Externality
1)Kladné (vnější úspory) - činnost jednoho přináší prospěch druhému a ten za to nemusí platiti
2)Záporné (vnější záporné úspory) - činnost jednoho přináší náklady druhému aniž by mu tyto hradil
Za rovnováhy by měl být společenský MU (SMU) = MU a spoilečenské náklady (SMC) = MC
Při kladnýcxh externalitách je SMU>MU, při záporných SMC>MC
Veřejné statky
Znaky: - nezmenšitelnost
- nemožnost vyloučit kohokoliv ze spotřeby
čistý veřejný statek splňuje oboje
Veřejné statky alokuje vláda. Optimální množství je v bodě, kde AD statku = MC na jeho výrobu
Příklady VS: obrana, (čistej luft)...
Veřejná volba
Na jejím základě se vláda rozhoduje
na rozdíl od soukromých rozhodnutí, kolektivní rozhodování je
nevyhnutelné pro každého
Různé systémy (většinový a jednomyslný)
Pokud dojde rozhodnutím vlády k tomu, že si všichni pohorší, tedy nezvýší se efektivnost nebo přerozdělí zle nedobře důchody, potom selhala vláda.
Zásahy státu do trhů finální produkce
Zásahy státu do trhů finální produkce
1) Stát v případě nedokonalé konkurence chrání spotřebitele regulací cen (monopol by jinak vyráběl méně Q za vyšší ceny). Ceny reguluje na úrovní MC nebo AC
2) V některých případech stát subvencuje cenu ve prospěch výrobce, čímž se snaží udržet firmy v odvětví (většinou v zemědělství). Tím v konečném důsledku pomůže spotřebitelům, neboť se cena daného produktu sníží. Prospěch mají ale jen spotřebitelé kupující produkt, ostatní jim jen přispívají formou daní.
3) Postihuje spotřebitele i výrobce spotřební daní u nežádoucích výrobků (alkohol, tabák....)
Zásahy státu na trhu práce 1)podpory v nezaměstnanosti
2)snaha o snížení diskriminací:
- nejdříve se US vláda pokoušela postaviti diskriminace mimo zákon
- teorie "potvrzujících činů" - zaměstnavatelé měli ukázat snahu zaměstnat ženy, černý,...
- teorie "srovnatelného ocenění" - za srovnatelnou práci stejnou mzdu, přestože vztah nabídky a poptávky na trhu dané profese velí jinak => vznikají nadbytky a jinde nedostatky
1) Stát v případě nedokonalé konkurence chrání spotřebitele regulací cen (monopol by jinak vyráběl méně Q za vyšší ceny). Ceny reguluje na úrovní MC nebo AC
2) V některých případech stát subvencuje cenu ve prospěch výrobce, čímž se snaží udržet firmy v odvětví (většinou v zemědělství). Tím v konečném důsledku pomůže spotřebitelům, neboť se cena daného produktu sníží. Prospěch mají ale jen spotřebitelé kupující produkt, ostatní jim jen přispívají formou daní.
3) Postihuje spotřebitele i výrobce spotřební daní u nežádoucích výrobků (alkohol, tabák....)
Zásahy státu na trhu práce 1)podpory v nezaměstnanosti
2)snaha o snížení diskriminací:
- nejdříve se US vláda pokoušela postaviti diskriminace mimo zákon
- teorie "potvrzujících činů" - zaměstnavatelé měli ukázat snahu zaměstnat ženy, černý,...
- teorie "srovnatelného ocenění" - za srovnatelnou práci stejnou mzdu, přestože vztah nabídky a poptávky na trhu dané profese velí jinak => vznikají nadbytky a jinde nedostatky
Rovnováha, Trh kapitálových statků, Hlavní fce vlády
Rovnováha
Krátké období: S je neelastická (fixní)(neboť úspory jakožto stavovou veličinu nelze v krátkém období měniti)
Dlouhé období: S rostoucí, neboť si všichni mohou rozmyslet zda úrok plní fci tržní ceny a zda tedy za dané ir budou spořiti.
Trh kapitálových statků
Když firma nahromadí kapitál, přemění ho na trhu kapitálových statků na kapitálové statky (budovy...)
Tento trh odpovídá trhu výrobků, ale D není určena MU, nýbrž na základě míry výnosu z kapitálu
maximální cena, kterou je firma ochotna zaplatit = SH statku
ÚLOHA VLÁDY V EKONOMICE
(MIKROEKONOMICKÉ PROBLÉMY)
Hlavní fce vlády
1)Vytváření právního rámce tržní ekonomiky (definuje vlastnictví, zákony o hospodářské soutěži , o uzavírání smluv...., bezpečnost práce, odpovědnost za vady...) - čímž zvyšuje bezpečnost produktů
2)Ovlivňování alokace zdrojů s cílem zvýšiti ekonomickou efektivnost (boj proti tržním selháním -monopol, exsternality, veřejné statků, diskriminace na trhu práce...)
3)Zavádění programů k rozdělování důchodů (podpora v nezaměstnanosti, soc. dávky, redistribuční daně...)
*4)Makroekonomická stabilita
Krátké období: S je neelastická (fixní)(neboť úspory jakožto stavovou veličinu nelze v krátkém období měniti)
Dlouhé období: S rostoucí, neboť si všichni mohou rozmyslet zda úrok plní fci tržní ceny a zda tedy za dané ir budou spořiti.
Trh kapitálových statků
Když firma nahromadí kapitál, přemění ho na trhu kapitálových statků na kapitálové statky (budovy...)
Tento trh odpovídá trhu výrobků, ale D není určena MU, nýbrž na základě míry výnosu z kapitálu
maximální cena, kterou je firma ochotna zaplatit = SH statku
ÚLOHA VLÁDY V EKONOMICE
(MIKROEKONOMICKÉ PROBLÉMY)
Hlavní fce vlády
1)Vytváření právního rámce tržní ekonomiky (definuje vlastnictví, zákony o hospodářské soutěži , o uzavírání smluv...., bezpečnost práce, odpovědnost za vady...) - čímž zvyšuje bezpečnost produktů
2)Ovlivňování alokace zdrojů s cílem zvýšiti ekonomickou efektivnost (boj proti tržním selháním -monopol, exsternality, veřejné statků, diskriminace na trhu práce...)
3)Zavádění programů k rozdělování důchodů (podpora v nezaměstnanosti, soc. dávky, redistribuční daně...)
*4)Makroekonomická stabilita
Nabídka na trhu kapitálu, Poptávka na trhu kapitálu
Nabídka na trhu kapitálu - je tvořena úsporami domácností, tedy tou částí důchodů, kterou domácnosti "neprožerou" - nevydají do spotřeby.
Předpoklad: domácnost dává zásadně přednost současné spotřebě, proto musí být spotřeba v budoucnosti vyšší než dnes, jinak všecko prožerou ^S=S1-S0 = výnos z úspor...úrok
Úroková míra.... poměr čistého úroku k uspořené částce
(ir=^S/s0x100 Sn=(1+ir)n.....)
Úspory jsou rostoucí funkce úrokové míry a jsou určeny na základě časové prefšerence
Poptávka na trhu kapitálu = potřeba financovat nákup investičních statků
Prostředky získává firma výpůjčkou či příjmy z prodeje vlastních cenných papírů
- max. zisk.....MFCk=MRPk
Je-li úrok (MFC) >MRP, firma nenakupuje úspory
je-li úrok < MRP přikoupí další kapitál
Dk je určena MRPk a je závislá na ir. Stejně jako poptávka po jiných VF je odvozena od poptávky po produktu.
