Marketingový informační systém
Předpokladem úspěšného řízení marketingové činnosti se v moderních podmínkách stále častěji stává zabezpečení pracovníků účelnými a aktuálními informacemi. Rámec pro každodenní řízení a strukturování informací shromažďování pravidelně ze zdrojů vnitřních i vnějších = systém poskytující plynulý tok marketingových informací.Informovanost usnadňuje objevování nových obchodních příležitostí, snižuje riziko podnikání, pomáhá racionalizovat rozhodování, usměrňuje řídící proces – to vše že z informací, které máme k dispozici dokážeme vybrat podstatnou.
Třídění informací
primární – jsou získávány v přímé souvislosti s cíli výzkumu a potřebami výzkumníka nebo zadavatele výzkumu. Nebyly v dané formě dříve nikde publikovány.
sekundární – takové, které již byly shromážděny pro jiný účel, ale jsou využitelné i pro výzkum vlastní. Jsou veřejně přístupné a to buď zdarma nebo za úplatu. Jejich cena bývá výrazně nižší než je tomu u primárních informací.
kvantitativní – vyjadřují hodnoty měřených veličin (množství, objem, intenzita)
kvalitativní – charakterizují zkoumané jevy pomocí pojmů a kategorií. Jde o jevy a procesy, které nejsou přímo měřitelné.
interní – jsou shromažďovány uvnitř podniku a jsou pracovníkům podniku známy. Kvalita těchto informací většinou přímo souvisí s kvalitou řízení podniku.
externí – zahrnují veškeré informace, které jsou získávány ze zdrojů mimo vlastní podnik a slouží k nejrůznějším účelům.
Informační zdroje
interní zdroje primárních dat
kompetentní pracovníci podniku, podnikový výzkum a vývoj, MIS, útvar marketingového výzkumu, techničtí prodejci, konkurenti, spotřebitelé, dodavatelé atd.
externí zdroje primárních dat
experti a konzultanti, pracovníci hospodářských orgánů, pracovníci výzkumných a vědeckých organizací.
interní zdroje sekundárních dat
jsou shromažďovány uvnitř firmy a z větší části se týkají evidování vlastní činnosti. Evidenční záznamy podniku, prodejní statistiky, objednávky, údaje o nákladech a výkonech, údaje o zákaznících, údaje o reklamacích, zprávy obchodních zástupců
externí zdroje sekundárních dat
údaje shromažďované institucemi k nejrůznějším účelům (statistické přehledy, agenturní výzkum, databáze, informační systém atd. Literatura a dokumentace, úřední statistiky, statistiky odvětví, informace marketingových agentur, vědecké a výzkumné zprávy, odborný tisk, denní tisk, výroční zprávy podniku, katalogy a prospekty, databanky
Nový, zdrojem informací se stává Internet. pro jeho rozvoj v našich podmínkách byl zlomový rok 1998, kdy došlo k neobvyklému rozvoji aktivit spojených přímo, nebo nepřímo s Internetem. Prostředek pro nové využití informací, k jejich širšímu zpřístupnění, a to pro svou vysokou pružnost a aktuálnost.
Je nutné z velkého množství informací vybrat důležité a potřebné k řešení problému. Informace musí být relevantní (vztahovat se k problému), validní (vyjadřují to, co mají vyjadřovat), spolehlivé (získávání bez chyb), dostatečně rychlé a nákladově přijatelné (aktuálnost a cena)
Pojetí a prvky MIS
MIS zahrnuje pracovníky, zařízení a informační technologie pro sběr, třídění, analyzování a distribuování potřebných, včasných a přesných informací tvůrcům marketingového rozhodnutí. Organizace toku marketingových informací směrem ke svým marketingovým manažerům. Firmy musí analyzovat informační potřebu svých manažerů a v souvislosti s tím navrhovat systémy marketingových informací tak, aby co nejvíce těmto potřebám vyhovovaly.
Smyslem marketingového informačního systému je posoudit informační potřeby manažera a poskytnout mu potřebné informace. na zpracování těchto informací se podílejí marketingové informační subsystémy. Jedná se o vnitřní informační systém, marketingový zpravodajský systém, marketingový výzkumný systém a marketingový systém na podporu rozhodování. MIS by měl především umožňovat systematické shromažďování všech marketingových informací do jednoho centra, aby byly snadno a rychle dosažitelné.
Projekt MIS je organizací toku marketingových informací směrem k marketingovým manažerům
Vnitřní informační systém
Zahrnuje informace o objednávkách, prodejích, cenách, pohledávkách, dluzích a získává informace také z vlastní účetní a statistické evidence, účetních závěrek, rozboru ekonomických činností podniku a hlášení prodejců. tyto informace mají nevýhodu, týkají se minulosti. Analýza právě probíhajících informací umožňuje identifikovat důležité příležitosti a problémy.
Cyklus OBJEDNÁVKA-DODÁVKA-FAKTURACE je srdcem vnitřního inf. systému.
Marketingový zpravodajský systém
soubor postupů a informačních zdrojů využívaných manažery pro získávání potřebných informací o očekávaném vývoji v marketingovém okolí. Poskytuje informace o každodenním i očekávaném vývoji v okolí z knih, časopisů, obchodních publikací, z rozhovorů se zákazníky, dodavateli, distributory a dalšími partnery ve vnějším prostředí, manažery a zaměstnanci jiných firem. Nejvýznamnějším zdrojem se v současnosti stal Internet, jenž poskytuje aktuální informace v obrovském množství, z nejrůznějších oblastí a ze všech částí světa.
