Podnikání zahraničních osob (ZO)

- § 21 a následující

- pro účely se rozumí ZO, FO s bydlištěm nebo PO se sídlem mimo území ČR, česká právnická osoba je

- PO se sídlem na území ČR

- ZO mají stejné podmínky jako české, nestanoví-li zákon jinak

- zákon rozlišuje dva druhy podnikání

a) podnikání přímé, kdy jde o to, že zahraniční osoba má u nás umístěn podnik nebo organizační složku podniku tzv. stačí když prodejnu => přímé podnikání

- vnitřní poměry se řídí právem státu podle kterého byli osoby založeny a také ručení společníků vůči třetím osobám se řídí tímto právem

- právní způsobilost, kterou má jiná než FO = PO a ZO podle právního řádu podle něhož byla založen má rovněž v oblasti českého právního řádu § 22

b) nepřímé podnikání – majetková účast ZO v českých PO (společník či zakladatel i jako jediný, pouze podle českého práva)

- přenesení sídla ZO (na území ČR, stává se českou, ale založena byla někde jinde – řídí se právem státu, kde byla založena, ale ručení společníků vůči 3.osobám nesmí být nižší než stanoví české právo pro tutéž nebo obdobnou formu PO

Obchodní firmy § 8

Název pod kterým je podnikatel zapsán do OR, firmu má a může mýt pouze podnikatel zapsaný v OR

– nezapsaného se nevztahují ustanovení o firmě, ale činní právní úkony pod svým jménem a příjmením (FO), pod svým názvem(PO)

Zásady při tvorbě obchodní firmy

• zásada nezaměnitelnosti

• zásada pravdivosti

PO - kmene a dodatku (dovětku, právní forma – označit způsobem, kterým mi zákon dovoluje), ten kdo poprvé (mohou to být čísla, zkratky, ne hanlivé)

FO – povinně jméno a příjmení, může obsahovat dodatek obsahující místo nebo druh podnikání, i fantazie § 9 (nezapsaný může osahovat i něco víc, ale nesmí být klamavé, hospodářská soutěž)

FO musí mít dodatek (více Nováků, pokud mají stejné bydliště - podnikání)

Procesní řízení

- se zahajuje na návrh

zápis – 5000

výmaz – 3000

změna - 1000,

- soud může zahájit řízení i bez návrhů (nesoulad mezi zapsanými skutečnostmi a reálně existujícími), stejně je zpoplatňuje

Soud rozhoduje usnesením a bez jednání, bez nařízení jednání

Bez jednání – má-li všechny potřebné dokumenty (do 15 dní)

Usnesení o povolení zápisu (zapisuje se..) je doručeno a musí dobýt právní moci, a až na základě pravomocného rozhodnutí (uplynutí 15 dnů – doba na podání opravných prostředků), pak má soud 10 dnů na provedení samotného zápisu a až teprve potom dojde k zveřejnění v obchodním věstníku (nabude účinku)

Obchodní soud vedou krajské soudy (věcně) a (místě) soud v jehož obvodu je sídlo PO nebo bydliště FO, kterých se to týká.

Více listin – součástí OR je sbírka listin, kam je povinen podnikatel ukládat určité dokumenty, uložení se zveřejňuje v obchodním věstníku.

§ 27 odd a) které dokumenty se tam ukládají

• zakladatelské dokumenty + jejich změny (každá změna + úplné znění společenské smlouvy)

• účetní závěrky, podložené auditorem

• smlouva o převodu obchodního podílu,…

• znalecké posudky pro ocenění nepeněžitých vkladů

Zápis do rejstříku

Účinky zápisu

• Deklaratorní (skutečnost nastane bez ohledu na zápis, či-li zápis pouze deklaruje, že nastala; př. změna statutárního orgánu nebo jeho člena, smrt společníka)

• Konstitutivní (jsou takové, kdy určitá skutečnost nastane až tím zápisem; nastane na základě něčeho, ale právní účinky má až zápisem samotným; zápis vzniku společnosti, udělení prokury, snižování a zvyšování základního kapitálu)

Co se zapisuje do obchodního rejstříku

- OBCHZ §28

1. údaje společné pro všechny společnosti obchodní

• firma a sídlo právnické osoby

• FO – bydliště či místo podnikání

• IČO, které přiděluje zapsaným osobám soud

• Předmět podnikání nebo jiné činnosti

• Právní forma právnické osoby

• Statutární orgány – jméno, bydliště, (firma či sídlo), způsob jednání, den vzniku a zániku funkce

Další údaje jsou společné, ale zapisují se pouze pokud nastanou

• zápis organizační složky právnické osoby (jméno a bydliště vedoucího, označení OS, sídlo a předmět podnikání)

• prokura, byla-li udělena

• den vzniku PO

• den provedení zápisu

• zrušení právnické osoby a právní důvod zrušení

• likvidace, vstup, ukončení

• důvody výmazu a údaje o likvidátorovi

• konkurz (prohlášení, zámítnutí, správce k. postaty) a vyrovnání

• neplatnost právnické osoby § 28 odd 6

• zápisy přeměn PO – fůze, sloučení, smlynutí, změna právní normy

2. údaje zapisující se u jednotlivých právních norem společností

k.s. a s.r.o.