Předpoklad: domácnost dává zásadně přednost současné spotřebě, proto musí být spotřeba v budoucnosti vyšší než dnes, jinak všecko prožerou ^S=S1-S0 = výnos z úspor...úrok
Úroková míra.... poměr čistého úroku k uspořené částce
(ir=^S/s0x100 Sn=(1+ir)n.....)
Úspory jsou rostoucí funkce úrokové míry a jsou určeny na základě časové prefšerence
Poptávka na trhu kapitálu = potřeba financovat nákup investičních statků
Prostředky získává firma výpůjčkou či příjmy z prodeje vlastních cenných papírů
- max. zisk.....MFCk=MRPk
Je-li úrok (MFC) >MRP, firma nenakupuje úspory
je-li úrok < MRP přikoupí další kapitál
Dk je určena MRPk a je závislá na ir. Stejně jako poptávka po jiných VF je odvozena od poptávky po produktu.
TEORIE KAPITÁLU Y ÚROKU
TEORIE KAPITÁLU Y ÚROKU
I. Základní pojmy
Kapitál je aktivum přijnášející subjektu, který v současnosti znaložil prostředky na jeho zakoupení v budoucnu dodatečný výnos.
KAPITÁL: lidský x finanční, hmotný x nehmotný ...
Kapitálové statky jsou vstupem pro danou firmu a zároveň výstupem rodukce jiné firmy (budovy, stroje....)
Některé kapitálové statky se prodávají, jiné je´jich majitel pronajímá. Pak se počítá výnosová míra kapitálu (=u peněz úrok)
=(nájemné-náklady (za rok))/hodnota kapitálu.
Kapitálové statky pak v průběhu let vztvářejí Tok důchodů, který je možno převésti na současnou hodnotu:
1)věčná renta SH=NR/i NR...čistý příjem
2)omezená renta SH=NR/(1+i)t
Čistá současná hodnota ČSH=SH-investice
Opotřebení kapitálových statků se vyjadřuje v odpisech, což jest
1)položka nákladů firmy
2)zdroj dalších nákupů
I. Základní pojmy
Kapitál je aktivum přijnášející subjektu, který v současnosti znaložil prostředky na jeho zakoupení v budoucnu dodatečný výnos.
KAPITÁL: lidský x finanční, hmotný x nehmotný ...
Kapitálové statky jsou vstupem pro danou firmu a zároveň výstupem rodukce jiné firmy (budovy, stroje....)
Některé kapitálové statky se prodávají, jiné je´jich majitel pronajímá. Pak se počítá výnosová míra kapitálu (=u peněz úrok)
=(nájemné-náklady (za rok))/hodnota kapitálu.
Kapitálové statky pak v průběhu let vztvářejí Tok důchodů, který je možno převésti na současnou hodnotu:
1)věčná renta SH=NR/i NR...čistý příjem
2)omezená renta SH=NR/(1+i)t
Čistá současná hodnota ČSH=SH-investice
Opotřebení kapitálových statků se vyjadřuje v odpisech, což jest
1)položka nákladů firmy
2)zdroj dalších nákupů
Rovnováha na dokonalém trhu práce
Rovnováha na dokonalém trhu práce
Určení mezd v podmínkách dokonalé konkurence:
1) lidi jsou si podobní, práce podobná ....žádně rozdíly ve w
2) lidi jsou si podobní, práce se liší ...kompenzační rozdíly
3) lidi se liší ale nelze je nahraditi jinými (známí herci...)... přebytky ve mzdě
4) lidi se liší ale mezi různými skupinami je částečná mobilita... všeobecná rovnováha mezd
IV. Nedokonalá konkurence
- Příčiny vzniku : -mzdová strnulost (w reaguje pomalu na změny v poptávce a nabídce práce
-tarifní sazby firem
-kolektivní smlouvy s odbory
V. Monopson na trhu práce
MONOPSON: - jediná firma na trhu (poptávající) a kvanta lidí (nabízejících)
S nájmem každého dalšího pracovníka musí firma zvýšit mzdu všem, křivka poptávky je tedy rostoucí a křivka MFC také, ale více. potom MFC>w, a tak firma najímá méně L při nižší mzdě než v dok. konkurenci
VI.Odbory na trhu práce - snaží se zvyšovat mzdu, a to třemi způsoby:
MZDOVÝ PRÁH .... v kolektivní smlouvě určená mzdová sazba, firma pak ale najme méně L ....nezaměstnanost
ZVÝŠENÍ DL .... nejlepší způsob, odbory dosáhnou zvýšení poptávkz po práci zvýšením poptávky po produktu např. dojednáním zahr. zakázek...
SNÍŽENÍ SL .... např. zakazováním členům pracovati přesčas...
Určení mezd v podmínkách dokonalé konkurence:
1) lidi jsou si podobní, práce podobná ....žádně rozdíly ve w
2) lidi jsou si podobní, práce se liší ...kompenzační rozdíly
3) lidi se liší ale nelze je nahraditi jinými (známí herci...)... přebytky ve mzdě
4) lidi se liší ale mezi různými skupinami je částečná mobilita... všeobecná rovnováha mezd
IV. Nedokonalá konkurence
- Příčiny vzniku : -mzdová strnulost (w reaguje pomalu na změny v poptávce a nabídce práce
-tarifní sazby firem
-kolektivní smlouvy s odbory
V. Monopson na trhu práce
MONOPSON: - jediná firma na trhu (poptávající) a kvanta lidí (nabízejících)
S nájmem každého dalšího pracovníka musí firma zvýšit mzdu všem, křivka poptávky je tedy rostoucí a křivka MFC také, ale více. potom MFC>w, a tak firma najímá méně L při nižší mzdě než v dok. konkurenci
VI.Odbory na trhu práce - snaží se zvyšovat mzdu, a to třemi způsoby:
MZDOVÝ PRÁH .... v kolektivní smlouvě určená mzdová sazba, firma pak ale najme méně L ....nezaměstnanost
ZVÝŠENÍ DL .... nejlepší způsob, odbory dosáhnou zvýšení poptávkz po práci zvýšením poptávky po produktu např. dojednáním zahr. zakázek...
SNÍŽENÍ SL .... např. zakazováním členům pracovati přesčas...
Nabídka práce
Nabídka práce - práci nabízí člověk, ten má čas rozdělen na:
1)práci, kterou pronajímá za mzdu
2)volný čas (+domácí práce bez mzdy
Člověk maximalizuje užitek => dle toho volí poměr času v práci a volného času
Práce přináší - peníze na statky a služby
- újmu ze ztráty volného času
tedy s růstem práce roste újma ze ztráty vol.času => užitek klesá
Volný čas je příjemný, užitek roste
Člověk tedz bude zvyšovat počet odpracovaných hodin až se MU zboží získaného díky poslední odpracované hodině práce vyrovná s MU poslední hodiny volného času
MUV
Díky tomuto vztahu případné zvýšení mzdy vyvolá:
1)Substituční efekt = každá další hodina L přináší více peněz na útratu => nahrazování volného času prací
2)Důchodový efekt = zvýšení reálného důchodu (nemění-li se ceny výrobků a služeb) => nahrazování práce volným časem
Individuální křivka nabídky práce tak může být i zpět zakřivená, tržní nabídková křivka ale ne (protože každý člověk má hranici, kdy má dostatek peněz a začne si užívati jindy a tk je tržní křivka klasická, rostoucí)
Faktory ovlivňující nabídku práce:
-počet obyvatel
-aktivita (ekonomická) obyvatel
1)práci, kterou pronajímá za mzdu
2)volný čas (+domácí práce bez mzdy
Člověk maximalizuje užitek => dle toho volí poměr času v práci a volného času
Práce přináší - peníze na statky a služby
- újmu ze ztráty volného času
tedy s růstem práce roste újma ze ztráty vol.času => užitek klesá
Volný čas je příjemný, užitek roste
Člověk tedz bude zvyšovat počet odpracovaných hodin až se MU zboží získaného díky poslední odpracované hodině práce vyrovná s MU poslední hodiny volného času
MUV
Díky tomuto vztahu případné zvýšení mzdy vyvolá:
1)Substituční efekt = každá další hodina L přináší více peněz na útratu => nahrazování volného času prací
2)Důchodový efekt = zvýšení reálného důchodu (nemění-li se ceny výrobků a služeb) => nahrazování práce volným časem
Individuální křivka nabídky práce tak může být i zpět zakřivená, tržní nabídková křivka ale ne (protože každý člověk má hranici, kdy má dostatek peněz a začne si užívati jindy a tk je tržní křivka klasická, rostoucí)
Faktory ovlivňující nabídku práce:
-počet obyvatel
-aktivita (ekonomická) obyvatel
MĚŘENÍ NEROVNOSTÍ V DUCHODECH, TRH PRÁCE & TRH PUDY
MĚŘENÍ NEROVNOSTÍ V DUCHODECH
1)Lorenzova křivka
2)Giniho koeficient - poměřuje skutečnou LC s linií 45st.