Marketingový výzkumný systém
systematické určování, sběr, analýzu, vyhodnocování a interpretaci informací, týkajících se určitého problému, před kterým firma stojí. Výzkumné studie zaměřené na specifické problémy a příležitosti firmy. Uskutečnění formálního marketingového výzkumu:
specifikace problému a stanovení výzkumných cílů
sestavení plánu výzkumu
sběr informací
analýza informací
prezentace výsledků
Celková úspěšnost výzkumu závisí rovněž na tom, jak jsou jeho výsledky managementem podniku interpretovány.
Podpůrná analýza marketingových rozhodnutí
jedná se o systémy využívající počítačový SW a W k poskytování informací v procesu marketingového rozhodování. Usnadňují manažerům vytvořit lepší marketingové rozhodnutí.
marketingové řízení Marketingový informační systém Informace ze všech složek okolí
Zpracování informací
Marketingoví manažeři Marketingové okolí
Analýzy
Hodnocení informačních potřeb Vnitřní informační systém Marketingový zpravodajský systém Cílové trhy
Plánování Marketingové kanály
Realizace Veřejnost
Kontrola Síly makrookolí
Distribuce informací
Podpůrná analýza marketingových rozhodnutí Marketingový výzkumný systém
Marketingová rozhodnutí a komunikace
Aby mohli manažeři efektivně vykonávat své manažerské úkoly potřebují mít k dispozici MIS, který musí být schopen stanovit informační potřeby manažerů, shromáždit a zpracovat potřebné informace a včas je manažerům poskytnout.
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty
4) Přednáška - Marketingové prostředí
Marketingové prostředí
Organizace je obklopena prostředím, které jistým způsobem, kladným či záporným, na tento organismus působí a ovlivňuje jeho chování. Chce-li být podnik úspěšný, pak musí tyto vlivy analyzovat, poznat směr jejich působení, využívat jich a tedy přizpůsobit své chování jak současnému, tak i očekávanému vývoji prostředí, v němž existuje. Marketingové prostředí firmy tvoří mnoho faktorů, které jsou často vzájemně závislé a prolínají se.Jsou charakterizovány značným stupněm nejistoty a svou dynamičností. Podnik hledá výhody a možnosti daného prostředí a jak korespondují se silnými či slabými stránkami podniku.
Marketingové prostředí zahrnuje jak faktory, které firma do jisté míry určitý,i postupy ovlivnit může, tak faktory na které nemá téměř žádný vliv a jež legálními formami ovlivnit nelze. Podle kriteria - ovlivnitelný nebo neovlivnitelný faktor – rozeznáváme mikroprostředí a makroprostředí. Mikroprostředí jsou ty vlivy, které bezprostředně ovlivňují možnost podniku realizovat svou hlavní funkci – uspokojovat potřeby svých zákazníků. Makroprostředí tvoří širší okolí podniku, takové vlivy, které působí na mikroprostředí jako celek. Působení trvá déle a efekt přijde a projeví se až později.
Přirovnání:
Hra – změna pravidel lze ale ne v průběhu hry samotné. Tlak ze strany diváků, renérů,… Pravidla se vyvíjejí roky. Někdo v pravidlech najde výhodu, které využije ve strategii.
Faktory makroprostředí
Faktory makroprostředí ovlivňují všechny instituce, které v daném období a v daném ekonomickém systému působí. Toto okolí vytváří prostor, v němž respektování existujících faktorů makroprostředí může podniku přinášet řadu zajímavých příležitostí pro podnikání. Jejich dodržování omezuje počet rizikových situací, s nimiž se subjekt setkává, a které musí, chce-li být úspěšný, zdárně vyřešit.
Faktory makroprostředí lze shrnout do akronymu STEP:
S – sociální
T – technické a technologické
E – ekonomické
P – politicko-právní
K nim se přiřazují ještě přírodní a ekologické a faktory.
Přírodní a ekologické faktory
Přirozené prostředí, které je vnímáno jako prostor (odklad emisí) a soustava zdrojů, které tvoří vstupy do výrobního procesu. Člověk se jich snaží využít, což je v současné době spíše k jeho neprospěchu. Jsou limitovány nedostatkem, rostoucí náročností společnosti na energie a zvyšujícím se nebezpečím planety. Samozřejmě se m patří také geografické a klimatické podmínky, které mohou výrazně ovlivnit spotřebu mnoha druhů spotřebního zboží. Příroda má své zákonitosti, které se snažím prozkoumat a následně využít. K upravení vztahu k přírodě nám slouží technika.
Sociální faktory
člení se na demografické a kulturní
Demografické prostředí
Přirozené prostředí. Hlavním úkolem demografie je studium základních otázek, které se týkají obyvatelstva jako celku. Tato poznání se snažíme využít, jaký pro nás mají smysl? Lidé tvoří trhy. Je důležité si uvědomit nejen statický pohled ale i charakter změn demografických dat – změny věkové struktury, změny v úrovni vzdělanosti, rozsah migrace… Identifikátory – porodnost/úmrtnost, přírůstek/úbytek populace, flexibilita pracovní síly, migrace, věková struktura, průměrná délka života, pohlaví, průměrný věk, zdravotní stav, hustota osídlení, etnické složení (pravidla, hodnoty, kultura, jazyk,…)Markantní změny demografických charakteristik mají zpravidla velice závažné marketingové důsledky.