• základní kapitál, výše, způsob placení plateb společníků

Dělení živností

- první kritérium dělení podle oprávnění, při splnění podmínek, 1) přímo ze zákona nebo zda se o nich 2) rozhoduje o možnosti provozovat živnost:

1) živnosti nárokové - živnosti ohlašovací - řemeslné

- vázané

- volné

2) živnosti nenárokové - živnosti koncesované

- živnosti provozované průmyslovým způsobem

- druhé kritérium dělení podle převažujícího předmětu podnikání

1) výrobní

2) obchodní

3) poskytující služby

- každá živnost se dá zařadit podle dvou kritérií, např. Zedník (ohlašovací - řemeslná,výrobní)

např. Maloobchod (ohlašovací - volná, obchodní)

Přílohy:

- řemeslné ohlašovací živnosti, jsou v příloze č.1 živnostenského zákona (oprávnění vzniká ohlášením,

došlo poštou úřadu, nebo potvrzení o převzetí, živnostenský úřad dá lhůtu na dodatečné prokázání, pokud není vše v pořádku, pokud nedodám další potřebné věci - živnostenský úřad ohlásí, že je oprávnění neplatné)

- vázané ohlašovaní v příloze č.2

- koncesované v příloze č.3

- zvláštní podmínky jsou uvedeny v přílohách

Platnost živnosti - vznik

- nárokové živnosti: oprávnění vzniká ohlášením, kdy to došlo poštou úřadu, nebo potvrzení o převzetí, živnostenský úřad dá lhůtu na dodatečné prokázání, pokud není vše v pořádku, pokud nedodám další potřebné věci - živnostenský úřad ohlásí, že je oprávnění neplatné

- nenárokové živnosti: oprávnění vzniká, až povolením úřadu, pokud to vůbec živnostenský úřad nevidá

Spolehlivost

Podmínky spolehlivost (všech zaměstnanců) (u koncesované živnosti…) X ne bezúhonnost

• nikdy jsem se neléčila v protialkoholní léčebně, nedopustila ani přestupku, moc pokut, ...

*není potřeba se učit výši pokut

8 Překážky provozování živnosti:

(1) Živnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, jestliže bylo soudem rozhodnuto, že provozování podniku musí být ukončeno.

(2) Fyzická nebo právnická osoba nemohou provozovat živnost po dobu tří let poté, co soud zrušil konkurs proto, že bylo splněno rozvrhové usnesení nebo že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu. Byl-li konkurs zrušen z jiného důvodu, překážka k provozování živnosti uvedená v odstavci 1 odpadá právní mocí rozhodnutí o zrušení konkursu.

{(3) Živnost nemůže po dobu tří let provozovat též fyzická nebo právnická osoba, vůči níž byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku.

(4) Fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs a konkursní řízení nebylo ukončeno, může učinit úkony související se vznikem, změnou nebo zrušením živnostenského oprávnění jen s písemným souhlasem správce konkursní podstaty.

(5) Orgán určený zákonem (dále jen "živnostenský úřad") může prominout překážku uvedenou v odstavci 2 větě první a v odstavci 3, nasvědčují-li hospodářské poměry osoby a její chování, že při provozování živnosti bude řádně plnit své závazky.}

(6) Živnost nemůže provozovat fyzická osoba, které byl uložen soudem nebo správním orgánem 28) zákaz činnosti, týkající se provozování živnosti v oboru nebo příbuzném oboru (§ 22 odst. 4), dokud zákaz trvá.

* Zahraniční osoba, toto musí dokázat od všech zemí kde provozoval živnost déle jak 3 měsíce a toto potvrzení nesmí být starší 3 měsíce ......

Zvláštní podmínky

Odborná nebo jiná způsobilost = vzdělání + Praxe = Odborná způsobilost, která prokazuje předepsaným způsobem (vzdělání a praxe)

Zvláštní způsobilost: může to nahradit zástupce, pokud to nemáme

Živnostenské podnikání

Živnostenský zákon 455/1991sb. = veřejnoprávní norma, upravuje živnosti

obsahuje: pozitivní definice (na koho se vztahuje)

a také stanoví co živností není, může to být podnikání, ale nevztahuje se na to živnostenský zákon

Živnosti není:

(1) činnosti vyhrazené státu:

(2) činnost osob, které mají "svobodná povolání":

- lékař, stomatolog, veterinář, auditorů, znalců, advokátů (zapsán v komoře advokátů), notářů, ......

(3) některé komplikované činnosti, mají zvláštní úpravu

- banky, pojišťovny, penzijní fondy, burzy, obchodníci s CP, pořádání loterií, mořský rybolov

+ činnosti s pronájmem nemovitostí, ale (§ 4 Činnosti spojené s pronájmem nemovitostí, Pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor je živností, pokud vedle pronájmu pronajímatelem jsou poskytovány i jiné než základní služby zajišťující řádný provoz nemovitostí, bytů a nebytových prostor.)

