcese - nástupnictví
– přechází celé dědictví (majetek i závazky – aktiva i pasiva)
– některé práva nepřecházejí – ta, která mají osobnostní charakter (bolestné, ztížení spol. uplatnění » zanikají smrtí)
– některé závazky nepřecházejí – ty, které mají osobnostní charakter
– singulární sukcese (nároky založené restitučními normami) - speciální práva také nepřecházejí – přecházejí samostatně na osoby uvedené v zákoně – nemusí na dědice (pen. nároky na soc. zabezpečení – důchod)
3. pr. důvod dědění
– dědictví ze závěti má přednosti před děděním ze zákona
4. dědická způsobilost
– dědická nezpůsobilost nastává přímo ze zákona × vydědění
– dědit nemůže ten, kdo se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli nebo jeho blízké osobě
– dědit nemůže ten, kdo se dopustil zavrženíhodného jednání (falšování závěti, zatajení) – může nastat až po smrti
– nemůže dědit osoba vyděděná
– vydědění – listina, která má formu a náležitosti jako závěť – vydědit lze potomky až do 10. kolena (ostatní ne) » musím mít jeden ze zákonných důvodů a tento důvod musí být v listině uveden
Projev vůle dědice
5. projev vůle dědice
– možnost odmítnout dědictví
– za dluhy odpovídám do výše ceny dědictví (i svým majetkem)
– musím dodržet lhůtu a formu (lhůta je jeden měsíc ode dne, kdy jsem se o možnosti odmítnout dědictví dozvěděla = prekluzivní lhůta) » soud může lhůtu prodloužit jen před uplynutím této lhůty
– nemůže odmítnout např. kdo již s majetkem nakládá apod.
– dědictví se nemůže odmítnout zčásti nebo s výhradami
Přechod dluhů
– dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví (odpovídá svým majetkem)
– jure crediti » předlužené dědictví » dědic se dohodne s věřiteli, že jim předá dědictví k úhradě dluhů (je třeba schválení soudu
Dědění ze zákona
– 4 dědické skupiny
– pokud existují dědicové v 1. skupině, další nedědí atd.
1. skupina
– děti a manžel (rovným dílem) » než dojde ke stanovení hodnoty dědictví, musí být vypořádáno společné jmění manželů
– náhradní dědici u dětí dětí jsou jen potomci (např. pravnuk)
2. skupina
– manžel (svoji nejméně půl roku), zůstavitelovi rodiče, osoby, (které žily v jedné domácnosti se zůstavitelem a pečovali o dom., nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele » např. družka, druh)
– manžel dědí nejméně polovinu dědictví, ostatní rovným dílem
3. skupina
– sourozenci, osoby …..
– stejným dílem
– sourozenci mají náhradní dědice a to: neteře a synovce
– když nejsou sourozenci, a ani neteře a synovci, pak osoby ….. mohou dědit vše
4. skupina
– prarodiče zůstavitele
– stejným dílem
– když nejsou, tak dědí jejich děti = náhradní dědicové
– možnost odmítnout dědictví
– za dluhy odpovídám do výše ceny dědictví (i svým majetkem)
– musím dodržet lhůtu a formu (lhůta je jeden měsíc ode dne, kdy jsem se o možnosti odmítnout dědictví dozvěděla = prekluzivní lhůta) » soud může lhůtu prodloužit jen před uplynutím této lhůty
– nemůže odmítnout např. kdo již s majetkem nakládá apod.
– dědictví se nemůže odmítnout zčásti nebo s výhradami
Přechod dluhů
– dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví (odpovídá svým majetkem)
– jure crediti » předlužené dědictví » dědic se dohodne s věřiteli, že jim předá dědictví k úhradě dluhů (je třeba schválení soudu
Dědění ze zákona
– 4 dědické skupiny
– pokud existují dědicové v 1. skupině, další nedědí atd.
1. skupina
– děti a manžel (rovným dílem) » než dojde ke stanovení hodnoty dědictví, musí být vypořádáno společné jmění manželů
– náhradní dědici u dětí dětí jsou jen potomci (např. pravnuk)
2. skupina
– manžel (svoji nejméně půl roku), zůstavitelovi rodiče, osoby, (které žily v jedné domácnosti se zůstavitelem a pečovali o dom., nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele » např. družka, druh)
– manžel dědí nejméně polovinu dědictví, ostatní rovným dílem
3. skupina
– sourozenci, osoby …..
– stejným dílem
– sourozenci mají náhradní dědice a to: neteře a synovce
– když nejsou sourozenci, a ani neteře a synovci, pak osoby ….. mohou dědit vše
4. skupina
– prarodiče zůstavitele
– stejným dílem
– když nejsou, tak dědí jejich děti = náhradní dědicové
ZÁVAZKY Z PORUŠENÍ PRÁVA
3. ČÁST ŠESTÁ – ZÁVAZKY Z PORUŠENÍ PRÁVA
– v důsledku porušení práva vzniká právní odpovědnost, jedná se o tzv. soukromě-právní odpovědnost
– právní odpovědnost – vznik nové povinnosti, k jejímuž vzniku dojde tím, že jsem porušil nějakou jinou povinnost
– majetková (závazková) odpovědnost – vzniká převážně ze smluv
Povinnost:
– může být stanovena smlouvou
– vyplývat ze zákona
– být stanovena soudem (výjimečně)
Druhy odpovědnosti:
– za škodu
– bezdůvodné obohacení
– odpovědnost za vady
– odpovědnost z prodlení
Předcházení škodám (§ 415):
– každý je povinen si počínat tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku či životním prostředí
– komu škoda hrozí, je povinen přiměřeným způsobem zakročit k jejímu odvrácení
– pokud bych sám zakročil k odvrácení následku, jednalo by se o krajní nouzi
Krajní nouze
– odvracení nebezpečí, které bezprostředně či trvale hrozí a já ho mohu odvrátit přiměřeným způsobem
– Následek takového jednání nesmí být stejný či závažnější
– kdo způsobil škodu, když odvracel nebezpečí, není za škodu odpovědný
– v důsledku porušení práva vzniká právní odpovědnost, jedná se o tzv. soukromě-právní odpovědnost
– právní odpovědnost – vznik nové povinnosti, k jejímuž vzniku dojde tím, že jsem porušil nějakou jinou povinnost
– majetková (závazková) odpovědnost – vzniká převážně ze smluv
Povinnost:
– může být stanovena smlouvou
– vyplývat ze zákona
– být stanovena soudem (výjimečně)
Druhy odpovědnosti:
– za škodu
– bezdůvodné obohacení
– odpovědnost za vady
– odpovědnost z prodlení
Předcházení škodám (§ 415):
– každý je povinen si počínat tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku či životním prostředí
– komu škoda hrozí, je povinen přiměřeným způsobem zakročit k jejímu odvrácení
– pokud bych sám zakročil k odvrácení následku, jednalo by se o krajní nouzi
Krajní nouze
– odvracení nebezpečí, které bezprostředně či trvale hrozí a já ho mohu odvrátit přiměřeným způsobem
– Následek takového jednání nesmí být stejný či závažnější
– kdo způsobil škodu, když odvracel nebezpečí, není za škodu odpovědný
Nutná obrana (§ 418)
Nutná obrana (§ 418)
– nutná obrana proti hrozícímu či trvajícímu útoku
– musí být přeměřená útoku, ale může být stejné nebo vyšší intenzity
Odpovědnost za škodu (§ 420)
– každý odpovídá za škodu, kterou způsobil
Případy zvl. odpovědnosti za škodu
– škodu způsobí ten, který nemůže posoudit následky svého jednání
– úmyslné jednání proti dobrým mravům
– způsobeno provozem dopravních prostředků
– způsobeno provozem zvlášť nebezpečným
– škoda na věcech vnesených či odložených
Společná odpovědnost
– odpovědnost společná a nerozdílná
– nebo soud rozhodne, že odpovídají podle účasti na škodě
Zavinění poškozeného
– poškozený ji nese poměrně, nebo pokud ji zavinil sám, tak sám
Způsob a rozsah náhrady
– hradí se skutečná škoda a ušlý zisk
– penězi nebo uvedením do předešlého stavu
– vychází se z ceny v době poškození
Bezdůvodné obohacení (§ 451)
– kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat
Odpovědnost za vady
– směnná smlouva – odpovědnost za vady prodané věci
– nutná obrana proti hrozícímu či trvajícímu útoku
– musí být přeměřená útoku, ale může být stejné nebo vyšší intenzity
Odpovědnost za škodu (§ 420)
– každý odpovídá za škodu, kterou způsobil
Případy zvl. odpovědnosti za škodu
– škodu způsobí ten, který nemůže posoudit následky svého jednání
– úmyslné jednání proti dobrým mravům
– způsobeno provozem dopravních prostředků
– způsobeno provozem zvlášť nebezpečným
– škoda na věcech vnesených či odložených
Společná odpovědnost
– odpovědnost společná a nerozdílná
– nebo soud rozhodne, že odpovídají podle účasti na škodě
Zavinění poškozeného
– poškozený ji nese poměrně, nebo pokud ji zavinil sám, tak sám
Způsob a rozsah náhrady
– hradí se skutečná škoda a ušlý zisk
– penězi nebo uvedením do předešlého stavu
– vychází se z ceny v době poškození
Bezdůvodné obohacení (§ 451)
– kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat
Odpovědnost za vady
– směnná smlouva – odpovědnost za vady prodané věci
Věcná práva k věci cizí
4. Věcná práva k věci cizí
– slouží k zajištění pohledávky (závazku), existuje zde hlavní závazek – věřitel a dlužník
– věřitel – pohledávka (právo na plnění), dlužník – dluh (povinnost něco plnit - dát = dare, konat = facere » aktivní, zdržet se = omnitere, strpěti něco = pati » pasivní)
– závazkový pr.vztah – věřitel má právo požadovat na dlužníkovi plnění = pohledávka, dlužník má povinnost něco platit = dluh nebo závazek
– hlavní závazek – věcněprávní zajišťovací prostředky
a. právo zástavní
– slouží k zajištění pohledávky § 152
– § 153
– strany – zástavní věřitel nebo zástavce (může být osoba od dlužníka odlišná, např.moje rodiče), musí být uzavřena pís.sml. – označeny smluvní strany, musí zde být výše pohledávky a důvod vzniku pohledávky, musí být popsána zástava
– pr.důvod vzniku – je nejčastěji sml.pís, může být i zákon (smlouvy o pronájmu nemovitosti), rozhodnutí státního orgánu (nejčastěji soudu), na základě dědické dohody ve spojení s rozhodnutím soudu
– okamžik vzniku zástavního práva – když je zástavou věc movitá, je třeba, aby ji předal věřiteli, věřitel se o ni musí starat, dlužník ji může dát třetí osobě, nebo mu nebude předána » potom vzniká zápisem do zástavního registru – vede Notářská komora ČR, je třeba notářského zápisu, u věci nemovité – vzniká vkladem do katastru nemovitostí, některé nemovitosti se nezapisují do katastru nemovitostí – podzemní garáže » vzniká registrací v registru zástav, je potřeba, aby sml. měla formu notář.zápisu, v podniku či soubory věcí – notář.zápis + zástavní registr
– zástavní právo je závislé na splnění závazku, se zástavou se může něco stát (znehodnocení, pokles hodnoty » dlužník jinak zajistí zástavní právo), zástava se může převést s pr.zatížením zástavou
– § 169
– funkce – podle toho zda je pohledávka už platná nebo ne
– funkce uhrazovací – po splatnosti, funkce zajišťovací – do splatnosti
– věřitel se uspokojí ve veřejné dražbě nebo v exekuci, exekuční titul – rozsudek soudu s vykonavatelností, prohlášení učiní dlužník u notáře, souhlasí s prodejem s prodejem v případě nesplnění závazku
– existuje bezpolné zástavní právo – zřízené pro zajištění jedné pohledávky na několika samostatných zástavách
– zánik - § 170/1 může být i prominutí dluhu
– slouží k zajištění pohledávky (závazku), existuje zde hlavní závazek – věřitel a dlužník
– věřitel – pohledávka (právo na plnění), dlužník – dluh (povinnost něco plnit - dát = dare, konat = facere » aktivní, zdržet se = omnitere, strpěti něco = pati » pasivní)
– závazkový pr.vztah – věřitel má právo požadovat na dlužníkovi plnění = pohledávka, dlužník má povinnost něco platit = dluh nebo závazek
– hlavní závazek – věcněprávní zajišťovací prostředky
a. právo zástavní
– slouží k zajištění pohledávky § 152
– § 153
– strany – zástavní věřitel nebo zástavce (může být osoba od dlužníka odlišná, např.moje rodiče), musí být uzavřena pís.sml. – označeny smluvní strany, musí zde být výše pohledávky a důvod vzniku pohledávky, musí být popsána zástava
– pr.důvod vzniku – je nejčastěji sml.pís, může být i zákon (smlouvy o pronájmu nemovitosti), rozhodnutí státního orgánu (nejčastěji soudu), na základě dědické dohody ve spojení s rozhodnutím soudu
