1.2.1. Sociální dopad
Sociální dopad. Nezaměstnanost nemá dopad jen na celkovou ekonomiku, ale ovlivňuje také život jednotlivých lidí. Nezaměstnanost vede ke snižování disponibilních prostředků domácností, z čehož vzniká mnoho problémů mezi lidmi. Ekonomické obtíže ovlivňují emoce a rodinný život lidí. Následky nezaměstnanosti mohou být zhoršováním fyzické i psychické kondice, vyšší výskyt srdečních chorob, alkoholismus, růst kriminality, stres. V extrémních případech dochází k nepokojům mezi lidmi, rozpadům domácností a životů, ...
1.3. Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost
Dobrovolná nezaměstnanost - lidé, dobrovolně nezaměstnaní by mohli najít práci při tržní ceně, ale tato cena se jim zdá příliš nízká, a proto volí raději volný čas hledají lepší prac. příležitost. Při stávající mzdové sazbě mohou dávat přednost studiu. Existence dobrovolné nezaměstnanosti může napomáhat maximalizaci čistého ekonomického blahobytu (NEW).
Nedobrovolná nezaměstnanost - pracovní síly práci hledají a nemohou je najít ani při nižší mzdové sazbě. V okamžiku ekonomické poruchy se trh vyznačuje příliš vysokou mzdovou sazbou. Trh s dokonale pružnými cenami nemůže vytvářet menší nabídku, než je poptávka nebo vytvářet nedobrovolnou nezaměstnanost. Ceny a mzdy stoupají a klesají tak dlouho, dokud se trhy nevyčistí. Dobrovolná nezaměstnanost je možná.
Žádné komentáře:
Okomentovat