Podmínky živnostenského podnikání

- všeobecné podmínky :

(1) Všeobecnými podmínkami provozování živnosti fyzickými osobami jsou:

a) dosažení věku 18 let (lze to obejít, žádostí o povolení, a provozují pomocí se souhlasem soudu a odpovědný zástupce)

b) způsobilost k právním úkonům, (lze to obejít, žádostí o povolení, a provozují pomocí se souhlasem soudu a odpovědný zástupce)

c) bezúhonnost, (zákon stanoví kdo není bezúhonný, osoba, která byla odsouzen

• pro úmyslný trestný čin, trest odnětí svobody nad 1 rok

• pro úmyslný trestní čin, byla odsouzena, trestní čin souvisí s předmětem podnikáním

• pro nedbalostní trestní čin jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání

(pokud u nich nedošlo k zahlazení, výpis z trestního rejstříku)

d) předložení dokladu o tom, že fyzická osoba nemá vůči územním finančním orgánům státu daňové nedoplatky nebo pokuty. Doklad vyhotoví místně příslušný finanční úřad. (V praxi jim to trvá asi měsíc)

(4) Bezúhonnost dokládá zahraniční fyzická osoba živnostenskému úřadu i odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i státy, ve kterých se dlouhodobě (více než tři měsíce nepřetržitě) zdržovala v posledních třech letech. Tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců.)

* U spolčeností - toto musí splňovat každý spoluvlastník

* A nesmí existovat překážka provozování živnosti:

Podnikání

Živnostenský zákon definuje podnikání (§2)

- činnost podnikatele, která má 5 znaků:

1. provozuje samostatně, (nejde o pracovní poměr)

2. soustavně, (nejde o ojedinělou činnost, pravidelnost)

3. vlastním jménem, (pod firmou(pokud je zapsaná do O.R), pokud nejsou v O.R. svým jménem a

příjmením)

4. na vlastní odpovědnost (ze vztahů nese podnikatel právní odpovědnost) - to není ručení

5. a za účelem dosažení zisku (pokud by šlo např. jen o pokrytí nákladů není to podnikání)

Podmínky podnikání:

- obsaženo v Živnostenském zákoně: živnostenské podnikání

- má také definici podnikání živnostenského = "živnost" - stejné znaky jako Obch. §2 + 6. za podmínek, stanovených živnostenským zákonem

Podnikatel podle OBCHZ

ObchZ §2 (platí pro každého):

Podnikatel je:

a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, (nemusejí podnikat, ale jsou podnikatelem podle obch §2

b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění,

c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů,

d) fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. (evidenci vedou obce)

+ OBCHZ §24:

e) podnikatelem jsou také zahraniční osoby (to jsou podnikatelé, které mají právo podnikat v zahraničí )

Zápis do OR: OBCHZ. §3 ..

Druh zápisu:

a) obligatorní:

b) fakultativní:

Právnické:

- povinně zapisují obchodní společnosti a družstva; nebo podle zvláštních zákonů – zákon o státním podniku, fond národního majetku, pozemkový fond

a fyzické

- není povinnost zápisu do O.R., na vlastní žádost - fakultativní zápis, ale výjimka obligatorní zápis:

1) výše výnosu nebo příjmu fyzické osoby, snížená o DPH dosáhla v průměru za 2 po sobě jdoucí (bezprostředně následné) období 120mil Kč)

2) nebo provozují živnost průmyslovým způsobem

3) zvláštním zákonem (rozhlasové a televizní vysílání - ten kdo má licenci)

4) zahraniční osoby, které u nás chtějí podnikat = právnické a fyzické osoby – výjimka za stejných podmínek jako české osoby, pokud je tato zahraniční osoba členem jednoho ze státu EU nebo některého ze státu tvořící evropský hospodářský systém)

Vztah obchodního a občanského zákoníku

Obchodní zákoník - speciální předpis k občanskému

Občanský zákoník - obecný předpis

Možné situace

1. úprava pouze v občanském zákoníku -> i podnikatel se tím musí řídit (např. úprava vlastnictví, úprava právních úkonů (náležitosti, podmínky platnosti), smlouva o nájmu, smlouva o sdružení, ....)

2. samostatná úprava v obchodním a současně v občanském zákoníku (např. kupní smlouva, smlouva o dílo) Kupní smlouva mezi podnikateli -> podle obchodního zákoníku, Když na jedné straně je občan -> občanský zákoník (ale je možno sjednat působnost obchodního zákoníku) Výhody kupní smlouvy obchodního zákoníku - jsem vlastníkem při koupi od nevlastníka)

3. občanský zákoník -> základ, obchodní zákoník -> doplňky, část a část - některá ustanovení (např. smluvní pokuta)

4. úprava jen v obchodním zákoníku (např. bankovní záruka, smlouva o účtu - tím se řídí i občan)

Části obchodního zákoníku

1. úvodní ustanovení

2. obchodní společnosti a družstva

3. obchodní závazkové vztahy

4. přechodná a závěrečná ustanovení

Ustanovení kogentní

1,2,4 - obchodního zákoníku

- lze se odchýlit, pokud to zákon výslovně připouští

Ustanovení dispozitivní

3 - obchodního zákoníku s výjimkou výčtu v paragrafu §263

*Uzavírání smlouvy -> zjišťuje se zda to upravuje Občanský nebo obchodní zákoník, dále posuzujeme zda je to upraveno kogentně nebo dispozitivně

Obchodní právo

Soubor právních norem, upravuje postavení podnikatelů a dalších právních vztahů s tím souvisejících

Postavení podnikatelů ve vazbě při podnikání a související vztahy.