– okamžik vzniku zástavního práva – když je zástavou věc movitá, je třeba, aby ji předal věřiteli, věřitel se o ni musí starat, dlužník ji může dát třetí osobě, nebo mu nebude předána » potom vzniká zápisem do zástavního registru – vede Notářská komora ČR, je třeba notářského zápisu, u věci nemovité – vzniká vkladem do katastru nemovitostí, některé nemovitosti se nezapisují do katastru nemovitostí – podzemní garáže » vzniká registrací v registru zástav, je potřeba, aby sml. měla formu notář.zápisu, v podniku či soubory věcí – notář.zápis + zástavní registr
– zástavní právo je závislé na splnění závazku, se zástavou se může něco stát (znehodnocení, pokles hodnoty » dlužník jinak zajistí zástavní právo), zástava se může převést s pr.zatížením zástavou
– § 169
– funkce – podle toho zda je pohledávka už platná nebo ne
– funkce uhrazovací – po splatnosti, funkce zajišťovací – do splatnosti
– věřitel se uspokojí ve veřejné dražbě nebo v exekuci, exekuční titul – rozsudek soudu s vykonavatelností, prohlášení učiní dlužník u notáře, souhlasí s prodejem s prodejem v případě nesplnění závazku
– existuje bezpolné zástavní právo – zřízené pro zajištění jedné pohledávky na několika samostatných zástavách
– zánik - § 170/1 může být i prominutí dluhu
Podzástavní právo
b. podzástavní právo
– vzniká zastavením pohledávky, která je sama zajištěna zástavním právem
c. zadržovací právo
– předmět – věc movitá (kterou má věřitel reálně u sebe z nějakého právního důvodu), zadržovatel má vůči dlužníkovi splatnou pohledávku a protože nebyla splněna, tak si zadržovatel může movitou věc ponechat pro zajištění splatné pohledávky
– jednostranný právní úkon zadržovatele, i když mi opraví auto a já to nezaplatím, tak si ho může ponechat – nesmí ho prodat, musí zabránit ztrátě, odcizení, poničení, musí se o něho starat, zadržitel vyrozumí bez zbytečného odkladu dlužníka
– pohledávka podle novely může být peněžitá i nepeněžitá
d. věcná břemena
– lze zřídit k nemovitostem, pr.důvod vzniku = právní titul, vznik pr.důvodu – sml.pís., rozhodnutí soudu či jiného st.orgánu, dohoda dědiců s požehnáním soudu, ze zákona, i závětí může vzniknout
– pís.sml. – nemovitost, sml.str., způsob, ve kterém věcné břemeno spočívá
– samotný vznik – zápis do katastru nemovitostí
– většinou omnitere, či pati
– může odpovídat plnění, které svědčí určité osobě (rodiče jsou staří, převedou majetek na syna a syn musí strpět, aby tam bydleli, může být uložena i povinnost, aby jim syn nakupoval, atd., kdyby syn byl v úpadku, musel by to prodat i s tím věcným břemenem – s rodiči)
– věcné břemeno – podle zvláštního zákona, nezapisují se do katastru – kabel mi jde přes zahradu (když stavím dům a prokopnu kabel – mám stavební povolení a neupozorní mě na to, že tam kabel je, jsem z obliga). Když mám na zahradě sloup el.vedení, musím tam pustit lidi, aby osekali větve
– vzniká zastavením pohledávky, která je sama zajištěna zástavním právem
c. zadržovací právo
– předmět – věc movitá (kterou má věřitel reálně u sebe z nějakého právního důvodu), zadržovatel má vůči dlužníkovi splatnou pohledávku a protože nebyla splněna, tak si zadržovatel může movitou věc ponechat pro zajištění splatné pohledávky
– jednostranný právní úkon zadržovatele, i když mi opraví auto a já to nezaplatím, tak si ho může ponechat – nesmí ho prodat, musí zabránit ztrátě, odcizení, poničení, musí se o něho starat, zadržitel vyrozumí bez zbytečného odkladu dlužníka
– pohledávka podle novely může být peněžitá i nepeněžitá
d. věcná břemena
– lze zřídit k nemovitostem, pr.důvod vzniku = právní titul, vznik pr.důvodu – sml.pís., rozhodnutí soudu či jiného st.orgánu, dohoda dědiců s požehnáním soudu, ze zákona, i závětí může vzniknout
– pís.sml. – nemovitost, sml.str., způsob, ve kterém věcné břemeno spočívá
– samotný vznik – zápis do katastru nemovitostí
– většinou omnitere, či pati
– může odpovídat plnění, které svědčí určité osobě (rodiče jsou staří, převedou majetek na syna a syn musí strpět, aby tam bydleli, může být uložena i povinnost, aby jim syn nakupoval, atd., kdyby syn byl v úpadku, musel by to prodat i s tím věcným břemenem – s rodiči)
– věcné břemeno – podle zvláštního zákona, nezapisují se do katastru – kabel mi jde přes zahradu (když stavím dům a prokopnu kabel – mám stavební povolení a neupozorní mě na to, že tam kabel je, jsem z obliga). Když mám na zahradě sloup el.vedení, musím tam pustit lidi, aby osekali větve
Společné jmění manželů
3. Společné jmění manželů
– může být pouze mezi manželi, vzniká dnem uzavření manželství ze zákona, pozitivní definice – zákon stanoví, co tam patří » patří zde majetek získaný jedním nebo oběma za trvání manželství + závazky, které vznikly jednomu nebo oběma za trvání manželství, negativní – co tam nepatří » nepatří tam věci nabyté dědictvím nebo darem, majetek, který slouží osobní potřebě jednoho z manželů např. šperky v rámci zákonu o restituci majetku, majetek, který byl nabyt, pořízen za majetek, který tvoří oddělené vlastnictví, nepatří tam závazky týkající se odděleného majetku
– § 145/2, § 143 a, dohoda = notářský zápis = koakvizice - zúžit či rozšířit SJM, nemůžeme ho zrušit, ale můžeme ho oddálit až ke dni zániku manželství (každý nabývá majetek sám pro sebe)
– § 143 a/4 – pr.domněnka – má se za to, jestli se neví jestli to patří do SJM nebo ne, tak to tam patří
– § 144 pr.domněnka
Obsah pr.vztahu SJM
– majetek užívají stejně, nejsou dány podíly, každý má stejné právo samostatné
– § 145/2 nemohu třeba koupit bazén bez souhlasu manžela, v běžných věcích jde o zákonné zastoupení – mohu podepsat smlouvu a zaplatit opravu, atd. bez souhlasu manžela
– vůči třetím osobám – ze závazků jsou zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně
– § 147
Zrušení SJM
– 2 fáze – zaniká zánikem manželství, § 148 1, 2, 3, 4
– SJM může zaniknout za trvání manželství ve 2 případech:
– z. o konkurzu a vyrovnání – prohlášení konkurzu na majetek jednoho z manželů, pak SJM zanikne, druhý manžel se musí dohodnout v rámci konkurzního řízení a to se stvrdí soudem
– když jeden manžel byl odsouzen k propadnutí majetku v trestním řízení, pak SJM zaniká, ale druhý se vypořádá s finančním úřadem
Zánik SJM
– smrt, prohlášení za mrtvého, prohlášení manželství za neplatné, rozvod
– rozvod – hádky o majetek (dohoda o výchově a výživě dětí, dohoda o vypořádání majetku » tak je to jednoduché pro soud), dá se přednost dohodě v podobě písemné smlouvy. Nedohodnou-li se, platí 3letá prekluzivní lhůta od zániku manželství » dohodnou se nebo návrh podaný v této lhůtě, když ne, podají návrh – movitá věc – vlastníkem se stává ten, kdo ji využíval pro svou potřebu a své rodiny = pr.domněnka, nemovité věci - spoluvlastnictví
– může být pouze mezi manželi, vzniká dnem uzavření manželství ze zákona, pozitivní definice – zákon stanoví, co tam patří » patří zde majetek získaný jedním nebo oběma za trvání manželství + závazky, které vznikly jednomu nebo oběma za trvání manželství, negativní – co tam nepatří » nepatří tam věci nabyté dědictvím nebo darem, majetek, který slouží osobní potřebě jednoho z manželů např. šperky v rámci zákonu o restituci majetku, majetek, který byl nabyt, pořízen za majetek, který tvoří oddělené vlastnictví, nepatří tam závazky týkající se odděleného majetku
– § 145/2, § 143 a, dohoda = notářský zápis = koakvizice - zúžit či rozšířit SJM, nemůžeme ho zrušit, ale můžeme ho oddálit až ke dni zániku manželství (každý nabývá majetek sám pro sebe)
– § 143 a/4 – pr.domněnka – má se za to, jestli se neví jestli to patří do SJM nebo ne, tak to tam patří
– § 144 pr.domněnka
Obsah pr.vztahu SJM
– majetek užívají stejně, nejsou dány podíly, každý má stejné právo samostatné
– § 145/2 nemohu třeba koupit bazén bez souhlasu manžela, v běžných věcích jde o zákonné zastoupení – mohu podepsat smlouvu a zaplatit opravu, atd. bez souhlasu manžela
– vůči třetím osobám – ze závazků jsou zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně
– § 147
Zrušení SJM
– 2 fáze – zaniká zánikem manželství, § 148 1, 2, 3, 4
– SJM může zaniknout za trvání manželství ve 2 případech:
– z. o konkurzu a vyrovnání – prohlášení konkurzu na majetek jednoho z manželů, pak SJM zanikne, druhý manžel se musí dohodnout v rámci konkurzního řízení a to se stvrdí soudem
– když jeden manžel byl odsouzen k propadnutí majetku v trestním řízení, pak SJM zaniká, ale druhý se vypořádá s finančním úřadem
Zánik SJM
– smrt, prohlášení za mrtvého, prohlášení manželství za neplatné, rozvod
– rozvod – hádky o majetek (dohoda o výchově a výživě dětí, dohoda o vypořádání majetku » tak je to jednoduché pro soud), dá se přednost dohodě v podobě písemné smlouvy. Nedohodnou-li se, platí 3letá prekluzivní lhůta od zániku manželství » dohodnou se nebo návrh podaný v této lhůtě, když ne, podají návrh – movitá věc – vlastníkem se stává ten, kdo ji využíval pro svou potřebu a své rodiny = pr.domněnka, nemovité věci - spoluvlastnictví
Reividikační žaloba – vydání věci
Reividikační žaloba – vydání věci. Věc má u sebe někdo jiný, než vlastník.
Negatorní žaloba – popírací žaloba. Vlastník se domáhá, aby jiná osoba zdržela určitéhojednání, neboť jím narušuje výkon jeho vlastnického práva. Ochranu poskytuje soud (§ 4, str. 7) nebo může i obecní úřad (§ 5, str. 7), v nezbytném případě mohu i svépomocí (§ 6, str. 7).
Omezení vlastnického práva (imise)
– právní úprava sousedských práv
– vychází z toho, že vlastnické právo jednoho vlastníka je omezeno vlastnickým právem jiného vlastníka (§ 127, odst. 1, str. 20). Citace §127 „Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku…………………“
– omezení vlastnického práva je pro všechny vlastníky stejné
Zánik vlastnického práva
Zánik vlastnického práva
1. zánik absolutní – zanikne právo jednoho vlastníka a nikomu jinému už vlastnické právo nevznikne
2. zánik relativní – zanikne vlastnické právo jednoho vlastníka a zároveň vznikne vlastnické právo druhého vlastníka (u smluv, jedná se o převody vlastnického práva).
2. Spoluvlastnictví
– věc ve vlastnictví několika osob = spoluvlastnictví
– osoby vytvoří společnou věc – postaví dům
– dědění – dědiců je více
– vyvratitelná pr.domněnka – pokud podíly nejsou určeny, tak všichni mají stejný podíl – ideální, ne skutečný
– 3 druhy pr.vztahu:
1. mezi spoluvlastníky ohledně společné věci
– důležitá je velikost podílů, každý se podílí na údržbě, zachování a užitcích společné věci podle výše svého podílu -> platí princip majority – menšina se musí podřídit většině
– nemusí tak učinit, když jde o zásadní změnu společné věci – minoritní vlastník se může obrátit na soud, když nesouhlasí s majoritou, soudní rozhodnutí je pak závazné pro všechny
Negatorní žaloba – popírací žaloba. Vlastník se domáhá, aby jiná osoba zdržela určitéhojednání, neboť jím narušuje výkon jeho vlastnického práva. Ochranu poskytuje soud (§ 4, str. 7) nebo může i obecní úřad (§ 5, str. 7), v nezbytném případě mohu i svépomocí (§ 6, str. 7).
Omezení vlastnického práva (imise)
– právní úprava sousedských práv
– vychází z toho, že vlastnické právo jednoho vlastníka je omezeno vlastnickým právem jiného vlastníka (§ 127, odst. 1, str. 20). Citace §127 „Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku…………………“
– omezení vlastnického práva je pro všechny vlastníky stejné
Zánik vlastnického práva
Zánik vlastnického práva
1. zánik absolutní – zanikne právo jednoho vlastníka a nikomu jinému už vlastnické právo nevznikne
2. zánik relativní – zanikne vlastnické právo jednoho vlastníka a zároveň vznikne vlastnické právo druhého vlastníka (u smluv, jedná se o převody vlastnického práva).
