Měnové teorie

- měnové agregáty – množství peněz

- …….. (?)……..

Neoklasická teorie popt. po penězích:

- Fišer

- hlavní část kvantitativní teorie peněz

- kvantitativní rovnice peněz = Fischerova rovnice

- M^d * Vt = P * T

- M^d je optimální požadované mn. peněz v oběhu = popt. po pen.

- Vt = transakční rychlost peněz v čas. období

- T = mn. reálných transakcí

- Popt. po pen. je závisle proměnou a je přímo úměrná reálnému objemu T a P, nepřímo úměrná Vt

- lze rozlišit i popt. po hotovostním a bezhotovostním oběživu

- MC * Vmc + DD * Vdd = P * T

- MC = popt. po hotových pen.

- Vmc = trans. rychlost HO

- DD = popt. po bezhotov. pen.

- Vdd = trans. rychlost bezhotov. pen.

- Cambridžská konstanta

- vychází z Marshallovy teorie popt. po pen.

- zaměřena nikoliv na reálné transakce, ale na důchod

- zaměřuje se na problém jakou část důchodu budou ekon. subj. držet ve formě peněz

- transakční motivace držení peněz

- M^d = k * P * Y

- (P*Y) = nominální důchod

- k = cambridžská konstanta

- je závislá na IR (negativně), případně W,

- Friedman

- ovlivněn Keynesem, ale liberální ekonom -> tíhne i k neokl.

- peníze jsou součástí bohatství subjektu – existují i další aktiva (nejenom obligace) – konkurují penězům

- ovlivňování výnosnosti aktiv – podob bohatství

- subj. rozčleňují aktiva podle výnosnosti

-> M^d = f(W+, P+, r0+, r1-, r2-, pí^e-, (LK/FK)+)

- W = velikost bohatství subj. – v podobě souč. hodnot všech budoucích příjmů z držby bohatství – permanentní důchod – pokud roste, roste M^d

- r0 = IR z peněz, r1 = IR z obligací, r2 = IR z akcií

- pí^e = očekávaná inflace – ovlivňuje investice do nemovitého majetku

- LK/FK = poměr lidského a fyz. kapitálu – LK je náročnější na držbu peněz

- + značí pozitivní závislost, - značí negativní

- (rozšíření)

- důležitá je reální popt. po penězích: (M^d/P) = f(W/p, r0, r1, r2, pí^e, LK/FK)

- LK/FK – zanedbatelné

- nemění se relace alt. aktiv vzhledem k penězům -> účinky se ruší -> zanedbáváme r0, r1, r2, pí^e

- dostáváme: (M^d/P) = f(W+/P)

- ekon. subj. uvažují v delším horizontu -> stabilní, dlouhodobější poptávka

Monetaristická teorie popt. po penězích:

- mladší než cambridžská teorie

- peníze nejenom jako transakční prostředek, ale také jako aktivum – majetek

- peníze jsou neúročená aktiva, ale jiné pozitivní vlastnosti – nerizikové, dokonale likvidní

- předpokládá další aktiva – obligace (mají úrokový výnos, nejsou dokonale likvidní, jsou riziková – tržní cena kolísá dle tržní IR)

- předpokládá, že subjekty volí mezi penězi a obligacemi

- definuje 3 zákl. motivy držby peněz (1 originální)

- 1) důchodový

- kvůli směnám, peněžní příjmy, které se spotřebovávají – nerozlišuje nominální a reálný

- s rostoucím důchodem roste poptávka držby

- 2) opatrnostní

- ekon. subj. jsou v nejistém světě -> část peněz nechávají pro neočekávané situace

- s rostoucím důchodem roste poptávka držby

-> Lt(Y+) – funkce Y pozitivně závislá

- 1) a 2) = transakční popt.

- 3) spekulativní

- předpokládá, že subjekty spekulují na budoucí pohyb tržní IR a na základě toho tvoří popt. po penězích nebo obligacích

- normální hladina IR – skutečná se k nim blíží (vrací) – předpokládá vracení

- existující sazby subj. porovnává s normálními -> budoucí pohyb ovlivní tržní hodnotu majetku

- pokud jsou skutečné <> očekává se růst sazeb, čeká se snížení tržních cen obligací -> kap. ztráty -> peníze

- pokud jsou skutečné > normální -> očekává se pokles sazeb, čeká se zvýšení tržních cen obligací -> kap. zisky -> obligace

-> Ls(IR-) – IR negativně závislá

-> M^d = Lt(IR+) + Ls(IR-)

- IR nebere jako výnosový faktor, ale veličinu ovlivňující alt. zisky nebo ztráty z obligací

- graf: X=IR, Y=M^d; Lt(y) horizontální, Ls(IR) normální hyperbola klesající -> součtem vzniká M^d