Je součást občanského práva.

Vývoj obchodního práva

Římské právo

Kupecké právo (středověk)

Obchodní, občanský zákoník Napoleonův

1918 - všeobecný občanský zákoník Rakouský 1918, a Obchodní zákoník 1863 do roku 1950.

1950 - nový obchodní zákoník,

1964 - nový občanský zákoník a hospodářský zákoník,

1963 - zákoník mezinárodního obchodu

Hospodářský zákoník: právo veřejné (veřejnoprávní)

1990 - novela hospodářského zákoníku (obchodní společnosti) - tím se řídí smlouvy starší 1.1.1992 i dnes

1991- obchodní zákoník

Prameny práva - řešení vztahů

Prameny: 1. Obchodní, 2. Občanský zákoník a související 3.Živnostenský zákon (právní podmínky podnikání), .... a další (zákon o auditorech, ...) .... a další (zákon o účetnictví, dluhopisech, konkurzu a vyrovnání, zákon o soudních exekutorech, zákon o státním podniku)

Obchodní zákoník §1:

(1) Tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související.

(2)Právní vztahy uvedené v odstavci 1 se řídí ustanoveními tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského.

Zásady

Rovnosti účastníků

Zásada dobré víry třetích osob

Zásada dobrých mravů

PŘÍSPĚVEK NA VÝŽIVU A ÚHRADU NĚKTERÝCH NÁKLADŮ NEPROVDANÉ MATCE

I. ÚČEL:

- ústavní zásada diskriminace osob podle jejich původu vylučuje jakoukoli diskriminaci dětí narozených mimo manželství. Zásada rovnosti muže a ženy
v právech a povinnostech obecně zaručuje, aby muž a žena, rodiče společného dítěte narozeného mimo manželství, měli k tomuto dítě stejná práva a povinnosti. Dítě narozené mimo manželství má tedy právo na péči obou svých rodičů.

- rodiče dítěte by tak měli společně nést následky svého vztahu - nejen spojené
s výživou dítěte, ale také náklady vyplývající z těhotenství, porodu a náklady na výživu ženy pečující o novorozené dítě.

- §95 ZR - Účelem je ochrana neprovdané matky ve smyslu jejích "těžkostí" spojených s těhotenstvím a slehnutím. Smyslem je vyrovnání výdělkových možností matky, které klesly v souvislosti s těhotenstvím, porodem a péčí o novorozené dítě.

- příspěvek na dobu nejvýše 2 let

III. PŘEDPOKLADY VZNIKU:

1. právní existence manželství:

- VP je i při neplatném manželství, do té doby, než ho soud za neplatné prohlásí

- neuplatní se u manželství zdánlivého, neboť to nemá žádné pr. následky

2. neexistence SJM v zákonném rozsahu nebo oddělené soužití manželů:

- nelze v podstatě mluvit o VP v pravém slova smyslu pokud:

a) existuje SJM v zákonném rozsahu

b) zákonný rozsah SJM manželé rozšířili

c) manželé vedou společnou domácnost, společně hospodaří,…

3. nestejná životní úroveň manželů:

- nevyžaduje se odkázanost na výživu

- účelem je zajištění stejné životní úrovně obou manželů

4. soulad s dobrými mravy:

- soud nemůže výživné přiznat, jestliže by to bylo v rozporu s dobrými mravy

(opuštění společné domácnosti a založení nové s družkou, úmyslný TČ vůči

manželovi)

II. VYŽIVOVACÍ POVINNOST DĚTÍ VŮČI RODIČŮM:

- nárok na výživné mají oba rodiče, je nutno je posuzovat zvlášť

- pokud je více dětí, je nutno zvlášť posuzovat možnosti, schopnosti a majetkové poměry každého z nich

Podmínky vzniku:

1. odkázanost rodiče na výživu - např. nevznikl nárok na důchod, nebo je nízký

2. schopnosti a možnosti dítěte samostatně se živit

3. soulad s dobrými mravy – nebyl by pokud by např. rodiče dříve neplnily své

povinnosti, opuštění rodiny, odsouzení za TČ, což mělo

majetkový dopad na rodinu...

Rozsah:

- je dán kritériem slušné výživy

Zánik VP:

a) pomine stav odkázanosti

b) oprávněný rodič uzavře manželství

c) smrtí oprávněného nebo povinného

d) dítě ztratí schopnosti a možnosti výživné poskytovat

V. ROZSAH U JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ:

· rodiče k dětem - životní úroveň dětí má být úměrná životní úrovni rodičů

· děti vůči rodičům - rodiče mají nárok na slušnou výživu

· mezi ostatními příbuznými - jen pokud to nutně potřebují

· mezi manžely - založena na zásadě stejné hmotné a kulturní úrovně

· k rozvedenému manželu - manžel má nárok na přiměřenou výživu

· neprovdané matce - má nárok na přiměřenou úhradu nákladů

- §97 stanovuje, že VP má být plněna v pravidelných dávkách (splatných vždy na měsíc dopředu). Z toho existují tři výjimky:

a) možnost uhradit VP rozvedenému manželovi jednorázově

b) složení peněžní částky pro výživné splatné v budoucnosti u VP rodičů vůči dětem

c) předběžné opatření, kterým se rozhoduje o příspěvku na výživu a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím neprovdané matky

- je-li více povinných, musí každý z nich stanovenou vyživovací povinnost uhradit zvlášť. Každý z nich potom plní svou vyživovací povinnost takovým dílem, jaký odpovídá poměru jeho schopností, možností a majetkových poměrů ke schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům ostatních povinných.