2. Spoluvlastnictví
– věc ve vlastnictví několika osob = spoluvlastnictví
– osoby vytvoří společnou věc – postaví dům
– dědění – dědiců je více
– vyvratitelná pr.domněnka – pokud podíly nejsou určeny, tak všichni mají stejný podíl – ideální, ne skutečný
– 3 druhy pr.vztahu:
1. mezi spoluvlastníky ohledně společné věci
– důležitá je velikost podílů, každý se podílí na údržbě, zachování a užitcích společné věci podle výše svého podílu -> platí princip majority – menšina se musí podřídit většině
– nemusí tak učinit, když jde o zásadní změnu společné věci – minoritní vlastník se může obrátit na soud, když nesouhlasí s majoritou, soudní rozhodnutí je pak závazné pro všechny
Spoluvlastnictví
2. mezi spoluvlastníky a osobami třetími
– společníci jsou oprávněni i zavázáni vůči třetím osobám jednat solidárně (společně a nerozdílně)
– třetí osoba = věřitel si může vybrat jednoho ze spoluvlastníků, aby plnil (splnil celý dluh)
– platí zásada – 1 za všechny, všichni za 1
– jeden spoluvlastník musí splnit celý dluh (závazek několika spoluvlastníků se jeví jako jeden).
– následný regres – řídí se velikostí podílů – ten, který celé toto splnil, má toto právo
– třetí osoba = dlužník může plnit komukoli, když splní, zaniká celý závazek
3. každého spoluvlastníka zvlášť k třetím osobám, ohledně svého podílu
– při prodeji společné věci je zde zákonné předkupní právo – chci svůj podíl prodat, jsem povinna ho nejprve nabídnout ostatním spoluvlastníkům, když ho nechtějí odkoupit, pak ho mohu nabídnout třetí osobě
– tohle neplatí, když to převádím na osobu blízkou (nepotřebuji souhlas, nikdo mi v tom nemůže zabránit)
Zrušení spoluvlastnictví
– platí, že zánik má 2 fáze – zrušení a vypořádání mezi spoluvlastníky
– dává se přednost dohodě (společně to prodají nebo jeden z nich bude vlastník a vlastnictví ostatních bude vypořádáno, …)
– dohoda o věci movité – není nutná písemná forma, ale jsou povinni si vydat pís.potvrzení o tom, jak se vypořádali = kvitance
– u nemovitosti je třeba pís.forma
– když by k dohodě nedošlo – soud žádán o zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání (soud je vázán návrhem žalobce = petitem)
– soud musí přihlížet k využití věci (jak a kým)
– soud má pravidla pro vypořádávání (rozdělit tu věc , pokud to jde a je to reálné
– přikáže věc do vlastnictví jednoho, ostatní budou vypořádáni – přihlíží se k užití té věci, prodej – výtěžek rozdělen podle velikostí podílu)
– společníci jsou oprávněni i zavázáni vůči třetím osobám jednat solidárně (společně a nerozdílně)
– třetí osoba = věřitel si může vybrat jednoho ze spoluvlastníků, aby plnil (splnil celý dluh)
– platí zásada – 1 za všechny, všichni za 1
– jeden spoluvlastník musí splnit celý dluh (závazek několika spoluvlastníků se jeví jako jeden).
– následný regres – řídí se velikostí podílů – ten, který celé toto splnil, má toto právo
– třetí osoba = dlužník může plnit komukoli, když splní, zaniká celý závazek
3. každého spoluvlastníka zvlášť k třetím osobám, ohledně svého podílu
– při prodeji společné věci je zde zákonné předkupní právo – chci svůj podíl prodat, jsem povinna ho nejprve nabídnout ostatním spoluvlastníkům, když ho nechtějí odkoupit, pak ho mohu nabídnout třetí osobě
– tohle neplatí, když to převádím na osobu blízkou (nepotřebuji souhlas, nikdo mi v tom nemůže zabránit)
Zrušení spoluvlastnictví
– platí, že zánik má 2 fáze – zrušení a vypořádání mezi spoluvlastníky
– dává se přednost dohodě (společně to prodají nebo jeden z nich bude vlastník a vlastnictví ostatních bude vypořádáno, …)
– dohoda o věci movité – není nutná písemná forma, ale jsou povinni si vydat pís.potvrzení o tom, jak se vypořádali = kvitance
– u nemovitosti je třeba pís.forma
– když by k dohodě nedošlo – soud žádán o zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání (soud je vázán návrhem žalobce = petitem)
– soud musí přihlížet k využití věci (jak a kým)
– soud má pravidla pro vypořádávání (rozdělit tu věc , pokud to jde a je to reálné
– přikáže věc do vlastnictví jednoho, ostatní budou vypořádáni – přihlíží se k užití té věci, prodej – výtěžek rozdělen podle velikostí podílu)
Obsah vlastnického práva
Obsah vlastnického práva
– obsahem každého práva jsou práva a povinnosti
– vlastnická triáda (opakování, měly jsme již minule) – oprávnění vlastníka věc užívat a brát z ní její plody a užitky.
– vlastník u plodonosných věcí (stromy, zvířata) – vlastníkem plodu je majitel plodonosné věci
Užitky (fruktus)
1. Fruktus naturales – přírodní plody, např. jablka, zvířata, obilí na poli
2. Fruktus civiles – úroky z peněz, dividenda
Ius possidenta
– právo věc držet
Ius disponenti
– právo nakládat s věcí (mohu např. zřídit zástavu, věc pronajmout)
– jedná se o projev dispozičního práva. Stále ale zůstávám vlastníkem věci.
Detence
– věc má u sebe někdo jiný, než vlastník, ale z vůle vlastníka a jiného důvodu, než vlastnictví (např. auto na leasing, pronájem)
Detentor
– ten, kdo věc užívá.
Ochrana vlastnického práva
– vlastnickému právu poskytuje ochranu celý náš právní řád, počínaje Listinou lidských práv a svobod (obsah vlastnictví je vždy stejný, ať je vlastníkem kdokoliv)
– dnes existuje jen jedno jediné vlastnictví (dříve tomu tak nebylo)
– v Listině je obsaženo právo vlastnit majetek
– vlastnické právo dále chrání trestní zákon (trestné činy krádež, zpronevěra, podvod)
– další ochranu poskytuje občanský zákoník
– obsahem každého práva jsou práva a povinnosti
– vlastnická triáda (opakování, měly jsme již minule) – oprávnění vlastníka věc užívat a brát z ní její plody a užitky.
– vlastník u plodonosných věcí (stromy, zvířata) – vlastníkem plodu je majitel plodonosné věci
Užitky (fruktus)
1. Fruktus naturales – přírodní plody, např. jablka, zvířata, obilí na poli
2. Fruktus civiles – úroky z peněz, dividenda
Ius possidenta
– právo věc držet
Ius disponenti
– právo nakládat s věcí (mohu např. zřídit zástavu, věc pronajmout)
– jedná se o projev dispozičního práva. Stále ale zůstávám vlastníkem věci.
Detence
– věc má u sebe někdo jiný, než vlastník, ale z vůle vlastníka a jiného důvodu, než vlastnictví (např. auto na leasing, pronájem)
Detentor
– ten, kdo věc užívá.
Ochrana vlastnického práva
– vlastnickému právu poskytuje ochranu celý náš právní řád, počínaje Listinou lidských práv a svobod (obsah vlastnictví je vždy stejný, ať je vlastníkem kdokoliv)
– dnes existuje jen jedno jediné vlastnictví (dříve tomu tak nebylo)
– v Listině je obsaženo právo vlastnit majetek
– vlastnické právo dále chrání trestní zákon (trestné činy krádež, zpronevěra, podvod)
– další ochranu poskytuje občanský zákoník
Držba
Držba:
– vydržení vlastnického práva,
– faktický stav, kdy oprávněný držitel nakládá s věcí jako se svou, myslí si, že je vlastníkem, ale právně vlastník není (důležitá role – dobrá víra), když se pravý vlastník neukáže, dojde k vydržení – vlastnické právo po uplynutí vydržecí lhůty přechází na držitele
– pokud vlastník ve vydržecí lhůtě věc prodá či převede, držba pokračuje » vydržecí doby se pak sčítají
Věci ztracené:
– (§ 135, str. 21)
– ztráta věci je právní událost přičemž platí, že i ztracená věc má svého vlastníka
– kdo najde ztracenou věc, musí ji vrátit vlastníkovi, je-li znám; ení-li znám, musí věc odevzdat státu
– od chvíle, kdy věc najdu, začíná běžet 1 roční lhůta, ve které se vlastník může přihlásit; po uplynutí této doby připadá nalezená věc státu
– nálezci náleží 10% z ceny nalezené věci plus vynaložené náklady (např. jízdné na obecní úřad, kde věc odevzdávám)
Opuštění věci (derelikce):
– okamžikem opuštění se vlastníkem věci stává stát
– opuštění je projev vůle a jde tak o právní úkon
Věci skryté (poklady, archeologické nálezy, věci skryté ve zdi):
– patří rovněž státu
– nálezce má právo na nálezné ve výši 10% z ceny + náklady (stejné jako u věcí nalezených)
– u nás zatím (tzn. není obsaženo v současném Občanském zákoníku, ale v novém to již bude), že vlastník pozemku je také vlastníkem stavby (§ 135c, str. 21)
– vydržení vlastnického práva,
– faktický stav, kdy oprávněný držitel nakládá s věcí jako se svou, myslí si, že je vlastníkem, ale právně vlastník není (důležitá role – dobrá víra), když se pravý vlastník neukáže, dojde k vydržení – vlastnické právo po uplynutí vydržecí lhůty přechází na držitele
– pokud vlastník ve vydržecí lhůtě věc prodá či převede, držba pokračuje » vydržecí doby se pak sčítají
Věci ztracené:
– (§ 135, str. 21)
– ztráta věci je právní událost přičemž platí, že i ztracená věc má svého vlastníka
– kdo najde ztracenou věc, musí ji vrátit vlastníkovi, je-li znám; ení-li znám, musí věc odevzdat státu
– od chvíle, kdy věc najdu, začíná běžet 1 roční lhůta, ve které se vlastník může přihlásit; po uplynutí této doby připadá nalezená věc státu
– nálezci náleží 10% z ceny nalezené věci plus vynaložené náklady (např. jízdné na obecní úřad, kde věc odevzdávám)
Opuštění věci (derelikce):
– okamžikem opuštění se vlastníkem věci stává stát
– opuštění je projev vůle a jde tak o právní úkon
Věci skryté (poklady, archeologické nálezy, věci skryté ve zdi):
– patří rovněž státu
– nálezce má právo na nálezné ve výši 10% z ceny + náklady (stejné jako u věcí nalezených)
– u nás zatím (tzn. není obsaženo v současném Občanském zákoníku, ale v novém to již bude), že vlastník pozemku je také vlastníkem stavby (§ 135c, str. 21)
Nabytí vlastnictví ze zákona
Nabytí vlastnictví ze zákona:
– př. v osobním užívání jsme měly pozemek a ze zákona jsme se staly jeho vlastníkem (platilo zejména po revoluci)
Na základě soudu:
– soud zruší spoluvlastnictví a jeden ze spoluvlastníků se stává jediným vlastníkem
Na základě správního řízení (vyvlastnění):
– musí být ve veřejném zájmu, v nezbytně nutné míře, za úplatu a jen pokud nejde převodu dosáhnout jinak, např. dohodou
Derivativní (odvozené) nabytí vlastnictví
– odvozené způsoby vlastnictví jsou z vůle vlastníka. Vlastník odvozuje své vlastnictví od předchozího vlastníka. Je na základě smlouvy (např. darovací, kupní…)
Právní důvod nabytí (titul):
– u převodu smlouva, postačuje jakákoliv forma smlouvy, pouze u nemovitostí je potřeba písemná smlouva
U movitých věcí:
– dochází k převodu vlastnických práv převodem (předáním)
– převod je vždy aktivní
U nemovitostí:
– až vkladem do katastru nemovitostí, přičemž účinky nastávají dnem podání návrhu na vklad
– usnesení o vkladu do nemovitostí o vkladu je zpětné k datu podání návrhu (pozn. většinou jsou totiž dlouhé čekací doby, než se nemovitost zapíše do registru nemovitostí)
Přechod:
– na základě jiných právních skutečností, než smlouvy (např. dědění – účinky ke dni smrti zůstavitele)
– př. v osobním užívání jsme měly pozemek a ze zákona jsme se staly jeho vlastníkem (platilo zejména po revoluci)
Na základě soudu:
– soud zruší spoluvlastnictví a jeden ze spoluvlastníků se stává jediným vlastníkem
Na základě správního řízení (vyvlastnění):
– musí být ve veřejném zájmu, v nezbytně nutné míře, za úplatu a jen pokud nejde převodu dosáhnout jinak, např. dohodou