Kulturní faktory
Umělé prostředí, ve kterém člověk žije, a které obsahuje základní hodnoty společnosti a ovlivňuje jeho postoje i chování. Ty jsou předávány z jedné generace na druhou. Zahrnuje jak materiální tak duchovní prvky. Pro marketing je důležité rozlišovat primární názory a hodnoty lidí (zděděné po rodičích) a sekundární,které podléhají změnám a jedinec si je utváří v důsledku styku s ostatními členy společnosti. Kulturní rozdíly mohou mít výrazný vliv na jejich spotřební chování. Jazyková kultura – schopnost komunikace - je podstatná součást kulturního prostředí
Technické a technologické faktory
Specifické umělé prostředí. V posledních desetiletích se tyto faktory staly jednou z dominantních složek marketingového prostředí. Svojí dynamikou je na lidech závislé. V přirozeném prostředí nám technika pomáhá život ulehčovat. Podnik musí mnohdy vynakládat velké finanční prostředky na výzkum a vývoj aby neztratil kontakt se svými konkurenty. Ty firmy, které efektivní výzkum nemohou realizovat se zaměřují na me-too-product (napodobování beze změny podstaty jen designu). Stále zrychlující se tempo technických a technologických změn odsunuje z trhu produkty, které by mohly ještě dlouho na trhu úspěšně a na vysoké úrovni uspokojovat potřeby zákazníků. Nutno upozornit na nutné zásahy státu (částečně faktorem politicko-právním), kde by nekontrolovatelné používání nových výrobků mohlo mít nepříznivé důsledky pro zdraví spotřebitele, nežádoucí dopady na ekologii apod. Jde o stanovení schvalovacích řízení apod.
Nové výrobky řeší mou potřebu novým způsobem,mají nové parametry (na hranici vyrobitelnosti).
Vznik nových příležitostí, nových výrobků, nových odvětví, která nebyla pokryta. Velmi rychlé dozrávání.
Ekonomické faktory
Faktory ovlivňující především kupní sílu spotřebitelů a strukturu jejich výdajů. Skutečné příjmy obyvatelstva, úroveň cen, výše úspor a výše úvěrů, které byly spotřebitelům poskytnuty. Vznikají zde příjmové skupiny, které si mohou dovolit luxusní zboží a na druhé straně vzniká příjmová skupina, která může mít potíže při uspokojování základních životních potřeb.
Politicko-legislativní faktory
Vnitrostátní i mezinárodní politické dění, které může výrazně ovlivnit situaci na trhu. Legislativa vytváří podmínky pro podnikání a vydává zákonné normy pro jeho ochranu. Samozřejmě také ochrana spotřebitele a zájmů společnosti (ochrana zdraví, životního prostředí a vlastnictví). Lobbysmus – nátlakové zájmové skupiny, které se snaží zabránit přijetí pro ně nevýhodných zákonných norem.
Faktory mikroprostředí
Faktory, které může podnik jistým způsobem využít a jež bezprostředně ovlivňují možnost podniku realizovat svou hlavní funkci – uspokojit potřeby svých zaměstnanců.
Podnik
Jeho vývoj a existence jsou závislé na souhře všech jeho orgánů a jejich správné funkci. Kromě vnějšího mluvíme také o vnitřním mikroprostředí. Marketing musí respektovat možnosti výroby, finanční, technické a další, které v daném období na daný podnik působí a do jisté míry určují mantinely, v nichž se může firma pohybovat.
Zákazníci
Je možno je považovat za jeden z nejdůležitějších faktorů marketingového mikroprostředí. Spotřebitelský trh není homogenní. Konečný spotřebitel vyžaduje jiný přístup než zákazník na trhu průmyslového zboží nebo kupec výrobků určených pro další průmyslové i neprůmyslové zpracování. Volit přístup a musí jinak reagovat na specifika trhů spotřebitelů, výrobní sféry, trh zprostředkovatelů, vládní trhy a mezinárodní trhy.
Dodavatelé
Ovlivňují možnosti podniku získat v požadované kvalitě, čase a množství potřebné zdroje, které jsou nutné pro plnění jeho základní funkce. Sledování v dlouhodobém horizontu aby mohli včas reagovat.
Distribuční články a prostředníci
Realizace aktivit z oblasti marketingu a prodeje je možná prostřednictvím specializovaných firem.
Konkurence
Podnik musí dobře znát své konkurenty a snažit se, aby požadavky a potřeby zákazníků uspokojoval lépe než oni. Je na pomezí mezi ovlivnitelnými a neovlivnitelnými faktory. Konkurenční prostředí má velký význam, protože vytváří tlak na snižování nákladů, na inovaci, zdokonalování výrobků a jejich lepší využití. Firma musí reagovat vhodnou marketingovou strategií tak, aby si zajistila konkurenční výhody.
Organizace je obklopena prostředím, které jistým způsobem, kladným či záporným, na tento organismus působí a ovlivňuje jeho chování. Chce-li být podnik úspěšný, pak musí tyto vlivy analyzovat, poznat směr jejich působení, využívat jich a tedy přizpůsobit své chování jak současnému, tak i očekávanému vývoji prostředí, v němž existuje. Marketingové prostředí firmy tvoří mnoho faktorů, které jsou často vzájemně závislé a prolínají se.Jsou charakterizovány značným stupněm nejistoty a svou dynamičností. Podnik hledá výhody a možnosti daného prostředí a jak korespondují se silnými či slabými stránkami podniku.
Marketingové prostředí zahrnuje jak faktory, které firma do jisté míry určitý,i postupy ovlivnit může, tak faktory na které nemá téměř žádný vliv a jež legálními formami ovlivnit nelze. Podle kriteria - ovlivnitelný nebo neovlivnitelný faktor – rozeznáváme mikroprostředí a makroprostředí. Mikroprostředí jsou ty vlivy, které bezprostředně ovlivňují možnost podniku realizovat svou hlavní funkci – uspokojovat potřeby svých zákazníků. Makroprostředí tvoří širší okolí podniku, takové vlivy, které působí na mikroprostředí jako celek. Působení trvá déle a efekt přijde a projeví se až později.
Přirovnání:
Hra – změna pravidel lze ale ne v průběhu hry samotné. Tlak ze strany diváků, renérů,… Pravidla se vyvíjejí roky. Někdo v pravidlech najde výhodu, které využije ve strategii.