G=(A-B)/A...G=0.... totálně spravedlivé rozdělení
G=1.... totálně nespravedlivé rozdělení
Stát důchody přerozdělí tak,aby se nerovnosti snížily. to ssebou ale nese - administrativní náklady
- oslabení podnětu k práci...
TRH PRÁCE & TRH PUDY
Práce je činnost člověka => je ovlivněna i neekonomickými faktory, které mají tím vliv i na nabídku práce
Dokonalá konkurence: je mnoho nabízejících i poptávající a nikdo nemůže ovlivniti cenu práce - mzdovou sazbu w
I.Poptávka po práci-množství práce najímané firmami při různé w
-optimální množství L=> MRPL=MFCL=w
Faktory ovlivňující poptávku po práci:
-technologie
-změna poptávky po statku
1)Lorenzova křivka
2)Giniho koeficient - poměřuje skutečnou LC s linií 45st.
G=(A-B)/A...G=0.... totálně spravedlivé rozdělení
G=1.... totálně nespravedlivé rozdělení
Stát důchody přerozdělí tak,aby se nerovnosti snížily. to ssebou ale nese - administrativní náklady
- oslabení podnětu k práci...
TRH PRÁCE & TRH PUDY
Práce je činnost člověka => je ovlivněna i neekonomickými faktory, které mají tím vliv i na nabídku práce
Dokonalá konkurence: je mnoho nabízejících i poptávající a nikdo nemůže ovlivniti cenu práce - mzdovou sazbu w
I.Poptávka po práci-množství práce najímané firmami při různé w
-optimální množství L=> MRPL=MFCL=w
Faktory ovlivňující poptávku po práci:
-technologie
-změna poptávky po statku
Rozdělování na bázi mezní produktivity
Rozdělování na bázi mezní produktivity - tak je v ekonomice rozdělován národní důchod mezi jednotlive VF
Firma bude najímat vždy jen tolik VF až MRP=MFC. Bude za ně ale platiti pouze MFC, tedy dříve najaté VF přinášejí více MRP než je jejich cena. Tento přebytek si ponechá nájemce VF
Skladba důchodů domácností - příjem, který domácnost obdrží za rok = důchod
YL...pracovní důchody
YA,YK...důchody z vlastního kapitálu a půdy
YT...transferové platby
Y= YL+YA+YK+YT
Důchody jednotlivých domácností se liší - narovnosti v důchodech
Zdroje a měření nerovností v důchodech
-ZDROJE NEROVNOSTÍ
1)Pracovní důchody: -rozdílné schopnosti
-intenzita práce (rozdíl ve vynaloženém úsilí)
-nebezpečnost práce... (rozdíl v povolání)
-rozdíl ve vzdělání
-diskriminace (rasy, pohlaví)
2)Vlastnické důchody: -rozdíl v množstvíkapitálu a půdy ve vlastnictví jednotlivých domácností
-rozdíly v mírách vínosů z kapitálu či půdy (ne každý má přístup, nebo je informovaný o výhodnější úr. míře...)
Firma bude najímat vždy jen tolik VF až MRP=MFC. Bude za ně ale platiti pouze MFC, tedy dříve najaté VF přinášejí více MRP než je jejich cena. Tento přebytek si ponechá nájemce VF
Skladba důchodů domácností - příjem, který domácnost obdrží za rok = důchod
YL...pracovní důchody
YA,YK...důchody z vlastního kapitálu a půdy
YT...transferové platby
Y= YL+YA+YK+YT
Důchody jednotlivých domácností se liší - narovnosti v důchodech
Zdroje a měření nerovností v důchodech
-ZDROJE NEROVNOSTÍ
1)Pracovní důchody: -rozdílné schopnosti
-intenzita práce (rozdíl ve vynaloženém úsilí)
-nebezpečnost práce... (rozdíl v povolání)
-rozdíl ve vzdělání
-diskriminace (rasy, pohlaví)
2)Vlastnické důchody: -rozdíl v množstvíkapitálu a půdy ve vlastnictví jednotlivých domácností
-rozdíly v mírách vínosů z kapitálu či půdy (ne každý má přístup, nebo je informovaný o výhodnější úr. míře...)
Poptávka fy po VF a nabídka VF
Poptávka fy po VF a nabídka VF
Poptávka po VF je odvozená od poptávky po produktu a závisí na tom,
-jaký je výnos z VF (dodatečná jednotka přináší firmě dodatečný příjem, který závisí n a MPP (mezní produkt) výrobního faktoru a ceně P výstup. Mezní příjem z dodatečné jednotky VF tedy MRP=MPPVFxPp)
- jaké jsou náklady na VF - dodatečná částka o níž vzrostou TC po nákupu dodatečné jednotky VF=MFC=^TC/^F
V dókonalé konkurenci firma nemůže ovlivnit cenu a tak MFC=PF jsou stálé a křivka MF je křivku nabídky VF a je dokonale elastická
Firma je v rovnováze, pokud MRP=MFC v dok. konkurenci =P
MRP>MFC...nedostatek VF, nájem dalších
MRP Faktotry působící na poptávku po VF:
- změna poptávky po produktu
- množství jiných VF
- změny v technologii
V nedokonalé konkurenci MRP=D=MPPxMR (né x P)
Poptávka po VF je odvozená od poptávky po produktu a závisí na tom,
-jaký je výnos z VF (dodatečná jednotka přináší firmě dodatečný příjem, který závisí n a MPP (mezní produkt) výrobního faktoru a ceně P výstup. Mezní příjem z dodatečné jednotky VF tedy MRP=MPPVFxPp)
- jaké jsou náklady na VF - dodatečná částka o níž vzrostou TC po nákupu dodatečné jednotky VF=MFC=^TC/^F
V dókonalé konkurenci firma nemůže ovlivnit cenu a tak MFC=PF jsou stálé a křivka MF je křivku nabídky VF a je dokonale elastická
Firma je v rovnováze, pokud MRP=MFC v dok. konkurenci =P
MRP>MFC...nedostatek VF, nájem dalších
MRP
- změna poptávky po produktu
- množství jiných VF
- změny v technologii
V nedokonalé konkurenci MRP=D=MPPxMR (né x P)
Cíle firem
V poslední době je trend oddělovat řízení (management) firmy od vlastnictví. Pod vlivem najatých managerů tak mohou hlavně větší firmy sledovat též jiné cíle mimo zisku.