Derivativní (odvozené) nabytí vlastnictví
– odvozené způsoby vlastnictví jsou z vůle vlastníka. Vlastník odvozuje své vlastnictví od předchozího vlastníka. Je na základě smlouvy (např. darovací, kupní…)
Právní důvod nabytí (titul):
– u převodu smlouva, postačuje jakákoliv forma smlouvy, pouze u nemovitostí je potřeba písemná smlouva
U movitých věcí:
– dochází k převodu vlastnických práv převodem (předáním)
– převod je vždy aktivní
U nemovitostí:
– až vkladem do katastru nemovitostí, přičemž účinky nastávají dnem podání návrhu na vklad
– usnesení o vkladu do nemovitostí o vkladu je zpětné k datu podání návrhu (pozn. většinou jsou totiž dlouhé čekací doby, než se nemovitost zapíše do registru nemovitostí)
Přechod:
– na základě jiných právních skutečností, než smlouvy (např. dědění – účinky ke dni smrti zůstavitele)
Lhůty
Lhůty
– časové určení – počátek a konec je přesně stanoven
lhůta promlčecí
– uplynutím této lhůty nastane promlčení práva, je nutné, aby povinný vznesl námitku promlčení (pokud by ji nevznesl, tak soud to právo přizná), promlčení nečiní s právem nic, soud přihlíží jen k námitce
lhůta prekluzivní
– uplynutím prekluzivní lhůty právo zaniká (u předchozího ne), za lhůtou je tedy věta: jinak právo zaniká
– promlčují se všechna práva majetková –práva na majetková plnění peněžitá i nepeněžitá, většina v obecné promlčecí lhůtě 3 let
– nepromlčují se vlastnická práva
lhůta subjektivní
– např. 3 měsíce, začíná od okamžiku, kdy se oprávněný dozví o určité skutečnosti
lhůta objektivní
– začíná od okamžiku, kdy ta skutečnost nastala (je delší, omezuje běh lhůty subjektivní), např. 3 roky
– obě lhůty se musí prokázat, např. § 106, § 107
– právní událost – nezávisí na naší vůli (smrt, narození)
– domácnost – fyz.osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby
– blízké osoby – platí pro celý pr.řád
– - příbuzný v řadě přímé (ascendenti – předci, descendenti – potomci)
– linie pobočná – 1.stupeň – sourozenci, 2.stupeň – bratranci
– manžel
– osoba, která by pociťovala něčí újmu jako újmu vlastní
– časové určení – počátek a konec je přesně stanoven
lhůta promlčecí
– uplynutím této lhůty nastane promlčení práva, je nutné, aby povinný vznesl námitku promlčení (pokud by ji nevznesl, tak soud to právo přizná), promlčení nečiní s právem nic, soud přihlíží jen k námitce
lhůta prekluzivní
– uplynutím prekluzivní lhůty právo zaniká (u předchozího ne), za lhůtou je tedy věta: jinak právo zaniká
– promlčují se všechna práva majetková –práva na majetková plnění peněžitá i nepeněžitá, většina v obecné promlčecí lhůtě 3 let
– nepromlčují se vlastnická práva
lhůta subjektivní
– např. 3 měsíce, začíná od okamžiku, kdy se oprávněný dozví o určité skutečnosti
lhůta objektivní
– začíná od okamžiku, kdy ta skutečnost nastala (je delší, omezuje běh lhůty subjektivní), např. 3 roky
– obě lhůty se musí prokázat, např. § 106, § 107
– právní událost – nezávisí na naší vůli (smrt, narození)
– domácnost – fyz.osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby
– blízké osoby – platí pro celý pr.řád
– - příbuzný v řadě přímé (ascendenti – předci, descendenti – potomci)
– linie pobočná – 1.stupeň – sourozenci, 2.stupeň – bratranci
– manžel
– osoba, která by pociťovala něčí újmu jako újmu vlastní
2. ČÁST DRUHÁ - VĚCNÁ PRÁVA
– vztahují se k věci
– práva absolutní – jedna osoba je určitá a tato osoba má převážně oprávnění a všichni ostatní jsou povinni nerušit tuto osobu při výkonu těchto oprávnění
– druhy:
1. Vlastnické právo
2. Spoluvlastnictví
3. Společné jmění manželů
4. Práva k věci cizí:
a. zástavní
b. podzástavní
c. zadržovací
d. věcná břemena
1. Vlastnické právo
– vztah vlastníka k určité věci, který je neomezen stejným právem nikoho jiného ke stejné věci, v téže době (právní panství nad věcí)
– nejsilnější věcné právo
– nepromlčuje se
– u nás platí – každá věc má svého pána (když není nikdo, tak je tu stát)
– vlastnická triáda – 3 oprávnění vlastníka – věc držet, užívat a brát z ní plody a užitky, a disponovat s ní
– nabývání vlastnictví:
Originární nabytí vlastnictví
– případy, kdy vlastník neodvozuje své vlastnické právo od předchozího vlastníka (vytvoření nové věci, zpracování vlastní věci z cizí věci)
– zásada - rozhodující je dobrá víra a další zásada – vlastníkem takto nově vzniklé věci se stává ten, jehož podíl na této věci je větší
-
– práva absolutní – jedna osoba je určitá a tato osoba má převážně oprávnění a všichni ostatní jsou povinni nerušit tuto osobu při výkonu těchto oprávnění
– druhy:
1. Vlastnické právo
2. Spoluvlastnictví
3. Společné jmění manželů
4. Práva k věci cizí:
a. zástavní
b. podzástavní
c. zadržovací
d. věcná břemena
1. Vlastnické právo
– vztah vlastníka k určité věci, který je neomezen stejným právem nikoho jiného ke stejné věci, v téže době (právní panství nad věcí)
– nejsilnější věcné právo
– nepromlčuje se
– u nás platí – každá věc má svého pána (když není nikdo, tak je tu stát)
– vlastnická triáda – 3 oprávnění vlastníka – věc držet, užívat a brát z ní plody a užitky, a disponovat s ní
– nabývání vlastnictví:
Originární nabytí vlastnictví
– případy, kdy vlastník neodvozuje své vlastnické právo od předchozího vlastníka (vytvoření nové věci, zpracování vlastní věci z cizí věci)
– zásada - rozhodující je dobrá víra a další zásada – vlastníkem takto nově vzniklé věci se stává ten, jehož podíl na této věci je větší
-
Právní postihy
Právní postihy
– když nejsou splněny požadavky
– neplatný právní úkon:
a. absolutní - může na něj poukázat každý, není stanovena lhůta pro poukázání (většinou obč. zákoník)
b. relativní – může se dovolávat pouze druhý účastník právního vztahu, omezené lhůty (většinou podle obch. zákoníku)
Odporovatelnost
– obrana věřitele, prohlášení neplatnosti právních úkonů při kterých se dlužník zbavuje svého majetku s cílem poškodit věřitele (ten nemá na co vést exekuci)
Závazky vznikají na základě
– smlouvy (např. kupní)
– z deliktu (z porušení práva – např. z protiprávních úkonů)
– ze zákona
– když nejsou splněny požadavky
– neplatný právní úkon:
a. absolutní - může na něj poukázat každý, není stanovena lhůta pro poukázání (většinou obč. zákoník)
b. relativní – může se dovolávat pouze druhý účastník právního vztahu, omezené lhůty (většinou podle obch. zákoníku)
Odporovatelnost
– obrana věřitele, prohlášení neplatnosti právních úkonů při kterých se dlužník zbavuje svého majetku s cílem poškodit věřitele (ten nemá na co vést exekuci)
Závazky vznikají na základě
– smlouvy (např. kupní)
– z deliktu (z porušení práva – např. z protiprávních úkonů)
– ze zákona
Smlouvy
Smlouvy
Uzavírání smluv:
– postup uzavírání smluv je upraven Občanským zákoníkem
– smlouva je ujednání dvou či více stran o vzájemných právech a povinnostech
1. právní úkon – návrh smlouvy (objednávka, poptávka)
– musí obsahovat podstatné náležitosti (např. musí být adresný)
– musí vyplývat z vůle navrhovatele, který musí být vázán v případě přijetí
Neodvolatelný návrh smlouvy
– návrh musí být takto označen
– musí být uvedena akceptační lhůta
– nelze jej odvolat, lze jej pouze zrušit, ale jen pokud je zrušení dodáno současně s návrhem
– návrh zaniká uplynutím akceptační lhůty nebo pokud druhá strana pošle protinávrh či nesouhlasné stanovisko.
– protinávrh se pak stává novým návrhem
Odvolatelný návrh smlouvy
– lze odvolat, odvolání musí přijít druhé straně dřív, než se k němu druhá strana vyjádří
2. právní úkon (akceptace) – musí být shodné s návrhem a doručený druhé straně
Smlouva vznikne jen pokud je přijetí návrhu včasné (tj. ve lhůtě) a bezvýhradné. Smluvní strany se musí dohodnout o všech (tj. i nepodstatných) náležitostech.
Zásada neformálnosti smluv – většinu smluv v běžném životě neuzavíráme písemně, nikdy ale nemůžeme uzavřít smlouvu tacitně, tj. mlčky (tzn. tím, že mlčím projevím vůli). K uzavření smlouvy je potřeba aktivní projev vůle.
Písemnou podobu musí mít smlouva tehdy, pokud tak stanoví zákon či jedna ze smluvních stran.
Můžeme uzavřít jakoukoliv smlouvu, tj. i nepojmenovanou (innominální) smlouvu, jediná podmínka je, že nesmí být v rozporu se zákonem (např. prodej drog) a předmět musí být splnitelný.
Uzavírání smluv:
– postup uzavírání smluv je upraven Občanským zákoníkem
– smlouva je ujednání dvou či více stran o vzájemných právech a povinnostech
1. právní úkon – návrh smlouvy (objednávka, poptávka)
– musí obsahovat podstatné náležitosti (např. musí být adresný)
– musí vyplývat z vůle navrhovatele, který musí být vázán v případě přijetí
Neodvolatelný návrh smlouvy
– návrh musí být takto označen
– musí být uvedena akceptační lhůta
– nelze jej odvolat, lze jej pouze zrušit, ale jen pokud je zrušení dodáno současně s návrhem
– návrh zaniká uplynutím akceptační lhůty nebo pokud druhá strana pošle protinávrh či nesouhlasné stanovisko.
– protinávrh se pak stává novým návrhem
Odvolatelný návrh smlouvy
– lze odvolat, odvolání musí přijít druhé straně dřív, než se k němu druhá strana vyjádří
2. právní úkon (akceptace) – musí být shodné s návrhem a doručený druhé straně
Smlouva vznikne jen pokud je přijetí návrhu včasné (tj. ve lhůtě) a bezvýhradné. Smluvní strany se musí dohodnout o všech (tj. i nepodstatných) náležitostech.
Zásada neformálnosti smluv – většinu smluv v běžném životě neuzavíráme písemně, nikdy ale nemůžeme uzavřít smlouvu tacitně, tj. mlčky (tzn. tím, že mlčím projevím vůli). K uzavření smlouvy je potřeba aktivní projev vůle.
Písemnou podobu musí mít smlouva tehdy, pokud tak stanoví zákon či jedna ze smluvních stran.
Můžeme uzavřít jakoukoliv smlouvu, tj. i nepojmenovanou (innominální) smlouvu, jediná podmínka je, že nesmí být v rozporu se zákonem (např. prodej drog) a předmět musí být splnitelný.
Náležitosti právních úkonů
Náležitosti právních úkonů
– náležitosti subjektů právních úkonů (osoba, která ho činí)
– náležitosti vůle – projev vůle ve vnějším světě, musí být svobodná a vážná
– náležitosti projevu vůle – musí být určitá a srozumitelná
– náležitosti formy projevu:
a. výslovná (může být písemná, ústní, notářský zápis..
b. konkudentně – beze slov (automaty na kolu, cvakač lístků – také smlouva)
c. facitně – mlčky – nemůže se uzavřít smlouva (uplynutí akceptační lhůty např. nabídka na zboží) = ne každé mlčení je projevem vůle
– náležitosti obsahu:
a. podstatné – bez nich by právní úkon vůbec nevznikl (závěť musí obsahovat…, jinak je neplatná)
b. pravidelné
c. nahodilé
– náležitost předmětu:
a. možnost – právní úkony musí být možné (proveditelné)
b. dovolenost – aby předmět právního úkonu nebyl v rozporu se zákony
Právní úkon
– nesmí být v rozporu se zákonem, neodporuje právním normám = „Contra legem“
– nesmí obcházet zákon = „In fraudem legis“
– zákaz obcházení věřitelů = „In fraudem creditoris“
– náležitosti subjektů právních úkonů (osoba, která ho činí)
– náležitosti vůle – projev vůle ve vnějším světě, musí být svobodná a vážná
– náležitosti projevu vůle – musí být určitá a srozumitelná
– náležitosti formy projevu:
a. výslovná (může být písemná, ústní, notářský zápis..