Faktory makroprostředí
Faktory makroprostředí ovlivňují všechny instituce, které v daném období a v daném ekonomickém systému působí. Toto okolí vytváří prostor, v němž respektování existujících faktorů makroprostředí může podniku přinášet řadu zajímavých příležitostí pro podnikání. Jejich dodržování omezuje počet rizikových situací, s nimiž se subjekt setkává, a které musí, chce-li být úspěšný, zdárně vyřešit.
Faktory makroprostředí lze shrnout do akronymu STEP:
S – sociální
T – technické a technologické
E – ekonomické
P – politicko-právní
K nim se přiřazují ještě přírodní a ekologické a faktory.
Přírodní a ekologické faktory
Přirozené prostředí, které je vnímáno jako prostor (odklad emisí) a soustava zdrojů, které tvoří vstupy do výrobního procesu. Člověk se jich snaží využít, což je v současné době spíše k jeho neprospěchu. Jsou limitovány nedostatkem, rostoucí náročností společnosti na energie a zvyšujícím se nebezpečím planety. Samozřejmě se m patří také geografické a klimatické podmínky, které mohou výrazně ovlivnit spotřebu mnoha druhů spotřebního zboží. Příroda má své zákonitosti, které se snažím prozkoumat a následně využít. K upravení vztahu k přírodě nám slouží technika.
Sociální faktory
člení se na demografické a kulturní
Demografické prostředí
Přirozené prostředí. Hlavním úkolem demografie je studium základních otázek, které se týkají obyvatelstva jako celku. Tato poznání se snažíme využít, jaký pro nás mají smysl? Lidé tvoří trhy. Je důležité si uvědomit nejen statický pohled ale i charakter změn demografických dat – změny věkové struktury, změny v úrovni vzdělanosti, rozsah migrace… Identifikátory – porodnost/úmrtnost, přírůstek/úbytek populace, flexibilita pracovní síly, migrace, věková struktura, průměrná délka života, pohlaví, průměrný věk, zdravotní stav, hustota osídlení, etnické složení (pravidla, hodnoty, kultura, jazyk,…)Markantní změny demografických charakteristik mají zpravidla velice závažné marketingové důsledky.
Kulturní faktory
Umělé prostředí, ve kterém člověk žije, a které obsahuje základní hodnoty společnosti a ovlivňuje jeho postoje i chování. Ty jsou předávány z jedné generace na druhou. Zahrnuje jak materiální tak duchovní prvky. Pro marketing je důležité rozlišovat primární názory a hodnoty lidí (zděděné po rodičích) a sekundární,které podléhají změnám a jedinec si je utváří v důsledku styku s ostatními členy společnosti. Kulturní rozdíly mohou mít výrazný vliv na jejich spotřební chování. Jazyková kultura – schopnost komunikace - je podstatná součást kulturního prostředí
Technické a technologické faktory
Specifické umělé prostředí. V posledních desetiletích se tyto faktory staly jednou z dominantních složek marketingového prostředí. Svojí dynamikou je na lidech závislé. V přirozeném prostředí nám technika pomáhá život ulehčovat. Podnik musí mnohdy vynakládat velké finanční prostředky na výzkum a vývoj aby neztratil kontakt se svými konkurenty. Ty firmy, které efektivní výzkum nemohou realizovat se zaměřují na me-too-product (napodobování beze změny podstaty jen designu). Stále zrychlující se tempo technických a technologických změn odsunuje z trhu produkty, které by mohly ještě dlouho na trhu úspěšně a na vysoké úrovni uspokojovat potřeby zákazníků. Nutno upozornit na nutné zásahy státu (částečně faktorem politicko-právním), kde by nekontrolovatelné používání nových výrobků mohlo mít nepříznivé důsledky pro zdraví spotřebitele, nežádoucí dopady na ekologii apod. Jde o stanovení schvalovacích řízení apod.
Nové výrobky řeší mou potřebu novým způsobem,mají nové parametry (na hranici vyrobitelnosti).
Vznik nových příležitostí, nových výrobků, nových odvětví, která nebyla pokryta. Velmi rychlé dozrávání.
Ekonomické faktory
Faktory ovlivňující především kupní sílu spotřebitelů a strukturu jejich výdajů. Skutečné příjmy obyvatelstva, úroveň cen, výše úspor a výše úvěrů, které byly spotřebitelům poskytnuty. Vznikají zde příjmové skupiny, které si mohou dovolit luxusní zboží a na druhé straně vzniká příjmová skupina, která může mít potíže při uspokojování základních životních potřeb.
Politicko-legislativní faktory
Vnitrostátní i mezinárodní politické dění, které může výrazně ovlivnit situaci na trhu. Legislativa vytváří podmínky pro podnikání a vydává zákonné normy pro jeho ochranu. Samozřejmě také ochrana spotřebitele a zájmů společnosti (ochrana zdraví, životního prostředí a vlastnictví). Lobbysmus – nátlakové zájmové skupiny, které se snaží zabránit přijetí pro ně nevýhodných zákonných norem.
Faktory mikroprostředí
Faktory, které může podnik jistým způsobem využít a jež bezprostředně ovlivňují možnost podniku realizovat svou hlavní funkci – uspokojit potřeby svých zaměstnanců.
Podnik
Jeho vývoj a existence jsou závislé na souhře všech jeho orgánů a jejich správné funkci. Kromě vnějšího mluvíme také o vnitřním mikroprostředí. Marketing musí respektovat možnosti výroby, finanční, technické a další, které v daném období na daný podnik působí a do jisté míry určují mantinely, v nichž se může firma pohybovat.