1)Uspokojivá výše zisku (behavioristická teorie) - ve firmě vždy existuje konflikt zaměstnanců (vyšší mzdy) x zamestnavatele (snižování nákladů, a tedy i mezd a tím zvyšování zisku). Zisk je pak stanoven na takové výši, kdy jsou zaměstnanci ještě ochotni pracovat za dané mzdy a zaměstnavatel vyrábět při daných nákladů)
2)Dosažení podílu na trhu
3)Dlouhodobé přežití
4)Růst firmy
5)Maximalizace obratu (manažerská teorie) - firma nevyrábí v bodě MR=MC, ale v bode MR=0=>TR=max při vyšších než optimálních nákladech, proto je zisk menší ale objem produkce větší než v bodě optima. Manažer firmy s vyšším obratem získává lepší pověst
1)Uspokojivá výše zisku (behavioristická teorie) - ve firmě vždy existuje konflikt zaměstnanců (vyšší mzdy) x zamestnavatele (snižování nákladů, a tedy i mezd a tím zvyšování zisku). Zisk je pak stanoven na takové výši, kdy jsou zaměstnanci ještě ochotni pracovat za dané mzdy a zaměstnavatel vyrábět při daných nákladů)
2)Dosažení podílu na trhu
3)Dlouhodobé přežití
4)Růst firmy
5)Maximalizace obratu (manažerská teorie) - firma nevyrábí v bodě MR=MC, ale v bode MR=0=>TR=max při vyšších než optimálních nákladech, proto je zisk menší ale objem produkce větší než v bodě optima. Manažer firmy s vyšším obratem získává lepší pověst
FORMOVÁNÍ CEN VF, TEORIE ROZDĚLOVÁNÍ
FORMOVÁNÍ CEN VF, TEORIE ROZDĚLOVÁNÍ
Podstata a specifika trhů výr. faktorů
- opačné postavení než na trhu produktů (firmy=D, domácnost=S)
- Poptávka po VF není poptávkou přímou, alébrž odvozenou od poptávky po produktu na jehož výrobu se VF používá
- Nabízející (domácnost) se snaží maximalizovat užitek (nejen přímý - peníze, ale i např. volný čas má vliv..)
- Cena VF je cena spojená se službou VF, za jeho pronájem. Má různé formy - práce...mzda, kapitál...úrok, půda...renta
- Rovnováha na trhu VF je ovlivněna časem, dokonalostí či nedokonalostí konkurence na trhu výrobku a na trhu VF
- Výdělek výrobního faktoru se skládá z transferového výdělku, tj. výdělek při nejlepším alternativním využití výrobních faktorů a ekonomické renty, tj. část výdělku z VF převyšující transferový výdělek
Podstata a specifika trhů výr. faktorů
- opačné postavení než na trhu produktů (firmy=D, domácnost=S)
- Poptávka po VF není poptávkou přímou, alébrž odvozenou od poptávky po produktu na jehož výrobu se VF používá
- Nabízející (domácnost) se snaží maximalizovat užitek (nejen přímý - peníze, ale i např. volný čas má vliv..)
- Cena VF je cena spojená se službou VF, za jeho pronájem. Má různé formy - práce...mzda, kapitál...úrok, půda...renta
- Rovnováha na trhu VF je ovlivněna časem, dokonalostí či nedokonalostí konkurence na trhu výrobku a na trhu VF
- Výdělek výrobního faktoru se skládá z transferového výdělku, tj. výdělek při nejlepším alternativním využití výrobních faktorů a ekonomické renty, tj. část výdělku z VF převyšující transferový výdělek
. TYPY FIREM & JEJICH CÍLE
TYPY FIREM & JEJICH CÍLE
Typy firem v tržním hospodářství
1)Firmy v individuálním vlastnictví
- soukromý podnikatel podniká sám, na jeho účet jdou zisky i přípdné ztráty
- ručí celým svým majetkem, v případě neúspěchu musí ze svého uspokojit věřitele
Výhoda - pružnost, samostatnost
Nevýhoda - omezené zdroje na rozvoj (pouze vlastní kapitál a úvěry)
V našich podn´mínkách je příkladem živnostenské podnikání
2)Partnerství
- združení kapitálu 2 či více osob k odstranění nevýhody individuálního podnikání
Výhoda - více dostupného kapitálu
Nevýhoda - většinou ručení celým vlastním majetkem
- složité právní manévry při zakládání
V našich podmínkách osobní společnosti
3)Korporace
Výhoda - omezené ručení (u a.s. dokonce žádné)
- množství kapitálu a velké možnosti k jeho získání
ZISK - rozdělený na rozvoj a mezi akcionáře (dividendy)
Nevýhoda - dvojí zdanění zisku (daň z příjmů právnických osob, jednotlivé dividendy daň z příjmů fyzických osob - kapitálové příjmy)
Typy firem v tržním hospodářství
1)Firmy v individuálním vlastnictví
- soukromý podnikatel podniká sám, na jeho účet jdou zisky i přípdné ztráty
- ručí celým svým majetkem, v případě neúspěchu musí ze svého uspokojit věřitele
Výhoda - pružnost, samostatnost
Nevýhoda - omezené zdroje na rozvoj (pouze vlastní kapitál a úvěry)
V našich podn´mínkách je příkladem živnostenské podnikání
2)Partnerství
- združení kapitálu 2 či více osob k odstranění nevýhody individuálního podnikání
Výhoda - více dostupného kapitálu
Nevýhoda - většinou ručení celým vlastním majetkem
- složité právní manévry při zakládání
V našich podmínkách osobní společnosti
3)Korporace
Výhoda - omezené ručení (u a.s. dokonce žádné)
- množství kapitálu a velké možnosti k jeho získání
ZISK - rozdělený na rozvoj a mezi akcionáře (dividendy)
Nevýhoda - dvojí zdanění zisku (daň z příjmů právnických osob, jednotlivé dividendy daň z příjmů fyzických osob - kapitálové příjmy)
Financování firem, Cíle firem
Financování firem
1. Výdej akcií (podíl na zisku, rozhodování a vlastnictví....)
2. Výdej obligací
3. Bankovní úvěry (velké firmy mají přístup k větším úvěrům, neb budí větší důvěru banky
4. Krátkodobě - obchodní úvěr (prodej na fakturu)
Cíle firem
1) ZISK = hlavní cíl většiny firem (MR=MC=>max zisk...viz zpět)
Zisk účetní = TR-náklady explicitní(skutečně vynaložené)
Zisk čistý ekonomický = účetní zisk - implicitní náklady (náklady
ušlé příležitosti
Způsoby zvyšování zisku:
1)snižování TC - K.obd. vyhledávání úspor
- Dl.obd. technický pokrok
2)zvyšování TR - v dokonalé konkurenci zvýšení Q
- v nedok. kon. podle situace (EDP...)
3)konkurence (cenová, necenová)
Vleké firmy: nemohou sledovat MC a MR všech svých porduktů, proto stanovují cenu přirážkou k průměrným nákladům (AC). Užívají přitom výhod portfólia zboží (např. sníží cenu jednoho výrobku a zároveň zvýší cenu jeho komplementu, výsledkem je vyšší zisk...)