b. konkudentně – beze slov (automaty na kolu, cvakač lístků – také smlouva)
c. facitně – mlčky – nemůže se uzavřít smlouva (uplynutí akceptační lhůty např. nabídka na zboží) = ne každé mlčení je projevem vůle
– náležitosti obsahu:
a. podstatné – bez nich by právní úkon vůbec nevznikl (závěť musí obsahovat…, jinak je neplatná)
b. pravidelné
c. nahodilé
– náležitost předmětu:
a. možnost – právní úkony musí být možné (proveditelné)
b. dovolenost – aby předmět právního úkonu nebyl v rozporu se zákony
Právní úkon
– nesmí být v rozporu se zákonem, neodporuje právním normám = „Contra legem“
– nesmí obcházet zákon = „In fraudem legis“
– zákaz obcházení věřitelů = „In fraudem creditoris“
Způsobilost k právním úkonům
Způsobilost k právním úkonům
a. FO
– dosažením 18ti let má plnou způsobilost, do té doby mají omezenou způsobilost, která odpovídá jejich věku
– jakmile osoba dovrší 16ti let a uzavře manželství (souhlasem soudu), získá způsobilost k právním úkonům
– takto nabytá způsobilost nezaniká ani rozvodem
b. PO
– kryje se s právní subjektivitou, statutární orgány jednají jménem PO
Deliktní způsobilost
– od 15ti let trestní zodpovědnost
– občansko-právní zodpovědnost = odpovědnost za škody, zanedbávání dohledu
Zastoupení
– zastoupení – platí pro celý pr.řád, je to soukromoprávní norma, např. § 22
– zástupce – ten, kdo činí pr.úkony jménem zastoupeného a přitom práva a povinnosti vznikají přímo zastoupenému
– platí zde domněnka, že jedná sám za sebe
zákonné zastoupení
– přímo ze zákona (bez smluv a plných mocí)
– zástupce – když osoba nemá plnou způsobilost k pr.úkonům (duševní zdraví, věk)
– pokud nám je 18, jsme považováni za normální
– mohu být omezen či zbaven způsobilosti k pr.úkonům
– zákon o rodině – rodiče, pěstouni, osvojitelé – když nám není 18
– zástupce pro zletilou, ale omezenou osobu ve způsobilosti k pr.úkonům – soud stanoví opatrovníka (v rozsudku určí soud, ke kterým pr.úkonům osoba způsobilá není, ke všem ostatním potom je)
– rozvod – střet zájmů – zastoupený a zástupce (kolizní opatrovník = jen pro určitý případ)
smluvní zastoupení
– zastoupení na základě plné moci – 2stranný úkon - smlouva o zastoupení stanoví si pravidla, nemusí mít písemnou formu (jen, když to vyžaduje zákon), jednostranný úkon – plná moc – zástupce činí pr.úkony za zastoupeného
– plná moc – 1. generální – ke všem pr.úkonům (jedná můj zástupce), musí mít písemnou formu, zvláštní případ je prokura v obchodním zákoníku – vzniká zápisem do obchodního rejstříku, 2. speciální – k určitému speciálnímu pr.úkonu nebo k určitým pr.úkonům, 3. individuální – pro jeden pr.úkon – musí mít písemnou formu, jen když k tomu pr.úkonu samotnému je potřebná
– zástupce může postoupit plnou moc jinému se souhlasem zastoupeného
– zánik plné moci – § 33b, odst. b -> smrtí zastoupeného – nevyplívá-li z jejího obsahu něco jiného
– zástupce může plnou moc vypovědět a zastoupený ji může odvolat
a. FO
– dosažením 18ti let má plnou způsobilost, do té doby mají omezenou způsobilost, která odpovídá jejich věku
– jakmile osoba dovrší 16ti let a uzavře manželství (souhlasem soudu), získá způsobilost k právním úkonům
– takto nabytá způsobilost nezaniká ani rozvodem
b. PO
– kryje se s právní subjektivitou, statutární orgány jednají jménem PO
Deliktní způsobilost
– od 15ti let trestní zodpovědnost
– občansko-právní zodpovědnost = odpovědnost za škody, zanedbávání dohledu
Zastoupení
– zastoupení – platí pro celý pr.řád, je to soukromoprávní norma, např. § 22
– zástupce – ten, kdo činí pr.úkony jménem zastoupeného a přitom práva a povinnosti vznikají přímo zastoupenému
– platí zde domněnka, že jedná sám za sebe
zákonné zastoupení
– přímo ze zákona (bez smluv a plných mocí)
– zástupce – když osoba nemá plnou způsobilost k pr.úkonům (duševní zdraví, věk)
– pokud nám je 18, jsme považováni za normální
– mohu být omezen či zbaven způsobilosti k pr.úkonům
– zákon o rodině – rodiče, pěstouni, osvojitelé – když nám není 18
– zástupce pro zletilou, ale omezenou osobu ve způsobilosti k pr.úkonům – soud stanoví opatrovníka (v rozsudku určí soud, ke kterým pr.úkonům osoba způsobilá není, ke všem ostatním potom je)
– rozvod – střet zájmů – zastoupený a zástupce (kolizní opatrovník = jen pro určitý případ)
smluvní zastoupení
– zastoupení na základě plné moci – 2stranný úkon - smlouva o zastoupení stanoví si pravidla, nemusí mít písemnou formu (jen, když to vyžaduje zákon), jednostranný úkon – plná moc – zástupce činí pr.úkony za zastoupeného
– plná moc – 1. generální – ke všem pr.úkonům (jedná můj zástupce), musí mít písemnou formu, zvláštní případ je prokura v obchodním zákoníku – vzniká zápisem do obchodního rejstříku, 2. speciální – k určitému speciálnímu pr.úkonu nebo k určitým pr.úkonům, 3. individuální – pro jeden pr.úkon – musí mít písemnou formu, jen když k tomu pr.úkonu samotnému je potřebná
– zástupce může postoupit plnou moc jinému se souhlasem zastoupeného
– zánik plné moci – § 33b, odst. b -> smrtí zastoupeného – nevyplívá-li z jejího obsahu něco jiného
– zástupce může plnou moc vypovědět a zastoupený ji může odvolat
OBECNÁ ČÁST OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU
1. OBECNÁ ČÁST OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU
– zákon č. 40 z roku 1964 – mnohokrát novelizován
– nyní má proběhnout velká rekodifikace kvůli EU
– je základní soukromoprávní normou - rovnost postavení subjektů
– převažují dispozitivní normy – nabízejí určitá řešení, když něco neřeší automaticky platí zákon
– osobní (subjekty) a věcný rozsah působnosti (druh právních vztahů)
– řeší majetkové vztahy mezi fyzickými a právnickými osobami, pokud tyto vztahy neupravují jiné zákony (obchodní zákoník)
– ochrana osob
Subjekty občansko-právních vztahů
– způsobilost být účastníkem právních vztahů – právní subjektivita
a. fyzické osoby
b. právnické osoby
c. stát
a. FO
– způsobilost má od narození (nasciturus – plod), za předpokladu, že se narodí živé (stačí aby žilo chvilinku, už může dědit, být obdarován…)
– trvá po celý život, zaniká smrtí, nemůže být omezena
– když není úmrtní list – řízení o prohlášení za mrtvou – prohlášení za mrtvou (osoba je téměř jistě mrtvá)
– osoba je nezvěstná – je pravděpodobné, že je osoba mrtvá
– pokud se osoba objeví, vztahy se vrátí – mimo manželství (platí manželství nové..zůstává pouze když pozůstalý nevstoupí do nového manželského svazku)
b. PO
– způsobilost = mít práva a povinnosti
– školy, nadace, obce (jednotky územní samosprávy), sdružení korporační společnosti
– právní subjektivita – PO musí být založeny (zřízeny), registrace = vnik právnické osoby = vzniká právní subjektivita
– některé mají subjektivitu přímo ze zákona – nemá právotvorný význam (např. zkon o státním podniku)
– právní subjektivita (na rozdíl od FO) může být omezena ze zákona (politické strany nemlžou podnikat)
c. STÁT
– pokud je v občansko-právních vztazích, je postavení PO (rovné postavení)
– zákon č. 40 z roku 1964 – mnohokrát novelizován
– nyní má proběhnout velká rekodifikace kvůli EU
– je základní soukromoprávní normou - rovnost postavení subjektů
– převažují dispozitivní normy – nabízejí určitá řešení, když něco neřeší automaticky platí zákon
– osobní (subjekty) a věcný rozsah působnosti (druh právních vztahů)
– řeší majetkové vztahy mezi fyzickými a právnickými osobami, pokud tyto vztahy neupravují jiné zákony (obchodní zákoník)
– ochrana osob
Subjekty občansko-právních vztahů
– způsobilost být účastníkem právních vztahů – právní subjektivita
a. fyzické osoby
b. právnické osoby
c. stát
a. FO
– způsobilost má od narození (nasciturus – plod), za předpokladu, že se narodí živé (stačí aby žilo chvilinku, už může dědit, být obdarován…)
– trvá po celý život, zaniká smrtí, nemůže být omezena
– když není úmrtní list – řízení o prohlášení za mrtvou – prohlášení za mrtvou (osoba je téměř jistě mrtvá)
– osoba je nezvěstná – je pravděpodobné, že je osoba mrtvá
– pokud se osoba objeví, vztahy se vrátí – mimo manželství (platí manželství nové..zůstává pouze když pozůstalý nevstoupí do nového manželského svazku)
b. PO
– způsobilost = mít práva a povinnosti
– školy, nadace, obce (jednotky územní samosprávy), sdružení korporační společnosti
– právní subjektivita – PO musí být založeny (zřízeny), registrace = vnik právnické osoby = vzniká právní subjektivita
– některé mají subjektivitu přímo ze zákona – nemá právotvorný význam (např. zkon o státním podniku)
– právní subjektivita (na rozdíl od FO) může být omezena ze zákona (politické strany nemlžou podnikat)
c. STÁT
– pokud je v občansko-právních vztazích, je postavení PO (rovné postavení)
Účinky patentu podobné OZ
Účinky patentu podobné OZ
- sám může užívat, poskytovat licenci
- předávat čin převádět patent
- patent - platnost 20 let, udržovací poplatky
Patent
- nucená licence
o výsadní právo majitele patentu
o stát bez souhlasu majitele udělí v rámci veřejného prospěchu (válka, epidemie) nebo leží ladem a odmítá udělit licenci 4 roky od podání přihlášky + udělení patentu
Průmyslový vzor
- 207/2000 Sb. ochraně průmyslových vzorů
- vzhled výrobku či jeho částí spočívající ve znacích:
estetický vzor - jak to vypadá => linie obrysů, barev, tvarů, struktury, materiálu, samotného výrobku, nebo jeho zdobení
výrobek vyroben průmyslově, řemeslně včetně součástek, obalu, úpravy, grafických symbolů, topografie (výluka - PC program)
- sám může užívat, poskytovat licenci
- předávat čin převádět patent
- patent - platnost 20 let, udržovací poplatky
Patent
- nucená licence
o výsadní právo majitele patentu
o stát bez souhlasu majitele udělí v rámci veřejného prospěchu (válka, epidemie) nebo leží ladem a odmítá udělit licenci 4 roky od podání přihlášky + udělení patentu
Průmyslový vzor
- 207/2000 Sb. ochraně průmyslových vzorů
- vzhled výrobku či jeho částí spočívající ve znacích:
estetický vzor - jak to vypadá => linie obrysů, barev, tvarů, struktury, materiálu, samotného výrobku, nebo jeho zdobení
výrobek vyroben průmyslově, řemeslně včetně součástek, obalu, úpravy, grafických symbolů, topografie (výluka - PC program)
Složený výrobek
Složený výrobek
- z vyměnitelných částí - chráněný
- musí být nový - veřejnosti nebyl zpřístupněn shodný průmyslový vzor (zápis do rejstříku, vystavení, užívání v obchodě, jiné zveřejnění) => liší se pouze nepodstatnými znaky
- individuální povaha - původce FO
- individualita - celkový dojem plynoucí z průmysl.vzoru na informace uživatele je jiný než uživatele průmyslového vzoru
N - nezapsatelný průmyslový vzor odporuje veřejnému pořádku
- shodný s PV se starším datem
Ochrana - rozsah - vyobrazí PV - dle rejstříku PV => fotka - grafické zobrazení, detailnější = lepší.
- situace - později přihlášený PV nevyvolá odlišující dojem
- prodloužena doba 5 let, o 5 let na celkovou dobu 25 let
- žádost o prodloužení nejpozději 6 měsíců po uplynutí ochrany
Užitný vzor = vzor o technických řešeních, o technickém fungování výrobku
- z vyměnitelných částí - chráněný
- musí být nový - veřejnosti nebyl zpřístupněn shodný průmyslový vzor (zápis do rejstříku, vystavení, užívání v obchodě, jiné zveřejnění) => liší se pouze nepodstatnými znaky
- individuální povaha - původce FO
- individualita - celkový dojem plynoucí z průmysl.vzoru na informace uživatele je jiný než uživatele průmyslového vzoru
N - nezapsatelný průmyslový vzor odporuje veřejnému pořádku
- shodný s PV se starším datem
Ochrana - rozsah - vyobrazí PV - dle rejstříku PV => fotka - grafické zobrazení, detailnější = lepší.
- situace - později přihlášený PV nevyvolá odlišující dojem
- prodloužena doba 5 let, o 5 let na celkovou dobu 25 let
- žádost o prodloužení nejpozději 6 měsíců po uplynutí ochrany
Užitný vzor = vzor o technických řešeních, o technickém fungování výrobku
Práva z OZ
Práva z OZ:
- označovat výrobky a služby - na výrobky + obaly
- uvádět na trh, skladovat, vyvážet, dovážet, reklama produktů
- ®
- nikdo jiný to nesmí dělat
- majitel OZ - informace o původu výrobku - u někoho najde jeho známku, která je podobná či zaměnitelná => žádá celní úřad, aby nepustil do oběhu zboží, takto označeno
- vydavatel v tisku označil OZ, musí přidat číslo zápisu do rejstříku
- majitel FO či PO
- převoditelný, licencovatelný - smlouva - majitel a uživatel OZ, může užívat, účinnost zápisem do rejstříku
- prodej - možný přechod smrtí = FO = dědic; PO = na jiný orgán
- ochrana trvá 110 let - vždy prodloužené o 10 let na nekonečně dlouhou dobu
Vynález
- podřízeno EU - 527/90 Sb.
- je či není patentovatelný?
Průmyslové právo - licence na vynález
- označovat výrobky a služby - na výrobky + obaly
- uvádět na trh, skladovat, vyvážet, dovážet, reklama produktů
- ®
- nikdo jiný to nesmí dělat
- majitel OZ - informace o původu výrobku - u někoho najde jeho známku, která je podobná či zaměnitelná => žádá celní úřad, aby nepustil do oběhu zboží, takto označeno
- vydavatel v tisku označil OZ, musí přidat číslo zápisu do rejstříku
- majitel FO či PO
- převoditelný, licencovatelný - smlouva - majitel a uživatel OZ, může užívat, účinnost zápisem do rejstříku
- prodej - možný přechod smrtí = FO = dědic; PO = na jiný orgán
- ochrana trvá 110 let - vždy prodloužené o 10 let na nekonečně dlouhou dobu
Vynález
- podřízeno EU - 527/90 Sb.