- soud přizná výživné ode dne zahájení soudního řízení, tj. ode dne, kdy návrh na zahájení řízení došel soudu. V případě výživného pro nezletilé děti však existuje výjimka, a soud může přiznat výživné i tři roky zpětně.

II. CHARAKTERISTIKA:

- znaky:

· Vyživovací povinnost vzniká jen mezi těmi subjekty, kde to stanoví zákon:

1. mezi příbuznými v řadě přímé

2. mezi manžely

3. mezi rozvedenými manžely

4. zvláštní omezený nárok na výživné má vůči otci svého dítěte i neprovdaná matka

· VP vzniká ze zákona za splnění podmínek, které pr. normy vyžadují

· Právní normy upravující výživné mají kogentní charakter (nemohou být měněny dohodou mezi oprávněným a povinným)

· Předmětem VP je plnění výživného.

· Výživné nelze přiznat, jestliže by to bylo v rozporu s dobrými mravy.

· Jestliže dojde k podstatné změně poměrů na straně oprávněného a povinného, je tato skutečnost podkladem pro změnu rozsahu vyživovací povinnosti, a to buď pro zvýšení, nebo snížení výživného.

· VP zaniká tehdy, jestliže odpadly zákonem stanovené důvody pro její existenci.

· Platí zásada, že spotřebované výživné se nevrací.

PORUČENSTVÍ A OPATROVNICTVÍ

I. PORUČENSTVÍ:

- základním předpokladem ustavení poručníka je skutečnost, že dítě nemá zákonného zástupce, což může nastat když:

a) rodiče dítěte zemřeli

b) byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti

c) byl pozastaven výkon rodičovské zodpovědnosti

d) rodiče nemají plnou způsobilost k pr. úkonům

- poručník je ustanoven soudem a může jim být:

1. ten, koho doporučili rodiče

2. příbuzná či blízká osoba (i manželský pár)

3. orgán sociálně právní ochrany dětí

- poručník nezletilého:

· vychovává

· zastupuje

· spravuje jeho majetek

- poručník je pod pravidelným dozorem soudu

- funkce poručníka nezakládá vyživovací povinnost

- za výkon poručenství nenáleží žádná odměna (může mu však být přiznána v případě, kdy je správa majetku dítěte spojena se značnou námahou)

- zánik poručenství:

1. ze zákona:

a) dosažením zletilosti

b) smrtí poručence

c) osvojením nezletilého

d) pravomocným rozhodnutím, kterým se rodičům obnovuje rodičovská zodpovědnost

e) pravomocným rozhodnutím, kterým se rodičům vrací plná způsobilost

f) smrtí poručníka

2. zproštěním:

- na návrh poručníka; nikdo nemůže FO nutit, aby tuto funkci vykonávala

3. odvoláním:

- jestliže se poručník stane nezpůsobilým (ztratí plnou způsobilost k pr.

úkonům), nebo porušuje svoje povinnosti

V. SVĚŘENÍ DÍTĚTE DO VÝCHOVY JINÉHO OBČANA (§45):

- nejvolnější forma náhradní rodinné výchovy

- velmi žádoucí je blízký příbuzenský vztah

- dítě je možné svěřit do společné výchovy manželům (§45 odst.2). Do výchovy jen jednoho manžela je možné dítě svěřit jen se souhlasem druhého manžela.

- FO zajišťuje péči o dítě, vychovává ho a zastupuje pouze v běžných záležitostech

- soud vymezí rozsah práv a povinností k dítěti

- zákonnými zástupci zůstávají původní rodiče - ti však o dítě přímo nepečují

- rodičům zůstává vyživovací povinnost

Podmínky:

· vyžaduje to zájem dítěte

· osoba poskytuje záruku řádné výchovy

· FO se svěřením souhlasí

Zánik:

a) dosažením zletilosti dítěte

b) smrtí dítěte nebo FO

c) rozhodnutím soudu, že pominuly důvody svěření do výchovy

VI. PORUČENSTVÍ: viz. níže

VII. OPATROVNICTVÍ: viz. níže

IV. PĚSTOUNSKÁ PÉČE (§45a - 45d):

- pěstounská péče = zvl. forma státem řízené, kontrolovatelné, jakož i hmotně

zabezpečované dlouhodobé náhradní výchovy

- do pěstounské péče se dávají děti, které není možné osvojit

- z.č. 50/1973 Sb., O pěstounské péči

Následky:

· nevzniká taková vztah jako mezi rodiči a dětmi

· nezanikají vztahy k původní rodině

· nevzniká příbuzenský vztah

· pěstoun vykonává práva a povinnosti v oblasti výchovy

· pěstoun nemá vyživovací povinnost

· pěstoun je v zastoupení omezen na "běžné záležitosti". O podstatných rozhodují pokrevní rodiče.

