Princip návrhu Směrnice je založen na minimalizaci překážek při přenositelnosti penzijních práv, které jsou vytvářeny pravidly doplňkových penzijních systémů v jednotlivých členských státech. V ČR neexistuje právní úprava vymezující tento systém, nejsou upraveny dávky penzijního připojištění ve smyslu čl. 3 písm. a) návrhu Směrnice, nejsou upravena práva a povinnosti účastníků systému, neexistuje evidence v rámci tohoto systému a ani neexistují kontrolní orgány tohoto systému.
V návaznosti na tyto skutečnosti nelze splnit princip navrhované Směrnice, tedy zajistit v rámci jednoho členského státu přenositelnost penzijních práv, pokud není tento systém vymezen. Nelze ani zaručit, že pokud budou přenášena penzijní práva ze systému jiného členského státu do ČR, budou náležitě ochráněna a bude naplněn účel Směrnice.1
Vzhledem k momentální situaci, kdy se nepočítá se zavedením standardního doplňkového zaměstnaneckého penzijního pojištění, Česká republika uplatnila k celému návrhu Směrnice výhradu přezkoumání a zvláštní výhradu přezkoumání k článku 9. Ze stejných důvodů navrhla, aby byl článek 9 doplněn o další odstavec s následujícím textem:
„Tato směrnice se nevztahuje na členské státy, jejichž vnitrostátní právní předpisy neupravují systémy doplňkového zaměstnaneckého penzijního pojištění (occupational pension scheme) nebo vznik těchto systémů neumožňují.“
Návrh ČR byl ústně uplatněn na květnovém jednání Pracovní skupiny pro sociální otázky a následně byl předložen i písemně. Ve své nótě ČR poukázala na skutečnost, že čl. 137 odst. 4 Smlouvy o založení Evropského společenství zakotvuje právo členských států vymezovat základní zásady svého systému sociálního zabezpečení. ČR upozornila na skutečnost, že v ČR neexistuje systém zaměstnaneckého penzijního pojištění, a požádala Evropskou komisi o stanovisko, jak mají postupovat při aplikaci této Směrnice ty členské státy, které v právním systému nemají zaměstnanecké penzijní pojištění zakotveno.
Rakouské předsednictví předložilo Výboru stálých zástupců (COREPER) a Radě EU ve formátu ministrů práce a sociálních věcí (EPSCO) dne 1. června 2006 souhrnnou zprávu o pokroku při projednávání Směrnice. Zpráva konstatuje různorodost jednotlivých doplňkových penzijních systémů (včetně jejich neexistence) a poukazuje na to, že většina delegací nadále uplatňuje k návrhu Směrnice obecnou výhradu přezkoumání. Zpráva se dále soustřeďuje na podstatné problémy, které vyplynuly z průběhu dosavadních jednání a které zůstávají nadále nedořešeny, a to zejména oblast působnosti Směrnice, definice pojmů, úroveň harmonizace pravidel řízení zaměstnaneckých penzijních systémů, převod zaměstnaneckých penzijních práv do jiných systémů, role sociálních partnerů.
Jaký bude dopad na legislativu ČR? Pokud bude výše uvedená Směrnice přijata a ČR nezíská požadovanou výjimku, její transpozice v právním řádu ČR si vyžádá (pokud ani nadále nebude zaveden systém zaměstnaneckého penzijního pojištění),
1 Osobně s výkladem MPSV ČR nesouhlasím, protože penzijní připojištění v ČR podle zákona č. 42/1994 Sb. je sice založené na občanském principu, nicméně zaměstnavatel se může tohoto systému aktivně účastnit, jeho příspěvky jsou evidenčně odděleny a jsou také odlišně daněny. Nehledě na to, že i samotní zaměstnavatelé jsou daňově pobízení k přispívání do tohoto systému.
Žádné komentáře:
Okomentovat