1. Výdej akcií (podíl na zisku, rozhodování a vlastnictví....)
2. Výdej obligací
3. Bankovní úvěry (velké firmy mají přístup k větším úvěrům, neb budí větší důvěru banky
4. Krátkodobě - obchodní úvěr (prodej na fakturu)
Cíle firem
1) ZISK = hlavní cíl většiny firem (MR=MC=>max zisk...viz zpět)
Zisk účetní = TR-náklady explicitní(skutečně vynaložené)
Zisk čistý ekonomický = účetní zisk - implicitní náklady (náklady
ušlé příležitosti
Způsoby zvyšování zisku:
1)snižování TC - K.obd. vyhledávání úspor
- Dl.obd. technický pokrok
2)zvyšování TR - v dokonalé konkurenci zvýšení Q
- v nedok. kon. podle situace (EDP...)
3)konkurence (cenová, necenová)
Vleké firmy: nemohou sledovat MC a MR všech svých porduktů, proto stanovují cenu přirážkou k průměrným nákladům (AC). Užívají přitom výhod portfólia zboží (např. sníží cenu jednoho výrobku a zároveň zvýší cenu jeho komplementu, výsledkem je vyšší zisk...)
Regulace
Regulace
1)antitrustové zákony - omezují sílu monopolu
2)daňová politika
3)zavedení účasti státu v monopolu
4)regulovaná cena - monopolní zisk zaniká, existuje jen zisk normální. Někdo praví, že regulace dezmotivuje podnikatale a má tak ještě horší dopad na ekonomiku než monopol, proto se přímé regulace používá jen krátkodobě, dlouhodobě pak stát provádí protimonomoplní politiku (odstraňuje překážky vstupu do odvětví,trestá nekalou konkurenci...)
2.Oligopol
- Smluvní ... několik firem v odvětví, diferencovaný produkt, nemožný vstup dalších firem, každá firma může prodávat za P>MC
Každá firma se pak ve vymezené oblasti chová jako monopol
- S domonantní firmou ... silná firma přenechá část trhu konkurentům, udává cenu, kterou menší firmy respektují, je omezená možnost vstupu do odvětví, P je větší než v dok. konkurenci, ale menší než u monopolu
3. Monopolistická konkurence
-nejsou bariéry vstupu
-mnoho firem v odvětví
-diferencovaný produkt
Individuální poptávková křivka je skloněná, v krátkém období lze dosáhnout monopolního zisku, v dlouhém období zisk přiláká další firmy a monopolní zisk zaniká. poptávka je elastická, protože existují substituty.
1)antitrustové zákony - omezují sílu monopolu
2)daňová politika
3)zavedení účasti státu v monopolu
4)regulovaná cena - monopolní zisk zaniká, existuje jen zisk normální. Někdo praví, že regulace dezmotivuje podnikatale a má tak ještě horší dopad na ekonomiku než monopol, proto se přímé regulace používá jen krátkodobě, dlouhodobě pak stát provádí protimonomoplní politiku (odstraňuje překážky vstupu do odvětví,trestá nekalou konkurenci...)
2.Oligopol
- Smluvní ... několik firem v odvětví, diferencovaný produkt, nemožný vstup dalších firem, každá firma může prodávat za P>MC
Každá firma se pak ve vymezené oblasti chová jako monopol
- S domonantní firmou ... silná firma přenechá část trhu konkurentům, udává cenu, kterou menší firmy respektují, je omezená možnost vstupu do odvětví, P je větší než v dok. konkurenci, ale menší než u monopolu
3. Monopolistická konkurence
-nejsou bariéry vstupu
-mnoho firem v odvětví
-diferencovaný produkt
Individuální poptávková křivka je skloněná, v krátkém období lze dosáhnout monopolního zisku, v dlouhém období zisk přiláká další firmy a monopolní zisk zaniká. poptávka je elastická, protože existují substituty.
Rovnováha firmy v nedokonalé konkurenci
Rovnováha firmy v nedokonalé konkurenci
Stejně jako v dokonalé konkurenci zisk = TR-TC a je maximální, pokud MC = MR. Při konstantní ceně VF jsou náklady ovlivněny výrobou a ne typem konkurence.
Příjmy - jiné než v DK
TR....je-li poptávka elastická, snížení ceny => zvýšení TR
" " neelastická, zvýšení ceny => zvýšení TR
AR = TR/Q = P ... díky záporné směrnici poptvávkové křivky klesají i AR a MR
MR = ^TR/^Q......MR klesají rychleji než AR
Chce-li firma prodat větší množství výrobků, musí snížit cenu a tedy MR < cena posledního výrobku
IV. Typy nedokonalé konkurence - 1) Úplný monopol
-jediný výrobce v odvětví
-diferencovaný produkt
-bariéry vstupu
Rovnováha - bod optima.......MR=MC, d = AR = D klesající, Neexistuje křivka nabídky neboť neexistuje vztah mezi cenou a množstvím výrobků
Prodejní cena je vyšší než MC, schopnost stanovit P>MC = monopolní síla. ta se měří:
a)Lernerův index L = (P-MC)/P ... P=MC => L=O
b)Herfindhalův indexni=1 Si2 (Si...podíl i-té fy na trhu)
Stejně jako v dokonalé konkurenci zisk = TR-TC a je maximální, pokud MC = MR. Při konstantní ceně VF jsou náklady ovlivněny výrobou a ne typem konkurence.
Příjmy - jiné než v DK
TR....je-li poptávka elastická, snížení ceny => zvýšení TR
" " neelastická, zvýšení ceny => zvýšení TR
AR = TR/Q = P ... díky záporné směrnici poptvávkové křivky klesají i AR a MR
MR = ^TR/^Q......MR klesají rychleji než AR
Chce-li firma prodat větší množství výrobků, musí snížit cenu a tedy MR < cena posledního výrobku
IV. Typy nedokonalé konkurence - 1) Úplný monopol
-jediný výrobce v odvětví
-diferencovaný produkt
-bariéry vstupu
Rovnováha - bod optima.......MR=MC, d = AR = D klesající, Neexistuje křivka nabídky neboť neexistuje vztah mezi cenou a množstvím výrobků
Prodejní cena je vyšší než MC, schopnost stanovit P>MC = monopolní síla. ta se měří:
a)Lernerův index L = (P-MC)/P ... P=MC => L=O
b)Herfindhalův indexni=1 Si2 (Si...podíl i-té fy na trhu)
Výhody ze směny, Specifické případy dokonale konkurenčního trhu
Výhody ze směny
Přebytek spotřebitele = rozdíl mezi celkovými výdaji na nákup a TU určitého množství zboží
Přebytek výrobce = rozdíl mezi MC a P
Specifické případy dokonale konkurenčního trhu
1) Konstantní náklady......křivka nabídky je pak vodorovná-dokonale elastická
2) Fixní nabídka......křivka nabídky je svislá-dokonale neelastická (např. nabídka půdy)
3) Zpět zakřivená křivka nabídky.....např. nabídka práce (substituční a důchodový efekt mzdy a volného času...viz ot. 8)
4) Dynamická pavučina......nesoulad mezi časem volby produkce a prodeje či náhlá změna v nabídce nebo poptávce. Firma nemůže dostatečně rychle reagovat na změnu v poptávce změnou vzráběného množství Q, proto změní cenu.
Je-li S více elastická než D => divergující pavučina
Je-li S méně elastická nežD => konvergující pavučina
Jsou-li Sa D stejně elastické => opakující se oscilace
Přebytek spotřebitele = rozdíl mezi celkovými výdaji na nákup a TU určitého množství zboží
Přebytek výrobce = rozdíl mezi MC a P
Specifické případy dokonale konkurenčního trhu
1) Konstantní náklady......křivka nabídky je pak vodorovná-dokonale elastická
2) Fixní nabídka......křivka nabídky je svislá-dokonale neelastická (např. nabídka půdy)
3) Zpět zakřivená křivka nabídky.....např. nabídka práce (substituční a důchodový efekt mzdy a volného času...viz ot. 8)
4) Dynamická pavučina......nesoulad mezi časem volby produkce a prodeje či náhlá změna v nabídce nebo poptávce. Firma nemůže dostatečně rychle reagovat na změnu v poptávce změnou vzráběného množství Q, proto změní cenu.