- je či není patentovatelný?
Průmyslové právo - licence na vynález
Patent = osvědčení o vynálezu - právo
Patent = osvědčení o vynálezu - právo
- udělíme na vynálezy, jsou nové, výsledkem duševní tvůrčí činnosti, průmyslově využitelné
1. něco je vynález - technické řešení … průmyslově využitelné
2. nelze patentovat:
- patentovat objev, vědeckou teorii, plány, pravidla, hry;
- podávání informací a estetický výtvory + programy PC (autorská práva)
- odrůdy rostlin, plemen, zvířat
- dobré mravy
- novost - stav světové techniky včetně světových a mezinárodních přihlášek
výjimka:
o nový - přihláška po době 6 měsíců po neoprávněném zveřejnění
o po mezinárodní výstavě (6 měsíců) musím v přihlášce uvést, že bylo vystaveno, do 4 měsíců doložit, že jsem byl na výstavě
3. pro odborníka vyplývá předmět vynálezu z tech. Stavu
4. průmyslová využitelnost - předmět vynálezu může být vyráběn + jinak využíván v průmyslu, zemědělských a jiných oblastech hospodářské činnosti
Původce vynálezu
- označení osoby - FO jej vymyslela
- první nositel všech práv spojených s vlastnictvím
- výjimka - podnikový vynález - v rámci pracovní činnosti - nositelem je zaměstnavatel:
1. původce musí oznámit okamžitě zaměstnavateli
2. zaměstnanec má nárok na odměnu, jejíž výše se stanoví - smlouvou, soudem
3. zaměstnavatel může do 3 měsíců podat přihlášku na patent, jinak právo přechází zpět na zaměstnance
- udělíme na vynálezy, jsou nové, výsledkem duševní tvůrčí činnosti, průmyslově využitelné
1. něco je vynález - technické řešení … průmyslově využitelné
2. nelze patentovat:
- patentovat objev, vědeckou teorii, plány, pravidla, hry;
- podávání informací a estetický výtvory + programy PC (autorská práva)
- odrůdy rostlin, plemen, zvířat
- dobré mravy
- novost - stav světové techniky včetně světových a mezinárodních přihlášek
výjimka:
o nový - přihláška po době 6 měsíců po neoprávněném zveřejnění
o po mezinárodní výstavě (6 měsíců) musím v přihlášce uvést, že bylo vystaveno, do 4 měsíců doložit, že jsem byl na výstavě
3. pro odborníka vyplývá předmět vynálezu z tech. Stavu
4. průmyslová využitelnost - předmět vynálezu může být vyráběn + jinak využíván v průmyslu, zemědělských a jiných oblastech hospodářské činnosti
Původce vynálezu
- označení osoby - FO jej vymyslela
- první nositel všech práv spojených s vlastnictvím
- výjimka - podnikový vynález - v rámci pracovní činnosti - nositelem je zaměstnavatel:
1. původce musí oznámit okamžitě zaměstnavateli
2. zaměstnanec má nárok na odměnu, jejíž výše se stanoví - smlouvou, soudem
3. zaměstnavatel může do 3 měsíců podat přihlášku na patent, jinak právo přechází zpět na zaměstnance
Novela - označení pro vína a lihoviny...
Novela:
- označení pro vína a lihoviny - není OZ - označení původu výrobku => pokud je rozhodující pro spotřebitele - Skotská whisky, tokajské víno… => diskvalifikuje ve smyslu registrace.
Výjimka
- způsobilost rozlišovací
- přihlašovatel prokáže:
1. Užívá označení pro své výrobky = může dosáhnout zápisu do rejstříku
Získalo rozlišovací působnost (obrat, výsledky posoudí úřad)
Překážky zápisu
- nenastane 2.blokáda
1) je již v rejstříku zapsána, přihlášena podobná známka - je shodná = zaměnitelná s konkurenčním produktem rozhodující je OKAMŽIK PODÁNÍ PŘIHLÁŠKY NA ÚŘAD
2) neuplynuly 2 roky od zániku shodné známky - zaměnitelné
3) podány námitky (zasahuje do práv namítatele)
4) majitel zaměnitelné OZ pro stejné nebo podobné výrobky a služby (úřad na něj zapomněl)
5) majitel zaměnitelné všeobecně známé značky
6) majitel autorských práv
7) zasahuje do osobností - jméno osob, firmu
- označení pro vína a lihoviny - není OZ - označení původu výrobku => pokud je rozhodující pro spotřebitele - Skotská whisky, tokajské víno… => diskvalifikuje ve smyslu registrace.
Výjimka
- způsobilost rozlišovací
- přihlašovatel prokáže:
1. Užívá označení pro své výrobky = může dosáhnout zápisu do rejstříku
Získalo rozlišovací působnost (obrat, výsledky posoudí úřad)
Překážky zápisu
- nenastane 2.blokáda
1) je již v rejstříku zapsána, přihlášena podobná známka - je shodná = zaměnitelná s konkurenčním produktem rozhodující je OKAMŽIK PODÁNÍ PŘIHLÁŠKY NA ÚŘAD
2) neuplynuly 2 roky od zániku shodné známky - zaměnitelné
3) podány námitky (zasahuje do práv namítatele)
4) majitel zaměnitelné OZ pro stejné nebo podobné výrobky a služby (úřad na něj zapomněl)
5) majitel zaměnitelné všeobecně známé značky
6) majitel autorských práv
7) zasahuje do osobností - jméno osob, firmu
Ochranná známka (OZ)
Ochranná známka (OZ)
- značka, označení
- logo => může nebo nemusí být OZ
=> musí být zapsán v rejstříku Ochranných známek ®
- značka výrobků či služeb - máme se jí odlišit od konkurence
- cena podniku => hodnota OZ
- nikdo nemohl zneužívat jeho známosti a parazitovat v hospodářské soutěži
- chráněn proti konkurentům
- známka zásadně nesmí být použita nikým, kdo má podobné podnikání
- výjimka:
Všeobecná známka - respekt ve společnosti - víra v kvalitu, zvláštnost této značky => nesmí mít nikdo jiný = parazitovat
Kolektivní známka - používá několik subjektů pro stejný druh výrobků na základě smlouvy o sdružení
- dvojrozměrná = slova, písmena, číslice, malůvky
- trojrozměrná
- kombinovaná
def. Zákon č. 137/95 Sb. o Ochranných známkách - def., podmínky zaregistrování, ochranou dobu, řízení při zápise a výmazu.
- značka, označení
- logo => může nebo nemusí být OZ
=> musí být zapsán v rejstříku Ochranných známek ®
- značka výrobků či služeb - máme se jí odlišit od konkurence
- cena podniku => hodnota OZ
- nikdo nemohl zneužívat jeho známosti a parazitovat v hospodářské soutěži
- chráněn proti konkurentům
- známka zásadně nesmí být použita nikým, kdo má podobné podnikání
- výjimka:
Všeobecná známka - respekt ve společnosti - víra v kvalitu, zvláštnost této značky => nesmí mít nikdo jiný = parazitovat
Kolektivní známka - používá několik subjektů pro stejný druh výrobků na základě smlouvy o sdružení
- dvojrozměrná = slova, písmena, číslice, malůvky
- trojrozměrná
- kombinovaná
def. Zákon č. 137/95 Sb. o Ochranných známkách - def., podmínky zaregistrování, ochranou dobu, řízení při zápise a výmazu.
Pozitivní definice
Pozitivní definice
- obecná povaha => odlišení
- OZ tvořena slovy, číslicemi, kresbou, tvarem výrobku nebo obalu, jejich kombinací určené k rozlišení výrobků a služeb pocházejících od různých podnikatelů,
- je zapsána do rejstříku ochranných známek vedených úřadem průmyslového vlastnictví
Negativní = nepatří sem:
= výčet defektů - činí nezpůsobilou zápisu do rejstříku
- není způsobilá ke grafickému vyjádření - nedá se vnímat vizuálně (hudba, znělka, vůně)
- označení n.z. aby rozlišilo výrobky a služby => nemá rozlišovací způsobilost (úřad chce, když uvidí známku, aby napověděla, co skrývá)
- označení tvořené značkami - údaji sloužícím v obchodě k určení - pouze slovy - mají v obchodě specifický význam, sledujeme:
druh
jakost
hodnotu
zemi původu
- nemůže být registrováno - kilo, měsíčník, čerstvé máslo
- odporující veřejnému pořádku + dobrým mravům - navádí
- obecná povaha => odlišení
- OZ tvořena slovy, číslicemi, kresbou, tvarem výrobku nebo obalu, jejich kombinací určené k rozlišení výrobků a služeb pocházejících od různých podnikatelů,
- je zapsána do rejstříku ochranných známek vedených úřadem průmyslového vlastnictví
Negativní = nepatří sem:
= výčet defektů - činí nezpůsobilou zápisu do rejstříku
- není způsobilá ke grafickému vyjádření - nedá se vnímat vizuálně (hudba, znělka, vůně)
- označení n.z. aby rozlišilo výrobky a služby => nemá rozlišovací způsobilost (úřad chce, když uvidí známku, aby napověděla, co skrývá)
- označení tvořené značkami - údaji sloužícím v obchodě k určení - pouze slovy - mají v obchodě specifický význam, sledujeme:
druh
jakost
hodnotu
zemi původu
- nemůže být registrováno - kilo, měsíčník, čerstvé máslo
- odporující veřejnému pořádku + dobrým mravům - navádí
Vyrovnávací jednání
Vyrovnávací jednání:
- přezkoumám přihlášky - souhlasí s tím způsobem - dlužník musí být přítomen
- oddělení věřitelů - hlasování pouze do rozdílu pohledávky
Potvrdím vyrovnání - dlužník ve lhůtě dostát svých závazků, pokud ne, pak ještě 8 dnů od písemné výzvy k uspokojení nároku - pokud ne - účinky zanikají
PRŮMYSLOVÁ PRÁVA
(zlepšovací návrhy, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, topografie nových odrůd rostlin a zvířectva, označení původu výrobků, licenční smlouvy) lze použít i stará skripta, to se neměnilo!!!!
Průmyslová práva na označení - nezkoumá tvořivost, vizuální efekt;
PP tvůrčí povahy - zkoumá tvořivost
Duševní vlastnictví
- právo k nehmotným statkům
1. obchodujeme = využíváme statek, který nemá hmotnou podobu (chráněna je myšlenka ne produkt)
- průmyslové statky se dají převádět
- autorské statky - nelze převádět
2. přísný pořádek = stát se chová jinak
- A - není žádný úřad, ochrana - okamžikem vzniku
- P - Úřad průmyslového vlastnictví Praha - certifikát - majitel
3. úřad má publikační médium = věstník - publikuje přihlášky, zápisy, licenční smlouvy průmyslových práv
- cesta veřejné kontroly - nenáleží práva tomu, kdo si je nezaslouží
- přezkoumám přihlášky - souhlasí s tím způsobem - dlužník musí být přítomen
- oddělení věřitelů - hlasování pouze do rozdílu pohledávky
Potvrdím vyrovnání - dlužník ve lhůtě dostát svých závazků, pokud ne, pak ještě 8 dnů od písemné výzvy k uspokojení nároku - pokud ne - účinky zanikají
PRŮMYSLOVÁ PRÁVA
(zlepšovací návrhy, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, topografie nových odrůd rostlin a zvířectva, označení původu výrobků, licenční smlouvy) lze použít i stará skripta, to se neměnilo!!!!
Průmyslová práva na označení - nezkoumá tvořivost, vizuální efekt;
PP tvůrčí povahy - zkoumá tvořivost
Duševní vlastnictví
- právo k nehmotným statkům
1. obchodujeme = využíváme statek, který nemá hmotnou podobu (chráněna je myšlenka ne produkt)
- průmyslové statky se dají převádět
- autorské statky - nelze převádět
2. přísný pořádek = stát se chová jinak
- A - není žádný úřad, ochrana - okamžikem vzniku
- P - Úřad průmyslového vlastnictví Praha - certifikát - majitel
3. úřad má publikační médium = věstník - publikuje přihlášky, zápisy, licenční smlouvy průmyslových práv
- cesta veřejné kontroly - nenáleží práva tomu, kdo si je nezaslouží
Fáze 4 = § 44 Zrušení konkursu
Fáze 4 = § 44 Zrušení konkursu:
- vše splněno
- jiné důvody:
1) zjistí-li správce, že nejsou předpoklady pro konkurs (insolvence)
2) skutečnost - návrh na podání konkursu podají 2 věřitelé a po vydání konkursu se přihlásí pouze jeden
3) po splnění rozvrhového usnesení
4) návrh na zrušení podá úpadce, všichni věřitelé a správce s ním souhlasí => ověřené podpisy
5) správce zjistí - nemáme majetek, který by postačil na úhradu nákladů konkursu ( odměna správce + výdaje se zajištěním nemovitostí úpadce)
=> správce se sprostí funkce => konec konkursu => zaplatí finančnímu úřadu, skartace dokumentů
=> zánik účinku vyhlášení konkursu
VYROVNÁNÍ
- mladší, rychlejší, efektivnější, méně využívané
- podá dlužník, když je v úpadku
- prohlášením konkursu nezanikají pohledávky nad rámec věřitelů i po zrušení konkursu
- u vyrovnání pohledávky nad přiznané kvóty zanikají (např. 30 % - další dluhy nemá - podniká dál)
- dlužník většinou už nemá finance
- nesmí se dotýkat oddělených věřitelů (banky - vše dostat)
- 3/4 pohledávek, nad1/2 většina hlasů pro
- nemůže podat věřitel
- sepsaný veškerý majetek + soud - tolik vyhotovení kolik je věřitelů +1
všechny podmínky splněny + dlužník nebyl v posledních 5 letech nebyl trestán
soud povolí, vyrovnání - V. správce, V. jednání do 6 týdnů ode den vyvěšení,
ve lhůtě 4 týdnů věřitelé se mohou přihlásit o své pohledávky.