Zákazníci
Je možno je považovat za jeden z nejdůležitějších faktorů marketingového mikroprostředí. Spotřebitelský trh není homogenní. Konečný spotřebitel vyžaduje jiný přístup než zákazník na trhu průmyslového zboží nebo kupec výrobků určených pro další průmyslové i neprůmyslové zpracování. Volit přístup a musí jinak reagovat na specifika trhů spotřebitelů, výrobní sféry, trh zprostředkovatelů, vládní trhy a mezinárodní trhy.
Dodavatelé
Ovlivňují možnosti podniku získat v požadované kvalitě, čase a množství potřebné zdroje, které jsou nutné pro plnění jeho základní funkce. Sledování v dlouhodobém horizontu aby mohli včas reagovat.
Distribuční články a prostředníci
Realizace aktivit z oblasti marketingu a prodeje je možná prostřednictvím specializovaných firem.
Konkurence
Podnik musí dobře znát své konkurenty a snažit se, aby požadavky a potřeby zákazníků uspokojoval lépe než oni. Je na pomezí mezi ovlivnitelnými a neovlivnitelnými faktory. Konkurenční prostředí má velký význam, protože vytváří tlak na snižování nákladů, na inovaci, zdokonalování výrobků a jejich lepší využití. Firma musí reagovat vhodnou marketingovou strategií tak, aby si zajistila konkurenční výhody.
3) Přednáška - Vývoj marketingu
Vývoj marketingu
Pragmatický marketing
50. léta. Masový marketing. Prudký rozvoj marketingových nástrojů – uvědomění si, že marketing je nástrojem strategického řízení. Přechod od procesu vzniku nabídky a její prezentace na druhou stranu trhu – k poptávce. Příliš zdůrazňuje to, aby zákazník věděl, co chce.
Pravděpodobný vývoj poptávky – inovační politika.
Chyby – připravím na trh něco, co nikdo nechce. Špatné informace z trhu.
Klasický marketing
poč. 60. let. Cílený marketing. Pracuje s tržními segmenty a cílovými skupinami zákazníků. Použití soustavy teorie nástrojů, poznatků a metod. Nejdříve je uplatněna před vstupem do spotřeby až později nalézá své aplikace např. ve strojírenství a velkoobchodě. Vznik prvních učebnic. Vypěstování konzumní stylu života – bez myšlenky na efekt v budoucnosti. Absence mezigenerační solidarity. Materiální blahobyt!! Pocit dostatku má za následek plýtvání. Nové technologie ve všech oblastech.
Spotřebitelské hnutí
Tržní a společenský marketing. Zesílení spotřebitelského hnutí. Pragmatičtí lidé (zkušenost, dozrání) si uvědomují následky a poškození. Nová generace (70.léta) řídí ekonomiku. Technika vnáší nové, již negativní, prvky do života a poškozuje přírodní prostředí – hledání šetrnějších řešení. Uvědomění si, že se na hmotném blahobytu nedá dlouho stavět – vznik etické, ekologické a sociální marketingové koncepce. Přínos nové generace na základě své životní zkušenosti.
Obtížnější nasměrovat produkci – široká masa zákazníků . Země třetího světa jsou potenciálem čekajícím na využití. Kapitál se přesouvá za levnou pracovní silou, infrastrukturou, nezaměstnaností a také z politických důvodů do Asie. Firmy uvažují nové příležitosti. Jdou za nižšími náklady.
Odliv industrializace z Evropy má za důsledek nezaměstnanost. Postupné přelévání zaměstnanců do služeb. Obohacení marketingové strategie. Rozvoj služeb
Asie, jiná hierarchie hodnot, jiná kultura. Industrializace se zde nevyvinula byla implantována. Dočasně se uplatňuje výrobní koncepce, marketing je v Evropě a zde se realizuje prodej.
Velký nepokrytý trh – bývalé kolonie – velký zájem o produkci. Evropa chce už výrobky lepší,…
Globální marketing
90. léta Výzbroj marketingu. Naučit se pracovat s poptávkou v jiných prostředích. RVHP – specifické hospodářské pomoci mezi vých. zeměmi.
Původně industriální prostředí je nezkušené v tržním prostředí, je bez infrastruktury (materiální ale i zákony, banky,…), Vůle po tržní ekonomice. Je třeba prokázat, že marketing bude i v tomto prostředí použitelný. prvky globalizace
Marketingové prostředí
Organizace je obklopena prostředím, které jistým způsobem, kladným či záporným, na tento organismus působí a ovlivňuje jeho chování. Chce-li být podnik úspěšný, pak musí tyto vlivy analyzovat, poznat směr jejich působení, využívat jich a tedy přizpůsobit své chování jak současnému, tak i očekávanému vývoji prostředí, v němž existuje. Marketingové prostředí firmy tvoří mnoho faktorů, které jsou často vzájemně závislé a prolínají se.Jsou charakterizovány značným stupněm nejistoty a svou dynamičností. Podnik hledá výhody a možnosti daného prostředí a jak korespondují se silnými či slabými stránkami podniku.
Marketingové prostředí zahrnuje jak faktory, které firma do jisté míry určitý,i postupy ovlivnit může, tak faktory na které nemá téměř žádný vliv a jež legálními formami ovlivnit nelze. Podle kriteria - ovlivnitelný nebo neovlivnitelný faktor – rozeznáváme mikroprostředí a makroprostředí. Mikroprostředí jsou ty vlivy, které bezprostředně ovlivňují možnost podniku realizovat svou hlavní funkci – uspokojovat potřeby svých zákazníků. Makroprostředí tvoří širší okolí podniku, takové vlivy, které působí na mikroprostředí jako celek. Působení trvá déle a efekt přijde a projeví se až později.
Pragmatický marketing
50. léta. Masový marketing. Prudký rozvoj marketingových nástrojů – uvědomění si, že marketing je nástrojem strategického řízení. Přechod od procesu vzniku nabídky a její prezentace na druhou stranu trhu – k poptávce. Příliš zdůrazňuje to, aby zákazník věděl, co chce.
