Subjekty správního práva musí disponovat tzv. právní subjektivitou. U subjektů správního práva lze především lišit mezi subjekty, které vykonávají veřejnou správu, a mezi subjekty, vůči kterým je veřejná správa vykonávána.
Subjekty správního práva, které vykonávají veřejnou správu jsou tzv. subjekty veřejné správy, a jako takové jsou představovány státem, resp. jeho výkonnými orgány, označovanými jako orgány státní správy, a dále tzv. veřejnorpávními korporacemi a jejich orgány.
Subjekty správního práva, vůči kterým je veřejná správa vykonávána jsou potom občané jakožto fyzické osoby a dále pak nejrůznější právnické osoby. V postavení subjektů správního práva přitom nejsou vyloučeny ani případy, kdy jako subjekt, vůči kterému se veřejná správa vykonává, vystupuje rovněž subjekt veřejné správy, a to zpravidla na nižší hierarchicky členěné úrovni.
Veřejná správa se realizuje ve správně právních vztazích. Pro správně právní vztahy je charakteristické, že jedním z jejich subjektů je vždy orgán veřejné správy. Na druhé straně těchto vztahů potom mohou stát jak občané jakožto fyzické osoby, nebo nejrůznější právnické osoby, tak i jiné správní orgány. Správně právní vztahy jsou vždy vztahy mocenské. Správně právní vztahy mohou vznikat jak z iniciativy orgánů veřejné správy, které mají v daných vztazích mocensky převažující postavení, tak také z iniciativy těch subjektů, vůči nimž bude v daných vztazích příslušné veřejno-správní působení směřovat. Správně právní vztahy přitom mohou vznikat i proti vůli adresáta či adresátů veřejno-správního působení. Správně právní vztahy představují obsáhlou a druhově výrazně vnitřně diferencovanou množinu právních vztahů. S přihlédnutím k tomu je proto také možné správně právní vztahy členit podle různých kritérií do různých skupin - na vztahy organizační, hmotně právní, procesně právní, dále na vztahy - regulativní ochranné. Jiným členěním správně právních vztahů je jejich členění na vztahy vnější a vnitřní (tady jde o tzv. vnitro-organizační vztahy).
Žádné komentáře:
Okomentovat