- vše splněno
- jiné důvody:
1) zjistí-li správce, že nejsou předpoklady pro konkurs (insolvence)
2) skutečnost - návrh na podání konkursu podají 2 věřitelé a po vydání konkursu se přihlásí pouze jeden
3) po splnění rozvrhového usnesení
4) návrh na zrušení podá úpadce, všichni věřitelé a správce s ním souhlasí => ověřené podpisy
5) správce zjistí - nemáme majetek, který by postačil na úhradu nákladů konkursu ( odměna správce + výdaje se zajištěním nemovitostí úpadce)
=> správce se sprostí funkce => konec konkursu => zaplatí finančnímu úřadu, skartace dokumentů
=> zánik účinku vyhlášení konkursu
VYROVNÁNÍ
- mladší, rychlejší, efektivnější, méně využívané
- podá dlužník, když je v úpadku
- prohlášením konkursu nezanikají pohledávky nad rámec věřitelů i po zrušení konkursu
- u vyrovnání pohledávky nad přiznané kvóty zanikají (např. 30 % - další dluhy nemá - podniká dál)
- dlužník většinou už nemá finance
- nesmí se dotýkat oddělených věřitelů (banky - vše dostat)
- 3/4 pohledávek, nad1/2 většina hlasů pro
- nemůže podat věřitel
- sepsaný veškerý majetek + soud - tolik vyhotovení kolik je věřitelů +1
všechny podmínky splněny + dlužník nebyl v posledních 5 letech nebyl trestán
soud povolí, vyrovnání - V. správce, V. jednání do 6 týdnů ode den vyvěšení,
ve lhůtě 4 týdnů věřitelé se mohou přihlásit o své pohledávky.
ROZVRH
ROZVRH
- konečná suma
- 1. první odměna správce § 28
- 2. pak uspokojit pohledávky za podstatu, pracovní nároky
- 3. Pohledávky 1.třídy => pohledávky úpadcových zaměstnanců z pracovně právního vztahu, které vznikly za poslední 3 roky před prohlášením konkursu (mimo § 31 a-i)
- 4. Pohledávky 2 třídy
Soud vše přezkoumá, nařídí jednání o konečné zprávě => předvolat úpadce, správce KP, věřitelský orgán + osoby,které podaly námitky proti konečné zprávě.
Bez námitek - schválí konečnou zprávu => po právní moci usnesení schválí KZ => správce předloží návrh rozvrhového usnesení (kolik který z věřitelů dostane Kč).
Pokud je velký výtěžek - vrátí se zbytek dlužníkovi.
Pokud je malý => správce, banky, za podstatou, pohledávky 1,2 třídy, ostatní nemají šanci
Obchodní věstník => výše % pohledávky
- konečná suma
- 1. první odměna správce § 28
- 2. pak uspokojit pohledávky za podstatu, pracovní nároky
- 3. Pohledávky 1.třídy => pohledávky úpadcových zaměstnanců z pracovně právního vztahu, které vznikly za poslední 3 roky před prohlášením konkursu (mimo § 31 a-i)
- 4. Pohledávky 2 třídy
Soud vše přezkoumá, nařídí jednání o konečné zprávě => předvolat úpadce, správce KP, věřitelský orgán + osoby,které podaly námitky proti konečné zprávě.
Bez námitek - schválí konečnou zprávu => po právní moci usnesení schválí KZ => správce předloží návrh rozvrhového usnesení (kolik který z věřitelů dostane Kč).
Pokud je velký výtěžek - vrátí se zbytek dlužníkovi.
Pokud je malý => správce, banky, za podstatou, pohledávky 1,2 třídy, ostatní nemají šanci
Obchodní věstník => výše % pohledávky
Jednání má posoudit jednotlivé pohledávky věřitele v pořadí v jakém přišly
Jednání má posoudit jednotlivé pohledávky věřitele v pořadí v jakém přišly. Seznam pohledávek dává správce, obsahuje:
- jméno věřitele
- právní důvod pohledávky, její výši
- skutečnosti - věřitel prosazuje právo odděleného uspokojení (banka zastavila nemovitost => oddělené uspokojení).
Dlužník pohledávky popře, správce vyzve k podání INCIDENČNÍ ŽALOBY (souvisí s konkursem) o určení výše pohledávky.
EXCINDAČNÍ
- vylučovací žaloby
- u zástav - banka dá dlužníkovi úvěr, dlužníkovi své nemovitosti nestačí zástava 3tích osob => konkurs §6 => spadá do majetku konkursu
- správce zjistí zástavy 3tích osob =>zapíše do KP, oznámí jim to a vyzve k zaplacení do 30 dnů => může vrátit budovu =>jinak Excindační žaloba
Soud může:
1) prodloužit lhůtu k podání všech pohledávek k soudu nad 180 dnů
2) kvalita konkursní podstaty:
- neprodejný majetek vyloučit z KP po souhlasu výboru, majetek se vrátí úpadci
- ukončení žaloby + zpeněženo vše co šlo + vyloučení majetku => správce podá návrh na konečnou správu + stanovení výše odměny správci
- rekapitulace + vyvěšení ve věstníku + vyvěšení na úřední desce
- každý z věřitelů může do 15 dnů od vyvěšení podat námitky
Konečná zpráva obsahuje: fáze 3
- souhrn všech údajů o skutečnostech zpeněžnění KP - množství, Kč…
- odečte svou odměnu, Náklady konkursu, Pohledávky za podstatou => zůstatek rozdělíme
§ 31 Hotové výdaje + odměna správce
Pohled. výživné ze zákona, daně….
- kdykoli v průběhu konkursu se mohou přihlásit pohledávky za podstatou
- jméno věřitele
- právní důvod pohledávky, její výši
- skutečnosti - věřitel prosazuje právo odděleného uspokojení (banka zastavila nemovitost => oddělené uspokojení).
Dlužník pohledávky popře, správce vyzve k podání INCIDENČNÍ ŽALOBY (souvisí s konkursem) o určení výše pohledávky.
EXCINDAČNÍ
- vylučovací žaloby
- u zástav - banka dá dlužníkovi úvěr, dlužníkovi své nemovitosti nestačí zástava 3tích osob => konkurs §6 => spadá do majetku konkursu
- správce zjistí zástavy 3tích osob =>zapíše do KP, oznámí jim to a vyzve k zaplacení do 30 dnů => může vrátit budovu =>jinak Excindační žaloba
Soud může:
1) prodloužit lhůtu k podání všech pohledávek k soudu nad 180 dnů
2) kvalita konkursní podstaty:
- neprodejný majetek vyloučit z KP po souhlasu výboru, majetek se vrátí úpadci
- ukončení žaloby + zpeněženo vše co šlo + vyloučení majetku => správce podá návrh na konečnou správu + stanovení výše odměny správci
- rekapitulace + vyvěšení ve věstníku + vyvěšení na úřední desce
- každý z věřitelů může do 15 dnů od vyvěšení podat námitky
Konečná zpráva obsahuje: fáze 3
- souhrn všech údajů o skutečnostech zpeněžnění KP - množství, Kč…
- odečte svou odměnu, Náklady konkursu, Pohledávky za podstatou => zůstatek rozdělíme
§ 31 Hotové výdaje + odměna správce
Pohled. výživné ze zákona, daně….
- kdykoli v průběhu konkursu se mohou přihlásit pohledávky za podstatou
VĚŘITEL
VĚŘITEL
- účastníkem řízení po přihlášení pohledávek u soudu
- povinnosti a oprávněni správci =>zásah majetku úpadce
- §14 ZKV
oprávnění nakládat s majetkem přechází na správce (úpadce-nadále vlastní majetek, ale nesmí s ním disponovat)
úpadce činí právní úkony pouze ty, které rozšíří konkursní podstatu (dary…)
přerušují veškerá řízení o nárocích týkajících se majetku konkursní podstaty
nemožnost provést výkonné rozhodnutí (nařízení -ano, realizace - ne; ano - správci podstaty)
zaniká společné jmění manželů pokud je konkurs na FO
Správci povinnosti:
- úpadce předložit seznam věřitelů, majetku, dokladů, UCE knih,…, sestavit mimořádnou UCE závěrku ke dni prohlášení konkursu, sepsat inventarizaci majetku
- správce nemá UCE - těžká pozice
- správce sestavit SOUPIS KONKURSNÍ PODSTATY (KP) + dokument, který může zpeněžit sepsaný majetek
- zpracovává přihlášky věřitelů - správci, soudu
- pokud přihlášky obsahují vady => správce vyzve věřitele, aby do doby konání řízení, odstranili chyby
- vše OK - k soudu - nařídit přezkumné jednání + nařízení SCHŮZE KONKURSNÍCH VĚŘITELŮ - musí zvolit svého zastupce; věřitelský orgán:
o zástupce věřitelů - přihlášených věřitelů je méně než 50
o věřitelský výbor - více jak 50; 3 <= x <= 9 => každý člen musí mít svého náhradníka
- účastníkem řízení po přihlášení pohledávek u soudu
- povinnosti a oprávněni správci =>zásah majetku úpadce
- §14 ZKV
oprávnění nakládat s majetkem přechází na správce (úpadce-nadále vlastní majetek, ale nesmí s ním disponovat)
úpadce činí právní úkony pouze ty, které rozšíří konkursní podstatu (dary…)
přerušují veškerá řízení o nárocích týkajících se majetku konkursní podstaty
nemožnost provést výkonné rozhodnutí (nařízení -ano, realizace - ne; ano - správci podstaty)
zaniká společné jmění manželů pokud je konkurs na FO
Správci povinnosti:
- úpadce předložit seznam věřitelů, majetku, dokladů, UCE knih,…, sestavit mimořádnou UCE závěrku ke dni prohlášení konkursu, sepsat inventarizaci majetku
- správce nemá UCE - těžká pozice
- správce sestavit SOUPIS KONKURSNÍ PODSTATY (KP) + dokument, který může zpeněžit sepsaný majetek
- zpracovává přihlášky věřitelů - správci, soudu
- pokud přihlášky obsahují vady => správce vyzve věřitele, aby do doby konání řízení, odstranili chyby
- vše OK - k soudu - nařídit přezkumné jednání + nařízení SCHŮZE KONKURSNÍCH VĚŘITELŮ - musí zvolit svého zastupce; věřitelský orgán:
o zástupce věřitelů - přihlášených věřitelů je méně než 50
o věřitelský výbor - více jak 50; 3 <= x <= 9 => každý člen musí mít svého náhradníka
Návrh může podat
Návrh může podat:
I. Věřitel ( i věřitel s velmi malou pohledávkou)
II. Dlužník
Obsah návrhu na konkurs:
- tvrzení, že má splatné pohledávky vůči dlužníkovi + doložit (rozsudek, notářský zápis, judikátní pohled, smluvní, fakturu + dodací list
- ostatní pojmy jsou v rámci občansko-právního řízení
- dlužník sám:
přesný soupis majetku a závazků dlužníka
Pokud je toto vše splněno dle § 4, dostáváme se do fáze 2 => 3 = usnesení
- označení dlužníka - písemná identifikace - FO jméno, příjmení, RČ, bydliště = PO název + sídlo
- označení správce - tvoří, zpeněžuje majetek
- výzva věřitelů - zpeněžnění pohledávek - podáním příhlášky:
• u krajského soudu
• nepodat správci, ale soudu
• dvojmo
• všechny skutečnosti, které ukazují, že má pohledávku vůči dlužníkovi,
- podá věřitel => záloha na návrh konkursu 50.000 Kč
- záleží na konkrétním případě
- pokud nezaplatí - věřitel = konec řízení; - dlužník = pokračujeme dále
- v této fázi věřitelé = věřitelé;
dlužník = úpadce, až do zrušení konkursu
I. Věřitel ( i věřitel s velmi malou pohledávkou)
II. Dlužník
Obsah návrhu na konkurs:
- tvrzení, že má splatné pohledávky vůči dlužníkovi + doložit (rozsudek, notářský zápis, judikátní pohled, smluvní, fakturu + dodací list
- ostatní pojmy jsou v rámci občansko-právního řízení
- dlužník sám:
přesný soupis majetku a závazků dlužníka
Pokud je toto vše splněno dle § 4, dostáváme se do fáze 2 => 3 = usnesení
- označení dlužníka - písemná identifikace - FO jméno, příjmení, RČ, bydliště = PO název + sídlo
- označení správce - tvoří, zpeněžuje majetek
- výzva věřitelů - zpeněžnění pohledávek - podáním příhlášky:
• u krajského soudu
• nepodat správci, ale soudu
• dvojmo
• všechny skutečnosti, které ukazují, že má pohledávku vůči dlužníkovi,
- podá věřitel => záloha na návrh konkursu 50.000 Kč
- záleží na konkrétním případě
- pokud nezaplatí - věřitel = konec řízení; - dlužník = pokračujeme dále
- v této fázi věřitelé = věřitelé;
dlužník = úpadce, až do zrušení konkursu
DŮSLEDKY NEOPÁRVNĚNÉHO PODNIKÁNÍ
DŮSLEDKY NEOPÁRVNĚNÉHO PODNIKÁNÍ
- pokuty
- rozlišení FO a PO
- při určení výše pokuty se přihlíží zejména k rozsahu, závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.