Pravděpodobný vývoj poptávky – inovační politika.
Chyby – připravím na trh něco, co nikdo nechce. Špatné informace z trhu.
Klasický marketing
poč. 60. let. Cílený marketing. Pracuje s tržními segmenty a cílovými skupinami zákazníků. Použití soustavy teorie nástrojů, poznatků a metod. Nejdříve je uplatněna před vstupem do spotřeby až později nalézá své aplikace např. ve strojírenství a velkoobchodě. Vznik prvních učebnic. Vypěstování konzumní stylu života – bez myšlenky na efekt v budoucnosti. Absence mezigenerační solidarity. Materiální blahobyt!! Pocit dostatku má za následek plýtvání. Nové technologie ve všech oblastech.
Spotřebitelské hnutí
Tržní a společenský marketing. Zesílení spotřebitelského hnutí. Pragmatičtí lidé (zkušenost, dozrání) si uvědomují následky a poškození. Nová generace (70.léta) řídí ekonomiku. Technika vnáší nové, již negativní, prvky do života a poškozuje přírodní prostředí – hledání šetrnějších řešení. Uvědomění si, že se na hmotném blahobytu nedá dlouho stavět – vznik etické, ekologické a sociální marketingové koncepce. Přínos nové generace na základě své životní zkušenosti.
Obtížnější nasměrovat produkci – široká masa zákazníků . Země třetího světa jsou potenciálem čekajícím na využití. Kapitál se přesouvá za levnou pracovní silou, infrastrukturou, nezaměstnaností a také z politických důvodů do Asie. Firmy uvažují nové příležitosti. Jdou za nižšími náklady.
Odliv industrializace z Evropy má za důsledek nezaměstnanost. Postupné přelévání zaměstnanců do služeb. Obohacení marketingové strategie. Rozvoj služeb
Asie, jiná hierarchie hodnot, jiná kultura. Industrializace se zde nevyvinula byla implantována. Dočasně se uplatňuje výrobní koncepce, marketing je v Evropě a zde se realizuje prodej.
Velký nepokrytý trh – bývalé kolonie – velký zájem o produkci. Evropa chce už výrobky lepší,…
Globální marketing
90. léta Výzbroj marketingu. Naučit se pracovat s poptávkou v jiných prostředích. RVHP – specifické hospodářské pomoci mezi vých. zeměmi.
Původně industriální prostředí je nezkušené v tržním prostředí, je bez infrastruktury (materiální ale i zákony, banky,…), Vůle po tržní ekonomice. Je třeba prokázat, že marketing bude i v tomto prostředí použitelný. prvky globalizace
Marketingové prostředí
Organizace je obklopena prostředím, které jistým způsobem, kladným či záporným, na tento organismus působí a ovlivňuje jeho chování. Chce-li být podnik úspěšný, pak musí tyto vlivy analyzovat, poznat směr jejich působení, využívat jich a tedy přizpůsobit své chování jak současnému, tak i očekávanému vývoji prostředí, v němž existuje. Marketingové prostředí firmy tvoří mnoho faktorů, které jsou často vzájemně závislé a prolínají se.Jsou charakterizovány značným stupněm nejistoty a svou dynamičností. Podnik hledá výhody a možnosti daného prostředí a jak korespondují se silnými či slabými stránkami podniku.
Marketingové prostředí zahrnuje jak faktory, které firma do jisté míry určitý,i postupy ovlivnit může, tak faktory na které nemá téměř žádný vliv a jež legálními formami ovlivnit nelze. Podle kriteria - ovlivnitelný nebo neovlivnitelný faktor – rozeznáváme mikroprostředí a makroprostředí. Mikroprostředí jsou ty vlivy, které bezprostředně ovlivňují možnost podniku realizovat svou hlavní funkci – uspokojovat potřeby svých zákazníků. Makroprostředí tvoří širší okolí podniku, takové vlivy, které působí na mikroprostředí jako celek. Působení trvá déle a efekt přijde a projeví se až později.
2) Přednáška - Podnikatelské koncepce
Podnikatelské koncepce
obecně vyjadřují určitou filosofii podnikatelského myšlení. Přístup k tomu, jak co nejefektivněji dosahovat stanovených cílů na trhu. Lze na nich dokumentovat posun, který v moderním marketingovém způsobu řízení probíhal.
Výrobní koncepce
- vychází z předpokladu, že spotřebitelé budou preferovat především výrobky, které budou snadno dostupné a levné. Výrobce se proto musí koncentrovat především na zvýšení objemu produkce, dosažení nižších nákladů než konkurence a zajištění širokého pokrytí trhu. Tato koncepce je zaměřena na potřeby výrobce nikoliv zákazníka
- Výrobní koncepce je typicky široce akceptována v ekonomikách, kde poptávka převyšuje nabídku a spotřebitelé se při nedostatku výrobků zajímají především o jejich získání.
- Historie - souvisí s prosazením tržní ekonomiky – přerod feudální společnosti na buržoazní. Migrace – lidé se živili námezní prací – vznik peněz – narůstající poptávka spotřebního zboží – zdánlivě nevyčerpatelná poptávka. Počátky industrializace – průmysl byl několikrát produktivnější. Zkušenostní efekt – optimalizace – klesají náklady, zvýšení produktivity. Navyrábět co nejvíce zboží a za nejlepší cenu ho prodat. Zkušenosti z vojenství, společensko-vědní idea o řízení státu, církev. Staví na lidech, kteří mají předpoklady pro technické znalosti, organizování a byrokracii, vedení lidí a vyhodnocování. Není potřeba intenzivně komunikovat s prostředím.