· dítě je povinno pomáhat v domácnosti pěstouna

Forma:

1. individuální - pěstoun je osamělá osoba nebo manželé

2. kolektivní - SOS vesničky

Předpoklady:

· FO s osobními předpoklady - morální, zdravotní

· plná způsobilost pěstouna

· spořádané poměry mezi budoucími pěstouny (pokud se svěřuje manželskému páru)

· do pěstounské péče může být svěřeno i více dětí

O svěření dítěte do pěstounské péče rozhoduje výlučně soud.

Zánik pěstounské péče:

a) dosažením zletilosti dítěte

b) úmrtím dítěte nebo pěstouna

c) rozhodnutím soudu

III. OSVOJENÍ:

Účel:

- cílem osvojení je založit mezi osvojitelem a osvojencem takový právní vztah, jako mezi přirozenými rodiči a dětmi, a vytvořit tak nezletilému dítěti stabilní
a harmonický domov

- osvojit lze pouze nezletilého, a to jen je-li mu osvojení ku prospěchu

- o osvojení rozhoduje soud na návrh osvojitele

- preadopční péče = péče před osvojením; po dobu 3 měsíců; budoucí osvojitelé si

berou dítě „na zkoušku“ domů; na vlastní náklady

Druhy a typy:

1. podle toho, do jaké míry zůstává zachován vztah k biolog. rodině:

a) osvojení úplné - vztahy k původní rodině zanikají

b) osvojení neúplné - vztahy zcela nezanikají, zůstává např. dědické právo

Platná pr. úprava zakotvuje pouze osvojení úplné.

2. podle toho, kdo je osvojitelem:

a) osvojení individuální - jedním osvojitelem

b) společné osvojení

ZR zmiňuje oba typy osvojení, společně mohou osvojit jen manželé.

3. s ohledem na možnost "zrušení" osvojení:

a) osvojení zrušitelné – osvojitelé se zapisují v matrice vedle rodičů

b) osvojení nezrušitelné – podmínky:

a) nezrušitelně lze osvojit jen nezletilé dítě starší 1 roku

b) nezrušitelně osvojit mohou pouze manželé nebo manžel rodiče dítěte nebo pozůstalý manžel rodiče dítěte nebo osvojitele dítěte.

c) osvojitelé budou v matrice zapsáni namísto rodičů dítěte.

Zákon připouští přeměnu osvojení zrušitelného na nezrušitelné.

Předpoklady osvojení:

a) nedostatečné nebo chybějící rodinné prostředí - např. osiření dítěte

b) zájem dítěte a společnosti na vytvoření nového rodinného prostředí

c) vůle budoucího osvojitele nezletilé dítě osvojit - řízení o osvojení může být

zahájeno pouze na návrh budoucího osvojitele

Podmínky osvojení:

· osvojeno může být pouze nezletilé dítě

· mezi osvojitelem a osvojencem musí být přiměřený věkový rozdíl

· zdravotní stav osvojence a osvojitelů se nesmí příčit účelu osvojení

· osvojitel musí mít plnou způsobilost k pr. úkonům

· obecný požadavek bezúhonnosti na osobu osvojitele

· nesmí existovat příbuzenský poměr

· společně mohou dítě osvojit pouze manželé

· k osvojení je třeba souhlasu zákonných zástupců osvojovaného dítěte (i rodiče, kteří jsou nezletilí)

Souhlasu není třeba:

a) jestliže rodiče neprojevili po dobu 6 měsíců o dítě opravdový a soustavný zájem (tzv. kvalifikovaný nezájem)

b) jestliže rodiče po dobu nejméně 2 měsíců po narození dítěte neprojevili
o dítě žádný zájem, ačkoli jim v tom nebránila žádná překážka

c) jestliže rodiče dali souhlas předem bez vztahu k určitým osvojitelům:

- souhlas musí být dán osobně přítomným rodičem písemně před soudem nebo

orgánem SPOD

- souhlas může být dán nejdříve 6 týdnů po narození dítěte

- je možné odvolat tento souhlas do doby, než je dítě umístěno do péče

budoucích osvojitelů

Následky osvojení:

· mezi osvojitelem a osvojencem vzniká vztah jako mezi rodiči a dětmi

· osvojenec vstupuje do rodiny osvojitelů se všemi právy a povinnostmi dítěte

· zanikají práva a povinnosti k původní rodině (nezaniká ovšem biologický vztah ® okolnost vylučující uzavřít manželství)

· ze zákona dochází ke změně příjmení osvojence

· osvojitel je zapsán v matrice namísto rodičů dítěte (u nezruš.o.)

Zrušení osvojení:

- osvojení zrušitelné může být zrušeno pouze tehdy, jestliže jsou pro to závažné důvody (např. se nevytvořil citový vztah, porušování povinností na straně osvojitele apod.)

- může být zrušeno i na návrh osvojitele

- v důsledku zrušení osvojení zanikají všechna práva a povinnosti mezi osvojitelem
a osvojencem. Obnovují se práva a povinnosti k původní rodině.

