1) základní charakteristika dle
- sdružování činností vytvářejících obsahovou náplň strukturních jednotek
o funkcionální (funkční) - jsou založeny na funkční specializaci dílčích strukturních jednotek (útvarů - vrátný, konstruktér). Kumulují stejné funkční jednotky.
o výrobkové (divizionální) – jsou založeny na výrobkové specializaci (kumulují stejné či podobné výrobky, služby)
o ostatní účelové – jde o sdružování dle zákazníků, teritoria, projektů, technologické uzavřenosti obslužných procesů a zařízení
- uplatňování rozhodovací pravomoci mezi strukturními jednotkami. Jedná se o účelový pohled na charakter vztahů mezi strukturními jednotkami.
o liniové struktury – Organizační jednotky s přímou rozhodovací pravomocí.
o štábní – Štáb má poradní funkci k zabezpečení kvalifikovaného rozhodování strukturních jednotek s liniovou pravomocí.
o kombinované - např. liniově-štábní (v určité proporci slučují štábní a liniové funkce), cílově programované (kombinují příslušnost k útvaru a ke krátkodobému projektu. Patří sem i maticové struktury, pružné týmy, struktury komisionálního typu (tvořené komisí odborníků pro splnění úkolu).
2) doplňkové charakteristiky dle
- míry delegace pravomoci a zodpovědnosti strukturních jednotek ve vertikální hierarchii nadřízenosti a podřízenosti (rozhodovací pravomoci). Jde o centralizované nebo decentralizované struktury.
- řídící rozpětí – Jedná se o počet pracovníků, které jsou podřízeny vedoucímu. Máme úzké (špičaté organizační struktury - méně podřízených) a široké (ploché organizační struktury - hodně podřízených) rozpětí.
- časové trvaní – Jde o struktury časově stabilní (dlouhodobě neměnné) nebo dočasné.
Obvykle v praxi jde o kombinaci více typů struktur.
Žádné komentáře:
Okomentovat