- 1 světová válka – opakuje se zde historie (středověk) – rozdělení světa – zboží strategického významu – nedostupné zboží. Hledání a objevování nových technologií a možností. Válka plodí destrukci – obnova. Optimismus, požadavek na co nejrychlejší obnovu. Následující desetiletí – motorifikace, elektrifikace apod. celospolečenské uplatnění – komerční využití Velice rychle se vyrovnává vztah mezi nabídkou a poptávkou
Prodejní koncepce
- je založena na předpokladu, že spotřebitel je typicky pasivní a je třeba ho ke koupi přemluvit pomocí často agresivních metod prodeje a propagace. Prodejní koncepce se koncentruje na potřeby prodávajícího. Většina podniků praktikuje prodejní koncepci za situace, kdy mají nadbytek kapacit. Jejich cílem je spíše prodat to, co vyrobily, než vyrábět to, co by mohly prodat. Neumí správně motivovat a komunikovat se spotřebitelem. Výstavba infrastruktury – 20. a 30. léta – obchodní zástupci. Pojí distribuci s komunikací. Nové technické prostředky jsou využívány pro komerční sdělení.
Výrobková koncepce
- vychází z předpokladu, že zákazník preferuje při nákupu nejvyšší kvalitu a je ochoten za ni zaplatit vysokou cenu. Výrobkově orientované podniky se zaměřují na výrobu kvalitních výrobků a na jejich stálé zdokonalování. Výrobková koncepce může vést k marketingové krátkozrakost protože se podnik příliš soustřeďuje na výrobek a méně již na potřeby spotřebitelů, takže často projektuje výrobky s nevyužitelnými charakteristikami.
- Doba vzniku průmyslového designu – není zde zpětná vazba na to co si zákazník přeje – firmy začínají s klientským servise, vedení databází.
Marketingová koncepce
- je Přijetím marketingové založena na principu trvalé orientace na zákazníka a jeho potřeby, kterému podnik přizpůsobuje zaměření procesů vývoje, výroby a prodeje zboží. V rozvinutých ekonomikách se objevila v 50. a 60. letech 20. století. koncepce podnik zdůrazňuje snahu i řešení problémů spotřebitele.
Znamená respektování:
o orientace na zákazníka
o budování vztahů se zákazníky na základě nepřetržitého kontaktu s nimi
o orientace na cílové trhy (část trhu, kterou se podnik rozhodl získat)
o koordinace všech marketingových funkcí a činností s ostatními činnostmi podniku
o nepřetržitost marketingu jako procesu
o dosažení cílů podniku
Sociální marketnigová koncepce
- je založena na požadavku dosažení souladu mezi potřebami a zájmy zákazníků a dlouhodobými sociálními a etickými zájmy společnosti.
Praktická konkretizace marketingové koncepce firmy je spojena s tvorbou a využíváním nástrojů marketingu – s tzv. marketingovým mixem –4P marketingu (Product, Price, Place, Promotion)
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty
obecně vyjadřují určitou filosofii podnikatelského myšlení. Přístup k tomu, jak co nejefektivněji dosahovat stanovených cílů na trhu. Lze na nich dokumentovat posun, který v moderním marketingovém způsobu řízení probíhal.
Výrobní koncepce
- vychází z předpokladu, že spotřebitelé budou preferovat především výrobky, které budou snadno dostupné a levné. Výrobce se proto musí koncentrovat především na zvýšení objemu produkce, dosažení nižších nákladů než konkurence a zajištění širokého pokrytí trhu. Tato koncepce je zaměřena na potřeby výrobce nikoliv zákazníka
- Výrobní koncepce je typicky široce akceptována v ekonomikách, kde poptávka převyšuje nabídku a spotřebitelé se při nedostatku výrobků zajímají především o jejich získání.
- Historie - souvisí s prosazením tržní ekonomiky – přerod feudální společnosti na buržoazní. Migrace – lidé se živili námezní prací – vznik peněz – narůstající poptávka spotřebního zboží – zdánlivě nevyčerpatelná poptávka. Počátky industrializace – průmysl byl několikrát produktivnější. Zkušenostní efekt – optimalizace – klesají náklady, zvýšení produktivity. Navyrábět co nejvíce zboží a za nejlepší cenu ho prodat. Zkušenosti z vojenství, společensko-vědní idea o řízení státu, církev. Staví na lidech, kteří mají předpoklady pro technické znalosti, organizování a byrokracii, vedení lidí a vyhodnocování. Není potřeba intenzivně komunikovat s prostředím.
- 1 světová válka – opakuje se zde historie (středověk) – rozdělení světa – zboží strategického významu – nedostupné zboží. Hledání a objevování nových technologií a možností. Válka plodí destrukci – obnova. Optimismus, požadavek na co nejrychlejší obnovu. Následující desetiletí – motorifikace, elektrifikace apod. celospolečenské uplatnění – komerční využití Velice rychle se vyrovnává vztah mezi nabídkou a poptávkou
Prodejní koncepce
- je založena na předpokladu, že spotřebitel je typicky pasivní a je třeba ho ke koupi přemluvit pomocí často agresivních metod prodeje a propagace. Prodejní koncepce se koncentruje na potřeby prodávajícího. Většina podniků praktikuje prodejní koncepci za situace, kdy mají nadbytek kapacit. Jejich cílem je spíše prodat to, co vyrobily, než vyrábět to, co by mohly prodat. Neumí správně motivovat a komunikovat se spotřebitelem. Výstavba infrastruktury – 20. a 30. léta – obchodní zástupci. Pojí distribuci s komunikací. Nové technické prostředky jsou využívány pro komerční sdělení.