FORMY NÁHRADNÍ VÝCHOVY

I. CHARAKTERISTIKA :

- nemůže-li dítě vyrůstat ve své přirozené rodině, musí v zájmu blaha dítěte do rodinně-právních vztahů zasáhnout stát

- jedná se zejména o případy, kdy:

· rodiče nejsou schopni dítě z objektivních (např. jsou ve vězení) nebo subjektivních (nemají zájem) důvodů vychovávat

· rodiče nejsou ochotni mít dítě u sebe

· rodiče nedokáží vytvořit dítěti příznivé rodinné prostředí

- náhradní výchova = je nejkrajnějším řešením krize vztahu rodiče a dítěte

= jedná se o odebrání dítěte z rodiny soudem a jeho umístění

v jiném – náhradním prostředí (rodina, ústav)

- náhradní rodinná výchova = všechny formy náhradní výchovy, které se uskutečňují

v rodinném prostředí (nikoli v ústavním)

- nahrazuje výchovu rodičů

URČOVÁNÍ A POPÍRÁNÍ OTCOVSTVÍ

I. URČENÍ MATEŘSTVÍ:

- matkou dítěte je žena, která dítě porodila (§50a)

II. URČENÍ A POPŘENÍ OTCOVSTVÍ:

- 3 vyvratitelné domněnky:

1. Narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí 300-tého dne po zániku manželství nebo po jeho prohlášení za neplatné, považuje se za otce manžel matky. (§51 odst. 1)

Popření:

a) manžel matky má právo popřít otcovství do 6 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl, že se jeho manželce narodilo dítě

b) matka může otcovství manžela popřít do 6 měsíců od narození dítěte

Narodí-li se dítě ženě znovu provdané, považuje se za otce manžel pozdější,
i když by se dítě narodilo před uplynutím 300-tého dne. (§51 odst.2)

2. Za otce se považuje muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením

rodičů (ústně, před matričním úřadem nebo soudem). (§52)

Tak lze učinit ještě před narozením dítěte, je-li už počato.

Popření:

Muž může své otcovství popřít, je-li vyloučeno, že by mohl být otcem. Lhůta je

do 6 měsíců ode dne, kdy bylo otcovství určeno. Stejně tak matka. (§61)

3. Otcem dítěte je muž, který s matkou souložil v době, od které neprošlo do

narození dítěte méně než 180 a více než 300 dnů (tzv. rozhodná doba), pokud

jeho otcovství závažné okolnosti nevylučují (neplodnost, krevní zkouška, test

DNA). (§54 odst. 2)

VI. ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY:

1. zařízení odborného poradenství pro péči o děti – řešení vzájemných vztahů mezi

rodiči a dětmi, rady rodičům

pečujícím o děti zdravotně

postižené apod.

2. zařízení sociálně výchovné činnosti – programy rozvíjející soc. dovednosti,

výchovná činnost a využití volného času

3. zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc – např. pro děti tělesně nebo duševně

týrané, zneužívané apod.

4. výchovně rekreační tábory pro děti – účelem je výchovné působení na děti směřující

k odstranění nebo potlačení poruch chování

a k získání potřebných společenských

a hygienických návyků

5. zařízení pro výkon pěstounské péče – např. S.O.S vesničky

IV. SPRÁVA JMĚNÍ DÍTĚTE:

- dítě může nabývat majetek

- rodiče jsou povinni spravovat tento majetek s péčí řádného hospodáře

- výnosů majetku dítěte lze použít nejprve pro jeho vlastní výživu, a teprve potom přiměřeně i pro potřebu rodiny

- k nakládání s majetkem, nejde-li o běžnou záležitost, je třeba souhlasu soudu

- jakmile dítě dosáhne zletilosti, odevzdají mu rodiče jmění, které spravovali. Pokud o to dítě do 1 roku požádá, musí rodiče podat vyúčtování.

- práva dítěte z odpovědnosti za škodu a z bezdůvodného obohacení zůstávají nedotčena

- v odůvodněných případech, kdy by majetkové zájmy dítěte mohly být ohroženy, stanoví soud pro zvýšenou ochranu jeho jmění opatrovníka

- opatrovník:

· FO nebo PO (zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dítěte)

· podléhá dohledu soudu; do 2 měsíců po skončení své funkce musí předložit soudu závěrečný účet

· nesmí činit úkony spojené s nepřiměřeným rizikem

· má právo na náhradu nutných výdajů spojených ze správou

· má právo na přiměřenou odměnu z výnosu majetku dítěte (stanoví soud)

· nese odpovědnost za škodu ze své činnosti

II. ROZVOD:

- rozvod manželství je jediný způsob zrušení manželství za života obou manželů

- česká pr. úprava zná jediný důvod rozvodu, a to tzv. kvalifikovaný rozvrat vztahů mezi manžely

- od důvodu rozvodu je třeba odlišit příčiny rozvratu vztahů, které mohou být jak subjektivní (nevěra, alkoholismus), tak objektivní (neplodnost)

- v naší pr. úpravě existují tři varianty postupu při rozhodování o rozvodu:

1. Sporný rozvod:

- na návrh některého z manželů, jestliže je manželství tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití

- soud přitom bere v úvahu příčiny rozvratu manželství

- zjištění příčin rozvratu může mít i hmotněprávní následky (např. vypořádání SJM)

2. Ztížený rozvod:

- návrhu na rozvod, s nímž nesouhlasí manžel, který se na rozvratu manželství převážně nepodílel a jemuž by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma, soud nevyhoví, pokud mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství

- podmínky uplatnění tzv. tvrdostní klauzule jsou:

a) existuje kvalifikovaný rozvrat vztahů

b) jeden z manželů se rozvodu brání

c) jedná se o manžela, kterému by rozvodem byla způsobena zvlášť závažná újma

d) manžel bránící se rozvodu nesmí být tím, kdo převážně zapříčinil rozvrat vztahů

e) jsou mimořádné okolnosti ve prospěch zachování manželství

- jestliže však manželé spolu nežijí po dobu delší než 3 roky, soud manželství rozvede

3. Nesporný rozvod:

- rozvod založený na dohodě obou manželů o rozvodu

- předpoklady:

· manželství trvalo alespoň 1 rok

· manželé spolu nejméně 6 měsíců nežijí

· druhý manžel se připojí k návrhu na rozvod

· manželé předloží smlouvy o vypořádání majetku a právních vztahů (ohledně, bydlení, vyživovací povinnosti a úpravě poměrů nezletilých dětí po rozvodu)

- soud na tomto konstruuje nevyvratitelnou domněnku kvalifikovaného rozvratu. Za tohoto stavu nezjišťuje příčiny rozvratu.

III. NEZLETILÉ DĚTI PO ROZVODU:

- mají-li manželé nezletilé děti, nemůže být manželství rozvedeno, bylo-li by to v rozporu se zájmem těchto dětí

- manželství nelze rozvést, dokud nenabude právní moci rozhodnutí o úpravě právních poměrů nezletilých dětí (zéjm. určí, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý z jeho rodičů přispívat na jeho výživu)

- soud muže svěřit dítě do:

1. výchovy jednomu z rodičů

2. do společné péče obou rodičů pokud je to možné vzhledem ke způsobilosti

3. do střídavé péče obou rodičů k výchově a zájmu o ni

- při rozhodování o svěření dítěte od výchovy rodičů soud sleduje:

· zájmy dítěte

· životní poměry rodičů

· citová orientace dítěte

· zázemí dítěte

- pokud se rodiče o styku s dítětem nedohodnou, rozhodne soud

- pokud je to nutné v zájmu dítěte, soud styk dítěte s rodičem omezí nebo jej
i zakáže

II. OSOBNÍ PRÁVA A POVINNOSTI MANŽELŮ:

1. základní práva a povinnosti:

· žít spolu, být si věrni, vzájemně si pomáhat

· vytvářet zdravé rodinné prostředí

· vzájemně respektovat svoji důstojnost

· společně pečovat o děti

2. další práva a povinnosti

· uspokojovat podle svých schopností, možností a majetkových poměrů potřeby rodiny (podíl na hmotných nákladech vynakládaných na domácnost může být nahrazen zcela nebo zčásti osobní péčí o společnou domácnost)

· povinnost společně rozhodovat o záležitostech rodiny

· právo zastupovat se v běžných záležitostech (v podstatných záležitostech musí každý jednat sám, nebo udělit plnou moc)

· vyživovací povinnost mezi manžely (viz otázka č.13)

- nedojde –li mezi manžely k dohodě o podstatných věcech spojených se záležitostmi rodiny ® soud

V. NEPLATNÉ MANŽELSTVÍ:

= vzniklo, má pr. následky, a to až do doby, než ho soud prohlásí za neplatné. Pak

se na něj pohlíží jako na neuzavřené.

- v těchto případech:

1. uzavření manželství ženatým mužem či vdanou ženou:

- princip monogamie

- neplatnost se vysloví i bez návrhu tj. z úřadní povinnosti

2. příbuzenství:

- mezi předky, potomky a mezi sourozenci; totéž platí o příbuzenství založeném

osvojením, pokud osvojení trvá

3. nedostatek věku:

- manželství nemůže uzavřít nezletilý, věkovou hranici lze ze závažných důvodů

snížit - těhotenství snoubenky, nezletilý musí být starší 16 let (zplnoletnění

je možno i v případě, že jsou nezletilí oba dva)

4. nezpůsobilost:

a) osoba zbavená způsobilosti k pr. úkonům nemůže uzavřít vůbec

b) osoba s omezenou způsobilostí - jen s povolením soudu

c) osoba stižená duševní chorobou, která by měla za následek zbavení

způsobilosti, nesmí uzavřít manželství vůbec

d) osoba stižená duševní chorobou, která by měla za následek omezení

způsobilosti, může uzavřít manželství jen se souhlasem soudu

Soud prohlásí manželství bez návrhu za neplatné - a, c

Soud prohlásí neplatnost jen na návrh některého z manželů - b, d

5. vada pr. úkonu:

a) donucení k manželství na základě výhružky

b) na základě omylu týkajícího se totožnosti některého z manželů

c) omylu týkajícího se povahy pr. úkonu

Soud vysloví neplatnost jen na návrh některého z manželů (preklusivní lhůta
1 rok).

- konvalidace neplatného manželství (tzn. manželství se stane platným):

Manželství se stane platným, jestliže dojde k odstranění okolnosti, která měla za

následek neplatnost manželství (např. nezletilec mezitím dovršil 18-ctý rok věku, nezletilá

manželka otěhotněla apod.). Nelze konvalidovat příbuzenský vztah.