Je-li S více elastická než D => divergující pavučina
Je-li S méně elastická nežD => konvergující pavučina
Jsou-li Sa D stejně elastické => opakující se oscilace
CHOVÁNÍ FIRMY V PODMÍNKÁCH NEDOKONALÉ KONKURENCE
CHOVÁNÍ FIRMY V PODMÍNKÁCH NEDOKONALÉ KONKURENCE
V každé ekonomice je vždy alespoň jeden předpoklad dokonalé konkurence porušen a tak nasává Nedokonalá konkurtence
Charakteristika
- alespoň jedna firma je dost silná, aby mohla ovlivnit tržní cenu
- diferencovaný produkt
- chce-li firma prodat další výrobek, musí snížit cenu, protože poptávková křivka po produktech jedné fy má zápornou směrnici
Příčiny vzniku NK
1. Uplatňují se úspory z rozsahu - MC klesají, AC klesají, velké firmy jsou schopny vyrábět levněji, proto sníží cenu a menší firmy jdou na buben. Tato situace může vyústiti až v monopol - jediná firma na trhu. Pokud ale firma není schopná vyrábět s klesajícími náklady stále, tedy úspory z rozsahu jsou vyčerpány, získá pouze větší podíl na trhu než ostatní = oligopol
2. Bariéry vstupu do odvětví omezují počet výrobců v odvětví (např. právní restrikce = ochr známky... a diferenciace produktu a služeb s ním souvisejících)
V každé ekonomice je vždy alespoň jeden předpoklad dokonalé konkurence porušen a tak nasává Nedokonalá konkurtence
Charakteristika
- alespoň jedna firma je dost silná, aby mohla ovlivnit tržní cenu
- diferencovaný produkt
- chce-li firma prodat další výrobek, musí snížit cenu, protože poptávková křivka po produktech jedné fy má zápornou směrnici
Příčiny vzniku NK
1. Uplatňují se úspory z rozsahu - MC klesají, AC klesají, velké firmy jsou schopny vyrábět levněji, proto sníží cenu a menší firmy jdou na buben. Tato situace může vyústiti až v monopol - jediná firma na trhu. Pokud ale firma není schopná vyrábět s klesajícími náklady stále, tedy úspory z rozsahu jsou vyčerpány, získá pouze větší podíl na trhu než ostatní = oligopol
2. Bariéry vstupu do odvětví omezují počet výrobců v odvětví (např. právní restrikce = ochr známky... a diferenciace produktu a služeb s ním souvisejících)
CHOVÁNÍ FIRMY NA DOK. KONKURENČNÍM TRHU,
CHOVÁNÍ FIRMY NA DOK. KONKURENČNÍM TRHU,
ROVNOVÁHA DOKONALÉ KONKURENCE
Charakteristika dok. konkurence
Žádný výrobce nemůže ovlivniti tržní cenu, vstup na trh je zcela volný => mnoho malých firem, vyrábí se jediný - homogenní produkt. individuální poptávková křivka (po produktech jedné firmy) je vodorovná - dokonale elastická,tržní poptávka klesá s růstem ceny.
Dokonalý konkurent tak může prodat libovolné množství Q svého výrobku za pevně stanovenou cenu P => taková situace nikdy nenastane
Tržní rovnováha & efektivnost
Trh je v rovnováze, je-li v rovnováze spotřebitel (MU = P) i výrobce (MC = P), tedy pokud MC = MU, jiné stavy na trhu jsou neefektivní:
1)P=MC
ROVNOVÁHA DOKONALÉ KONKURENCE
Charakteristika dok. konkurence
Žádný výrobce nemůže ovlivniti tržní cenu, vstup na trh je zcela volný => mnoho malých firem, vyrábí se jediný - homogenní produkt. individuální poptávková křivka (po produktech jedné firmy) je vodorovná - dokonale elastická,tržní poptávka klesá s růstem ceny.
Dokonalý konkurent tak může prodat libovolné množství Q svého výrobku za pevně stanovenou cenu P => taková situace nikdy nenastane
Tržní rovnováha & efektivnost
Trh je v rovnováze, je-li v rovnováze spotřebitel (MU = P) i výrobce (MC = P), tedy pokud MC = MU, jiné stavy na trhu jsou neefektivní:
1)P=MC
Nabídka firmy, Cenová elasticita nabídky
Nabídka firmy
Křivka nabídky jedné firmy je totožná s křivkou MC ale až od bodu uzavření firmy nahoru
Faktory působící na nabídku:
-změna ceny ..... posun po křivce
-změna nákladů (technický pokrok nebo ceny vstupů)..... posun křivky (+-)
-změna cen ostatního zboží stejného výr. postupu
-počasí.......
Tržní nabídka = grafický součet individuálních nabídek, jinak celková nabídka určitého zboží
Agregátní nabídka = součet tržních nabídek
Cenová elasticita nabídky - závislost nabízeného množství na ceně
ESP={(Q2-Q1)/((Q2+Q1)/2)}/{(P2-P1)/((P2+P1)/2)}
(ESP >1...elastická nabídka, ESP<1...neelastická nabídka)
Faktory ovlivňující ESP:
- náklady na skladování (+-)
- technologie (obtížnost přechodu na jiné výrobky (+-)
- čas - V.K.obd. .... totálně neelastická
- K.Obd. ...... .
- D.obd. ...... .
- V.D.obd. .... totálně elastická
Protíná-li křivka S osu x=> elastická nabídka
Protíná-li křivka S osu y=> neelastická nabídka
Křivka nabídky jedné firmy je totožná s křivkou MC ale až od bodu uzavření firmy nahoru
Faktory působící na nabídku:
-změna ceny ..... posun po křivce
-změna nákladů (technický pokrok nebo ceny vstupů)..... posun křivky (+-)
-změna cen ostatního zboží stejného výr. postupu
-počasí.......
Tržní nabídka = grafický součet individuálních nabídek, jinak celková nabídka určitého zboží
Agregátní nabídka = součet tržních nabídek
Cenová elasticita nabídky - závislost nabízeného množství na ceně
ESP={(Q2-Q1)/((Q2+Q1)/2)}/{(P2-P1)/((P2+P1)/2)}
(ESP >1...elastická nabídka, ESP<1...neelastická nabídka)
Faktory ovlivňující ESP:
- náklady na skladování (+-)
- technologie (obtížnost přechodu na jiné výrobky (+-)
- čas - V.K.obd. .... totálně neelastická
- K.Obd. ...... .
- D.obd. ...... .