- bez ŽO - PO :
a) volné živnosti do 500 tisíc Kč,
b) řemeslné + vázané do 750 tisíc Kč
c) koncesované do 1 miliónu Kč
FO - postih
a) volné - 50 tis. Kč
b) řemeslné + vázané = 100 tis. Kč
c) koncesované 200 tis. Kč
KONKURS A VYROVNÁNÍ
v minulých letech konkursní řízení neexistovalo
- § 328/1991 Sb. novela 15krát, nejzávažnější zákon č. 94/96; č. 105/2000 účinný od 1. května 2000
Úpadkové právo
- zákonná lhůta 18 měsíců, možno prodloužit nebo zkrátit pomocí soudu
- hlavním účelem je uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku
- pokuty
- rozlišení FO a PO
- při určení výše pokuty se přihlíží zejména k rozsahu, závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.
- bez ŽO - PO :
a) volné živnosti do 500 tisíc Kč,
b) řemeslné + vázané do 750 tisíc Kč
c) koncesované do 1 miliónu Kč
FO - postih
a) volné - 50 tis. Kč
b) řemeslné + vázané = 100 tis. Kč
c) koncesované 200 tis. Kč
KONKURS A VYROVNÁNÍ
v minulých letech konkursní řízení neexistovalo
- § 328/1991 Sb. novela 15krát, nejzávažnější zákon č. 94/96; č. 105/2000 účinný od 1. května 2000
Úpadkové právo
- zákonná lhůta 18 měsíců, možno prodloužit nebo zkrátit pomocí soudu
- hlavním účelem je uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku
ÚPADEK
ÚPADEK
- projev, kdy dlužník není schopen po delší dobu plnit konkursní podstatu (neschopen platit splatné závazky) - nejméně 2 věřitele
1. ve formě insolvence
- dlužník alespoň 2 věřitelům po delší dobu není schopen platit své závazky (splatné)
- 1 z věřitelů podá návrh na konkurs => soud přijme
- shromáždění financí =>zrušení konkursu
2. ve formě předlužení
- dlužník má 2 a více věřitelů, všechny jeho splatné závazky převyšují jeho majetek
- např. případ druhotné platební neschopnosti
- krach
Závazek
- povinnost dlužníka poskytnout věřiteli plnění ze závazkového právního vztahu
- z titulu náhrady škody, bezdůvodného obohacení, smlouvy o půjčce…
- pro konkurs je důležité, že musí být splatný a peněžitý
1 => 2; Návrh => Konkurs
- vystupují osoby = věřitel a dlužník
- dlužník = FO podnikatel a nepodnikatel; PO
- dle § 1a UZKV nemůže být prohlášen konkurs na :
o územně samosprávní celky
o jiné PO (česká advokátní komora, kancelář presidenta republiky)
o za dluhy se zaručí stát, pokud ne, je na ně vyhlášen konkurs
Cílem konkursu a vyrovnání je poměrné uspokojení věřitelů z majetku tvořícího konkursní podstatu.
- projev, kdy dlužník není schopen po delší dobu plnit konkursní podstatu (neschopen platit splatné závazky) - nejméně 2 věřitele
1. ve formě insolvence
- dlužník alespoň 2 věřitelům po delší dobu není schopen platit své závazky (splatné)
- 1 z věřitelů podá návrh na konkurs => soud přijme
- shromáždění financí =>zrušení konkursu
2. ve formě předlužení
- dlužník má 2 a více věřitelů, všechny jeho splatné závazky převyšují jeho majetek
- např. případ druhotné platební neschopnosti
- krach
Závazek
- povinnost dlužníka poskytnout věřiteli plnění ze závazkového právního vztahu
- z titulu náhrady škody, bezdůvodného obohacení, smlouvy o půjčce…
- pro konkurs je důležité, že musí být splatný a peněžitý
1 => 2; Návrh => Konkurs
- vystupují osoby = věřitel a dlužník
- dlužník = FO podnikatel a nepodnikatel; PO
- dle § 1a UZKV nemůže být prohlášen konkurs na :
o územně samosprávní celky
o jiné PO (česká advokátní komora, kancelář presidenta republiky)
o za dluhy se zaručí stát, pokud ne, je na ně vyhlášen konkurs
Cílem konkursu a vyrovnání je poměrné uspokojení věřitelů z majetku tvořícího konkursní podstatu.
ZVLÁŠTNÍ PODNIKÁNÍ pomocí ODPOVĚDNÉHO ZÁSTUPCE
ZVLÁŠTNÍ PODNIKÁNÍ pomocí ODPOVĚDNÉHO ZÁSTUPCE:
- FO ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů,
- musí mít bydliště v ČR
- pokud není občan ČR - nutná znalost ČJ či SJ - pohovor před Ž Úřadem (ukáže čtení + odpověď na doplňující otázky)
- nesmí být Odpovědným zástupcem více než 2 PO
- musí být v pracovně právním vztahu k podnikateli (mimo manželé - nemohou být v PPV)
Odpovědný zástupce nemůže být:
- člověk členem Dozorčí rady - tam, kde má dělat Odpovědného zástupce = výkonný orgán
- na jehož straně existují překážky pro ŽP (konkurs)
- bylo zrušeno na dobu alespoň 1 roku ŽO
Kdo musí mít OZ:
PO + obchodní společnost
⇒ Statutární orgán, jiná osoba FO
FO - sama nesplňuje zvláštní podmínky pro získání ŽO
zahraniční osoba - podniká v ČR, nemá povolený pobyt
zahraniční PO - má zde organizační složku
- FO ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů,
- musí mít bydliště v ČR
- pokud není občan ČR - nutná znalost ČJ či SJ - pohovor před Ž Úřadem (ukáže čtení + odpověď na doplňující otázky)
- nesmí být Odpovědným zástupcem více než 2 PO
- musí být v pracovně právním vztahu k podnikateli (mimo manželé - nemohou být v PPV)
Odpovědný zástupce nemůže být:
- člověk členem Dozorčí rady - tam, kde má dělat Odpovědného zástupce = výkonný orgán
- na jehož straně existují překážky pro ŽP (konkurs)
- bylo zrušeno na dobu alespoň 1 roku ŽO
Kdo musí mít OZ:
PO + obchodní společnost
⇒ Statutární orgán, jiná osoba FO
FO - sama nesplňuje zvláštní podmínky pro získání ŽO
zahraniční osoba - podniká v ČR, nemá povolený pobyt
zahraniční PO - má zde organizační složku
ŽIVNOSTENSKÝ LIST
ŽIVNOSTENSKÝ LIST
- ohlašovací živnosti
- do 15 dnů, ŽÚ po ohlášení živnosti splnění všech podmínek + zaplacení správního poplatku
KONCESNÍ LISTINA
- žádost o vydání se všemi průkazy
- do 60 dnů rozhodne - ano či ne - po vyjádření jiných orgánů
- může živnost omezit např. lokalitu, dobu otevírání (obchod 8-15h) zdůvodněno veřejným zájmem
- mám oprávnění
- Živnostenský rejstřík seznam živnostníků, část veřejná část neveřejná (osvědčit právní zájem + poplatek)
ZÁNIK
- smrtí FO - pokud nežádají a nepokračují dědicové
- zánikem právnické osoby,
- PO bez právního nástupce
- uplynutím doby, koncesní listina byla vydána na dobu určitou,
- výmazem zahraniční osoby z obchodního rejstříku,
- stanoví-li tak zvláštní právní předpis,
- rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění:
o podnikatel požádá o zrušení úřad musí zrušit = ŽÚ musí zrušit
o na majetek p-tele vyhlášen konkurs, soud zákaz činnosti = ŽÚ musí zrušit
o úřad zjistí - p-tel přestal splňovat podmínky ŽP = ŽÚ musí zrušit
o podnikatel je bez Odpovědného Zástupce
• p-tel porušuje zásadně podmínky ŽP = ŽÚ může zrušit
• p-tel nezačal provozovat živnost ve lhůtě max. 4 roky po vydání ŽO = ŽÚ může zrušit
• zahraniční osoba nemá povolený pobyt v ČR = ŽÚ může zrušit
• živnostník porušuje tržní řád
- ohlašovací živnosti
- do 15 dnů, ŽÚ po ohlášení živnosti splnění všech podmínek + zaplacení správního poplatku
KONCESNÍ LISTINA
- žádost o vydání se všemi průkazy
- do 60 dnů rozhodne - ano či ne - po vyjádření jiných orgánů
- může živnost omezit např. lokalitu, dobu otevírání (obchod 8-15h) zdůvodněno veřejným zájmem
- mám oprávnění
- Živnostenský rejstřík seznam živnostníků, část veřejná část neveřejná (osvědčit právní zájem + poplatek)
ZÁNIK
- smrtí FO - pokud nežádají a nepokračují dědicové
- zánikem právnické osoby,
- PO bez právního nástupce
- uplynutím doby, koncesní listina byla vydána na dobu určitou,
- výmazem zahraniční osoby z obchodního rejstříku,
- stanoví-li tak zvláštní právní předpis,
- rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění:
o podnikatel požádá o zrušení úřad musí zrušit = ŽÚ musí zrušit
o na majetek p-tele vyhlášen konkurs, soud zákaz činnosti = ŽÚ musí zrušit
o úřad zjistí - p-tel přestal splňovat podmínky ŽP = ŽÚ musí zrušit
o podnikatel je bez Odpovědného Zástupce
• p-tel porušuje zásadně podmínky ŽP = ŽÚ může zrušit
• p-tel nezačal provozovat živnost ve lhůtě max. 4 roky po vydání ŽO = ŽÚ může zrušit
• zahraniční osoba nemá povolený pobyt v ČR = ŽÚ může zrušit
• živnostník porušuje tržní řád
Provozování živnosti průmyslovým způsobem (další podmínky)
(5) U ohlašovacích živností provozovaných průmyslovým způsobem se pro získání živnostenského oprávnění nevyžaduje prokazování odborné způsobilosti. Podnikatel odpovídá za odbornost provozování živnosti a je povinen zajistit provozování živnosti osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti podle § 21 a 22 a přílohy č. 2, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Podnikatel vede o osobách splňujících požadavky odborné způsobilosti evidenci a minimálně tři roky uchovává kopie dokladů prokazujících tuto způsobilost.
(6) Případné změny znaků (odstavec 1) charakterizujících provozování živnosti průmyslovým způsobem je podnikatel povinen nejpozději do 1 měsíce od jejich vzniku oznámit živnostenskému úřadu. Současně s tímto oznámením je podnikatel povinen předložit i doklady prokazující splnění zvláštních podmínek, jsou-li tímto zákonem vyžadovány.
(7) Na základě předložených dokladů rozhodne živnostenský úřad o změně živnostenského listu nebo pozastavení provozování živnosti anebo o zrušení živnostenského oprávnění. V případě, že změnou znaků charakterizujících provozování živnosti průmyslovým způsobem dojde ke změně příslušnosti živnostenského úřadu, věc neprodleně postoupí k rozhodnutí příslušnému živnostenskému úřadu.
(8) Přílohou průkazu živnostenského oprávnění pro živnost provozovanou průmyslovým způsobem je seznam ohlašovacích živností vymezující podle odstavce 3 rozsah živnostenského oprávnění.
PŘEKÁŽKY ŽIVNOSTENSKÉHO PODNIKÁNÍ
- na majetek vyhlášen konkurs = předlužen
- i 3 roky po skončení konkursního řízení - některé aspekty
- zvlášť přednáška dne20.4.01
(6) Případné změny znaků (odstavec 1) charakterizujících provozování živnosti průmyslovým způsobem je podnikatel povinen nejpozději do 1 měsíce od jejich vzniku oznámit živnostenskému úřadu. Současně s tímto oznámením je podnikatel povinen předložit i doklady prokazující splnění zvláštních podmínek, jsou-li tímto zákonem vyžadovány.
(7) Na základě předložených dokladů rozhodne živnostenský úřad o změně živnostenského listu nebo pozastavení provozování živnosti anebo o zrušení živnostenského oprávnění. V případě, že změnou znaků charakterizujících provozování živnosti průmyslovým způsobem dojde ke změně příslušnosti živnostenského úřadu, věc neprodleně postoupí k rozhodnutí příslušnému živnostenskému úřadu.
(8) Přílohou průkazu živnostenského oprávnění pro živnost provozovanou průmyslovým způsobem je seznam ohlašovacích živností vymezující podle odstavce 3 rozsah živnostenského oprávnění.
PŘEKÁŽKY ŽIVNOSTENSKÉHO PODNIKÁNÍ
- na majetek vyhlášen konkurs = předlužen
- i 3 roky po skončení konkursního řízení - některé aspekty
- zvlášť přednáška dne20.4.01
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)