Inflační spirála je děj, kdy růst inflace vyvolá následky, které jsou zase příčinou inflace. Například vyšší míra inflace v jednom roce vyvolá při kolektivním vyjednávání mezi zaměstnanci a zaměstnavateli tlak na růst mezd. Zaměstnanci chtějí zvýšit mzdy ve snaze vyrovnat růst cen. V případě, že toho dosáhnou, růst mezd zase vyvolá růst inflace. Tak se události působící na zvýšení inflace stále opakují, jde o jakousi pomyslnou spirálu. S inflační spirálou souvisí i inflační očekávání. Vyšší inflace v předchozích letech způsobí, že subjekty v ekonomice počítají s vyšší inflací i do budoucna. Podnikatelé již dopředu zvyšují ceny, zaměstnanci již dopředu požadují vyšší mzdy, aby vyrovnali růst cen v příštím roce.
Inflace má vliv na spoustu ukazatelů. Proto se rozlišují hodnoty nominální a reálné. Nominální hodnoty jsou v běžných anebo také tržních nebo aktuálních hodnotách, reálné jsou pak tyto hodnoty očištěné o inflaci. Rozlišení reálných ukazatelů má největší význam při srovnávání dvou hodnot, které jsou ovlivněny inflací. Nominální hrubý domácí produkt bude produkt v běžných cenách, zatímco reálný hrubý domácí produkt bude udáván ve stálých cenách, jako kdyby nebyla inflace. Reálný růst pak bude počítán jako kdyby se ceny nezměnily. Reálný růst mezd znamená, o kolik více zboží a služeb si lidé za mzdy ve sledovaném období mohou skutečně koupit vůči období předchozímu. Reálná úroková sazba je nominální úroková sazba očištěná o inflaci.
Žádné komentáře:
Okomentovat