- V.D.obd. .... totálně elastická
Protíná-li křivka S osu x=> elastická nabídka
Protíná-li křivka S osu y=> neelastická nabídka
Rovnováha firmy v dokonalé konkurenci
Rovnováha firmy v dokonalé konkurenci
- poptávka po produktech jedné firmy je dokonale elastická
- cena zboží je fixní, firma ji nemůže ovlivniti, proto jsou TR (=PQ) přímo úměrné produkci Q
Dále je-li cena konstantní, musí platit, že P=AR=MR, a proto podminka rovnováhy a maximálního zisku MR=MC je splněna když P=MC
Zvýší-li se cena, bod optima se posune vpravo nahoru
Pokud se cena sníží, bod optima se sune vlevo dolů. Klesne-li cena až na úroveň AVC, potom TR=VC, firma bude krátkodobě pokračovat ve výrobě (i přes ztrátu ve výši FC), ale jakmile TR
V dlouhém období, kdy je možný pohyb firem z a do odvětví (zisk přiláká, ztráty odradí) se situace ustálí v bodě, kdy jsou v rovnováze firmy i celé odvětví - BOD ZVRATU
V tomto bodě je účetní zisk = 0 (tedy v Dobd nelze dosáhnouti zisku)
Podmínka rovnováhy firmy a odvětví v Dobd. je P=MC=MR=AR=AC => TR=TC
- poptávka po produktech jedné firmy je dokonale elastická
- cena zboží je fixní, firma ji nemůže ovlivniti, proto jsou TR (=PQ) přímo úměrné produkci Q
Dále je-li cena konstantní, musí platit, že P=AR=MR, a proto podminka rovnováhy a maximálního zisku MR=MC je splněna když P=MC
Zvýší-li se cena, bod optima se posune vpravo nahoru
Pokud se cena sníží, bod optima se sune vlevo dolů. Klesne-li cena až na úroveň AVC, potom TR=VC, firma bude krátkodobě pokračovat ve výrobě (i přes ztrátu ve výši FC), ale jakmile TR
V dlouhém období, kdy je možný pohyb firem z a do odvětví (zisk přiláká, ztráty odradí) se situace ustálí v bodě, kdy jsou v rovnováze firmy i celé odvětví - BOD ZVRATU
V tomto bodě je účetní zisk = 0 (tedy v Dobd nelze dosáhnouti zisku)
Podmínka rovnováhy firmy a odvětví v Dobd. je P=MC=MR=AR=AC => TR=TC
Náklady v dlouhém období, Příjmy
Náklady v dlouhém období
Používá se indiferenční analýza (Stejný jako při určování D):
Izokvanta - kombinace VF s jejichž pomocí lze vyrobit stejné množství Q (analogie Indiferenční křivky) ^K/^L=MPPL/MPPK=MRTSKL,tj směrnice iyokvanty a mezní míra technické substituce (viz ot. 2)
Izokosta - linie stejných TC (analogie rozpočtové linie) - všechny kombinace VF dostupné vzhledem k TC
(PL/PK=MPPL/MPPK=MPPL/PL=MPPKPK -bod rovnováhy)
Příjmy
TR=P*Q...celková částka získaná prodejem množství Q za cenu P
AR=TR/Q=P...příjmy na jednotku produkce
MR=^TR/^Q...příjem z další prodané jednotky produkce (v dok konkurenci platí MR=P)
Rozdíl mezi TR a TC je zisk účetní, po odpčtu Implicitních nákladů získáme čistý zisk, pokud je tento roven 0, firma dosahuje právě "normálního zisku"
Maximalní zisk dosáhne firma v bodě rovnováhy, tj v momentě, kdy MR=MC, protože kdyby (byly v řiti ryby)
MR>MC, znamenalo by to, že každá další jednotka Q zvýší TR o více než zvýší TC, zvýšením Q tak firma zvýší zisk
MR
Používá se indiferenční analýza (Stejný jako při určování D):
Izokvanta - kombinace VF s jejichž pomocí lze vyrobit stejné množství Q (analogie Indiferenční křivky) ^K/^L=MPPL/MPPK=MRTSKL,tj směrnice iyokvanty a mezní míra technické substituce (viz ot. 2)
Izokosta - linie stejných TC (analogie rozpočtové linie) - všechny kombinace VF dostupné vzhledem k TC
(PL/PK=MPPL/MPPK=MPPL/PL=MPPKPK -bod rovnováhy)
Příjmy
TR=P*Q...celková částka získaná prodejem množství Q za cenu P
AR=TR/Q=P...příjmy na jednotku produkce
MR=^TR/^Q...příjem z další prodané jednotky produkce (v dok konkurenci platí MR=P)
Rozdíl mezi TR a TC je zisk účetní, po odpčtu Implicitních nákladů získáme čistý zisk, pokud je tento roven 0, firma dosahuje právě "normálního zisku"
Maximalní zisk dosáhne firma v bodě rovnováhy, tj v momentě, kdy MR=MC, protože kdyby (byly v řiti ryby)
MR>MC, znamenalo by to, že každá další jednotka Q zvýší TR o více než zvýší TC, zvýšením Q tak firma zvýší zisk
MR
PRODUKČNÍ ANALÝZA NÁKLADY FIRMY, ZISK
PRODUKČNÍ ANALÝZA NÁKLADY FIRMY, ZISK
I. Předpoklady analýzy firmy - Firma nechť se při své činnosti zaměřuje jen a pouze na: nákup služeb VF
transformaci vstupů na výstupy
prodej finální produkce
a přitom nechť je jejím cílem maximalizace zisku.
Chování firmy je rozdílné podle období:
K.obd. - jen některé vstupy je možno měniti => alespoň jeden VF je fixní (zpravidla kapitál)
Dl.obd. - všechny VF jsou variabilní
Velmi dl.obd. - vliv technického pokroku
Velmi k.obd. - všechny VF jsou fixní
Při svém rozhodování je fa omezena technicky ..... produkční funkce
finančně ...... nákladová funkce
I. Předpoklady analýzy firmy - Firma nechť se při své činnosti zaměřuje jen a pouze na: nákup služeb VF
transformaci vstupů na výstupy
prodej finální produkce
a přitom nechť je jejím cílem maximalizace zisku.
Chování firmy je rozdílné podle období:
K.obd. - jen některé vstupy je možno měniti => alespoň jeden VF je fixní (zpravidla kapitál)
Dl.obd. - všechny VF jsou variabilní
Velmi dl.obd. - vliv technického pokroku
Velmi k.obd. - všechny VF jsou fixní
Při svém rozhodování je fa omezena technicky ..... produkční funkce
finančně ...... nákladová funkce
Produkční analýza, Náklady v krátkém období
Produkční analýza - objem produkce je výsledkem kombinace VF
K.obd.- (L-práce je variabilní VF, k-kapitál fixní)
TPP...Celkový produkt celkový objem produkce vyrobený s využitím určitého množství VF
MPPF=^TPP/^F...zěna Q vyvolaná změnou množství faktoru F
APPF=TPP/F...objem produkce na jednotku faktoru F
MPP je klesající, protože se zde uplatňuje zákon klesajících výnosů, tj., každá další jednotka VF přináší méně do TPP
B A C H A ! nejsou to výnosy z rozsahu, ty nastanou při shodné změně všech VF najednou (jsou klesající, rostoucí či konstantní)
Náklady v krátkém období
Vynásobením množství F * PF (dále u variabilních VF * Q produkce) získáme celkové náklady ......TC=FC+VC
FC...fixní náklady s objemem výroby se nemění, musí se platiti i když fabrika stojí a Q=0
VC...variabilní náklady s růstem objemu výroby rostou
Náklady lze též dělit na
Explicitní - skutečně vynaložené
a Implicitní - nejlepší možné alternativní využití VF (náklady ušlé příležitosti)
AC...průměrné náklady - náklady na jednotku produkce (AC=TC/Q)
AFC...průměrné fixní n. -s růstem Q klesají
AVC...průměrné variabilní n. - s růatem výroby rostou (protože klesají výnosy)
MC...mezní náklady - náklady potřebné k rozšíření výroby o jednotku produkce (MC=^TC/^Q)
MC=ACmin, protože když AC>MC, další jednotka bude "levnější" a sníží tak AC a když AC
K.obd.- (L-práce je variabilní VF, k-kapitál fixní)
TPP...Celkový produkt celkový objem produkce vyrobený s využitím určitého množství VF
MPPF=^TPP/^F...zěna Q vyvolaná změnou množství faktoru F
APPF=TPP/F...objem produkce na jednotku faktoru F
MPP je klesající, protože se zde uplatňuje zákon klesajících výnosů, tj., každá další jednotka VF přináší méně do TPP
B A C H A ! nejsou to výnosy z rozsahu, ty nastanou při shodné změně všech VF najednou (jsou klesající, rostoucí či konstantní)
Náklady v krátkém období
Vynásobením množství F * PF (dále u variabilních VF * Q produkce) získáme celkové náklady ......TC=FC+VC
FC...fixní náklady s objemem výroby se nemění, musí se platiti i když fabrika stojí a Q=0
VC...variabilní náklady s růstem objemu výroby rostou
Náklady lze též dělit na
Explicitní - skutečně vynaložené
a Implicitní - nejlepší možné alternativní využití VF (náklady ušlé příležitosti)
AC...průměrné náklady - náklady na jednotku produkce (AC=TC/Q)
AFC...průměrné fixní n. -s růstem Q klesají
AVC...průměrné variabilní n. - s růatem výroby rostou (protože klesají výnosy)
MC...mezní náklady - náklady potřebné k rozšíření výroby o jednotku produkce (MC=^TC/^Q)
MC=ACmin, protože když AC>MC, další jednotka bude "levnější" a sníží tak AC a když AC
Tržní elasticita poptávky (ED)
Tržní elasticita poptávky (ED) = citlivost reakce spotřebitelů
Cenová elasticita poptávky = závislost QDx a Px
Výpočet: EDP={(Q2-Q1)/((Q2+Q1)/2)}/{(P2-P1)/((P2+P1)/2)}
Důchodová elasticita poptávky = závislost QDx na I
Výpočet: EDI= %^Q/%^I
Křížová elasticita poptávky závislost QDx na Py
Platí, že: ED > 1 ..... elastická poptávka
ED < 1 ..... neelastická poptávka
ED = 1 ..... jednotkově elastická poptávka
Dále: Rostou-li při snižování ceny celkové výdaje na nákup => elastická poptávka a naopak.