Výrobková koncepce
- vychází z předpokladu, že zákazník preferuje při nákupu nejvyšší kvalitu a je ochoten za ni zaplatit vysokou cenu. Výrobkově orientované podniky se zaměřují na výrobu kvalitních výrobků a na jejich stálé zdokonalování. Výrobková koncepce může vést k marketingové krátkozrakost protože se podnik příliš soustřeďuje na výrobek a méně již na potřeby spotřebitelů, takže často projektuje výrobky s nevyužitelnými charakteristikami.
- Doba vzniku průmyslového designu – není zde zpětná vazba na to co si zákazník přeje – firmy začínají s klientským servise, vedení databází.
Marketingová koncepce
- je Přijetím marketingové založena na principu trvalé orientace na zákazníka a jeho potřeby, kterému podnik přizpůsobuje zaměření procesů vývoje, výroby a prodeje zboží. V rozvinutých ekonomikách se objevila v 50. a 60. letech 20. století. koncepce podnik zdůrazňuje snahu i řešení problémů spotřebitele.
Znamená respektování:
o orientace na zákazníka
o budování vztahů se zákazníky na základě nepřetržitého kontaktu s nimi
o orientace na cílové trhy (část trhu, kterou se podnik rozhodl získat)
o koordinace všech marketingových funkcí a činností s ostatními činnostmi podniku
o nepřetržitost marketingu jako procesu
o dosažení cílů podniku
Sociální marketnigová koncepce
- je založena na požadavku dosažení souladu mezi potřebami a zájmy zákazníků a dlouhodobými sociálními a etickými zájmy společnosti.
Praktická konkretizace marketingové koncepce firmy je spojena s tvorbou a využíváním nástrojů marketingu – s tzv. marketingovým mixem –4P marketingu (Product, Price, Place, Promotion)
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty
1) Přednáška - Marketing
Marketing je umění nacházet příležitosti, rozvíjet je a výnosně jich využívat – Philip Kotler
Marketing je relativně mladá a rychle se rozvíjející vědní disciplína. Objevil se kolem roku 1910 v důsledku hospodářské krize v USA.
Marketing chápeme jako systém myšlení i systém konkrétních akcí, v němž je strategická i operativní složka velmi úzce svázána.
Marketing je integrovaný komplex činností, zaměřených na trh – jde o koordinovanou součinnost mnoha aktivit.
Marketing usiluje o to, aby podnik vyráběl a prodával zboží, které zákazník bude požadovat, a to tím, že bere v úvahu jeho potřeby a požadavky a tomu přizpůsobuje vývoj zboží, jeho design, cenu, balení, formy prodeje, propagaci aj.
Podstatou marketingu je snaha nalézt rovnováhu mezi zájmy zákazníka a podnikatelského subjektu.
Marketing je proces řízení jehož výsledkem je poznání, předvídání, stimulování a v konečné fázi uspokojení potřeb zákazníka tak, aby byly současně dosaženy i cíle organizace.
Úspěšné podnikání vyžaduje nejen schopnost přizpůsobit se složitým a velmi proměnným podmínkám fungování trhu, ale současně i aktivně působit na dynamické vztahy mezi nabídkou a poptávkou.
Pojetí (dimenze) marketingu
- marketing jako podnikatelská filosofie a z toho plynoucí marketingová koncepce. Je založena na marketingové (oboustranné) komunikaci – otevřenost vůči informacím z prostředí (mikro, makro)
- je aplikací poznatků z managementu (motivování, organizování, …) – co můžu v dané době pro daný podnik použít . vycházím z marketingové koncepce.
- specifické nástroje a techniky marketingu – výpočty, postupy, ukazatele apod.
techniky
disciplína řízení
filosofie
Marketing je pragmatická praktická disciplína, která čerpá z:
- ekonomie – makro, mikro
- statistiky
- matematiky
- psychologie
- historie
- sociologie
- politologie
- demografie
- technologie vedoucí ke vzniku produktu
- znalost produktu
- zbožíznalství
Marketing je relativně mladá a rychle se rozvíjející vědní disciplína. Objevil se kolem roku 1910 v důsledku hospodářské krize v USA.
Marketing chápeme jako systém myšlení i systém konkrétních akcí, v němž je strategická i operativní složka velmi úzce svázána.
Marketing je integrovaný komplex činností, zaměřených na trh – jde o koordinovanou součinnost mnoha aktivit.
Marketing usiluje o to, aby podnik vyráběl a prodával zboží, které zákazník bude požadovat, a to tím, že bere v úvahu jeho potřeby a požadavky a tomu přizpůsobuje vývoj zboží, jeho design, cenu, balení, formy prodeje, propagaci aj.
Podstatou marketingu je snaha nalézt rovnováhu mezi zájmy zákazníka a podnikatelského subjektu.
Marketing je proces řízení jehož výsledkem je poznání, předvídání, stimulování a v konečné fázi uspokojení potřeb zákazníka tak, aby byly současně dosaženy i cíle organizace.
Úspěšné podnikání vyžaduje nejen schopnost přizpůsobit se složitým a velmi proměnným podmínkám fungování trhu, ale současně i aktivně působit na dynamické vztahy mezi nabídkou a poptávkou.
Pojetí (dimenze) marketingu
- marketing jako podnikatelská filosofie a z toho plynoucí marketingová koncepce. Je založena na marketingové (oboustranné) komunikaci – otevřenost vůči informacím z prostředí (mikro, makro)
- je aplikací poznatků z managementu (motivování, organizování, …) – co můžu v dané době pro daný podnik použít . vycházím z marketingové koncepce.
- specifické nástroje a techniky marketingu – výpočty, postupy, ukazatele apod.
techniky
disciplína řízení
filosofie
Marketing je pragmatická praktická disciplína, která čerpá z:
- ekonomie – makro, mikro
- statistiky
- matematiky
- psychologie
- historie
- sociologie
- politologie
- demografie
- technologie vedoucí ke vzniku produktu
- znalost produktu
- zbožíznalství
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)