Faktory ovlivňující EDP:
- povaha potřeb (ED luxusních statků > ED nutných statků)
- podíl výdajů na statek na celkovém důchodu spotřebitele (+-)
- dostupnost substitutů (++)
- odbobí (Dldob ED > KrDob ED)
Maximalizace zisku:
elastické komodity - snížení P => zvýšení celkových příjmů
neelastické komodity - zvýšení P => zvýšení celkových příjmů
Cenová elasticita poptávky = závislost QDx a Px
Výpočet: EDP={(Q2-Q1)/((Q2+Q1)/2)}/{(P2-P1)/((P2+P1)/2)}
Důchodová elasticita poptávky = závislost QDx na I
Výpočet: EDI= %^Q/%^I
Křížová elasticita poptávky závislost QDx na Py
Platí, že: ED > 1 ..... elastická poptávka
ED < 1 ..... neelastická poptávka
ED = 1 ..... jednotkově elastická poptávka
Dále: Rostou-li při snižování ceny celkové výdaje na nákup => elastická poptávka a naopak.
Faktory ovlivňující EDP:
- povaha potřeb (ED luxusních statků > ED nutných statků)
- podíl výdajů na statek na celkovém důchodu spotřebitele (+-)
- dostupnost substitutů (++)
- odbobí (Dldob ED > KrDob ED)
Maximalizace zisku:
elastické komodity - snížení P => zvýšení celkových příjmů
neelastické komodity - zvýšení P => zvýšení celkových příjmů
Ordinalistická teorie
Ordinalistická teorie - užitek není možno měřiti
Optimální spotřebované množství se určí pomocí indiferenční analýzy
Indiferenční křivka -spojuje všechny body se stejným užitkem
-klesá a je konvexní, neboť s růstem spotřeby jednoho statku klesá jeho MU a je jím možno nahradit menší množství statku druhého (Mezní míra substituce MRS = dY/dX = MUx/MUy= poměr, v němž je možno nahrazovat statek X za Y aniž se změní TU)
Indiferenční mapa -mnoho indif. křivek lišících se pouze velikostí užitku
Rovnováha: Tam, kde se jedna z indif. křivek dotýká rozpočtové linie- (BL...I=PXX+PYY => sklon BL= PX/PY=^Y/^X )
V bodě rovnováhy se BL dotýká IC => jejich směrnice musí být totožné => ^Y/^X=MUx/MUy=Px/Py= MUx/Px=MUy/Py
Poptávka: Křivku poptávky lze idvoditi takto : měním cenu statku X=> => BL mění sklon => mění se E. Z indiferenčního grafu odečtu PEa QE a dosazením do grafů poptávky mám D.
Optimální spotřebované množství se určí pomocí indiferenční analýzy
Indiferenční křivka -spojuje všechny body se stejným užitkem
-klesá a je konvexní, neboť s růstem spotřeby jednoho statku klesá jeho MU a je jím možno nahradit menší množství statku druhého (Mezní míra substituce MRS = dY/dX = MUx/MUy= poměr, v němž je možno nahrazovat statek X za Y aniž se změní TU)
Indiferenční mapa -mnoho indif. křivek lišících se pouze velikostí užitku
Rovnováha: Tam, kde se jedna z indif. křivek dotýká rozpočtové linie- (BL...I=PXX+PYY => sklon BL= PX/PY=^Y/^X )
V bodě rovnováhy se BL dotýká IC => jejich směrnice musí být totožné => ^Y/^X=MUx/MUy=Px/Py= MUx/Px=MUy/Py
Poptávka: Křivku poptávky lze idvoditi takto : měním cenu statku X=> => BL mění sklon => mění se E. Z indiferenčního grafu odečtu PEa QE a dosazením do grafů poptávky mám D.
CHOVÁNÍ SPOTŘEBITLELE & FORMOVÁNÍ POPTÁVKY
CHOVÁNÍ SPOTŘEBITLELE & FORMOVÁNÍ POPTÁVKY
I. Užitečnost & její měření Spotřebitel uspokojuje svoje potřeby statky a službami. Přitom poměřuje náklady na jejich nákup a míru uspokojení svých potřeb.
Užitek je subjektivní pocit uspokojení potřeb ze spotřeby jednotlivých statků
Existují dvě teorie měření užitku:
1. Kardinalistická teorie - užitek je měřitelný
(zástupci této teorie např. Menger & Jevons)
TU Celkový užitek celková úroveň uspokojení určité potřeby
kolik je spotřebitel ochoten zaplatit za celé množství
MU Mezní užitek vzrůst TU při dodatečné spotřebě 1 statku
kolik je spotřebitel ochoten zaplatit za další jednotku
Rovnováha: MU=P, více statků => MUx/Px=MUy/Py=....
Poptávka: Křivka poptávky je totožná s křivkou MU v Kč
I. Užitečnost & její měření Spotřebitel uspokojuje svoje potřeby statky a službami. Přitom poměřuje náklady na jejich nákup a míru uspokojení svých potřeb.
Užitek je subjektivní pocit uspokojení potřeb ze spotřeby jednotlivých statků
Existují dvě teorie měření užitku:
1. Kardinalistická teorie - užitek je měřitelný
(zástupci této teorie např. Menger & Jevons)
TU Celkový užitek celková úroveň uspokojení určité potřeby
kolik je spotřebitel ochoten zaplatit za celé množství
MU Mezní užitek vzrůst TU při dodatečné spotřebě 1 statku
kolik je spotřebitel ochoten zaplatit za další jednotku
Rovnováha: MU=P, více statků => MUx/Px=MUy/Py=....
Poptávka: Křivka poptávky je totožná s křivkou MU v Kč
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)